{"id":10596,"date":"2010-09-26T18:00:00","date_gmt":"2010-09-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10570"},"modified":"2010-09-26T18:00:00","modified_gmt":"2010-09-26T17:00:00","slug":"znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/26\/znovu-jsem-nasel-vychod-slunce-16\/","title":{"rendered":"Znovu jsem na\u0161el v\u00fdchod slunce 16."},"content":{"rendered":"
autor: Tomi & Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Postupn\u011b jsem si balil sv\u00fdch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem si na onu p\u0159echodnou dobu, kterou jsem pob\u00fdval schovan\u00fd v kl\u00e1\u0161te\u0159e, s sebou p\u0159ivezl. Nebylo jich mnoho, a proto jsem posledn\u00ed \u010das, kter\u00fd zb\u00fdval do odjezdu ko\u010d\u00e1ru, jen\u017e m\u011b, Tatsuyu a jeho sestru m\u011bl odv\u00e9st do jejich domku ve m\u011bst\u011b, jen prosed\u011bl uprost\u0159ed pokoje, polapen ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Zm\u00edtala mnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rozpolcenost. Na jedn\u00e9 stran\u011b t\u011b\u0161en\u00ed na vyhl\u00eddku konce t\u00e9hle no\u010dn\u00ed m\u016fry, proto\u017ee a\u0165 u\u017e m\u016fj boj s Toriem dopadne jakkoli, nepochyboval jsem, \u017ee nakonec budeme s Billem spolu, a to bu\u010f na v\u011b\u010dnosti, a nebo vyhraji a str\u00e1v\u00edme spolu zbytek \u017eivota, kter\u00fd bude napln\u011bn\u00fd l\u00e1skou a na\u0161\u00edm \u0161t\u011bst\u00edm, ale na stran\u011b druh\u00e9 jsem se neubr\u00e1nil ur\u010dit\u00e9 vyd\u011b\u0161enosti. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee na\u0161e du\u0161e se d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji setkaj\u00ed, p\u0159esto jsem si n\u011bkde v hloubi sebe sama mnohem rad\u011bji p\u0159\u00e1l usp\u011bt, a pr\u00e1v\u011b to ve mn\u011b vyvol\u00e1valo ony obavy, proto\u017ee jsem si uv\u011bdomoval, jak moc nesnadn\u00e9 to bude.<\/p>\n<\/div>\n
Z m\u00e9ho p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed m\u011b vytrhl mlad\u00fd mnich, kter\u00fd m\u011b p\u0159i\u0161el upozornit, \u017ee je v\u0161e p\u0159ipraveno k odjezdu, vzal p\u00e1r m\u00fdch v\u011bc\u00ed a pomohl mi je odn\u00e9st do vozu. Cestou se m\u011b sna\u017eil Tatsuya rozpt\u00fdlit, ale j\u00e1 jsem nem\u011bl na nic n\u00e1ladu. Nedok\u00e1zal jsem se uvoln\u011bn\u011b bavit. Vymluvil jsem se na to, \u017ee jsem unaven\u00fd a p\u0159edst\u00edral sp\u00e1nek. V\u016fz byl tak nepohodln\u00fd, a to jeho houp\u00e1n\u00ed nebylo o nic p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee jsme v p\u016flce cesty zastavili a j\u00e1 m\u011bl tak mo\u017enost se tro\u0161ku proj\u00edt, abych si narovnal ztuhl\u00e9 kosti.<\/div>\n
\n
Druh\u00e1 polovina cesty mi d\u00edky \u00fanav\u011b a zt\u011b\u017ekl\u00fdm v\u00ed\u010dk\u016fm utekla rychleji a j\u00e1 se v polosp\u00e1nku vypot\u00e1cel z ko\u010d\u00e1ru, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159\u00edmo proti dve\u0159\u00edm domu Tatsuyovy rodiny. Chlapec m\u011b pohotov\u011b navigoval do malink\u00e9ho pokoj\u00edku, kde mi jeho matka p\u0159ed na\u0161\u00edm p\u0159\u00edjezdem p\u0159ipravila postel. Zahrabal jsem se pod pokr\u00fdvky a pono\u0159il se do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku pln\u00e9ho podivn\u00fdch a d\u011bsiv\u00fdch sn\u016f. Ut\u00edkal jsem po pob\u0159e\u017e\u00ed a sna\u017eil se dostihnout Billa. Ten p\u0159ede mnou ale uh\u00fdbal, ot\u00e1\u010del se a sm\u00e1l. Pak st\u0159ih, setm\u011blo se a kolem m\u00e9ho krku se obt\u00e1\u010dely b\u00edl\u00e9 siln\u00e9 prameny dlouh\u00fdch vlas\u016f. Dusil jsem se a lapal po dechu. Zpocen\u00fd jsem se probudil, a abych se soust\u0159edil na n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e obrazy ze snu, zaposlouchal jsem se do prask\u00e1n\u00ed star\u00e9ho domu. D\u0159evo na\u0159\u00edkalo pod z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed sn\u011bhu a m\u00fdm u\u0161\u00edm to p\u0159ipadalo jako ten nejstra\u0161ideln\u011bj\u0161\u00ed zvuk ze v\u0161ech. Tak\u00e9 m\u011b napadlo, \u017ee Torio u\u017e mo\u017en\u00e1 tu\u0161\u00ed, \u017ee m\u011b nechr\u00e1n\u00ed svat\u00e1 p\u016fda, a je tedy ten, kdo mi zp\u016fsobuje ty nep\u0159\u00edjemn\u00e9 m\u016fry. Znovu usnout se mi poda\u0159ilo a\u017e k r\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cekal bych, \u017ee po takto \u0161patn\u00e9 noci, prosp\u00edm cel\u00e9 dopoledne, ale probudil jsem se docela brzy. S mohutn\u00fdm z\u00edv\u00e1n\u00edm jsem opustil pokoj\u00edk a v nevelk\u00e9m p\u0159\u00edbytku jsem se dal\u0161\u00edmi dve\u0159mi trefil p\u0159\u00edmo do kuchy\u0148ky. Miyu akor\u00e1t na plotn\u011b chystala \u010daj a na j\u00eddeln\u00edm stole byla p\u0159ipravena m\u00edsa s n\u011bjak\u00fdmi r\u00fd\u017eov\u00fdmi knedl\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravila m\u011b ihned, jak m\u011b spat\u0159ila, a obdarovala m\u011b mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Spalo se v\u00e1m dob\u0159e?“ Zaj\u00edmala se.<\/div>\n
„Jist\u011b.“ Ubezpe\u010dil jsem ji. Nep\u0159\u00edjemnosti dne\u0161n\u00ed noci jsem si nechal pro sebe.<\/div>\n
„Nasn\u00eddejte se,“ uk\u00e1zala mi rukou ke stolu a j\u00e1 se usadil. Nem\u011bli tu \u00fapln\u011b tradi\u010dn\u00ed stolov\u00e1n\u00ed jak\u00e9 jsem m\u011bl j\u00e1 ve sv\u00e9m p\u0159\u00edbytku v pal\u00e1ci, a nebo s jak\u00fdm jsem se setkal v kl\u00e1\u0161te\u0159e. St\u016fl byl o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed a kolem n\u011bj bylo postaveno \u0161est n\u00edzk\u00fdch stoli\u010dek. Zase takov\u00fd rozd\u00edl to ale oproti sezen\u00ed na zemi nebyl.<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Tak\u00e9 jsem se na ni ze zdvo\u0159ilosti usm\u00e1l a nechal si do mal\u00e9ho kal\u00ed\u0161ku nal\u00edt hork\u00fd \u010daj. Usadila se naproti mn\u011b a na tal\u00ed\u0159 si nandala p\u00e1r knedl\u00ed\u010dk\u016f. Po jej\u00edm vzoru jsem tak u\u010dinil tak\u00e9. Sn\u00eddali jsme ml\u010dky. Promluvila a\u017e kdy\u017e skl\u00edzela ze stolu.  <\/div>\n
„Tatsuya se mi zm\u00ednil, \u017ee budete pot\u0159ebovat n\u011bjak\u00e9ho psa. Vezmu v\u00e1s dnes na tr\u017ei\u0161t\u011b. Ve m\u011bst\u011b je jedna rodina, kter\u00e1 se star\u00e1 o spoustu ps\u016f a na trhu maj\u00ed st\u00e1nek, kde obchoduj\u00ed s keramikou. N\u011bkdo od nich je tam k zasti\u017een\u00ed ka\u017ed\u00fd den.“<\/div>\n
„Oh, perfektn\u00ed. To by mi moc pomohlo.“ Poc\u00edtil jsem dal\u0161\u00ed vlnu vd\u011b\u010dnosti. Tihle lid\u00e9 pro m\u011b d\u011blali tolik, i kdy\u017e vlastn\u011b v\u016fbec nemuseli. To, \u017ee mi uk\u00e1\u017e\u00ed, kde sehnat zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 jsem nyn\u00ed tolik pot\u0159eboval, mi bude velmi vhod. J\u00e1 s\u00e1m jsem toti\u017e netu\u0161il, kde bych ho tu honem hledal.<\/div>\n
„Tady,“ pod\u00e1vala mi hrom\u00e1dku s n\u011bjak\u00fdm star\u0161\u00edm oble\u010den\u00edm. „To je tat\u00ednkovo. Oble\u010dte si to, abyste nebyl tak n\u00e1padn\u00fd a nikdo v\u00e1s venku pokud mo\u017eno nepoznal a n\u00e1hodou se tak nedoneslo do pal\u00e1ce, \u017ee ji\u017e nejste v kl\u00e1\u0161te\u0159e. M\u011bli bychom b\u00fdt te\u010f velmi opatrn\u00ed.“<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Zvedl jsem se a zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho<\/em> pokoje, abych se do toho p\u0159evl\u00e9kl.<\/div>\n
„Vyraz\u00edme hned, jak budete oble\u010den\u00fd.“ Sta\u010dila je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, ne\u017e jsem za sebou zat\u00e1hl za\u0161upovac\u00ed dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Rychle jsem se tedy zabalil do p\u00e1nsk\u00e9ho polodlouh\u00e9ho \u0161ed\u00e9ho kimona a kalhot stejn\u00e9 barvy, p\u0159es to p\u0159ehodil hn\u011bd\u00fd tepl\u00fd kab\u00e1t, hluboko do \u010dela jsem si posadil dle m\u00e9ho soudu malinko sm\u011b\u0161n\u00fd sl\u00e1mov\u00fd klobouk a zbytek vlas\u016f, kter\u00e9 zpod n\u011bj vy\u010duhovaly, jsem omotal hu\u0148atou \u0161\u00e1lou, kterou jsem si v p\u0159edu vyt\u00e1hl a\u017e po nos do obli\u010deje, aby tak ze m\u011b bylo vid\u011bt, co mo\u017en\u00e1 nejm\u00e9n\u011b. Takto nahastro\u0161en\u00fd jsem se p\u0159ipojil k Miyu a vy\u0161li jsme do chladn\u00e9ho, zato jasn\u00e9ho dne. Bylo mnohem lep\u0161\u00ed d\u00edvat se na slune\u010dn\u00ed svit, kter\u00fd se t\u0159pytiv\u011b odr\u00e1\u017eel od b\u00edl\u00fdch z\u00e1v\u011bj\u00ed sn\u011bhu, ne\u017e pozorovat po\u0161mourn\u00e9 nebe, ze kter\u00e9ho se je\u0161t\u011b v\u010dera sypalo spoustu chuchvalc\u016f nov\u00e9ho sn\u011bhu. D\u016fkazem po v\u010derej\u0161\u00edm po\u010das\u00ed tu dnes byly jen zapadan\u00e9 cesti\u010dky, kter\u00e9 obyvatel\u00e9 m\u011bsta je\u0161t\u011b nesta\u010dili prohrnout a nebo jen oby\u010dejn\u011b u\u0161lapat.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u00e1mhle,“ uk\u00e1zala k jednomu ze st\u00e1nk\u016f, kdy\u017e jsme do\u0161li na tr\u017ei\u0161t\u011b. „Poj\u010fte. P\u0159edstav\u00edm v\u00e1s, oni na\u0161i rodinu docela znaj\u00ed, a pak u\u017e se s nimi domluv\u00edte s\u00e1m. J\u00e1 si zat\u00edm nakoup\u00edm n\u011bjak\u00e9 potraviny a dom\u016f se m\u016f\u017eeme zase vr\u00e1tit spolu.“ Dnes u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se na m\u011b usm\u00e1la a p\u00e1r kroky do\u0161la k pult\u00edku, kter\u00fd byl p\u0159epln\u011bn\u00fd hrne\u010dky, hrnky a miskami nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch velikost\u00ed, barev a zdoben\u00ed. Za n\u00edm st\u00e1la mlad\u00e1 \u017eena a kolem n\u00ed se motal zhruba desetilet\u00fd chlapec.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Sasuke,“ drobn\u011b se uklonila Miya. V kr\u00e1tkosti j\u00ed vysv\u011btlila, co pot\u0159ebuji, pak se s n\u00e1mi rozlou\u010dila a odb\u011bhla si po n\u00e1kupech.<\/div>\n
„Uzuki, odve\u010f tady p\u00e1na k d\u011bde\u010dkovi, aby si tam vybral jednoho jeho pejska, ano?“ Pob\u00eddla d\u00edt\u011b, proto\u017ee ona musela z\u016fstat a starat se o obchod.<\/p>\n<\/div>\n
D\u011bda mal\u00e9ho Uzukiho byl nevysok\u00fd  p\u00e1n s pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy a hol\u00ed, o kterou se op\u00edral p\u0159i ch\u016fzi. Byl velice ochotn\u00fd a bez probl\u00e9m\u016f m\u011b pustil do v\u00fdb\u011bhu, kde m\u011bl odhadem asi 15 ps\u016f r\u016fzn\u00fdch plemen a v\u011bku. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem, zda-li m\u011b n\u011bkter\u00fd z nich nezaujme, a teprve nyn\u00ed jsem si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b ani nev\u00edm, podle jak\u00fdch kriteri\u00ed si chci toho psa vybrat. Ne\u017e jsem se nad t\u00edm ale sta\u010dil n\u011bjak v\u00edce zamyslet, bylo rozhodnuto za m\u011b. Odn\u011bkud z prav\u00e9 strany ke mn\u011b vzne\u0161enou ch\u016fz\u00ed do\u0161el zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pes se zlatavou srst\u00ed, kter\u00fd byl stav\u011bn\u00fd jako chrt, ale nebyl tak vysok\u00fd jako byli chrti, kte\u0159\u00ed v\u011bt\u0161inou doprov\u00e1zeli v\u00fd\u0161e postaven\u00e9 od n\u00e1s z Holandska. Obkrou\u017eil m\u011b, neopomn\u011bl p\u0159i\u010dichnou si k m\u00e9 noze a nakonec se usadil p\u0159\u00edmo p\u0159ede m\u011b. Up\u0159en\u011b se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed, tedy alespo\u0148 j\u00e1 to tak vn\u00edmal, zamru\u010del, jako by m\u011b snad zdravil, a k\u00fdvl hlavou. V jeho hlubok\u00fdch tmav\u00fdch o\u010d\u00edch se skr\u00fdvala jak\u00e1si chytrost a vn\u00edmavost, nebo jak bych to popsal, a zat\u00edmco on ke mn\u011b zp\u016fsobem sob\u011b vlastn\u00edm promlouval, nespou\u0161t\u011bje ze m\u011b zrak, p\u0159istoupil ke mn\u011b majitel.<\/p>\n<\/div>\n
„Vybral jste si velice dob\u0159e,“ potvrdil mi moji volbu, i kdy\u017e tak \u00fapln\u011b nebyla moje. To sp\u00ed\u0161e ten pes si vybral m\u011b. „Tenhle je velice laskav\u00fd, p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd, um\u00ed b\u00fdt klidn\u00fd, ale je v n\u011bm i v\u00e1\u0161niv\u00e1 divokost, dok\u00e1\u017ee bojovat za ty, kter\u00e9 miluje, m\u00e1 ostr\u00fd zrak a rychl\u00e9 nohy a je podarovan\u00fd moudrost\u00ed od sv\u00fdch p\u0159edk\u016f. Opravdu v\u00fdjime\u010dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e pro v\u00fdjime\u010dn\u00e9 \u010diny.“ Dodal a bylo vy\u0159e\u0161eno. Zbyly mi je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, proto jsem p\u00e1r minc\u00ed vtiskl mu\u017ei do vr\u00e1s\u010dit\u00e9 dlan\u011b, i kdy\u017e on nic necht\u011bl, a jakmile jsem se oto\u010dil k odchodu, pes se mi bez jedin\u00e9ho m\u00e9ho povelu p\u0159ipojil k noze, a jdouc vedle sebe, jsme se vr\u00e1tili na trh. Museli jsme ho proj\u00edt cel\u00fd, ne\u017e jsme na\u0161li Miyu, kter\u00e1 dokupovala posledn\u00edch p\u00e1r mali\u010dkost\u00ed u ko\u0159en\u00e1\u0159ky. Vzal jsem od n\u00ed n\u011bjak\u00e9 ta\u0161ky, abych j\u00ed pomohl a ona se zat\u00edm rozpl\u00fdvala nad m\u00fdm nov\u00fdm spole\u010dn\u00edkem.<\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd,“ culila se na n\u011bj a drbala ho za u\u0161ima. „A je tak hebk\u00fd na dotek. U\u017e jste ho n\u011bjak pojmenoval?“ Zeptala se m\u011b z nenad\u00e1la. Zasko\u010dila m\u011b, proto\u017ee jsem nad t\u00edm je\u0161t\u011b zat\u00edm v\u016fbec nezauva\u017eoval.<\/div>\n
„Ne,“ pokr\u010dil jsem ledabyle rameny. Na podobn\u00e9 v\u011bci bylo dost \u010dasu, moment\u00e1ln\u011b mi n\u011bjak\u00e9 jm\u00e9no nep\u0159ipadalo d\u016fle\u017eit\u00e9. Vid\u011bla, \u017ee dnes nejsem zrovinka v upov\u00eddan\u00e9 n\u00e1lad\u011b, proto se u\u017e na nic dal\u0161\u00edho nevypt\u00e1vala a vr\u00e1tili jsme se tedy rad\u011bji dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Pokusil jsem se p\u0159eto\u010dit na bok, ale jen m\u011b to donutilo bolestn\u011b zast\u00e9nat. Nebylo divu. K r\u00e1n\u00e1m, kter\u00e9 mi Torio zp\u016fsobil poprv\u00e9, kdy\u017e m\u011b zat\u00e1hl do sv\u00e9ho pokoje, se za tu dobu, co jsem tu byl, p\u0159id\u00e1vala nov\u00e1 zran\u011bn\u00ed a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m balancovat na prahu smrti, ze kter\u00e9ho hrozilo, \u017ee se co chv\u00edli z\u0159\u00edt\u00edm. A nebyly to jen fyzick\u00e9 zhmo\u017ed\u011bniny. Ty byly v podstat\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 vyhojeny. Kdy\u017e toti\u017e Torio po p\u00e1r marn\u00fdch snah\u00e1ch vyhnat ze m\u011b vzdorovitost n\u00e1sil\u00edm vid\u011bl, \u017ee to nikam nepovede a j\u00e1 se mu nepodd\u00e1m, vzdal to. Vyl\u00e9\u010dil m\u00e9 t\u011blo a p\u0159e\u0161el k dal\u0161\u00edm sv\u00fdm zp\u016fsob\u016fm. Sna\u017eil se svoj\u00ed magickou silou ovlivnit mou mysl, vyvolat ve mn\u011b um\u011bl\u00fd pocit l\u00e1sky a oddanosti k jeho osob\u011b a vymazat z m\u00e9 mysli obr\u00e1zek Tomovy tv\u00e1\u0159e. Ze za\u010d\u00e1tku bylo snadn\u00e9 se tomu ubr\u00e1nit, proto\u017ee moje l\u00e1ska k Tomovi byla natolik siln\u00e1, \u017ee temnota, kterou se sna\u017eil zas\u00edt do m\u00e9ho srdce, nemohla jen tak vypudit to h\u0159ejiv\u00e9 Tomovo sv\u011btlo, kter\u00e9 jsem pe\u010dliv\u011b st\u0159e\u017eil uvnit\u0159 sebe.<\/em>  <\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl jsem kde a jak p\u0159esn\u011b svou magii prov\u00e1d\u00ed. Nikdy nekouzlil p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou. Ke mn\u011b se vrac\u00edval, jen aby mi ukazoval svoji vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159, tedy v jeden \u010das. Po dvou, mo\u017en\u00e1 t\u0159ech noc\u00edch, kdy m\u011b bil a zn\u00e1sil\u0148oval, za\u010dal b\u00fdt mil\u00fd, pozorn\u00fd, pe\u010dovatelsk\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 si bl\u00e1hov\u011b myslel, \u017ee kdy\u017e mi uk\u00e1\u017ee, jak dobr\u00fdm dok\u00e1\u017ee b\u00fdt, a zkombinuje to s p\u00e1r za\u0159\u00edkadly, upust\u00edm od Toma a s chut\u00ed se mu vrhnu do n\u00e1ru\u010de tak jako d\u0159\u00edv.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159epo\u010d\u00edtal se, a proto se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b op\u011bt vr\u00e1til k t\u00fdr\u00e1n\u00ed. Nebil m\u011b tak \u010dasto a intenzivn\u011b jako p\u0159i prvn\u00edch v\u00fdbuch\u00e1ch hn\u011bvu bezprost\u0159edn\u011b po tom, co se dov\u011bd\u011bl o m\u00e9m vztahu s Tomem. Uch\u00fdlil se k mnohem sofistikovan\u011bj\u0161\u00edm metod\u00e1m. Dr\u017eel m\u011b p\u0159ipoutan\u00e9ho k posteli d\u00edky \u010demu\u017e se z nemo\u017enosti pohnout m\u00e9 t\u011blo velice brzy stalo nesnesiteln\u011b bolav\u00fdm, od\u0159\u00edzl mi p\u0159\u00edsun potravy a dost\u00e1val jsem jen vodu a ob\u010das p\u00e1r zrnek r\u00fd\u017ee, jen tolik, aby m\u011b nevyhladov\u011bl k \u00fapln\u00e9mu konci. P\u00e1rkr\u00e1t za den m\u011b p\u0159i\u0161el zkontrolovat n\u011bjak\u00fd slou\u017e\u00edc\u00ed. V\u017edy ten stejn\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 to byl n\u011bkdo naprosto loaj\u00e1ln\u00ed a oddan\u00fd Toriovi, kdy\u017e ho ke mn\u011b pou\u0161t\u011bl, ani\u017e by se ob\u00e1val, \u017ee se snad informace o tom, co tu \u0161og\u00fan prov\u00e1d\u00ed s c\u00edsa\u0159em, dostaly i za zdi tohoto pokoje, v n\u011bm\u017e jsem byl dr\u017een. Zprvu m\u011b i dvakr\u00e1t za den odpoutal a odvedl na toaletu, ale ani to jsem nyn\u00ed nezvl\u00e1dal. Ji\u017e p\u00e1r dn\u00ed jsem se nedok\u00e1zal postavit na nohy, byly tedy pode mnou jen m\u011bn\u011bny l\u016f\u017ekoviny za \u010dist\u00e9 a od provaz\u016f se upustilo, proto\u017ee jsem stejn\u011b nebyl schopn\u00fd h\u00fdbat se, nato\u017epak snad pokusit se o \u00fat\u011bk.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee a\u010d jsem si nev\u00fdslovn\u011b  p\u0159\u00e1l, aby tohle utrpen\u00ed kone\u010dn\u011b  skon\u010dilo a vysvobodila m\u011b z n\u011bj smrt, ne\u0161lo to. Ani v tom sv\u00e9m nep\u0159edstaviteln\u011b zb\u00edda\u010den\u00e9m stavu jsem nemohl zem\u0159\u00edt. On to nedovolil, byl mistr v tom, aby m\u011b dr\u017eel na t\u00e9hle nesnesiteln\u00e9 hranici mezi \u017eivotem a mu\u010div\u00fdm um\u00edr\u00e1n\u00edm, ani\u017e bych se dok\u00e1zal z jeho sp\u00e1r\u016f vysmeknout a odej\u00edt na v\u011b\u010dnost.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\u010caroval. Pr\u00e1v\u011b te\u010f. C\u00edtil jsem to. V\u017edy kdy\u017e se toti\u017e sna\u017eil udolat m\u011b i t\u00edmto zp\u016fsobem, nesnesitelnost m\u00e9ho byt\u00ed se prohlubovala. Bylo to, jako by se tis\u00edce ostr\u00fdch jehli\u010dek provrt\u00e1valo do m\u00e9ho mozku a sna\u017eily se tam naj\u00edt a zni\u010dit i tu nejposledn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednku na Toma. Sly\u0161el jsem s\u00e1m sebe k\u0159i\u010det v ag\u00f3nii bolesti a\u017e do doby, ne\u017e jsem na p\u00e1r hodin upadl do bezv\u011bdom\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ten boj z\u0159ejm\u011b  ne\u0161lo vyhr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed vzd\u00e1t se a podvolit se\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl bys n\u011bjak\u00e9 jm\u00e9no, u\u0161\u00e1ku?“ Nesmysln\u011b jsem se ptal psa, kter\u00fd sed\u011bl p\u0159ed moj\u00ed postel\u00ed, nejsp\u00ed\u0161e spokojen\u00fd, \u017ee se dob\u0159e na\u017eral. Bylo toti\u017e kr\u00e1tce po poledni a Miya uva\u0159ila dobr\u00fd ob\u011bd nejen pro v\u0161echny lidi v dom\u011b, ale i to zv\u00ed\u0159e se do\u010dkalo n\u011b\u010deho na zub. Pochopiteln\u011b mi neodpov\u00eddal, jen nato\u010dil hlavu na stranu a pozorn\u011b m\u011b poslouchal, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se znovu obl\u00e9kal do vyp\u016fj\u010den\u00e9ho oble\u010den\u00ed. M\u011bl jsem v pl\u00e1nu j\u00edt s n\u00edm ven, trochu se s n\u00edm sezn\u00e1mit a zjistit, co v\u0161echno um\u00ed. Cht\u011bl jsem to toti\u017e s Toriem skoncovat co nejd\u0159\u00edve, a aby mi byl m\u016fj nov\u00fd \u010dty\u0159noh\u00fd p\u0159\u00edtel n\u011bco platn\u00fd, pova\u017eoval jsem za d\u016fle\u017eit\u00e9 se s n\u00edm trochu sbl\u00ed\u017eit a sladit. „Ba ne,“ zaduman\u011b jsem mu jeho pohled op\u011btoval a vklouzl do bot. „To Bill t\u011b pojmenuje, a\u017e budeme – \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i d\u00edky tob\u011b – znovu spolu. Co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161, cht\u011bl bys jm\u00e9no od c\u00edsa\u0159e?“ K\u0159enil jsem se na n\u011bj a prsty se prob\u00edral v jeho srsti. Miya nep\u0159eh\u00e1n\u011bla, m\u011bl ji skute\u010dn\u011b jako hedv\u00e1b\u00ed. „Tak domluveno.“ Zvednul jsem se na nohy a zam\u00ed\u0159il ven z domu.  <\/div>\n
Str\u00e1vil jsem s n\u00edm cel\u00e9 odpoledne v lese. Nejd\u0159\u00edv jsem ho nechal trochu si pohr\u00e1t a prob\u011bhnout se. Dov\u00e1d\u011bl mezi stromy a rejdil ve sn\u011bhu. Pak jsem zkou\u0161el, jak dob\u0159e ch\u00e1pe, a k m\u00e9mu \u00fa\u017easu jsem zjistil, \u017ee perfektn\u011b rozum\u00ed a reaguje na v\u0161echny m\u00e9 povely. Nejsp\u00ed\u0161 si ani nedovedl p\u0159edstavit, jak moc m\u011b t\u00edm uklidnil. Tedy do t\u00e9 m\u00edry, jak to jen v m\u00e9 situaci bylo mo\u017en\u00e9. Na\u0161el jsem v n\u011bm skv\u011blou oporu, dodal mi o n\u011bco v\u00edce sebed\u016fv\u011bry a o malinko zv\u011bt\u0161il mou nad\u011bji, \u017ee bych mohl vyhr\u00e1t. Ta toti\u017e do t\u00e9 doby byla dosti miziv\u00e1.  <\/div>\n
Oba promrzl\u00ed a unaven\u00ed  jsme se vr\u00e1tili dom\u016f a\u017e ve\u010der a hned po ve\u010de\u0159i si \u0161li lehnout, proto\u017ee nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed r\u00e1no bylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Miyu, jeliko\u017e d\u00e1l jako slu\u017eebn\u00e1 nav\u0161t\u011bvovala pal\u00e1c, pro m\u011b zjistila, \u017ee Torio ka\u017ed\u00fd den brzy za \u00fasvitu opou\u0161t\u00ed zadn\u00edmi branami dv\u016fr a vrac\u00ed se a\u017e k poledni. P\u016fjdu tedy na v\u00fdzv\u011bdy. P\u0159ilep\u00edm se mu na paty a zjist\u00edm, kam chod\u00edv\u00e1. Nem\u011blo smysl to nad\u00e1le odkl\u00e1dat. Pomocn\u00edka jsem ji\u017e m\u011bl a v\u00fdcvik s me\u010dem tak\u00e9. Doufal jsem jen, \u017ee dovednosti, kter\u00e9 mi poskytla princezna Amaya, ne\u017e byla provd\u00e1na, budou dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Nebyl tedy d\u016fvod k dal\u0161\u00edm prodlev\u00e1m, sp\u00ed\u0161e naopak. Poci\u0165oval jsem nutnost co nejv\u00edce si posp\u00ed\u0161it, proto\u017ee Bill se mi vzdaloval. Na\u0161e spojen\u00ed, kter\u00e9 jsme mezi sebou m\u011bli a d\u00e1valo n\u00e1m o sob\u011b v\u011bd\u011bt, se vytr\u00e1celo. Nebylo to sice nic velk\u00e9ho, kdybych to nazval telepati\u00ed, bylo by to asi hodn\u011b p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9, pouze jsme tak n\u011bjak v\u011bd\u011bli, \u017ee ten druh\u00fd \u017eije, a pr\u00e1v\u011b tohle pov\u011bdom\u00ed o n\u011bm zvolna vyprch\u00e1valo, co\u017e m\u011b nem\u00e1lo d\u011bsilo.  <\/div>\n
\u0158\u00edkalo se, \u017ee n\u011bkde hluboko v zalesn\u011bn\u00fdch kopc\u00edch nad pal\u00e1cem m\u00e1 Torio n\u011bjak\u00e9 svoje doup\u011b, kde se v\u011bnuje magii a upev\u0148uje svou moc. Stav\u011bl jsem na tom, \u017ee na t\u011bch pov\u00edda\u010dk\u00e1ch bude n\u011bco pravdy a on skute\u010dn\u011b chod\u00ed tam. Byla by to dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost ho napadnout. Daleko od lid\u00ed, a hlavn\u011b taky od jeho po\u010detn\u00e9 str\u00e1\u017ee, kter\u00e1 by se mohla p\u0159ipojit k jeho obran\u011b, pokud bych se pokosil bojovat s n\u00edm kdekoli jinde. P\u0159esile bych se neubr\u00e1nil a i tak jsem nepochyboval, \u017ee budu m\u00edt co d\u011blat s nestv\u016frou, kterou on bezpochyby byl<\/p>\n<\/div>\n
autor: Tomi & Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tomi & Ainikki Postupn\u011b jsem si balil sv\u00fdch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem si na onu p\u0159echodnou dobu, kterou jsem pob\u00fdval schovan\u00fd v kl\u00e1\u0161te\u0159e, s sebou p\u0159ivezl. Nebylo jich mnoho, a proto jsem posledn\u00ed \u010das, kter\u00fd zb\u00fdval do odjezdu ko\u010d\u00e1ru, jen\u017e m\u011b, Tatsuyu a jeho sestru m\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[329],"tags":[],"class_list":["post-10596","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-znovu-jsem-nasel-vychod-slunce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10596","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10596"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10596\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10596"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10596"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10596"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}