{"id":10597,"date":"2010-09-26T17:00:00","date_gmt":"2010-09-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10571"},"modified":"2010-09-26T17:00:00","modified_gmt":"2010-09-26T16:00:00","slug":"homeless-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/26\/homeless-20\/","title":{"rendered":"Homeless 20."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ub\u011bhly dva dny od Billova odjezdu do Mil\u00e1na. Dva dlouh\u00e9 dny pln\u00e9 nudy, samoty a ukl\u00edzen\u00ed. Dva dny, kdy byl Tom \u00fapln\u011b bez Billa. <\/p>\n

Tom pochodoval u\u017e od r\u00e1na po byt\u011b a neust\u00e1le ukl\u00edzel; vys\u00e1val, vyt\u00edral, zametal… za tyto dva dny stihl um\u00fdt okna v ob\u00fdvac\u00edm pokoji a v kuchyni, vypucovat celou koupelnu… Nyn\u00ed se chystal na pokoje.
„Sakra, Tome… p\u0159ipad\u00e1 ti, \u017ee se\u0161 jak baterka Energizer? V\u016fbec se nezastav\u00ed\u0161,“ lamentoval nad sebou, nesouc k\u00fdbl s vodou, obohacenou sapon\u00e1tem. \u0160el m\u00fdt okna. „A pro\u010d? Proto\u017ee se sna\u017e\u00ed\u0161 zahnat my\u0161lenky na Billa, kter\u00e9mu se nem\u016f\u017ee\u0161 dovolat, pon\u011bvad\u017e ti mobil nefunguje.“<\/div>\n

Bylo to pro n\u011bj dlouh\u00e9 a nudn\u00e9 b\u00fdt tu s\u00e1m. Sna\u017eil se zkr\u00e1tka rozpt\u00fdlit \u010d\u00edmkoliv. Ka\u017edou chv\u00edli hm\u00e1tnul po mobilu v nad\u011bji, \u017ee se t\u0159eba rozjel a on mu bude moct zavolat. Sly\u0161et ho. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, co bude d\u011blat ty nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed t\u0159i dny, ne\u017e se Bill vr\u00e1t\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 tu ze\u0161\u00edl\u00ed a Bill ho pak najde sed\u011bt n\u011bkde v rohu m\u00edstnosti huh\u0148aj\u00edc nesmysln\u00e1 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Jin\u00fd v jeho situaci by jist\u011b sv\u00e9ho voln\u00e9ho \u010dasu vyu\u017eil jinak. I kdyby se m\u011bl jen od r\u00e1na do r\u00e1na koukat na televizi, ale Toma to prost\u011b nebavilo. P\u0159ipadal si s\u00e1m. A on vlastn\u011b byl s\u00e1m. O to v\u00edc myslel na Billa, jeho hnusnou pr\u00e1ci a na to, zda v\u016fbec Billovi chyb\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Do prdele, Tome, je\u0161t\u011b sis m\u011bl po\u0159\u00eddit z\u00e1st\u011brku s krajkou.“ Kroutil hlavou s\u00e1m nad sebou. Mokr\u00fd hadr zask\u0159\u00edp\u011bl na sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdplni okna a Tom se skoro a\u017e zb\u011bdovan\u011b d\u00edval na st\u00e9kaj\u00edc\u00ed kapky vody. Kdyby \u010das ut\u00edkal tak rychle, jako st\u00e9kala voda po skle.<\/div>\n
\n
Povzdechl si. Kdy\u017e ukl\u00edzel, zahnal t\u00edm stesk. Ale noci a chvilky, kdy t\u0159eba jen ob\u011bdval a p\u00e1r minut odpo\u010d\u00edval… byly \u0161\u00edlen\u00e9. Zni\u010duj\u00edc\u00ed.
„Mo\u017en\u00e1 bys mohl zaj\u00edt do dom\u00e1c\u00edch pot\u0159eb a opravdu si z\u00e1st\u011bru po\u0159\u00eddit. No co, v\u017edycky jsi byl hospodyn\u011b do dom\u00e1cnosti. Mamince jsi taky va\u0159il a ukl\u00edzel, a p\u0159iznej si to, chyb\u011blo ti to. Se\u0161 na to zvykl\u00fd,“ mluvil s\u00e1m k sob\u011b, stejn\u011b jako kdy\u017e byl na ulici. Tom se na televizi d\u00edval jen ve\u010der, kdy byl unaven\u00fd, a tak i us\u00ednal. Nespal u sebe v pokoji, ale v ob\u00fdv\u00e1ku. Na gau\u010di. Sna\u017eil se postupn\u011b si zvykat na n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho ne\u017e tvrdou zem. A v pokoji sp\u00e1t nemohl, c\u00edtil se tam blb\u011b. S\u00e1m. Nesnesl pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee Bill nen\u00ed vedle v m\u00edstnosti. \u017de Bill sp\u00ed s kdov\u00ed k\u00fdm. „Kurva!“ zak\u0159i\u010del, kdy\u017e omylem skopl k\u00fdbl s vodou ze \u017eidle. Nap\u011bn\u011bn\u00e1 voda se rozlila po zemi a Tom jen d\u011bkoval, \u017ee na tomto m\u00edst\u011b nen\u00ed koberec. I kdy\u017e ten se chystal vytepovat pozd\u011bji.<\/div>\n
M\u011bl z toho nervy v k\u00fdblu. A to m\u011bl za sebou teprve dva dny. Po kolenou lezl po podlaze a sna\u017eil se do hadru vp\u00edt co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc vody, kterou \u017ed\u00edmal do k\u00fdble. Mo\u017en\u00e1 by m\u011bl nechat i tohohle. Nijak se rad\u011bji nezam\u011bstn\u00e1vat, nebo je\u0161t\u011b n\u011bco rozbije \u010di zni\u010d\u00ed. Cht\u011blo se mu z cel\u00e9 t\u00e9 situace a\u017e bre\u010det. Op\u011bt s\u00e1hl po telefonu a palcem p\u0159ejel po displeji. <\/p>\n

„P\u0159\u00edzraku…“ Vzdychnul, kdy\u017e displej byl stejn\u011b \u010dern\u00fd jako p\u0159ed p\u011bti minutami. Mo\u017en\u00e1 \u017ee to je jedno. \u017de Bill nestoj\u00ed o n\u011bjak\u00e9 vol\u00e1n\u00ed, ale Tom o n\u011bj st\u00e1l. Dout\u0159el posledn\u00ed zbytky vody a popadl k\u00fdbl, aby si ud\u011blal novou vodu. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti se mu povedlo na mokr\u00e9 podlaze uklouznout a tak tak se zachytil sk\u0159\u00ed\u0148ky, aby ne\u017euchnul a to m\u00e1lo vody nevylil znovu.<\/div>\n

„U\u017e se na to m\u016f\u017eu vysrat,“ pomalu kr\u00e1\u010del. Byl nerv\u00f3zn\u00ed s\u00e1m ze sebe. Vlezl do koupelny a v\u0161e za\u010dal znova. <\/p>\n

*** <\/p>\n

\u010ctvrt\u00fd den od odjezdu Billa. Bylo odpoledne. Tom vy\u0161el poprv\u00e9 s\u00e1m do m\u011bsta. Do dom\u00e1c\u00edch pot\u0159eb.<\/div>\n

Byl nevyspal\u00fd a nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd. Ne\u0161lo u\u017e ani tak o pohodl\u00ed, jako sp\u00ed\u0161e o to, \u017ee zkr\u00e1tka nemohl sp\u00e1t. T\u011b\u017eko us\u00ednal a ka\u017edou chv\u00edli se v noci budil. Nech\u00e1pal, jak m\u016f\u017ee Bill \u017e\u00edt s\u00e1m. Nebo tedy mohl. Dokonce nevn\u00edmal ani hlas prodava\u010dky, kter\u00e1 se ho ji\u017e po t\u0159et\u00ed ptala, jak mu m\u016f\u017ee pomoct.
„Oh… jo… pardon. J\u00e1 se pod\u00edv\u00e1m. Vyberu si.“ Usm\u00e1l se a za\u010dal se pln\u011b soust\u0159edit na sv\u016fj n\u00e1kup. Akutn\u011b musel koupit nov\u00fd kastrol, jeliko\u017e se mu ve\u010der povedlo ho p\u0159ip\u00e1lit, jak byl rozt\u011bkan\u00fd. A sv\u016fj n\u00e1kup opravdu zavr\u0161il i onou z\u00e1st\u011brou. Byl zkr\u00e1tka mimo a cel\u00e9 to zvl\u00e1dal snad m\u00ed\u0148 a m\u00ed\u0148. Nebo mu to tak alespo\u0148 p\u0159ipadalo.<\/div>\n
„Bude\u0161 vypadat jak kret\u00e9n v krajkov\u00fd z\u00e1st\u011b\u0159e, ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e tvoje star\u00e9 oble\u010den\u00ed,“ bezmy\u0161lenkovit\u011b k sob\u011b pov\u00eddal a nev\u0161imnul si, \u017ee se po n\u011bm lid\u00e9 ot\u00e1\u010dej\u00ed. „Hlavn\u011b ne r\u016f\u017eovou. Mo\u017en\u00e1 oran\u017eovou. Ne, \u010dervenou. Aby se hodila k P\u0159\u00edzrakovu bytu.“<\/div>\n
P\u00e1r lid\u00ed se dokonce zastavilo a nejist\u011b na n\u011bj koukalo. Na\u010de\u017e se za\u010dali rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe a hledali odborn\u00fd l\u00e9ka\u0159sk\u00fd doprovod, kter\u00fd by tu Tom m\u011bl m\u00edt. <\/p>\n

„Jo tahle je dobr\u00e1.“ P\u0159ihodil do ko\u0161\u00edku kone\u010dn\u00fd v\u00fdb\u011br. Celkem dlouho hledal ten spr\u00e1vn\u00fd odst\u00edn. Cel\u00e9 to odnesl ke kase a rozhl\u00ed\u017eel se kolem, kdy\u017e byl jeho n\u00e1kup markov\u00e1n.
„Bo\u017ee, Tome, tob\u011b u\u017e opravdu hrabe.“ Promnul si \u010delo, kdy\u017e vy\u0161el ven a l\u00ednou ch\u016fz\u00ed vyrazil dom\u016f. <\/div>\n

\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Do hajzlu.“ Hodil Bill na\u0161tvan\u011b mobilem na postel sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje. U\u017e snad po miliont\u00e9 se pokou\u0161el Tomovi dovolat a nikdy neusp\u011bl. Byl na nervy. A hlavn\u011b m\u011bl vztek.
„Jestli p\u0159ijedu a budu m\u00edt vyb\u00edlenej byt, tak ho zabiju.“ Prskal si pro sebe a na\u0161tvan\u011b p\u0159ech\u00e1zel po pokoji, nedbaje, \u017ee jeho spolupracovn\u00edk na n\u011bj cosi vol\u00e1 z koupelny, proto\u017ee v t\u00e9 jeho netekla tepl\u00e1 voda.<\/div>\n
„Jdi do prdele a v\u016fbec na m\u011b nemluv!“ za\u0159val sm\u011br koupelna a nakopl sk\u0159\u00ed\u0148.
„Osu\u0161ku!“
„\u0158\u00edk\u00e1m-dr\u017e-hubu!“ rozrazil dve\u0159e do koupelny a z v\u011b\u0161\u00e1ku strhnul osu\u0161ky a ru\u010dn\u00edky. Hodil to na zem p\u0159ed sprchu. „Debile! Neum\u00ed\u0161 si tam doj\u00edt?! J\u00e1 m\u00e1m taky starost o sv\u016fj byt a ty m\u011b otravuj!“<\/div>\n
„Ne\u0161il, vole. Takhle si nejan\u010dil ani na place, a \u017ee tam jsi to m\u011bl ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i.“
„Dr\u017e u\u017e hubu a vypadni. Nepot\u0159ebuju se na tebe d\u00edvat je\u0161t\u011b tady.“ T\u0159\u00edsknul Bill dve\u0159mi od koupelny.
„Kret\u00e9n neschopnej.“ Prskal a nakop\u00e1val v\u0161echno, co mu p\u0159i\u0161lo pod nohy. Doslova vid\u011bl v \u017eiv\u00fdch barv\u00e1ch, jak mu Tom za t\u011bch p\u011bt dn\u00ed odst\u011bhoval v\u0161echno n\u011bkam do prdele a nez\u016fstala po n\u011bm ani zm\u00ednka. M\u011bl tendence si rv\u00e1t vlasy, \u017ee se zachoval tak naivn\u011b a nechal ho tam s kl\u00ed\u010di i kreditkou.<\/div>\n
„T\u0159eba najdu vyplaven\u00fd byt a nic tam nebude, budu bezdomovec, jako byl on!“ Bill byl na nervy. T\u0159\u00edsknul sebou do postele, hodil p\u0159es hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159 a dal se do hysterick\u00e9ho pl\u00e1\u010de. Nevn\u00edmal sv\u00e9ho kolegu, odch\u00e1zej\u00edc\u00edho z jeho pokoje. Bill se b\u00e1l, p\u0159ipravoval si r\u016fzn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e v hlav\u011b, co ud\u011bl\u00e1 Tomovi. Jak mu mohl jenom v\u011b\u0159it! Poprv\u00e9 n\u011bkomu uv\u011b\u0159il v\u00edc, ne\u017e n\u011bkomu v\u011b\u0159il, a u\u017e ho zradil! „A pojedu dom\u016f. Nevydr\u017e\u00edm to,“ odhodil pol\u0161t\u00e1\u0159 a vzal telefon.<\/div>\n
Z toho roz\u010dilen\u00ed ho ani nepadlo, \u017ee m\u00e1 v pen\u011b\u017eence je\u0161t\u011b x dal\u0161\u00edch kreditek, a tud\u00ed\u017e by neskon\u010dil pod n\u011bjakou betonovou rampou. C\u00edtil se naprosto zrazen\u00fd. <\/p>\n

„Davide… let\u00edm domu u\u017e te\u010f. Bu\u010f tak laskav a kup mi letenku na prvn\u00ed dostupnej let…“ spustil Bill do telefonu hned, jak mu jeho mana\u017eer hovor p\u0159ijal. „Ne u\u017e jsem se rozhodl. Nepolet\u00edm z\u00edtra r\u00e1no. Polet\u00edm je\u0161t\u011b te\u010f. Tak bu\u010f tak hodnej a kup mi j\u00ed… je mi fuk, \u017ee bude drah\u00e1. Na to seru.“ Vztekle polo\u017eil a h\u00e1zel do kufru jednotliv\u00e9 kusy v\u011bc\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu ji David koup\u00ed. Nesn\u00e1\u0161el roz\u010dilen\u00e9ho Billa. Rad\u011bji se s n\u00edm v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch nedohadoval. Bill neust\u00e1le prskal a hystericky bre\u010del p\u0159i sv\u00e9m pob\u00edh\u00e1n\u00ed po pokoji. Byl vztekl\u00fd a zklaman\u00fd z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n

A to mu Tom po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkal, jak je Bill jeho P\u0159\u00edzrak. Stekla mu osam\u011bl\u00e1 slza po tv\u00e1\u0159i. Slan\u00e1, ho\u0159k\u00e1. <\/p>\n

*** <\/p>\n

Toma zabolelo u srdce. Prudce si sedl na pohovce a p\u0159edklonil se bolestn\u011b dop\u0159edu.
„Auu,“ n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku. „Bille, n\u011bco se d\u011bje…“<\/div>\n

Nec\u00edtil se dob\u0159e. Cht\u011blo se mu zvracet, k\u0159i\u010det a bylo mu \u00fazko. P\u0159it\u00e1hl si kolena k t\u011blu v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tak utlum\u00ed bolest. Nebo sp\u00ed\u0161 ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Za\u010d\u00ednal se b\u00e1t. Myslel na Billa ka\u017edou minutu, ale te\u010f to bylo jin\u00e9. Pr\u00e1v\u011b v tenhle moment mu sch\u00e1zel naprosto nejv\u00edc. Cht\u011bl ho tady. Cht\u011bl ho obejmout. C\u00edtit jeho v\u016fni.
„Tome… u\u017e z\u00edtra… Z\u00edtra dopoledne se vr\u00e1t\u00ed.“ Sna\u017eil se uklidnit s\u00e1m sebe.<\/div>\n
Bolelo ho uvnit\u0159 sebe. C\u00edtil slzy proud\u00edc\u00ed pod jeho v\u00ed\u010dky, ale sna\u017eil se je v sob\u011b potla\u010dit. Hm\u00e1tl po ovl\u00e1da\u010di na televizi a ztlumil zvuk. Druh\u00fdm zapnul jak\u00e9si c\u00e9d\u00e9\u010dko ve v\u011b\u017ei vedle dom\u00e1c\u00edho kina. Nau\u010dil se za t\u011bch p\u011bt dn\u016f jak\u017e tak\u017e se v\u0161\u00edm zach\u00e1zet. Pot\u0159eboval sv\u011btlo a pohyb obrazovky. Necht\u011bl hlasy. Pot\u0159eboval hudbu. Nejl\u00e9pe klidnou, trochu veselou. Ale v p\u0159ehr\u00e1va\u010di byl disk s rockovou muzikou. Tom vstal, zhasnul v\u0161echna sv\u011btla. Pouze lampa u gau\u010de z\u00e1\u0159ila. Okno op\u011bt doko\u0159\u00e1n. Z pokoje si donesl p\u0159ikr\u00fdvku a pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Nech\u00e1pal co se d\u011bje, nebo pro\u010d, ale bylo mu nep\u0159\u00edjemn\u011b. Hodil pol\u0161t\u00e1\u0159 na seda\u010dku a sto\u010dil se na n\u00ed do klubka. Pe\u0159inu si p\u0159et\u00e1hl skoro a\u017e p\u0159es hlavu. Nechal vy\u010duhovat jen o\u010di. Nejrad\u011bji by okam\u017eit\u011b usnul a vzbudil se teprve ve chv\u00edli, kdy se jeho p\u0159\u00edzrak vr\u00e1t\u00ed, ale nedok\u00e1zal ani zav\u0159\u00edt o\u010di. U\u017e ho pot\u0159eboval. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd na to b\u00fdt takhle dlouho s\u00e1m v n\u011bjak\u00e9m byt\u011b. A te\u010f se to na n\u011bm projevovalo. Nav\u00edc ho st\u00e1le v\u00edc su\u017eovaly obavy o Billa. Nic o n\u011bm nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo. Co kdy\u017e mu ten parchant n\u011bco ud\u011blal a Bill se mu te\u010f nem\u016f\u017ee dovolat? Kdyby aspo\u0148 um\u011bl zapnout notebook, jen\u017ee Bill ho m\u011bl na heslo. A to Tom neznal. Mohl by Billa naj\u00edt p\u0159es skype nebo tak n\u011bjak.<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval na leti\u0161ti a \u010dekal na tax\u00edk, kter\u00fd ho m\u011bl odv\u00e9st dom\u016f. Kufr mu le\u017eel u nohou a on si roz\u010dilen\u00edm okusoval nehet.
„Tak kurva kde je?“ Rozhodil rukama a vyslou\u017eil si n\u011bkolik podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch pohled\u016f od kolemjdouc\u00edch. Bill m\u011bl sto chut\u00ed je vyfuckovat, ale p\u0159ekazilo mu to auto s n\u00e1pisem Taxi, kter\u00e9 u n\u011bj zastavilo.
„No hur\u00e1.“ Nastoupil dovnit\u0159 a nechal si nalo\u017eit zavazadlo. Nadiktoval adresu a sledoval d\u011bn\u00ed za oknem. Byl vystresovan\u00fd jako snad je\u0161t\u011b nikdy.<\/div>\n
Tolik se b\u00e1l, \u017ee p\u0159i\u0161el o v\u0161echno, co si vybudoval tvrdou prac\u00ed. V\u0161echno, co m\u011bl, m\u011bl kv\u016fli sv\u00e9mu t\u011blu. Miloval se, nemohl ani jinak, ne\u017e b\u00fdt s\u00e1m sob\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Op\u0159el hlavu o ok\u00fdnko. Pr\u0161elo. Byla tmav\u00e1, de\u0161tiv\u00e1 noc. Kapky nar\u00e1\u017eely do skla a st\u00e9kaly dol\u016f. Bill je pozoroval. C\u00edtil jejich chlad, a to ho uklid\u0148ovalo. M\u011bl v puse zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chu\u0165. Jako by byl u zuba\u0159e. Bylo mu zle.<\/p>\n<\/div>\n
\u017daludek se mu obr\u00e1til, kdy\u017e \u0159idi\u010d odbo\u010dil do jeho s\u00eddli\u0161t\u011b. Ruce se mu rozklepaly. Kdekdo by mo\u017en\u00e1 tvrdil, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u00ed. \u017de b\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch nat\u00e1\u010den\u00ed by m\u011bl v\u0161echno zp\u00e1tky, ale tak snadn\u00e9 to nebylo. Billovi sice jeho pr\u00e1ce nevadila, byl na ni u\u017e zvykl\u00fd, ale i tak ho to ob\u010das st\u00e1lo hodn\u011b siln\u00fd \u017ealudek, a z p\u0159edstavy, \u017ee by se m\u011bl vr\u00e1tit na sam\u00fd za\u010d\u00e1tek, kdy si nemohl dovolit s n\u011b\u010d\u00edm nesouhlasit, se mu d\u011blalo mdlo.
„Tak 7 euro.“ Zazn\u011bl \u0159idi\u010d\u016fv hlas. Bill nem\u011bl ani pomy\u0161len\u00ed si jeho slova p\u0159ekontrolovat na \u010dte\u010dce na palubn\u00ed desce. Jednodu\u0161e mu do ruky vrazil \u010d\u00e1stku, kterou si \u0159ekl, a vystoupil. Jeho kufr dopadl k jeho noh\u00e1m a Bill hodnou chv\u00edli st\u00e1l p\u0159ed sv\u00fdm panelov\u00fdm domem a moknul. <\/p>\n

„Dob\u0159e ti tak, blbe\u010dku. Zavinil sis to s\u00e1m.“ Zaprskal Bill do ticha a se sv\u00fdm zavazadlem odemkl vchodov\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n

Kufr odm\u00edtal t\u00e1hnout po schodech a rychle p\u0159ivolal v\u00fdtah. \u010cek\u00e1n\u00ed na n\u011bj mu p\u0159ipadalo jako v\u011bcnost a nerv\u00f3zn\u011b si tahal za kr\u00e1tk\u00e9 vlasy. Nyn\u00ed mu sch\u00e1zely dlouh\u00e9. Mohl by se tahat v\u00edc a doc\u00edlit emotivn\u011bj\u0161\u00edho efektu. Kdy\u017e zalezl dovnit\u0159, p\u0159ipadalo mu, \u017ee m\u00e1 klaustrofobii stejn\u011b jako Tom. M\u011bl chu\u0165 ho zab\u00edt. Nem\u011bl v sob\u011b \u017e\u00e1dnou l\u00edtost \u010di stesk. Pouze vztek, nen\u00e1vist a zklam\u00e1n\u00ed. Bude vykraden\u00fd. Bill si t\u00edm byl snad a\u017e jist\u00fd.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 u\u017e i sm\u00ed\u0159en\u00fd a \u010dekal jen na ten d\u016fkaz. Jen na to, a\u017e se o tom p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed na vlastn\u00ed o\u010di. Pak u\u017e by mu absolutn\u011b nic nemohlo st\u00e1t v cest\u011b p\u0159ed t\u00edm Toma rozkouskovat. Zhluboka se nadechl, kdy\u017e v\u00fdtah zastavil a on st\u00e1l p\u0159ed dve\u0159mi do sv\u00e9ho bytu. Urychlen\u011b odemkl a vpadl dovnit\u0159. Zabouchl za sebou, kufr nechal v chodb\u011b, a ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval s vyzouv\u00e1n\u00edm, vlet\u011bl do ob\u00fdv\u00e1ku. <\/div>\n
„Jako bych to ne\u0159\u00ed…“ Zasekl se v polovin\u011b sv\u00e9ho roz\u010dilov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e jeho o\u010di zmapovaly prostor a mozek zpracoval fakt, \u017ee tu nic nechyb\u00ed. Polekan\u011b se oto\u010dil, kdy\u017e se za jeho z\u00e1dy ozvalo vystra\u0161en\u00e9 vyjeknut\u00ed. Tom sed\u011bl nap\u0159\u00edmen\u00fd na seda\u010dce, jako by spolkl prav\u00edtko a z\u00edral na ten obrys postavy jen kus od n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Ub\u011bhly dva dny od Billova odjezdu do Mil\u00e1na. Dva dlouh\u00e9 dny pln\u00e9 nudy, samoty a ukl\u00edzen\u00ed. Dva dny, kdy byl Tom \u00fapln\u011b bez Billa. Tom pochodoval u\u017e od r\u00e1na po byt\u011b a neust\u00e1le ukl\u00edzel; vys\u00e1val, vyt\u00edral, zametal… za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10597","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10597","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10597"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10597\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10597"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10597"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10597"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}