{"id":10541,"date":"2010-10-02T18:30:00","date_gmt":"2010-10-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10515"},"modified":"2010-10-02T18:30:00","modified_gmt":"2010-10-02T17:30:00","slug":"lace-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/10\/02\/lace-14\/","title":{"rendered":"Lace 14."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tohle je tzv. druh\u00e1 \u010d\u00e1st pov\u00eddky, n\u011bco jako druh\u00e1 \u0159ada, a jej\u00ed prolog. Autorka to dala na THF vcelku, proto ani tady to nebude zvl\u00e1\u0161\u0165, jen abyste v\u011bd\u011bli, \u017ee je to vlastn\u011b pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. J. :o)<\/em>  <\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cepel pro\u0165ala zlatav\u00e9 kade\u0159e bez jak\u00fdchkoliv obt\u00ed\u017e\u00ed, tak ostr\u00e9, \u010dist\u00e9 seknut\u00ed. Ruka byla p\u0159ilo\u017eena k vyd\u011b\u0161en\u00e9mu obli\u010deji, lapaj\u00edc\u00edmu po dechu, a zuby sv\u00edraj\u00edc\u00edmu sv\u016fj dech. Rann\u00ed slunko p\u00e1lilo Billa do o\u010d\u00ed, sv\u011btlo se prod\u00edralo k jeho zav\u0159en\u00fdm o\u010dn\u00edm v\u00ed\u010dk\u016fm a p\u0159es prsty, kter\u00e9 je chr\u00e1nily.<\/div>\n
„U\u017e jsme hotov\u00fd.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e, pol\u00edbil Billa na temeno hlavy, na krk, kter\u00fd te\u010f byl obna\u017een\u00fd bez vlas\u016f, je\u017e by ho mohly zakr\u00fdvat. Pocit tak ciz\u00ed, kone\u010dky vlas\u016f se mu op\u00edraly o k\u016f\u017ei, nam\u00edsto toho, aby le\u017eely na jeho z\u00e1dech.<\/div>\n
„Je to o\u0161kliv\u00fd, \u017ee jo?“ zavzlykal Bill, odm\u00edtal zvednout ruku a dotknout se sv\u00e9ho nov\u00e9ho \u00fa\u010desu.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee jsem ud\u011blal dobrou pr\u00e1ci, za dan\u00fdch okolnost\u00ed. Bille, chci, aby sis je obarvil na \u010derno. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jsem vid\u011bl barvu v ta\u0161ce se \u0161minkami, co ti mamka zabalila.“<\/div>\n
„Na \u010derno? Pro\u010d?“ odkryl si Bill o\u010di a pod\u00edval se p\u0159es rameno na Toma, kter\u00fd mu n\u011b\u017en\u011b hlodal jeho k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 a\u017e moc jako j\u00e1 s blond vlasy a bez \u0161minek. Jestli m\u011b n\u011bkdo pozn\u00e1 tam, kde bude\u0161 ty, tak bychom mohli b\u00fdt ve velk\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00edch.“<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, j\u00e1 bych byl.“<\/div>\n
Tom se posadil na \u017eidli za Billa, pohladil Billova z\u00e1da, zaklonil mu hlavu, aby ho mohl sladce pol\u00edbit na jeho r\u016f\u017eov\u00e9 a hebk\u00e9 rty. Rty tak \u010derven\u00e9 od neust\u00e1l\u00e9ho lask\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„My bychom mohli b\u00fdt. Co se t\u00fdk\u00e1 tebe, se t\u00fdk\u00e1 i m\u011b.“  <\/div>\n
Bill se postavil a povzdychnul si, kdy\u017e vid\u011bl, jak na podlaze ko\u010d\u00e1ru le\u017e\u00ed dlouh\u00e9 zlat\u00e9 lokny. Te\u010f z n\u011bj byl mu\u017e a ta my\u0161lenka ho d\u011bsila v\u00edc, ne\u017e si kdokoliv dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Ti\u0161e zavzlykal a posadil se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Tomovi; nohy si dal na nohy sv\u00e9ho bratra a propletl je tak, \u017ee s nimi obj\u00edmal jeho z\u00e1da.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na Billa a mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f uc\u00edtil, jak se n\u011bco ve vzduchu pohnulo. Bylo to n\u011bco tak m\u00edrumilovn\u00e9ho, \u010dist\u00e9ho, a neskute\u010dn\u011b tragick\u00e9ho, \u017ee z toho Billa rozbolelo srdce. Bill se b\u00e1l, \u017ee si o n\u011bm Tom bude myslet, \u017ee je o\u0161kliv\u00fd, te\u010f kdy\u017e m\u00e1 kr\u00e1tk\u00e9 vlasy, a necht\u011bl se od n\u011bj odlou\u010dit s t\u00edm, aby si o n\u011bm myslel, \u017ee u\u017e nevypad\u00e1 hezky, ale star\u0161\u00ed z bratr\u016f projel prsty Billov\u00fdmi vlasy a p\u0159it\u00e1hl si jeho obli\u010dej bl\u00ed\u017e; n\u011b\u017en\u011b mu na rty vtiskl polibek.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161echny strachy se rozplynuly, kdy\u017e Bill uc\u00edtil, jak ho Tom l\u00edb\u00e1. Instinktivn\u011b se natla\u010dil na Tom\u016fv hrudn\u00edk, nosem se mu t\u0159el o ten jeho a \u0161kemral. I s Billov\u00fdm nov\u00fdm \u00fa\u010desem, opravdu velk\u00e1 zm\u011bna od kade\u0159\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159edt\u00edm, ho Tom st\u00e1le vid\u011bl jako k\u0159ehkou porcel\u00e1novou panenku. Byl st\u00e1le tak mal\u00fd a slab\u00fd a opatrov\u00e1n\u00ed hodn\u00fd, st\u00e1le ten sam\u00fd Bill, kter\u00fdm v\u017edycky byl, a byl za to r\u00e1d, i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 trochu znepokojen. Cht\u011bl, aby Bill vypadal mu\u017en\u011b, aby vypadal alespo\u0148 trochu v\u00edc jako on, aby si s n\u00edm nikdo nezahr\u00e1val, a\u017e bude Tom pry\u010d.  <\/div>\n
„Kdy m\u011b odveze\u0161?“ za\u0161eptal Bill mezi polibky, za\u010dervenal se, kdy\u017e mu Tom dal ruku kolem pasu a jemn\u011b mu stiskl z\u00e1da. Tom se u\u0161kl\u00edbnul a Bill se za\u010dervenal je\u0161t\u011b v\u00edc. „Bu\u010f v\u00e1\u017en\u00fd.“<\/div>\n
„Co nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde. Pot\u0159ebuju t\u011b dostat, co nejd\u00e1l to p\u016fjde a taky mus\u00edm naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kde bych pak mohl p\u0159espat, aby si Ruprecht mohl odpo\u010dinout. Chud\u00e1k zv\u00ed\u0159e, hrozn\u011b ho d\u0159eme.“<\/div>\n
„Nevypad\u00e1, \u017ee mu to vad\u00ed.“ Usm\u00e1l se Bill unaven\u011b a naklonil hlavu na stranu. „Obarv\u00ed\u0161 mi tedy vlasy?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Pod\u00e1\u0161 mi ta\u0161ku se \u0161minkami?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill rychle Tomovi podal ta\u0161ti\u010dku a nechal ho hledat ve v\u011bcech, kter\u00e9 mu jejich matka zabalila, a vskutku i barvu na vlasy. Na dn\u011b na\u0161el n\u011bkolik past, a dokonce i mal\u00fd m\u011b\u0161ec a\u017e po pokraj pln\u00fd mal\u00fdch minc\u00ed. Zavrt\u011bl hlavou, nesn\u00e1\u0161el, jak mu jejich matka v\u017edycky dala v\u0161echno, i kdy\u017e nem\u011bli dostatek pen\u011bz. Aby dala sv\u00fdch chlape\u010dk\u016fm to nejlep\u0161\u00ed. C\u00edtil trochu viny, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee kv\u016fli nim jejich matka nem\u011bla ani korunu, ale byl za to vd\u011b\u010dn\u00fd; te\u010f si mohl dovolit pokoj v decentn\u00edm hostinci, kter\u00fd ust\u00e1jil i kon\u011b.<\/div>\n
„Odkud to m\u00e1\u0161? Tome, neukradl jsi to, \u017ee ne?“ pod\u00edval se \u0161okovan\u011b Bill a Tom se zasm\u00e1l, zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, mamka to sem schovala. Tady,“ uklidil Tom pen\u00edze zp\u00e1tky a namo\u010dil prsty do misti\u010dky lepkav\u00e9 \u010dern\u00e9 barvy. „Nastav hlavu.“<\/div>\n
Bill si skousl ret, ale nechal Toma, aby mu namazal vlasy. C\u00edtil, jako by to byl jeho star\u00fd \u017eivot, ale ve stejnou chv\u00edli i opa\u010dn\u00fd. Te\u010f Bill neschov\u00e1val fakt, \u017ee je mu\u017e, ale schov\u00e1val fakt, \u017ee je Tom jeho dvoj\u010de. \u017d\u00e1dn\u00e9 divn\u00e9 ot\u00e1zky jim nebudou sm\u011b\u0159ov\u00e1ny. M\u011bli to v\u0161echno napl\u00e1novan\u00e9. Tomovi bude dvacet a Billovi osmn\u00e1ct. Ta dohoda jim ob\u011bma l\u00e1mala srdce, kdy\u017e si uv\u011bdomili, \u017ee str\u00e1v\u00ed dal\u0161\u00ed narozeniny odd\u011bleni.  <\/div>\n
„Tady, vezmi si tohle.“ \u0158ekl Tom a ut\u0159el si barvu do sv\u00fdch tmav\u00fdch bavln\u011bn\u00fdch kalhot, ne\u017e vyndal kr\u00e1tk\u00fd ko\u017een\u00fd provaz, kter\u00fd visel kolem jeho krku. „Ud\u011blal jsem to, zat\u00edmco jsi spal.“<\/div>\n
Tom podal Billovi n\u00e1hrdeln\u00edk, visel na n\u011bm mal\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek. Mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f zalapal po dechu, kdy\u017e vid\u011bl ten vzor vyryt\u00fd do st\u0159\u00edbra. Cht\u011bl se zeptat Toma, jak dok\u00e1zal vyrobit takov\u00fd \u0161perk, zat\u00edmco on spal, ne\u017e ho otev\u0159el a uv\u011bdomil si, \u017ee Tom dovnit\u0159 n\u011bco vepsal. Zav\u0159en\u00fd tam byl mal\u00fd kousek pap\u00edru a na n\u011bm byla Tomov\u00fdch velmi osobit\u00fdm p\u00edsmem napsan\u00e1 slova.<\/div>\n
„Jen kr\u00e1tk\u00fd vzkaz, kdyby se ti po mn\u011b st\u00fdskalo. Ber to jako d\u00e1rek k narozenin\u00e1m.“ Usm\u00e1l se Tom h\u0159ejiv\u011b, kdy\u017e Bill sed\u011bl, pusu doko\u0159\u00e1n, jen jednodu\u0161e z\u00edral na ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd n\u00e1hrdeln\u00edk a rozhodoval se, jestli si to p\u0159e\u010d\u00edst nebo ne.<\/div>\n
„Chce\u0161, abych si to p\u0159e\u010detl te\u010f?“<\/div>\n
„P\u0159e\u010dti si to, a\u017e ti budu chyb\u011bt.“<\/div>\n
„U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to napo\u0159\u00e1d, to \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00edm. Jen si to pamatuj a uvid\u00ed\u0161, \u017ee to bude jednodu\u0161\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Mohlo by\u2026 na\u0161pulil Bill rty a Tom zavrt\u011bl hlavou, p\u0159ejel palcem p\u0159es Bill\u016fv spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Nebu\u010f smutn\u00fd. Vr\u00e1t\u00edm se pro tebe hned, jak budu moci. Ud\u011bl\u00e1m pro tebe v\u011bci lep\u0161\u00edmi.“<\/div>\n
Dv\u011b siln\u00e9 ruce objaly Billa kolem ramen, zat\u00edmco se on dr\u017eel Tomova pasu, sna\u017eil se nebre\u010det. Te\u010f byl mu\u017eem a ve spole\u010dnosti si nemohl dovolit bre\u010det. Musel b\u00fdt siln\u00fd a v\u00e1\u0161niv\u00fd, d\u011blat v\u0161echno spr\u00e1vn\u011b, aby on a Tom mohli b\u00fdt zase spolu.  <\/div>\n
„M\u011bli bychom se vydat na cestu,“ \u0159ekl Bill bez jak\u00e9hokoliv nad\u0161en\u00ed. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee Ruprechtovi se u\u017e st\u00fdsk\u00e1 po domov\u011b.“<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“<\/div>\n
„Ano, vezmi m\u011b do m\u00e9ho kone\u010dn\u00e9ho domova.“<\/div>\n
„Tenhle nebude kone\u010dn\u00fd. No tak, pros\u00edm, sna\u017e se b\u00fdt vesel\u00fd. Slibuju, vr\u00e1t\u00edm se d\u0159\u00edv, ne\u017e si stihne\u0161 po mn\u011b st\u00fdskat.“ Sna\u017eil se ho Tom ujistit, ale Bill jen zavrt\u011bl hlavou a nasadil ledovou masku. Jestli m\u011bl pracovat ve spole\u010dnosti jako mu\u017e, mus\u00ed se za\u010d\u00edt jako mu\u017e chovat. Emoce byly pro \u017eeny, rozhodl se, a jestli si Tom t\u00edmhle pl\u00e1nem byl tak jist\u00fd, on bude tak\u00e9.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ zeptal se Tom ti\u0161e, kdy\u017e se Bill odt\u00e1hl a vylezl z vozu, aby posb\u00edral zbytek jejich v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 d\u0159\u00edve z vozu vyndali.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je na \u010dase,“ pokr\u010dil Bill rameny a vysko\u010dil nahoru na v\u016fz, promnul si krk a p\u0159ipadal si tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, kdy\u017e u\u017e nec\u00edtil \u017e\u00e1dn\u00e9 vlasy. Byla to jen dal\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednka toho, co se doopravdy d\u011blo, dal\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednka toho, \u017ee dne\u0161ek byl jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd den, a \u017ee pak u\u017e je budoucnost nejist\u00e1.<\/div>\n
„Co jsem ud\u011blal?“ zeptal se Tom slab\u011b, jemn\u011b \u0161vihl ot\u011b\u017eemi a sledoval, jak se Bill p\u0159edklonil, kdy\u017e se Ruprecht rozjel.<\/div>\n
„Nic. Nejsem na tebe na\u0161tvan\u00fd, jen se sna\u017e\u00edm dostat do role.“ Zalhal. Vlastn\u011b, Bill se extr\u00e9mn\u011b zlobil, byl extr\u00e9mn\u011b ubl\u00ed\u017een\u00fd a deprimovan\u00fd, ale ne kv\u016fli Tomovi. Byla to jeho vlastn\u00ed vina, kter\u00e1 zavinila jejich rozd\u011blen\u00ed. Bill Toma odstr\u010dil, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed, jen si p\u0159\u00e1l, aby mohl m\u00edt pusu zav\u0159enou a nemuset se s t\u00edm u\u017e vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat; u\u017e nikdy v\u00edc.<\/div>\n
„To vid\u00edm.“  <\/div>\n
Cesta byla tich\u00e1. Bill odm\u00edtal mluvit v\u00edc ne\u017e jen p\u00e1r slov a Tom vzdal v\u0161echno, co by m\u011blo za\u010d\u00edt konverzaci. Mluvili beze slov. Skrz tajn\u00e9 pohledy a mal\u00e9 doteky komunikovali o tom, jak se oba dva d\u011bs\u00ed a jak moc cht\u011bj\u00ed, aby tohle byla jen stra\u0161liv\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra a \u017ee a\u017e otev\u0159ou o\u010di, tak neuvid\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e jen slunce z\u00e1\u0159it. Ale oba dva v\u011bd\u011bli, \u017ee to, co se d\u011bje, nen\u00ed daleko od toho b\u00fdt zl\u00fdm snem, a oba dva to v\u011bd\u011bli, proto\u017ee si byli jisti, \u017ee lou\u010den\u00ed je sladk\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed.<\/div>\n
M\u011bsta se postupn\u011b zv\u011bt\u0161ovala a zv\u011bt\u0161ovala a pom\u00e1halo to Tomov\u011b mysli se uleh\u010dit, i kdy\u017e jen pouze trochu. Bill bude moci b\u00fdt v\u00edc p\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fd ve velk\u00e9m m\u011bst\u011b ne\u017e jen v mal\u00e9m, jako bylo jejich m\u011bsto domovsk\u00e9. Jak jeli d\u00e1l, Billova ruka na\u0161la Tomovo koleno a pevn\u011b ho sev\u0159ela, jednoduch\u00e9 gesto, kter\u00e9 je oba p\u0159inutilo a\u017e moc p\u0159em\u00fd\u0161let. Tohle byl jejich konec, pro te\u010f, a ta my\u0161lenka byla daleko od my\u0161lenky kladn\u00e9. V Tomov\u011b mysli, b\u00fdt bez Billa i na kr\u00e1tkou chv\u00edli, bude uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee zbytek jejich \u017eivot\u016f nebude tak zl\u00fdch, ale i tak tu byl strach, kter\u00fd ho sv\u00edral, \u017ee b\u00fdt ve sv\u011bt\u011b s\u00e1m bude stra\u0161liv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u010dkej, zpomal,“ \u0159ekl Bill najednou, prolomil nepohodln\u00fd vzduch ml\u010den\u00ed. „Pod\u00edvej,“<\/div>\n
Bill uk\u00e1zal elegantn\u00edm prstem sm\u011brem na to, co zachytilo jeho oko. Bezvadn\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed vy\u0161lo, kdy\u017e uvid\u011bli mal\u00e9ho zavalit\u00e9ho mu\u017ee p\u0159itloukat d\u0159ev\u011bnou ceduli na velkou jablo\u0148. Ta cedule byla jednoduch\u00e1, st\u00e1lo na n\u00ed: Hled\u00e1me pomocn\u00edka.<\/div>\n
„N\u011bkoho hledaj\u00ed, to je z\u0159ejm\u00e9.“ \u0158ekl Tom nevrle, p\u0159\u00e1l si, aby si Bill t\u00e9 cedule nev\u0161iml. „Ale kdo v\u00ed na co.“ Cht\u011bl znovu \u0161vihnout, aby se Ruprecht dal znovu do kroku, ale Bill ho chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a zastavil ho.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tohle nechce\u0161, ani j\u00e1 ne, ale je to pot\u0159eba. Poj\u010fme se ho zeptat, koho hled\u00e1.“<\/div>\n
„Nejsem p\u0159ipraven\u00fd t\u011b u\u017e nechat j\u00edt.“ \u0158ekl velmi smutn\u00fd star\u0161\u00ed bratr a Bill se zamra\u010dil, zatv\u00e1\u0159il se tak, jak ho Tom dok\u00e1zal jednodu\u0161e p\u0159e\u010d\u00edst.<\/div>\n
„Fajn,“ \u0159ekl Tom. „P\u016fjdeme se pod\u00edvat, jestli cht\u011bj\u00ed tvoji pomoc.“<\/div>\n
„Je lep\u0161\u00ed se j\u00edt pod\u00edvat n\u011bkam, kde pomoc hledaj\u00ed, ne\u017e jen nal\u00e9hav\u011b \u017e\u00e1dat\u2026“<\/div>\n
„A kdy\u017e t\u011b poznaj\u00ed? Nem\u011bli jsme dobr\u00e9 zku\u0161enosti.“ Prot\u00e1hl si Tom nerv\u00f3zn\u011b krk, ale Bill to nechal, jemn\u011b a zamilovan\u011b p\u0159itiskl polibek na jeho krk a pak vysko\u010dil z vozu, \u010d\u00edm\u017e bratra p\u0159inutil ud\u011blat to sam\u00e9.<\/div>\n
„\u010cti \u0159e\u010d jejich t\u011bla.“ \u0158ekl Bill jednodu\u0161e a nerv\u00f3zn\u011b ode\u0161el k tomu mal\u00e9mu mu\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
Ten mu\u017e, kter\u00fd p\u0159id\u011blal ceduli, se oto\u010dil a okam\u017eit\u011b si s Billem pot\u0159\u00e1sl rukou, pak k\u00fdvnul na Toma, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1zel s pomalu nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee jste p\u0159i\u0161li na v\u00fdpomoc,“ \u0159ekl mu\u017e s \u00fasm\u011bvem. „A \u017ee tu nejste jen proto, abyste posb\u00edrali na\u0161e nezaplacen\u00e9 dan\u011b za pozemek.“ Hrav\u011b mrknul a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ano, no\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Gustav,“ \u0159ekl mu\u017e, nat\u00e1hl ruku, aby si pot\u0159\u00e1sl s Tomem. „Gustav Listing. Hled\u00e1te pr\u00e1ci? M\u00e1m pot\u00ed\u017ee vyj\u00edt s rozpo\u010dtem, od t\u00e9 doby, co m\u016fj otec zem\u0159el. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee by mi m\u016fj bratr Georg zrovna n\u011bjak dvakr\u00e1t pom\u00e1hal. Ah, ale nebudu v\u00e1s nudit detaily. Jak se jmenujete?“<\/div>\n
Dvoj\u010data se na sebe nerv\u00f3zn\u011b pod\u00edvala, uv\u011bdomili si, \u017ee se nedohodli na nov\u00fdch fale\u0161n\u00fdch jm\u00e9nech, ale Tom za n\u011b rychle odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Bill a Tom Schaferovi,“ zalhal zpola. „A ano, my, teda tady Bill hled\u00e1 pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„Schaferovi, hm? Tak\u017ee jste brat\u0159i? Nejste si podobn\u00ed, chci \u0159\u00edct, ta barva vlas\u016f.“ Okomentoval Gustav a Bill sklopil hlavu, necht\u011bl, aby se d\u00edval po\u0159\u00e1dn\u011b.<\/div>\n
„Jak vid\u00edte, hodn\u011b pracuji venku, slunce mi vy\u0161isovalo vlasy.“ \u0158ekl Tom kr\u00e1tce, necht\u011bl, aby Gustav komentoval jejich vzhled. „Tady Bill pracuje sp\u00ed\u0161 uvnit\u0159. Jak vid\u00edte, nen\u00ed zrovna stav\u011bn\u00fd na zved\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„To nen\u00ed probl\u00e9m. Vlastn\u011b, pot\u0159ebujeme t\u011b v kuchyni. Um\u00ed\u0161 sb\u00edrat vaj\u00ed\u010dka?“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b. To nen\u00ed probl\u00e9m.“ Zamumlal Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Skv\u011ble. Georg pracuje v\u0161ude mo\u017en\u011b, sp\u00ed\u0161 opravuje v\u011bci, jak m\u016f\u017eete vid\u011bt, v\u0161echno se n\u011bjak bort\u00ed, po otcov\u011b smrti. Jestli budete pot\u0159ebovat pomoct, najd\u011bte Georga.“<\/div>\n
„Kde budete vy?“ zeptal se Tom rychle.<\/div>\n
„Na tr\u017ei\u0161ti, prod\u00e1vat v\u0161echno, co m\u016f\u017eu. Jak jsem \u0159ekl p\u0159edt\u00edm, m\u00e1me trochu probl\u00e9m s rozpo\u010dtem a tak, ale mysl\u00edm si, \u017ee n\u011bjak\u00e1 pomoc v kuchyni by se n\u00e1m hodila.“<\/div>\n
„Co nab\u00edz\u00edte jako t\u0159eba plat a ubytov\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Ubytov\u00e1n\u00ed, ubytov\u00e1n\u00ed,“ klepal si Gustav prstem na bradu, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 voln\u00e9 pokoje, ale mysl\u00edm, \u017ee jeliko\u017e tu pomoc opravdu pot\u0159ebujeme, Bill m\u016f\u017ee bydlet se mnou v m\u00e9m pokoji.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete sp\u00e1t v pokoji se sv\u00fdm bratrem a nechat mu pokoj pro sebe?“ vy\u0161t\u011bkl Tom a Bill si skousl ret.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 klidn\u011b budu sp\u00e1t v pokoji s Gustavem. Je to jeho d\u016fm.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee p\u0159ijdeme na n\u011bco, s \u010d\u00edm budou v\u0161ichni spokojen\u00ed. Jste celkem ochran\u00e1\u0159sk\u00fd. Star\u0161\u00ed bratr?“<\/div>\n
„Hm, ano, to jsem. Oboj\u00ed. Ochran\u00e1\u0159sk\u00fd a star\u0161\u00ed. O dva roky. Jak sta\u0159\u00ed jste vy a v\u00e1\u0161 bratr?“<\/div>\n
„Dvacet jedna a dvacet dva.“<\/div>\n
„Vy jste ten mlad\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Myslel jsem si to.“  <\/div>\n
Tom p\u0159i\u0161el na to, \u017ee kdyby byl Gustav ten star\u0161\u00ed bratr, nejsp\u00ed\u0161 by ch\u00e1pal, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee b\u00fdt ochran\u00e1\u0159sk\u00fd ohledn\u011b sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho sourozence, i kdy\u017e Tom a Bill, to byla trochu jin\u00e1 situace. Tom dok\u00e1zal \u010d\u00edst z \u0159e\u010di jeho t\u011bla, \u017ee ano, m\u011bl o n\u011b z\u00e1jem, ale nic jin\u00e9ho nedok\u00e1zal p\u0159e\u010d\u00edst. V Gustavov\u011b obli\u010deji nebylo nic, co bylo v Paulov\u011b, slova, a ani t\u011blo, a to Tomovi uleh\u010dilo mysl; ale nejd\u0159\u00edv, ne\u017e Billa pust\u00ed, mus\u00ed se setkat s t\u00edm Georgem.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Gustave, nech\u00e1m tu Billa a vr\u00e1t\u00edm se k n\u00e1m dom\u016f, celkem daleko odtud, a pot\u0159ebuju si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee s tebou bude Bill v dobr\u00fdch rukou. Douf\u00e1m, \u017ee t\u011b to nijak neur\u00e1\u017e\u00ed, ale j\u00e1 jednodu\u0161e d\u011bl\u00e1m svou pr\u00e1ci jako star\u0161\u00ed bratr a nemysl\u00edm si, \u017ee by se na\u0161im rodi\u010d\u016fm l\u00edbilo, kdyby skon\u010dil ve \u0161patn\u00fdch rukou. Rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Naprosto,“ usm\u00e1l se Gustav a zvedl jeden prst. „U\u017e nemluv, oba v\u00e1s p\u0159edstav\u00edm sv\u00e9mu bratrovi.“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav \u0161el dozadu k domu, nechal Billa s Tomem st\u00e1t v tichosti, oba dva si p\u0159\u00e1li, aby se tu mohli schov\u00e1vat napo\u0159\u00e1d, ale to by ne\u0161lo. Ur\u010dit\u011b by je chytli a Tom pot\u0159eboval od\u0159\u00edznout p\u00e1tr\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edmo u ko\u0159ene; V\u011bd\u011bl, \u017ee si pot\u0159ebuje promluvit s jejich otcem a jeho mu\u017ei.<\/div>\n
„Bille, co si mysl\u00ed\u0161 o Gustavovi?“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 moc mile,“ poznamenal Bill. „Nevypad\u00e1, \u017ee by m\u011b n\u011bjak pozn\u00e1val a mysl\u00edm, \u017ee tys ho zastra\u0161il a\u017e moc. Sna\u017e se b\u00fdt mil\u00fd, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Jak to, \u017ee jsi najednou tak \u0161\u0165astn\u00fd? Jak to, \u017ee nejsi smutn\u00fd? Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee kdy\u017e te\u010f m\u00e1\u0161 sv\u00e9 m\u00edsto\u2026 Bille, tohle je te\u010f tv\u016fj domov a j\u00e1 nejsem jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed.“<\/div>\n
„Nejsem \u0161\u0165astn\u00fd! Jsem nejd\u00e1l od tohoto slova, ale tohle je pot\u0159eba ud\u011blat, oba jsme s t\u00edm souhlasili. Pros\u00edm, nemysli si, \u017ee jsem r\u00e1d, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, j\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
„Ahoj, j\u00e1 jsem Georg!“ ozval se najednou hlas, vytrhl Toma z jeho my\u0161lenek.  <\/div>\n
Georg vypadal mile, soud\u011b podle jeho z\u00e1\u0159iv\u00e9ho, ale ne fale\u0161n\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, a to, jak se tak profesion\u00e1ln\u011b nesl. Byl vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e Gustav, ale men\u0161\u00ed ne\u017e Bill a mnohem svalnat\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoliv z nich, a to mu d\u011blalo trochu starosti. Doufal ke v\u0161em nebes\u016fm nad nimi, \u017ee si ho Bill neznep\u0159\u00e1tel\u00ed. V t\u00e9hle spole\u010dnosti by v\u00e1s mu\u017ei zbili k smrti jen za hloupost, a proto\u017ee byl Bill tak nov\u00fd v mu\u017esk\u00e9m pokolen\u00ed, celkem si d\u011blal starosti.<\/div>\n
„Ahoj. J\u00e1 jsem Bill a tohle je m\u016fj bratr Tom.“ Bill u\u017e u\u017e m\u00e1lem zvedl ruku tak, jak by m\u011bla \u017eena, aby dostala polibek na jej\u00ed h\u0159bet, ale uv\u011bdomil si to d\u0159\u00edv, ne\u017e by mu n\u011bkdo za\u010dal kl\u00e1st ot\u00e1zky. Tomovo srdce spadlo do \u017ealudku a modlil se, aby to Bill nezkazil a nep\u0159it\u00e1hl na sebe podez\u0159en\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, nemysleli by si, \u017ee je \u017eena s t\u00edm, \u017ee fyzicky byl celkem mu\u017esk\u00fd pod v\u0161emi t\u011bmi krajkami a \u00fazk\u00fdmi korzety, ale mohli by mu ubl\u00ed\u017eit za to, \u017ee je tak z\u017een\u0161til\u00fd.<\/div>\n
„Gustav mi \u0159\u00edkal, \u017ee ty se k na\u0161emu mu\u017estvu nep\u0159id\u00e1\u0161.“ Zasm\u00e1l se Georg od srdce a Tom na\u0161vindloval zasm\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ano, no, m\u00e1m v\u011bci, kter\u00e9 doma pot\u0159ebuju ud\u011blat.“<\/div>\n
„Ah, \u017eena doma, eh? V\u017edycky d\u011blaj\u00ed v\u00edc pot\u00ed\u017e\u00ed, ne\u017e za co stoj\u00ed.“ Zasm\u00e1l se Georg je\u0161t\u011b v\u00edc a siln\u011b bouchnul Billa do ramene, gesto p\u0159\u00e1telstv\u00ed a humoru; p\u0159ijat.<\/div>\n
Tom vid\u011bl, jak sebou Bill cuknul, usyknul a m\u00e1lem vysko\u010dil a za\u00fato\u010dil na Georga, \u017ee se dotkl jeho bratra, ale pak mu to do\u0161lo. Georg by z\u0159ejm\u011b nikdy \u017eenu do ruky neuhodil, tak\u017ee p\u0159ed sebou nejsp\u00ed\u0161 nevid\u011bl nic jin\u00e9ho ne\u017e dva bratry. Bratry. Mu\u017ee. Dva mu\u017ee, kte\u0159\u00ed byli vychov\u00e1n\u00ed jako mu\u017ei, \u017ee?<\/div>\n
„Ano, jsou celkem probl\u00e9mov\u00e9,“ pod\u00edval se Bill na Toma a Tom se slab\u011b usm\u00e1l. „Ale definitivn\u011b stoj\u00ed za v\u0161echen ten chaos, co d\u011blaj\u00ed.“<\/div>\n
„V\u00edm, kam t\u00edm m\u00ed\u0159\u00ed\u0161.“ Odpov\u011bd\u011bl Georg a Gustav nedo\u010dkav\u011b tlesknul rukama.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme u\u017e probrat pr\u00e1ci?“ zeptal se a Bill se zamra\u010dil. To bylo ono. Jeho nyn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot. \u017divot bez Toma.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom s Tomem mohli nejd\u0159\u00edv p\u0159in\u00e9st n\u011bjak\u00e9 moje v\u011bci?“ zeptal se Bill slu\u0161n\u011b a Gustav p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Jd\u011bte bo\u010dn\u00edm vchodem. Uvid\u00edte n\u00e1s.“ Georg a Gustav znovu ode\u0161li zp\u00e1tky k domu a Tom rychle chytnul Billa za loket, utekl s n\u00edm k vozu.<\/div>\n
„Tome, zpomal, m\u016fj kotn\u00edk st\u00e1le- Ohh!“ Tom str\u010dil Billa dozadu do ko\u010d\u00e1ru a p\u0159elezl na n\u011bj, l\u00edbal ho v\u0161ude, kam mohl. Do vlas\u016f, na obli\u010dej, oble\u010den\u00e1 ramena, ruce, Tom pokl\u00e1dal polibky v\u0161ude. Bill je p\u0159ij\u00edmal bez v\u00fdtek, p\u0159iv\u00edral o\u010di a opl\u00e1cel mu polibky, kdy\u017e se Tom dotkl jeho rt\u016f.<\/div>\n
„Nechci j\u00edt.“ Zamumlal Tom, \u017eu\u017elal Bill\u016fv krk a u\u0161kl\u00edb\u00e1val se pro sebe, kdy\u017e c\u00edtil, jak jeho bratr spokojen\u011b oddechuje.<\/div>\n
„Nechci, abys \u0161el.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill, str\u010dil do Tomov\u00fdch ramen a p\u0159evalil Toma pod sebe, \u0161\u0165astn\u011b se ot\u0159el o Tomovy kostnat\u00e9 boky.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme d\u00e1l ut\u00edkat.“<\/div>\n
„Mm, ok.“ Zamumlal Bill, ol\u00edzl Tom\u016fv krk.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme hned te\u010f odjet z m\u011bsta. Ruprecht si odpo\u010dinul, ur\u010dit\u011b bude schopn\u00fd pokra\u010dovat.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Tom p\u0159irazil proti Billovu rozkroku a zajel mu prsty do jeho tmav\u00fdch vlas\u016f. Bill vyp\u00edsknul a pob\u00edral v\u0161echny \u00fatoky na sv\u00e9 rty, otev\u0159en\u00e9, hork\u00e9 a siln\u00e9 polibky.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme ut\u00edkat, dokud nenajdeme oce\u00e1n. Vyrazit na mo\u0159e, do nov\u00e9ho sv\u011bta, nov\u00e9ho \u017eivota.“<\/div>\n
„Mhm.“ Zamumlal Bill, \u0161pi\u010dkou jazyka nar\u00e1\u017eel do Tomova spodn\u00edho rtu a elegantn\u011b ho ol\u00edzl.<\/div>\n
„Nikdy se u\u017e nemus\u00edme rozd\u011blit.“ Zast\u00e9nal Tom, s\u00e1l Bill\u016fv spodn\u00ed ret do sv\u00fdch \u00fast a tvrd\u011b ho laskal, pak zajel rukama pod Billovo triko a \u0161t\u00edpal ho.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne.“ Bill\u016fv hlas byl kol\u00edsav\u00fd, m\u00e1lem rozpolcen\u00fd do dvou.<\/div>\n
„A ty u\u017e nikdy neopust\u00ed\u0161 m\u016fj bok.“ Zast\u00e9nal Tom zast\u0159en\u011b, vydechl na Billovu tv\u00e1\u0159 dechem tepl\u00fdm a cukrov\u00fdm, zat\u00edmco mu Bill laskal u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek.<\/div>\n
„Nikdy.“ Pol\u00edbil Bill Toma naposledy, odt\u00e1hl se a smutn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „V\u00e1\u017en\u011b bych u\u017e m\u011bl j\u00edt. Ty, tak\u00e9.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se zamra\u010dilo a zatahalo za n\u00e1hrdeln\u00edk, kter\u00fd visel okolo Billova krku.<\/div>\n
„Opravdu nechci.“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill neklidn\u00fd, frustrovan\u00fd v\u00edc, ne\u017e \u0161lo uv\u011b\u0159it, ale byla to jedin\u00e1 re\u00e1ln\u00e1 mo\u017enost, kterou m\u011bli.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne. J\u00e1 to tak\u00e9 nechci, ale mysl\u00edm, \u017ee v n\u011bjak\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, jestli n\u00e1s oz\u00e1\u0159\u00ed z\u00e1zrak, m\u016f\u017eu v\u0161echno zm\u011bnit. Zaprv\u00e9 pot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt, jestli byl Lorenz up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„Nep\u0159ipom\u00ednej mi to\u2026 Co kdy\u017e n\u00e1s sledoval?“<\/div>\n
„Nesledoval. Te\u010f se uklidni a bu\u010f zase tv\u00e9 sladk\u00e9 j\u00e1. Budou milovat tvoji p\u0159\u00edtomnost.“<\/div>\n
„Georg m\u00e1 celkem s\u00edlu.“ Zasm\u00e1l se Bill, pak zvedl sv\u016fj kufr pln\u00fd Tomova oble\u010den\u00ed a barvy na vlasy.<\/div>\n
„Mysl\u00ed si, \u017ee jsi mu\u017e.“ Pokr\u010dil Tom rameny, mali\u010dko se na Billa uculil.<\/div>\n
„To jsem.“ Mrknul na n\u011bj Bill, v\u011bd\u011bl, jak to Tom myslel, pak si povzdychnul a naposledy Toma pol\u00edbil, te\u010f u\u017e napo\u0159\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
Jestli si mysleli, \u017ee n\u011bkdy d\u0159\u00edv spolu sd\u00edleli smyslupln\u00e9 polibky, tak tenhle jasn\u011b dos\u00e1hl v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku na \u010d\u00edslo jedna. Jazyky se potkaly, rty se h\u00fdbaly a spojovaly, ruce hladily uslzen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Tom m\u011bl Billa p\u0159itisknut\u00e9ho na hrudn\u00edku tak pevn\u011b, \u017ee to vypadalo, jako by na sebe od n\u011bj cht\u011bl p\u0159en\u00e9st v\u0161echen ten tlak, ale oni to pot\u0159ebovali. Pot\u0159ebovali c\u00edtit srdce toho druh\u00e9ho, v\u011bd\u011bt, \u017ee jsou st\u00e1le na\u017eivu a \u017ee nic na sv\u011bt\u011b nekon\u010d\u00ed nav\u017edy.<\/div>\n
„Chce\u0161, abych t\u011b doprovodil ke dve\u0159\u00edm?“ zeptal se Tom a Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee bych byl schopn\u00fd se od tebe odlou\u010dit, a jestli m\u011b tam dovede\u0161, tak, no, nemysl\u00edm si, \u017ee by n\u011bkdo pot\u0159eboval vid\u011bt, co by se stalo.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom vypl\u00e1znul jazyk a Bill mu ho rychle n\u011b\u017en\u011b ol\u00edznul, ne\u017e vystoupil z ko\u010d\u00e1ru ven a jednodu\u0161e na Toma koukal. Rty nazna\u010dil slovo ‚jdi‘, a Tom ti\u0161e p\u0159esko\u010dil dop\u0159edu do ko\u010d\u00e1ru a \u0161vihnul ot\u011b\u017eemi. Bill se neohl\u00ed\u017eel, jen \u0161el kup\u0159edu. Odm\u00edtal se pod\u00edvat, co kdyby se Tom tak\u00e9 ot\u00e1\u010del, prodlu\u017eoval tak jejich utrpen\u00ed. Kdyby je\u0161t\u011b jednou zachytil Tom\u016fv pohled, byl si jist\u00fd, \u017ee by se za n\u00edm rozut\u00edkal a sko\u010dil mu do n\u00e1ru\u010d\u00ed pln\u00e9ho l\u00e1sky, kter\u00e9 ho tak draze dr\u017eelo. Tyhle ruce, kter\u00e9 ho dr\u017eely v d\u011bloze, hladily ho a vytvo\u0159ily ho. Byl to Tom, cel\u00fd on, a te\u010f, znovu, byl Tom pry\u010d. Sv\u00fdm zp\u016fsobem si Bill p\u0159\u00e1l, aby se nikdy nedozv\u011bd\u011bl pravdu, a aby odm\u00edtal celou tu situaci, ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e se znovu setkaj\u00ed, bude to mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e se potkali poprv\u00e9.  <\/div>\n
Bill sly\u0161el, jak se dusot ko\u0148sk\u00fdch kopyt zti\u0161uje, jak sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed kol od ko\u010d\u00e1ru miz\u00ed v d\u00e1lce, a v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f u\u017e je s\u00e1m. U\u017e nebylo cesty zp\u00e1tky, u\u017e se nedalo zm\u011bnit, co se stalo. Bylo u\u017e moc pozd\u011b. Te\u010f se jen mohl modlit, aby se pro n\u011bj Tom brzo vr\u00e1til. Modlit se, aby se v\u0161echno uklidnilo a ust\u00e1lilo, aby u\u017e nemuseli ut\u00edkat. Cht\u011bl se slo\u017eit na zem, k\u0159i\u010det o milost do nebes, aby je nechali jednodu\u0161e existovat, nic v\u00edc. Jestli tam naho\u0159e byl n\u011bkdo, kdo byl o hodn\u011b mocn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on, tak zajist\u00e9 tak\u00e9 pl\u00e1\u010de, aby dostali svou pomoc. Pot\u0159eboval v\u011b\u0159it, \u017ee jeho v\u00edra v budoucnost je dok\u00e1\u017ee znovu spojit, pot\u0159eboval v\u011b\u0159it, \u017ee modlen\u00ed bylo dost pro to, aby z\u016fstali na\u017eivu a v po\u0159\u00e1dku a aby se znovu spole\u010dn\u011b na\u0161li.  <\/div>\n
Ale z Billov\u00fdch zku\u0161enost\u00ed modlitba stejn\u011b nikdy nepomohla.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Tohle je tzv. druh\u00e1 \u010d\u00e1st pov\u00eddky, n\u011bco jako druh\u00e1 \u0159ada, a jej\u00ed prolog. Autorka to dala na THF vcelku, proto ani tady to nebude zvl\u00e1\u0161\u0165, jen abyste v\u011bd\u011bli, \u017ee je to vlastn\u011b pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. J. :o)   \u010cepel pro\u0165ala zlatav\u00e9 kade\u0159e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-10541","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10541","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10541"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10541\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10541"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10541"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10541"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}