{"id":10500,"date":"2010-10-07T15:30:00","date_gmt":"2010-10-07T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10474"},"modified":"2010-10-07T15:30:00","modified_gmt":"2010-10-07T14:30:00","slug":"obsession-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/07\/obsession-11\/","title":{"rendered":"Obsession 11."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
\"438\"<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
BILL<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile jsem vy\u0161el z koupelny, nam\u00ed\u0159il jsem si to k Tomovi. Lehce jsem za\u0165ukal na dve\u0159e jeho pokoje a vy\u010dk\u00e1val. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc se m\u011b zmoc\u0148oval pocit samoty. Odtahoval se ode m\u011b, nenechal se pohladit. Pro\u010d to d\u011blal?<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se ozvalo „ano“, ti\u0161e jsem ve\u0161el.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ zeptal jsem se jen a nahl\u00e9dnul dovnit\u0159. Tom sed\u00ed na kraji postele jenom v boxerk\u00e1ch, rukama se op\u00edr\u00e1 o kolena. Jednou si podp\u00edr\u00e1 hlavu a v druh\u00e9 dr\u017e\u00ed cigaretu.<\/div>\n
„Poj\u010f…“ Kdy\u017e m\u011b vyb\u00eddne, vejdu tedy do jeho pokoje a jdu k n\u011bmu. Posad\u00edm se k n\u011bmu na postel, vedle n\u011bj.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
Beze slov zakrout\u00ed hlavou, ot\u0159e si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a odklepne do popeln\u00edku. Ani se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“ Nedok\u00e1\u017eu se d\u00edvat na to, jak pl\u00e1\u010de, jak trp\u00ed.<\/div>\n
„To nic,“ zamrk\u00e1 a za\u010dne sledovat podlahu. Nato\u010d\u00edm si jeho hlavi\u010dku k sob\u011b a ty slzy mu set\u0159u.<\/div>\n
„Nepla\u010d, pros\u00edm t\u011b o to.“<\/div>\n
„J\u00e1 nebre\u010d\u00edm. To je senn\u00e1 r\u00fdma,“ ot\u0159e si nos a zas pot\u00e1hne z cigarety, p\u0159i\u010dem\u017e odvr\u00e1t\u00ed hlavu.<\/div>\n
„Chce\u0161 si ze m\u011b d\u011blat srandu nebo mi lh\u00e1t?“<\/div>\n
Ml\u010d\u00ed, a\u017e nakonec t\u00edpne cigaretu do popeln\u00edku a zvedne se z postele.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je na \u010dase si lehnout, poj\u010f…“ nastav\u00ed ruku.<\/div>\n
„Slu\u0161n\u011b m\u011b vyhazuje\u0161?“ po\u0161ept\u00e1m potichu a zvednu se s\u00e1m.<\/div>\n
„Ne. Jen se mus\u00ed\u0161… vyspat,“ \u0159ekne potichu a jde do m\u00e9ho pokoje. Jdu za n\u00edm.<\/div>\n
„Vysp\u00edm se, neboj.“<\/div>\n
„P\u0159evl\u00edknul jsem ti postel, kdy\u017e jsi byl ve van\u011b,“ odvede zase t\u00e9ma. Vejde do m\u00e9ho pokoje, dojde k posteli a zvedne pe\u0159inu, abych pod n\u00ed mohl jenom vl\u00e9zt.<\/div>\n
„Mockr\u00e1t d\u011bkuju, ale to jsi nemusel,“ \u0159eknu a dojdu ke sv\u00e9 posteli. Tam, kde dr\u017e\u00ed tu pe\u0159inu, ji chytnu a tak se dotknu i jeho. „Pros\u00edm, pot\u0159ebuju t\u011b.“<\/div>\n
„Jsem tady,“ chab\u011b se kr\u00e1tce usm\u011bje.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to takhle nemysl\u00edm.“ Pro\u010d je najednou tak sobeck\u00fd?<\/em><\/div>\n
Beze slov mi sund\u00e1 ruku a zah\u00fdbe pe\u0159inou na znamen\u00ed, \u017ee tam m\u00e1m zal\u00e9zt.<\/div>\n
„Pro\u010d se ke mn\u011b takhle chov\u00e1\u0161?“ \u0159eknu a c\u00edt\u00edm, jak m\u011b p\u00e1l\u00ed u\u017e o\u010di. U\u017e zase…<\/div>\n
„Chov\u00e1m se, Bille, p\u0159ece norm\u00e1ln\u011b. Jako v\u017edycky,“ pousm\u011bje se. „Jsi jenom unaven\u00fd a m\u011bl by sis lehnout, hm.“<\/div>\n
„Te\u010f ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 idiota, naprost\u00e9ho idiota,“ \u0159eknu smutn\u011b.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„A co m\u00e1m d\u011blat? Bre\u010det? Ne, to se ti nel\u00edb\u00ed. Nem\u016f\u017eu se tv\u00e1\u0159it, jako \u017ee se nic nestalo. Ten chlap ti ubl\u00ed\u017eil a je to jen moj\u00ed vinou. Tak si pros\u00edm u\u017e lehni a spi…“ zlom\u00ed se mu ke konci hlas.<\/div>\n
„Ale to nem\u00e1 s t\u00edmhle nic spole\u010dn\u00e9ho. D\u0159\u00edv ti toti\u017e nevadilo, kdy\u017e jsem t\u011b cht\u011bl vz\u00edt za ruku. Je\u0161t\u011b dnes odpoledne ti nevadilo v\u00edc v\u011bc\u00ed,“ \u0159eknu up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
Provinile sklop\u00ed hlavu a ml\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m pravdu, \u017ee?“ \u0159eknu a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k n\u011bmu. „Tak pro\u010d jsi \u0159\u00edkal, \u017ee jsi tu pro m\u011b, \u017ee se o m\u011b postar\u00e1\u0161 a \u017ee m\u011b neopust\u00ed\u0161, hm? Te\u010f se t\u011b nesm\u00edm ani dotknout.“ Tahle slova m\u011b bol\u00ed, netu\u0161il jsem toti\u017e, \u017ee budou muset b\u00fdt n\u011bkdy vy\u0159\u010dena. Ani jsem na to nepomyslel.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem se o tebe nezvl\u00e1dl postarat…“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda.“<\/div>\n
„Opravdu se o tomhle chce\u0161 dohadovat?“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. V t\u011bch jeho velk\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch se zase za\u010dnou hromadit slzy.<\/div>\n
„Tome,“ vzlyknu a obejmu ho. Cht\u011b necht\u011b. M\u00e1m pot\u0159ebu ho uti\u0161it a ukonej\u0161it, jako to v\u017edy d\u011blal on. Chv\u00edli stoj\u00ed nehybn\u011b jako k\u00e1men, a\u017e mi lehce polo\u017e\u00ed ruku na z\u00e1da a druhou m\u011b pohlad\u00ed po vlasech.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t,“ ut\u011b\u0161uji ho, i kdy\u017e p\u0159ed chvilkou jsem to s\u00e1m pot\u0159eboval. A ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee te\u010f nepot\u0159ebuju. Ale on je na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Jen ho zlehka hlad\u00edm a tisknu k sob\u011b. „Nepla\u010d, pros\u00edm.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1, Bille, nebre\u010d\u00edm…“ hlad\u00ed m\u011b po vlasech.<\/div>\n
Obj\u00edm\u00e1 m\u011b p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tce na to, aby to sta\u010dilo. Pomalu se odt\u00e1hne. Ale mus\u00edm b\u00fdt r\u00e1d i za to. Chci zjistit, pro\u010d se ke mn\u011b tak chov\u00e1. A mus\u00edm to zjistit hned.<\/div>\n
„A te\u010f si lehni, ano?“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ano, jen… na n\u011bco se zept\u00e1m.“<\/div>\n
„Na co?“<\/div>\n
„Hnus\u00edm se ti?“<\/div>\n
„Ne…“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem n\u011bco, \u017ee… \u017ee se t\u011b nesm\u00edm ani dotknout?“<\/div>\n
„Bille, v\u017edy\u0165 se m\u011b dot\u00fdk\u00e1\u0161,“ pozvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A ty v\u017edy ucukne\u0161,“ \u0159eknu.<\/div>\n
„…to mi nep\u0159ipad\u00e1,“ zavrt\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Ale mn\u011b ano.“<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Nikdy jsme spolu takov\u00e9 debaty nevedli. V\u017edy jsme v\u0161e \u0159e\u0161ili v klidu a ti\u0161e. N\u011bkdy p\u0159i\u0161la h\u00e1dka, to je samoz\u0159ejm\u00e9, ale rychle jsme se uti\u0161ili a jeli jsme d\u00e1l. Te\u010f ka\u017ed\u00fd den vedeme debaty, kter\u00e9 neberou konce. Pro\u010d to u\u017e nen\u00ed jako d\u0159\u00edv…?<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Tak to, Bille, nen\u00ed,“ povzdechne a znovu zvedne pe\u0159inu na znamen\u00ed, abych tam vlezl.<\/div>\n
„Hlavn\u011b, abych si u\u017e lehnul, a ty jsi nemusel trp\u011bt moje \u0159e\u010di. Abych ti po\u0159\u00e1d ne\u0159\u00edkal pravdu do o\u010d\u00ed. Dob\u0159e,“ \u0159eknu smutn\u011b a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, tak up\u0159\u00edmn\u011b a ztr\u00e1pen\u011b. Lehnu si do postele a p\u0159ikryju se s\u00e1m. Schoul\u00edm se do klub\u00ed\u010dka a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Ale…“ na\u010dne v\u011btu a nakonec jen vydechne. „No, tak dobrou, Bille. Hezky se vyspi,“ jde pry\u010d.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ \u0159eknu naprosto jednozna\u010dn\u011b. Kdy\u017e ale odejde, t\u011b\u017ece vydechnu a zabo\u0159\u00edm hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e<\/div>\n
<\/div>\n
Po chv\u00edli usly\u0161\u00edm tekouc\u00ed vodu z koupelny, tak\u017ee se Tom \u0161el sprchovat. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, zda bych za n\u00edm nem\u011bl zaj\u00edt, ale nev\u011bd\u011bl jsem, jak se rozhodnout. Necht\u011bl jsem mu l\u00e9zt do zadku, z\u00e1rove\u0148 jsem necht\u011bl, aby si myslel, \u017ee jsem na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd a nastrkuji mu zadek.<\/div>\n
Nakonec jsem se sebral a \u0161el jsem hodn\u011b ti\u0161e k n\u011bmu do pokoje. Na\u0161t\u011bst\u00ed tam nebyl, po\u0159\u00e1d se je\u0161t\u011b sprchoval. Posadil jsem se na \u017eidli, kterou m\u011bl u stolu, kde m\u011bl laptop, a \u010dekal jsem, a\u017e p\u0159ijde. M\u011bl zhasnuto, tak\u017ee asi bude tro\u0161ku p\u0159ekvapen\u00fd. Jen douf\u00e1m, \u017ee nep\u016fjde ke mn\u011b. Asi by se polekal, kde jsem.<\/div>\n
I kdy\u017e se docela na\u010dek\u00e1m, nakonec p\u0159ece jen usly\u0161\u00edm, jak zhasne na chodb\u011b a otev\u0159ou se dve\u0159e od pokoje. P\u0159i\u0161el \u00fapln\u011b nah\u00fd, p\u0159es rameno osu\u0161ku.<\/div>\n
Jsem naprosto zticha, ani neceknu. Boj\u00edm se i d\u00fdchat, aby m\u011b nesly\u0161el. M\u00e1 tam sice tmu, ale jeho k\u0159ivky vid\u00edm. Zataj\u00ed se mi dech. O\u010dividn\u011b si m\u011b nev\u0161imne. Jen p\u0159ejde ke sk\u0159\u00edni, kde chv\u00edli hrabe, a\u017e vyt\u00e1hne n\u011bjak\u00fd kus pr\u00e1dla. Sklon\u00ed hlavu, chv\u00edli jen stoj\u00ed, a\u017e se op\u0159e hlavou o tu sk\u0159\u00ed\u0148 a zoufale vzdychne. Je mi najednou tak trapn\u011b, \u017ee tam jen tak v klidu sed\u00edm a sleduju ho, ale jestli te\u010f promluv\u00edm, tak m\u011b asi roztrhne a bude vztekl\u00fd. Kdy\u017e ale promluv\u00edm, a\u017e se obl\u00e9kne, a nav\u00edc a\u017e rozsv\u00edt\u00ed a uvid\u00ed m\u011b, bude to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Sakra, co m\u00e1m d\u011blat?! Pro\u010d j\u00e1 sem lezl…<\/em><\/div>\n
Nakonec si s povzdechem obl\u00e9kne boxerky a odejde z pokoje. P\u0159ejde vedle a usly\u0161\u00edm otev\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ ozve se. „Bille!“ za\u0159ve najednou. Okam\u017eit\u011b usly\u0161\u00edm dupot, jak sem b\u011b\u017e\u00ed. „Kurva, j\u00e1 u\u017e se na to vyseru! Bille, kde jsi?!“ nad\u00e1v\u00e1. Vl\u00edtne do pokoje, rozsv\u00edt\u00ed, ale jakmile m\u011b uvid\u00ed, ztuhne na m\u00edst\u011b. Kr\u010d\u00edm se na t\u00e9 \u017eidli jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed a omluvu m\u00e1m napsanou v o\u010d\u00edch. Nev\u00edm, co te\u010f \u0159\u00edct. Vid\u00edm jen, jak se jeho hrudn\u00edk rychle zved\u00e1 nahoru a dol\u016f. Po\u0159\u00e1d ml\u010d\u00ed, fun\u00ed a ruce sv\u00edr\u00e1 v p\u011bsti. M\u00e1m te\u010f snad i strach, \u017ee mi jednu plivne. Ani bych se nedivil.<\/div>\n
„Jak dlouho tu jsi?“ uced\u00ed skrz za\u0165at\u00e9 zuby.<\/div>\n
„Chvilku,“ po\u0161ept\u00e1m. „J\u00e1 na tebe \u010dekal, a\u017e se… osprchuje\u0161.“<\/div>\n
„Skv\u011ble!“ vy\u0161t\u011bkne a bouchne p\u011bst\u00ed do sk\u0159\u00edn\u011b. Nechci se b\u00e1t sv\u00e9ho bratra. Jeho ne…<\/em> Sv\u011bs\u00edm hlavu a za\u010dnu si \u017emoulat kousek l\u00e1tky \u017eupanu. N\u011bjakou dobu ml\u010d\u00ed a asi se sna\u017e\u00ed uklidnit, proto\u017ee p\u0159ech\u00e1z\u00ed sem a tam a ruce st\u00e1le dr\u017e\u00ed v p\u011bstech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1 necht\u011bl…“ vyjede ze m\u011b a prudce se zvednu ze \u017eidle. P\u0159istoup\u00ed ke dve\u0159\u00edm od balkonu, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017e\u00ed si ruce na hrudi a kouk\u00e1 se ven.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el?“ zept\u00e1 se, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou,“ \u0159eknu a stoj\u00edm u dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1m ji\u017e otev\u0159en\u00e9 k odchodu.<\/div>\n
„Aha…“ To je jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f, kter\u00e9 se mi dostane.<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161 tak jak p\u0159ijde\u0161. A… jak se bude\u0161 chovat,“ \u0159eknu a sklop\u00edm hlavu. „Nem\u011bl jsem sem chodit, stejn\u011b jako jsem nem\u011bl spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„Proboha Bille, v\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi jde o to, \u017ees m\u011b vid\u011bl nah\u00e9ho?“ povzdechne a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Ne, o to nejde, to v\u00edm,“ \u0159eknu. N\u011bjakou dobu ml\u010d\u00edme.<\/div>\n
„…te\u010f u\u017e jde\u0161 sp\u00e1t?“ zept\u00e1 se jakoby nic.<\/div>\n
„Jdu jen do sv\u00e9ho pokoje,“ \u0159eknu a odejdu.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi b\u00fdt se mnou, a proto zas odejde\u0161?“ zavol\u00e1.<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b jsem t\u011b na\u0161tval, neo\u010dek\u00e1val jsi m\u011b, tak\u017ee bych odej\u00edt z\u0159ejm\u011b m\u011bl, i kdy\u017e se mi nechce. Ale nechci se d\u00e1l h\u00e1dat. Nechci, abys k\u0159i\u010del. Dnes jsem si pro\u017eil docela dost na to, abych se je\u0161t\u011b h\u00e1dal. A ty takt\u00e9\u017e.“<\/div>\n
„Jo… Tak dobrou,“ hlesne rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a zav\u0159e dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
<\/div>\n
Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee mi zav\u0159el p\u0159ed nosem, j\u00e1 u t\u011bch dve\u0159\u00ed toti\u017e post\u00e1val. Nejrad\u0161i bych se sebral a \u0161el ven. Ale co kdy\u017e tam bude zase ten psychopat… kter\u00fd mi ni\u010d\u00ed \u017eivot. Usly\u0161\u00edm n\u011bjakou r\u00e1nu a pak Tomovy vzlyky za dve\u0159mi. Nem\u00e1m na tohle u\u017e nervy. Jednodu\u0161e se seberu, otev\u0159u ty dve\u0159e a vb\u011bhnu k n\u011bmu do pokoje. Le\u017e\u00ed v posteli, schovan\u00fd pod dekou jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a bre\u010d\u00ed. Bez jak\u00e9hokoli slova si k n\u011bmu p\u0159isednu a sehnu se k n\u011bmu, obejmu ho. Jsem naprosto ticho. Nen\u00ed te\u010f pot\u0159eba mluvit. P\u0159it\u00e1hne si deku je\u0161t\u011b pevn\u011bji p\u0159es hlavu a je\u0161t\u011b chv\u00edli vzlyk\u00e1. St\u00e1hnu z n\u011bj tu deku, prost\u011b ji z n\u011bj strhnu, aby m\u011bl hlavu volnou. P\u0159itisknu se k n\u011bmu.<\/div>\n
„B\u011b\u017e pry\u010d,“ vzlykne.<\/div>\n
„Tome, ne… tohle mi ne\u0159\u00edkej,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho.<\/div>\n
„Bul\u00edm tu jak mal\u00e1 holka, a p\u0159itom bych m\u011bl ut\u011b\u0161ovat j\u00e1 tebe. Jsem sr\u00e1\u010d a v\u016fl,“ popot\u00e1hne a d\u00e1l vzlyk\u00e1.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 takhle mluvit!“ zv\u00fd\u0161\u00edm na n\u011bj tro\u0161ku hlas. „Jsem tv\u016fj bratr, jsem tvoje dvoj\u010de, jsem kus tebe. Uv\u011bdom si to!“<\/div>\n
„V\u00edm to moc dob\u0159e. Proto tu \u0159vu jak mal\u00e1 nanyna,“ zasm\u011bje se mezi vzlyky a prot\u0159e si o\u010di.<\/div>\n
„Tak nebu\u010f jako mal\u00e1 nanyna… Bu\u010f Tom…“<\/div>\n
„Fajn…“ zhluboka se nadechne a vydechne, nadechne, vydechne. Sedne si a ml\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale bu\u010f up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„B\u011b\u017e si lehnout a sp\u00e1t, hm,“ koukne na m\u011b.<\/div>\n
„Nevid\u00ed\u0161 si do pusy,“ \u0159eknu.<\/div>\n
„Vid\u00edm si do pusy. Cht\u011bl jsi, abych byl Tom. Tom je siln\u00fd a zodpov\u011bdn\u00fd a p\u0159eje si, abys \u0161el do sv\u00e9 postele a vyspal se z toho hnusu, co se ti stal,“ povzdechne a sklon\u00ed pohled.<\/div>\n
„Tak bu\u010f na chvilku up\u0159\u00edmn\u00fd Tom… m\u016fj bratr…“ \u0161eptnu. Chv\u00edli ml\u010d\u00ed, a\u017e zav\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„To bych byl zase bre\u010d\u00edc\u00ed nanyna,“ koukne na m\u011b zoufale. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak bre\u010d, vybre\u010d se z toho, ale neodh\u00e1n\u011bj m\u011b, pros\u00edm.“<\/div>\n
„A pro\u010d m\u00e1m j\u00e1 bre\u010det, proboha? Ty bys m\u011bl bre\u010det a j\u00e1 bych t\u011b m\u011bl ut\u011b\u0161ovat.“ Zt\u011b\u017eka vydechne. Uvid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch bolest.<\/div>\n
„A je to pr\u00e1v\u011b naopak,“ \u0159eknu potichu. „Chce\u0161 m\u011b chr\u00e1nit, chce\u0161 se o m\u011b starat, ale ned\u011bl\u00e1\u0161 jednu z\u00e1sadn\u00ed v\u011bc… Nestoj\u00ed\u0161 p\u0159i mn\u011b, Tome.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem selhal a ten zmrd ti ubl\u00ed\u017eil. Nev\u00ed\u0161… nev\u00ed\u0161, jak mi je. M\u011bl jsem se o tebe postarat a ani to jsem nezvl\u00e1dl,“ zalkne se a sleduje smutn\u011b svoje ruce.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u0161el ven, j\u00e1 jsem cht\u011bl… Nemohl jsi mi zabr\u00e1nit.“<\/div>\n
„Bille…“ vydechne utr\u00e1pen\u011b. „P\u0159inesl jsem ti pizzu. Cht\u011bl jsi, abych tam s tebou z\u016fstal a spole\u010dn\u011b jsme se nave\u010de\u0159eli. A co j\u00e1 ud\u011blal? Ode\u0161el jsem od tebe. Kdybych tam z\u016fstal, nikam bys ne\u0161el a nic z toho by se nestalo.“<\/div>\n
„M\u011blo to tak b\u00fdt, m\u011blo se to st\u00e1t,“ \u0159eknu a chytnu ho za ruku. Uc\u00edt\u00edm, jak lehce cukne jako by mi ji cht\u011bl vytrhnout, ale nakonec to neud\u011bl\u00e1 a ruku mi sev\u0159e v dlani.<\/div>\n
„Tak,“ po\u0161ept\u00e1m a sev\u0159u mu tu ruku o n\u011bco m\u00e1lo pevn\u011bji. „Tohle mus\u00ed platit po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
<\/div>\n
„A te\u010f u\u017e p\u016fjde\u0161 sp\u00e1t?“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b opije\u0161 rohl\u00edkem?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee ne. Ale j\u00e1 jsem po dne\u0161ku unaven\u00fd a ty ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc. Promluvit si p\u0159ece m\u016f\u017eeme i z\u00edtra,“ pohlad\u00ed m\u011b palcem po dlani.<\/div>\n
„Dob\u0159e a…“ sklop\u00edm zrak. „Nep\u0159espal bys… u m\u011b?“<\/div>\n
„No a co kdybys ty p\u0159espal tady, kdy\u017e tu jsme? Nebo chce\u0161 rad\u011bji do svoj\u00ed postele, m\u00edt sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 a svoj\u00ed pe\u0159inu?“<\/div>\n
„Klidn\u011b tady… ale s Tebou,“ zd\u016frazn\u00edm a semknu mu tu ruku v\u00edc.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee tu budu. Tak zalez pod pe\u0159inu,“ zvedne mi ji.<\/div>\n
„Ty taky,“ \u0159eknu. Dokud si tam s\u00e1m nevleze, nep\u0159ilezu k n\u011bmu<\/em> Proto\u010d\u00ed o\u010di, lehne si na svoji polovinu postele a p\u0159ikryje se. Sleduje m\u011b. Pomalu si lehnu vedle n\u011bj. Tro\u0161ku bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. P\u0159ehod\u00ed p\u0159ese m\u011b pe\u0159inu a tleskne, aby se zhasnulo sv\u011btlo.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ po\u0161ept\u00e1m potichu<\/div>\n
„Dobrou…“ oplat\u00ed mi a trochu se zavrt\u00ed. Ale neobejme m\u011b jako v\u017edycky. Tro\u0161ku se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oupnu a drze ho obejmu. Jen m\u011b pohlad\u00ed po ramen\u011b a nic v\u00edc. Z\u016fstanu u n\u011bj le\u017eet.<\/div>\n
„Dobrou,“ zamuml\u00e1 mi ti\u0161e do vlas\u016f… znovu. U\u017e jen ti\u0161e oddechnu a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. Pot\u0159ebuju c\u00edtit jeho teplo, jeho dech, jeho tlukot srdce. B\u011bhem t\u011bch p\u00e1r okam\u017eik\u016f a \u00fa\u017easn\u00fdch chvil, co jsme si byli bl\u00edzc\u00ed v\u00edc ne\u017e brat\u0159i, mi tohle znovu p\u0159ilnulo k srdci, jako kdy\u017e jsem byl d\u00edt\u011b a on tak\u00e9. Sp\u00e1vali jsme spolu \u010dasto. Byli jsme do sebe skoro a\u017e zamotan\u00ed, obj\u00edmali se a hladili. Ale bylo n\u00e1m ob\u011bma dob\u0159e. Na\u0161e matka to sice vid\u011bla nerada, ale nakonec se sm\u00ed\u0159ila s t\u00edm, \u017ee jinak tomu u\u017e nebude.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jakmile jsem vy\u0161el z koupelny, nam\u00ed\u0159il jsem si to k Tomovi. Lehce jsem za\u0165ukal na dve\u0159e jeho pokoje a vy\u010dk\u00e1val. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc se m\u011b zmoc\u0148oval pocit samoty. Odtahoval se ode m\u011b, nenechal se pohladit.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10500","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10500","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10500"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10500\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10500"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10500"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10500"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}