{"id":1059,"date":"2017-08-25T16:00:00","date_gmt":"2017-08-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1053"},"modified":"2017-08-25T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-25T15:00:00","slug":"vampire-sunrise-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/25\/vampire-sunrise-13\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise 13."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se Billa rozpt\u00fdlit, co to jen \u0161lo, jen\u017ee kdy\u017e nezabral ani n\u00e1vrh na divok\u00fd sex, prost\u011b jsem to vzdal. Tak\u017ee se mi uvelebil na hrudn\u00edku a nechal m\u011b, a\u0165 mu zdravou rukou kresl\u00edm na z\u00e1da osmi\u010dky. Do plesu zb\u00fdvalo jen p\u00e1r hodin a mysl\u00edm, \u017ee jen samotn\u00e9 \u010dek\u00e1n\u00ed bylo dost nervy dr\u00e1saj\u00edc\u00ed, kam se pak hrabalo setk\u00e1n\u00ed s up\u00ed\u0159\u00ed \u0161lechtou.<\/em><\/div>\n
„Bude to cht\u00edt v\u011bd\u011bt, jakmile skon\u010d\u00ed ples,“ zahu\u010del mi Bill do tri\u010dka u\u017e asi po dvac\u00e1t\u00e9. Jen jsem si povzdychl a p\u0159idal dal\u0161\u00ed s\u00e9rii osmi\u010dek. Nem\u011bl jsem pro n\u011bj odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 by ho uspokojila.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 aspo\u0148 p\u0159edstavu o tom, co mu \u0159ekne\u0161?“ nadhodil jsem.<\/em><\/div>\n
„\u0158eknu mu, a\u0165 jde do prdele,“ rozohnil se Bill a vztekle pra\u0161til p\u011bst\u00ed do matrace, a\u017e d\u0159evo pod n\u00edm zast\u00e9nalo.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal jsem se pochybova\u010dn\u00fdm t\u00f3nem a trochu se zavrt\u011bl. Byl bych nerad, kdybych dal\u0161\u00ed r\u00e1nu schytal j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee ne,“ posmutn\u011bl \u010dernovl\u00e1sek a kousl se do rtu. U\u017e jsem se nadechoval k n\u011bjak\u00e9 ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed odpov\u011bdi, kdy\u017e n\u00e1s vyru\u0161ilo kr\u00e1tk\u00e9 klepnut\u00ed na dve\u0159e. „D\u00e1le,“ pronesl otr\u00e1ven\u011b Bill a sotva se pohnul, aby zkontroloval p\u0159\u00edchoz\u00edho.<\/em><\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Bille, tak jsme tady,“ pronesl snobsk\u00fdm t\u00f3nem jak\u00fdsi star\u0161\u00ed mu\u017e\u00edk s opravdu impozantn\u00edm nakroucen\u00fdm kn\u00edrem.<\/em><\/div>\n
„Ach, Lorenzo, skoro bych zapomn\u011bl,“ prot\u0159el si Bill oko a l\u00edn\u011b se zvednul do sedu. „Jdeme na to hned?“<\/em><\/div>\n
„Jak si budete p\u0159\u00e1t,“ p\u0159ik\u00fdvl vous\u00e1\u010d a pokynul n\u011bjak\u00fd dal\u0161\u00edm dv\u011bma lidem, co st\u00e1li za n\u00edm, aby ve\u0161li do na\u0161\u00ed lo\u017enice. Dv\u011b \u017eeny dr\u017eely v rukou p\u00e1r pytl\u016f na obleky.<\/em><\/div>\n
„Tak poj\u010fme,“ uk\u00e1zal na koupelnu a mu\u017e a jedna \u017eena t\u00edm sm\u011brem okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159ili. D\u0159\u00edv ne\u017e tam stihl zaplout i Bill, oto\u010dil se na m\u011b. „Tony ti pom\u016f\u017ee s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Vy budete asi Tony,“ usm\u00e1l jsem se na \u017eenu, kter\u00e1 byla nepochybn\u011b up\u00edrka a taky o mnoho let star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Trapn\u011b jsem se vysoukal z postele a jen ve vytahan\u00fdch tepl\u00e1c\u00edch se postavil p\u0159ed n\u00ed. Po\u0159\u00e1d jsem si nemohl zvyknout na to, jak Bill ne\u0159e\u0161\u00ed, co d\u011bl\u00e1 a jak vypad\u00e1 p\u0159ed slu\u017eebnictvem. Bral je jako placenou s\u00edlu a na jejich n\u00e1zoru mu nez\u00e1le\u017eelo. K\u00e9\u017e bych se s t\u00edm dok\u00e1zal srovnat aspo\u0148 z p\u016flky jako on. Bylo mi trapn\u011b, \u017ee n\u00e1s p\u0159istihli mazl\u00edc\u00ed se v posteli, a to jsem se te\u010f m\u011bl p\u0159ed touhle d\u00e1mou svl\u00edknout \u00fapln\u011b.<\/em><\/div>\n

„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nem\u00e1te tak extravagantn\u00ed styl jako princ, tak\u017ee bych pro v\u00e1s zvolila klasick\u00fd \u010dern\u00fd oblek s oby\u010dejn\u00fdm mot\u00fdlkem,“ p\u0159e\u0161la do profesion\u00e1ln\u00edho t\u00f3nu a v\u0161echno ostatn\u00ed ignorovala. Z vaku vyt\u00e1hla \u0161vih\u00e1cky oblek a j\u00e1 zalapal po dechu. Nic takov\u00e9ho jsem nikdy nevid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di, nato\u017e abych to m\u011bl na sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ta va\u0161e s\u00e1dra bude trochu probl\u00e9m, ale m\u016f\u017eu ruk\u00e1v trochu popustit a pak ho znovu p\u0159i\u0161pendlit,“ mluvila si sp\u00ed\u0161 pro sebe a rozkl\u00e1dala tu dokonalost na postel. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee by tomu n\u00e1dhern\u00e9mu obleku ud\u011blala n\u011bco takov\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee to nebude nutn\u00e9,“ zamumlal jsem, ale ona m\u011b op\u011bt ignorovala.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Po p\u016flhodin\u011b sna\u017een\u00ed se j\u00ed poda\u0159ilo ze m\u011b ud\u011blat docela \u0161vih\u00e1ka. Prohl\u00ed\u017eel jsem se ve velk\u00e9m zrcadle a musel jsem uznat, \u017ee mi to fakt slu\u0161\u00ed. Blond\u00fdna si posb\u00edrala sv\u00fdch p\u011bt \u0161vestek a bez jedin\u00e9ho slova na rozlou\u010denou zmizela.<\/em><\/div>\n
„Taky m\u011b t\u011b\u0161ilo,“ odfrknul jsem si a posadil se na postel \u010delem ke koupeln\u011b. Trvalo je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed p\u016flhodinu, ne\u017e v oblaku laku pronikav\u00e9 v\u016fn\u011b vystoupil Lorenzo a druh\u00e1 \u017eena. K\u00fdvli na m\u011b a n\u00e1sledovali p\u0159\u00edkladu jejich kolegyn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ zkusil jsem to, proto\u017ee m\u016fj spole\u010dn\u00edk se ne a ne objevit. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee \u017eensk\u00e9 se na tyhle ud\u00e1losti p\u0159ipravuj\u00ed hodiny, ale nikdy m\u011b nenapadlo, \u017ee to bude i Bill\u016fv p\u0159\u00edpad. Jasn\u011b, r\u00e1d vypadal hezky a strojil se dlouho, ale tohle za\u010d\u00ednalo b\u00fdt extr\u00e9mn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Minutku,“ ozvalo se zpoza dve\u0159\u00ed a j\u00e1 c\u00edtil, jak mnou prostupuje netrp\u011blivost. Vstal jsem, odhodlan\u00fd dve\u0159e rozrazit i za cenu Billovy nelibosti, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem k nim v\u016fbec stihl doj\u00edt, se otev\u0159ely a v nich st\u00e1l and\u011bl. To nejdokonalej\u0161\u00ed a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Zalapal jsem po dechu a ohromen\u011b ud\u011blal dva kroky zp\u00e1tky. Bill m\u011bl na sob\u011b tmavorud\u00e9 sako a \u00fazk\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty. M\u00edsto ko\u0161ile si vzal oby\u010dejn\u00e9 \u010dern\u00e9 tri\u010dko a na jeho hrudn\u00edku le\u017eelo mno\u017estv\u00ed \u010dern\u00fdch a st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u0159et\u00edzk\u016f. Cel\u00e9 sako jako by bylo posyp\u00e1no mal\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi, \u010dern\u00fdmi a \u010derven\u00fdmi diamanty. Na ramenech se jich t\u0159pytilo nejv\u00edc a sm\u011brem k pasu ub\u00fdvaly. Outfiit ale nebyl to, co m\u011b tolik ohromilo. Bill m\u011bl vlasy vy\u010desan\u00e9 do elegantn\u00edho \u010d\u00edra a jeho n\u00e1dhern\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di dostaly \u010dern\u00e9 kontury v podob\u011b kou\u0159ov\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed. Podb\u0159i\u0161ek se mi sev\u0159el touhou, kdy\u017e jsem si p\u0159edstavil, jak by make-up kontrastoval s jeho hladov\u00fdma modr\u00fdma o\u010dima.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„P\u00e1ni,“ bylo jedin\u00e9, co jsem ze sebe dok\u00e1zal vysoukat.<\/em><\/div>\n

„Dle tv\u00e9ho srde\u010dn\u00edho tepu vypad\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e,“ pronesl nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b Bill a s ruk\u00e1vu si sundal neviditeln\u00e9 sm\u00edtko. „Bu\u010f to, anebo m\u00e1\u0161 infarkt.“<\/em><\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 naprosto \u00fachvatn\u011b,“ ocenil jsem ho kone\u010dn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Taky ti to slu\u0161\u00ed,“ usm\u00e1l se a do\u0161el ke mn\u011b, aby mi v\u011bnoval polibek na rty.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, jak m\u00e1m cel\u00fd ve\u010der vydr\u017eet a nedot\u00fdkat se t\u011b? Jsi to nejv\u00edc sexy stvo\u0159en\u00ed, jak\u00e9 jsem vid\u011bl.“<\/em><\/div>\n
„Ledov\u00fd \u00fasm\u011bv m\u00e9ho otce nepochybn\u011b zchlad\u00ed tv\u00e9 nad\u0161en\u00ed,“ zamra\u010dil se, ale ani to neubralo na jeho p\u016fvabu.<\/em><\/div>\n
„Te\u010f na n\u011bj nemysli. P\u016fjdeme,“ propletl jsem si prsty s jeho a n\u011b\u017en\u011b ho zat\u00e1hl. Byl jsem odhodlan\u00fd mu pr\u016fb\u011bh ve\u010dera usnadnit, jak jen to bude mo\u017en\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ve\u0161li jsme do nejv\u011bt\u0161\u00edho s\u00e1lu, jak\u00fd tu na z\u00e1mku byl. Musel jsem Sonju v duchu obdivovat. To, co tu vytvo\u0159ila, bylo opravdu \u00fachvatn\u00e9. P\u0159ipadal jsem si, jako bych se ocitl v zimn\u00ed poh\u00e1dkov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. V\u0161echno se jen t\u0159pytilo, a dokonce i lustry p\u016fsobily, jako by na nich byla vrstva n\u00e1mrazy. Po obvodu m\u00edstnosti byly um\u00edst\u011bny kulat\u00e9 stoly p\u0159ekryt\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fdmi ubrusy a na ka\u017ed\u00e9m z nich st\u00e1la kv\u011btinov\u00e1 v\u00fdzdoba z b\u00edl\u00fdch lili\u00ed a kal, dopln\u011bn\u00e1 o drobn\u00e9 diamanty. Pr\u016fzra\u010dn\u00e9 sklenice a tal\u00ed\u0159e byly vy\u010di\u0161t\u011bny do nejvy\u0161\u0161\u00edho lesku, tak\u017ee se v nich odr\u00e1\u017eelo sv\u011btlo sv\u00ed\u010dek. Tane\u010dn\u00ed parket byl zapln\u011bn lidmi, a\u010dkoliv \u017e\u00e1dn\u00fd z nich netan\u010dil. Zat\u00edm jen post\u00e1vali ve skupink\u00e1ch a vesele se bavili. Mezi nimi korzovali \u010d\u00ed\u0161n\u00edci se st\u0159\u00edbrn\u00fdmi t\u00e1cy obt\u011b\u017ekan\u00fdmi r\u016fzn\u00fdmi jednohubkami a chu\u0165ovkami.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Sonja se p\u0159ekonala co?“ vyj\u00e1d\u0159il Bill sv\u016fj obdiv ke \u0161vagrov\u00e9 a taky se rozhl\u00ed\u017eel. „Byla by z n\u00ed dobr\u00e1 kr\u00e1lovna,“ dodal o pozn\u00e1n\u00ed smutn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem.<\/em><\/div>\n

„Tohle v\u0161echno jsou up\u00ed\u0159i?“ zeptal jsem se, abych odvedl jeho my\u0161lenky jinam.<\/em><\/div>\n
„Ne, pozv\u00e1nku dost\u00e1vaj\u00ed i lid\u00e9. V\u011bt\u0161inou bohat\u00ed nebo slavn\u00ed. Vlivn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee uvid\u00edm n\u011bjak\u00e9 celebrity?“ nadhodil jsem a rozhl\u00e9dl se. Zat\u00edm jsem vid\u011bl jen spoustu nezn\u00e1m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
„T\u00e1mhle je t\u0159eba Robbie Williams,“ k\u00fdvnul do vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho rohu Bill. Vzal si od proch\u00e1zej\u00edc\u00edho \u010d\u00ed\u0161n\u00edka dv\u011b vysok\u00e9 sklenice se \u0161ampusem a jednu mi vtisknul do ruky. „T\u00e1mhle vid\u00edm Adele, jak se bav\u00ed s princem Harrym,“ nam\u00ed\u0159il nen\u00e1padn\u011b prstem na dvojici po jeho pravici. „A t\u00e1mhle je Cara Delevigne,“ dokon\u010dil svou malou obhl\u00eddku.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Tu miluju,“ vytahoval jsem krk co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc, abych modelku vid\u011bl.<\/em><\/div>\n
„No, tak to t\u011b od n\u00ed budeme dr\u017eet co mo\u017en\u00e1 nejd\u00e1l,“ procedil p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby a upil trochu alkoholu.<\/em><\/div>\n
„Tak jsem to nemyslel,“ pohladil jsem ho omluvn\u011b palcem po h\u0159betu ruky. U\u017e d\u0159\u00edv jsme se domluvili, \u017ee zat\u00edm nebudeme vystupovat jako ofici\u00e1ln\u00ed p\u00e1r. U up\u00edr\u016f se takov\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed rovn\u00e1 \u017e\u00e1dosti o ruku a vzhledem k tomu, \u017ee jsme je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nev\u011bd\u011bli, jestli n\u00e1m bude dovoleno b\u00fdt spolu, necht\u011bli jsme situaci je\u0161t\u011b v\u00edc komplikovat. Musel jsem se hodn\u011b sna\u017eit, abych se toho \u010dernovlas\u00e9ho and\u011bla nedot\u00fdkal, a ovl\u00e1dal poku\u0161en\u00ed ho pol\u00edbit.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f se rad\u011bji posadit. Ve\u010de\u0159e za chvilku za\u010dne,“ p\u0159ik\u00e1zal mi \u00fase\u010dn\u011b. Jasn\u011b, Tome, skv\u011bl\u00fd zp\u016fsob, jak Billa rozpt\u00fdlit, je donutit ho \u017e\u00e1rlit. To se ti povedlo.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Byli jsme usazeni u stolu, kter\u00fd byl nejbl\u00ed\u017e k p\u00f3diu, kde sed\u011bl mal\u00fd orchestr a hr\u00e1l n\u011bjakou tichou melodii. Jakmile jsme k n\u011bmu do\u0161li, vzhl\u00e9dly k n\u00e1m tv\u00e1\u0159e Sonji, jej\u00edho man\u017eela, Billova otce a t\u0159ech dal\u0161\u00edch lid\u00ed, kter\u00e9 jsem neznal.<\/em><\/div>\n

„U\u017e jsem za\u010d\u00ednal m\u00edt strach, \u017ee nedoraz\u00edte,“ pronesl srde\u010dn\u011b nejstar\u0161\u00ed Kaulitz. Bill ho po\u0159\u00e1d popisoval jako stra\u0161n\u00e9ho netvora, tak\u017ee jsem netu\u0161il, co od n\u011bj \u010dekat. Z na\u0161eho kr\u00e1tk\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed jsem si nedok\u00e1zal utvo\u0159it \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1zor. Nep\u0159ipadal mi tak hrozn\u00fd. Jen\u017ee zd\u00e1n\u00ed mohlo klamat.<\/em><\/div>\n
„To bych si nemohl nechat uj\u00edt,“ odsekl Bill kousav\u011b a svalil se na \u017eidli vedle n\u011bj. Nezbylo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e se posadit na jedinou zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed volnou \u017eidli vedle \u0161ediv\u00e9ho sta\u0159\u00edka. Rud\u00e1 tekutina v jeho sklenici nazna\u010dovala, \u017ee to bude up\u00edr. Pokud tomu tak bylo, musel to b\u00fdt jeden z nejstar\u0161\u00edch.<\/em><\/div>\n
Bill\u016fv otec jeho t\u00f3n ignoroval a zap\u0159edl hovor se \u017eenou po jeho druh\u00e9m boku. V\u0161iml jsem si, \u017ee m\u011b Cus sj\u00ed\u017ed\u00ed opovr\u017eliv\u00fdm pohledem. Asi nebylo obvykl\u00e9, aby \u010dlov\u011bk sed\u011bl u kr\u00e1lovsk\u00e9ho stolu.<\/em><\/div>\n
„Sonjo, s\u00e1l vypad\u00e1 \u00fa\u017easn\u011b. V\u0161echno je naprosto dech berouc\u00ed,“ sto\u010dil jsem pozornost k jeho man\u017eelce.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky, Tome,“ obda\u0159ila m\u011b \u00fasm\u011bvem. „Tohle m\u011b v\u00e1\u017en\u011b bav\u00ed, tak\u017ee to nest\u00e1lo skoro \u017e\u00e1dnou n\u00e1mahu.“<\/em><\/div>\n
„Nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho jsem nikdy nevid\u011bl,“ \u0159ekl jsem up\u0159\u00edmn\u011b.<\/em><\/div>\n
„O tom nepochybuju,“ zamumlal si Cus pod vousy, ale ani se na m\u011b nepod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Bu\u010f hodn\u00fd,“ ok\u0159ikla ho Sonja ti\u0161e a polo\u017eila mu ruku na p\u0159edlokt\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zanedlouho Bill\u016fv otec vstal a t\u0159emi \u0165uknut\u00edmi do skleni\u010dky si vy\u017e\u00e1dal ticho. Pronesl kr\u00e1tk\u00fd projev, kter\u00fd jsem pou\u0161t\u011bl jedn\u00edm uchem tam a druh\u00fdm ven. Bill vedle m\u011b drtil v prstech ubrousek a p\u00e1ral jeho okraj. Kdy\u017e se prozat\u00edmn\u00ed kr\u00e1l dostal k pas\u00e1\u017ei, kter\u00e1 obsahovala slova jako „tradice“ a „odkaz“, Bill roztrhl ubrousek na dv\u011b poloviny. Chytnul jsem ho pod stolem za ruku a doufal, \u017ee ho to trochu uklidn\u00ed. Byl bych opravdu nerad, kdyby zni\u010dehonic vstal, p\u0159evr\u00e1til ten n\u00e1dhern\u011b prost\u0159en\u00fd st\u016fl a dal otci do zub\u016f.<\/em><\/div>\n

\n

Na tat\u00ed\u010dka se v\u017edycky dalo spolehnout. Pasivn\u00ed agresivita je jeho druh\u00e9 jm\u00e9no. Dalo se \u010dekat, \u017ee pronese srdceryvn\u00fd projev o na\u0161em lidu a o tom, jak douf\u00e1 v lep\u0161\u00ed z\u00edt\u0159ky. Napo\u010d\u00edtal jsem nejm\u00e9n\u011b osm r\u00fdpnut\u00fd, kter\u00e9 sm\u011b\u0159oval na m\u011b. Idiot. Neb\u00fdt Toma, kter\u00fd mi drtil ruku, pravd\u011bpodobn\u011b bych ho t\u0159\u00edsknul po hlav\u011b jedn\u00edm ze st\u0159\u00edbrn\u00fdch sv\u00edcn\u016f. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vykecal, dorazili \u010d\u00ed\u0161n\u00edci a rozd\u00e1vali jednoduch\u00e9 j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky. C\u00edtil jsem, jak se vedle m\u011b Tom uvolnil, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee si m\u016f\u017ee objednat n\u011bco bez masa a nebude muset v\u0161em vysv\u011btlovat, \u017ee je vegetari\u00e1n. M\u00edt tak jeho starosti.<\/p><\/div>\n

Dokud m\u011bli v\u0161ichni pusu plnou j\u00eddla, dala se cel\u00e1 tahle spole\u010dnost sn\u00e9st. Nesn\u00e1\u0161el jsem, \u017ee mus\u00edme sed\u011bt se \u010dleny rady, jako by byli na\u0161e rodina. Ty sta\u0159\u00edky se zp\u00e1te\u010dnick\u00fdmi n\u00e1zory jsem nen\u00e1vid\u011bl. A to by m\u011bli b\u00fdt m\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed poradci, pokud bych p\u0159ijal korunu.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tak\u017ee Tome, jak se ti u n\u00e1s zat\u00edm l\u00edb\u00ed?“ promluvil otec najednou, a\u017e mi v krku zasko\u010dil kousek mrkve. To se opravdu pr\u00e1v\u011b zaj\u00edm\u00e1 o m\u00e9ho p\u0159\u00edtele?<\/div>\n
„Moc,“ vysoukal ze sebe Tom. O\u010dividn\u011b byl stejn\u011b zasko\u010den\u00fd jako j\u00e1. „Tenhle z\u00e1mek je naprosto \u00fachvatn\u00fd.“<\/div>\n
„Bill\u016fv prad\u011bde\u010dek ho nechal postavit pro jednu ze sv\u00fdch milenek,“ pousm\u00e1l se. „Dlouho byl zn\u00e1m jako z\u00e1mek hanby, ale Lorrean ho opravdu milovala, tak\u017ee jsme se sem nast\u011bhovali a \u010dasem se zapomn\u011blo na jeho prvotn\u00ed \u00fa\u010del. Tehdy bylo obvykl\u00e9 m\u00edt v\u00edc ne\u017e jednu \u017eenu.“<\/div>\n
„Je tahle v\u00fdprava do minulosti nutn\u00e1?“ zavr\u010del podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b Cus. U\u017e d\u0159\u00edv jsem si v\u0161iml jeho rozlad\u011bn\u00e9ho postoje. Negativn\u00ed vlny \u0161\u00ed\u0159il do cel\u00e9ho okol\u00ed. Sonja se vedle n\u011bj zavrt\u011bla a zadr\u017eela dech, jako by snad \u010dekala, \u017ee p\u0159ijde n\u011bjak\u00e1 hr\u016fza. To se mi rozhodn\u011b nel\u00edbilo. Sna\u017eil jsem se zachytit jej\u00ed pohled, aby mi to n\u011bjak\u00fdm posunkem vysv\u011btlila, ale zarputile se o\u010dn\u00edmu kontaktu vyh\u00fdbala.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m s na\u0161\u00ed histori\u00ed?“ nadzvedl otec obo\u010d\u00ed a vlo\u017eil si do \u00fast vidli\u010dku s \u010dokol\u00e1dov\u00fdm dortem.<\/div>\n
„Nem\u00e1m probl\u00e9m s na\u0161\u00ed histori\u00ed, jen nech\u00e1pu, pro\u010d bys to m\u011bl vykl\u00e1dat jemu,“ k\u00fdvl hlavou k Tomovi a jeho znechucen\u00fd pohled byl v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Tom je tady s Billem. Je n\u00e1\u0161 host a ty bys m\u011bl b\u00fdt zdvo\u0159il\u00fd,“ \u0159ekl varovn\u00fd t\u00f3nem. Sledovat, jak se otec a bratr h\u00e1daj\u00ed, pat\u0159ilo k m\u00fdm obl\u00edben\u00fdm kratochv\u00edl\u00edm, proto\u017ee se to ned\u011blo tak \u010dasto. Jen\u017ee jsem po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zal z o\u010d\u00ed spustit Sonju, je\u017e m\u011bla o\u010di zap\u00edchnut\u00e9 do tal\u00ed\u0159e a ani nedutala. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by na Cuse pou\u017eila svou uklid\u0148uj\u00edc\u00ed s\u00edlu d\u0159\u00edv, ne\u017e by se stihl ztrapnit. Co se to d\u011blo?<\/div>\n
\n

„P\u0159iznejme si up\u0159\u00edmn\u011b, \u017ee je to jen Billova hra\u010dka a pytel s krv\u00ed. Asi si jen pot\u0159ebuje naposledy u\u017e\u00edt, ne\u017e se ujme vlada\u0159sk\u00fdch povinnost\u00ed. Potom u\u017e ho Tom stejn\u011b nebude moct n\u00e1sledovat,“ \u0161tekl kysel\u00fdm t\u00f3nem.<\/p><\/div>\n

„Dr\u017e hubu, idiote,“ vr\u00e1til jsem mu to. „Ty jsi ten posledn\u00ed, co by si ji m\u011bl otv\u00edrat, kdy\u017e jsi tak zbab\u011ble couvnul.“<\/div>\n
„Prost\u011b jen nech\u00e1pu, pro\u010d si tah\u00e1\u0161 d\u011bvku ke stolu,“ pokr\u010dil bratr r\u00e1doby le\u017e\u00e9rn\u011b rameny.<\/div>\n
„Marcusi, to sta\u010d\u00ed,“ vybuchl otec a bouchl p\u011bst\u00ed do stolu. V\u0161ichni okam\u017eit\u011b ztichli a Tom se vedle m\u011b p\u0159ikr\u010dil. Jeho srdce jako by se zastavilo a tlouct za\u010dalo velmi zvolna a ti\u0161e. „Tom je Bill\u016fv p\u0159\u00edtel. Rozhodl se, \u017ee si ho sem p\u0159ivede a ty to bude\u0161 respektovat. A\u0165 u\u017e je \u010dlov\u011bk nebo ne. Tohle je v\u00fdro\u010dn\u00ed ples, kter\u00fd tvoje matka milovala a j\u00e1 t\u011b nenech\u00e1m ho zkazit jen proto, \u017ee nedok\u00e1\u017ee\u0161 naj\u00edt k lidem vztah.“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0161pitl Cus, proto\u017ee si o\u010dividn\u011b a\u017e te\u010f uv\u011bdomil, jak to p\u0159ehnal. Byl jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se m\u011b otec zastal, ale v hlav\u011b jsem m\u011bl jen Tomovo pomalu tlukouc\u00ed srdce. C\u00edtil jsem, jak ho polila hr\u016fza, a panika mu proudila \u017e\u00edlami. Otec nebyl zas a\u017e tak stra\u0161liv\u00fd, aby ho vyd\u011bsil k smrti.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ za\u0161eptal jsem sm\u011brem k n\u011bmu, ale on na to nijak nereagoval. Jeden pohled na Sonju m\u011b ujistil, \u017ee se d\u011bje n\u011bco opravdu zl\u00e9ho. Z\u00edrala na Toma vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima a kousala si spodn\u00ed ret. Takhle vyvedenou z m\u00edry jsem ji je\u0161t\u011b nevid\u011bl. U\u017e, u\u017e jsem se chystal zeptat, co se d\u011bje, kdy\u017e Tom promluvil tak ti\u0161e, \u017ee jsem i p\u0159es up\u00edrsk\u00fd sluch m\u011bl probl\u00e9m rozum\u011bt jednotliv\u00fdm slov\u016fm.<\/div>\n
„Tv\u016fj bratr se jmenuje Marcus?“<\/div>\n
„Ano, myslel jsem, \u017ee to v\u00ed\u0161,“ sklonil jsem se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. Nic u\u017e mi ned\u00e1valo smysl.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jste mu \u0159\u00edkali Cusi,“ mumlal a odst\u00edn jeho poko\u017eky dosahoval k\u0159\u00eddov\u011b b\u00edl\u00e9.<\/div>\n
„Jo, je to zkr\u00e1cen\u011b Marcus,“ vysv\u011btlil jsem zcela o\u010dividnou v\u011bc.<\/div>\n
„Mus\u00edm pry\u010d,“ ozn\u00e1mil najednou, vysko\u010dil na nohy a ut\u00edkal pry\u010d jako post\u0159elen\u00e1 la\u0148. N\u011bkolik hlav se po n\u011bm p\u0159ekvapen\u011b ohl\u00e9dlo.<\/div>\n
„Co to…?“ nedokon\u010dil jsem.<\/div>\n
„Ut\u00edkej za n\u00edm,“ p\u0159ik\u00e1zala mi Sonja. P\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di, ale strach v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i mi nedovolil p\u0159\u00edli\u0161 dlouho ot\u00e1let.<\/div>\n
\n

Toma jsem stihl dohonit d\u0159\u00edv, ne\u017e pro\u0161el vstupn\u00ed branou. Pr\u00e1v\u011b si z krku strhnul mot\u00fdlka a zahodil ho n\u011bkam do kouta.<\/p><\/div>\n

„Tome, po\u010dkej,“ dohonil jsem ho a cht\u011bl ho chytit za loket, ale vysmekl se mi. Srdce mu te\u010f bilo z\u00e1vratnou rychlost\u00ed. C\u00edtil jsem \u017ehav\u00fd ostr\u00fd vztek, kter\u00fd mu proudil pod k\u016f\u017e\u00ed. „M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co se to te\u010f pr\u00e1v\u011b stalo?“<\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt. J\u00e1 mus\u00edm vypadnout,“ fun\u011bl a zat\u00ednal ruce v p\u011bst.<\/div>\n
„Fajn, ale mohl bys mi aspo\u0148 vysv\u011btlit pro\u010d? Jde o Marcuse? V\u017edycky se chov\u00e1 jako kret\u00e9n. Toho si nesm\u00ed\u0161 v\u0161\u00edmat.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jde o Marcuse,“ prsknul Tom a bratrovo jm\u00e9no vyslovil s opovr\u017een\u00edm. „Kolik up\u00edr\u016f takov\u00e9ho jm\u00e9na zn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, tak se tam jmenuje jen m\u016fj bratr. Je to kr\u00e1lovsk\u00e9 jm\u00e9no.“<\/div>\n
„Vypr\u00e1v\u011bl jsem ti n\u011bkdy o sv\u00e9m bratrovi? Tylerovi?“ zm\u011bnil zni\u010dehonic t\u00e9ma.<\/div>\n
„Jen, \u017ee jste spolu vyr\u016fstali v p\u011bstounsk\u00e9 rodin\u011b,“ vzpom\u00ednal jsem.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsem ti asi ne\u0159ekl, \u017ee je mrtv\u00fd,“ \u0159ekl Tom a za\u010dal popoch\u00e1zet sem a tam. Vztek mu cloumal cel\u00fdm t\u011blem a pot\u0159eboval ho ventilovat. Tenhle stav jsem znal moc dob\u0159e.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed. Tos mi nikdy ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsem ti asi ani ne\u0159ekl, \u017ee ho zabil up\u00edr jm\u00e9nem Marcus.“ Jeho slova se rozlehla halou a chvilku mi trvalo, ne\u017e jsem je dok\u00e1zal zpracovat. Kdy\u017e mi kone\u010dn\u011b do\u0161lo, co se mi tu Tom sna\u017e\u00ed nazna\u010dit, rozchechtal jsem se.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee m\u016fj l\u00edn\u00fd bratr, kter\u00fd se \u0161t\u00edt\u00ed jak\u00e9hokoliv kontaktu s lidmi a pro jistotu ani nevych\u00e1z\u00ed z rodinn\u00e9ho s\u00eddla, si vy\u0161el do ulic a zabil ti bratra?“<\/div>\n
„P\u0159ijde ti to k sm\u00edchu?“ zu\u0159il Tom.<\/div>\n
„Vlastn\u011b docela jo,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b. „Tome, Cus nem\u00e1 stejn\u00fd v\u00fdcvik jako j\u00e1. Na zab\u00edjen\u00ed je moc l\u00edn\u00fd a tup\u00fd. On tv\u00e9ho bratra ur\u010dit\u011b nezabil. Jak jsi na to p\u0159i\u0161el?<\/div>\n
„Andreas byl u toho. Byl to taky hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d jsem se k nim p\u0159idal.“<\/div>\n
„Ach Andreas. No tak je\u0161t\u011b\u017ee to m\u00e1\u0161 od spolehliv\u00e9ho zdroje,“ odfrkl jsem si.<\/div>\n
„To nen\u00ed vtip, Bille. Tv\u016fj bratr zabil toho m\u00e9ho a j\u00e1 tady \u017eil s n\u00edm pod jednou st\u0159echou. Dokonce jsem uva\u017eoval, \u017ee se stanu up\u00edrem, pane bo\u017ee.“<\/div>\n
„Tome, uklidni se,“ pokou\u0161el jsem se zkrotit jeho v\u00fdbuch. „Kdy se to m\u011blo st\u00e1t?“<\/div>\n
„P\u0159ed p\u011bti lety. Shodil ho ze st\u0159echy budovy, kde \u017eili s Andreasem. J\u00e1 jsem tehdy byl je\u0161t\u011b u p\u011bstoun\u016f, proto\u017ee jsem nebyl plnolet\u00fd,“ vysv\u011btloval a cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Marcus posledn\u00edch deset let \u017eil v Rumunsku. I kdyby ho najednou chytly zabij\u00e1ck\u00e9 choutky, nem\u011bl \u0161anci to ud\u011blat, proto\u017ee tu nebyl. Nav\u00edc, pro\u010d by ho shazoval ze st\u0159echy? Mohl mu zlomit vaz jedin\u00fdm pohybem.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 ho br\u00e1nit,“ odbyl m\u011b. Nic z toho, co jsem mu \u0159\u00edkal, necht\u011bl sly\u0161et. Prost\u011b prstem uk\u00e1zal na vraha a dr\u017eel se toho zuby nehty. „Douf\u00e1m, \u017ee pochop\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f u\u017e s tebou opravdu nem\u016f\u017eu b\u00fdt.“<\/div>\n
„Ale Tome\u2026“ za\u010dal jsem, ale netu\u0161il, jak tu v\u011btu dokon\u010dit. Co jsem mohl \u0159\u00edct, aby mi uv\u011b\u0159il? Nechal jsem ho, a\u0165 se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed z\u00e1dy a projde obrovskou branou. Pry\u010d ode m\u011b.<\/div>\n
\n

St\u00e1l jsem n\u011bkolik minut jako p\u0159imra\u017een\u00fd a v hlav\u011b si p\u0159ehr\u00e1val, co se to pr\u00e1v\u011b te\u010f stalo, kdy\u017e m\u011b vyru\u0161il jasn\u00fd hlas. „Mus\u00ed\u0161 za n\u00edm.“<\/p><\/div>\n

Oto\u010dil jsem se a uvid\u011bl Sonju, jak ke mn\u011b p\u0159ib\u00edh\u00e1 ve sv\u00fdch nad\u00fdchan\u00fdch tyrkysov\u00fdch \u0161atech.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 okam\u017eit\u011b za n\u00edm,“ zopakovala d\u016frazn\u011b.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bla jsi to,“ obvinil jsem ji.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee Cus zabil jeho bratra. Ale ano, v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se n\u011bco semele,“ p\u0159iznala. V jej\u00edm obli\u010deji po\u0159\u00e1d chyb\u011bla ona vyrovnanost, co\u017e mi na klidu moc nep\u0159id\u00e1valo.<\/div>\n
„Pro\u010d bych za n\u00edm chodil? V\u017edy\u0165 m\u011b v\u016fbec nechce poslouchat,“ br\u00e1nil jsem se.<\/div>\n
„Bille, dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee tohle d\u011bl\u00e1m jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, proto\u017ee nerada zasahuju do toho, co se m\u00e1 v budoucnosti st\u00e1t, ale pokud za n\u00edm okam\u017eit\u011b nep\u016fjde\u0161, tak se stane n\u011bco hrozn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Tomovi se n\u011bco stane?“ vyd\u011bsil jsem se.<\/div>\n
„Nejen jemu. Spousta lid\u00ed a up\u00edr\u016f bude trp\u011bt, pokud to s n\u00edm neurovn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Sonjo, to absolutn\u011b ned\u00e1v\u00e1 smysl,“ kroutil jsem hlavou. Kdybych nev\u011bd\u011bl, jak hroziv\u011b dok\u00e1\u017ee b\u00fdt m\u00e1 \u0161vagrov\u00e1 v p\u0159edpov\u011bd\u00edch p\u0159esn\u00e1, odbyl bych ji a \u0161el bych se n\u011bkam op\u00edt. Jen\u017ee zat\u00edm mi v\u017edycky radila dob\u0159e a nikdy jsem o jej\u00edch \u00famyslech nemusel pochybovat.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 j\u00edt na policejn\u00ed stanici, kter\u00e1 m\u011bla vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed jeho smrti na starost. Z\u00edskej z\u00e1znam z kamer a uka\u017e ho Tomovi. To ho p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee to nebyl Marcus,“ chrlila na m\u011b pl\u00e1n, jako by ho m\u011bla vymy\u0161len\u00fd u\u017e \u0159adu dn\u00ed.<\/div>\n
„Je noc, kdo se mnou bude asi tak mluvit?“<\/div>\n
„U Dr\u00e1kulov\u00fdch ohniv\u00fdch ps\u016f, Bille!“ zak\u0159i\u010dela, a\u017e jsem sebou \u0161kubnul. Kde byla moje m\u00edrn\u00e1 \u0161vagrov\u00e1, kter\u00e1 nikdy nezv\u00fd\u0161ila hlas? „Jsi snad up\u00edr. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si poradit s p\u00e1r lidmi?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee dok\u00e1\u017eu,“ br\u00e1nil jsem se, naprosto vyveden\u00fd z m\u00edry. Popravd\u011b jsem za\u010d\u00ednal docela panika\u0159it.<\/div>\n
„B\u011b\u017e se p\u0159evl\u00edknout a hned vyra\u017e. Jakmile bude\u0161 m\u00edt ten z\u00e1znam, b\u011b\u017e za Tomem. Bude v Andreasov\u011b byt\u011b,“ instruovala m\u011b. Chystal jsem se vyb\u011bhnout schody ke sv\u00e9mu pokoji, ale je\u0161t\u011b naposledy m\u011b zastavila. „Bille,“ zav\u00e1hala a kousla se do rtu, jako by sv\u00e1d\u011bla t\u011b\u017ek\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj. „Nechej Toma to ud\u011blat.“ D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se ji stihl zeptat, co to znamen\u00e1, oto\u010dila se na podpatku a zmizela pry\u010d. Zakroutil jsem hlavou, abych si to posledn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed vyhnal z hlavy, a kone\u010dn\u011b vyrazil.<\/a><\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Sna\u017eil jsem se Billa rozpt\u00fdlit, co to jen \u0161lo, jen\u017ee kdy\u017e nezabral ani n\u00e1vrh na divok\u00fd sex, prost\u011b jsem to vzdal. Tak\u017ee se mi uvelebil na hrudn\u00edku a nechal m\u011b, a\u0165 mu zdravou rukou kresl\u00edm na z\u00e1da osmi\u010dky. Do plesu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[679],"tags":[],"class_list":["post-1059","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1059","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1059"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1059\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1059"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1059"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1059"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}