{"id":10636,"date":"2010-09-22T15:00:00","date_gmt":"2010-09-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10610"},"modified":"2010-09-22T15:00:00","modified_gmt":"2010-09-22T14:00:00","slug":"melodies-of-my-heart","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/22\/melodies-of-my-heart\/","title":{"rendered":"Melodies of My Heart"},"content":{"rendered":"
autor: Su\u0161enka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojky Twinces\u0165\u00e1ck\u00e9  du\u0161i\u010dky. Tak tu zase jednou otravuju s jednod\u00edlovkou, kter\u00e1  m\u011b napadla, kdy\u017e jsem koukala na film Melodie m\u00e9ho srdce. Ur\u010dit\u011b jste ho aspo\u0148 n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s vid\u011bli:) V\u00edce m\u00e9n\u011b je to psan\u00e9 podle toho a dloho mi trvalo se rozmyslet, zdali to napsat jako jednod\u00edlovku nebo v\u00edce d\u00edlku. Jak vid\u00edte je to ta prvn\u00ed mo\u017enost \ud83d\ude42 Proto\u017ee j\u00e1 sv\u00e9 v\u00edced\u00edlky nikdy nedot\u00e1hnu do konce. A tady u t\u00e9 jsem cht\u011bla, aby byl a cel\u00e1, a proto je jako jeden d\u00edl. Douf\u00e1m, \u017ee se bude aspo\u0148 trochu l\u00edbit. J\u00e1 osobn\u011b si ale mysl\u00edm, \u017ee je mo\u017en\u00e1 \u0161patn\u011b zakon\u010den\u00e1. N\u011bjak mi to ne\u0161lo. Ale pokud se v\u00e1m bude cht\u00edt, posu\u010fte sami. Budu r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd nap\u00ed\u0161ete. D\u011bkuji<\/em><\/div>\n
Su\u0161enkaxD<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Poslouchej. Sly\u0161\u00ed\u0161 to? Tu hudbu. J\u00e1 ji sly\u0161\u00edm v\u0161ude. Ve v\u011btru, ve vzduchu, ve sv\u011btle…. Je v\u0161ude kolem n\u00e1s. Jedin\u00e9, co mus\u00ed\u0161 ud\u011blat, je otev\u0159\u00edt se j\u00ed a poslouchat.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
8.11.2005<\/div>\n
<\/div>\n
Dredat\u00fd v celku ustra\u0161en\u00fd  chlapec sed\u011bl v kout\u011b jednoho z berl\u00ednsk\u00fdch klub\u016f a pomali\u010dku pop\u00edjel pan\u00e1ka whisky. Tehdy m\u011bl se svou kapelou prvn\u00ed vystoupen\u00ed a tr\u00e9ma ho ovl\u00e1dla. Nav\u00edc m\u011bl u\u017e od r\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee se ten den stane n\u011bco v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho. Ale \u0159\u00edkal si, \u017ee op\u011bt zase jen sn\u00ed a sna\u017eil se to p\u0159ej\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
\u00dapln\u011b na druh\u00e9m konci Berl\u00edna, v jednom z dom\u016f zazoban\u00e9 rodiny, sed\u011bl \u010dernovlas\u00fd chlapec u ob\u011bda se sv\u00fdm otcem a poslouchal jeho pokyny.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, bude\u0161 hr\u00e1t v divadle p\u0159ed mili\u00f3nem div\u00e1k\u016f. Tak se hlavn\u011b hezky usm\u00edvej a neud\u011blej mi ostudu. V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee by m\u011b to mohlo st\u00e1t kari\u00e9ru.“ Mu\u017e se napil ze sv\u00e9 sklenice a k\u00e1rav\u011b se na sv\u00e9ho syna pod\u00edval. On v n\u011bj v\u011b\u0159il, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011bl strach o sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ Mlad\u00fd chlapec k\u00fdvl otci na souhlas. Necht\u011bl ho zklamat, a tak se rozhodl d\u00e1t do toho v\u0161echno. Hudba je jeho \u017eivot a on o ni necht\u011bl p\u0159ij\u00edt a ani ud\u011blat ostudu sv\u00e9mu otci.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, br\u00e1\u0161ko, jsme na \u0159ad\u011b. Pot\u0159ebujeme to. Tak t\u011b pros\u00edm, nepod\u011blej to. J\u00e1 v tebe v\u011b\u0159\u00edm. A v\u00edm, \u017ee kdyby tu byli m\u00e1ma s t\u00e1tou, budou na tebe py\u0161n\u00ed.“ Dereck ochranitelsky obejmul sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku. Cht\u011bl, aby ze sebe vydal maximum. Moc to pro n\u011bj znamenalo. M\u011bl Toma r\u00e1d, ale ob\u010das byl sobeck\u00fd a myslel jen na sebe a nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co si o tom jeho bratr mysl\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ \u0158ekl Tom s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a vzal do rukou svou kytaru.<\/div>\n
<\/div>\n
Urostl\u00fd mu\u017e ve smokingu popl\u00e1cal naposledy sv\u00e9ho syna po z\u00e1dech a \u0161el se usadit na sv\u00e9 m\u00edsto v divadle. M\u011bl samoz\u0159ejm\u011b to nejlep\u0161\u00ed, kter\u00e9 tam bylo.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se s \u00fasm\u011bvem usadil na p\u0159ipravenou \u017eidli na jevi\u0161ti. Jemn\u011b uchopil sv\u00e9 violoncello a nastavil smy\u010dec tak, aby mohl za\u010d\u00edt hr\u00e1t, a\u017e se opona vysune.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se postavil s kytarou ke sv\u00e9mu mikrofonu a za\u010dal vyhr\u00e1vat prvn\u00ed t\u00f3ny sv\u00e9 p\u00edsn\u011b<\/div>\n
<\/div>\n
„Tonight the sky above.“ <\/div>\n
„Reminds me how to love.“…<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159estal vn\u00edmat sv\u011bt kolem sebe a naslouchal jen t\u00f3n\u016fm, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b sly\u0161\u00ed. C\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Za svou hudbou sly\u0161el i jinou melodii. Takovou, kterou v\u00eddal ve snech. Byla n\u00e1dhern\u00e1. Jako by ji hr\u00e1la ta nejjemn\u011bj\u0161\u00ed ru\u010dka na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho srdce bu\u0161ilo vzru\u0161en\u00edm a jeho t\u011blem se rozlil p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Byl jako om\u00e1men\u00fd. <\/div>\n
<\/div>\n
„I get you off my mind. This time.“ Z jeho \u00fast vy\u0161la posledn\u00ed slova p\u00edsn\u011b a klubem se rozezn\u011bl potlesk a \u0159ev div\u00e1k\u016f.<\/div>\n
Chlapec st\u00e1l jako om\u00e1men\u00fd a hled\u011bl sv\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima do davu. Jako by tam snad vid\u011bl z\u00e1zrak. M\u00edrn\u011b zat\u0159epal hlavou a opustil i se zbytkem sv\u00e9 kapely p\u00f3dium.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dok\u00e1zal jsi to, Tome.“ Dereck mu sko\u010dil kolem krku, ale Tom jeho objet\u00ed neop\u011btoval. Po\u010dkal, a\u017e ho pust\u00ed, a ut\u00edkal ven. Pry\u010d od v\u0161ech lid\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Chlapec v divadle, kter\u00fd  hr\u00e1l tak l\u00edbezn\u011b na violoncello, m\u011bl \u00fapln\u011b stejn\u00fd pocit. Nech\u00e1pal, co se to v n\u011bm d\u011bje, a pro\u010d ho ten hlas pron\u00e1sleduje na ka\u017ed\u00e9m kroku. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e za\u010dne hr\u00e1t, sly\u0161\u00ed ho. Ten sametov\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas, kter\u00fd ho v\u017edy om\u00e1m\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Ka\u017ed\u00e9mu p\u0159ipadal jako bl\u00e1zen, ale on v\u011b\u0159il, \u017ee pokud bude naslouchat, najde osobu. Jeho sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. Sta\u010d\u00ed jen naslouchat spr\u00e1vn\u00e9mu hlasu a hudb\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Mlad\u00fd chlapec sed\u011bl na st\u0159e\u0161e men\u0161\u00edho v\u011b\u017eov\u00e9ho domu a pozoroval nebe. Miloval ten pohled na z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed hv\u011bzdy a na kulat\u00fd z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc. Bylo to n\u011bco magick\u00e9ho, co v n\u011bm v\u017edy vyvolalo radost.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to n\u00e1dhera, \u017ee?“ Zeptal se osoby, kter\u00e1 st\u00e1la za n\u00edm, c\u00edtil, \u017ee tam nen\u00ed s\u00e1m. Os\u016fbka s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem k\u00fdvla a dlouze se na Toma zad\u00edvala. Ten hlas. Je to ten, kter\u00fd sl\u00fdch\u00e1v\u00e1? Nebyl si jist\u00fd, a nav\u00edc… Je to hloupost. Jsou to jen jeho p\u0159edstavy.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom c\u00edtil to teplo, kter\u00e9  j\u00edm projelo. Spat\u0159il ty nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed o\u010di. Nevinn\u00e9 a modr\u00e9 jako stud\u00e1nky, kter\u00e9 se t\u0159pytily v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f sem. Sedni si. Bu\u010f odv\u00e1\u017en\u00fd.“ Tom popl\u00e1cal jemn\u011b dlan\u00ed na m\u00edsto vedle sebe.<\/div>\n
Bill se pomal\u00fdm ladn\u00fdm krokem roze\u0161el sm\u011brem k Tomovi a usadil se vedle n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Oba chlapci tam jen tak sed\u011bli a pozorovali tu n\u00e1dhernou oblohu nad nimi.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd kluk, pov\u00eddal jsem si s m\u011bs\u00edcem.“ Tom se zad\u00edval na Bill\u016fv profil a pootev\u0159el \u00fasta.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 to po\u0159\u00e1d.“ Hled\u011bli si do o\u010d\u00ed. Jako by snad vid\u011bli svou du\u0161i. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee \u010dlov\u011bk pozn\u00e1 svou druhou polovi\u010dku b\u011bhem t\u0159\u00ed vte\u0159in, ale bylo to u t\u011bchto dvou chlapc\u016f mo\u017en\u00e9?<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e dlouho jsem to ned\u011blal.“ Dredat\u00fd chlapec polo\u017eil svou ruku na Billovu „M\u011bs\u00edc n\u00e1m p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee i v t\u011b\u017ek\u00fdch \u010dasech je ka\u017ed\u00fd den kr\u00e1sn\u00fd.“ <\/div>\n
<\/div>\n
Tom se zad\u00edval chlapci, hluboko do o\u010d\u00ed a daroval mu letm\u00fd polibek na jeho \u00fasta.<\/div>\n
Chlapci o sebe jemn\u011b  t\u0159eli nosy a mezi t\u00edmto kr\u00e1sn\u00fdm gestem se p\u00e1rkr\u00e1t pol\u00edbili. Tahle noc byla pro oba dva n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Na\u0161li jeden druh\u00e9ho a p\u0159\u00e1li si, aby to nikdy neskon\u010dilo.<\/div>\n
<\/div>\n
1.11.2009<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek sed\u011bl na parapetu okna sv\u00e9ho pokoje a pozoroval m\u011bs\u00edc. Vybavil si tu noc. Tu p\u0159ekr\u00e1snou noc, kterou str\u00e1vil s t\u00edm nejdokonalej\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, jak\u00e9ho kdy spat\u0159il. Vybavoval si ka\u017edi\u010dk\u00fd detail jeho tv\u00e1\u0159e a t\u011bla. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b c\u00edtil jeho rty a doteky. Vybavil si jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fd pohled a vzpom\u00ednal na jeho kr\u00e1sn\u00fd sametov\u00fd hlas, kter\u00fd te\u010f u\u017e nesly\u0161\u00ed. Netu\u0161il pro\u010d. Je\u0161t\u011b dlouhou dobu po t\u00e9 noci po\u0159\u00e1d hr\u00e1l a doufal, \u017ee ho op\u011bt usly\u0161\u00ed. Ale nestalo se tak.<\/div>\n
<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 u\u017e se ti dva nem\u011bli nikdy vid\u011bt. Nebo mo\u017en\u00e1 nebyla ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle na to, aby se vid\u011bli.<\/div>\n
Je ten sv\u011bt ale nespravedliv\u00fd, kdy\u017e je nech\u00e1, aby se tak tr\u00e1pili…<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bs\u00edc sv\u00edtil a Tom to op\u011bt d\u011blal. Od t\u00e9 noci si ka\u017edou noc pov\u00eddal s m\u011bs\u00edcem a doufal, \u017ee mu zase odpov\u00ed jako d\u0159\u00edve. D\u0159\u00edve mu zodpov\u011bd\u011bl ka\u017edou jeho ot\u00e1zku, ale te\u010f? Nesly\u0161el od n\u011bj nic. Ani \u017e\u00e1dnou n\u00e1pov\u011bdu.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak moc ho cht\u011bl znovu spat\u0159it. Dal by cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot za jeho polibek. Sta\u010dilo by i jedno jedin\u00e9 objet\u00ed, kter\u00e9 by ho u\u010dinilo \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1, \u017ee u\u017e  se to nikdy nestane, ale ani jeden z chlapc\u016f nep\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it. Oba v\u011b\u0159ili v jejich l\u00e1sku, a to je d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill p\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 prsty na okno a pomalinku s nimi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159es sklo po m\u011bs\u00edci.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tomi,“ \u0161eptl a z jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed si na\u0161lo cesti\u010dku p\u00e1r slan\u00fdch slz.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobrou noc, Billy.“ \u0158ekl Tom a zav\u0159el o\u010di, aby se mohl pono\u0159it do \u0159\u00ed\u0161e, kde je mo\u017en\u00e9 i to nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
9.1.2010<\/div>\n
<\/div>\n
Tom po roce od t\u00e9 noci. P\u0159estal hr\u00e1t. U\u017e nemohl d\u00e1l. Nemohl naj\u00edt to, co pot\u0159eboval, nemohl naj\u00edt tu hudbu, kterou pot\u0159eboval, a proto sv\u00e9mu bratrovi zanechal jen omluvn\u00fd dopis a odjel z m\u011bsta.<\/div>\n
<\/div>\n
Pak ale dostal od Derecka dopis, \u017ee dostali nab\u00eddku zase hr\u00e1t, ale pouze v\u0161ichni. Tom se dlouho rozm\u00fd\u0161lel, zda li tu nab\u00eddku p\u0159ijmout, ale nakonec souhlasil a te\u010f sed\u011bl v letadle a vracel se do m\u011bsta vzpom\u00ednek. Do m\u011bsta, kde se to v\u0161echno odehr\u00e1lo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, br\u00e1\u0161ko.“ P\u0159isko\u010dil k n\u011bmu Dereck a obejmul ho tak jako nikdy. Moc mu chyb\u011bl.<\/div>\n
„Chyb\u011bl si mi, v\u00ed\u0161 to.“ Pl\u00e1cl ho po z\u00e1dech a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky.“ \u0158ekl Tom s n\u011bjak\u00fdm nez\u00e1jmem.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bl strach zase hr\u00e1t. M\u011bl strach z toho, co usly\u0161\u00ed. M\u011bl strach z toho, \u017ee usly\u0161\u00ed n\u011bco, co nechce, a jeho nad\u011bje se rozplynou jako p\u00e1ra nad hrncem.<\/div>\n
<\/div>\n
Kostelem se rozl\u00e9haly varhany a d\u011btsk\u00fd zp\u011bv. Mal\u00e9 d\u011bti z fary se p\u0159ipravovaly na vystoupen\u00ed v berl\u00ednsk\u00e9m parku s doprovodem Billa Kaulitze na violoncello.<\/div>\n
<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, koukni.“ Dereck polo\u017eil p\u0159ed sv\u00e9ho bratra plak\u00e1t, na kter\u00fd se Tom s nez\u00e1jmem pod\u00edval a pro\u010detl, o co jde.<\/div>\n
<\/div>\n
Srdce se mu rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a sev\u0159el se mu \u017ealudek, kdy\u017e p\u0159e\u010detl to jm\u00e9no. M\u011bl  \u0161anci ho znovu spat\u0159it. Vid\u011bt jeho o\u010di, \u00fasta. Jeho cel\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale on u\u017e ho ur\u010dit\u011b  nebude cht\u00edt vid\u011bt. Ur\u010dit\u011b u\u017e m\u00e1 p\u0159\u00edtele a svou rodinu a na n\u011bj u\u017e zapomn\u011bl. P\u00e1r slz, kter\u00e9 skapaly na plak\u00e1t, si uvolnilo cestu. Ty pocity, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli c\u00edtil, nem\u016f\u017ee dote\u010f popsat. Byla to radost a strach z\u00e1rove\u0148, nebo jen strach?<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec zasedl na sv\u00e9 m\u00edsto a za\u010dal hr\u00e1t. M\u011bl pocit, jako by zase sly\u0161el ten hlas. Pomalu se k n\u011bmu za\u010dal vracet. \u010c\u00edm v\u00edce ho sly\u0161el, t\u00edm intenzivn\u011bji hr\u00e1l. Pot\u0159eboval ze sebe dostat ty pocity \u00fazkosti a radosti. C\u00edtil se jako tenkr\u00e1t. Kdy\u017e ho sly\u0161el poprv\u00e9. Bylo to n\u011bco p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek b\u011b\u017eel p\u0159es cel\u00e9  m\u011bsto, co mu nohy sta\u010dily. Ta hudba. On ji sly\u0161el a b\u011b\u017eel za n\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee hraje on. Takhle l\u00edbezn\u011b nikdo jin\u00fd nikdy hr\u00e1t neum\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
Proch\u00e1zel mezi davem. C\u00edtil se, jako by se najednou v\u0161echno zastavilo a on jedin\u00fd se mohl pohybovat a j\u00edt kup\u0159edu. \u010c\u00edm v\u00edce se bl\u00ed\u017eil, t\u00edm v\u00edce poci\u0165oval strach a bezmoc. \u0160el po\u0159\u00e1d dop\u0159edu, a\u017e najednou ho spat\u0159il. Vid\u011bl snad and\u011bla? Zase vid\u011bl ty kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di. Byly po\u0159\u00e1d stejn\u00e9. Modr\u00e9 jako stud\u00e1nky a tak\u00e9 po\u0159\u00e1d tak smutn\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Hled\u011bli do o\u010d\u00ed jeden druh\u00e9mu a ani jeden se neodv\u00e1\u017eil uhnout pohledem. Oba dva m\u011bli pocit, jako by to byl snad jen sen, kter\u00fd se za chv\u00edli rozplyne.<\/div>\n
Billovi vypadl smy\u010dec z ruky a \u010delo let\u011blo s n\u00edm. Postavil se na nohy a \u0161el bl\u00ed\u017e. Nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee je to on.<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edvali se na sebe a oba m\u011bli na mysli to sam\u00e9. \u017de pokud se te\u010f obejmou nebo pol\u00edb\u00ed, u\u017e nikdy bez sebe nebudou moci b\u00fdt. Z\u016fstanou spolu nav\u017edy…<\/div>\n
<\/div>\n
Jedin\u00e9  co mus\u00ed\u0161, je poslouchat! Poslouchat melodii sv\u00e9ho srdce…<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
autor: Su\u0161enka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Su\u0161enka Ahojky Twinces\u0165\u00e1ck\u00e9  du\u0161i\u010dky. Tak tu zase jednou otravuju s jednod\u00edlovkou, kter\u00e1  m\u011b napadla, kdy\u017e jsem koukala na film Melodie m\u00e9ho srdce. Ur\u010dit\u011b jste ho aspo\u0148 n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s vid\u011bli:) V\u00edce m\u00e9n\u011b je to psan\u00e9 podle toho a dloho mi trvalo se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10636","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10636"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10636\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}