{"id":10607,"date":"2010-09-25T15:30:00","date_gmt":"2010-09-25T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10581"},"modified":"2010-09-25T15:30:00","modified_gmt":"2010-09-25T14:30:00","slug":"obsession-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/25\/obsession-8\/","title":{"rendered":"Obsession 8."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekvapilo m\u011b Tomovo chov\u00e1n\u00ed, a to v\u00edc ne\u017e dost. Ne\u010dekal jsem, \u017ee by si se mnou takhle „pohr\u00e1val“, ale bylo mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Kdy\u017e spat\u0159\u00edm, \u017ee zav\u0159el o\u010di, za\u010dne mi \u0161rotovat v hlav\u011b, co bych mohl, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno m\u011bl ud\u011blat. Chvilku se na n\u011bj jen tak d\u00edv\u00e1m a pozoruji ho. Ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr jeho tv\u00e1\u0159e. On je stejn\u011b tak hezk\u00fd, bo\u017ee.<\/em> Po chvilce zkoum\u00e1n\u00ed jeho dokonalosti se odv\u00e1\u017e\u00edm ho prstem pohladit po tv\u00e1\u0159i. Jen tak zlehka mu po n\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm, je do hladka oholen\u00e1. Tak jak to m\u00e1m r\u00e1d.<\/em><\/div>\n
O\u010di neotev\u0159el, jen se tro\u0161ku pousm\u00e1l, co\u017e m\u011b p\u0159\u00edmo nutilo j\u00edt d\u00e1l. A taky, \u017ee jsem \u0161el. Prstem jsem mu p\u0159ejel po nose a uculil se. Byl rozko\u0161n\u00fd, jak se i on hned usm\u00e1l. Z nosu jsem ov\u0161em sjel na rty.<\/div>\n
M\u011bl je tak hebk\u00e9 a m\u011bkk\u00e9. Jen lehce r\u016f\u017eov\u00e9. P\u0159ejel jsem po nich n\u011bkolikr\u00e1t. Sledoval jsem, jak se jeho v\u00fdraz m\u011bn\u00ed. Najednou byl zcela v\u00e1\u017en\u00fd a rty pootev\u0159el. Neodolal jsem a p\u0159ejel mu ji\u017e po tro\u0161ku vlhk\u00e9 \u010d\u00e1sti rt\u016f a pak je obkrou\u017eil kolem dokola. Na co te\u010f asi mysl\u00ed…<\/em><\/div>\n
Posunul jsem se po n\u011bm jen o kousek v\u00fd\u0161 a na rty mu vydechl hork\u00fd dech a pak po nich znovu p\u0159ejel prstem. Nem\u011bl jsem slov.<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e po chvilce v\u00e1han\u00ed  jsem nabral tro\u0161ku odvahy a dal mu lehkou a n\u011b\u017enou pusinku na koutek rt\u016f.<\/div>\n
\n
„Pro\u010d…?“ po\u0161ept\u00e1m jen ti\u0161e a pak se usm\u011bju. Takhle bezv\u00fdznamn\u00e1 ot\u00e1zka m\u011bla tak velkou roli a v\u00e1hu.<\/em><\/div>\n
Najednou jsem zapomn\u011bl na probl\u00e9my, na strach z toho nechutn\u00e9ho mu\u017ee. Myslel jsem jen a jen na to stvo\u0159en\u00ed\u010dko, na kter\u00e9m jsem le\u017eel.<\/div>\n
„…co pro\u010d?“ za\u0161ept\u00e1 nech\u00e1pav\u011b, ale i p\u0159esto se mu rty zk\u0159iv\u00ed do \u00fasm\u011bvu a o\u010di m\u00e1 st\u00e1le zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Ale nic, pt\u00e1m se s\u00e1m sebe,“ \u0159eknu a pohlad\u00edm jej po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Aha. A na co?“ hlesne.<\/div>\n
„Pro\u010d se tohle d\u011bje.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to tak m\u00e1 b\u00fdt,“ pokr\u010d\u00ed rameny a zase znehybn\u00ed.<\/div>\n
„Asi ano, je to mo\u017en\u00e9, ale p\u0159esto mi to p\u0159ijde zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. A je\u0161t\u011b v\u00edc to, jak na m\u011b reaguje\u0161,“ usm\u011bju se a zase se zap\u0159u rukama vedle jeho hlavy. Otev\u0159e o\u010di a pod\u00edv\u00e1 se do m\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Byl bys rad\u011bji, kdybych t\u011b odstr\u010dil?“ \u0161pitne sotva sly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Ne,“  \u0159eknu narovinu.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161,“ pokr\u010d\u00ed s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem rameny a zase zav\u0159e o\u010di. Jsem potichu, jen si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Neust\u00e1le se pt\u00e1 jen m\u011b, nebo mi to tak alespo\u0148 p\u0159ipad\u00e1. Ale on mi nikdy neodpov\u00ed \u00fapln\u011b.<\/em> Z \u00fast se mu vydere tich\u00fd povzdech a zas pravideln\u011b oddychuje.<\/p>\n<\/div>\n
„O \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ zept\u00e1m se ho a za\u010dnu si pohr\u00e1vat s jeho cop\u00e1nkem.<\/div>\n
„O \u010dem asi tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161,“ zasm\u011bje se a se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„No, to j\u00e1 nev\u00edm, o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161. Pov\u011bz,“ \u0159eknu a se zaujet\u00edm se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„No \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, o \u010dem asi tak ty p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161. N\u011bkdy by m\u011b v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmalo, na co mysl\u00ed\u0161,“ zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To m\u011b taky, na co mysl\u00ed\u0161 ty…“ \u0159eknu tak tajemn\u011b a ti\u0161e. Jen se uli\u010dnicky usm\u011bje a pomalu se posad\u00ed. Posad\u00edm se z\u00e1rove\u0148 s n\u00edm a pak z n\u011bj za\u010dnu slejzat.<\/div>\n
„Moc se necul,“ \u0159eknu a uk\u00e1\u017eu na n\u011bj prstem.<\/div>\n
„Nic ned\u011bl\u00e1m,“ zvedne se se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Cul\u00ed\u0161 se,“ posad\u00edm se na voln\u00e9 m\u00edsto na posteli. „Kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Kam bys \u0159ekl,“ oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Moment\u00e1ln\u011b… ke mn\u011b?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Jsem u tebe,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee ke mn\u011b jde\u0161 bl\u00ed\u017e,“ usm\u011bju se a ol\u00edznu si rty. On je takov\u00fd provokat\u00e9r. Sna\u017e\u00ed se ze m\u011b ud\u011blat blbce a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu se mu to velmi dob\u0159e vede. Nav\u00edc… jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se snad pokou\u0161\u00edm se sv\u00fdm bratrem flirtovat?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m \u017e\u00edze\u0148, Bille. Tak\u017ee si dojdu do kuchyn\u011b pro pit\u00ed. A ten jaz\u00fd\u010dek si schovej.“<\/div>\n
„Tak to ut\u00edkej, abys nevyprahl,“ zasm\u011bju se a lehnu si. „Jaz\u00fd\u010dek? Jen jsem se ol\u00edznul. M\u00e1m vysu\u0161en\u00e9 rty, v\u00ed\u0161?“ \u0159eknu.<\/div>\n
„A chce\u0161 taky n\u011bco dobr\u00fdho k pit\u00ed nebo… n\u011bco jin\u00fdho?“ podivn\u011b se zacul\u00ed a povyt\u00e1hne si kalhoty. Podzvednu jedno obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co je to „n\u011bco jin\u00e9ho“?“ A pro\u010d si u toho povyt\u00e1hnul kalhoty?<\/em><\/div>\n
„Uhm… rad\u0161i nic,“ rozesm\u011bje se, „hned jsem zp\u011bt,“ odejde. Jen zakrout\u00edm se sm\u00edchem hlavou a zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Po chvilce se vr\u00e1t\u00ed  s Red Bullem v ruce.<\/div>\n
„Jsem tu,“ ozn\u00e1m\u00ed mi, napije se a polo\u017e\u00ed plechovku na stolek.<\/div>\n
„A kde m\u00e1m n\u011bco j\u00e1?“  \u0159eknu smutn\u011b a zvednu hlavu.<\/div>\n
„Napij se z m\u00fdho. Nebo se m\u011b \u0161t\u00edt\u00ed\u0161?“ pozvedne obo\u010d\u00ed a pod\u00e1 mi ho.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b moc. Ani si ke mn\u011b nesedej,“ zasm\u011bju se a hned se po plechovce nat\u00e1hnu a usrknu si.<\/div>\n
„S t\u00edm bychom m\u011bli n\u011bco ale ud\u011blat,“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Vezme mi Red Bull z ruky a sko\u010d\u00ed na m\u011b.<\/div>\n
„Bo\u017eeee,“ k\u0159iknu se sm\u00edchem a chytnu ho. „A co jako?“<\/div>\n
Obkro\u010dmo si na m\u011b sedne, vezme mi ruce a dr\u017e\u00ed mi je nad hlavou. „Te\u010f zav\u0159i o\u010di…“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 se boj\u00edm,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Neboj se,“ usm\u011bje se tak stra\u0161n\u011b d\u016fv\u011bryhodn\u011b, „slibuju, \u017ee se ti to bude l\u00edbit,“ vezme do ruky Red Bull.<\/div>\n
„Pro\u010d si bere\u0161 ten Red Bull? Tome,“ \u0159eknu v\u00fdhru\u017en\u011b. Ale nakonec povol\u00edm a uvoln\u00edm se, zav\u0159u o\u010di. Ruce mi u\u017e dr\u017e\u00ed jen jednou rukou. Nic nesly\u0161\u00edm, ani nevid\u00edm. Najednou uc\u00edt\u00edm na rtech jeho dech.<\/div>\n
„Otev\u0159i pusu,“ vydechne ti\u0161e. Srdce mi bu\u0161\u00ed najednou jako o z\u00e1vod, sp\u00ed\u0161 jako spla\u0161en\u00e9. Poslechnu ho a pootev\u0159u rty. Zase se tro\u0161ku odt\u00e1hne, usly\u0161\u00edm n\u011bco nerozeznateln\u00e9ho a pak, jak n\u011bco polo\u017e\u00ed. Lehce mi nadzvedne hlavu a zas se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. C\u00edt\u00edm jeho tepl\u00fd dech. A najednou se dotkne sv\u00fdmi rty m\u00fdch a do pusy mi nate\u010de n\u011bco tepl\u00fdho.<\/div>\n
Jakmile uc\u00edt\u00edm jeho rty na m\u00fdch, instinktivn\u011b je pootev\u0159u. C\u00edt\u00edm, \u017ee mi te\u010de do pusy Red Bull, tak za\u010dnu postupn\u011b polykat a jemn\u011b se o jeho rty ot\u0159u. Tohle jsem ne\u010dekal. Jsem v\u00edc ne\u017e v \u0161oku a m\u00e1m strach, \u017ee se p\u0159estanu ovl\u00e1dat. Bo\u017ee, m\u00e1m takovou chu\u0165 ho pol\u00edbit, \u010di ho za\u010d\u00edt rovnou drze l\u00edbat!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odt\u00e1hne se.<\/div>\n
„A to ses tak b\u00e1l,“ zasm\u011bje se jako by nic.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1\u0161 v \u00famyslu,“ \u0159eknu ti\u0161e a pak se usm\u011bju. Te\u010f m\u011b dostal na kolena.<\/div>\n
„Jen jsi byl trochu blb\u011b naklon\u011bn\u00fd, a te\u010f ti to te\u010de kolem pusy,“ sklon\u00ed se ke mn\u011b se sm\u00edchem. Fascinuje m\u011b, \u017ee se v\u016fbec nestyd\u00ed. \u0160pi\u010dkou jazyka mi pomalu sl\u00edzne kapku, kter\u00e1 mi te\u010de od koutku rt\u016f.<\/div>\n
„Mmmmm,“ vydechnu jen a automaticky povystr\u010d\u00edm jazyk. Je tak drzej, tak moc drzej, a\u017e to bol\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ne, \u017ee bych to te\u010f zlep\u0161il,“ zasm\u011bje se potichu a prstem ot\u0159e m\u00edsto, kter\u00e9 mi ol\u00edznul. Poodt\u00e1hne se jen kousek a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A te\u010f up\u0159\u00edmn\u011b… L\u00edb\u00ed se ti to?“<\/div>\n
Zav\u0159u pomalu pusu. Kdy\u017e  se na tohle zept\u00e1, vyschne mi r\u00e1zem v krku, i kdy\u017e je to p\u00e1r minut, co jsem vlastn\u011b dostal nap\u00edt. Nehnut\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, p\u0159\u00edmo do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Kdy\u017e \u0159eknu ano, mo\u017en\u00e1 ztrat\u00edm v\u0161echno, odt\u00e1hne se ode m\u011b a odejde. Ale kdy\u017e \u0159eknu ne, ud\u011bl\u00e1 mo\u017en\u00e1 tot\u00e9\u017e. Ale kdyby se to nel\u00edbilo jemu, p\u0159ece by to ned\u011blal. P\u0159ece by m\u011b po\u0159\u00e1d takhle neprovokoval a nesna\u017eil se m\u011b dostat do stavu, kdy podlehnu a p\u0159ekro\u010d\u00edm ve\u0161ker\u00e9 hranice.<\/em><\/div>\n
„Ano. Nebo. Ne.“ Ka\u017ed\u00e9 slovo \u0159ekne zvl\u00e1\u0161\u0165. Nevinn\u011b se p\u0159i tom usm\u00edv\u00e1. Ti\u0161e vydechnu. Ani na okam\u017eik neuhnu pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano,“ \u0159eknu jist\u011b. Byl jsem v rozpac\u00edch, p\u0159ipadal jsem si, jako kdybych n\u011bco ud\u011blal, n\u011bco velmi \u0161patn\u00e9ho.<\/div>\n
„A to ti ani tro\u0161ku nevad\u00ed, \u017ee jsem tv\u016fj br\u00e1cha?“ str\u010d\u00ed mi pramen vlas\u016f za ucho.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b jsem \u010dekal, \u017ee se m\u011b na tohle v co nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b zept\u00e1. A do\u010dkal jsem se. S\u00e1m jsem nev\u011bd\u011bl, co mu odpov\u011bd\u011bt, bylo to pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Sklop\u00edm o\u010di a pohledem poprv\u00e9 uhnu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, ale…“ Prstem m\u011b pohlad\u00ed po brad\u011b.<\/div>\n
„Ale…?“<\/div>\n
„Ne, nevad\u00ed, pr\u00e1v\u011b  \u017ee… \u017ee naopak,“ vyhrknu ze sebe. Te\u010f bych si nejrad\u0161i nafackoval. Tom se usm\u011bje a \u0161oupne n\u00e1s po posteli kus d\u00e1l. Str\u010d\u00ed mi pod hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se nejist\u011b.<\/div>\n
„N\u011bco chci zkusit…“ za\u0161ept\u00e1 n\u00e1hle taky nejist\u011b a za\u010dne mi stahovat triko.<\/div>\n
„Tome, to ne… po\u010dkej. Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0159eknu a chytnu si to tri\u010dko.<\/div>\n
„Jen… jen si ho sundej, Bille. Pros\u00edm. C\u00edt\u00edm se tak l\u00edp,“ povzdechne a taky si ho sund\u00e1. M\u00e1m pocit, jako by se vracely ty star\u00e9 \u010dasy, kdy jsem se styd\u011bl.<\/div>\n
„Ale…“ nam\u00edtnu a za\u010dnu si ho tedy sund\u00e1vat, ale velmi pomalu. S omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem mi pom\u016f\u017ee z trika a pak ho polo\u017e\u00ed vedle. Vsune ruce pode m\u011b a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se k m\u00e9mu obli\u010deji.<\/div>\n
Jsem nerv\u00f3zn\u00ed a d\u00edky tomu i rozechv\u011bl\u00fd. Nev\u00edm, co m\u00e1 v pl\u00e1nu ud\u011blat. Ale jestli to, na co mysl\u00edm, tak s\u00e1m nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct, jak\u00e1 bude moje reakce. Jen na n\u011bj kouk\u00e1m a nic ned\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
„Hlavn\u011b sebou ne\u0161ij, ano? Nikdy jsem tohle ned\u011blal… ne s klukem, ne s m\u00fdm bratrem,“ povzdechne skoro a\u017e utr\u00e1pen\u011b a st\u00e1le se ke mn\u011b po milimetrech p\u0159ibli\u017euje. P\u0159ipadal jsem si tak hloup\u011b, jako kdybych byl mal\u00e9 neomalen\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se neum\u00ed chovat. Nav\u00edc strach mnou p\u0159\u00edmo cloumal.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne,“ \u0159eknu a odt\u00e1hnu se od n\u011bj mali\u010dko. \u0158ekl jsem to skoro a\u017e nesly\u0161n\u011b. „Ned\u011blej nic, co nechce\u0161, tohle… ne, Tomi.“ Necht\u011bl jsem tohle v\u016fbec \u0159\u00edct, ale najednou jsem m\u011bl takov\u00fd strach, \u017ee to d\u011bl\u00e1 jen ze soucitu.<\/div>\n
„J\u00e1 ale chci. Jen… to mus\u00edm vst\u0159ebat. Jsem z toho nerv\u00f3zn\u00ed,“ hlesne a p\u0159itiskne se ke mn\u011b. Vydechne mi na bradu a za\u010dne se nosem jemn\u011b t\u0159\u00edt o m\u016fj. Za\u010dnu p\u0159iv\u00edrat mali\u010dko o\u010di.<\/div>\n
„Ned\u011blej to, kdy\u017e jsi nerv\u00f3zn\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1m. S\u00e1m se za\u010dnu tro\u0161ku uklid\u0148ovat a uti\u0161\u00edm i svoje chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo, ale ne o moc. Cht\u011bl bych okusit jeho rty, tak moc…<\/em><\/div>\n
Jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed  po krku, trhan\u011b se nadechne a za\u010dne sv\u00fdmi rty jemn\u011b a pomalu jezdit po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Zav\u0159u o\u010di \u00fapln\u011b a nech\u00e1v\u00e1m ho. Je mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9. V\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9. C\u00edt\u00edm v b\u0159i\u0161e ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. D\u00e1 mi malou pusinku na l\u00ed\u010dko a p\u0159esune se sv\u00fdmi rty na druhou tv\u00e1\u0159, kde d\u011bl\u00e1 to stejn\u00e9. Znovu dostanu dal\u0161\u00ed pusinku a kone\u010dn\u011b se s v\u00fddechem dostane k m\u00fdm rt\u016fm. Za\u010dne se pomalu a nerv\u00f3zn\u011b t\u0159\u00edt nosem o m\u016fj. Pootev\u0159u rty, ale ne moc. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se v\u00edc k t\u011bm jeho, p\u0159ejedu po nich a semknu sv\u00e9. Jen zlehka ho pol\u00edb\u00edm, opravdu jen zlehka.<\/div>\n
Tom vydechne a d\u00e1 mi pusinku do lev\u00e9ho koutku, pak do prav\u00e9ho. Stejn\u011b tak obda\u0159\u00ed i m\u016fj horn\u00ed ret a doln\u00ed. Pak kone\u010dn\u011b rozhodn\u011b a n\u011b\u017en\u011b nasaje m\u016fj horn\u00ed ret mezi sv\u00e9 rty.<\/div>\n
V ten okam\u017eik ho pohlad\u00edm n\u011b\u017en\u011b po hlav\u011b a op\u011btuji mu to. Znovu ho nasaje jen z druh\u00e9 strany a ot\u0159e se mi nosem o tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
„Mmmh,“ poprv\u00e9 tro\u0161ku oddechnu a v\u00edc rty pootev\u0159u.<\/div>\n
P\u0159ichyt\u00ed m\u011b za bok a za\u010dne m\u011b pomalu a opatrn\u011b l\u00edbat, jako by se b\u00e1l m\u00e9 reakce.<\/div>\n
Chvilku ho ponech\u00e1m v nejistot\u011b  a pak za\u010dnu spolupracovat, ale po\u0159\u00e1d tak opatrn\u011b a pomalu. Ne\u010dekal jsem, \u017ee se tohle stane, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee dnes. Nedok\u00e1\u017eu popsat jak mi moment\u00e1ln\u011b je, ale v\u00edm jedno. Moje srdce nebu\u0161ilo nikdy tak rychle jako te\u010f. Uv\u011bdomuji si, \u017ee tohle nesm\u00edme, \u017ee je to naprosto proti pravidl\u016fm a je to trestn\u00e9, nez\u00e1konn\u00e9, ale j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu zastavit. Je to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Levou rukou m\u011b jemn\u011b  p\u0159ichyt\u00ed za tv\u00e1\u0159 a d\u00e1l m\u011b s n\u011bhou ochutn\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Jednou rukou ho obejmu kolem krku a tak si ho k sob\u011b v\u00edc p\u0159itisknu a l\u00e9pe ke mn\u011b i m\u016f\u017ee. Druhou ruku mu polo\u017e\u00edm na bok, ale jen na okam\u017eik. Prstem toti\u017e p\u0159ejedu po linii jeho t\u011bla od boku a\u017e po pa\u017ei. Nechci na nic sp\u011bchat, ale opl\u00e1c\u00edm mu to, jak jen to jde. L\u00edb\u00e1 n\u00e1dhern\u011b, tak opatrn\u011b, jako by se b\u00e1l, \u017ee se mu snad pod jeho polibky rozplynu. Nemohl jsem se ho naba\u017eit.<\/em><\/div>\n
Vzdychne a jazykem objede m\u016fj doln\u00ed ret. Hned toho vyu\u017eiju a povystr\u010d\u00edm jazyk. \u0160pi\u010dkou jazyka se dotknu t\u00e9 jeho a vzru\u0161en\u011b zavrn\u00edm. Tohle nem\u00e1 jedinou chybi\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011b najednou p\u0159estane l\u00edbat. Odt\u00e1hne se, jako by cht\u011bl p\u0159estat, ale jen se nato\u010d\u00ed. Vnikne jazykem do m\u00e9 pusy. Za\u010dne si s \u00fasm\u011bvem hr\u00e1t s m\u00fdm jazykem, nel\u00edb\u00e1 m\u011b.<\/div>\n
„Ooh,“ vyjede mi z \u00fast a za\u010dnu mu to opl\u00e1cet. Jen tak jemn\u011b nar\u00e1\u017e\u00edm do jeho jazyka t\u00edm sv\u00fdm. Sem tam mu jazyk obkrou\u017e\u00edm kolem dokola a pak se s n\u00edm za\u010dnu mali\u010dko pr\u00e1t. Jakmile mi za\u010dne cp\u00e1t jazyk hloub\u011bji do \u00fast, povol\u00edm a uvoln\u00edm mu cestu. M\u00e1m jen strach, \u017ee moje t\u011blo nevydr\u017e\u00ed tenhle n\u00e1val slasti a vzru\u0161en\u00ed moc dlouho. Je to hloup\u00e9, ale c\u00edt\u00edm ten zn\u00e1m\u00fd pocit v podb\u0159i\u0161ku. V cel\u00e9m t\u011ble mi proud\u00ed hork\u00e1 vlna vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
Dlan\u00ed sjede po m\u00e9  hrudi na b\u0159icho. U\u017e zapoj\u00ed i rty. Za\u010dne m\u011b v\u00e1\u0161niv\u011b, av\u0161ak st\u00e1le jemn\u011b l\u00edbat, a jazykem si hraje s m\u00fdm. Slab\u011b zast\u00e9n\u00e1m a tro\u0161ku intenzitu na\u0161eho l\u00edb\u00e1n\u00ed zv\u00fd\u0161\u00edm a zrychl\u00edm, ale po\u0159\u00e1d jsem n\u011b\u017en\u00fd. Rukou ho za\u010dnu \u0161krabkat po lopatk\u00e1ch a sem tam opatrn\u011b zatla\u010d\u00edm nehty do jeho sametov\u00e9 k\u016f\u017ee. Neum\u00ed si p\u0159edstavit, co mi t\u00edmhle zp\u016fsobuje.<\/div>\n
Tom vzdychne, zajede mi rukou pod ramena a tro\u0161ku m\u011b nadzvedne, \u010d\u00edm\u017e si m\u011b k sob\u011b nat\u011bsno p\u0159itiskne. Jeho pohyby \u00fast za\u010dnou b\u00fdt tvrd\u0161\u00ed a jeho jazyk je\u0161t\u011b dychtiv\u011bj\u0161\u00ed po tom m\u00e9m.<\/p>\n<\/div>\n
Rozpout\u00e1m divokou hru. Divokou hru na\u0161ich jazyk\u016f. Tak horliv\u011b propl\u00e9t\u00e1m jazyk s t\u00edm jeho. Ob\u010das ti\u0161e zafun\u00edm nosem. Je to tak nebezpe\u010dn\u00e9, vzru\u0161uj\u00edc\u00ed a zak\u00e1zan\u00e9.<\/div>\n
S kr\u00e1sn\u00fdm mlasknut\u00edm se odtrhne od m\u00fdch rt\u016f, rukou m\u011b pohlad\u00ed po podb\u0159i\u0161ku a zajede s n\u00ed pode m\u011b. Kdy\u017e m\u011b vezme do n\u00e1ru\u010de, p\u0159eto\u010d\u00ed n\u00e1s. Na z\u00e1da si lehne on a m\u011b nech\u00e1 b\u00fdt na sob\u011b. Z\u0159ejm\u011b se boj\u00ed, \u017ee je na m\u011b moc t\u011b\u017ek\u00fd. Jemn\u011b m\u011b kousne do spodn\u00edho rtu.<\/div>\n
Zav\u0159u znovu o\u010di. Kdy\u017e  m\u011b kousne do rtu, vyu\u017eiju toho a jakmile pust\u00ed, hned ho kousnu taky a za\u010dnu pak jeho ret o\u0161et\u0159ovat jazykem. Znateln\u011b rozezn\u00e1m na jeho rtech \u00fasm\u011bv, \u0161pi\u010dkou jazyka sjede po m\u00e9m a pak znovu za\u010dne m\u011bkce ol\u00edb\u00e1vat ka\u017ed\u00fd milimetr m\u00fdch rt\u016f. Uc\u00edt\u00edm, jak mu dlan\u011b klou\u017eou po m\u00fdch nah\u00fdch z\u00e1dech, a\u017e mi s nimi sjede na zadek<\/div>\n
Tro\u0161ku se ot\u0159u t\u011blem proti n\u011bmu a po chvilce se nech\u00e1m un\u00e9st. Chytnu ho za tv\u00e1\u0159 a za\u010dnu ho dost divoce a drze l\u00edbat. Jazyk mu strk\u00e1m hluboko do pusinky. Druhou rukou ho za\u010dnu hladit po boku a tro\u0161ku i podb\u0159i\u0161ku. Je tak dokonal\u00fd, jeho k\u016f\u017ee je naprosto bezchybn\u00e1, jemn\u00e1. Jako samet.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se sna\u017e\u00ed n\u011bco zamumlat, ale kdy\u017e si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee m\u011b tro\u0161ku kousnul, zase ztichne a o to v\u00edce za\u010dne opl\u00e1cet m\u00e9 polibky. Rukama mi p\u0159es zadek sjede na stehna a pak m\u011b chyt\u00ed pod koleny. Rozt\u00e1hne mi nohy kolem sebe a za\u010dne m\u011b hladit po stehnech. Netrv\u00e1 to snad ani p\u016fl minuty, dokud jeho ruce znovu nedoputuj\u00ed k m\u00e9mu zade\u010dku. P\u0159itiskne si m\u011b k sob\u011b a vzru\u0161en\u011b vzdychne.<\/div>\n
Zd\u00e1  se mi to, nebo je vzru\u0161en\u00fd? Nejsem p\u0159eci bl\u00e1zen. Doopravdy n\u011bco c\u00edt\u00edm, n\u011bco, co m\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Mmmh,“ oddechnu tro\u0161ku nahlas a ot\u0159u se o n\u011bj znovu a znovu. L\u00edb\u00ed se mi, jak mi ten zade\u010dek ma\u010dk\u00e1 a hlad\u00ed a st\u00e1le si m\u011b na sebe ma\u010dk\u00e1. P\u0159i tom v\u0161em ho po\u0159\u00e1d l\u00edb\u00e1m. Po\u0159\u00e1d stejn\u011b nenasytn\u011b a hluboce. Na okam\u017eik se od n\u011bj odt\u00e1hnu a \u0161pi\u010dkou jazyka ho podr\u00e1\u017ed\u00edm na pootev\u0159en\u00fdch rtech a vydr\u00e1\u017ed\u00edm ho k tomu, aby taky jaz\u00fd\u010dkem povystr\u010dil. Sem tam p\u0159es n\u011bj p\u0159ejedu a pak ho na okam\u017eik za\u010dnu tro\u0161ku s\u00e1t a jemn\u011b ho skous\u00e1vat mezi zoubky. Hned na to ho o\u0161et\u0159uji t\u00edm sv\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee Bille…“ vzdychne mi do \u00fast \u00fazkostliv\u011b. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i, se v\u0161\u00edm p\u0159estane a jen m\u011b jemn\u011b pol\u00edb\u00ed. Rozechv\u011ble mu to oplat\u00edm a pomalu se odt\u00e1hnu, jen jemn\u011b u\u017e p\u0159ejedu p\u0159es jeho rty. Sna\u017e\u00edm se uklidnit sv\u016fj dech a svoje t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo, ale marn\u011b.<\/div>\n
„Tome…“ \u0161eptnu potichou\u010dku a op\u0159u si \u010delo o to jeho.<\/div>\n
„Jak-jak to d\u011bl\u00e1\u0161?“ za\u0161ept\u00e1 rozechv\u011ble. „Nikdy jsem nic takov\u00e9ho nec\u00edtil.“<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu,“ po\u0161ept\u00e1m a sklop\u00edm o\u010di. P\u0159ipad\u00e1m si tro\u0161ku hloup\u011b, jako \u017ee jsem provedl n\u011bco \u0161patn\u00e9ho.<\/div>\n
„N\u011bco ti \u0159eknu, chce\u0161?“ vyhled\u00e1 si pobaven\u011b m\u016fj pohled.<\/div>\n
„Ano…“ \u0159eknu<\/div>\n
„Seru na baby,“ rozesm\u011bje se, „miluju tv\u016fj jazyk a tv\u016fj zadek,“ p\u0159itiskne si m\u011b zas k sob\u011b a se sm\u00edchem m\u011b za\u010dne l\u00edbat. Chvilku mu to se sm\u00edchem opl\u00e1c\u00edm, ale pak se odt\u00e1hnu.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Co?“ vydechne a prsty mi p\u0159ejede p\u0159es p\u00e1te\u0159.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi to, je to dokonal\u00fd, chci… chci v tom pokra\u010dovat, ale… j\u00e1 nejsem na hran\u00ed a ty taky ne.“<\/div>\n
„Nikdy jsi nebyl na hran\u00ed a nikdy nebude\u0161. Ne pro m\u011b,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Ale tohle je pouh\u00e9 hran\u00ed.“<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed. Pro m\u011b ne,“ polkne a op\u0159e se na loktech.<\/div>\n
„Co to pro tebe je?“<\/div>\n
Doch\u00e1z\u00ed  mi, \u017ee na tohle bych se pt\u00e1t nem\u011bl. Zn\u00ed to, jako kdybych po n\u011bm cht\u011bl, aby v tom byly city. A nejen bratrsk\u00e9 city. Ale co kdy\u017e pr\u00e1v\u011b tohle je m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed? Jsem tak zvrhl\u00fd…<\/em><\/div>\n
„…mazlen\u00ed?“ \u0159ekne nejist\u011b a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Pokr\u010d\u00edm rameny a sklop\u00edm hlavu. „Nem\u011bli bychom to d\u011blat.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom n\u011bjakou dobu ml\u010d\u00ed, a\u017e uhne pohledem, p\u0159ik\u00fdvne, a kdy\u017e m\u011b ze sebe lehce sund\u00e1, posad\u00ed se. Sklop\u00edm zklaman\u011b o\u010di. Posral jsem si to s\u00e1m, vlastn\u00ed vinou. Ale… tohle je pro n\u00e1s zak\u00e1zan\u00e9.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 v\u016fbec o tom, \u017ee je to nez\u00e1konn\u00e9?“ Ale o to v\u00edc je to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee je to trestn\u00e9,“ \u0161oupne se na kraj postele a nat\u00e1hne se po sv\u00e9m triku.<\/div>\n
„Ale o to v\u00edc m\u011b to k tomu t\u00e1hne,“ p\u0159izn\u00e1m, kleknu si na \u010dty\u0159i a dolezu k n\u011bmu. Obejmu ho zezadu kolem pasu a p\u0159itisknu se k n\u011bmu. „Nechci, aby ses te\u010f sebral a ode\u0161el. Chci prav\u00fd opak.“<\/div>\n
„…ale j\u00e1 mus\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1. Rozplete mi ruce, sund\u00e1 je ze sebe a zvedne se, aby si mohl obl\u00e9knout triko.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u0159eknu a kleknu si na kolena.<\/div>\n
„Jak jsi, Bille, \u0159ekl, je to nez\u00e1konn\u00fd.“ Ani se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1. Jen stoj\u00ed vedle postele a v dlan\u00edch sv\u00edr\u00e1 triko.<\/div>\n
„Ty jsi mi odjak\u017eiva tloukl do hlavy, \u017ee z\u00e1kony se mus\u00ed poru\u0161ovat,“ \u0159eknu smutn\u011b. „V\u00edm, \u017ee je to d\u011btinsk\u00e9, ale te\u010f… po tom, co se stalo, na to chce\u0161 zapomenout?“<\/div>\n
„Ty ses rozhodl prvn\u00ed,“ zavrt\u00ed hlavou a p\u0159et\u00e1hne si triko p\u0159es hlavu.<\/div>\n
„Nerozhodl jsem se, jen jsem to konstatoval. Ne\u0159ekl jsem, \u017ee to tak chci nebo nechci,“ zvednu se a jdu k n\u011bmu.<\/div>\n
I kdy\u017e chv\u00edli ml\u010d\u00ed, nakonec s povzdechem p\u0159ik\u00fdvne na souhlas. Zahrabe v kapse, vyt\u00e1hne krabi\u010dku cigaret, odkud si jednu vezme a pot\u00e9, co zas krabi\u010dku sklid\u00ed, si zap\u00e1l\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne BILL P\u0159ekvapilo m\u011b Tomovo chov\u00e1n\u00ed, a to v\u00edc ne\u017e dost. Ne\u010dekal jsem, \u017ee by si se mnou takhle „pohr\u00e1val“, ale bylo mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Kdy\u017e spat\u0159\u00edm, \u017ee zav\u0159el o\u010di, za\u010dne mi \u0161rotovat v hlav\u011b, co bych mohl, nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10607","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10607","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10607"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10607\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10607"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10607"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10607"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}