{"id":10567,"date":"2010-09-30T14:30:00","date_gmt":"2010-09-30T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10541"},"modified":"2010-09-30T14:30:00","modified_gmt":"2010-09-30T13:30:00","slug":"it-s-not-even-allowed-to-cry-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/30\/it-s-not-even-allowed-to-cry-3-3\/","title":{"rendered":"It\u2019s not even allowed to cry 3\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Tak, j\u00e1  douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka l\u00edbila \ud83d\ude42 U\u017e  sem si myslela, \u017ee to ani nedop\u00ed\u0161u, hey \ud83d\ude00 Ale sl\u00edbila jsem, \u017ee posledn\u00ed d\u00edl v\u011bnuju<\/em> Verunce<\/em><\/strong> tak teda ten slib pln\u00edm ;)*\u2026 Tak, zat\u00edm papa\u00e1\u00e1 ^^ Sch.*<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"27\"<\/div>\n
„Podv\u00e1d\u00ed\u0161 m\u011b, Bille?“ za\u0161eptal Andreas a chytil pevn\u011b Billovu bradu. St\u00e1hnul mu kousek \u0161\u00e1tek, kter\u00fdm m\u011bl zav\u00e1zan\u00e9  \u00fasta.<\/em><\/div>\n
„Nikdy,“  \u0161eptnul \u010dernovl\u00e1sek.<\/em><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee mi nel\u017ee\u0161, nedopadlo by to moc dob\u0159e,“ u\u0161kl\u00edbnul se Andreas a zamra\u010dil se.<\/em><\/div>\n
„V-v\u00ed\u0161 p-p\u2026 P\u0159ece, \u017ee t\u011b\u2026 \u017de t\u011b miluju, Andy,“ za\u0161eptal nesly\u0161n\u011b a zavzlykal. Po tom, co poznal Toma\u2026 U\u017e v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, co je l\u00e1ska, ale to, co c\u00edtil k Andreasovi, to rozhodn\u011b l\u00e1ska nebyla.<\/em><\/div>\n
\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Tom sko\u010dil na pohovku, chystaj\u00edc se dumat nad t\u00edm, pro\u010d byl Bill takov\u00fd, co se m\u016f\u017ee d\u00edt? Jeho pl\u00e1ny \u00fapln\u011b zm\u011bnila mal\u00e1 v\u011bci\u010dka, na kterou se polo\u017eil.<\/div>\n
„Jauvajs,“ ku\u0148kl a p\u0159eklopil se z b\u0159\u00ed\u0161ka na bok. Na m\u00edst\u011b, kde m\u011bl polo\u017een\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko, le\u017eel mobil. Tom se spokojen\u011b pousm\u00e1l. M\u016f\u017ee p\u0159ece zkusit zavolat zp\u00e1tky na \u010d\u00edslo toho, kdo mu volal, a bude moct s Billem mluvit. Usm\u00e1l se a vzal mobil do ruky. Vyto\u010dil \u010d\u00edslo a \u010dekal.<\/div>\n
„Hm?“ brouknul bez z\u00e1jmu hlas na druh\u00e9 stran\u011b. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, sly\u0161el\u2026 Sku\u010den\u00ed? Vzlyky? Ale ne dost z\u0159eteln\u011b, kousnul se do rtu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu mluvit s Billem, pros\u00edm? Nechal si u m\u011b telefon.“ <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Andy se u\u0161kl\u00edbnul a vyt\u00e1hnul vrn\u00edc\u00ed v\u011bc z Billova zade\u010dku. Ten okam\u017eit\u011b p\u0159it\u00e1hnul nohy k sob\u011b. Andreas ni kleknul vedle n\u011bj a u\u0161kl\u00edbnul se.<\/div>\n
„Bille, vol\u00e1 ti kamar\u00e1d,“  \u0159ekl hran\u00fdm mil\u00fdm vlasem. Bill zavzlykal, nebyl p\u0159es zav\u00e1zan\u00e1 \u00fasta schopen jedin\u00e9ho slova.<\/div>\n
„B-Bille?“ ozvalo se z telefonu. Andy proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Kdo je tam?“ \u0159ekl u\u017e hrub\u00fdm na\u0161tvan\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„T-Tom,“ p\u00edpl dred\u00e1\u010d. Andy probodnul Billa pohledem.<\/div>\n
„Rad\u00edm ti dob\u0159e, u\u017e nevolej a o Billa se nestarej,“ zav\u011bsil a hodil mobil na zem.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Zept\u00e1m se t\u011b je\u0161t\u011b jednou, a chci sly\u0161et pravdu, jasn\u00fd?“ k\u0159iknul po Billovi, ten jen vyd\u011b\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Tak co, podv\u00e1d\u00ed\u0161 m\u011b, Bille?“ za\u0161eptal. Billovy o\u010di sm\u011b\u0159ovaly pry\u010d od pohledu Andrease. Pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne, nepodv\u00e1d\u00edm, v\u011b\u0159 mi,“ zavzlykal.<\/div>\n
R\u00e1na do hlavy ho odnesla do p\u0159\u00edjemn\u00e9 tmy.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ k\u0159iknul Tom, kdy\u017e Andreas zav\u011bsil. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nel\u00edbilo se mu to. Vyto\u010dil \u010d\u00edslo na policii. Musel to nahl\u00e1sit, s\u00e1m nev\u00ed, kde Bill bydl\u00ed, nev\u00ed… Vlastn\u011b o n\u011bm nev\u00ed skoro nic, ale hlavn\u00ed te\u010f bylo mu pomoct a zjistit, co \u017ee se to vlastn\u011b d\u011bje.<\/div>\n
Policii dopodrobna \u0159ekl, o co jde, \u0159ekli mu, \u017ee mu v co nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b zavolaj\u00ed, pokud n\u011bco zjist\u00ed. Ode\u0161el i se sv\u00fdm, i s Billov\u00fdm mobilem z bytu.  <\/div>\n
<\/div>\n
\u2026  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill rozlepil od pl\u00e1\u010de ulepen\u00e1 o\u010dka a rozhl\u00e9dnul se okolo sebe. P\u0159ed n\u00edm sed\u011bl na \u017eidli Andreas, a v ruce dr\u017eel…<\/div>\n
„A-andy, c-o s t\u00edm chce\u0161… A-andy, pros\u00edm,“ zavzlykal ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek a zakroutil hlavou. Blon\u010f\u00e1k p\u0159ed n\u00edm se u\u0161kl\u00edbnul.<\/div>\n
„Ale no t\u00e1k, Billi.“ Zvednul se ze \u017eidle a pomal\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el p\u0159ed Billa. S ka\u017ed\u00fdm jeho hlasit\u00fdm krokem Billovo srdce bilo rychleji a rychleji. B\u00e1l se.<\/div>\n
„P-pros\u00edm,“ \u0161eptnul a pohled zabodl do zem\u011b. Necht\u011bl se na Andrease d\u00edvat, za \u017e\u00e1dnou cenu. Andy si p\u0159ed n\u011bj d\u0159epnul a za bradu mu zvednul hlavu, ale Bill st\u00e1le odvracel pohled od blon\u010f\u00e1kovy tv\u00e1\u0159e. Nechal slzy st\u00e9kal po tv\u00e1\u0159i a\u017e na krk a nah\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Nebre\u010d!“ \u0159ekl hrub\u011b Andreas a zamra\u010dil se. „Nesn\u00e1\u0161\u00edm to, to ty v\u00ed\u0161. Pak to vypad\u00e1, jako bych ti snad ubli\u017eoval \u010di co,“ zanad\u00e1val.<\/div>\n
„Ty mi ale ubli\u017euje\u0161, Andreasi?“ odsekl Bill a pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b.<\/div>\n
„D\u011bvko,“ sykl Andreas a p\u011bst\u00ed ude\u0159il Billa do obli\u010deje. Bill se pokou\u0161el zahnat dal\u0161\u00ed slzy a nepustit \u00fasty ani jeden vzlyk.<\/div>\n
„D\u00e1vej si pozor na pusu, jasn\u00fd?“ k\u0159ikl. Bill jen slab\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a \u00fasty mu vy\u0161el tichou\u010dk\u00fd vzlyk. Andy zakroutil hlavou a p\u0159ejel mu naplocho no\u017eem pod krkem.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee posledn\u00ed chvilky si nechce\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc znep\u0159\u00edjemnit, co l\u00e1sko?“ u\u0161kl\u00edbnul se a ostrou stranou no\u017ee lehce p\u0159ejel Billovi pod krkem po k\u016f\u017ei, odkud vysk\u00e1kalo p\u00e1r kapek krve. \u010cernovl\u00e1sek usykl a za\u0165al pevn\u011b zuby.  <\/div>\n
\n

<\/div>\n

Dredat\u00fd chlapec sed\u011bl uvnit\u0159 policejn\u00e1ho auta na zadn\u00edm sedadle. Skla byla orosen\u00e1  od kapek de\u0161t\u011b, byla noc. Byli na cest\u011b k Andreasovu domu, kde by m\u011bl b\u00fdt i pravd\u011bpodobn\u011b Bill. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli se ur\u010dit\u011b n\u011bco d\u011bje, ale m\u011bl z toho \u0161patn\u00fd pocit. Cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee je to \u010dernovlas\u00e9 klub\u00ed\u010dko opravdu v po\u0159\u00e1dku.  <\/div>\n
<\/div>\n
Za p\u00e1r minut zastavili p\u0159ed v\u011bt\u0161\u00edm domem. Tomovi z toho nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Ot\u0159\u00e1sl se a vystoupil z auta, tak jako dva policist\u00e9, co po cest\u011b sed\u011bli na p\u0159edn\u00edch sedadlech. Tom se kousnul do rtu a zabouchnul dve\u0159e. \u0160el hned za mu\u017ei v uniform\u00e1ch, ne\u017e se zastavili p\u0159ed dve\u0159mi. Jeden z nich zazvonil, a \u010dekali, kdy\u017e se z domu ozval hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Tom zalapal po dechu.<\/div>\n
„B\u011b\u017e zavolat pro jistotu posily a sanitku,“ \u0159ekl rychle jeden z policist\u016f a otev\u0159el dve\u0159e domu. Vb\u011bhl rychle dovnit\u0159, zat\u00edmco m\u011b ten druh\u00fd t\u00e1hl zp\u011bt k autu. Byl jsem trochu zmaten\u00fd, nest\u00edhal jsem v\u0161echno tak rychle registrovat.<\/div>\n
„Chci tam! Chci dovnit\u0159, co kdy\u017e… Co kdy\u017e je to Bill? Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo?“ Pokou\u0161el jsem se policistovi vytrhnout, ale odt\u00e1hl m\u011b a\u017e k autu.<\/div>\n
„Mus\u00edte tady po\u010dkat, uvnit\u0159 byste tomu moc nepomohl, maxim\u00e1ln\u011b se v\u00e1m n\u011bco stane, ud\u011blejte to pro n\u011bj,“ zamumlal rychle policista a otev\u0159el dve\u0159e auta. Chv\u00edli tam n\u011bco pov\u00eddal do vys\u00edla\u010dky,<\/em> pak zabouchnul dve\u0159e.<\/div>\n
„B\u011bhem chvilky jsou tu kolegov\u00e9 a sanitka, z\u016fsta\u0148te pros\u00edm tady,“ \u0159ekl, a rychle odb\u011bhl sm\u011brem do domu. Tom nespokojen\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nel\u00edbilo se mu to, ale usoudil, \u017ee bude rozumn\u00e9 po\u010dkat.<\/div>\n
Jak policista \u0159ekl, b\u011bhem chvilinky tady byla dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i policejn\u00ed auta a sanitka. Tom se nerv\u00f3zn\u011b kousal do rtu, byla mu zima, opravdu bylo chladno, ale nevadilo mu to. P\u0159es tu nervozitu a strach ani zimu nedok\u00e1zal vn\u00edmat. Soust\u0159edil se jen pohledem na dve\u0159e Andreasova domu. Hypnotizoval je pohledem, doufal, \u017ee z nich vyjde \u010dernovlas\u00fd chlapec, a hlavn\u011b, \u017ee bude \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku. \u010cekal u\u017e dobrou p\u016flhodinu, m\u011bl strach, co se tam v\u0161echno m\u016f\u017ee d\u00edt za takovou dobu.  <\/div>\n
<\/div>\n
Najednou… Otev\u0159ely se vchodov\u00e9 dve\u0159e…<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
***  <\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Billovi se to\u010dila hlava, nebylo mu moc dob\u0159e. Klepal se zimou, p\u0159ece jen sed\u011bl \u00fapln\u011b  nah\u00fd na studen\u00e9 zemi ve sklep\u011b. Drkotaly mu tro\u0161ku zuby, t\u0159\u00e1sl se mu spodn\u00ed ret. Ruce u\u017e skoro ani nec\u00edtil. Byl zamazan\u00fd od sv\u00e9 vlastn\u00ed krve. Andreas ode\u0161el p\u0159ed p\u00e1r minutama pry\u010d. Bylo tam naho\u0159e hrobov\u00e9 ticho. Jak neobvykl\u00e9, pomyslel si. Je\u0161t\u011b ne\u017e Andy ode\u0161el, Bill dostal r\u00e1nu do b\u0159icha za to, \u017ee byl a\u017e moc drz\u00fd. Reakc\u00ed Billa na to byl hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik bolesti, kterou mu to p\u0159ineslo nejen v b\u0159i\u0161e. Bill po n\u011bkolika minut\u00e1ch zaslechl za dve\u0159mi sklepa hlasy. N\u011bjak\u00e9ho ciz\u00edho mu\u017ee a Andrease.<\/div>\n
„Ne, opravdu v\u00e1s nem\u016f\u017eu pustit dol\u016f.“ <\/div>\n
„Ale mus\u00edm zkontrolovat cel\u00fd d\u016fm. Pan Kaulitz tady bydlel, dozv\u011bd\u011bli jsme se dokonce, \u017ee n\u011bkolikr\u00e1t utekl, nen\u00ed to moc jistota v\u00e1m v\u011b\u0159it.“ Bill zalapal po dechu. Hledaj\u00ed ho? Ale… Pro\u010d? Kdo by p\u0159ece…? Na tom ale nez\u00e1le\u017eelo. Povzdechnul si, mus\u00ed se odsud dostat, mus\u00ed zak\u0159i\u010det o pomoc, ur\u010dit\u011b ho zachr\u00e1n\u00ed. Jen… Mus\u00ed k\u0159i\u010det. Zhluboka se nadechnul.<\/div>\n
„P-pomoc,“ p\u00edpl ti\u0161e. Jeho hlasivky nebyly dostate\u010dn\u011b v ten moment siln\u00e9 na to, aby mohl nahlas k\u0159i\u010det. Pot\u0159eboval by se aspo\u0148 nap\u00edt vody nebo n\u011bco. Kousnul se do rtu a semknul k sob\u011b v\u00ed\u010dka. No tak, Bille… Vzpamatuj se, mus\u00ed\u0161 se odsud dostat!<\/em><\/div>\n
„Pomoc!“ zak\u0159i\u010del u\u017e  hlasit\u011bji. Hlasy za dve\u0159mi utichly. P\u00e1r sekund bylo ticho.<\/div>\n
„Ne! Tam nesm\u00edte!“ zavr\u010del Andreas.<\/div>\n
„J\u00e1 se v\u00e1s nept\u00e1m,“  odsekl mu\u017e, dve\u0159e sklepa se otev\u0159ely.  <\/div>\n
<\/div>\n
* * *  <\/div>\n
Tom nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b a nespou\u0161t\u011bl z o\u010d\u00ed vchodov\u00e9 dve\u0159e domu, ne\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. Tom zalapal po dechu. Z domu vy\u0161el policista, dr\u017e\u00edc blon\u010f\u00e1ka za rameno, kter\u00fd m\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 ruce pouty za z\u00e1dy. Hned po nich vy\u0161el druh\u00fd policista, p\u0159idr\u017eoval \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd m\u011bl p\u0159es sebe p\u0159ehozenou deku. Tom zalapal po dechu, op\u011bt. Rozz\u00e1\u0159ily se mu o\u010di, kdy\u017e vid\u011bl \u010dernovl\u00e1ska, ale z\u00e1rove\u0148 mu p\u0159i pohledu na n\u011bj kleslo srdce. Vypadal jako troska, byl od krve, \u0161pinav\u00fd. Vypadal opravdu zle, tak stra\u0161n\u011b zhroucen\u011b. Byl jako troska. Nahrnulo to Tomovi slzy do o\u010d\u00ed, kousnul se do rtu a rychl\u00fdm krokem \u0161el k Billovi.  <\/div>\n
„L\u00e9ka\u0159e! Pot\u0159ebujeme l\u00e9ka\u0159e!“ k\u0159i\u010del policajt, kter\u00fd p\u0159idr\u017eoval Billa. Kdy\u017e Bill zaregistroval, \u017ee k n\u011bmu b\u011b\u017e\u00ed Tom, jenom se mu rozz\u00e1\u0159il pohled, a rty mu obsadil lehk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tomi,“ p\u00edpl \u010dernovl\u00e1sek, zat\u00edmco se k n\u011bmu Tom dostal. Bill mu padnul okolo krku, o\u010di pln\u00e9 slz, \u00fasta pln\u00e1 vzlyk\u016f a bezmocn\u00fdch slov. Tom Billa lehce objal okolo pasu, zat\u00edmco ho Bill pevn\u011b sv\u00edral okolo ramen. \u010cernovl\u00e1sek se rozvzlykal.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t,“ \u0161eptl \u00fat\u011b\u0161n\u011b Tom, a za\u010dal Billovi prohrabovat vlasy.<\/div>\n
„U\u017e to bude dobr\u00e9, uvid\u00ed\u0161. U\u017e je to pry\u010d,“ \u0161eptal do \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch vzlyk\u016f. Billovi se to\u010dila hlava, byl \u0161\u0165astn\u00fd z toho, \u017ee je to pry\u010d, necht\u011bl u\u017e Andrease nikdy vid\u011bt, cht\u011bl b\u00fdt te\u010f s Tomem, ale nemohl tu bolest cel\u00e9ho t\u011bla, nevolnost a nep\u0159\u00edjemn\u00e9 to\u010den\u00ed hlavy nevn\u00edmat. Rozmaz\u00e1val se mu pohled, Tomova slova se zd\u00e1la \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce vzd\u00e1len\u00e1 a vzd\u00e1len\u00e1, jako by ho u\u017e ani nesly\u0161el? Byl mu d\u00e1l… Jeho t\u011blo, kter\u00e9 zah\u0159\u00edvala p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e1 deka, se najednou cht\u011blo t\u0159\u00e1st t\u00edm chladem, jeho my\u0161lenky byly najednou ve tm\u011b. Bill se ocitl n\u011bkde, kde nal\u00e9hav\u011b volal Toma, kter\u00fd ho u\u017e ale sly\u0161et nemohl.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei   Tak, j\u00e1  douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka l\u00edbila \ud83d\ude42 U\u017e  sem si myslela, \u017ee to ani nedop\u00ed\u0161u, hey \ud83d\ude00 Ale sl\u00edbila jsem, \u017ee posledn\u00ed d\u00edl v\u011bnuju Verunce tak teda ten slib pln\u00edm ;)*\u2026 Tak, zat\u00edm papa\u00e1\u00e1 ^^ Sch.*  <\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10567","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10567","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10567"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10567\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10567"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10567"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10567"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}