{"id":10563,"date":"2010-09-30T17:00:00","date_gmt":"2010-09-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10537"},"modified":"2010-09-30T17:00:00","modified_gmt":"2010-09-30T16:00:00","slug":"eternity-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/30\/eternity-7\/","title":{"rendered":"Eternity 7."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka & Cerike<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"444\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong>  <\/div>\n
Sezn\u00e1men\u00ed<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem k n\u011bmu do\u0161el, moje sebev\u011bdom\u00ed vzalo nohy na ramena. P\u0159esto moje zv\u011bdavost a touha po pozn\u00e1n\u00ed byla v\u011bt\u0161\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu p\u0159isednout?“ \u010cekal jsem na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a pak se posadil. Rad\u011bji jsem si zap\u00e1lil, abych zahnal rozt\u011bkanost.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem si ho mohl po\u0159\u00e1dn\u011b zbl\u00edzka prohl\u00e9dnout.<\/div>\n
N\u011bjak mi do\u0161la \u0159e\u010d, m\u011bl jsem milion ot\u00e1zek, ale n\u011bjak sucho v krku.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee neotravuju. Dost jsem se nudil a nikoho tu nezn\u00e1m.“ Znovu jsem dlouze pot\u00e1hl a objednal si dal\u0161\u00ed pivo.<\/div>\n
Bill chvilku ml\u010del, jako by snad v\u00e1hal nad sv\u00fdmi slovy, ale pak promluvil. Vn\u00edmal jsem v\u0161ak jeho hlas, nikoli v\u00fdznam slov. Probral jsem se a\u017e po chv\u00edli, kdy na mn\u011b to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed t\u00e1zav\u011b koukalo.<\/div>\n
„Ehm, promi\u0148, j\u00e1 se zamyslel.“ S\u00e1m za sebe jsem se styd\u011bl. To nebyl dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek, bude si myslet, \u017ee ho nevn\u00edm\u00e1m.<\/div>\n
„Ptal jsem se, odka\u010f jsi?“ T\u00edpnul cig\u00e1ro a hned si zap\u00e1lil dal\u0161\u00ed. Bu\u010f byl stejn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed jako j\u00e1, nebo opravdu siln\u00fd ku\u0159\u00e1k.<\/div>\n
„\u017dil jsem v Berl\u00edn\u011b.“ Nijak jsem nem\u011bl n\u00e1ladu se te\u010f sv\u011b\u0159ovat s mou minulost\u00ed. I kdy\u017e jsem k n\u011bmu u\u017e te\u010f c\u00edtil ur\u010ditou d\u016fv\u011bru, nebo sp\u00ed\u0161 pocit, \u017ee ho mus\u00edm ochr\u00e1nit. To bylo \u0161patn\u00fd, cht\u011bl jsem napravit, co jsem zvoral. Tou\u017eil jsem mu pomoct. Mus\u00edm, mus\u00edm mu pomoct, p\u0159esn\u011b v t\u00e9 vte\u0159in\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00edm, jinak bych si to nikdy neodpustil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Pom\u016f\u017eu ti, Bille, to jsem sl\u00edbil s\u00e1m sob\u011b. Mo\u017en\u00e1 to bude zp\u016fsob, jak kone\u010dn\u011b uzav\u0159\u00edt mou minulost.<\/em><\/div>\n
Jednoho dne ti v\u0161echno pov\u00edm, ale ne dnes. Budu pot\u0159ebovat tvou d\u016fv\u011bru a zjevn\u011b  nebude jednoduch\u00e9 ji z\u00edskat, alespo\u0148  tak mi to p\u0159i\u0161lo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm celou v\u011b\u010dnost, p\u0159itom to bylo jen p\u00e1r vte\u0159in, b\u011bhem kter\u00fdch jsem se rozhodl k tomu, co ud\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
Nastalo ticho, kter\u00e9  vyb\u00edzelo k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad spr\u00e1vnost\u00ed m\u00e9ho rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
Nemohl jsem, necht\u011bl jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. Rad\u011bji jsem vn\u00edmal hudbu okolo sebe.<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, na co dal\u0161\u00edho se zeptat, a jestli se v\u016fbec pt\u00e1t, moje odpov\u011b\u010f p\u0159eci jen byla dost stroh\u00e1, a nijak nevypov\u00eddala o tom, \u017ee bych se cht\u011bl rozpov\u00eddat o m\u00e9 minulosti, ale z\u00e1le\u017eelo jen na n\u011bm, jak moc si toho v\u0161iml.<\/div>\n
Mezit\u00edm jsem dopil a objednal si dal\u0161\u00ed, je\u0161t\u011b za dosti mysl\u00edc\u00edho stavu jsem napsal Georgovi sms.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi se p\u0159est\u011bhoval?“ O\u010dek\u00e1van\u00e1 ot\u00e1zka, nedomy\u0161len\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, tohle t\u00e9ma, bylo to z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f a je to dost \u010derstv\u00e1 ud\u00e1lost. N\u011bkdy ti to \u0159eknu.“ T\u00edm jsem douf\u00e1m uzav\u0159el toto t\u00e9ma a n\u00e1val dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek.<\/div>\n
A doufal jsem spr\u00e1vn\u011b, Bill se potom n\u011bjak rozpov\u00eddal. Snad o v\u0161em. O Magdeburku, \u0161kole a o lidech ve \u0161kole, d\u00e1l u toho se mnou pop\u00edjel.  <\/div>\n
Padla druh\u00e1 r\u00e1no a bar zav\u00edral. Mus\u00edm dom\u016f, jinak z\u00edtra nevstanu do \u0161koly.<\/div>\n
Cht\u011bl jsem se rozlou\u010dit a j\u00edt v podnapil\u00e9m stavu n\u011bjak dom\u016f.<\/div>\n
„Nep\u016fjde\u0161 se mnou do Tropu?“ Te\u010f u\u017e st\u011b\u017e\u00ed, ale p\u0159esto jsem vn\u00edmal v\u00fdznam jeho slov. Kdy ten kluk sakra sp\u00ed? Na druhou stranu, tou\u017eil jsem po tom se s Billem sbl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
N\u011bjak to budu muset p\u0159e\u017e\u00edt, a tak jsem jen p\u0159ik\u00fdvl a \u0161el o p\u00e1r ulic d\u00e1l do baru, kterej byl nonstop.<\/div>\n
Hned po p\u0159\u00edchodu Bill odb\u011bhl na WC a j\u00e1 si objednal dal\u0161\u00ed pivo a koupil dal\u0161\u00ed krabku. Kdy\u017e  piju, tak kou\u0159im jak fabrika. Billovi jsem taky objednal pit\u00ed  a \u010dekal na jeho n\u00e1vrat. Hned po n\u00e1vratu se op\u011bt rozpov\u00eddal.<\/div>\n
Koukal jsem kolem sebe. Tady se mi to rozhodn\u011b nel\u00edbilo. Sice tu nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed sta\u0159\u00ed opil\u00ed chlapi, ale opil\u00ed a zfetovan\u00ed patn\u00e1ctilet\u00ed  kluci mi na klidu taky nep\u0159id\u00e1vali.<\/div>\n
Od smrti Dominika jsem si neodv\u00e1\u017eil d\u00e1t ani jedinej potah tr\u00e1vy. Bylo to to jedin\u00e9, k \u010demu jsem se v minulosti ob\u010das sn\u00ed\u017eil a bylo to tak jednou do m\u011bs\u00edce, ale te\u010f jsem k tomu v\u0161emu c\u00edtil odpor.  <\/div>\n
Omluvil jsem se na WC a ode\u0161el od stolu. Do\u0161el jsem k umyvadlu a opl\u00e1chl si obli\u010dej studenou vodou. C\u00edtil jsem na sob\u011b opilost a nep\u0159\u00edjemnej pocit z m\u00e9ho okol\u00ed. Neb\u00fdt Billa, ihned bych utekl.<\/div>\n
Napadlo m\u011b, \u017ee m\u00e1m dv\u011b mo\u017enosti. Bu\u010f se omluvit a ihned odej\u00edt, nebo si objednat n\u011bco tvrd\u0161\u00edho a op\u00edt se tak, \u017ee na svoje my\u0161lenky a vn\u00edm\u00e1n\u00ed  okol\u00ed nebudu m\u00edt \u010das. Pokra\u010dovat tak, jak jsem, jsem nemohl.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou jsem pono\u0159il obli\u010dej do rukou se studenou vodou a \u0161el zp\u00e1tky.<\/div>\n
Po cest\u011b jsem se stavil u baru.<\/div>\n
„Co si d\u00e1te?“ Barman vypadal tak na \u0161estn\u00e1ct, sedmn\u00e1ct let. V jedn\u00e9 ruce m\u011bl jointa a ve druh\u00e9 pivo.<\/div>\n
„D\u00e1m si vodku.“ Jednoho pan\u00e1ka jsem do sebe kopnul a druh\u00fdho si vzal ke stolu, kde jsme byli s Billem. Po chv\u00edli mi alkohol stoupnul je\u0161t\u011b v\u00edc do hlavy a c\u00edtil jsem, jak mi je l\u00edp. No po\u010dkej zejtra.<\/div>\n
V\u0161ude okolo m\u011b byla c\u00edtit v\u016fn\u011b zap\u00e1len\u00e9 mari\u00e1nky a alkoholu, a u\u017e mi to ani nevadilo. Po t\u0159et\u00edm pan\u00e1ku a vykecan\u00fd d\u00edry do hlavy od Billa mi u\u017e bylo jedno tak n\u011bjak v\u0161echno.<\/div>\n
Vn\u00edmal jsem jen Billa a sem tam co hraje za p\u00edsni\u010dku.<\/div>\n
Moje vesel\u00e1 n\u00e1lada nab\u00edrala na s\u00edle.<\/div>\n
„To je hezk\u00e1 p\u00edsni\u010dka.“ Byl to jeden z m\u00e1la plou\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00fd jsem m\u011bl r\u00e1d.<\/div>\n
„Tak poj\u010f tancovat.“  <\/div>\n
autor: Neilinka & Cerike<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka & Cerike Tom   Sezn\u00e1men\u00ed Kdy\u017e jsem k n\u011bmu do\u0161el, moje sebev\u011bdom\u00ed vzalo nohy na ramena. P\u0159esto moje zv\u011bdavost a touha po pozn\u00e1n\u00ed byla v\u011bt\u0161\u00ed. „M\u016f\u017eu p\u0159isednout?“ \u010cekal jsem na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a pak se posadil. Rad\u011bji jsem si zap\u00e1lil, abych zahnal rozt\u011bkanost.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[363],"tags":[],"class_list":["post-10563","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-eternity"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10563","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10563"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10563\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10563"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10563"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10563"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}