{"id":10476,"date":"2010-10-10T15:30:00","date_gmt":"2010-10-10T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10450"},"modified":"2010-10-10T15:30:00","modified_gmt":"2010-10-10T14:30:00","slug":"love-death-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/10\/love-death-14\/","title":{"rendered":"Love & Death 14."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel <\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/p>\n<\/div>\n
Strnule z\u016fstanu st\u00e1t na m\u00edst\u011b, zat\u00edmco se m\u00e9 o\u010di d\u00e1le jen n\u011bm\u011b up\u00edraj\u00ed  na pohled p\u0159ed sebou. Tohle jsem neo\u010dek\u00e1val ani v nejmen\u0161\u00edm. Naivn\u011b  jsem doufal, \u017ee Toma dnes neuvid\u00edm po tom, co jsem se mu r\u00e1no tak \u00faporn\u011b vyh\u00fdbal, moje p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed se v\u0161ak s jedin\u00fdm pohledem p\u0159ed sebe prom\u011bnilo v prach. V\u016fbec m\u011b nenapadlo, \u017ee by se n\u011bco takov\u00e9ho mohlo st\u00e1t. Neo\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee se za tu kr\u00e1tkou dobu, co tu nejsem, vr\u00e1t\u00ed a skamar\u00e1d\u00ed se s Vicky. A kde se tady v\u016fbec vzal? Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl odch\u00e1zet se sle\u010dnou dokonalou, doufal jsem, \u017ee bude v tahu celej den a ne \u017ee se za hodinu vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e p\u0159e\u0161l\u00e1pnu na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a znova se zad\u00edv\u00e1m na ten pohled p\u0159ed sebou. Vicky si hov\u00ed v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di, d\u011btsky si n\u011bco bruml\u00e1 pod nosem a mali\u010dk\u00fdmi prst\u00edky zkoum\u00e1 jeho rozesm\u00e1t\u00fd obli\u010dej a cop\u00e1nky, kter\u00e9 ji tolik zaujaly. Tom ji ochranitelsky dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010di, lehce s n\u00ed pohupuje, hlad\u00ed ji po vl\u00e1sc\u00edch a usm\u00edv\u00e1 se jej\u00edmu jemn\u00e9mu tah\u00e1n\u00ed za cop\u00e1nky. Oba vypadaj\u00ed tak \u0161\u0165astn\u011b, a\u017e m\u011b to p\u0159ekvapuje.  <\/div>\n
<\/div>\n
A nejen to. Ten pohled, kter\u00fd se mi r\u00fdsuje p\u0159ed o\u010dima ve mn\u011b vyvol\u00e1v\u00e1  n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, p\u0159\u00edjemn\u00fd h\u0159ejiv\u00fd pocit, pod jeho\u017e  s\u00edlou a teplem ustupuje v\u0161echna m\u00e1 zloba, kter\u00e1 se mi v prvn\u00edm okam\u017eiku nalila do \u017eil. Najednou pomalou\u010dku ustupuje, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohledem na ty dva sl\u00e1bne v\u00edc a v\u00edc. Ten pohled je neobvykl\u00fd, a p\u0159esto mi p\u0159ipad\u00e1 st\u00e1le kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Nikdy jsem Toma nevid\u011bl s d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010di, mo\u017en\u00e1 proto na m\u011b tolik p\u016fsob\u00ed. Uklid\u0148uje m\u016fj prvotn\u00ed vztek a zlobu, se kterou jsem se k Tomovi rozhodl chovat, nut\u00ed m\u011b se usm\u00edvat a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak pozvolna za\u010d\u00edn\u00e1 rozt\u00e1vat ta ledov\u00e1, neproniknuteln\u00e1 ze\u010f, kterou jsem si kolem sebe r\u00e1no postavil. Najednou sl\u00e1bne, je tak mal\u00e1 s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohledem na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Toma a mali\u010dkou, jej\u00ed\u017e zvoniv\u00fd sm\u00edch se line k m\u00fdm u\u0161\u00edm a kouzl\u00ed na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, kter\u00fd u\u017e nedok\u00e1\u017eu d\u00e9le potla\u010dovat. L\u00edb\u00ed se mi to, za\u010d\u00edn\u00e1m se v\u011bdom\u011b usm\u00edvat… ale jen do t\u00e9 doby, ne\u017e si uv\u011bdom\u00edm jedin\u00e9… <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Prudce zavrt\u00edm hlavou a rychle z n\u00ed vy\u017eenu v\u0161echny ty infantiln\u00ed a m\u00edrumilovn\u00e9  my\u0161lenky, kter\u00fdmi jsem se jen na chv\u00edli nechal un\u00e9st. Kam se pod\u011bla moje hrdost, v\u0161echna ta p\u0159edsevzet\u00ed, kter\u00e1 jsem si je\u0161t\u011b dnes r\u00e1no vtloukal do hlavy? Sta\u010dilo by jen tak m\u00e1lo… a j\u00e1 jsem mohl b\u00fdt zase na za\u010d\u00e1tku toho v\u0161eho. A to v\u0161echno jen kv\u016fli tomu, \u017ee jsem ho<\/em> op\u011bt vid\u011bl, \u017ee jsem vid\u011bl jeho<\/em> \u00fasm\u011bv, jeho<\/em> rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, jeho<\/em> t\u011blo, kter\u00e9 m\u011b tolik p\u0159itahuje a rajcuje z\u00e1rove\u0148, \u017ee jsem jen na okam\u017eik usly\u0161el jeho<\/em> sm\u00edch, ten sm\u00edch, kter\u00fd jsem v\u017edycky tolik miloval.<\/div>\n
<\/div>\n
Kv\u016fli tomuhle bych mu m\u011bl odpustit? Kv\u016fli tomuhle bych m\u011bl zapomenout na v\u010derej\u0161ek a na tu jeho uje\u010denou barb\u00ednu? Ani n\u00e1pad! Ne, nesm\u00edm se tomu poddat. Mus\u00edm si od n\u011bj udr\u017eet n\u011bjak\u00fd odstup. A rozhodnu se proti tomu zakro\u010dit hned te\u010f.  <\/div>\n
„Co to s n\u00ed d\u011bl\u00e1\u0161? Dej mi ji, neum\u00ed\u0161 to s n\u00ed,“ vyb\u011bhnu z kuchyn\u011b jako blesk a natahuju ruce po mal\u00e9, kter\u00e1 se oto\u010d\u00ed po m\u00e9m hlasu. Stejn\u011b jako Tom.<\/div>\n
„Ty jsi doma, Bille? Myslel jsem, \u017ee jsi pry\u010d, dneska jsem t\u011b je\u0161t\u011b nevid\u011bl,“ s p\u0159ekvapen\u00edm v hlase, \u017ee m\u011b vid\u00ed, se vyhne m\u00e9 \u017e\u00e1dosti a d\u00e1l si pohupuje s malou, jako bych byl snad vzduch.<\/div>\n
„Dej mi ji, jsem to j\u00e1, kdo se o ni m\u00e1 starat a nebude to jinak,“ ignoruju jeho vyh\u00fdbav\u00e1 slova a znova zopakuji svoji \u017e\u00e1dost, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z mal\u00e9 Vicky. Sta\u010d\u00ed jen okam\u017eik a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak se mi Tom a\u017e te\u010f zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a oto\u010d\u00ed se i s malou ke mn\u011b. Pohlad\u00ed ji po vl\u00e1sc\u00edch a znova se na ni usm\u011bje, nevypad\u00e1 to v\u0161ak, \u017ee by moje slova bral v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale pro\u010d? U strejdy Toma je j\u00ed dob\u0159e, vi\u010f mali\u010dk\u00e1?“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u011bje na Vicky a pouprav\u00ed j\u00ed shrnut\u00e9 pun\u010doch\u00e1\u010dky, tak\u017ee nem\u016f\u017ee vid\u011bt zlobiv\u00fd pohled, kter\u00fd k n\u011bmu vy\u0161lu.<\/div>\n
P\u0159ipad\u00e1m si tu jako idiot, kdy\u017e tu jenom tak stoj\u00edm a z\u00edr\u00e1m na n\u011b. Vlastn\u011b pro\u010d  jako? On ze m\u011b idiota ud\u011blal t\u00edm, \u017ee mi vzal Vicky, o kterou jsem se m\u011bl starat j\u00e1! A nic nenasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee mi ji v nejbli\u017e\u0161\u00ed  dob\u011b vr\u00e1t\u00ed. Ok, a\u0165 si s n\u00ed d\u011bl\u00e1 blbiny a nech\u00e1 si vy\u0161kubat v\u0161echny svoje trapn\u00e9 cop\u00e1nky, a\u0165 si ale nemysl\u00ed, \u017ee te\u010f, kdy\u017e m\u011b slu\u0161n\u00fdmi slovy poslal do prdele, vyklid\u00edm pole a p\u016fjdu si po sv\u00fdch. Za Vicky m\u00e1m zodpov\u011bdnost j\u00e1, proto tu na n\u011b budu dohl\u00ed\u017eet, tak\u017ee m\u00e1 sm\u016flu, chlape\u010dek. M\u00e1 d\u011blat poskoka svoj\u00ed sle\u010dince a ne se mi tu motat do pr\u00e1ce, kter\u00e1 se mi jednou za \u010das naskytla.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Mimochodem, co jsi d\u011blal v\u010dera ve\u010der? Odch\u00e1zel jsem v p\u011bt a ty jsi je\u0161t\u011b nebyl doma,“ nev\u011bdomky m\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy se ho chyst\u00e1m zpra\u017eit sn\u016f\u0161kou nad\u00e1vek, nad\u00e1le se v\u0161ak v\u011bnuje mal\u00e9.<\/div>\n
„Byl jsem u Georga na p\u00e1rty,“ odpov\u00edm popravd\u011b a stejn\u011b jako on, nespou\u0161t\u00edm o\u010di z mal\u00e9. Tahle situace mi p\u0159ijde \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc trapn\u011bj\u0161\u00ed. Odkdy se pt\u00e1 a kontroluje m\u011b, kde jsem byl a dokdy? Aha, zapomn\u011bl jsem, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la. Rozhodn\u011b je to ale lep\u0161\u00ed t\u00e9ma ne\u017e Caroline.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Jak to, \u017ee jsem t\u011b tam potom nevid\u011bl? Byl jsem tam taky, skoro do p\u016flnoci,“ opt\u00e1 se m\u011b s \u00fa\u017easem v hlase, kter\u00fd m\u011b v\u0161ak ani trochu nep\u0159ekvap\u00ed. Pro odpov\u011b\u010f nemus\u00edm chodit daleko.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ees tam m\u011bl na pr\u00e1ci mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e se koukat na lidi kolem,“ odfrknu si a v hlav\u011b si jen necht\u011bn\u011b vybav\u00edm tu trapnou l\u00edbac\u00ed sc\u00e9nku. I ti \u0161punti ve \u0161kolce to um\u00ed l\u00edp ne\u017e oni dva. Bo\u017ee, takovou hr\u016fzu u\u017e nikdy nechci vid\u011bt, nejsem si jist\u00fd, jestli bych to live podruh\u00e9 dal.  <\/div>\n
„B\u016fhv\u00ed, co je s m\u00e1mou v tom Hamburku,“ Tom z\u00e1m\u011brn\u011b sto\u010d\u00ed \u0159e\u010d jin\u00fdm sm\u011brem a mn\u011b nad jeho slovy jen zacukaj\u00ed koutky. Pr\u016fhledn\u011bj\u0161\u00ed u\u017e b\u00fdt nem\u016f\u017ee. \u010cekal jsem, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekne, p\u0159eci jen je to moje dvoj\u010de. Nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct, proto hodil nejbli\u017e\u0161\u00ed v\u00fdhybku a sto\u010dil \u0159e\u010d na m\u00e1mu. Zalo\u017e\u00edm si ruce v bok a za\u010dnu se proch\u00e1zet po ob\u00fdv\u00e1ku, z toho st\u00e1n\u00ed na jednom m\u00edst\u011b m\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed bolet nohy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Volala mi, je ok a z\u00edtra dopoledne se vr\u00e1t\u00ed,“ odv\u011bt\u00edm klidn\u011b a c\u00edt\u00edm, jak ke mn\u011b Tom\u016fv pohled na okam\u017eik vyst\u0159el\u00ed. Mrkne na m\u011b, nato jej v\u0161ak op\u011bt sklop\u00ed dol\u016f k Vicky.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, je\u0161t\u011b v\u010dera mi sl\u00edbila, \u017ee zavol\u00e1 mn\u011b,“ s\u00e1m pro sebe si n\u011bco zamuml\u00e1 pod nosem, moc dob\u0159e v\u0161ak m\u016f\u017eu sly\u0161et zklam\u00e1n\u00ed v jeho hlase. M\u00e1ma beztak tu\u0161ila, \u017ee bude celej v\u00edkend, jen co vyt\u00e1hne paty z domu, zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd svou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, proto zavolala mn\u011b.  <\/div>\n
Zhluboka se nadechnu, jeho hlas m\u011b v\u0161ak p\u0159eru\u0161\u00ed hned v dal\u0161\u00edm okam\u017eiku, zrovna, kdy\u017e  v duchu smol\u00edm u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku, kterou mu chci vm\u00e9st do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, jak kr\u00e1sn\u011b  cupk\u00e1,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u011bje a pomalu d\u011bl\u00e1 s Vicky prvn\u00ed kr\u016f\u010dky, dr\u017e\u00edc ji za ruku. Zaost\u0159\u00edm pohled na malou a rychle za\u010dnu v duchu p\u0159em\u00fd\u0161let… ne\u017e mi dojde jedna d\u016fle\u017eit\u00e1 skute\u010dnost.<\/div>\n
„Dej mi ji, pot\u0159ebuju ji nakrmit, u\u017e m\u011bla p\u0159ed chv\u00edl\u00ed j\u00edst,“ odv\u011bt\u00edm a vyzvu tak Toma, aby mi malou vr\u00e1til. V\u00fdsledkem v\u0161ak jen je, \u017ee si Vicky op\u011bt vezme do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a po n\u011bkolika sekund\u00e1ch p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed na m\u011b zamrk\u00e1.<\/div>\n
„Tak ji nakrm\u00edm j\u00e1, bez toho na tom nic nen\u00ed a spolu to zvl\u00e1dneme, vi\u010f mali\u010dk\u00e1,“ s \u00fasm\u011bvem cvrnkne Vicky do nos\u00edku, tak\u017ee nem\u016f\u017ee vid\u011bt m\u016fj pohled, kter\u00fdm ho hn\u011bviv\u011b prop\u00e1l\u00edm. Nechci a nebudu se tu s n\u00edm h\u00e1dat a poslouchat jeho \u0159e\u010di, u\u017e tak jich m\u00e1m plnou hlavu a za\u010d\u00edn\u00e1 mi s nimi doch\u00e1zet trp\u011blivost. Beze slova odejdu do kuchyn\u011b a po chvilce jen na\u0161tvan\u011b t\u0159\u00edsknu s p\u0159esn\u00edd\u00e1vkou o kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl.  <\/div>\n
<\/div>\n
Op\u0159u se z\u00e1dy o kuchy\u0148skou linku, protestn\u011b zalo\u017e\u00edm ruce na hrudi a s \u00fakosem pozoruji Toma, kter\u00fd pe\u010dliv\u011b nab\u00edr\u00e1 na malou l\u017e\u00edci ovocnou p\u0159esn\u00edd\u00e1vku, kterou mi pro Vicky dala S\u00e1ra. P\u016fj\u010dila mi taky jej\u00ed  seda\u010dku, potrp\u00ed si na tom, aby mal\u00e1 p\u0159i j\u00eddle sed\u011bla.<\/div>\n
Prot\u0159u si v\u00ed\u010dka a znova se zad\u00edv\u00e1m sm\u011brem ke stolu. Vicky sed\u00ed poslu\u0161n\u011b v seda\u010dce bez jedin\u00e9ho hnut\u00ed, pozorn\u011b up\u00edr\u00e1 sv\u00e9 velk\u00e9  modr\u00e9 o\u010di na Toma a otev\u00edr\u00e1 pusu tak kr\u00e1sn\u011b, a\u017e  mi z toho p\u0159ech\u00e1z\u00ed zrak. B\u00fdt j\u00e1 Vicky, hod\u00edm mu celou p\u0159esn\u00edd\u00e1vku do obli\u010deje, \u017ee nesta\u010d\u00ed mrknout. Vicky v\u0161ak v\u016fbec nevypad\u00e1 na to, \u017ee by m\u011bla n\u011bco takov\u00e9ho za lubem. A v\u0161\u00edm\u00e1 si toho i Tom.<\/div>\n
„Otev\u0159i pusinku… a ham. Ty jsi ale \u0161ikovn\u00e1,“ pochv\u00e1l\u00ed ji s \u00fasm\u011bvem a l\u017ei\u010dkou za\u0161m\u00e1tr\u00e1 na dn\u011b skleni\u010dky. \u017div\u011b si ho dok\u00e1*u p\u0159edstavit s jeho vlastn\u00edm d\u00edt\u011btem. To by ur\u010dit\u011b nebyla norm\u00e1ln\u00ed rodina. Dokonal\u00e1 maminka, dokonal\u00fd tat\u00ednek, dokonal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 m\u00e1 oba sv\u00e9 dokonal\u00e9 rodi\u010de za dokonal\u00fd vzor dokonalosti.  <\/div>\n
„…tahle je za maminku… a posledn\u00ed za strejdu Toma. Te\u010f u\u017e jsme v\u0161echno spapali,“ Tomova slova p\u0159eru\u0161\u00ed mou pracuj\u00edc\u00ed fantazii a p\u0159inut\u00ed m\u011b tak k ob\u011bma vzhl\u00e9dnout. Tom si malou vezme ze seda\u010dky do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a pohlad\u00ed ji po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, a te\u010f si budeme hr\u00e1t, co ty na to, princezno?“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u011bje, j\u00e1 m\u00e1m v\u0161ak s malou jin\u00e9 pl\u00e1ny. Tom\u016fv n\u00e1pad zavrhnu ihned, d\u0159\u00edv, ne\u017e se jen pokus\u00ed ho zrealizovat.<\/div>\n
„To asi t\u011b\u017eko, j\u00e1  a Vicky te\u010f p\u016fjdeme na proch\u00e1zku. Chci ji vz\u00edt na chvilku na vzduch,“ odv\u011bt\u00edm a vyu\u017eiju chvilky Tomovy nepozornosti. \u0160ikovn\u011b  si malou vezmu do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a zam\u00ed\u0159\u00edm s n\u00ed na chodbu… moje kroky v\u0161ak p\u0159eru\u0161\u00ed slova za mnou.<\/div>\n
„Tak to bych mohl j\u00edt na proch\u00e1zku s v\u00e1mi, bez toho nem\u00e1m nic na pr\u00e1ci,“ Tomovo dot\u011brn\u00e9  nam\u00edt\u00e1n\u00ed ve mn\u011b jen nev\u011bdomky vyvol\u00e1 dal\u0161\u00ed zlost, v\u00edm v\u0161ak dob\u0159e, jak se ho zbavit. Oto\u010d\u00edm se i s Vicky v n\u00e1ru\u010di a pohledem ho sjedu od hlavy a\u017e k pat\u011b. To by mi tak je\u0161t\u011b sch\u00e1zelo, aby se k n\u00e1m vet\u0159el.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty nem\u00e1\u0161 co na pr\u00e1ci? A kdo bude ukl\u00edzet ten svin\u010d\u00edk v koupeln\u011b, kter\u00fd tam dneska r\u00e1no ud\u011blala tvoje lady? J\u00e1 se toho rozhodn\u011b ani prstem netknu. M\u016f\u017ee\u0161 to tam vr\u00e1tit do norm\u00e1ln\u00edho stavu, kdy\u017e se tak stra\u0161n\u011b moc nud\u00ed\u0161,“ odfrknu a zpra\u017e\u00edm ho tak, \u017ee si to za r\u00e1me\u010dek ned\u00e1.  <\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se a zam\u00ed\u0159\u00edm na chodbu spolu s malou Vicky, kter\u00e1 jako by poznala, \u017ee odch\u00e1z\u00edme pry\u010d od Toma. Nevrle se o\u0161ije v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di, smutn\u011b pot\u00e1hne prvn\u00ed vzlyk a nat\u00e1hne ruce zp\u011bt k Tomovi, kter\u00fd za n\u00e1mi stoj\u00ed jako p\u0159imrazen\u00fd. Pohlad\u00edm ji po vl\u00e1sc\u00edch a pol\u00edb\u00edm na \u010delo.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, mali\u010dk\u00e1, p\u016fjdeme p\u00e1 a pod\u00edv\u00e1me se do parku na zv\u00ed\u0159\u00e1tka, ano?“ za\u0161ept\u00e1m konej\u0161iv\u011b a na Vickyn mal\u00fd \u00fasm\u011bv s n\u00ed  zam\u00ed\u0159\u00edm k jej\u00edmu ko\u010d\u00e1rku.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel  Bill:   Strnule z\u016fstanu st\u00e1t na m\u00edst\u011b, zat\u00edmco se m\u00e9 o\u010di d\u00e1le jen n\u011bm\u011b up\u00edraj\u00ed  na pohled p\u0159ed sebou. Tohle jsem neo\u010dek\u00e1val ani v nejmen\u0161\u00edm. Naivn\u011b  jsem doufal, \u017ee Toma dnes neuvid\u00edm po tom, co jsem se mu r\u00e1no tak \u00faporn\u011b vyh\u00fdbal, moje<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10476","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10476","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10476"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10476\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10476"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10476"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10476"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}