{"id":10536,"date":"2010-10-03T17:00:00","date_gmt":"2010-10-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10510"},"modified":"2010-10-03T17:00:00","modified_gmt":"2010-10-03T16:00:00","slug":"obsession-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/03\/obsession-10\/","title":{"rendered":"Obsession 10."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku, p\u0159ep\u00edn\u00e1m programy v televizi a ka\u017edou chv\u00edli z\u00edv\u00e1m, a\u017e m\u00e1m strach, \u017ee mi praskne huba. Od t\u00e9 doby, co jsem ode\u0161el od Billa z pokoje, on nevy\u0161el ven. A\u017e n\u011bkdy te\u010f k ve\u010dern\u00ed hodin\u011b se byl osprchovat. Jinak jsem o n\u011bm v\u016fbec nev\u011bd\u011bl. A sna\u017eil jsem se na n\u011bj nemyslet. Bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e u\u017e v tom nebudeme pokra\u010dovat. Je to nez\u00e1konn\u00fd, trestn\u00fd a i kdy\u017e nen\u00ed \u0161ance, jak by se to n\u011bkdo mohl dozv\u011bd\u011bt, tohle\u2026 tohle prost\u011b nejde. A\u010dkoliv mi to d\u011blalo tak nezkrotnou rozko\u0161 jako nikdy nic p\u0159edt\u00edm, nem\u016f\u017eeme v tom pokra\u010dovat. Mus\u00ed to p\u0159estat. A to hned.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se rozezvon\u00ed  zvonek. To mus\u00ed b\u00fdt pizza.<\/em> Tak se zvednu a dojdu otev\u0159\u00edt. Pot\u00e9, co p\u0159eberu pizzy, zaplat\u00edm a posl\u00ed\u010dek zas odjede. Vyjdu schody a zaklepu na dve\u0159e od Billova pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano?“ \u0159ekne hned, zaslechnu \u0161ramot.<\/div>\n
„Bille?“ otev\u0159u a nakouknu dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ano?“ \u0159ekne znovu a hned zvedne hlavu. Sed\u00ed na mal\u00e9 pohovce a kou\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ve\u010de\u0159e\u2026“ \u0159eknu jen a polo\u017e\u00edm krabici s pizzou p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026 d\u00edky,“ usm\u011bje se omluvn\u011b. „Nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„Tak\u2026 t\u0159eba ho dostane\u0161 d\u00fdl?“ pokr\u010d\u00edm rameny. Otev\u0159u krabici, aby vid\u011bl, \u017ee jsem mu objednal jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed pizzu.<\/div>\n
„Jdi hodn\u00fd, d\u011bkuju,“  \u0159ekne a trochu se na m\u011b usm\u011bje, „a kde m\u00e1\u0161 ty? Jedl jsi? Poj\u010f si vz\u00edt se mnou,“ chrl\u00ed na m\u011b. Narovn\u00e1m se a d\u00e1m si ruce nerv\u00f3zn\u011b do kapes.<\/div>\n
\n
„M\u00e1m svoj\u00ed dole,“ k\u00fdvnu.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Akor\u00e1t, \u017ee jsem si objednal \u0161unkovou. M\u011bl jsem na n\u00ed chu\u0165,“ pokr\u010d\u00edm rameny a couvnu, \u017ee u\u017e p\u016fjdu.<\/div>\n
„Nechce\u0161 se nave\u010de\u0159et spole\u010dn\u011b?“ zept\u00e1 se nevinn\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 nakrmit?“ pozvednu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne. Chci j\u00edst a b\u00fdt s tebou.“ Vid\u00edm mu na o\u010d\u00edch, jak moc se do\u017eaduje m\u00e9 pozornosti a p\u0159eje si, abych tr\u00e1vil \u010das s n\u00edm. A\u017e m\u011b to bol\u00ed. Ale nem\u016f\u017eu. Nesm\u00edm. Couvnu a otev\u0159u dve\u0159e.<\/div>\n
„Nech si chutnat,“  \u0159eknu a zbab\u011ble odejdu z jeho pokoje. Usly\u0161\u00edm men\u0161\u00ed \u017euchnut\u00ed, jak n\u011bco spadne.<\/div>\n
„Sakra,“ zanad\u00e1v\u00e1. S povzdechem dojdu do kuchyn\u011b, d\u0159epnu si ke stolu a jen se hrabu ve svoj\u00ed pizze. Ukousnu si a jen z\u00edr\u00e1m do zdi. Pomalu j\u00edm a tak r\u016fzn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Ani mi to nechutn\u00e1. Je to hnusn\u00fd. Pod\u00edv\u00e1m se na obal, jestli je to v\u016fbec spr\u00e1vn\u00e1 pizza. P\u0159ijde mi, jako kdyby tam bylo n\u011bco nav\u00edc, n\u011bco jin\u00fdho a\u2026 hnusn\u00fdho. Vyplivnu ten kus zp\u00e1tky, vztekle zav\u0159u krabici a vyhod\u00edm j\u00ed do ku\u0161e. Otev\u0159u lednici, zapiju to colou a jen tak z\u00edr\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli jsem zaslechl, jak vrzly dve\u0159e. Dve\u0159e zadn\u00edho vchodu. Okam\u017eit\u011b se odp\u00edchnu od linky a jdu tam.<\/div>\n
„Bille?“ zavol\u00e1m nejist\u011b. Zahl\u00e9dl jsem n\u011b\u010d\u00ed postavu. Ode\u0161el. Vyb\u011bhnu ze dve\u0159\u00ed a b\u011b\u017e\u00edm za n\u00edm.<\/div>\n
„Bille! Vra\u0165 se!“ za\u0159vu a rozhl\u00e9dnu se. On si kurva neuv\u011bdomuje, \u017ee ho sleduje n\u011bjak\u00fd psychopat nebo co?!<\/em> Nikdo u\u017e nikde nebyl. Ode\u0161el p\u0159\u00edli\u0161 rychle na to, aby m\u011b v\u016fbec sly\u0161el nebo si v\u0161iml toho, \u017ee jsem zjistil, \u017ee ode\u0161el.<\/div>\n
„Kurva! Kurva! Kurva!“ za\u0159vu p\u0159es celou ulici a vrac\u00edm se do domu. Jestli se mu kurva n\u011bco stane, tak p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee\u2026 \u017ee nev\u00edm co! Do p\u00ed\u010di zasran\u00fd! Kurva!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku, televize je vypnut\u00e1. Jen sleduji hodiny, nerv\u00f3zn\u011b klepu nohou a \u010dek\u00e1m, a\u017e p\u0159ijde Bill. Nechal si tu mobil a m\u00e1m o n\u011bj d\u011bsn\u00fd strach. Co kdy\u017e se mu n\u011bco bo\u017ee m\u016fj stalo? Bude to moje vina\u2026<\/em><\/div>\n
Najednou zaslechnu n\u00e1\u0159ek a pl\u00e1\u010d. Po\u0159\u00e1d se p\u0159ibli\u017euje. St\u00e1hnu obo\u010d\u00ed nad t\u00edm, jak je to hlasit\u00e9. Pomalu se zved\u00e1m. Hned na to hlasit\u011b pr\u00e1sknou dve\u0159e zadn\u00edho vchodu. N\u011bkdo vlet\u00ed prudce dovnit\u0159 a ut\u00edk\u00e1 nahoru po schodech. To bude Bill. Proboha.<\/em><\/div>\n
„Bille!“ vyk\u0159iknu a ihned b\u011b\u017e\u00edm za n\u00edm. Vyb\u011bhnu schody. „Bille!“ chyt\u00edm ho. Spadne na zem. Asi se lekl, jak jsem za n\u00edm b\u011b\u017eel a je\u0161t\u011b ho rychle chytil. Sna\u017e\u00ed se zvednout a ut\u00e9ct do pokoje, ale nevede se mu to. Prohl\u00e9dnu si ho. Je cel\u00fd n\u011bjak\u00fd \u0161pinav\u00fd, rozcuchan\u00fd v\u00edc, ne\u017e obvykle. Po obli\u010deji m\u00e1 rozmazan\u00fd make-up a p\u0159edev\u0161\u00edm bre\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille,“ \u0159eknu klidn\u011bji a sednu si t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u011bj. „To jsem j\u00e1, Tom. Neboj se,“  \u0159eknu ti\u0161e. Vezmu ho do n\u00e1ru\u010de a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b. „Bille, nebre\u010d. U\u017e jsi doma, se mnou. Jsi v bezpe\u010d\u00ed\u2026“ sna\u017e\u00edm se ho n\u011bjak uklidnit a pevn\u011b zav\u0159u o\u010di, aby se mi z nich nevy\u0159inuly slzy.  <\/div>\n
Zabiju ho. Zabiju toho chlapa!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se za\u010dne cukat, jako by cht\u011bl pustit. Ale j\u00e1 ho nepust\u00edm. Ne te\u010f. Mus\u00ed c\u00edtit, \u017ee jsem tady s n\u00edm a on mi m\u016f\u017ee d\u016fv\u011b\u0159ovat. St\u00e1le hlasit\u011b bre\u010d\u00ed a k\u0159i\u010d\u00ed, jako by ho n\u011bco bolelo. Trochu tedy alespo\u0148 povol\u00edm, ale nepust\u00edm ho.<\/div>\n
„Bille!“ zv\u00fd\u0161\u00edm na n\u011bj hlas, aby si uv\u011bdomil, \u017ee tu v\u016fbec jsem. „Co se stalo? \u0158ekni mi pros\u00edm, \u017ee ti neubl\u00ed\u017eil,“ popros\u00edm ho zoufale a sna\u017e\u00edm se vz\u00edt jeho obli\u010dej do ruky. Obli\u010dej ale v m\u017eiku odvr\u00e1t\u00ed. Cel\u00fd se t\u0159ese. Ne\u0159ekne jedin\u00e9 slovo, jen bre\u010d\u00ed a bre\u010d\u00ed a bre\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille,“ hlesnu a uc\u00edt\u00edm na tv\u00e1\u0159\u00edch slzy. P\u0159itisknu si ho k t\u011blu a hlad\u00edm ho po vlasech. Uc\u00edt\u00edm, jak se rozbre\u010d\u00edm, ale je mi to jedno. Tohle se nikdy nem\u011blo st\u00e1t. Nem\u011bl jsem dopustit, aby mu ubl\u00ed\u017eil. Nem\u011bl jsem odch\u00e1zet z jeho pokoje, kdy\u017e cht\u011bl spole\u010dnou ve\u010de\u0159i. Nemuselo se to st\u00e1t! Je to jen moje vina. Kv\u016fli mn\u011b mu ubl\u00ed\u017eil.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Kurva Bille!“ stisknu ho zoufale v n\u00e1ru\u010di a bre\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Uuh,“ zak\u0148u\u010d\u00ed a sna\u017e\u00ed se ke mn\u011b oto\u010dit z\u00e1dy. Ne ut\u00e9ct, ale oto\u010dit se. Jako by necht\u011bl, abych ho vid\u011bl. Vy\u010derpan\u011b ho pust\u00edm a schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed. Jestli u m\u011b nechce b\u00fdt, tak ho nem\u016f\u017eu nutit. Chce j\u00edt, tak a\u0165 jde. Pokud je to pro n\u011bj nejlep\u0161\u00ed\u2026 Ot\u0159u si o\u010di a d\u00e1l bre\u010d\u00edm. Jsem takov\u00fd idiot! M\u016f\u017eu za to j\u00e1! Jak jsem mohl b\u00fdt sakra takov\u00fd sobec?!<\/em><\/div>\n
Jenom\u017ee on se oto\u010d\u00ed. Ut\u0159e mi slzy, n\u011bkolikr\u00e1t m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a za\u010dne se zvedat. Vypad\u00e1 ov\u0161em sp\u00ed\u0161 jako kdyby m\u011bl hned zase spadnout. Chyt\u00edm ho bezmocn\u011b do n\u00e1ru\u010de, aby si neubl\u00ed\u017eil, a p\u0159itisknu si ho na hru\u010f.<\/div>\n
„Promi\u0148. Odpus\u0165 mi to. Je to moje vina,“ vyd\u00e1m ze sebe mezi vzlyky a hlad\u00edm ho po z\u00e1dech. J\u00e1 se tak nesn\u00e1\u0161\u00edm\u2026 Nejrad\u0161i bych se nevid\u011bl. Jsem k ni\u010demu. Nedok\u00e1zal jsem ho ani ochr\u00e1nit. Je to jen moje vina, sakra! Nen\u00e1vid\u00edm se jako nikdy d\u0159\u00edv.<\/em><\/div>\n
Za\u010dne kroutit hlavou a ti\u0161e \u0161eptat, \u017ee „ne“.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bl jsem jedin\u00fd \u00fakol. Chr\u00e1nit t\u011b. A ani to jsem nezvl\u00e1dl. Jsem \u00fapln\u011b k ni\u010demu. Kdybys v\u011bd\u011bl, jak se te\u010f c\u00edt\u00edm. Nen\u00e1vi\u010f m\u011b, zaslou\u017e\u00edm si to. Jsem hnusn\u00fd idiot a sobec. Tohle jsem nem\u011bl dopustit,“ rozbre\u010d\u00edm se snad je\u0161t\u011b v\u00edc hystericky ne\u017e on.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekne naprosto srozumiteln\u011b a u\u017e celkem nahlas. Zd\u00e1 se jako by ho to snad roz\u010dilovalo a dr\u00e1salo\u2026 to, co \u0159\u00edk\u00e1m.<\/div>\n
„Kdybych s tebou z\u016fstal a sn\u011bdl s tebou tu zasranou pizzu, tak se to nemuselo st\u00e1t. To jen kv\u016fli mn\u011b jsi ode\u0161el,“ zavzlyk\u00e1m. „\u0158ekni mi pros\u00edm, \u017ee ti nic neud\u011blal. Pros\u00edm\u2026“ Dal bych te\u010f cokoliv proto, aby mi to mohl potvrdit. Aby \u0159ekl ty t\u0159i zasran\u00fd slova: „Nic mi neud\u011blal.“<\/em><\/div>\n
„Nechci\u2026 lh\u00e1t,“  \u0159ekne tak ti\u0161e a \u00fazkostliv\u011b. Boj\u00ed se. C\u00edt\u00edm to z n\u011bj.<\/div>\n
„Co ti ud\u011blal?“ hlesnu sotva sly\u0161iteln\u011b. P\u0159es slzy najdu jeho obli\u010dej a jemn\u011b ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Za\u010dnu mu prstem st\u00edrat rozteklou \u0159asenku a st\u00edny i se slzami. Ten jeho and\u011blsk\u00fd obli\u010dej je te\u010f tak stra\u0161n\u011b zpusto\u0161en\u00fd, zoufal\u00fd a i p\u0159esto jak je st\u00e1le kr\u00e1sn\u00fd, te\u010f vypad\u00e1 hrozn\u011b. Je otekl\u00fd od bre\u010den\u00ed, o\u010di m\u00e1 zalit\u00e9 slzami a rud\u00e9. Rty m\u00e1 tak\u00e9 natekl\u00e9. A kdy\u017e vid\u00edm ten jeho v\u00fdraz, ten zoufal\u00fd pohled pln\u00fd strachu, u\u017e se ani nept\u00e1m, co mu ten zkurvysyn provedl. P\u0159itisknu si k sob\u011b jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo je\u0161t\u011b pevn\u011bji, polo\u017e\u00edm si jeho hlavu na sv\u00e9 rameno a za\u010dnu ho hladit po zamotan\u00fdch a rozcuchan\u00fdch vlasech. Sna\u017e\u00edm se klidnit sv\u00e9 vzlyky, ale marn\u011b. Nejde to zastavit.<\/div>\n
Jak jen mohl? Jak jsem J\u00c1  mohl? Je to cel\u00e9 moje vina. Jsem hnusn\u00fd  sobec, pokrytec a kret\u00e9n! K\u00e9\u017e by m\u011b rad\u011bji ten hajzl zabil, ne\u017e aby n\u011bkdo takhle ubl\u00ed\u017eil Billovi. Nem\u016f\u017eu se na n\u011bj koukat, nem\u016f\u017eu se ho dot\u00fdkat. Zbl\u00e1zn\u00edm se z toho. Za chv\u00edli m\u011b se\u017eere pocit viny\u2026<\/em><\/div>\n
Zabijte m\u011b  rad\u011bji n\u011bkdo, pros\u00edm. Pros\u00edm. Zbavte m\u011b  tohohle tr\u00e1pen\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chvilku se m\u011b  Tom sna\u017eil uklidnit. Ale bylo to marn\u00e9. Sice jsem p\u0159estal tro\u0161ku bre\u010det, ale chv\u011bl jsem se po\u0159\u00e1d stejn\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl p\u0159ed o\u010dima to, co se stalo. Pamatoval jsem si ka\u017ed\u00fd okam\u017eik. Nem\u011bl jsem chodit ven, ale nedok\u00e1zal jsem b\u00fdt s n\u00edm v jednom dom\u011b a v\u011bd\u011bt, \u017ee se mnou nemluv\u00ed, \u017ee se mi vyh\u00fdb\u00e1. Po tom v\u0161em, co se mezi mnou a Tomem stalo, nedok\u00e1\u017eu z\u016fstat chladn\u00fd. A snad ani nechci. Probudilo se ve mn\u011b n\u011bco nov\u00e9ho, n\u011bco, co chci poznat. Poznat s n\u00edm.<\/em><\/div>\n
Nakonec m\u011b Tom bez zept\u00e1n\u00ed  vzal a odvedl do koupelny. Za\u010dal m\u011b svl\u00e9kat.<\/div>\n
„Ne…“ \u0159ekl jsem a zastavil jej. Br\u00e1nil mi v tom stud. Ne\u0161lo o to, \u017ee bych se ho b\u00e1l, ale c\u00edtil jsem se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b.<\/div>\n
„Bille, neboj se… Jenom t\u011b umyju, ano? Zn\u00e1m t\u011b odmali\u010dka p\u0159ece,“ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 nechci,“  \u0161eptnu, i kdy\u017e se sotva dr\u017e\u00edm na noh\u00e1ch, „zvl\u00e1dnu to,“  stoj\u00edm si za sv\u00fdm.<\/div>\n
Najednou m\u011b pust\u00ed.<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se m\u011b, vi\u010f?“ hlesne sotva sly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
„Ne, neboj\u00edm se t\u011b,“ odpov\u00edm zcela p\u0159esn\u011b na jeho ot\u00e1zku. „Jen\u2026 tohle zvl\u00e1dnu.“<\/div>\n
„Chci ti jen pomoct,“ za\u0161ept\u00e1 ubl\u00ed\u017een\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odv\u011bt\u00edm a sklop\u00edm o\u010di. U\u017e te\u010f je mi p\u0159edem trapn\u011b.<\/div>\n
„Hm… Tak dob\u0159e. Kdyby n\u011bco, tak zavolej,“ \u0159ekne potichu. Chce m\u011b pohladit, ale p\u00e1r centimetr\u016f od m\u00e9 tv\u00e1\u0159e se zastav\u00ed, ruku st\u00e1hne a odejde za dve\u0159e. Kdy\u017e takhle odejde, posad\u00edm se na vanu a rozpl\u00e1\u010du se znovu. Mus\u00ed to sly\u0161et, proto\u017ee mi n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 nejde ovl\u00e1dat hlas ani emoce.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ op\u0159e se utr\u00e1pen\u011b o futra a se strachem m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Promi\u0148, j\u00e1… j\u00e1 jsem hlup\u00e1k,“ vykokt\u00e1m ze sebe a ot\u0159u si obli\u010dej. „Ur\u010dit\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si hraju na chud\u00e1\u010dka, ale j\u00e1… nechci, aby to takhle \u0161lo d\u00e1l.“<\/div>\n
„Ano, takhle to d\u00e1l j\u00edt u\u017e nem\u016f\u017ee,“ p\u0159ijde ke mn\u011b, „te\u010f vlez do t\u00fd vany, j\u00e1 t\u011b umyju a p\u016fjde\u0161 si lehnout,“ za\u010dne m\u011b zase svl\u00e9kat.<\/div>\n
„Ale,“ sta\u010d\u00edm \u0159\u00edct na pr\u00e1zdno, ale u\u017e m\u00e1m dole tri\u010dko. Sta\u010dilo \u0159\u00edct jen pouh\u00e9  „ale“ a on se znovu rozbre\u010del. Bo\u017ee, jsem to kus idiota!<\/em><\/div>\n
„Bille, pros\u00edm… U\u017e tak jsem to posral a\u017e dost. Nech m\u011b ud\u011blat alespo\u0148 tohle spr\u00e1vn\u011b,“ popot\u00e1hne nosem a ot\u0159e si tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Neposral,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a dr\u017e\u00edm, kdy\u017e m\u011b svl\u00e9k\u00e1. Zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e dojde na kalhoty. Nechci to vid\u011bt, nechci, aby vid\u011bl on m\u011b. Za\u010dne napou\u0161t\u011bt vanu, rukou m\u011b lehce zvedne a st\u00e1hne mi kalhoty. Bez jedin\u00e9ho slova mi sund\u00e1 i boxerky. D\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct nebo ud\u011blat, vezme m\u011b do n\u00e1ru\u010de a opatrn\u011b m\u011b polo\u017e\u00ed do vany, kter\u00e1 se pomalu napl\u0148uje teplou vodou.<\/div>\n
Zakryji si lehce a nen\u00e1padn\u011b  svoje intimn\u00ed partie a sklop\u00edm hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju ti,“ \u0159eknu a nasucho polknu. Nat\u00e1hnu se pro p\u011bnu a tro\u0161ku j\u00ed nech\u00e1m k\u00e1pnout do p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9 vody. Za\u010dnu ve vod\u011b m\u00e1chat rukou, jako to d\u011bl\u00e1m v\u017edycky.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, jak jsme jako mal\u00ed spolu lezli do vany a hr\u00e1li vodn\u00ed bitvy?“ p\u0159iklekne si s \u00fasm\u011bvem k van\u011b a op\u0159e se o r\u00e1m. K\u00fdvnu na souhlas a d\u00e1l m\u00e1ch\u00e1m voln\u011b rukou ve vod\u011b. P\u011bna u\u017e se rozpustila a ud\u011blala mydlinky a bublinky. N\u011bjakou dobu ml\u010d\u00ed, a\u017e se nat\u00e1hne po houb\u011b na myt\u00ed a kydne na n\u00ed sprchov\u00fd gel. Postav\u00ed se a s citem mi za\u010dne m\u00fdt z\u00e1da. Vlasy mi d\u00e1 stranou a d\u00e1l jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed houbou po zadn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u00e9ho t\u011bla. Dr\u017e\u00edm, ani se nehnu. O\u010di zav\u0159u a jen ti\u0161e oddechuji. P\u0159end\u00e1 si houbu do druh\u00e9 ruky, chyt\u00ed m\u011b za z\u00e1dy a trochu m\u011b zaklon\u00ed, aby mi mohl za\u010d\u00edt m\u00fdt p\u0159edek. Nejd\u0159\u00edv mi pomalu omyje krk, ramena a za\u010dne mi om\u00fdvat pa\u017ee a ruce.<\/div>\n
„J\u00e1 bych to zvl\u00e1dnul,“  \u0159eknu ti\u0161e a pohlad\u00edm ho po ruce. M\u00e1m pot\u0159ebu se ho dotknout.<\/div>\n
„… asi… asi m\u00e1\u0161, Bille, pravdu. Zbytek si stejn\u011b asi ur\u010dit\u011b rad\u011bji umyje\u0161 s\u00e1m,“ odka\u0161le si. Ucukne rukou, po kter\u00e9 jsem ho pohladil, a rad\u011bji mi do dlan\u011b m\u011bkce vlo\u017e\u00ed houbu. „Bude\u0161 cht\u00edt p\u0159ipravit n\u011bco k j\u00eddlu nebo ud\u011blat \u010daj nebo kakao?“<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju,“ \u0159eknu a sklop\u00edm o\u010di. Pro\u010d ucuknul…?<\/em><\/div>\n
„Tak… dob\u0159e. Kdyby n\u011bco, tak zavolej,“ \u0159ekne zast\u0159en\u011b a jde pomalu pry\u010d. Jen k\u00fdvnu naposled hlavou a pak pra\u0161t\u00edm rukou do vody. V\u0161echno se pokazilo. V\u0161e jsem pokazil.<\/em>  <\/div>\n
S\u00e1m se postupn\u011b cel\u00fd  vykoupu. Vylezu pak ven z vany a osu\u0161\u00edm se. Pod\u00edv\u00e1m se na sebe vz\u00e1p\u011bt\u00ed  do zrcadla, nepozn\u00e1v\u00e1m se. Tohle u\u017e nen\u00ed ten star\u00fd  Bill, kter\u00fd se po\u0159\u00e1d sm\u00e1l a m\u011bl radost ze \u017eivota. M\u00e1m pocit, jako bych b\u011bhem p\u00e1r dn\u016f zest\u00e1rnul o n\u011bkolik dlouh\u00fdch let \u010di desetilet\u00ed.<\/div>\n
Vypustil jsem vanu a je\u0161t\u011b  ji d\u016fkladn\u011b osprchoval a tak i omyl. Oble\u010den\u00ed jsem hodil do ko\u0161e na \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1dlo, tohle jsem vyprat musel. Zabalil jsem se jen do hu\u0148at\u00e9ho \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9ho \u017eupanu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne TOM Sed\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku, p\u0159ep\u00edn\u00e1m programy v televizi a ka\u017edou chv\u00edli z\u00edv\u00e1m, a\u017e m\u00e1m strach, \u017ee mi praskne huba. Od t\u00e9 doby, co jsem ode\u0161el od Billa z pokoje, on nevy\u0161el ven. A\u017e n\u011bkdy te\u010f k ve\u010dern\u00ed hodin\u011b se byl osprchovat.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10536","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10536","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10536"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10536\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10536"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10536"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10536"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}