{"id":10495,"date":"2010-10-07T18:00:00","date_gmt":"2010-10-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10469"},"modified":"2010-10-07T18:00:00","modified_gmt":"2010-10-07T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/07\/me-myself-and-romeo-17\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 17."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ani nev\u00edm, jak dlouho tu stoj\u00edm, chl\u00edpn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm nah\u00e9 t\u011blo m\u00e9ho bratra a v duchu jej nab\u00e1d\u00e1m, aby se pooto\u010dil. Byl mi v\u0161ak dop\u0159\u00e1n pohled pouze na jeho z\u00e1da a zadek a mus\u00edm uznat, \u017ee i to mi sta\u010dilo. Jestli takhle vypad\u00e1 zezadu, tak zep\u0159edu\u2026 Je\u017ei\u0161!<\/div>\n
„Bille!!!“ V tu samou chv\u00edli, jako s\u00e1m sebe v duchu ok\u0159iknu, i m\u016fj bratr \u0161\u00edlen\u011b zaje\u010d\u00ed. Zvedl toti\u017e pr\u00e1v\u011b hlavu a spat\u0159il m\u016fj odraz v zrcadle. V m\u017eiku kolem sebe omot\u00e1 ru\u010dn\u00edk a s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima na m\u011b z\u00edr\u00e1. „Co tady, do prdele\u2026 Jak dlouho tam jsi?“<\/div>\n
„Te\u010f jsem p\u0159i\u0161el\u2026“ Zal\u017eu. P\u0159ece mu nebudu l\u00ed\u010dit, \u017ee jsem ho tu o\u010dumoval. To by m\u011b raz dva vypakoval. Sd\u00edlet byt s perverzn\u00edm sourozencem by rozhodn\u011b necht\u011bl, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdyby v\u011bd\u011bl, co se mi honilo hlavou, kdy\u017e m\u016fj zrak spo\u010dinul na jeho vypracovan\u00e9m zade\u010dku.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi n\u011bco?“ Zept\u00e1 se m\u011b Tom, p\u0159idr\u017euj\u00edc si ru\u010dn\u00edk jednou rukou, zat\u00edmco druhou si mne hru\u010f.<\/div>\n
„J\u00e1?“<\/div>\n
„Tak tenhle tv\u016fj vp\u00e1d asi bude m\u00edt n\u011bjakej d\u016fvod, ne? Bille, \u010deho sis \u0161lehnul, kdy\u017e jsem tam nebyl?“ Za\u010dne se mi sm\u00e1t do obli\u010deje. Jen se sm\u011bj, posm\u011bv\u00e1\u010dku. Nev\u00edm, jestli by ti tv\u016fj humor vydr\u017eel, kdybych\u2026<\/div>\n
„Blbe\u010dku!“ Vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk a rad\u0161i se vr\u00e1t\u00edm do ob\u00fdv\u00e1ku. Tom\u016fv spolubydl\u00edc\u00ed si m\u011b zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Je\u0161t\u011b\u017ee neum\u00ed mluvit, necht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, co se mu hon\u00ed v t\u00e9 jeho chlupat\u00e9 palici. Nic dobr\u00e9ho v\u016f\u010di moj\u00ed osob\u011b to asi nebude. Nevd\u011b\u010dn\u00edk jeden! D\u00edk komu se k Tomovi dostal? Neb\u00fdt m\u011b, tak by se te\u010f nev\u00e1lel po t\u00e9hle seda\u010dce.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tak dozv\u00edm se, pro\u010d jsi mi vpadl do koupelny?“ Tom kolem m\u011b propluje v \u017eupanu a usad\u00ed se vedle psa. Taky si ten \u017eupan mohl zav\u00e1zat! Drbe \u0161t\u011bn\u011b za u\u0161ima a vy\u010dk\u00e1v\u00e1, zda mu prozrad\u00edm d\u016fvod t\u00e9 p\u0159epadovky. To zrovna! Sta\u010d\u00ed, \u017ee jsem s\u00e1m zjistil, \u017ee jsem \u00fachyl, Tom to v\u011bd\u011bt nemus\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e ani nev\u00edm.“ Odvr\u00e1t\u00edm zrak od br\u00e1chy a zad\u00edv\u00e1m se na televizi. J\u00e1 jsem ale prase! Takov\u00fd chl\u00edpn\u00fd my\u0161lenky ve spojitosti s Tomem m\u011b nikdy nenapadaly. Kdo by to byl \u0159ekl, co se mnou provede pohled na nah\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Hele, tys \u0159\u00edkal, \u017ee jste se rafli kv\u016fli mn\u011b. Bille, nerad bych byl d\u016fvodem va\u0161eho rozchodu\u2026“<\/div>\n
„Nech to plavat.“ M\u00e1vnu nad t\u00edm rukou. „Nenech\u00e1m si od n\u011bj nic zakazovat, a u\u017e v\u016fbec ne to, abych s tebou byl. Pokud nen\u00ed ochotnej akceptovat tebe, tak adios.“ Co z Peta m\u00e1m? \u017d\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk nen\u00ed nahraditeln\u00fd a Tom u\u017e v\u016fbec ne. Je mi nejbli\u017e\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, t\u0159eba\u017ee to mezi n\u00e1mi jeden \u010das nest\u00e1lo za nic. Ani mamka mi nen\u00ed tak bl\u00edzk\u00e1 jako on. M\u00e1m Peta sice hodn\u011b r\u00e1d, ale asi to nebude takov\u00e1 l\u00e1ska, jak jsem si myslel. Tvrdil mi, \u017ee m\u011b miluje takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem, se v\u0161\u00edm v\u0161udy, a najednou mi bude vy\u010d\u00edtat, \u017ee m\u00e1m r\u00e1d sv\u00e9ho vlastn\u00edho bratra a bude na n\u011bj \u017e\u00e1rlit? To teda ne! Kdy\u017e nem\u00e1 r\u00e1d Toma, kter\u00fd je mou sou\u010d\u00e1st\u00ed, nem\u00e1 r\u00e1d ani m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 jen, abys mi to pak nevy\u010detl anebo abych nedostal od Kena\u2026 sorry, Peta p\u0159es hubu.“ Za\u010d\u00e1tek mo\u017en\u00e1 myslel up\u0159\u00edmn\u011b, ale u druh\u00e9 \u010d\u00e1sti mu u\u017e cukaly koutky. Z\u0159ejm\u011b ho pobavila p\u0159edstava, jak mu d\u00e1v\u00e1 p\u011bst\u00ed. S\u00e1m si to taky nedovedu p\u0159edstavit. Kdy\u017e je dva srovn\u00e1m. Pete m\u00e1 sice n\u00e1dhern\u00fd t\u011blo, ale Tom\u2026 Bille, dost!<\/div>\n
„Kdybych m\u011bl volit mezi v\u00e1mi, vybral bych si bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed tebe. U\u017e o tebe nechci znovu p\u0159ij\u00edt, Tommy. Jednou jsi mi sl\u00edbil, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u017de spolu budeme po\u0159\u00e1d a \u017ee spole\u010dn\u011b i um\u0159eme. Pamatuji si to.“ Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b sklen\u011bn\u00fdma o\u010dima. Nezapomn\u011bl na to a o\u010dividn\u011b si je v\u011bdom i toho, \u017ee sv\u016fj slib poru\u0161il. Nevy\u010d\u00edt\u00e1m mu to, ale jednou bych se r\u00e1d dozv\u011bd\u011bl, co bylo p\u0159\u00ed\u010dinou t\u00e9 n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bny na\u0161eho vztahu. Mo\u017en\u00e1 mi to jednou s\u00e1m pov\u00ed\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co, Absi?“ Str\u010d\u00ed do psa, kter\u00fd po n\u011bm \u0161lehne pohledem. Je m jasn\u00e9, pro\u010d zm\u011bnil t\u00e9ma. V\u017edycky se nerad bavil o sv\u00fdch pocitech. Tom m\u00e1 sm\u016flu, \u017ee neum\u00ed mluvit o sv\u00fdch radostech a ani smutku. K tomu je typem \u010dlov\u011bka, co v\u0161echno rad\u011bji \u017eere v sob\u011b, ne\u017e aby se sv\u011b\u0159il. J\u00e1 byl kdysi v\u00fdjimkou, mn\u011b se sv\u011b\u0159oval, ale od tamt\u00e9<\/em> doby u\u017e ne\u0159\u00edkal nic ani mn\u011b. „Jak se t\u011b\u0161\u00ed\u0161 na dal\u0161\u00ed spole\u010dnou noc na seda\u010dce?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu tu sp\u00e1t j\u00e1.“ Sice se mi ta seda\u010dka nel\u00edb\u00ed, ale p\u0159ece jen je tu Tom doma, a p\u0159esto\u017ee jsem jeho bratr, po\u0159\u00e1d jsem tu na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Kdyby mi \u0159ekl, \u017ee budu sp\u00e1t tady, co bych nad\u011blal?<\/div>\n
„Jasn\u00fd a r\u00e1no pak budu poslouchat to tvoje sku\u010den\u00ed, ne?“ Tom se sm\u011bje. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b, kdy se za\u010dal chovat divn\u011b, se skoro v\u016fbec nesm\u00e1l a na m\u011b u\u017e v\u016fbec ne. Vr\u010del, kudy chodil. Te\u010f se na jeho rty vr\u00e1til \u00fasm\u011bv a zase m\u016f\u017eu sl\u00fdchat jeho sm\u00edch.<\/div>\n
„Nesku\u010d\u00edm.“ Ohrad\u00edm se. M\u00e1 m\u011b za n\u011bjakou rozmazlenou sle\u010dinku nebo co?<\/div>\n
„Ne? Bille, zn\u00e1m t\u011b. R\u00e1no bys bre\u010del, \u017ee t\u011b bol\u00ed tady a tady.“ S v\u00fdrazem nejv\u011bt\u0161\u00edho trpitele v d\u011bjin\u00e1ch lidstva mi za\u010dne demonstrovat, jak by asi p\u0159ibli\u017en\u011b mohlo z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed r\u00e1no prob\u00edhat.<\/div>\n
„No, tak bych mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku na\u0159\u00edkal, ale nebre\u010del bych.“ Copak jsem n\u011bjakej malej spratek, abych bulel? A\u0165 m\u011b moc ne\u0161tve, jinak\u2026 Bille?!?!<\/div>\n
„Dost, ty p\u016fjde\u0161 do lo\u017enice a tv\u016fj miluj\u00edc\u00ed bratr\u2026“<\/div>\n
„Tam p\u016fjde taky, aby mi pak nevy\u010d\u00edtal, jak se kv\u016fli mn\u011b mus\u00ed po\u0159\u00e1d uskrom\u0148ovat.“ Uzav\u0159u debatu nad t\u00edm, kdo kde slo\u017e\u00ed hlavu a s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se pohodln\u011b op\u0159u.  <\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„St\u016fj, ty koule chlupat\u00e1!“ Za\u0159vu, ale je to, jako bych h\u00e1zel hr\u00e1ch na ze\u010f. M\u00edsto aby zpomalil, cukne znovu, div sebou neplesknu o zem. To mi Tom ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b! V\u00ed, \u017ee m\u011b ten pes nem\u00e1 r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 na m\u011b od za\u010d\u00e1tku spadeno a d\u011bl\u00e1 mi sam\u00fd naschv\u00e1ly, a p\u0159esto m\u011b donutil, abych vynesl odpadky a vzal ho ven. Podle br\u00e1chov\u00fdch slov se Absi r\u00e1d prob\u011bhne. No, v tom m\u011bl pravdu, ale \u017ee j\u00e1 sotva lap\u00e1m po dechu, to je mu jedno. Ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby m\u011b nutil ukl\u00edzet. Tom je fakt bl\u00e1zen, ukl\u00edz\u00ed snad ka\u017edej den! Jen co jsme dorazili dom\u016f, vytasil vysava\u010d a luxuje celej byt. N\u00e1s dva tedy vyhnal do ulic, abychom se mu nepletli pod nohama.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hej, zastav se! Na\u2026“ Bo\u017ee, d\u00edky. Absi se skute\u010dn\u011b zastav\u00ed a vrt\u00edc ocasem si m\u011b ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee nic nem\u00e1m a \u017ee jsem ho podvedl, ura\u017een\u011b oto\u010d\u00ed hlavu. Za to je\u0161t\u011b draze zaplat\u00edm. „Kdy\u017e m\u011b nech\u00e1\u0161 vykou\u0159it tohle cig\u00e1ro, tak\u2026 Tak ti koup\u00edm tu nejv\u011bt\u0161\u00ed kost na sv\u011bt\u011b.“ Pes zvedne u\u0161i, asi ho moje nab\u00eddka zaujala. Zmetek jeden prosp\u011bch\u00e1\u0159skej! Hodnej bude, ale jen kdy\u017e z toho n\u011bco k\u00e1pne. Aspo\u0148 je ale v klidu, prozat\u00edm\u2026  <\/div>\n
Posad\u00edm se na lavi\u010dku a zap\u00e1l\u00edm si. Nevd\u011b\u010dn\u00edk si sedne k m\u00fdm noh\u00e1m, p\u0159ece jen ho m\u00e1 br\u00e1\u0161ka vycvi\u010den\u00fdho. Sakra! Jen, co si pot\u00e1hnu z cig\u00e1ra, vyno\u0159\u00ed se mi v hlav\u011b postava Toma v koupeln\u011b. I kdy\u017e se sna\u017e\u00edm tuhle vzpom\u00ednku vypudit z moj\u00ed mysli, neda\u0159\u00ed se mi to a po\u0159\u00e1d se k n\u00ed mus\u00edm vracet. Dote\u010f m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima ten jeho zadek! Bo\u017ee, kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed jsem snad nevid\u011bl! T\u0159i dny, co sd\u00edl\u00edm s br\u00e1chou spole\u010dn\u00fd byt, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak\u00e9 by to s n\u00edm bylo. Jsem si v\u011bdom, \u017ee bych nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm nem\u011bl ani uva\u017eovat, ale moje fantazie je jen moje, a pokud z\u016fstane jen u p\u0159edstav, nen\u00ed d\u016fvod k \u017e\u00e1dn\u00fdm velk\u00fdm obav\u00e1m. T\u0159eba to samo vyprch\u00e1\u2026 Petovi, jak se zd\u00e1, chyb\u00edm. Volal mi hned ten ve\u010der, co jsem ode\u0161el. Vol\u00e1 mi po\u0159\u00e1d, dokonce mi i kytku poslal, co\u017e je u n\u011bj dost neobvykl\u00e9. Nem\u00e1m v\u0161ak v \u00famyslu se nechat jen tak snadno ukecat. Hezky ho nech\u00e1m vycukat, a\u0165 si prop\u0159\u00ed\u0161t\u011b, pokud n\u011bjak\u00e9 bude, pamatuje, \u017ee o br\u00e1\u0161ku se mi ot\u00edrat nem\u00e1.  <\/div>\n
„Sly\u0161el jsi to?“ Popla\u0161en\u011b se rozhl\u00eddnu kolem sebe, a nakonec spo\u010dinu pohledem na Absim. P\u0159\u00edmo za m\u00fdmi z\u00e1dy n\u011bco za\u0161ramotilo. Kdy\u017e se tam ale pod\u00edv\u00e1m, nic nevid\u00edm. Pes je rovn\u011b\u017e podez\u0159ele v klidu, ur\u010dit\u011b by \u0161t\u011bkal, m\u00e1 lep\u0161\u00ed sluch ne\u017e j\u00e1, tak\u017ee se mi to mo\u017en\u00e1 jen\u2026 Zase, u\u017e zase ten zvuk! To p\u0159ece nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Znovu se oto\u010d\u00edm do m\u00edst, odkud vy\u0161el a zase nic nenajdu.<\/div>\n
„Poj\u010f, rad\u0161i p\u016fjdeme\u2026“ Pomalinku s pohledem up\u0159en\u00fdm do onoho m\u00edsta, se zvednu a vyb\u00eddnu Absiho, aby ud\u011blal to sam\u00e9. Ur\u010dit\u011b se mi to nezd\u00e1lo! Ale zase mi p\u0159ijde divn\u00fd, \u017ee chlup\u00e1\u010d nijak nereagoval. V\u017edy\u0165 to musel sly\u0161et taky. To m\u00e1 teda Tom hl\u00edda\u010de! Na m\u011b vr\u010d\u00ed a nic ned\u011bl\u00e1m, a kdy\u017e u\u017e se n\u011bco d\u011bje, je v klidu. Teprve nesouhlasn\u00e9 za\u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed m\u011b upozorn\u00ed na to, \u017ee skoro b\u011b\u017e\u00edm. V\u016fbec jsem si to neuv\u011bdomil. Pohledem se omluv\u00edm br\u00e1chovu mil\u00e1\u010dkovi, aby na m\u011b ne\u017ealoval, a zpomal\u00edm.  <\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ten Ken je n\u011bjakej divnej. Jak je mo\u017en\u00fd, \u017ee br\u00e1chovi ani jednou nezavolal, a ani za n\u00edm nep\u0159i\u0161el? Ptal jsem se Billa u\u017e asi pades\u00e1tkr\u00e1t a \u0159ekl mi, \u017ee se mu v\u016fbec neozval. \u0158ekl to ale t\u00f3nem, jako by mu to bylo naprosto jedno. B\u016fh v\u00ed, co si toho ve\u010dera v\u0161echno vp\u00e1lili do obli\u010deje! Zn\u00e1m Billa, ten jak se vyto\u010d\u00ed, tak si nevid\u00ed do pusy a um\u00ed b\u00fdt dost jedovatej. Ale i tak\u2026 Ta v\u011brn\u00e1 kopie p\u0159\u00edtele panenky Barbie na br\u00e1chovi visela. Ten by se ho nevzdal, alespo\u0148 ne tak snadno. Jak \u0159\u00edk\u00e1m, je to hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed!<\/p>\n<\/div>\n
„Vy jste n\u011bjak brzo zp\u00e1tky?“ Zasm\u011bji se, kdy\u017e Absi vb\u011bhne do bytu a hned po n\u011bm vkr\u00e1\u010d\u00ed m\u016fj urozen\u00fd bratr.<\/div>\n
„Copak nel\u00edbila se v\u00e1m proch\u00e1zka?“ Bill nic ne\u0159ekne, ani se na m\u011b neza\u0161kleb\u00ed. Jen se s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem posad\u00ed na \u017eidli a civ\u00ed p\u0159ed sebe. Co mu je? \u017de by ho a\u017e natolik to moje chlupat\u00fd zlato rozhodilo. V\u017edy\u0165 nen\u00ed zas tak neposlu\u0161nej! P\u00e1r pokyn\u016f ch\u00e1pe, n\u011bco se mi p\u0159ece jen poda\u0159ilo do t\u00e9 jeho palice nacpat. ‚P\u0159ines’, ‚lehni‘ a ‚sedni‘ zvl\u00e1d\u00e1. ‚K noze‘ u\u017e mu d\u011bl\u00e1 probl\u00e9my a ‚nesm\u00ed\u0161‘ nerespektuje v\u016fbec. Podle n\u011bj m\u016f\u017ee v\u0161echno a moje z\u00e1kazy jsou mu ukraden\u00fd.<\/div>\n
„N\u011bco tam bylo\u2026“ Zamuml\u00e1 si br\u00e1cha sp\u00ed\u0161e pro sebe a k\u00fdvne hlavou. Hned na to vstane, projde kolem m\u011b a zam\u00ed\u0159\u00ed do ledni\u010dky. „M\u00e1m hlad. Tys neva\u0159il?!“ Bill vyjekne, a\u017e i Absi nadsko\u010d\u00ed. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu? Co by je\u0161t\u011b cht\u011bl? St\u0159echu nad hlavou jsem mu poskytnul, peru jeho hadry, ukl\u00edz\u00edm po n\u011bm bordel a nic za to nechci. D\u011bl\u00e1m to jen z l\u00e1sky k n\u011bmu a jemu je to snad m\u00e1lo! To se m\u00e1m krom\u011b ukl\u00edze\u010dky a pradleny st\u00e1t i jeho osobn\u00ed kucha\u0159kou? Jedin\u00e9, co d\u011bl\u00e1 on, je, \u017ee se kolem promen\u00e1duje, krout\u00ed se, \u010dum\u00ed do zrcadla, a kdy\u017e ho donut\u00edm, vynese ko\u0161 a vyven\u010d\u00ed psa. T\u00edm jeho povinnosti kon\u010d\u00ed.  <\/div>\n
„Jsem tv\u016fj br\u00e1cha, ne man\u017eelka.“ Poznamen\u00e1m. Jako jeho \u017eena bych z toho aspo\u0148 n\u011bco m\u011bl, Bill by plnil man\u017eelsk\u00e9 povinnosti. Takhle za ve\u0161kerou p\u00e9\u010di m\u016f\u017eu \u010dekat maxim\u00e1ln\u011b \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Fajn, objedn\u00e1m pizzu.“ Bill zaklapne lednici a z kapsy vylov\u00ed ten sv\u016fj cool kr\u00e1m, co ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut vy\u0159v\u00e1v\u00e1 na celej byt. \u010cekal jsem, \u017ee se t\u0159eba nab\u00eddne, \u017ee by n\u011bco uva\u0159il, ale lep\u0161\u00ed bude jeho n\u00e1vrh. Nerad bych si dneska hr\u00e1l na hasi\u010de. Jsem tot\u00e1ln\u011b grogy, Bill si toti\u017e vydupal, \u017ee nutn\u011b pot\u0159ebuje j\u00edt nakupovat. Tak\u017ee jsme z firmy zam\u00ed\u0159ili do obcho\u010f\u00e1ku, kterej jsme prolezli asi \u0161estkr\u00e1t, aby Bill nakonec k\u0148u\u010del, \u017ee nikde nic nemaj\u00ed a s hlasit\u00fdm nad\u00e1v\u00e1n\u00edm, a hlavn\u011b s pr\u00e1zdnou ode\u0161el.  <\/div>\n
„Hele, co jsi to \u0159\u00edkal?“ Posad\u00edm se kousek od n\u011bj. „Kde co bylo?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Zvedne ke mn\u011b pohled. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako bych spadl z vi\u0161n\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi, \u017ee tam n\u011bco bylo. Tak se pt\u00e1m kde co\u2026“<\/div>\n
„Ale, m\u011bl jsem pocit, jako by m\u011b n\u011bkdo \u0161pehoval nebo co. Ale Absi nic nezaregistroval, asi se mi to zd\u00e1lo.“ M\u00e1vne nad t\u00edm rukou. Jen\u017ee m\u011b t\u00edm vyd\u011bs\u00ed. Co kdy\u017e se mu to nezd\u00e1lo? Co kdy\u017e ten jeho ctitel za n\u00edm leze a potaj\u00ed ho sleduje? Co kdy\u017e mu brzy p\u0159estane sta\u010dit jen Billa pozorovat?<\/div>\n
„U\u017e se ti to n\u011bkdy stalo?“<\/div>\n
„Ne. A\u017e dneska. Ale asi si n\u011bco nalh\u00e1v\u00e1m. Nic tam nebylo, pes by \u0161t\u011bkal, ne?“ Mrknu se na us\u00ednaj\u00edc\u00edho Absintha. Je fakt, \u017ee kdykoli n\u011bkdo zazvon\u00ed, za\u0161t\u011bk\u00e1. Kdy\u017e se mu n\u011bkdo nel\u00edb\u00ed, vr\u010d\u00ed. Tak budu doufat, \u017ee by i br\u00e1chu na p\u0159\u00edpadn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem upozornil\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, co kdy\u017e to byl ten\u2026“<\/div>\n
„Tome, neza\u010d\u00ednej zase!“ Za\u00fap\u00ed. Jist\u011b, ten jeho slavnej opisovatel Shakespeara by p\u0159ece nebyl n\u011b\u010deho podobn\u00fdho schopen!<\/div>\n
„M\u00e1m jen strach. Nechci, aby se ti n\u011bco stalo.“<\/div>\n
„Nestane. Ty bys to toti\u017e nedovolil.“ Usm\u011bje se na m\u011b. To m\u00e1 recht, rad\u0161i bych nasadil sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot, ne\u017e abych p\u0159ipustil, aby se stalo n\u011bco s n\u00edm.<\/div>\n
„Hele, jak to, \u017ee jsi nespal v lo\u017enici? V noci jsem se probudil a ty nikde.“ A sakra! Zjistil to. Doufal jsem, \u017ee bude chrn\u011bt do r\u00e1na jako p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci a nev\u0161imne si, \u017ee jsem se zdejchnul. Te\u010f si rychle vymyslet n\u011bjakou uv\u011b\u0159itelnou le\u017e, pro\u010d jsem se sebral a \u0161el sp\u00e1t do ob\u00fdv\u00e1ku. To, \u017ee sp\u00e1t vedle n\u011bj a nesm\u011bt se jej dot\u00fdkat, jsou pro m\u011b Tantalova muka, mu p\u0159ece \u0159\u00edkat nebudu.<\/div>\n
„Vedle tebe se sp\u00e1t ned\u00e1. \u010clov\u011bk m\u00e1 a\u017e strach o sv\u016fj \u017eivot, kope\u0161 kolem sebe jak \u0161\u00edlenec.“<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj! Mo\u017en\u00e1 sem tam jsem se o tebe trochu ot\u0159el nohou\u2026“ Kdyby jen nohou! Bill se na m\u011b ma\u010dkal celej. L\u00edsal se ke mn\u011b, jeho ruku jsem m\u011bl chvilku na hrudi, chvilku na b\u0159ichu. \u0160\u00edlen\u00fd utrpen\u00ed!!<\/div>\n
„Ale dneska tam z\u016fstane\u0161, \u017ee jo? S n\u00edm,“ uk\u00e1\u017ee prstem na Absiho, kter\u00fd se na n\u011bj hned oto\u010d\u00ed. „S n\u00edm s\u00e1m sp\u00e1t nebudu.“ Nejen Bill, ale i pes na m\u011b up\u0159e v\u00fdhru\u017en\u00fd pohled, jako by mi rovn\u011b\u017e cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee dal\u0161\u00ed noc s\u00e1m s t\u00edm vet\u0159elcem v lo\u017enici opravdu str\u00e1vit nehodl\u00e1.<\/div>\n
„Fajn.“ Zpe\u010det\u00edm sv\u016fj osud. Absiho asi budu muset str\u010dit mezi n\u00e1s, aby se ke mn\u011b Bill nedostal a zrovna tak j\u00e1 k n\u011bmu.  <\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tohle se ned\u00e1! U\u017e asi po tis\u00edc\u00ed se zavrt\u00edm a nep\u0159est\u00e1v\u00e1m civ\u011bt do tmy. Jak m\u016f\u017eu klidn\u011b sp\u00e1t, kdy\u017e vedle m\u011b le\u017e\u00ed objekt moj\u00ed  dlouholet\u00e9 touhy, a j\u00e1 se ho nem\u016f\u017eu ani prstem dotknout? No, mohl bych, ale z prstu by se stala cel\u00e1 dla\u0148, a nakonec by to dopadlo tak, \u017ee bych ho nacpal pod sebe a ojel ho. T\u00edm bych mu zp\u016fsobil celo\u017eivotn\u00ed \u0161ok, skon\u010dil by na n\u011bjak\u00fdch oblbov\u00e1c\u00edch a sebe bych poslal na p\u00e1r let do chl\u00e1dku.<\/div>\n
Ti dva se maj\u00ed, jak jen jim z\u00e1vid\u00edm! Absi se v\u00e1l\u00ed v m\u00fdch noh\u00e1ch, vedle br\u00e1chy prost\u011b sp\u00e1t necht\u011bl a nebude, a Bill si taky chrn\u00ed. A \u017ee j\u00e1, kterej je m\u00e1 tolik r\u00e1d a d\u011bl\u00e1 pro n\u011b prvn\u00ed posledn\u00ed, nem\u016f\u017eu zabrat, je v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1. Zni\u010dehonic se na m\u011b br\u00e1cha zezadu zase nam\u00e1\u010dkne a p\u0159ehod\u00ed si p\u0159ese m\u011b ruku. No, to si u\u017e d\u011bl\u00e1 srandu, ne? Jestli jsem neusnul do te\u010f, tak do r\u00e1na oka nezamhou\u0159\u00edm! Asi je zvyklej k n\u011bkomu se ve\u010der tulit, ale j\u00e1 nejsem zrovna nejlep\u0161\u00ed volbou. A co je zase tohle? Nejen\u017ee svou pa\u017ei ovinul kolem m\u011b, ale on m\u011b hlad\u00ed. Je\u017ei\u0161! Bille, pros\u00edm, nech toho\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ Za\u0161ept\u00e1m a v tu r\u00e1nu se ode m\u011b odsune. On nespal? Pomalu se k n\u011bmu oto\u010d\u00edm. Oknem sem pronik\u00e1 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e, v n\u00ed\u017e mohu vid\u011bt jeho siluetu. Le\u017e\u00ed na boku a podp\u00edr\u00e1 se rukou.<\/div>\n
„Ty jsi nespal.“ Sp\u00ed\u0161e ne\u017e jako ot\u00e1zka to vyzn\u00ed jako konstatov\u00e1n\u00ed. Je vid\u011bt, \u017ee je m\u00edrn\u011b zasko\u010den t\u00edmto zji\u0161t\u011bn\u00edm, ale nezd\u00e1 se, \u017ee by se mi cht\u011bl omlouvat. Ono vlastn\u011b nen\u00ed za co. U\u017e d\u0159\u00edve se ke mn\u011b v noci p\u0159itulil a nech\u00e1val se hladit. A na tom, \u017ee hladil pro zm\u011bnu on m\u011b, nen\u00ed nic moc neobvykl\u00e9ho. To sp\u00ed\u0161 j\u00e1 to po t\u00e9 jeho no\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b na seda\u010dce zveli\u010duji a hled\u00e1m za t\u00edm n\u011bco jin\u00e9ho. No jo no, podle sebe soud\u00edm tebe\u2026<\/div>\n
„Ne,“ potvrd\u00edm mu jeho my\u0161lenku. „N\u011bjak se mi nechce.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky ne\u2026“ Bill\u016fv hlas je takov\u00fd divn\u00fd, n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b zast\u0159en\u00fd, nebo mi prost\u011b u\u017e hr\u00e1blo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Ani nev\u00edm, jak dlouho tu stoj\u00edm, chl\u00edpn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm nah\u00e9 t\u011blo m\u00e9ho bratra a v duchu jej nab\u00e1d\u00e1m, aby se pooto\u010dil. Byl mi v\u0161ak dop\u0159\u00e1n pohled pouze na jeho z\u00e1da a zadek a mus\u00edm uznat, \u017ee i to mi sta\u010dilo. Jestli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10495","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10495","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10495"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10495\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10495"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10495"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10495"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}