{"id":1050,"date":"2017-08-29T16:00:00","date_gmt":"2017-08-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1044"},"modified":"2017-08-29T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-29T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/29\/uzavreny-kruh-8\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 8."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj<\/strong><\/div>\n

\n

Tom nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat.<\/p><\/div>\n

Opravdu to, co cht\u011bl ud\u011blat, co mu \u0159\u00edkaly jeho instinkty, bylo sv\u00e9ho bratra obejmout. Po\u017e\u00e1dat o odpu\u0161t\u011bn\u00ed zp\u016fsobem, u kter\u00e9ho slov nebylo pot\u0159eba. Ale nedotkl se Billa u\u017e roky. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 se b\u00e1l z pohovky vst\u00e1t a ud\u011blat krok sm\u011brem k n\u011bmu, proto\u017ee m\u011bl strach, \u017ee Bill neud\u011bl\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen krok vzad.<\/div>\n
„\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, co jin\u00e9ho \u0159\u00edct,“ \u0159ekl mu Tom popravd\u011b.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny, jeho o\u010di u\u017e m\u011bly m\u00e9n\u011b divok\u00fd v\u00fdraz. Splasknul. „Nev\u00edm o ni\u010dem, co bys mohl ud\u011blat, aby to cokoliv n\u011bjak zm\u011bnilo.“<\/div>\n
A Tom to v\u011bd\u011bl, v\u011bd\u011bl to u\u017e n\u011bjakou dobu, c\u00edtil to v kostech, kdy\u017e ho Bill obvinil, \u017ee ho opustil, ale bylo to jin\u00e9, kdy\u017e to sly\u0161el p\u0159\u00edmo z Billov\u00fdch \u00fast. D\u011bsilo ho to. Takhle nahlas to zn\u011blo, jako by u\u017e nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 nad\u011bje, \u017ee by se v\u011bci mohly vr\u00e1tit do p\u016fvodn\u00edho stavu, \u017ee by se v\u0161echna ta \u0161koda dala napravit. Tom se zachv\u011bl.<\/p>\n

<\/div>\n

„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee by to bylo u\u017e p\u0159\u00edli\u0161, po\u017e\u00e1dat t\u011b, abychom za\u010dali znovu?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„No, to teda nev\u00edm.“<\/div>\n
Co\u017e nebylo skv\u011bl\u00e9, ale mohlo to taky b\u00fdt mnohem hor\u0161\u00ed. Nebylo to ne. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je tam spousta sra\u010dek, spousta z\u00e1va\u017e\u00ed, kter\u00fdmi bylo t\u0159eba se prohrabat, ne\u017e bude nalezena norm\u00e1lnost, a\u0165 u\u017e to pro n\u011b znamenalo cokoliv, ale\u2026 „Kdybychom mohli jen – prozat\u00edm\u2026 mluvit?“ Znovu uk\u00e1zal gestem k pohovce, nekone\u010dn\u011b \u0161okovan\u00fd, kdy\u017e se na ni Bill znovu posadil se stejnou v\u00e1havost\u00ed jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Op\u011bt nastalo ticho.<\/div>\n
„Jsi tady norm\u00e1ln\u011b tak \u010dasto?“ Zeptal se Tom lehce, aby to ticho p\u0159eru\u0161il, proto\u017ee se pomalu u\u010dil, \u017ee vzhledem k jejich \u010dasov\u00e9mu odstupu mo\u017en\u00e1 jejich rozs\u00e1hl\u00e9 probl\u00e9my nebyly t\u00edm, u \u010deho by m\u011bli za\u010d\u00edt.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill. „Byl jsem tady v\u010dera, proto\u017ee m\u011b m\u00e1ma cht\u011bla vid\u011bt na moje – na\u0161e<\/em> narozeniny.“ Tom uva\u017eoval, jak dlouho to Billovi trvalo, nau\u010dit se \u0159\u00edkat moje<\/em> nam\u00edsto na\u0161e,<\/em> a jak dlouho bude trvat, ne\u017e se ten proces zvr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
„A pak dneska\u2026“ Bill z\u00edral na sv\u00e9 ruce a Tom na n\u011bj netla\u010dil, aby tu v\u011btu dokon\u010dil. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee m\u016fj rozvrh je docela flexibiln\u00ed.“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u010derej\u0161\u00edm dnem, nad t\u00edm, jak se Bill zm\u00ednil, \u017ee m\u00e1 sch\u016fzku. Poc\u00edtil dal\u0161\u00ed z\u00e1chv\u011bv l\u00edtosti nad skute\u010dnost\u00ed, \u017ee ani nev\u00ed, co Bill te\u010f d\u011bl\u00e1. Teoreticky, p\u0159edpokl\u00e1dal Tom, by nemusel d\u011blat nic a st\u00e1le si p\u0159itom pohodln\u011b \u017e\u00edt. Ale Tom nic nev\u011bd\u011bl. Kdykoliv jeho matka nebo kdokoliv jin\u00fd po telefonu Billa zm\u00ednil, Tom okam\u017eit\u011b zm\u011bnil t\u00e9ma. Necht\u011bl si p\u0159edstavovat Bill\u016fv \u017eivot bez n\u011bj. A v dob\u011b, kdy se Tom c\u00edtil dostate\u010dn\u011b pohodln\u011b s t\u00edm, aby se dostal do kontaktu s domovem pot\u00e9, co byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee Tokio Hotel muselo b\u00fdt zlikvidov\u00e1no pod v\u00e1hou jeho nep\u0159\u00edtomnosti, bylo to u\u017e natolik dlouho, \u017ee jak\u00e1koliv snaha o kari\u00e9ru, do kter\u00e9 by Bill vstoupil, by u\u017e nebyla \u017e\u00e1dnou novinkou pro nikoho krom\u011b n\u011bj.<\/p><\/div>\n

\n
„Po\u0159\u00e1d zp\u00edv\u00e1\u0161?“ p\u0159istihl Tom s\u00e1m sebe, jak se pt\u00e1, ne\u017e se dok\u00e1zal zastavit. Prost\u011b si o to \u0159\u00edkal, opravdu. Aby Bill znovu p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee nen\u00ed tak jednoduch\u00e9 zp\u00edvat bez n\u011bjak\u00e9 zatracen\u00e9 kapely.<\/div>\n
„Tak trochu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill lehce a Tom vydechl \u00falevou, \u017ee v tom jeho dvoj\u010de nespat\u0159ilo svou p\u0159\u00edle\u017eitost. Nebo se j\u00ed alespo\u0148 nezmocnil. „D\u00e1v\u00e1m soukrom\u00e9 hodiny.“<\/div>\n
Tom se op\u0159el o op\u011bradlo. Nedok\u00e1zal s\u00e1m sebe p\u0159inutit si to p\u0159edstavit. Nebyl p\u0159ekvapen t\u00edm, \u017ee Bill takovou nab\u00eddku dostal, pochyboval, \u017ee by jejich b\u00fdval\u00ed producenti nechali Bill\u016fv talent promarnit, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e byl takov\u00e1 obchodovateln\u00e1 komodita. Ale bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159edstavovat si Billa v kari\u00e9\u0159e, kter\u00e1 nebyla zcela zam\u011b\u0159en\u00e1 na n\u011bj. Ne \u017ee by Bill pot\u0159eboval st\u00e1t 24 hodin denn\u011b v z\u00e1\u0159i reflektor\u016f nebo tak, ale u\u010den\u00ed bylo pro \u00fapln\u011b jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. A Tom v\u011bd\u011bl, on v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nebyl David\u016fv prvn\u00ed n\u00e1vrh pro Billa, kdy\u017e Tom ode\u0161el. Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, co by to bylo.<\/div>\n
S\u00f3lov\u00e1 kari\u00e9ra.<\/div>\n
Sly\u0161el by o Billovi v\u00edc, zvl\u00e1\u0161\u0165 v LA, kdyby se to stalo. Ale kdy\u017e to nenastalo, Tom v\u017edycky p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to znamenalo, \u017ee Bill zanechal obecn\u011b celou hudbu za sebou. Dokonce i kdy\u017e si to Tom dok\u00e1zal p\u0159edstavit je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e u\u010den\u00ed.<\/div>\n
Doufal, \u017ee to znamenalo, \u017ee to Bill nemohl d\u011blat bez n\u011bj.<\/div>\n
\n

„Opravdu?“ Bylo v\u0161e, co Tom \u0159ekl.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ potvrdil Bill.<\/div>\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee by se tahle konverzace m\u011bla p\u0159esunout na to, co on s\u00e1m nyn\u00ed d\u011bl\u00e1. Ale myslel si, \u017ee Bill u\u017e to v\u00ed.<\/div>\n
Bill by se zeptal.<\/div>\n
„Tak\u017ee, co je tak \u00fa\u017easn\u00e9ho na t\u00e9hle holce, kter\u00e1 t\u011b sv\u00e1zala?“<\/div>\n
Bylo to \u0159e\u010deno v \u017eertovn\u00e9m t\u00f3nu a vzhledem k Billovu d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmu nerv\u00f3zn\u00edmu sm\u00edchu by Tom mo\u017en\u00e1 tomu lehk\u00e9mu t\u00f3nu i uv\u011b\u0159il, ale on to sly\u0161el. To, jak se Bill\u016fv hlas zachv\u011bl, jako tomu b\u00fdvalo p\u0159i Ty sis v\u010dera v noci za\u0161ukal?.<\/em> Byl to ten hlas, kter\u00fd ho p\u0159im\u011bl k tomu, aby si vzpomn\u011bl, \u017ee v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku to mo\u017en\u00e1 bylo okay dovolit si uklouznout, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na city, kter\u00e9 c\u00edtil ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Nebyl si jist\u00fd, jestli dok\u00e1zal un\u00e9st mluvit s Billem o Vanesse.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Prost\u011b u\u017e je \u010das, to je v\u0161echno.“ To mo\u017en\u00e1 ani nebyla odpov\u011b\u010f na Billovu ot\u00e1zku, ale byla to pravda. Tom ji nepo\u017e\u00e1dal o ruku, byli spolu prost\u011b u\u017e tak dlouho, \u017ee se man\u017eelstv\u00ed za\u010dalo objevovat v jejich rozhovorech \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji, a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se prost\u011b rozhodli. P\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj. Jako z\u0159ejm\u00e1 volba n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho akordu v p\u00edsni.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, Tom v\u017edycky nach\u00e1zel ty nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed akordy, ty, kter\u00e9 se nakonec nejl\u00e9pe hodily, byly ty ne\u010dekan\u00e9.<\/div>\n
\n

„Je p\u011bkn\u00e1?“ Pokra\u010doval Bill, a Tom jen stihl otev\u0159\u00edt \u00fasta, ne\u017e Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou s posmutn\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „To nic, neodpov\u00eddej. Zapomn\u011bl jsem, s k\u00fdm to mluv\u00edm.“<\/p><\/div>\n

A bylo tady to stejn\u00e9 p\u00edchnut\u00ed, kter\u00e9 Tom poc\u00edtil, kdy\u017e mluvil se svou matkou a ta se zm\u00ednila, \u017ee Vanessa zn\u011bla p\u0159esn\u011b jako jeho typ. Po\u0159\u00e1d nebyl spokojen s t\u00edm, \u017ee je pova\u017eov\u00e1n za n\u011bkoho p\u0159edv\u00eddateln\u00e9ho.<\/div>\n
„Miluje\u0161 ji?“<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl, a na\u0161el Billa, jak na n\u011bj velmi up\u0159en\u011b z\u00edr\u00e1. „\u2026 Jo. Miluju,“ \u0159ekl, ne proto, \u017ee by m\u011bl pocit, \u017ee to je ta spr\u00e1vn\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale proto\u017ee to byla pravda. Poposedl si na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Tohle bylo na jeho vkus po\u0159\u00e1d a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1va\u017en\u00e9 t\u00e9ma, v\u00edc ne\u017e si myslel, \u017ee jsou schopni pr\u00e1v\u011b te\u010f un\u00e9st, ani\u017e by se dostali do h\u00e1dky o nebezpe\u010dn\u00fdch t\u00e9matech. Ale pr\u00e1v\u011b te\u010f u\u017e moc dob\u0159e nemohl zm\u011bnit p\u0159edm\u011bt hovoru. Bill to d\u0159\u00edve nen\u00e1vid\u011bl. Vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se odpov\u011bdi.<\/div>\n
„No, j\u00e1 jsem, ehm\u2026“ Bill se zavrt\u011bl. „Jsem za tebe \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
„\u2026D\u00edky.“<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed ticho.<\/p><\/div>\n

\n

„Elise je t\u011bhotn\u00e1, \u0159ekl ti to Gustav?“ Zeptal se Bill najednou a vypadal dychtiv\u011b p\u0159esunout se na tuto novou informaci. A ne, Gustav mu to ne\u0159ekl<\/em>, mluvil s n\u00edm jen p\u00e1rkr\u00e1t za rok, a tak byl Tom dostate\u010dn\u011b zaujat\u00fd, i kdyby s\u00e1m nehledal \u00fanikovou cestu z p\u0159edchoz\u00edho rozhovoru, tak by se po t\u00e9to informaci vrhnul.<\/div>\n

„J\u00e1-ne,“ \u0159ekl Tom. „Myslel jsem, \u017ee m\u011bli jen jedno.“<\/div>\n
„Ne, ne, Gret\u011b u\u017e jsou skoro\u2026“ Bill se naklonil kup\u0159edu. „Dva roky.“<\/div>\n
„Ach.“ Zatracen\u011b, p\u0159ipadalo mu to teprve jako m\u011bs\u00edc, kdy\u017e mu Gustav zavolal, \u017ee Elise porodila jejich prvn\u00ed d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, \u017ee to zjistili jen p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny,“ dodal Bill, jako by to Tom vlastn\u011b je\u0161t\u011b ani nem\u011bl v\u011bd\u011bt, a Tom byl za to vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/div>\n
„J\u00e1, uh\u2026“ za\u010dal Tom. „Budu mu muset zavolat.“<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 jeho \u010d\u00edslo?“ Zeptal se Bill a vzduch kolem nich se n\u00e1hle zm\u011bnil. Bill\u016fv v\u00fdraz se v\u00fdrazn\u011b prom\u011bnil, a dokonce i kdy\u017e ten dotaz nebyl obvi\u0148uj\u00edc\u00ed, Tom st\u00e1le necht\u011bl odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „\u2026 Jo.“<\/div>\n
\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl nazp\u011bt a o\u010dima se p\u0159esunul ke sv\u00fdm nenalakovan\u00fdm neht\u016fm. Star\u00fd zvyk, Tom to v\u011bd\u011bl, ale nyn\u00ed tam nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 manik\u00fara, kterou by si mohl dloubat nebo upravovat. Bill se chv\u00edli rozhl\u00ed\u017eel po m\u00edstnosti a pak se neohraban\u011b zvedl, Tom ho sledoval.<\/p><\/div>\n

„M\u011bl bych j\u00edt,“ \u0159ekl podivn\u011b.<\/div>\n
„Aha, m\u00e1\u0161 pr\u00e1ci nebo tak n\u011bco?“ Zeptal se Tom, s\u00e1m se postavil a byl rozpolcen mezi \u00falevou a zklam\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Ne,“ \u0159ekl mu Bill neklidn\u011b. „J\u00e1 jen, uh\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee jsem sem p\u0159i\u0161el k\u0159i\u010det a te\u010f\u2026“ Povzdechl si a setkal se s Tomov\u00fdm pohledem, „prost\u011b\u2026 po mal\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch, okay?“<\/div>\n
Stejn\u011b tak moc, jako na Toma jedna jeho \u010d\u00e1st k\u0159i\u010dela, aby Billa nenechal odej\u00edt, musel se sv\u00fdm bratrem souhlasit. Budou pot\u0159ebovat n\u011bjak\u00fd \u010das. Hodn\u011b \u010dasu. P\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj.<\/div>\n
„Okay,“ \u0159ekl.<\/div>\n
A pak Bill ud\u011blal krok kup\u0159edu. M\u011blo to v sob\u011b instinktivn\u00ed pohyb, ale s\u00e1m sebe zastavil a Tomovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e ten pohyb rozpoznal.<\/div>\n
Bill zva\u017eoval, \u017ee ho obejme.<\/div>\n
Tom p\u0159es sv\u016fj \u0161ok pomyslel na to, \u017ee by ud\u011blal prvn\u00ed krok, te\u010f kdy\u017e Bill vypadal tak neochotn\u011b. Ale nebylo to na n\u011bm, aby ten prvn\u00ed krok ud\u011blal.<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ \u0159ekl m\u00edsto toho.<\/div>\n
Bill tentokr\u00e1t ustoupil vzad.<\/div>\n
„\u2026 Ahoj.“<\/div>\n
<\/p>\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tu noc Tom op\u011bt snil.<\/p><\/div>\n

Byly to jeho prvn\u00ed sny, co si vybavoval od jeho posledn\u00edho snu o Billovi, a nemohl tvrdit, \u017ee mu v posledn\u00edch t\u00fddnech chyb\u011bly. Ale tyhle byly v\u00edce sporadick\u00e9, ne tak souvisl\u00e9 jako minule. Strachy a my\u0161lenky prolo\u017een\u00e9 vzpom\u00ednkou, kter\u00e1 ho zanechala ot\u0159esen\u00e9ho a bez dechu.<\/div>\n
<\/p>\n

\u0158ekni mi, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed\u0161. Slib mi to.<\/em><\/div>\n

Je to jen pauza, Bille.<\/em><\/div>\n
Bill vzkazuje, abych ti \u0159ekla\u2026 chyb\u00ed\u0161 mu.<\/em><\/div>\n
Pro\u010d prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 zvednout ten telefon?<\/em><\/div>\n
Jsme v tom spole\u010dn\u011b, \u017ee? Ovl\u00e1dneme cel\u00fd tenhle zasran\u00fd sv\u011bt.<\/em><\/div>\n
Tomi\u2026 pros\u00edm\u2026 v\u00edc. \u0160ukej m\u011b.<\/em><\/div>\n
\n

Tom se s trhnut\u00edm probudil v posteli pro hosty, kter\u00e1 nahradila jeho vlastn\u00ed, ale ne jako z no\u010dn\u00ed m\u016fry, ale s n\u00e1padn\u011b nepravideln\u00fdm bu\u0161en\u00edm srdce. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e objevil, co jej vzbudilo, ale kdy\u017e se zavrt\u011bl, aby si odhrnul vlasy z obli\u010deje, uc\u00edtil to. Penis mu v boxerk\u00e1ch siln\u011b pulzoval.<\/p><\/div>\n

Nat\u00e1hl ruku, aby se ho jemn\u011b dotknul, a usykl. Cht\u011bl pustit z hlavy posledn\u00ed obrazy sv\u00e9ho snu jako p\u0159esn\u011b tohle – jen sen. Nebylo by to poprv\u00e9, co o Billovi fantaz\u00edroval, a\u010dkoliv by to bylo poprv\u00e9 za hodn\u011b dlouhou dobu. Ale tohle nemohl ignorovat. Bylo to tak skute\u010dn\u00e9 – zcela jin\u00e9 ne\u017e v\u011bt\u0161ina t\u011bch ostatn\u00edch.<\/div>\n
\n

Tom p\u0159inutil sv\u016fj dech, aby se zklidnil a vyrovnal. Nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd zp\u016fsob, jak to zjistit, pokud se Billa nezept\u00e1, a to byl rozhovor, na kter\u00fd nejsou p\u0159ipraven\u00ed, pokud by si ho v\u016fbec dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Bill by mu stejn\u011b mo\u017en\u00e1 ani nebyl schopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt, pokud by v sob\u011b na\u0161el tu odvahu. Oba byli tak opil\u00ed\u2026 Ale byl si tak jist\u00fd, \u017ee to tak daleko neza\u0161lo. \u017de opravdu neud\u011blal to, \u010deho se tak b\u00e1l, \u017ee sv\u00e9mu dvoj\u010deti ud\u011blal.<\/p><\/div>\n

Tom poc\u00edtil dal\u0161\u00ed ohromnou vlnu hanby, siln\u00e9 znechucen\u00ed nad sebou sam\u00fdm, kter\u00e9 tak intenzivn\u011b nec\u00edtil od toho r\u00e1na pot\u00e9, a zast\u00e9nal, oto\u010dil se na bok a sna\u017eil se silou v\u016fle svou erekci potla\u010dit.<\/div>\n
Dnes v noci se u\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b nevysp\u00ed, to v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza P\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj Tom nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Opravdu to, co cht\u011bl ud\u011blat, co mu \u0159\u00edkaly jeho instinkty, bylo sv\u00e9ho bratra obejmout. Po\u017e\u00e1dat o odpu\u0161t\u011bn\u00ed zp\u016fsobem, u kter\u00e9ho slov nebylo pot\u0159eba. Ale nedotkl se Billa u\u017e roky. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 se b\u00e1l<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-1050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1050\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}