{"id":10571,"date":"2010-09-29T17:00:00","date_gmt":"2010-09-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10545"},"modified":"2010-09-29T17:00:00","modified_gmt":"2010-09-29T16:00:00","slug":"homeless-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/29\/homeless-21\/","title":{"rendered":"Homeless 21."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom sed\u011bl jako p\u0159ikovan\u00fd. Naprost\u00e1 konsternovanost a \u0161ok. Kdy\u017e sly\u0161el prudk\u00e9 odemyk\u00e1n\u00ed z\u00e1mku, myslel, \u017ee vylet\u00ed z k\u016f\u017ee. B\u00e1l se, \u017ee se kdosi vloupal do Billova bytu a on nebude schopn\u00fd br\u00e1nit jeho majetek. Nikdy by si to neodpustil. Nehled\u011b na to, \u017ee by se mu mohlo n\u011bco st\u00e1t. Sed\u011bl a \u0161okovan\u011b z\u00edral. Srdce mu spla\u0161en\u011b bilo do hrudi.<\/div>\n
Bill na tom nebyl o moc l\u00edp. Byl naprosto vyveden\u00fd z lajny, \u017ee se zm\u00fdlil. Byl natolik p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee najde sv\u016fj byt vykraden\u00fd, \u017ee te\u010f to nedok\u00e1zal pochopit, \u017ee to tak nen\u00ed. Hled\u011bl na Toma, kter\u00fd nejevil zn\u00e1mky sebemen\u0161\u00edho pohybu. Ba mo\u017en\u00e1 dokonce ani dechu. <\/p>\n

„To… Tome…“ Odhodlal se nakonec n\u011bco m\u00e1lo \u0159\u00edct. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b uklidnit sebe a o\u010dividn\u011b i Toma, aby v\u016fbec mohli mluvit. Tom sebou cuknul. <\/div>\n

„U\u017e blouzn\u00edm…“ Zakroutil nad sebou hlavou. P\u0159\u00edzrak se m\u011bl p\u0159eci vr\u00e1tit a\u017e z\u00edtra dopoledne.<\/div>\n
„P\u0159\u00edzrak tu nen\u00ed. M\u00e1m halucinace,“ lehl si zp\u00e1tky na gau\u010d a oto\u010dil se z\u00e1dy k Billovi. B\u00e1l se. C\u00edtil v z\u00e1dech pohled toho \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
„Tome, to jsem j\u00e1…“ Bill se chytil za \u010delo a vr\u00e1vorav\u011b ve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje \u00fapln\u011b.
„Nebudu mluvit s p\u0159edstavou. Zase a\u017e tak \u0161\u00edlen\u00fd nejsem,“ odsekl Tom.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, Tome, vzpamatuj se.“ Rozhodil Bill rukama. Byl unaven\u00fd z cesty a z nerv\u016f. Tak\u017ee byl trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. Do\u0161el a\u017e k Tomovi a \u0161\u0165ouchnul do n\u011bj prstem. <\/p>\n

„To t\u011b m\u00e1m \u0161t\u00edpat. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem to j\u00e1.“ Vzdychl nespokojen\u011b Bill a z\u016fstal vzty\u010den\u00fd nad Tomem. Tom se oto\u010dil zp\u00e1tky na n\u011bj. Pravda… p\u0159edstava by ho asi do lopatek ne\u0161touchala. <\/p>\n

„Ale… ale m\u011bl jsi p\u0159ijet a\u017e z\u00edtra.“ Kr\u010dil \u010delo, co\u017e stejn\u011b ve tm\u011b nebylo vid\u011bt, a nat\u00e1hl se pro Billovu dla\u0148. <\/p>\n

<\/div>\n

\n
„No jestli ti p\u0159ek\u00e1\u017e\u00edm, tak m\u016f\u017eu zase odjet.“ Pokr\u010dil Bill rameny. Te\u010f m\u011bl mo\u017en\u00e1 zlost i s\u00e1m na sebe, \u017ee Tomovi tak k\u0159ivdil a bohu\u017eel ji ventiloval zrovna na n\u011bm.<\/div>\n
„Se\u0161 bl\u00e1zen?“ vyjekl Tom a podep\u0159el se na loktech. „Ten zkurven\u00fd mobil nefunguje a nemohl jsem ti volat! Kdes byl?! Mohl jsi n\u011bkoho poslat nebo mi poslat n\u011bco po\u0161tou! Vyb\u00edral jsem schr\u00e1nku! B\u00e1l jsem se o tebe! Je ti \u00fapln\u011b jedno tohle!“ Tomovi povolily nervy.<\/div>\n
Bill z\u016fstal nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrat s pusou doko\u0159\u00e1n a usko\u010dil od n\u011bj. <\/p>\n

„Jsi norm\u00e1ln\u00ed? Ne\u017e by to sem do\u0161lo, u\u017e bych byl doma. Nehled\u011b na to, \u017ee jsem ti zkou\u0161el volat aspo\u0148 milionkr\u00e1t. Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee s t\u00edm nem\u016f\u017ee\u0161 zach\u00e1zet. Co si mysl\u00ed\u0161?“ Rozhyster\u010dil se Bill. „M\u011bl jsem nervy v prdeli z toho, co tady najdu. Jestli v\u016fbec n\u011bco.“ Toma se jeho posledn\u00ed v\u011bta siln\u011b dotkla.
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“ Podez\u00edrav\u011b se na Billa pod\u00edval, i kdy\u017e tu\u0161il, kam t\u00edm Bill m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n

„Kam? Pt\u00e1\u0161 se kam?“ ol\u00edzl si Bill nervn\u011b rty. „\u017de tu najdu tot\u00e1ln\u011b vyb\u00edlen\u00fd byt a bez tebe!“ zak\u0159i\u010del a shodil ze stolku popeln\u00edk. Tom sebou cukl, n\u00e1val ho\u0159k\u00fdch slz v o\u010d\u00edch.
„Zopakuj to…“ \u0161eptnul. Klopil o\u010di do zem\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 poslouchat, co \u0159\u00edk\u00e1m.“ Na\u0161tvan\u011b odfrknul. Byl nervn\u00ed jako u\u017e dlouho ne. Byl by nervn\u00ed, kdyby ho Tom opravdu vykradl, a byl nervn\u00ed, i kdy\u017e se to nestalo. <\/p>\n

„Kurva nem\u00e1\u0161 ani p\u0159edstavu, jak jsem \u0161\u00edlel. Na v\u0161echny ty v\u011bci jsem musel zasran\u011b makat. A kdy\u017e jsem se ti nemohl dovolat ani jeden pod\u011blanej den, tak co si \u010dekal? \u017de si \u0159eknu, \u017ee mi tu zastupuje\u0161 hl\u00eddac\u00edho psa?“ Bohat\u011b rozhodil rukama a hned na to si jednu zarazil v bok a druhou prot\u00e1\u010del \u0159et\u00edzek na krku s tv\u00e1\u0159\u00ed odvr\u00e1cenou od Toma. <\/p>\n

Tom se po tomhle zji\u0161t\u011bn\u00ed nedok\u00e1zal ani vyto\u010dit a zv\u00fd\u0161it hlas, tak jak ho zvy\u0161oval Bill. Tohle ho od Billa zamrzelo.
„Nikdy jsem neukradl ani rohl\u00edk v Kauflandu a ty m\u011b na\u0159kne\u0161 z toho, \u017ee bych ti vykradl byt. A kam bych to asi tak v\u0161echno odnesl, nev\u00ed\u0161?“<\/div>\n

Mluvil ti\u0161e. Byl zlomen\u00fd. „Asi bych si zapojil t\u0159eba tu mega drahou televizi do \u00fakrytu, \u017ee? Gau\u010d bych postavil ven… jsem takov\u00e1 svin\u011b, \u017ee jsem ti nakoupil nov\u00e9 v\u011bci do dom\u00e1cnosti a uklidil cel\u00fd byt. \u017de jsem kv\u016fli tob\u011b a stesku po tob\u011b celou dobu nespal. D\u011bkuju, opravdu d\u00edky,“ Tom semknul rty k sob\u011b, vzal si pol\u0161t\u00e1\u0159 a deku a odebral se skl\u00ed\u010den\u011b pry\u010d. Tohle od Billa ne\u010dekal, te\u010f u\u017e ne. Mo\u017en\u00e1 p\u0159edt\u00edm ano, ale te\u010f po tom v\u0161em… <\/div>\n
Bill sledoval jeho postavu, kter\u00e1 se odebrala do p\u0159id\u011blen\u00e9ho pokoje a vzdychnul. Promnul si sp\u00e1nky. Mo\u017en\u00e1 to p\u0159ehnal, ale m\u011bl p\u0159eci pr\u00e1vo na tyhle obavy. Prost\u011b m\u011bl. Tom by na jeho m\u00edst\u011b jist\u011b taky vy\u0161iloval. Promnul si unaven\u011b sp\u00e1nky. Mo\u017en\u00e1 by si s n\u00edm m\u011bl promluvit, ale nap\u0159ed si cht\u011bl d\u00e1t sprchu. Aspo\u0148 trochu uvolnit to nap\u011bt\u00ed v sob\u011b. Aspo\u0148 pak bude schopn\u00fd mluvit v klidu. Tom za sebou zklaman\u011b zav\u0159el dve\u0159e a dosedl na postel. Zad\u00edval se z okna. Takhle si opravdu Bill\u016fv n\u00e1vrat nep\u0159edstavoval. Ani v nejmen\u0161\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159edstavoval si to \u00fapln\u011b jinak. M\u011bl v pl\u00e1nu nachystat velkolepou sn\u00eddani. S kr\u00e1sn\u011b prost\u0159en\u00fdm stolem… dokonce m\u011bl pro Billa objednanou \u017elutou r\u016f\u017ei. Doufal, \u017ee se p\u0159iv\u00edtaj\u00ed stejn\u011b tak l\u00e1skypln\u011b, jako se rozlou\u010dili…
„Nem\u016f\u017ee\u0161 se divit… po\u0159\u00e1d se\u0161 ciz\u00ed \u010dlov\u011bk a bezdomovec…“ \u0161eptal si s\u00e1m pro sebe. Sed\u011bl v tichosti a poslouchal dol\u00e9haj\u00edc\u00ed zvuk z koupelny dopadaj\u00edc\u00edch kapek vody. „Se\u0161 naivn\u00ed, Tome.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill nech\u00e1val dopadat kapky vody na sv\u016fj obli\u010dej, zat\u00edmco rukama oplachoval nap\u011bn\u011bn\u00e9 vlasy a t\u011blo. Sna\u017eil se na chv\u00edli prost\u011b nemyslet a jen si to u\u017e\u00edvat. Po hodn\u00e9 chv\u00edli vypnul vodu a ru\u010dn\u00edk si omotal kolem beder. Jeho t\u011blo osychalo, zat\u00edmco si u zrcadla odstra\u0148oval l\u00ed\u010den\u00ed nechutn\u011b drah\u00fdm ml\u00e9kem. Ji\u017e relativn\u011b uklidn\u011bn\u00fd a hlavn\u011b spokojen\u00fd se svoj\u00ed o\u010distou, za\u0161el k sob\u011b do lo\u017enice, aby na sebe nat\u00e1hl \u010dist\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo a jedno z t\u011bch obrovsk\u00fdch tri\u010dek, kter\u00e1 m\u011bl na span\u00ed. Jen se v duchu modlil, aby mu Tom neud\u011blal sc\u00e9nu pro zm\u011bnu s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b triko sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
To se ov\u0161em mohlo st\u00e1t. Bill byl natolik zmaten\u00fd a nejist\u00fd Tomov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm… u\u017e nev\u011bd\u011bl, co od n\u011bj \u010dekat. Bylo toho hodn\u011b, co na sob\u011b m\u011bli pozn\u00e1vat. Vzdychnul si a \u0161el uva\u0159it \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy. P\u0159em\u00fd\u0161lel, zda neud\u011blat Tomovi \u010daj.
„Zasran\u00e9 Mil\u00e1no,“ bouchnul s dv\u00ed\u0159ky od kuchyn\u011b a dal va\u0159it vodu. Neu\u017eil si tam nic, jeho kolega byl tot\u00e1ln\u00ed debil, m\u011bl nervy a zni\u010dil si vztah s Tomem. Vztah? Ooh, ano, p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah.<\/div>\n
Kdyby nikam nejezdil, ud\u011blal by mnohem l\u00edp. <\/p>\n

„Tome chce\u0161 \u010daj?“ Zavolal z kuchyn\u011b dostate\u010dn\u011b nahlas, ale odpov\u011bdi se nedo\u010dkal. U\u017e zase to tu bylo. Zase ta chv\u00edle, kdy by m\u011bl \u0159\u00edct omlouv\u00e1m se. <\/p>\n

„Super… a j\u00e1 debil si te\u010f v noci ud\u011bl\u00e1m kafe. Tak\u017ee nebudu sp\u00e1t do r\u00e1na.“ Zanad\u00e1val s\u00e1m na sebe, ale stejn\u011b kofeinovou d\u00e1vku v hrnku zalil vrouc\u00ed vodou, p\u0159idal ml\u00e9ko a l\u00edn\u011b obsah prom\u00edch\u00e1val. Tom se st\u00e1le nijak neoz\u00fdval. Bill vzdychnul, rezignovan\u011b popadl sv\u016fj hrnek a zaklepal na dve\u0159e od Tomova pokoje. Pro boha… on u\u017e se i obt\u011b\u017eoval s klep\u00e1n\u00edm.<\/div>\n

Bille, nejse\u0161 to ty. Vzpamatuj se. Ok\u0159iknul se v duchu a r\u00e1zn\u011b vrazil do pokoje, spat\u0159il Toma do\u010dista flegmaticky hled\u00edc\u00edho do blba.
„Donesl jsem ti \u010daj. Uklidn\u00ed t\u011b to,“ Bill se rozhodl b\u00fdt r\u00e1zn\u00fd. Polo\u017eil hork\u00fd hrn\u00ed\u010dek na postel. Na kn\u00ed\u017eku, kter\u00e1 tam le\u017eela. Podivil se, \u017ee Tom \u010detl jak\u00e9si d\u011bjiny. „Asi sp\u00e1t nebudeme, co?“
„Pro\u010d na m\u011b mluv\u00ed\u0161? Jsem zlod\u011bj. S t\u011bma se nesm\u00ed\u0161 bavit.“<\/div>\n
Bill zafrkal jako k\u016f\u0148. Tak tohle p\u0159esn\u011b cht\u011bl jaksi n\u011bjak okrajov\u011b p\u0159ej\u00edt a v\u016fbec se o tom nezmi\u0148ovat. <\/p>\n

„Ok… tak jsem se spletl.“ Proto\u010dil Bill o\u010dima. „Ale tak m\u011b ch\u00e1pej. Nech\u00e1m t\u011b tady x dn\u00ed samotn\u00fdho s kreditkou a kl\u00ed\u010dema, a pak se ti nem\u016f\u017eu dovolat. Co jsem si asi m\u011bl myslet?“ Bez opt\u00e1n\u00ed dosedl na postel, skr\u010dil nohy a tri\u010dko si p\u0159es n\u011b p\u0159et\u00e1hl a nat\u00e1hl ho a\u017e ke kotn\u00edk\u016fm. Tom se po n\u011bm jen letmo pod\u00edval, ale zase se odvr\u00e1til. Mo\u017en\u00e1 to m\u011blo b\u00fdt cosi jako omluva. P\u0159esn\u011b podle Billova zp\u016fsobu. Jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b n\u011bco uzn\u00e1, ale ihned to taky mus\u00ed n\u011bjak sto\u010dit do protism\u011bru. <\/p>\n

„Nev\u00edm, co sis ty myslel, ale m\u011b to ani jednou jedinkr\u00e1t nenapadlo. Jedin\u00e9, co m\u011b napadalo, kdy\u017e ten posranej telefon p\u0159estal fungovat, bylo, \u017ee se ti mo\u017en\u00e1 n\u011bco stalo a j\u00e1 to ani nezjist\u00edm.“ Vzdychnul Tom a nejist\u011b si poklep\u00e1val prstama o sebe.<\/div>\n

Bill sklopil o\u010di. P\u0159ipadal si zvl\u00e1\u0161tn\u011b.
„Opravdu ses o m\u011b b\u00e1l?“ zase se pod\u00edval na Toma.
„Sakra, jo! \u0158\u00edk\u00e1m ti to u\u017e podruh\u00e9! B\u00e1l! Jen\u017ee to ty neum\u00ed\u0161 pochopit asi! Jo, nem\u016f\u017ee\u0161 mi v\u011b\u0159it, ok! Ale zkus te\u010f pochopit ty m\u011b!“ Tom se nat\u00e1hnul na no\u010dn\u00ed stolek pro mobil. Hodil ho p\u0159ed Billa. „Je rozbit\u00fd! V\u016fbec ne\u0161el zapnout! Zkou\u0161ek jsem notebook, ale nezn\u00e1m to pod\u011blan\u00e9 heslo! M\u011bl jsem nervy v prdeli a te\u010f mi je\u0161t\u011b nad\u00e1vej! Kurva, j\u00e1 m\u00e1m strach po dvou rok\u00e1ch o n\u011bkoho, a tak se zkus te\u010f v\u017e\u00edt ty do m\u011b, kdy\u017e j\u00e1 ch\u00e1pu tebe!“ Tom se nijak neti\u0161il.<\/div>\n
Bill jen st\u0159elil pohledem po mobilu. Rad\u011bji se nezkou\u0161el pt\u00e1t, zda ho Tom d\u00e1val do nab\u00edje\u010dky. Necht\u011bl ho popudit je\u0161t\u011b v\u00edc. <\/p>\n

„Dob\u0159e dob\u0159e… uklidni se,“ nat\u00e1hl m\u00edrn\u011b p\u0159ed sebe ruce v obrann\u00e9m gestu. <\/p>\n

„Nic mi nen\u00ed, jak vid\u00ed\u0161. Byl jsem v pohod\u011b. Tak u\u017e se uklidni, okey? Jsme si kvit. Oba jsme se vz\u00e1jemn\u011b dohnali k nerv\u016fm.“ Sna\u017eil se Bill celou situaci trochu uklidnit. A\u0165 cht\u011bl nebo ne, musel d\u00e1t Tomovi za pravdu. Zm\u00fdlil se v n\u011bm, nebo alespo\u0148 pro tentokr\u00e1t, a te\u010f nem\u011bl d\u016fvod, pro\u010d mu nev\u011b\u0159it. Ten strach o jeho osobu mu p\u0159evelice lichotil.<\/div>\n

„A kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee je rozbit\u00fd, tak to tak je. Str\u010dit ho do nab\u00edje\u010dky um\u00edm, nejsem debil,“ br\u00e1nil se Tom. Z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem dok\u00e1zal odtu\u0161it, na co Bill mysl\u00ed. S\u00e1hl po \u010daji a hltav\u011b se napil. „St\u00fdskalo se mi, a nebudu doufat, \u017ee tob\u011b ano, v\u00edm, \u017ee tob\u011b ne,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„\u010cte\u0161… no nic.“ Zakroutil rad\u011bji Bill hlavou. Jo, asi mu \u010detl my\u0161lenky. Bradu si polo\u017eil na pokr\u010den\u00e1 kolena a kroutil si prsty na nohou.
„Tak to nen\u00ed, Tome… chyb\u011bl jsi mi, v\u00e1\u017en\u011b. Jinak bych ti necht\u011bl volat.“ Nato\u010dil k n\u011bmu Bill hlavu. Pravda… cht\u011bl mu volat taky proto, aby ho tak n\u011bjak zkontroloval, ale cht\u011bl ho i sly\u0161et.<\/div>\n
Tom se cht\u011bl pomazlit. <\/div>\n
„Asi bude trvat dlouho, ne\u017e bude\u0161 m\u00edt ve mn\u011b d\u016fv\u011bru… j\u00e1 ji m\u00e1m v tebe d\u00e1vno. Ale to je asi jen m\u016fj p\u0159\u00edpad,“ pokr\u010dil rameny. Byl unaven\u00fd. Psychicky. Bill byl na tom podobn\u011b.
„Ned\u016fv\u011b\u0159uju lidem… ale kdybych necht\u011bl, nem\u00e1m t\u011b doma. Jen\u017ee j\u00e1 chci,“ pozvedl jedno obo\u010d\u00ed a nat\u00e1hl nohu k Tomovi.
„A j\u00e1 chci b\u00fdt s tebou… Po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a n\u00e1rtem Toma pohladil po boku. Zaculil se, kdy\u017e se Tom trochu o\u0161il. Ne\u010dekal to a lekl se. Hned se ale uvolnil a pohladil Billa po l\u00fdtku. Triko mu vyjelo ke kolen\u016fm. Je pravda, \u017ee Toma napadlo, \u010d\u00ed to triko je, ale rad\u011bji ml\u010del. Necht\u011bl zase h\u00e1dku. U\u017e ne. <\/p>\n

„Te\u010f u\u017e m\u016f\u017ee\u0161. Dlouho te\u010f nikam nepojedu. Up\u0159\u00edmn\u011b… ani m\u011b to tam nebavilo.“ Zavt\u011bl se Bill a z\u00e1dy se op\u0159el o \u010delo postele. Jednu nohu nechal skr\u010denou u t\u011bla a druhou bl\u00ed\u017e k Tomovi, aby mohl hladit jeho \u00fatl\u00e9 l\u00fdtko.<\/div>\n

Tom se pousm\u00e1l a posunul se bl\u00ed\u017e. Ba ne, \u0161el na v\u0161echny \u010dty\u0159i a lezl k Billovi. Lezl nad n\u011bj. Bill se t\u011bkav\u011b d\u00edval mezi n\u011b dva. Tom se zastavil obli\u010dejem t\u011bsn\u011b u jeho. Mrkal. Bill naklonil hlavu na stranu.
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille,“ \u0159ekl jakoby nic a sedl si vedle n\u011bj.<\/div>\n
Bill si nejist\u011b ol\u00edzl rty. Celkem ho p\u0159ekvapilo, \u017ee si Tom sednul vedle n\u011bj. Chv\u00edli to vypadalo, \u017ee m\u00e1 v \u00famyslu n\u011bco jin\u00e9ho. Ale Bill nev\u011bd\u011bt, co by m\u011bl odpov\u011bd\u011bt. Nikdy ne\u0159\u00edkal, co c\u00edt\u00ed. Teda pokud se nejednalo o maxim\u00e1ln\u00ed odpor. Ten d\u00e1val najevo pat\u0159i\u010dn\u011b. Ale pozitivn\u00ed city nikdy. A te\u010f si ani nebyl jist\u00fd. Tom se mu l\u00edbil, to ano. P\u0159ipadal mu i mil\u00fd, ale vn\u00edmal ho sp\u00ed\u0161e jako jist\u00fd druh sv\u00e9ho sexu\u00e1ln\u00edho \u00falovku. Ne jako n\u011bkoho, koho by m\u011bl m\u00edt vylo\u017een\u011b r\u00e1d. Po\u0161kr\u00e1bal se za uchem a m\u00edsto jak\u00e9koliv odpov\u011bdi se na Toma jen usm\u00e1l. Sesunul se trochu n\u00ed\u017e a hlavu mu polo\u017eil na b\u0159\u00ed\u0161ko. Bylo to pohodln\u00e9 a dob\u0159e na n\u011bj vid\u011bl. <\/p>\n

„Rad\u011bji mi \u0159ekni, co jsi d\u011blal.“<\/div>\n

Tom od n\u011bj ne\u010dekal n\u011bjak\u00e9 ‚J\u00e1 tebe t\u00e9\u017e‘. Cht\u011bl by to moc r\u00e1d sly\u0161et, ale ned\u011blal si n\u00e1roky. Sta\u010dilo to, \u017ee ho tu Bill m\u00e1. V\u00edc cht\u00edt po n\u011bm nemohl.
„Blb\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem se uklid\u0148oval ukl\u00edzen\u00edm. Nic jin\u00e9ho jsem skoro ned\u011blal,“ Tom nem\u011bl co vypr\u00e1v\u011bt. Tohle byla \u010dist\u00e1 pravda. Polo\u017eil dla\u0148 na Billovu hlavu a za\u010dal ho hladit. Bill ztuhl, ale o p\u00e1r sekund spokojen\u011b vydechl. Sexu\u00e1ln\u00ed \u00falovek jej n\u011b\u017en\u011b ope\u010dov\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
L\u00edbilo se mu to. Nikdy se k nikomu netulil, a tak ani nikdy nikdo jeho takhle nelaskal. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Chv\u011bly se mu z toho \u0159asy a p\u0159iv\u00edraly v\u00ed\u010dka. P\u0159eto\u010dil se trochu bokem a nehtem kreslil po Tomov\u011b t\u011ble vedle svoj\u00ed hlavy. <\/p>\n

„Mohl jsi j\u00edt n\u011bkam ven. Pobavit se. Nejsi moje slu\u017eebn\u00e1.“<\/div>\n

„Nepot\u0159ebuju se n\u011bkde bavit. Nikdy jsem nechodil se bavit na diskot\u00e9ky a do club\u016f. Neum\u00edm to,“ pokr\u010dil Tom nohy, Billa si t\u00edm posunul k sob\u011b bl\u00ed\u017e. „Nem\u00e1m r\u00e1d diskot\u00e9ky,“ Tom se zd\u00e1l mnohdy zatrpkl\u00fd k okoln\u00edmu sv\u011btu. Ale nebylo to tak. On pouze nem\u011bl r\u00e1d tyto druhy z\u00e1bavy. P\u0159i\u0161ly mu zbyte\u010dn\u00e9. Nebyl k tomu vychov\u00e1n. A p\u0159esto\u017ee se v podstat\u011b vychov\u00e1val s\u00e1m, nikdy nespadl do n\u011bjak\u00e9 party a podobn\u011b. „R\u00e1d ukl\u00edz\u00edm. M\u011b to bav\u00ed,“ druhou rukou hladil Billa za krkem a chv\u00edlema p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po obli\u010deji. Bill pozvedl hlavu.
„Se\u0161 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kluk,“ \u0159ekl. „Neobvykl\u00fd.“
Tom se slab\u011b usm\u00e1l a sehnul se k n\u011bmu. Nosem mu p\u0159ejel po rtech.
„Jsem docela \u0161\u00edlen\u00fd.“<\/div>\n
„Jo, to jsi… \u0161\u00edlen\u011b nudn\u00fd.“ Zachichotal se Bill. Nemyslel to zle, a doufal, \u017ee to Tom pochop\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed ano. <\/p>\n

„Pro\u010d jsi tak jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed?“ \u0160eptnul Bill zv\u011bdav\u011b a odhrnul mu n\u011bkolik dred\u016f p\u0159es rameno na z\u00e1da. Jedn\u00edm prstem pozvedl Tomovi bradu a kr\u00e1tce, zato ale intenzivn\u011b, spojil jejich rty. Vlastn\u011b se s Tomem nep\u0159iv\u00edtal. Tak to ud\u011blal te\u010f.<\/div>\n

„Staral jsem se od dvan\u00e1cti let o ment\u00e1ln\u011b nemocnou maminku,“ zamumlal Tom mezi polibkem. „Nem\u011bl jsem \u010das a ani chu\u0165 n\u011bkam chodit. Pot\u0159ebovala m\u011b a mn\u011b to nevadilo,“ Tom poprv\u00e9 od t\u00e9 doby o tomhle mluvil otev\u0159en\u011b.<\/div>\n
Bill se urychlen\u011b odt\u00e1hl a dlouze se na Toma zad\u00edval. N\u011bjak ne\u010dekal, \u017ee by zrovna o tomhle Tom za\u010dal mluvit. C\u00edtil se nesv\u016fj. S t\u00edmhle nem\u011bl zku\u0161enosti a nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edct.
„To… to m\u011b mrz\u00ed.“ Zvolil nakonec b\u011b\u017enou otrkanou fr\u00e1zi, ale p\u0159i\u0161la mu vhodn\u00e1. Tom se vd\u011b\u010dn\u011b pousm\u00e1l. Vlastn\u011b ne\u010dekal od Billa nic v tomhle sm\u011bru. Co taky? <\/p>\n

„U\u017e je to… celkem d\u00e1vno.“ Vzdychnul a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Bill zap\u0159edl, ale zrovna te\u010f mu to p\u0159i\u0161lo krajn\u011b nevhodn\u00e9. A bylo to tu zase. Zase se staral o to, jak se chov\u00e1.<\/div>\n

„Proto jsem jin\u00fd. J\u00e1 vychov\u00e1val svou m\u00e1mu a sebe. Prost\u011b…“ odml\u010del se. „Z\u00edtra ti to \u0159eknu. Je toho hodn\u011b. Jen… abys v\u011bd\u011bl, pro\u010d jsem tak divn\u00fd,“ p\u0159itulil se k Billovi, a tomu vyst\u0159elily ruce kolem Tomova krku. Nev\u011bd\u011bl, co by \u0159ekl. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b mu to p\u0159i\u0161lo obdivuhodn\u00e9, ale to mu chce \u0159\u00edct a\u017e z\u00edtra. Bill… byl ospal\u00fd.
„Dob\u0159e. Budu… se t\u011b\u0161it. M\u00e1\u0161 uklid\u0148uj\u00edc\u00ed hlas.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l a hladil Billa po z\u00e1dech. Billa to usp\u00e1valo. Oddechoval Tomovi na krk a ti\u0161e vrn\u011bl, dokud neusnul. Tom to poznal podle Billova klidn\u00e9ho dechu. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda ho m\u00e1 odn\u00e9st do postele, ale b\u00e1l se, \u017ee by ho vzbudil. Jen se \u0161etrn\u011b vymanil z jeho objet\u00ed a polo\u017eil ho do vlastn\u00ed postele. Tedy te\u010f u\u017e jeho vlastn\u00ed. P\u0159ehodil p\u0159es n\u011bj pe\u0159inu a posadil se na zem vedle postele. D\u00edval se na tu klidn\u011b odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 a hladil ho ve vlasech. Vlastn\u011b tam mohl s Billem z\u016fstat. Nejsp\u00ed\u0161 by to Billovi nevadilo, \u017ee by spal s n\u00edm, ale Toma to v dan\u00e9m okam\u017eiku nenapadlo. Byl rozhodnut\u00fd sp\u00e1t op\u011bt na gau\u010di p\u0159ikryt\u00fd dekou.<\/div>\n
Pol\u00edbil Billa n\u011b\u017en\u011b do vlas\u016f a potichu ode\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Tom sed\u011bl jako p\u0159ikovan\u00fd. Naprost\u00e1 konsternovanost a \u0161ok. Kdy\u017e sly\u0161el prudk\u00e9 odemyk\u00e1n\u00ed z\u00e1mku, myslel, \u017ee vylet\u00ed z k\u016f\u017ee. B\u00e1l se, \u017ee se kdosi vloupal do Billova bytu a on nebude schopn\u00fd br\u00e1nit jeho majetek. Nikdy by si to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10571","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10571","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10571"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10571\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10571"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10571"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10571"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}