{"id":10471,"date":"2010-10-10T18:30:00","date_gmt":"2010-10-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10445"},"modified":"2010-10-10T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-10T17:30:00","slug":"and-baby-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/10\/and-baby-10\/","title":{"rendered":"And Baby… 10."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
…Ona pr\u00e1v\u011b…<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal, a\u0165 zavol\u00e1me, a\u017e to bude vypadat, \u017ee n\u011bco sly\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Budu to br\u00e1t tak, \u017ee je\u0161t\u011b neza\u010dala?“<\/em><\/div>\n
„Ne.“ Promnul si Bill o\u010di a potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed. Bylo p\u00e1r hodin p\u0159ed opravdovou otev\u00edrac\u00ed dobou Stephenovy ordinace, tak\u017ee se Bill musel vzbudit extra brzo.<\/div>\n
„Nebudu se pt\u00e1t, jak se c\u00edt\u00ed\u0161. Nejsp\u00ed\u0161 ti je u\u017e z t\u00e9hle v\u011bty \u0161patn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„To jo,“ souhlasil. „C\u00edt\u00edm se, jako bych zase v\u0161echno pod\u011blal.“<\/div>\n
„Vysv\u011btli.“ <\/em> Ud\u011blal si Stephen p\u00e1r pozn\u00e1mek a Bill c\u00edtil, jak j\u00edm projel mal\u00fd stesk po domov\u011b, bylo to ne\u010dekan\u00e9, jen kr\u00e1tk\u00e9.<\/div>\n
„Tom a j\u00e1 spolu moc nemluv\u00edme, ani\u017e by v\u011bci za\u010daly b\u00fdt divn\u00e9, nebo abychom na sebe nevyjeli. V autobuse to je stra\u0161liv\u00fd, proto\u017ee bych se opravdu r\u00e1d s Tomem a<\/em> Zoe bavil, ale nem\u016f\u017eu. Bu\u010f je ona s n\u00edm, nebo j\u00e1 s n\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdy\u017e jsi tohle Tomovi \u0159ekl, on na to\u2026“<\/em><\/div>\n
Bill se zachv\u011bl. „J\u00e1 mu to vlastn\u011b ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Tak\u017ee on si nejsp\u00ed\u0161 mysl\u00ed, \u017ee se mu vyh\u00fdb\u00e1\u0161, sp\u00ed\u0161 ne\u017e aby to ch\u00e1pal jako to, \u017ee to<\/em> ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee on chce, aby ses mu vyh\u00fdbal.“<\/em><\/div>\n
Bill si tu v\u011btu p\u0159em\u00edtal v hlav\u011b a pak trochu p\u0159ik\u00fdvnul. „N\u011bco takov\u00e9ho,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Bille, jsi chytr\u00fd, a s radami, co jsem ti dal, jsi schopn\u00fd vid\u011bt svoje destruktivn\u00ed chov\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u0159ijde probl\u00e9m. Te\u010f to, co chci v\u011bd\u011bt je, co se zm\u011bnilo? Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi neschopn\u00fd rozv\u00edjet sv\u00e9 schopnosti komunikovat?“ <\/em><\/div>\n
\n
Pod\u00edval se p\u0159es laptop, kde Zoe po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b spala v post\u00fdlce. „M\u00e1m pocit, jako by to byla moje vina. J\u00e1 jsem ud\u011blal tu stupidn\u00ed v\u011bc, co d\u011bl\u00e1m po\u0159\u00e1d; kdy\u017e jsou v\u011bci dobr\u00e9, o ni\u010dem moc nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Prost\u011b jen poskakuju kolem a tentokr\u00e1t jsem do toho zapojil i svou dceru a ona te\u010f nesly\u0161\u00ed. Jsem nemotora,“ zavzlykal ti\u0161e.<\/div>\n
Stephen \u010dekal, dokud se Bill nevysmrkal a nadechl se. „C\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00edp?“<\/em> zeptal se hladce.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Jo.“ Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a zasm\u00e1l se. „V\u00ed\u0161, kdy\u017e se to stalo, po\u0159\u00e1d jsem bre\u010del. M\u011bl jsem dojem, \u017ee jsem byl tak n\u011bjak otup\u011bl\u00fd. Kdy\u017e se Tom sna\u017eil volat Zoenino jm\u00e9no, doufal, \u017ee se oto\u010d\u00ed a m\u011b to tak hrozn\u011b zlobilo.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee na\u0161e d\u00edt\u011b je hluch\u00e9, a my si na to pot\u0159ebujeme zvyknout.“<\/div>\n
Stephen p\u0159ik\u00fdvl. „Pop\u00edr\u00e1n\u00ed je n\u011bco, \u010demu by ses m\u011bl cht\u00edt vyhnout, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e je to n\u011bco takov\u00e9ho. Ale moje ot\u00e1zka je, zm\u011bnila se progn\u00f3za od t\u00e9 doby, co mi Robert pod\u00e1val informace?“<\/em><\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„…Tak\u017ee, je to sp\u00ed\u0161 to, \u017ee si zvyk\u00e1\u0161 na to, \u017ee bude\u0161 m\u00edt bu\u010f hluch\u00e9 nebo sluchov\u011b posti\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b, nebo \u017ee sp\u00ed\u0161 akceptuje\u0161, \u017ee tvoje chyba m\u016f\u017ee b\u00fdt pouze do\u010dasn\u00e1?“<\/em><\/div>\n
„Nechci, aby to bylo trval\u00e9, jestli to je to, co se sna\u017e\u00ed\u0161 \u0159\u00edct,“ zasy\u010del Bill. Stephen nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a n\u011bco si napsal. „Co to p\u00ed\u0161e\u0161?“<\/div>\n
„Pozn\u00e1mky,“ <\/em> odpov\u011bd\u011bl bez t\u00f3nu. „Pod\u00edvej, Bille. Mysl\u00edm si, \u017ee si Zoeninu neschopnost sly\u0161et bere\u0161 moc osobn\u011b. Je to jako manifestace tvoj\u00ed viny; m\u00e1\u0161 dojem, \u017ee by to m\u011blo z\u016fstat tak dlouho, dokud se c\u00edt\u00ed\u0161, \u017ee bys m\u011bl b\u00fdt potrestan\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„Oh bo\u017ee, to zn\u00ed v\u00e1\u017en\u011b hezky, p\u0159evracet v\u011bci tak, aby to v\u0161echno bylo jen o mn\u011b,“ \u0159ekl Bill zaho\u0159kle.<\/div>\n
„Neposlouch\u00e1\u0161 m\u011b. Proto\u017ee jsi nep\u0159em\u00fd\u0161lel, tvoje d\u00edt\u011b m\u00e1 te\u010f pochrouman\u00e9 u\u0161i. C\u00edt\u00ed\u0161 se stra\u0161liv\u011b provinile, a tak nejsp\u00ed\u0161 bere\u0161 jej\u00ed hluchotu jako svoje potrest\u00e1n\u00ed. Odhadov\u00e1n\u00ed, jestli to bude trval\u00e9, je jako\u2026 nad\u00e1v\u00e1n\u00ed tvoj\u00ed inteligenci, proto\u017ee ty v\u00ed\u0161, jak se to stalo a bylo to tragick\u00e9. Ale bude to n\u011bco, co p\u0159etrv\u00e1, n\u011bco, co si bude\u0161 pamatovat.“<\/em><\/div>\n
Bill nelehce polkl. „Jo; takhle mi to p\u0159ijde.“ O\u010dima zabloudil znovu k Zoenin\u011b kol\u00e9bce, kde sly\u0161el, jak se trochu vrt\u00ed. „Je mi to jen tak stra\u0161n\u011b l\u00edto.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, a jsem si jist\u00fd, \u017ee kdyby Zoe um\u011bla mluvit, tak by t\u011b tak\u00e9 neobvi\u0148ovala. Jen si pot\u0159ebuje\u0161 s\u00e1m sob\u011b odpustit. \u0158ekls to Simone?“<\/em><\/div>\n
Bill si nahlas odfrkl. „Kdybych to ud\u011blal, ona by si sem hned za\u0159\u00eddila letenku, pro ni a Maru, a sna\u017eily by se mi Zoe odv\u00e9st s nimi. Ne, \u0159eknu j\u00ed to, a\u017e dostaneme v\u00fdsledky test\u016f.“<\/div>\n
Stephen p\u0159ik\u00fdvl. „To bude moudr\u00e9. Odpus\u0165 si to, Bille. Nech\u00e1v\u00e1\u0161 tu vinu d\u011blat ze\u010f mezi tebou a Tomem, a jedin\u00e9, co to d\u011bl\u00e1, je, \u017ee to krm\u00ed tv\u016fj vztek v\u016f\u010di jemu. Jestli nebude\u0161 opatrn\u00fd, v\u0161echna komunikace s n\u00edm bude otr\u00e1ven\u00e1. Nechceme se vydat touhle cestou, \u017ee ne?“<\/em><\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak, u\u017e jsme mluvili dostate\u010dn\u011b dlouho, vid\u00edm, \u017ee ti padaj\u00ed o\u010di. Jdi se vyspat, ano?“<\/em><\/div>\n
Bill znovu p\u0159ik\u00fdvl. „D\u00edky, Stephene.“<\/div>\n
„Jsem tu kv\u016fli tomu, Bille. Jestli si bude\u0161 cht\u00edt zase promluvit, zavolej do kancel\u00e1\u0159e a domluv\u00edme se.“<\/em><\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a ukon\u010dil s povzdechnut\u00edm telefon\u00e1t. Byl ospal\u00fd, ale ta postel mu p\u0159ipadala tak velik\u00e1, a i kdy\u017e Zoe spokojen\u011b spala na druh\u00e9 stran\u011b pokoje ve sv\u00e9 post\u00fdlce, v\u011bd\u011bl, \u017ee pot\u0159ebuje n\u011bco jin\u00e9ho. <\/div>\n
Spolkl svou hrdost, a otev\u0159el dve\u0159e mezi jeho a Tomov\u00fdm pokojem, usm\u00e1l se, kdy\u017e vid\u011bl postavu sv\u00e9ho bratra sp\u00e1t na b\u0159i\u0161e, nohy mu visely z postele a ti\u0161e chr\u00e1pal. P\u0159i\u0165apal bl\u00ed\u017e a dotkl se rukou Tomova kotn\u00edku, stiskl.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Tom, zvedl hlavu a rozhl\u00e9dl se. Mrkal, dokud neza\u010dal vid\u011bt, oto\u010dil se, aby na\u0161el Billa, kter\u00fd byl v nohou jeho postele, obli\u010dej schovan\u00fd za oponou z vlas\u016f. V b\u0159i\u0161e se mu to za\u010dalo va\u0159it, ne\u017e zachytil jeho v\u00fdraz v obli\u010deji, a Bill ho jemn\u011b zatahal za nohu.<\/div>\n
Povzdychl si, vylezl z postele, podrbal se na b\u0159i\u0161e tam, kde kon\u010dily jeho boxerky. \u0160el za Billem do jeho pokoje, nechal se st\u00e1hnout do postele. Bill se k n\u011bmu p\u0159itulil a spokojen\u011b vydechl. „Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e, a znovu usnul. <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle jsou ty nejlep\u0161\u00ed vafle, co jsem kdy m\u011bla,“ pronesla Melinda, zat\u00edmco Gustav drncal Zoe na kolen\u011b. „Zkusil jsi je?“<\/div>\n
„D\u00e1vaj\u00ed do nich jak\u00fdkoliv ovoce chce\u0161. Kiwi. Kiwi!“ \u0159ekl buben\u00edk a zamra\u010dil se na batole. Zoe vyjekla a za\u010dala se sm\u00e1t, tahala si za lem \u0161ati\u010dek a d\u00e1vala si je p\u0159es obli\u010dej. Gustav se za\u0161klebil, kdy\u017e si uprdla a za\u010dala se sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc. „Oh bo\u017ee, tohle nebude s p\u0159\u00edchut\u00ed ovoce.“<\/div>\n
„Oh je\u017ei\u0161i, to fakt ne.“ Zasm\u00e1la se Melinda s plnou pusou a polo\u017eila vidli\u010dku. „Dej mi j\u00ed,“ za\u017eertovala, st\u00e1hla Zoe \u0161aty dol\u016f. „Zoe, pamatuj si, jsme d\u00e1my.“<\/div>\n
„Tohle nevon\u00ed jako \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u00e1ma, kterou zn\u00e1m,“ pronesl Georg a p\u0159i\u0161el ke stolu. „Kam se chyst\u00e1te, lidi?“<\/div>\n
Melinda se na n\u011bj s podivn\u00fdm v\u00fdrazem koukla. „No, jeliko\u017e si mysl\u00edm, \u017ee bych zkazila v\u0161em chu\u0165 k j\u00eddlu, kdybych j\u00ed p\u0159ebalila na stole, tak jdu do pokoje.“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „Gustavovi ne. Jemu je jedno, co se d\u011bje okolo jeho tal\u00ed\u0159e nebo na jeho tal\u00ed\u0159i, ned\u00e1v\u00e1 pozor.“ Melinda se uchechtla.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt taky?“ zeptala se, kdy\u017e si v\u0161imla, \u017ee s n\u00ed do\u0161el a\u017e k v\u00fdtah\u016fm. Georg pokr\u010dil rameny a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Chci zkusit, jak jsem zru\u010dn\u00fd ve v\u00fdm\u011bn\u011b pl\u00ednek.“ <\/div>\n
Zasm\u00e1la se. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to u\u017eite\u010dn\u00fd do \u017eivota um\u011bt. Mimo to, kdy\u017e holky budou v\u011bd\u011bt, \u017ee um\u00edm p\u0159ebalovat d\u011bti, v\u0161echny budou\u2026“ nazna\u010dil, \u017ee chce omdl\u00edt. „A najednou si mysl\u00ed, \u017ee jsi dokonal\u00fd. Maj\u00ed dojem, \u017ee jsi materi\u00e1l na \u017een\u011bn\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Melinda se na n\u011bj koukla, kdy\u017e se dve\u0159e v\u00fdtahu otev\u0159ely a oni nastoupili. „Chce\u0161 se brzo \u017eenit?“ zeptala se skepticky.<\/div>\n
„Ne, jen to rychleji dol\u016f sund\u00e1 kalhotky,“ \u0159ekl lehce.<\/div>\n
„Hezk\u00e9,“ zamumlala a sundala si Zoe z vlas\u016f. „Moc hezk\u00e9.“<\/div>\n
„Byl to jen vtip,“ \u0159ekl rychle a nat\u00e1hl ruce k Zoe. „Poj\u010f sem, Zoe,“ za\u0161vito\u0159il.<\/div>\n
„Nesly\u0161\u00ed t\u011b, pamatuje\u0161?“ p\u0159ipomn\u011bla mu n\u011b\u017en\u011b Melinda. Georg se p\u0159iblbe pod\u00edval.<\/div>\n
„Je to t\u011b\u017ek\u00fd pamatovat si to, kdy\u017e po mn\u011b nat\u00e1hla ruce,“ \u0159ekl a zavrt\u011bl s batoletem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Bo\u017ee, jsi n\u011bjak\u00e1 t\u011b\u017e\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Zoe.<\/div>\n
Melinda zavrt\u011bla hlavou. „Ano, mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee co se t\u00fd\u010de holek, jsi v\u00e1\u017en\u011b v\u00edt\u011bz.“ Dve\u0159e v jejich pat\u0159e se otev\u0159ely a ona se oto\u010dila na bas\u00e1ka. „D\u00edky, \u017ees ji nesl, ale jestli sis p\u0159edt\u00edm s t\u011bma pl\u00ednkami d\u011blal legraci, m\u016f\u017ee\u0161 te\u010f u\u017e j\u00edt.“<\/div>\n
Georg vystoupil z v\u00fdtahu a Zoe za\u010dala na\u0159\u00edkat. „Jdi ty,“ \u0159ekl neuctiv\u011b.<\/div>\n
Melinda se usm\u00e1la, zavrt\u011bla hlavou a n\u00e1sledovala je. <\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„Pak jsme se vsadili, aby b\u011bhal po parku, nah\u00fd. Bylo asi \u0161est ve\u010der, tak\u017ee lidi byli st\u00e1le venku.“<\/div>\n
„A pak se stalo co?“ zasm\u00e1la se Melinda.<\/div>\n
„No, Gustav je na s\u00e1zen\u00ed d\u011bvka, tak\u017ee se svl\u00edknul a b\u011bhal po parku. Nemohli jsme uv\u011b\u0159it, \u017ee to zvl\u00e1dnul, ani\u017e by ho n\u011bkdo zatknul. Chci \u0159\u00edct, on nen\u00ed zrovna ten nejrychlej\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk.“ Zasm\u00e1l se Georg nad tou vzpom\u00ednkou a zm\u00e1\u010dkl d\u011btsk\u00fd pudr. Vyst\u0159\u00edklo mu to do obli\u010deje, a on se rozka\u0161lal. „To chutn\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b.“<\/div>\n
„M\u011bla jsem t\u011b varovat.“ Proto\u010dila Melinda o\u010di a polechtala Zoe na b\u0159i\u0161e. „Mysl\u00edm, \u017ee t\u011b p\u0159evl\u00edkneme do jin\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Po\u0159\u00e1d si hraje\u0161 s l\u00edme\u010dkem. Nemysl\u00edm si, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed.“ Pol\u00edbila ji na \u010delo a uk\u00e1zala prstem na Georga. „Ty, nehni se od n\u00ed, jasn\u00fd? Norm\u00e1ln\u011b j\u00ed na p\u0159ebalovac\u00edm pult\u011b nenech\u00e1v\u00e1m, ale ty jsi tak n\u011bjak dosp\u011bl\u00fd, tak\u017ee by to nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m.“<\/div>\n
Georg vypadal dot\u010den\u011b. „Mysl\u00edm, \u017ee dok\u00e1\u017eu sed\u011bt a nehnout se. D\u011blali jsme i focen\u00ed, kter\u00e9 trvalo hodiny,“ \u0159ekl samolib\u011b.<\/div>\n
„Vah la da!“ v\u00fdskla Zoe a zakopala no\u017ei\u010dkama ve vzduchu, pak si jednu p\u0159it\u00e1hla a za\u010dala ji s\u00e1t.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, Zoe mi v\u011b\u0159\u00ed,“ \u0159ek Georg.<\/p>\n<\/div>\n
Melinda proto\u010dila o\u010di a p\u0159e\u0161la pokoj, aby na\u0161la nov\u00fd oble\u010dek. Georg si broukal melodii, na kter\u00e9 pracoval, a sledoval Zoe, kter\u00e1 na n\u011bj z\u00edrala. Broukal si hlasit\u011b a usm\u00e1l se, kdy\u017e pustila nohu a zabru\u010dela. <\/div>\n
„Chce\u0161 nahoru?“ zeptal se a zvedl ji, postavil ji na nohy. „Dance, dance,“ zp\u00edval, „we’re falling apart to half time, dance, dance, these are the lives you’d love to lead, dance, this is the way they’d love if they knew how misery loved me.“<\/div>\n
Zoe nad\u0161en\u011b kr\u010dila kolena a h\u00fdbala se tak, \u017ee to vypadalo, \u017ee tancuje. Melinda si vedle n\u011bj stoupla a zamrkala.<\/div>\n
„Tancuje\u2026“<\/div>\n
„Ty tomuhle \u0159\u00edk\u00e1\u0161 tanec?“ za\u017eertoval Georg a pokra\u010doval v brouk\u00e1n\u00ed. Pak mu to do\u0161lo a vyvalil na Zoe o\u010di. „Ty m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161, Zoe?“<\/div>\n
Zoe naklonila hlavu zp\u016fsobem, kter\u00fd opravdu p\u0159ipom\u00ednal jej\u00edho otce, a zamrkala.<\/div>\n
„Zoe?“ \u0159ek hlasit\u011bji.<\/div>\n
Batole se za\u010dalo sm\u00e1t a p\u0159epadlo na Georg\u016fv hrudn\u00edk. Zvedla se pomoc\u00ed jeho l\u00edme\u010dku, ale z\u016fstala tam, aby mu mohla slintat na triko.<\/div>\n
„Tak\u017ee, um, ona sly\u0161\u00ed?“<\/div>\n
Melinda on\u011bm\u011ble p\u0159ik\u00fdvla. „Mysl\u00edm, \u017ee ano. Chci \u0159\u00edct, m\u00e1me d\u016fkaz, mysl\u00edm.“ <\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom to je\u0161t\u011b nikomu nem\u011bli \u0159\u00edkat.“ \u0158ekl Georg a zvedl si Zoe do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Usyknul, kdy\u017e mu zajela poslintanou rukou do vlas\u016f. „Ew, d\u011btsk\u00fd sliny.“<\/div>\n
„Je to dobr\u00fd kondicion\u00e9r.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zamrkal.<\/div>\n
„Dej mi j\u00ed, blb\u010de. P\u016fjdu j\u00ed d\u00e1t si sp\u00e1t. Byla vzh\u016fru skoro cel\u00e9 r\u00e1no a je p\u0159ipraven\u00e1 j\u00edt si lehnout. \u017de ano, Zoe?“<\/div>\n
Oba dva se na ni s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm pod\u00edvali, ale ona neodpov\u011bd\u011bla, nam\u00edsto toho se p\u0159itulila a p\u0159itiskla se obli\u010dejem do krku Melindy. <\/div>\n
Georg sledoval, jak Zoe p\u0159ebalila do n\u011b\u010deho pohodln\u011bj\u0161\u00edho a pohladil ji po z\u00e1dech, zat\u00edmco zaz\u00edvala. „Tak\u017ee si to myslel v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee si to nech\u00e1me pro sebe?“ zeptala se Melinda ti\u0161e, jen pro p\u0159\u00edpad.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl. „Nezn\u00e1\u0161 Billa tak dob\u0159e jako j\u00e1. Bude t\u00edm posedl\u00fd, a vezme si to jako osobn\u00ed ur\u00e1\u017eku, \u017ee to on nebyl ten prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd p\u0159i\u0161el na to, \u017ee sly\u0161\u00ed. Nechci b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00fd za to, \u017ee se bude c\u00edtit je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.“ <\/div>\n
Melinda p\u0159ik\u00fdvla a polo\u017eila Zoe do post\u00fdlky. „M\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 kam jde\u0161 te\u010f?“ zeptal se Georg a sledoval, jak ukl\u00edz\u00ed d\u011btsk\u00e9 hra\u010dky, kter\u00e9 byly na podlaze.<\/div>\n
„Budu tady sed\u011bt a \u010d\u00edst si, zat\u00edmco ona bude sp\u00e1t.“ Pokr\u010dila Melinda rameny.<\/div>\n
„Co kdybychom si zahr\u00e1li karty?“ nab\u00eddl.<\/div>\n
Melinda se trochu zasm\u00e1la. „Jen proto, \u017ee m\u00e1\u0161 hezk\u00fd vlasy, neznamen\u00e1, \u017ee t\u011b budu \u0161et\u0159it.“<\/div>\n
Georg dramaticky pohodil vlasy. „To \u0159\u00edkaj\u00ed v\u0161ichni.“ <\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na kalend\u00e1\u0159 ve sv\u00e9m telefonu a povzdychl si. Dva t\u00fddny do Zoenin\u00fdch narozenin. Zrovna ukon\u010dil hovor po telefonu se Simone a Marou, trojhovorov\u00e9 peklo, zat\u00edmco mluvili o designu pro dekorace, a jak\u00e9 d\u00e1rky Zoe koup\u00ed, a jestli se na n\u011b p\u0159ijede pod\u00edvat, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed. \u010cty\u0159icet dva minut jeho \u017eivota nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d. Znovu si povzdychl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee, budu to br\u00e1t tak, \u017ee jsi pr\u00e1v\u011b mluvil s mamkou.“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl na Toma, kter\u00fd st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch. „Pozdravuje t\u011b, a \u0159\u00edkala, \u017ee ti to pak \u0159ekne osobn\u011b, jestli j\u00ed nebude\u0161 br\u00e1t telefony.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „To je dost mo\u017en\u00fd,“ zasm\u00e1l se. „M\u011bl bys to taky n\u011bkdy zkusit.“<\/div>\n
„Jen\u017ee pocit viny to zvedne za m\u011b,“ p\u0159iznal se Bill a p\u0159evalil se na b\u0159icho. Kopal nohama ve vzduchu, dokud vedle sebe neuc\u00edtil proh\u00fdbaj\u00edc\u00ed se postel.<\/div>\n
„Obvi\u0148uje\u0161 m\u011b?“ zeptal se Tom ti\u0161e. Bill se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jestli n\u011bco, tak ty bys m\u011bl vinit m\u011b<\/em>!“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Kdybych se nesna\u017eil ukazovat Zoe, pak by nebyla-„<\/div>\n
„M\u011bl jsem b\u00fdt chyt\u0159ej\u0161\u00ed a neukazovat ji bez \u0161punt\u016f do u\u0161\u00ed. Byl jsem tak nad\u0161en\u00fd, \u017ee ji m\u016f\u017eu uk\u00e1zat, jako by byla n\u011bjak pitom\u00e1 hra\u010dka. Te\u010f jsem zni\u010dil na\u0161i dceru a-“ Billova slova byla p\u0159eru\u0161ena, kdy\u017e ho Tom p\u0159it\u00e1hl do pevn\u00e9ho objet\u00ed. Chvilku necht\u011bl, ale pak se nechal, Tom ho jen dr\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n
Le\u017eeli takhle asi hodinu, dokud se neozvalo slab\u00e9 za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Bill si zpod zad vyt\u00e1hl telefon a pod\u00edval se na \u010das. „Sakra, je \u010das na rozhovor.“<\/div>\n
Tom sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm pustil. D\u00edky bohu, \u017ee to bylo s\u00f3lov\u00e9; nemyslel si, \u017ee by te\u010f mohl fal\u0161ovat mil\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n
Bill otev\u0159el dve\u0159e a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e uvid\u011bl Melindu, Zoe a Davida, jak na n\u011bj \u010dekaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Kol\u00e1\u010dku Zoe,“ \u0159ekl zp\u011bvn\u00fdm hlasem a nat\u00e1hl ruce pro svou dceru. Ta nad\u0161en\u011b ud\u011blala bublinku a nat\u00e1hla se po n\u011bm s n\u00e1\u0159kem. Melinda se zasm\u00e1la a podala mu ji, ne\u017e stihla p\u0159epadnout z jej\u00edho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, nem\u00e1me \u010das. Dole \u010dek\u00e1 dod\u00e1vka a mus\u00edme tam b\u00fdt za dvacet minut, nebo bude pozd\u011b.“ Polo\u017eil David telefon a ode\u0161el.<\/div>\n
Bill si povzdychnul a nas\u00e1l v\u016fni ze Zoenina krku, von\u011bla po malin\u00e1ch. Zoe se zasm\u00e1la a chytla ho za vlasy, tahala a nadskakovala v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Mus\u00edm j\u00edt, kol\u00e1\u010dku Zoe,“ za\u0161eptal. Tom nat\u00e1hl ruce a nazna\u010dil, \u017ee si ji vezme. „Tomi t\u011b chce.“<\/div>\n
„Zoe,“ zabru\u010del Tom, kdy\u017e se Bill vr\u00e1til zp\u00e1tky k posteli a podal mu ji. Zoe se zasm\u00e1la a zav\u00fdskala, kdy\u017e po n\u00ed Tom nat\u00e1hl znovu ruce a polechtal ji. Pokra\u010dovali v tom, dokud Zoe neza\u010dala slintat a ta slina nep\u0159ist\u00e1la p\u0159\u00edmo v Tomov\u011b oku. „Och bo\u017ee,“ zak\u0159i\u010del, ut\u0159el si to do trika nejrychleji, jak to um\u011bl. „Zoe!“ zaje\u010del, naprosto znechucen\u00fd.<\/div>\n
Zoe znovu zav\u00fdskala a p\u0159itulila se k Billovi; kter\u00fd by p\u0159\u00edsahal, \u017ee na sebe byla py\u0161n\u00e1. „Pro\u010d jsi tohle Tomimu ud\u011blala? Te\u010f si to oko bude cht\u00edt vyndat a um\u00fdt si ho,“ \u0159ekl sv\u00e9 dce\u0159i dramatick\u00fdm \u0161epotem.<\/div>\n
Tom ho probodl pohledem a vydechl. „Bylo. To. V m\u00e9m oku<\/em>.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l a Zoe na Toma nevinn\u011b koukala.<\/div>\n
„To m\u00e1 po tob\u011b,“ pronesl, kdy\u017e na n\u011bj jejich dcera jen koukala. „\u017de ano, kol\u00e1\u010dku Zoe?“<\/div>\n
Zoe se uculila a nadsko\u010dila, a Tom s Billem se zasekli.<\/div>\n
„\u0158ekni to znovu,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nespolupracoval. „Kol\u00e1\u010dku Zoe!“<\/div>\n
Zoe se rozlechtala a za\u010dala sk\u00e1kat Billovi v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bor\u016fvkov\u00fd kol\u00e1\u010d!“ zkusil Tom. Zoe se na n\u011bj pod\u00edvala jako na idiota.<\/div>\n
„Kol\u00e1\u010dek Zoe!“ vyhodil Tom rukama do vzduchu a zam\u00e1val s nimi.<\/div>\n
Zoe se zasm\u00e1la a p\u0159itulila se k Billovi, polechtan\u00e1.<\/div>\n
Bill se rozvzlykal a zavrt\u011bl hlavou. „Zavolej doktoru Robertovi.“ <\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Robert se je\u0161t\u011b chvilku koukal do u\u0161\u00ed Zoe a pak se usm\u00e1l. „Vypad\u00e1 to dob\u0159e,“ \u0159ekl neutr\u00e1ln\u011b. „Otok zmizel. Je to skoro neznateln\u00e9.“<\/div>\n
Zvedl pohled a vid\u011bl Billa, jak si propl\u00e9t\u00e1 prsty a hraje si s rukama, jak krout\u00ed sv\u00fdmi prst\u00fdnky. „Tak\u017ee co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
Doktor Robert si ut\u0159el rozma\u010dkan\u00fd ban\u00e1n z ruk\u00e1vu, kter\u00fd mu tam s l\u00e1skou zanechala Zoe, a polo\u017eil svoje pero. Oto\u010dila se, sna\u017eila se j\u00edt za zvukem, a kdy\u017e to pero na\u0161la, nat\u00e1hla se po n\u011bm sv\u00fdmi ban\u00e1nov\u00fdmi prsty. „To znamen\u00e1, \u017ee neutrp\u011bla trvalou hluchotu. Jedin\u00e9, co to mohlo poznamenat, je rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed decibel\u016f a v\u00fd\u0161ek, ale to budeme muset po\u010dkat, a\u017e bude star\u0161\u00ed. Budeme pak testovat \u0159e\u010d a sluch; dal\u0161\u00ed v\u011bci, co by n\u00e1m mohly d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku. Ale te\u010f jsme z toho venku.“<\/div>\n
Bill vydechl \u00falevou a Tom jen p\u0159ik\u00fdvl; na obli\u010deji m\u011bl \u00falevn\u00fd \u00fasm\u011bv. „D\u011bkuju, doktore,“ \u0159ekl a vd\u011b\u010dn\u011b mu pot\u0159\u00e1sl rukou.<\/div>\n
Doktor se usm\u00e1l, vysvobodil svou ruku z kytaristova pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a za\u010dal si ukl\u00edzet n\u00e1stroje. „Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem v\u00e1m mohl \u0159\u00edct tak skv\u011bl\u00e9 zpr\u00e1vy. Mluvil jsem s va\u0161\u00edm t\u00fdmem, a \u0159\u00edkali, \u017ee vyrob\u00ed pro Zoe speci\u00e1ln\u00ed sluch\u00e1tka. Aby nesly\u0161ela ani zvuk, a\u017e se rozhodnete vz\u00edt ji na podium.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „Pochybuju, \u017ee to te\u010f v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b ud\u011bl\u00e1me.“<\/div>\n
Tom ho pop\u00edchnul. „No, fanou\u0161ci si u\u017e za\u010dali st\u011b\u017eovat, \u017ee jsme ji uk\u00e1zali jen p\u00e1rkr\u00e1t a ne v\u0161ichni ji vid\u011bli. Takhle to bude bezpe\u010dn\u00e9. Pokud tedy chce\u0161.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, ale sv\u00e9mu dvoj\u010deti neodpov\u011bd\u011bl. „Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky, doktore,“ \u0159ekl, kdy\u017e doprovodil doktora ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Bille, to je v po\u0159\u00e1dku. Zavolej, kdybyste m\u011b pot\u0159ebovali.“ S p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm byl pry\u010d. Bill se oto\u010dil a uvid\u011bl Toma se Zoe. M\u011bl ji postavenou na noh\u00e1ch a broukal si Reden, ta vyp\u00edskla a tancovala. Vr\u00e1til se ke sv\u00e9 rodin\u011b a objal Toma kolem pasu.<\/p>\n<\/div>\n
„Miluji v\u00e1s,“ \u0159ekl ti\u0161e Tomovi a Zoe.<\/div>\n
„My t\u011b taky milujeme,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Vah tata!“ Dupla Zoe no\u017ekou a usm\u00e1la se, d\u00fdchala tak t\u011b\u017ece, \u017ee m\u00e1lem k\u00fdvala hlavou. „Tata!“<\/div>\n
Bill vyvalil o\u010di a Tomovi padla \u010delist, unisono \u0159ekli: „Moje jm\u00e9no \u0159ekla jako prvn\u00ed!“ <\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/span><\/a><\/p>\n<\/div>\n
Nezapome\u0148te na koment\u00e1\u0159, pros\u00edm J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix …Ona pr\u00e1v\u011b… „\u0158\u00edkal, a\u0165 zavol\u00e1me, a\u017e to bude vypadat, \u017ee n\u011bco sly\u0161\u00ed.“ „Budu to br\u00e1t tak, \u017ee je\u0161t\u011b neza\u010dala?“ „Ne.“ Promnul si Bill o\u010di a potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed. Bylo p\u00e1r hodin p\u0159ed opravdovou otev\u00edrac\u00ed dobou Stephenovy ordinace, tak\u017ee se Bill musel<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[323],"tags":[],"class_list":["post-10471","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-baby"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10471","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10471"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10471\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10471"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10471"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10471"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}