{"id":10560,"date":"2010-09-30T18:30:00","date_gmt":"2010-09-30T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10534"},"modified":"2010-09-30T18:30:00","modified_gmt":"2010-09-30T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/30\/me-myself-and-romeo-15\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 15."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Ve tm\u011b rozpozn\u00e1m siluetu m\u00e9ho dvoj\u010dete, kter\u00e9 se nade mnou skl\u00e1n\u00ed. Jeho rty m\u011b  l\u00edbaj\u00ed na krku a hrudi, zat\u00edmco jeho dlan\u011b sm\u011b\u0159uj\u00ed  dol\u016f k m\u00fdm bok\u016fm. Co to proboha d\u011bl\u00e1? On se musel zbl\u00e1znit! Nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ece tak nalitej, aby si m\u011b spletl s t\u00edm sv\u00fdm frajerem.<\/div>\n
„Bille\u2026“ oslov\u00edm jej p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. Nereaguje. M\u00edsto toho vezme mezi zuby k\u016f\u017ei na m\u00e9m krku a skousne ji. M\u016fj tep nab\u00edr\u00e1 \u0161\u00edlenou rychlost, pol\u00e9v\u00e1 m\u011b hork\u00fd pot a moje touha zastavit ho, m\u011b pomalu opou\u0161t\u00ed. Nen\u00ed tohle p\u0159esn\u011b to, po \u010dem jsem v\u017edycky prahnul? Necht\u011bl jsem, aby mezi n\u00e1mi do\u0161lo k n\u011b\u010demu v\u00edc ne\u017e k pouh\u00e9mu bratrsk\u00e9mu objet\u00ed? Nep\u0159edstavoval jsem si m\u00edsto des\u00edtek fanynek Bill\u016fv obli\u010dej? Mou mysl posedne my\u0161lenka vz\u00edt si to, co tak dlouho chci. Ovl\u00e1d\u00e1 m\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Bill je opil\u00fd, povoln\u00fd. Kdybych ho ze sebe te\u010f set\u0159\u00e1sl, povalil na seda\u010dku a tvrd\u011b si jej vzal, nebr\u00e1nil by se. Pr\u00e1v\u011b jsem dostal p\u0159\u00edle\u017eitost m\u00edt ho, tak pro\u010d v\u00e1hat. S\u00e1m si o to \u0159\u00edk\u00e1\u2026  <\/div>\n
„P\u0159esta\u0148. Dost!“ Surov\u011b jej od sebe odstr\u010d\u00edm a posad\u00edm se. „P\u0159esko\u010dilo ti?!“<\/div>\n
„Ned\u011blej se.“ Bill\u016fv hlas zn\u00ed k m\u00e9mu obrovsk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed a\u017e moc st\u0159\u00edzliv\u011b. On se fakt pom\u00e1tl. Ruku p\u0159itiskne na m\u016fj rozkrok a zm\u00e1\u010dkne. Na\u0161t\u011bst\u00ed se mi poda\u0159\u00ed potla\u010dit vzru\u0161en\u00fd sten, kter\u00fd by mu poslou\u017eil jako d\u016fkaz, \u017ee m\u00e1 pravdu. I kdy\u017e\u2026 On vlastn\u011b ten d\u016fkaz u\u017e dostal\u2026 Sv\u00edr\u00e1 ho ve sv\u00e9 dlani.<\/div>\n
„Bille, nech toho!“ Znovu do n\u011bj str\u010d\u00edm, tentokr\u00e1t v\u0161ak mnohem d\u016frazn\u011bji, kdy\u017e se mi pokou\u0161\u00ed vy\u0161kr\u00e1bat do kl\u00edna. „Jsi nalitej a nev\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161.“ Abych pravdu \u0159ekl, m\u00e1m chu\u0165 se sp\u00ed\u0161 domn\u00edvat, \u017ee si n\u011b\u010deho hodn\u011b siln\u00e9ho \u0161lehnul, proto\u017ee pochybuji, \u017ee by za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed cht\u011bl to, co se pr\u00e1v\u011b pokou\u0161\u00ed dostat.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tak si naser.“ Ura\u017een\u011b si odfrkne, vy\u0161kr\u00e1be se na nohy a kli\u010dkuj\u00edc zam\u00ed\u0159\u00ed do lo\u017enice. Nezapomene za sebou d\u016frazn\u011b t\u0159\u00edsknout dve\u0159mi, aby mi tak dal najevo, co si o mn\u011b mysl\u00ed. Bo\u017ee!  <\/div>\n
„Au.“ Syknu, kdy\u017e se \u0161t\u00edpnu do ruky, abych se ujistil, \u017ee tohle nebyl jen v\u00fdplod moj\u00ed chor\u00e9 mysli, ale skute\u010dnost. Pohled mi sklouzne k m\u00e9mu rozkroku, respektive k tomu, co s n\u00edm Bill provedl. Nejprve uva\u017euji, \u017ee si od toho pom\u016f\u017eu s\u00e1m, jen\u017ee pak m\u016fj pohled znovu zabloud\u00ed ke dve\u0159\u00edm lo\u017enice, za nimi\u017e se skr\u00fdv\u00e1 ura\u017een\u00fd objekt moj\u00ed touhy. Srdce v tenhle moment nepracuje, mozek vel\u00ed jasn\u00e9 STOP, ale j\u00e1 poslouch\u00e1m n\u011bco jin\u00e9ho. Cht\u00ed\u010d uvnit\u0159 m\u011b je to, co vede moje kroky, co nab\u00e1d\u00e1 mou ruku, aby stiskla kliku. Vejdu do m\u00edstnosti a pohled mi okam\u017eit\u011b padne na Billa, le\u017e\u00edc\u00edho z\u00e1dy ke mn\u011b. Ne, to neud\u011bl\u00e1m! P\u0159ece ho nezn\u00e1siln\u00edm! Sice mi ubli\u017eoval a vlastn\u011b po\u0159\u00e1d ubli\u017euje, ale nev\u00ed o tom. J\u00e1 bych mu ubl\u00ed\u017eil zcela v\u011bdom\u011b, a to jen proto, abych ukojil svoje zvrhl\u00e9 choutky. S pocitem, \u017ee jsem ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b, za sebou potichou\u010dku zav\u0159u dve\u0159e a zmiz\u00edm do koupelny, odhodlan\u00fd se toho nap\u011bt\u00ed n\u011bkolika pohyby dlan\u011b urychlen\u011b zbavit.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„No to je dost! Jak je?“ Usm\u011bji se na br\u00e1chu, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b vypot\u00e1cel z lo\u017enice. I kdy\u017e m\u00e1 rozcuchan\u00e9 vlasy, rozmazan\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed a oble\u010den\u00ed zma\u010dkan\u00e9 z\u0159ejm\u011b od toho, jak se p\u0159evaloval, je kr\u00e1sn\u00fd. Do dne\u0161n\u00edho dne jsem nepochopil, jak to Bill d\u011bl\u00e1, \u017ee i v situac\u00edch, kdy ka\u017edej norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk vypad\u00e1 jako naprostej idiot, vypad\u00e1 skv\u011ble.<\/div>\n
„Hlava.“ Zasku\u010d\u00ed a zt\u011b\u017eka dopadne do k\u0159esla.<\/div>\n
„Na.“ Str\u010d\u00edm do ruky sklenku. „Vypij to.“<\/div>\n
Bill si bez \u0159e\u010d\u00ed p\u0159ilo\u017e\u00ed sklenici k \u00fast\u016fm a usrkne. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ale obsah vyplivne zp\u011bt a oto\u010d\u00ed se na m\u011b. Jeho obli\u010dej je te\u010f pok\u0159iven odporem k tekutin\u011b, kterou jsem mu podal.<\/div>\n
„Fuj! Co je to za drij\u00e1k?“ Ot\u0159epe se a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 se \u0161klebit.<\/div>\n
„Osv\u011bd\u010denej a spolehlivej recept. Postav\u00ed t\u011b to na nohy.“<\/div>\n
„Nebo m\u011b to sp\u00ed\u0161 zabije. Rad\u0161i mi ud\u011blej kafe.“ P\u0159ejdu jeho nevrl\u00fd t\u00f3n. Ani se mu nediv\u00edm, \u017ee nen\u00ed milej. Kdo jinej v\u00ed l\u00edp ne\u017e j\u00e1, jak mu pr\u00e1v\u011b asi je. Jeho probl\u00e9m. Nem\u011bl se tak z\u0159\u00eddit.<\/div>\n
„Jak ses vyspal?“ Zept\u00e1 se m\u011b zni\u010dehonic a j\u00e1 ztuhnu uprost\u0159ed pohybu.<\/div>\n
„No, j\u00e1 docela dob\u0159e, ale on\u2026“ Oto\u010d\u00edm se a uk\u00e1\u017eu prstem na \u0161t\u011bn\u011b, le\u017e\u00edc\u00ed na pohovce a prohl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed si moje dvoj\u010de. „Za chvilku t\u011b za\u010dne nesn\u00e1\u0161et. Kdykoli se sem nacpe\u0161, mus\u00ed se uskromnit.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1s nevyhnal. Mohli jste tam sp\u00e1t se mnou. M\u00edsta je tam dost.“ <\/div>\n
„A riskovat tak, \u017ee n\u00e1s ukope\u0161? D\u00edky, nechci.“ Jak se zd\u00e1, Bill si nic nepamatuje. Tak\u017ee p\u0159ece jen zap\u016fsobil alkohol, co do sebe nalil. Sleduji, jak se velice pomalu zvedne a zmiz\u00ed v lo\u017enici. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se vr\u00e1t\u00ed s mobilem p\u0159itisknut\u00fdm k uchu.<\/div>\n
„Kam vol\u00e1\u0161?“ Neodpov\u00ed mi. V\u00fdhr\u016f\u017en\u011b zvedne obo\u010d\u00ed a m\u00e1vne rukou, abych byl zticha. Za chvilku m\u016f\u017eu sly\u0161et, jak vr\u010d\u00ed na svou asistentku, \u017ee prost\u011b dneska nep\u0159ijde, a a\u0165 mu d\u016fle\u017eit\u00e9 sch\u016fzky p\u0159esune na z\u00edt\u0159ek a s t\u00edm ostatn\u00edm a\u0165 si n\u011bjak porad\u00ed sama.  <\/div>\n
„A je to.“ Bill se usad\u00ed  na seda\u010dku. Pa\u017eemi obj\u00edm\u00e1 kolena, kter\u00e1 si p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017ee k t\u011blu, hlavu si op\u0159el a zav\u0159el o\u010di. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Marn\u011b se v n\u011bm sna\u017e\u00edm naj\u00edt tu v\u010derej\u0161\u00ed hv\u011bzdu, kter\u00e1 osl\u0148ovala v\u0161echny, kdo byli pr\u00e1v\u011b pobl\u00ed\u017e. Tohle je ten m\u016fj star\u00fd Bill. Mal\u00fd br\u00e1\u0161ka.<\/em><\/div>\n
 „Tomi,“ zak\u0148u\u010d\u00ed. P\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, co bude cht\u00edt. Jestli p\u00edt nebo p\u0159in\u00e9st deku nebo n\u011bco naprosto jin\u00e9ho. Bill m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed st\u00e1hne vedle sebe a bez jedin\u00e9ho slova si ze m\u011b ud\u011bl\u00e1 pol\u0161t\u00e1\u0159. Hlavou spo\u010dine v m\u00e9m kl\u00edn\u011b a hlasit\u011b si povzdechne. Absi, kter\u00fd se musel kv\u016fli br\u00e1chovi p\u0159em\u00edstit do k\u0159esla, se nadzvedne a v moment\u011b, kdy polo\u017e\u00edm dla\u0148 na Billovu pa\u017ei, za\u0161t\u011bk\u00e1.<\/div>\n
 „Tome, a\u0165 toho nech\u00e1\u2026“ za\u00fap\u00ed Bill, jemu\u017e z\u0159ejm\u011b \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed m\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka zp\u016fsobuje neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 muka.<\/div>\n
 „Absi,“ p\u0159ilo\u017e\u00edm si prst k \u00fast\u016fm. Chlup\u00e1\u010d vrhne pohled na dvoj\u010de v m\u00e9m kl\u00edn\u011b, zavr\u010d\u00ed, sesko\u010d\u00ed dol\u016f a dot\u010den\u011b odb\u011bhne pry\u010d. A\u017e ten pes vyroste, m\u011bl by se Bill m\u00e9mu bytu vyh\u00fdbat obloukem, proto\u017ee ho jinak se\u017eere. Nejen \u017ee se mu rozvaloval v posteli, te\u010f u\u017e je natolik drz\u00fd, \u017ee se dokonce v\u00e1l\u00ed po jeho p\u00e1novi.  <\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. P\u0159esn\u011b  tuhle v\u016fni jsem c\u00edtil ve sv\u00e9m snu. Takhle Tom von\u011bl. Podobn\u00fd  sen se mi o n\u011bm nikdy nezd\u00e1l. Mnohokr\u00e1t m\u011b ve sp\u00e1nku nav\u0161t\u00edvil, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z p\u0159ede\u0161l\u00fdch sn\u016f nebyl jako tento. Tak \u017eiv\u00fd, skoro bych si myslel, \u017ee se mi to nezd\u00e1lo, ale \u017ee to byla pravda. Jasn\u011b jsem c\u00edtil v\u016fni jeho t\u011bla, hebkost jeho k\u016f\u017ee i teplo, je\u017e z n\u011bj s\u00e1lalo. I jeho hlas, kter\u00fdm m\u011b ok\u0159iknul, zn\u011bl tak jasn\u011b.<\/div>\n
Kdy\u017e se pokou\u0161\u00edm vybavit si v\u0161echny detaily, m\u00e1m takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit kolem \u017ealudku. M\u011bl bych se c\u00edtit pohor\u0161en nebo \u0161okov\u00e1n, ale\u2026  Sny pr\u00fd prom\u00edtaj\u00ed to, po \u010dem na\u0161e du\u0161e prahne. No, n\u011bjak jsem si nikdy nev\u0161imnul, \u017ee bych tou\u017eil s Tomem\u2026 Pomalinku nato\u010d\u00edm hlavu. Boj\u00edm se, \u017ee ud\u011bl\u00e1m-li prud\u0161\u00ed pohyb, rozsko\u010d\u00ed se mi. Moje o\u010di si prohl\u00ed\u017e\u00ed m\u00e9 dvoj\u010de. Jeho \u00fasta jsou zvln\u011bn\u00e1 do \u00fasm\u011bvu, o\u010di mu z\u00e1\u0159\u00ed a dlan\u00ed st\u00e1le spo\u010d\u00edv\u00e1 na m\u00e9m rameni.  <\/div>\n
Zav\u0159u o\u010di a p\u0159itul\u00edm se k jeho b\u0159ichu. Tolik mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 doby, kdy mezi n\u00e1mi bylo v\u0161e v po\u0159\u00e1dku. Pamatuji se, \u017ee jsem se k n\u011bmu mohl dlouh\u00e9 minuty tisknout a nikdy m\u011b neodehnal. Vybavuj\u00ed se mi i doba, kdy jsme se p\u0159es noc stali hv\u011bzdami. Leh\u00e1vali jsme s Tomem na hotelov\u00e9m pokoji, d\u00edvali se jeden na druh\u00e9ho a prob\u00edrali spolu naprost\u00e9 prkotiny i v\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bci. Tom jednou p\u0159\u00edsahal, \u017ee spolu budeme po\u0159\u00e1d. Na sv\u011bt jsme p\u0159i\u0161li spolu, vyr\u016fstali jsme vedle sebe, spole\u010dn\u011b zest\u00e1rneme a nakonec i zem\u0159eme. Tuhle p\u0159\u00edsahu poru\u0161il\u2026 Najednou jsem nab\u00fdval dojmu, \u017ee jeho city v\u016f\u010di mn\u011b ochladly. Za\u010dal se mi vyh\u00fdbat. Kdykoli jsem se jej jen pokusil dotknout, odstr\u010dil m\u011b a \u0161el pry\u010d. Pak zmizel z m\u00e9ho \u017eivota a nechal m\u011b samotn\u00e9ho. Kolikr\u00e1t jsem st\u00e1l u okna a z\u00edral do tmy? Kolikr\u00e1t jsem se cht\u011bl rozb\u011bhnout za klukem, kter\u00e9ho jsem n\u00e1hodou zahl\u00e9dnul na prot\u011bj\u0161\u00edm chodn\u00edku a p\u0159ipom\u00ednal mi m\u00e9ho br\u00e1\u0161ku? Kolikr\u00e1t jsem s tlukouc\u00edm srdcem ut\u00edkal otev\u0159\u00edt dve\u0159e, proto\u017ee jsem si naivn\u011b myslel, \u017ee za nimi stoj\u00ed Tom?  <\/div>\n
Pomalu jsem se b\u00e1l, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00edm. M\u00e1m kolem sebe kopu lid\u00ed, ale nikdo mi nem\u016f\u017ee vynahradit tuto osobu. Na\u0161t\u011bst\u00ed se vr\u00e1til, je se mnou a j\u00e1 jsem stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. U\u017e m\u011b od sebe neodh\u00e1n\u00ed, ne\u0159ve po mn\u011b, kdy\u017e se jej letmo dotknu. Neok\u0159ikuje m\u011b, abych byl u\u017e kone\u010dn\u011b zticha, kdy\u017e za\u010dnu o n\u011b\u010dem zap\u00e1len\u011b vypr\u00e1v\u011bt. A na jeho \u017eivot, proto\u017ee je mi ze v\u0161eho nejsvat\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee u\u017e nikdy nep\u0159ipust\u00edm, aby m\u011b opustil. Ani smrt n\u00e1s dva nerozd\u011bl\u00ed.<\/div>\n
Bratrova dla\u0148 se z m\u00e9 pa\u017ee p\u0159esune do vlas\u016f, jeho prsty se jimi prob\u00edraj\u00ed a j\u00e1 se tetel\u00edm blahem. Pete m\u011b taky hlad\u00ed ve vlasech, ale od Toma je to jin\u00e9, n\u011bjak kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.  <\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Zvednu hlavu od \u010dasopisu, kter\u00fd jsem na\u0161el u n\u011bj v kanclu a kter\u00fdm si kr\u00e1t\u00edm \u010dek\u00e1n\u00ed na sv\u00e9ho bratra, a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Z\u00edr\u00e1 na m\u011b od stolu a z\u0159ejm\u011b se m\u011b tou\u017e\u00ed zase na n\u011bco zeptat. Tenhle v\u00fdraz toti\u017e moc dob\u0159e zn\u00e1m\u2026<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi n\u011bkdy n\u011bco \u0161\u00edlen\u00e9ho?“<\/div>\n
„Bille, jak dlouho \u017ee m\u011b zn\u00e1\u0161?“ Zasm\u011bji se. „Tob\u011b p\u0159ijde, \u017ee jsem za sv\u016fj \u017eivot ud\u011blal m\u00e1lo \u0161\u00edlen\u00fdch v\u011bc\u00ed?“ To byla ot\u00e1zka! Jasn\u011b, \u017ee jsem ud\u011blal dost \u0161\u00edlenost\u00ed. Kdy\u017e nad t\u00edm tak zp\u011btn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, za n\u011bco bych si i nafackoval.<\/div>\n
 „Ale j\u00e1 mysl\u00edm n\u011bco fakt crazy!“ Bill rozhod\u00ed rukama, vstane a p\u0159ejde k oknu. Okam\u017eik z n\u011bj hled\u00ed ven. D\u011bl\u00e1 to schv\u00e1ln\u011b, t\u00edmhle si toti\u017e sna\u017e\u00ed z\u00edskat ve\u0161kerou moji pozornost. M\u00e1 \u00fasp\u011bch, odlo\u017e\u00edm \u010dasopis, zabo\u0159\u00edm se do k\u0159esla a s pohledem p\u0159ilepen\u00fdm na Billovi \u010dek\u00e1m, co z n\u011bj vypadne.<\/div>\n
 „Ch\u00e1pej, n\u011bco\u2026“ Pomali\u010dku se na m\u011b oto\u010d\u00ed. Tv\u00e1\u0159\u00ed se zamy\u0161len\u011b, z\u0159ejm\u011b  hled\u00e1 ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, kter\u00fdmi by mi p\u0159ibl\u00ed\u017eil, co m\u00e1 na mysli. „N\u011bco, co by nikdo nerozd\u00fdchal. N\u011bco zak\u00e1zan\u00e9ho, nep\u0159\u00edpustn\u00e9ho! Ty s\u00e1m bys nech\u00e1pal, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161, a p\u0159esto bys to ud\u011blal, proto\u017ee chce\u0161!“<\/p>\n<\/div>\n
 „Bille, ty a n\u011bco takov\u00fdho? Promi\u0148, ale\u2026“ Mus\u00edm se fakt sm\u00e1t. M\u016fj br\u00e1cha a tohle? Vylou\u010deno. Bill sice nen\u00ed \u017e\u00e1dnej slu\u0161\u0148\u00e1\u010dek, ale m\u00e1 stanoven\u00fd meze, kter\u00fd by nikdy nep\u0159ekro\u010dil. Zd\u00e1 se, \u017ee jsem se ho dotknul. V\u011bnuje mi zlostn\u00fd pohled a zhluboka se nadechne.<\/div>\n
„Ty si jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych nebyl schopnej n\u011b\u010deho takov\u00fdho?“ P\u00e1r tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed m\u011b probodne. „M\u00e1\u0161 m\u011b za sraba?“<\/div>\n
 „To jsem ne\u0159ekl, ale ch\u00e1pej. K tob\u011b to nejde\u2026“<\/div>\n
 „Kec\u00e1\u0161! V\u017edycky jsi m\u011b m\u011bl za sraba! Pod\u011blanej romantik!“ Bill se na m\u011b vy\u010d\u00edtav\u011b pod\u00edv\u00e1. Jako bych snad j\u00e1 byl t\u00edm, kdo mu tuhle image p\u0159isoudil. P\u0159itom s n\u00ed zpo\u010d\u00e1tku souhlasil a s\u00e1m sv\u00fdmi v\u00fdroky utvrzoval okol\u00ed o sv\u00e9 romantick\u00e9 povaze. Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee si ho tak lidi zafixovali a \u017ee mu management p\u0159it\u00e1hnul oprat\u011b, kdykoli se pokusil o n\u011bjakou rebelii, j\u00ed\u017e by mohl zm\u011bnit m\u00edn\u011bn\u00ed \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti o sv\u00e9 osob\u011b.<\/div>\n
 „Bille, nikdy\u2026“<\/div>\n
 „\u2026jsem t\u011b za sraba nem\u011bl. Kdo jinej t\u011b zn\u00e1 l\u00edp ne\u017e j\u00e1? Bla bla bla. Utahoval sis ze m\u011b!“ Vy\u010dte mi moje d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed nar\u00e1\u017eky na t\u00e9ma on a holky, a znovu m\u011b prop\u00e1l\u00ed pohledem. Panebo\u017ee, nev\u00edm, pro\u010d m\u00e1 te\u010f pot\u0159ebu \u0159e\u0161it star\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Nikdy se proti tomu neohradil, nikdy mi na to ne\u0159ekl p\u016fl slova, ml\u010del. Myslel jsem, \u017ee ch\u00e1pe, \u017ee to mysl\u00edm jen z legrace a ono ne. Bill to v sob\u011b dusil a po tolika letech to za\u010dne vytahovat.<\/p>\n<\/div>\n
„To byla sranda. Nemyslel jsem to tak. V\u017edy\u0165 i z Georga\u2026“ \u0158\u00edct mu, \u017ee i z na\u0161eho Hagena jsem si utahoval a ryl jsem do n\u011bj mnohem v\u00edc, u\u017e nestihnu. Ozve se toti\u017e zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a na bratrovu v\u00fdzvu vejde dovnit\u0159 ta jeho agentka. Tu babu fakt nem\u00e1m r\u00e1d a ani ona ke mn\u011b nechov\u00e1 nijak velkou n\u00e1klonnost. Jen\u017ee si ke mn\u011b nic nedovol\u00ed, m\u00e1 strach z Billa.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, m\u00e1te tu z\u00e1silku.“ Bill se na m\u011b v\u00fdznamn\u011b zad\u00edv\u00e1, \u010d\u00edm mi chce z\u0159ejm\u011b nazna\u010dit, \u017ee tahle trapn\u00e1 diskuze na je\u0161t\u011b trapn\u011bj\u0161\u00ed t\u00e9ma zdaleka nen\u00ed u konce a opust\u00ed kancl. Co ho to popadlo? Jak vid\u00edm, je po\u0159\u00e1d stejn\u011b n\u00e1ladovej a n\u00e1lady st\u0159\u00edd\u00e1 z vte\u0159iny na vte\u0159inu. R\u00e1no byl jak slun\u00ed\u010dko a te\u010f kolem sebe pou\u0161t\u00ed hr\u016fzu. Jsem zv\u011bdavej, s jakou se vr\u00e1t\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Nejsou kr\u00e1sn\u00fd?“  Bill se znovu zjev\u00ed p\u0159ede mnou. V ruce nese ohromn\u00fd pug\u00e9t rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed a s pusou od ucha k uchu se na m\u011b sm\u011bje.<\/div>\n
„Hm. Pete?“ \u017de by se ten hezounek sna\u017eil udob\u0159it si br\u00e1\u0161ku je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00fdm slavn\u00fdm n\u00e1vratem z africk\u00fdch kon\u010din. Ani by se vracet nemusel, budu se pak muset zase d\u011blit. Klidn\u011b by si sv\u016fj v\u00fdlet mohl prodlou\u017eit na dobu neur\u010ditou.<\/div>\n
„Pete?“ Vyjekne a v\u011bnuje mi pohled, jako bych se snad zcvoknul. „Ten mi kytky ned\u00e1v\u00e1. Jsou od Jense\u2026“ P\u0159ivon\u00ed si k r\u016f\u017e\u00edm a zav\u0159e o\u010di. Ten po\u0161uk z p\u00e1rty! Tak on m\u00fdmu br\u00e1\u0161kovi pos\u00edl\u00e1 kytky. Zlost\u00ed a snad i \u017e\u00e1rlivost\u00ed p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di a vstanu. Dobelh\u00e1m se ke stolu, u n\u011bho\u017e stoj\u00ed Bill a okouzlen\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00ed to ko\u0161t\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj zrak byl mal\u00ed\u0159 a co nejv\u011brn\u011bji vryl kr\u00e1sn\u00fd zjev tv\u016fj v desku srdce m\u00e9ho\u2026 M\u00e9 t\u011blo r\u00e1m je, kter\u00fd chov\u00e1 jej\u2026<\/em> Co je to za bl\u00e1boly, proboha?!“ P\u0159e\u010dtu prvn\u00ed \u0159\u00e1dky z l\u00edstku, co jsem vylovil mezi kv\u011bty a mrknu na m\u00e9ho bratra, kter\u00fd je naprosto mimo z pozornosti, ji\u017e pr\u00e1v\u011b obdr\u017eel.<\/div>\n
„Barbare, Shakespeare!“ Vy\u0161kubne mi l\u00edstek z ruky a usad\u00ed se s n\u00edm za st\u016fl, aby si mohl do\u010d\u00edst, co mu jeho ctitel p\u00ed\u0161e. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, p\u0159ed chvilkou se vztekal, \u017ee jsme ho v\u0161ichni m\u011bli za romantika, a te\u010f mu o\u010di z\u00e1\u0159\u00ed z n\u011bjak\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f na pap\u00edru. Ten Bill je fakt\u2026 Bill.  <\/div>\n
 „Ten t\u00fdpek je dob\u0159e vyhrabanej a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu nen\u00ed v\u016fbec origin\u00e1ln\u00ed. Opsat p\u00e1r ver\u0161\u016f z knihy bych dok\u00e1zal taky.“ Prsknu a ura\u017een\u011b se vr\u00e1t\u00edm na svoje m\u00edsto.<\/div>\n
„No a co? Mn\u011b se to l\u00edb\u00ed. Poslal je mn\u011b, tak se nestarej.“ Vypad\u00e1 to, \u017ee se na\u0161e V\u00fdsost urazila. Jak se nem\u00e1m starat, kdy\u017e n\u011bjakej psychopat pos\u00edl\u00e1 m\u00fdmu dvoj\u010deti pug\u00e9ty, p\u00ed\u0161e sladk\u00fd \u0159e\u010di\u010dky a Bill je natolik blbej, \u017ee mu to \u017eere i s navij\u00e1kem?! Kolikr\u00e1t jsem sly\u0161el nebo \u010detl, \u017ee z ctitele se stal maniak a zabil osobu, kter\u00e1 jeho l\u00e1sku odm\u00edtla. Co kdyby Bill dopadl\u2026<\/div>\n
 „Mimochodem\u2026  K t\u00e9 na\u0161\u00ed p\u0159edchoz\u00ed debat\u011b. Napadla m\u011b jedna \u0161\u00edlenost, kterou bych mohl ud\u011blat, a v\u011b\u0159 tomu, \u017ee bys to nerozd\u00fdchal ani ty.“ Za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b a slo\u017e\u00ed pap\u00edr, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b skon\u010d\u00ed v jeho ta\u0161ce.<\/div>\n
„Ani j\u00e1? Tak to bych cht\u011bl vid\u011bt.“ Mus\u00edm se sm\u00e1t. Po tom, co jsem ned\u00e1vno pro\u017eil ve sv\u00e9m byt\u011b, m\u011b m\u016fj bratr opravdu v\u00edc \u0161okovat nem\u016f\u017ee. T\u0159eba\u017ee byly jeho smysly om\u00e1meny vypit\u00fdm alkoholem, v\u011bt\u0161\u00ed \u0161ok mi nen\u00ed schopen p\u0159ivodit. Na to d\u00e1m krk!<\/div>\n
 „No, to si je\u0161t\u011b  pov\u00edme.“ Nev\u00edm, jestli si to uv\u011bdomil nebo to bylo naprosto nevinn\u00e9 gesto. To ol\u00edznut\u00ed rt\u016f a hlubok\u00fd pohled do m\u00fdch o\u010d\u00ed op\u011bt zp\u016fsobily rozruch v m\u00e9m krevn\u00edm ob\u011bhu. Asi by bylo nejlep\u0161\u00ed, kdybychom tohle t\u00e9ma jednou prov\u017edy uzav\u0159eli, sebrali se a vyrazili na ten slibovan\u00fd ob\u011bd. Bill jako by vid\u011bl do moj\u00ed hlavy, zvedne se, s\u00e1hne po ta\u0161ce a bez jedin\u00e9ho slova zam\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Ud\u011bl\u00e1m to sam\u00e9 a n\u00e1sleduji, s pohledem na jeho z\u00e1dech a hluboce zanepr\u00e1zdn\u011bn p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm, co na m\u011b m\u016fj poveden\u00fd br\u00e1\u0161ka zase chyst\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Ve tm\u011b rozpozn\u00e1m siluetu m\u00e9ho dvoj\u010dete, kter\u00e9 se nade mnou skl\u00e1n\u00ed. Jeho rty m\u011b  l\u00edbaj\u00ed na krku a hrudi, zat\u00edmco jeho dlan\u011b sm\u011b\u0159uj\u00ed  dol\u016f k m\u00fdm bok\u016fm. Co to proboha d\u011bl\u00e1? On se musel zbl\u00e1znit! Nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ece tak nalitej, aby si m\u011b spletl s t\u00edm sv\u00fdm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10560","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10560","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10560"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10560\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10560"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10560"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10560"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}