{"id":1052,"date":"2017-08-28T16:00:00","date_gmt":"2017-08-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1046"},"modified":"2017-08-28T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-28T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-10-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/28\/berlin-anonymous-10-1-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 10. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Ty mus\u00ed\u0161 sn\u00edt<\/strong><\/div>\n
\n

17. prosince 2010<\/p><\/div>\n

09:47<\/div>\n
Posl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de<\/div>\n
<\/p>\n

Uvid\u00edme se tam, cizin\u010de.<\/em><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Wow, to je\u2026 teda rozhodn\u011b n\u011bco,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill nahlas a pohr\u00e1val si prsty s materi\u00e1lem sv\u00fdch kalhot. Omotal si ob\u011b ruce kolem sv\u00fdch pokr\u010den\u00fdch kolen, podobn\u011b jako Tom, kdy\u017e tam kytaristu p\u0159ed n\u011bjakou chv\u00edl\u00ed na\u0161el, a prsty zamot\u00e1val do l\u00e1tky sv\u00e9ho onyxov\u00e9ho rol\u00e1ku. Nyn\u00ed byli oba usazeni vedle sebe a z\u00e1dy se op\u00edrali o velk\u00fd mahagonov\u00fd st\u016fl.<\/p><\/div>\n

„To teda v\u00e1\u017en\u011b je, co,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a kousal se do vnit\u0159n\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho piercingu. „I kdy\u017e si to tak trochu zaslou\u017e\u00edm. A\u017e doned\u00e1vna jsem se choval jako prvot\u0159\u00eddn\u00ed kret\u00e9n, to v\u00edm jist\u011b. Jen bych si p\u0159\u00e1l, aby tady byl te\u010f, abych m\u011bl i n\u011bkoho jin\u00e9ho, p\u0159ed k\u00fdm bych se mohl o\u010distit, ne\u017e jen s\u00e1m sebe.“<\/div>\n
\n

Bill se pousm\u00e1l, zcela pono\u0159en do Tomov\u00fdch odhalen\u00ed. B\u011bhem posledn\u00ed hodiny se zd\u00e1lo, jako by nic jin\u00e9ho neexistovalo; nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 minulost, \u017e\u00e1dn\u00e1 budoucnost, byli to jen Bill a Tom, smutn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh a otev\u0159en\u00e1 diskuze. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se bl\u00fdsklo, kdy\u017e ze strany pohl\u00e9dl na Toma, a ten se okam\u017eit\u011b oto\u010dil a p\u0159eru\u0161il p\u00e1d t\u00e9 jedin\u00e9 zatoulan\u00e9 slzy, kter\u00e1 zrovna unikla ze sv\u00e9ho zlatohn\u011bd\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. Tom popot\u00e1hl, c\u00edtil se nepochybn\u011b zraniteln\u00fd, ale z cel\u00e9ho srdce to gesto oce\u0148oval.<\/p><\/div>\n

„Sakra, c\u00edt\u00edm se jako b\u00e1bovka. Bre\u010d\u00edm<\/em>,“ vyprskl Tom jedovat\u011b, ot\u0159el si nos do ruk\u00e1vu a ho\u0159ce si odfrkl. „Promi\u0148, \u017ees to musel vid\u011bt. Mus\u00edm ti p\u0159ipadat jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed teplou\u0161, jak\u00e9ho zn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Hej!“ Vyk\u0159ikl Bill nesouhlasn\u011b a p\u0159ehnan\u011b mu poklesla \u010delist. „Myslel jsem, \u017ee j\u00e1 jsem ten nejv\u011bt\u0161\u00ed teplou\u0161, jak\u00e9ho zn\u00e1\u0161.“ Na\u0161pulil rty a slab\u011b Toma ude\u0159il do ramene.<\/div>\n
„Ty jsi ten nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed teplou\u0161, jak\u00e9ho zn\u00e1m,“ nesouhlasil Tom a pozvedl jeden koutek sv\u00fdch \u00fast. „Ne teplou\u0161, jen velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd podiv\u00edn.“ Opravil se a dloubal p\u0159itom do \u0161kr\u00e1banc\u016f na bo\u010dn\u00ed stran\u011b tu\u017eky, kterou na\u0161el p\u0159ed n\u011bkolika minutami, aby n\u011bjak zam\u011bstnal sv\u00e9 ruce.<\/div>\n
\n

Bill souhlasn\u011b zabroukal, hlavu si op\u0159el o sv\u00e9 slo\u017een\u00e9 pa\u017ee a naklonil ji na stranu. Jeho o\u010di byly pevn\u011b zafixov\u00e1ny na hezk\u00e9m, i kdy\u017e zdeptan\u00e9m mu\u017ei, a vst\u0159eb\u00e1val ka\u017edou dokonale vytesanou linku, zd\u016frazn\u011bnou tlumenou z\u00e1\u0159\u00ed jedin\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 se nach\u00e1zelo na stole nad nimi. Tomovy tv\u00e1\u0159e byly lehce nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9, o\u010di m\u011bl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, ostr\u00e9 a leskl\u00e9, a Bill obdivoval, jak d\u00edky tomu vypad\u00e1 mlad\u011b a bezbrann\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill\u016fv tlukot srdce z\u016fst\u00e1val st\u00e1le lehce vzru\u0161en\u00fd, a\u010dkoliv se u\u017e hodiny fyzicky neh\u00fdbali. Tom nevzlykal, ale samotn\u00fd v\u00fdskyt slz ho pln\u011b znepokojil a nikdy d\u0159\u00edv nec\u00edtil takovou \u00falevu, jako kdy\u017e star\u0161\u00ed z nich kone\u010dn\u011b rezignoval na sv\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed a sv\u011b\u0159il se mu. Bill nikdy nebyl z t\u011bch, kte\u0159\u00ed brali ne jako odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Tom se vyhnul spoust\u011b detail\u016f, ale na konci jeho spont\u00e1nn\u00edho v\u00fdlevu m\u011bl Bill dostate\u010dnou p\u0159edstavu o velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed n\u00e1hl\u00fdch obrat\u016f a hrbolat\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek, se kter\u00fdmi si Tom v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch probojov\u00e1val cestu skrz, p\u0159es, nad a okolo.<\/div>\n
\u017divot byl jako levn\u00fd je\u0159\u00e1bov\u00fd automat na hra\u010dky v podloub\u00ed, p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill, kde \u0161ance s sebou nenesly \u017e\u00e1dn\u00e1 slitov\u00e1n\u00ed. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a rozhodl se, \u017ee pro jednou pot\u0159ebovali zm\u011bnu tempa.<\/div>\n
\n
Zp\u011bv\u00e1k vstal a prot\u00e1hl se, ne\u017e za sebou vyt\u00e1hl i Toma. Rozpa\u010dit\u011b p\u0159ed sebou st\u00e1li a Tom se rozptyloval man\u017eetou na sv\u00e9m ruk\u00e1vu, zat\u00edmco Bill odvr\u00e1til pohled, \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Nakonec Tom hust\u011b polkl a posb\u00edral odvahu.<\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161\u2026 d\u00edky,“ \u0159ekl ti\u0161e a t\u0159el si ruku. Bill vzhl\u00e9dl a p\u0159ik\u00fdvl, c\u00edtil, jak se mu v b\u0159i\u0161e nahromadilo teplo. Sledoval chlapeckou zak\u0159iknutost v Tomov\u011b v\u00fdrazu a up\u0159\u00edmn\u011b se usm\u00e1l, zatahal za jeho ruk\u00e1v. P\u0159it\u00e1hl si kytaristu do pevn\u00e9ho objet\u00ed a za\u0161eptal mu do ramen.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 slzy jsou okay, kdy\u017e to je rozlou\u010den\u00ed nav\u017edy. Dokonce i, j\u00e1 nev\u00edm, profi z\u00e1pasn\u00edci n\u011bkdy bre\u010d\u00ed,“ \u0159ekl Bill a zamrkal, aby zadr\u017eel vlhkou hrozbu ve sv\u00fdch o\u010d\u00edch, zat\u00edmco mluvil lehk\u00fdm, p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fdm hlasem. Tom se ti\u0161e zasm\u00e1l a v\u00e1hav\u011b omotal pa\u017ee kolem Billova pasu, vychutn\u00e1val si, jak se v tom objet\u00ed c\u00edtil bezpe\u010dn\u011b a lehce. „J\u00e1 jsem nikdy, v\u00ed\u0161\u2026 neztratil rodi\u010de nebo tak n\u011bco, ale v\u00edm, \u017ee to tvoje velk\u00e9, pitom\u00e9 ego je – je – pitom\u00e9! Tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 bre\u010det. Dokonce, i kdyby to bylo jen p\u0159ede mnou. Nemysl\u00edm si, \u017ee je to hloup\u00e1 v\u011bc, kdy\u017e je to pot\u0159eba.“<\/div>\n
<\/p>\n

Jak by mohla b\u00fdt, kdy\u017e to \u0159ekne\u0161 takhle<\/em>? Tom se pousm\u00e1l, kdy\u017e se z toho objet\u00ed odt\u00e1hli, a a\u010dkoliv Bill popot\u00e1hl, tak\u00e9 se usm\u00edval. „Jo,“ \u0159ekl Tom a zastr\u010dil si ruce do kapes. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee moje ego je p\u011bkn\u011b pitom\u00e9.“ Bill se zahih\u0148al a \u0161ibalsky \u0161pi\u010dkou nohy dloubal do koberce, ale p\u0159i slab\u00e9m zvuku zacink\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f se cel\u00e1 jeho tv\u00e1\u0159 rozjasnila.<\/div>\n

Tom se zazubil a vyt\u00e1hl rozhoduj\u00edc\u00ed svazek kl\u00ed\u010d\u016f, kter\u00fdmi samolib\u011b zacinkal. „A te\u010f – Nind\u017eov\u00e9 na misi pro um\u011bleckou spravedlnost: n\u011bjak\u00fd z\u00e1jemce?“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill s p\u0159ilepen\u00fdm \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fdm by zostudil i ko\u010dku \u0160kl\u00edbu, zakrou\u017eil \u0161t\u011btcem, dokud ze zelen\u00e9 v\u011btve stromu nevisela jasn\u011b \u010derven\u00e1 koule. Obrovsk\u00fd \u0161t\u011btec sv\u00edral ob\u011bma rukama a m\u011bl z toho a\u017e d\u011btsk\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. N\u00e1st\u011bnn\u00e1 malba p\u0159ed n\u00edm vypadala p\u0159esn\u011b tak, jak si p\u0159edstavoval, \u017ee by vypadala, kdyby rozdivo\u010del\u00e1 skupinka p\u0159ed\u0161kol\u00e1k\u016f byla vypu\u0161t\u011bna mezi hromadu v\u00fdtvarn\u00fdch pot\u0159eb a bylo jim \u0159e\u010deno, aby byli p\u0159inejmen\u0161\u00edm lehce produktivn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Pohl\u00e9dl skrz \u0159asy na Toma na druh\u00e9m konci, slu\u0161iv\u011b na n\u011bj dopadala z\u00e1\u0159e stropn\u00edho sv\u011btla ve v\u00fdtvarn\u00e9 m\u00edstnosti. V jeho obo\u010d\u00ed bylo shrom\u00e1\u017ed\u011bno ve\u0161ker\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed, ale usm\u00edval se, u\u017e\u00edval si to, jak opatrn\u011b maloval ma\u0161li na v\u00e1no\u010dn\u00edm d\u00e1rku.<\/div>\n
Byli tam u\u017e n\u011bjakou dobu; za\u010dali kolem des\u00e1t\u00e9, a te\u010f u\u017e muselo b\u00fdt mezi jednou a\u017e druhou hodinou r\u00e1no. Konverzace se zten\u010dila, nebylo u\u017e \u0159e\u010deno nic v\u00edc, ne\u017e jen \u00b4pros\u00edm, podej mi modrou\u00b4, nebo \u00b4douf\u00e1m, \u017ee mi ty v\u00fdpary z barev neroztav\u00ed vnit\u0159nosti\u00b4, a mezi jejich slovy se rozhostilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho. Bill si d\u00e1val extra pozor na to, aby nebyl p\u0159isti\u017een p\u0159i z\u00edr\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e to tu a tam d\u011blal.<\/div>\n
Dop\u0159\u00e1val sv\u00fdm o\u010d\u00edm zdravou p\u0159est\u00e1vku od malby, p\u0159irozen\u011b.<\/div>\n
\n

Za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat nudu ze v\u0161ech t\u011bch ban\u011bk a pern\u00ed\u010dkov\u00fdch pan\u00e1\u010dk\u016f, kter\u00fdm d\u00e1val barvu, a pozd\u011bji u\u017e si od malov\u00e1n\u00ed dop\u0159\u00e1val v\u00edce a v\u00edce p\u0159est\u00e1vek, co\u017e op\u011bt znamenalo, \u017ee si jeho o\u010di nach\u00e1zely \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji cestu k mlad\u00edkovi naproti n\u011bmu. Nep\u0159\u00edtomn\u011b si pohr\u00e1val se sv\u00fdm piercingem v jazyku, zat\u00edmco si v prstech p\u0159et\u00e1\u010del \u0161t\u011btec, aby nedopustil uk\u00e1pnut\u00ed barvy na malbu pod sebou.<\/p><\/div>\n

V o\u010d\u00edch mu zabl\u00fdsklo a on rychle zvedl \u0161t\u011btec a nat\u00e1hl se pro zelenou, aby na konec \u0161t\u011btce nabral hustou vrstvu akrylov\u00e9 barvy, ne\u017e se p\u0159eplazil okolo monstr\u00f3zn\u00edho pl\u00e1tna, aby se usadil vedle Toma.<\/div>\n
\n

Kytarista vzhl\u00e9dl a Bill s\u00e1m sebe rychle zam\u011bstnal stromovou v\u011btv\u00ed pobl\u00ed\u017e m\u00edsta, kde kle\u010del, a navzdory sv\u00e9 zv\u011bdavosti se Tom bez ot\u00e1zek vr\u00e1til k tomu, co maloval. Bill\u016fv \u00fasm\u011bv se navr\u00e1til a hbit\u00fdm pohybem se nat\u00e1hl, aby p\u0159ejel \u0161t\u011btcem po stran\u011b Tomovy tv\u00e1\u0159e, dokud nem\u011bl zelen\u00fd pruh od sp\u00e1nku a\u017e k brad\u011b. P\u0159eta\u017een\u00fd, a p\u0159\u00edpadn\u011b i lehce namazan\u00fd z akrylov\u00fdch v\u00fdpar\u016f, se Bill rozhih\u0148al a p\u0159epadl dozadu, nad zem\u00ed se dr\u017eel pouze jedn\u00edm loktem.<\/p><\/div>\n

„Co to sakra,“ zabru\u010del Tom a okam\u017eit\u011b si p\u0159ilo\u017eil ruku k obli\u010deji. V\u011bnoval Billovi nezaujat\u00fd pohled a mlad\u0161\u00ed z nich viditeln\u011b povadl, trucovit\u011b na\u0161pulil rty, jakmile si uv\u011bdomil, \u017ee Tomovi to nep\u0159i\u0161lo a\u017e tak vtipn\u00e9 jako jemu. Bill se zvedl a znovu se posadil, nam\u00ed\u0159il sv\u00e9 o\u010di dol\u016f a l\u00edn\u011b se zbavil p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 barvy na pl\u00e1tn\u011b. „Zelen\u00e1 opravdu nen\u00ed moje barva – je tvoje,“ \u0159ekl Tom lehce a vyt\u00e1hl tak Billa z jeho my\u0161lenek pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby zaregistroval druh\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd na n\u011bj za\u00fato\u010dil ob\u011bma rukama siln\u011b pokryt\u00fdma barvou. Bill vyjekl a zap\u0159el se dozadu o ruce, jak se sna\u017eil krab\u00edm zp\u016fsobem dostat z Tomova dosahu, ale nebyl dost rychl\u00fd.<\/div>\n
„Tohle tri\u010dko ne – je hezk\u00e9!“ Vyk\u0159ikl Bill, a\u010dkoliv ne p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, jak se jeho hrudn\u00edk ot\u0159\u00e1sal sm\u00edchy. Tom vysko\u010dil kup\u0159edu d\u0159\u00edv, ne\u017e se mohl Bill dostat p\u0159\u00edli\u0161 daleko, popadl zp\u011bv\u00e1ka za kotn\u00edk a p\u0159it\u00e1hl si ho zp\u011bt.<\/div>\n
\n

„Ne\u0159\u00edkal jsem ti, aby sis vzal jen star\u00e9 oble\u010den\u00ed – \u017ee budeme malovat a nejsp\u00ed\u0161 se za\u0161pin\u00edme?“ Pok\u00e1ral ho Tom a \u010f\u00e1belsky se usm\u00e1l, kdy\u017e p\u0159ehodil nohu p\u0159es boky vzpouzej\u00edc\u00edho se mlad\u00edka a efektivn\u011b se na n\u011bj obkro\u010dmo posadil.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 jsem si vzal<\/em> star\u00e9 oble\u010den\u00ed; nem\u016f\u017eu za to, \u017ee v\u0161echno moje star\u00e9 oble\u010den\u00ed je taky hezk\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, zabru\u010del a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee, ale vzdal se. Tom na Billov\u011b lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i zanechal velk\u00fd, \u010derven\u00fd pruh, a\u010dkoliv se Bill st\u00e1le odvracel. Pokra\u010doval v ta\u017een\u00ed rukama po Billov\u011b \u0161t\u00edhl\u00e9m, bled\u00e9m krku a kreslil na n\u011bm kruhy, dokud mu na prstech zb\u00fdvala n\u011bjak\u00e1 barva.<\/div>\n
Bill se nechystal protestovat; jemn\u00fd tlak Tomov\u00fdch prst\u016f u\u017e nebyl \u017e\u00e1dnou legrac\u00ed. Kousl se do rtu, jak Tom p\u0159ejel po jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, proto\u017ee si uv\u011bdomoval, \u017ee na kytaristov\u00fdch prstech u\u017e nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 barva.<\/div>\n
„\u0160\u0165astn\u00fd?“ Pokusil se Bill a sna\u017eil se, aby to zn\u011blo, jako \u017ee je nam\u00edchnut\u00fd, \u017ee m\u00e1 tv\u00e1\u0159 a krk pokryt\u00fd barvou, nemluv\u011b o nohavici sv\u00fdch kalhot. Kdykoliv jindy by roztrhnul ka\u017ed\u00e9ho, kdo by si takto zahr\u00e1val s jeho \u0161atn\u00edkem, ale v tuto chv\u00edli nebyl schopen b\u00fdt t\u00edm obt\u011b\u017eov\u00e1n. Ne, zat\u00edmco se Tomovy prsty nach\u00e1zely t\u011bsn\u011b za jeho u\u0161ima a jeho m\u011blk\u00fd dech mu l\u00e1kav\u011b tan\u010dil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/p>\n

On\u2026 on je\u2026?<\/em> Bill polkl, kdy\u017e ho zas\u00e1hla realita.<\/div>\n

„Moc \u0161\u0165astn\u00fd,“ souhlasil Tom n\u00edzk\u00fdm hlasem. A\u010dkoliv byla Tomova hlava naklon\u011bna ke stran\u011b, jen sotva unikaj\u00edc\u00ed Billovu perifern\u00edmu vid\u011bn\u00ed, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. N\u011bco tmav\u00e9ho, pln\u00e9ho cht\u00ed\u010de, v\u00fdraz vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed pob\u00eddku \u00b4poj\u010f do v\u00fd\u0161in\u00b4 prolet\u011bl jeho mysl\u00ed a Bill se zachv\u011bl.<\/div>\n
Co\u017e bylo zbyte\u010dn\u00e9, proto\u017ee Tom ihned po sv\u00fdch slovech n\u011b\u017en\u011b p\u0159itiskl rty na k\u016f\u017ei t\u011bsn\u011b za Billov\u00fdm uchem, kde jej p\u0159ed chv\u00edl\u00ed lehce mas\u00edroval prsty. Bill p\u0159estal d\u00fdchat a jeho t\u011blo ovl\u00e1dl t\u0159es, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee se Tom mezi polibky sm\u00e1l.<\/div>\n
Ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany vylet\u011bly oknem a Bill zvedl ruce ke tv\u00e1\u0159i toho dom\u00fd\u0161liv\u00e9ho mlad\u00edka, prsty zabo\u0159il do polosuch\u00e9 barvy na jeho k\u016f\u017ei. Tom pochopil nar\u00e1\u017eku a vyhledal jeho \u00fasta, bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vtiskl spaluj\u00edc\u00ed polibek na Billovy rty a navzdory ve\u0161ker\u00e9mu o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed z n\u011bj vyloudil p\u0159ekvapen\u00e9 vyjeknut\u00ed. Jakmile se uvelebil, Bill \u0161\u0165astn\u011b zabroukal, a zat\u00edmco druh\u00fd z nich jej la\u010dn\u00e9 l\u00edbal, c\u00edtil, jak se jeho t\u011blem a smysly proh\u00e1n\u011bj\u00ed pocity osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edho o\u017eiven\u00ed. Kdy\u017e se Tomovi otev\u0159el, nemohl si pomoct a nedobrovoln\u011b zak\u0148oural, zat\u00edmco pohledn\u00fd kytarista dovnit\u0159 \u017e\u00e1dostiv\u011b vklouznul jazykem.<\/div>\n
\n

Bill by zpochyb\u0148oval celou tu z\u00e1le\u017eitost, kter\u00e1 se p\u0159ed n\u00edm rozv\u00edjela, ale Tomova voln\u00e1 ruka na\u0161la cestu k jeho odhalen\u00e9mu boku, na rozhran\u00ed mezi jeho tri\u010dkem a d\u017e\u00ednami, a Bill se okam\u017eit\u011b rozhodl, \u017ee na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p><\/div>\n

Hrav\u011b zatahal za n\u011bkolik cop\u00e1nk\u016f, zat\u00edmco Tom o\u017ediboval jeho spodn\u00ed ret a rukou hladil teplou k\u016f\u017ei na jeho t\u011ble.<\/div>\n
„Tohle jsem cht\u011bl ud\u011blat u\u017e tak dlouho,“ \u0159ekl Tom mezi kr\u00e1tk\u00fdmi polibky, a Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jak dlouho?“ Poda\u0159ilo se Billovi ze sebe dostat se zdr\u017een\u00edm, jak n\u00e1sledoval pohyb Tomov\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl, vyjel v\u00fd\u0161e po zp\u011bv\u00e1kov\u011b hrudn\u00edku a po\u0161k\u00e1dlil u\u017e tak ztuhlou bradavku. O\u010di se mu rozz\u00e1\u0159ily, kdy\u017e Bill vyjekl, a pozvedl obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco jeho tv\u00e1\u0159 chytla nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1\u0159i. „Piercing v bradavce?“ Zeptal se a jemn\u011b za n\u011bj zatahal.<\/div>\n
Bill hluboce zast\u00e9nal, lehce se prohnul v z\u00e1dech a ml\u010dky prosil o v\u00edc. C\u00edtil, \u017ee by to m\u011bla b\u00fdt dosta\u010duj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f; nebylo to tak, jako by m\u011bl velk\u00fd motiv k tomu, aby cokoliv vyj\u00e1d\u0159il slovy.<\/div>\n
Tom Billa dr\u017eel pevn\u011b p\u0159itisknut\u00e9ho k zemi, srovnal jejich boky a zatla\u010dil, a\u017e Bill zak\u0148oural a poslechl tu nevy\u017e\u00e1danou prosbu, aby z\u016fstal na m\u00edst\u011b. Bill nec\u00edtil naprosto \u017e\u00e1dn\u00fd stud ohledn\u011b tvrd\u00e9ho probl\u00e9mu tla\u010d\u00edc\u00edmu se proti p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho d\u017e\u00edn, a to jen proto, \u017ee Tom\u016fv vlastn\u00ed probl\u00e9m byl hrub\u011b p\u0159itisknut proti n\u011bmu p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu, kter\u00fd mlad\u00edk nad n\u00edm ud\u011blal.<\/div>\n
\n

„U\u017e od\u2026“ Za\u010dal Tom, ale byl rychle uti\u0161en prudk\u00fdm zatah\u00e1n\u00edm za tri\u010dko, kter\u00e9 ho p\u0159ineslo do sp\u011b\u0161n\u00e9ho a tou\u017eebn\u00e9ho polibku. Bill zachytil Tomovu volnou ruku svou vlastn\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 neochotn\u011b sundal ty barvou pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9 prsty z m\u00edsta, kde si lahodn\u011b pohr\u00e1valy s krou\u017ekem v jeho bradavce. P\u0159esunul jejich ruce zp\u00e1tky na doln\u00ed polovinu, ne\u017e je zvedl a siln\u011b si jimi zatla\u010dil mezi nohy.<\/p><\/div>\n

Zast\u00e9nal, kdy\u017e ho Tom uchopil svou vlastn\u00ed silou, a nedok\u00e1zal zadr\u017eet p\u0159ira\u017een\u00ed sv\u00fdch bok\u016f proti jeho ruce.<\/div>\n
V u\u0161\u00edch zaslechl slab\u00e9 zvon\u011bn\u00ed, n\u011bco podivn\u011b zn\u00e1m\u00e9ho a n\u00e1hle i naprosto otravn\u00e9ho. Bill se to sna\u017eil ignorovat a soust\u0159edil se ve\u0161kerou svou silou v\u016fle na vlhk\u00e9 teplo Tomov\u00fdch \u00fast a na neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 t\u0159en\u00ed mezi jeho stehny, ale ta neodbytn\u00e1 melodie byla \u010d\u00edm d\u00e1l hlasit\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se jejich v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek p\u0159eru\u0161il a on si vzal chv\u00edli, aby popadl dech, pro\u0161el si v duchu seznamem v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by mohly cht\u00edt zni\u010dit tento mal\u00fd moment naprost\u00e9 spokojenosti. Cht\u011bl se zeptat Toma, jestli to sly\u0161\u00ed taky, ale kytarista se k n\u011bmu znovu naklonil. „\u2026 u\u017e od za\u010d\u00e1tku.“ Za\u0161eptal Tom, ale bylo to p\u0159ehlu\u0161eno p\u00edsn\u00ed \u00b4Ich Bin Wieder Hier\u00b4 od Bl\u00fcmchen.<\/p><\/div>\n

Billovi se cht\u011blo \u0159v\u00e1t, a t\u00e9m\u011b\u0159 to ud\u011blal, kdy\u017e naprosto rozzu\u0159en\u011b zaklonil hlavu a pra\u0161til se p\u0159\u00edmo do podp\u011brky od pohovky ve v\u00fdtvarn\u00e9 m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Kurva!“ Zaklel drsn\u00fdm \u0161epotem, kdy\u017e si mnul zran\u011bn\u00ed na hlav\u011b, zat\u00edmco si prohled\u00e1val kapsy a hledal mobil. Cht\u011bl s n\u00edm hodit proti zdi v okam\u017eiku, kdy ho otev\u0159el.<\/div>\n
<\/p>\n

1 nov\u00e1 zpr\u00e1va<\/strong><\/div>\n

\n

Od: Lisha<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Dobr\u00e9 r\u00e1\u00e1\u00e1no, cukrou\u0161i! V posledn\u00ed dob\u011b jsme se moc nevid\u011bli. Vyh\u00fdb\u00e1\u0161 se mi? M\u00e1m toho hodn\u011b k diskuzi – poj\u010fme si d\u00e1t n\u011bkdy dneska nebo z\u00edtra kafe. Xoxoxo<\/em><\/div>\n

Douf\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b nevzbudila~<\/em><\/div>\n
\n

„Ach, zatracen\u00fd bo\u017ee,“ zavr\u010del Bill, p\u0159epnul si telefon do tich\u00e9ho re\u017eimu a zastr\u010dil si ho do kapsy.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Ale ne.<\/em><\/div>\n

\n

Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu rozlilo horko a on pomalu ale jist\u011b sklonil hlavu a o\u010dima sj\u00ed\u017ed\u011bl po cel\u00e9 d\u00e9lce sv\u00e9ho t\u011bla, dokud nenarazil na tmav\u011b \u0161ed\u00fd, \u0161patn\u011b zamaskovan\u00fd stan ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch. Vyd\u011b\u0161en\u011b vyst\u0159elil do stoje a zatnul zuby, zat\u00edmco o\u010dima skenoval velkou m\u00edstnost a hledal sv\u016fj dlouh\u00fd zimn\u00ed kab\u00e1t, jen aby se mu m\u00e1lem zastavilo srdce, kdy\u017e nedaleko zaslechl \u0161ramot. N\u011bkolik metr\u016f p\u0159ed sebou zahl\u00e9dl \u010dernou masu p\u0159ehozenou p\u0159es st\u016fl a rychle k n\u00ed vyrazil, aby do kab\u00e1tu urychlen\u011b vklouznul.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e si Bill svou bundu zap\u00ednal, modlil se, aby mlad\u00edk vrt\u00edc\u00ed se na podlaze pobl\u00ed\u017e n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby, se \u0161t\u011btcem st\u00e1le v ruce, je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu z\u016fstal sp\u00e1t.<\/div>\n
Nemohl si pomoct a trochu mu p\u0159i tom pohledu zm\u011bkl v\u00fdraz. Tom op\u011bt vybo\u010dil ze sv\u00e9 cesty, aby ud\u011blal n\u011bco, co rozhodn\u011b nebylo jeho povinnost\u00ed, a nyn\u00ed tady le\u017eel v \u0161est hodin r\u00e1no na podlaze v\u00fdtvarn\u00e9 m\u00edstnosti kv\u016fli z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e1 se ho ani nijak net\u00fdkala.<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k t\u011b\u017ece vydechl, kdy\u017e popadl sv\u016fj batoh ze vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho konce pohovky a d\u011blal, co mohl, aby uti\u0161il klap\u00e1n\u00ed sv\u00fdch bot, kdy\u017e se pl\u00ed\u017eil kolem sp\u00edc\u00edho mu\u017ee. Kdy\u017e si h\u00e1zel batoh p\u0159es rameno, jeho o\u010di zachytily z\u00e1blesk Tomova mobilu, kter\u00fd byl op\u0159en\u00fd o bok sv\u00e9ho majitele.<\/div>\n
\n

Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed se k n\u011bmu Bill vydal a rychle mobil popadl. Otev\u0159el ho a najel do kontakt\u016f, kde rychle zapsal sv\u00e9 jm\u00e9no a \u010d\u00edslo, nezapomn\u011bl se prozvonit, ne\u017e telefon zase ti\u0161e zav\u0159el a polo\u017eil ho zp\u00e1tky tam, kde ho na\u0161el.<\/p><\/div>\n

Mohl b\u00fdt zdvo\u0159il\u00fd a lehce Tomem zat\u0159\u00e1st, aby ho probudil, ale kdy\u017e zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm a jeho t\u011blo se prakticky obl\u00e9valo potem pod tlustou vrstvou rozpak\u016f a zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho vzru\u0161en\u00ed, nem\u011bl v \u00famyslu se vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s dal\u0161\u00ed trapnou situac\u00ed, kter\u00e1 by spo\u010d\u00edvala v odch\u00e1zen\u00ed od potenci\u00e1ln\u011b zlomysln\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
Vyklouzl ze dve\u0159\u00ed a vydal se do ulic. Obloha m\u011bla st\u00e1le je\u0161t\u011b n\u00e1dhern\u00fd tmavomodr\u00fd odst\u00edn, a chladn\u00fd vzduch uklid\u0148oval Billovy nervy, kdy\u017e hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed autobusovou zast\u00e1vku.<\/div>\n
Jakmile dorazil na zast\u00e1vku, vylovil sv\u016fj telefon a projel sv\u00fdm seznamem, kam si jen p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed p\u0159idal Tomovo \u010d\u00edslo. Otev\u0159el novou zpr\u00e1vu a zru\u010dn\u011b se pustil do rann\u00edho pozdravu.<\/div>\n
\n

Zrovna kdy\u017e skon\u010dil, zastavil u n\u011bj druh\u00fd rann\u00ed autobus. Vyt\u00e1hl z kapsy kab\u00e1tu n\u011bkolik minc\u00ed a vyb\u011bhl po schodech, zav\u00e1hal pouze ve chv\u00edli, kdy \u0159idi\u010d autobusu cosi zahu\u010del s potla\u010dovan\u00fdm uchechtnut\u00edm. Bill opatrn\u011b vklouzl posledn\u00ed minc\u00ed do otvoru na j\u00edzdn\u00e9, sklopil obo\u010d\u00ed a st\u00e1hl rty, ne\u017e se od\u0161oural naj\u00edt si pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti autobusu.<\/p><\/div>\n

Nemohl za to, \u017ee se probudil ve t\u0159\u00edd\u011b bez zrcadla. M\u011bl za sebou dlouhou noc; m\u011bl omluvu pro to, aby vypadal jako po boji. Mu\u017e mohl vypadat dob\u0159e jen ur\u010ditou dobu, a Bill byl ten typ, co vypadal dob\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou hodinu ka\u017ed\u00e9ho dne. Rozhodn\u011b m\u011bl povoleno dostat pro dne\u0161n\u00ed den milost.<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny a loktem se zap\u0159el o okno, neochotn\u011b oto\u010dil hlavu, aby si prohl\u00e9dl, jak velkou v\u00e1lkou to v\u010dera v noci pro\u0161el.<\/div>\n
Awww, do prdele!<\/em> Zak\u0148u\u010del Bill v duchu, p\u0159ipl\u00e1cl si ruku na tv\u00e1\u0159, kde jeho k\u016f\u017ei zdobily jasn\u00e9 prou\u017eky \u010derven\u00e9 a zelen\u00e9 barvy jako tlust\u00e9 fousky.<\/div>\n
Debatoval v duchu s\u00e1m se sebou, zat\u00edmco si z obli\u010deje bez \u00fasp\u011bchu olupoval barvu. Spole\u010dn\u011b spolu blbi a \u0161a\u0161kovali, ale v\u016fbec ne tak jako v jeho snu. Tom ho n\u011bkolikr\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b dostal, ale v\u011bt\u0161ina jejich zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed energie byla vlo\u017eena do rychl\u00e9ho dokon\u010den\u00ed malby, a ne do\u2026 do tam toho<\/em>.<\/div>\n
„M\u016fj mozek je na ka\u0161i,“ zareptal Bill nahlas a pr\u00e1skl hlavou do sedadla p\u0159ed sebou, kde ji nechal, dokud nedorazil na svou zast\u00e1vku.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina Ty mus\u00ed\u0161 sn\u00edt 17. prosince 2010 09:47 Posl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de Uvid\u00edme se tam, cizin\u010de. *** „Wow, to je\u2026 teda rozhodn\u011b n\u011bco,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill nahlas a pohr\u00e1val si prsty s materi\u00e1lem sv\u00fdch kalhot. Omotal si ob\u011b ruce kolem sv\u00fdch pokr\u010den\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-1052","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1052","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1052"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1052\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1052"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1052"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1052"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}