{"id":10645,"date":"2010-09-21T14:30:00","date_gmt":"2010-09-21T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10619"},"modified":"2010-09-21T14:30:00","modified_gmt":"2010-09-21T13:30:00","slug":"plac-rvi-a-boj-se-protoze-mas-ceho-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/21\/plac-rvi-a-boj-se-protoze-mas-ceho-5\/","title":{"rendered":"Pla\u010d, \u0159vi a boj se, proto\u017ee m\u00e1\u0161 \u010deho! 5."},"content":{"rendered":"
autor: Lesslee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalou\u010dku vklouzl do dve\u0159\u00ed a p\u0159i dov\u00edr\u00e1n\u00ed pr\u016fvan zajistil, aby se zav\u0159ely s nep\u0159\u00edjemn\u00fdm bouchnut\u00edm. \u0158ev se uti\u0161il a spolu\u017e\u00e1ci se rychle zv\u011bdav\u011b oto\u010dili ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Klid. Jen klid.<\/em><\/div>\n
Sna\u017eil se uti\u0161it a pomalu se porozhl\u00e9dl po p\u0159ekvapen\u00fdch \u017e\u00e1c\u00edch. Skon\u010dil u Toma, kter\u00e9mu m\u00e1lem zasko\u010dil kousek jablka, kter\u00e9 m\u011blo b\u00fdt podle u\u010ditelky u\u017e d\u00e1vno v ko\u0161i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ehm\u2026 Bille,“ prolomila ticho star\u00e1 u\u010ditelka, kter\u00e1 nev\u011bd\u011bla, jak se m\u00e1 tv\u00e1\u0159it, nato\u017e, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Prohl\u00e9dla si ho p\u0159es sv\u00e9 popeln\u00edkov\u00e9 br\u00fdle od hlavy a\u017e k pat\u011b. K\u0159e\u010dovit\u011b se zvedla ze \u017eidle a stoupla si p\u0159ed tabuli. St\u00e1l jak opa\u0159en\u00fd, jaksi si najednou nemohl vzpomenout, kde sed\u00ed a jeho nohy najednou neposlouchaly. Nemohl se pohnout. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se k n\u011bmu beze slov za\u010dala p\u0159ibli\u017eovat u\u010ditelka, rychle se vzpamatoval a \u0161el si sednout na nejbli\u017e\u0161\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 m\u011bl na dosah. U\u0161kl\u00edbl se a zesmutn\u011bl nad pov\u00fd\u0161en\u00fdm pohledem, kter\u00fd na n\u011bj vrhl jeho brat\u0159\u00ed\u010dek. Nohy se mu pod lavic\u00ed t\u0159\u00e1sly, ale z ta\u0161ky se pokusil vyt\u00e1hnout alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 pom\u016fcky a se\u0161it. Kdy\u017e m\u011bl v\u0161e p\u0159ichystan\u00e9, zav\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a zvedl hlavu. Nic se nezm\u011bnilo, v\u0161ichni byli tv\u00e1\u0159emi oto\u010den\u00ed k n\u011bmu a div jim neupadla brada. Jako kdyby ho nikdy nevid\u011bli.<\/div>\n
<\/div>\n
Co si asi tak mohou myslet? Bude to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm?<\/em> Nev\u011bd\u011bl, jak tuhle zm\u011bnu budou lidi v jeho okol\u00ed br\u00e1t. Nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee by ho ostatn\u00ed za\u010dali br\u00e1t n\u011bjak l\u00e9pe, ale byl r\u00e1d, \u017ee se aspo\u0148 on s\u00e1m c\u00edt\u00ed aspo\u0148 o trochu l\u00e9pe.<\/div>\n
Po kr\u00e1tk\u00e9m tichu, kter\u00e9 Billovi p\u0159ipadalo jako nejm\u00e9n\u011b p\u011bt minut, se projevil dote\u010f ti\u0161e sed\u00edc\u00ed Tom.<\/div>\n
\n
„To se ho jako ani nezept\u00e1te, kde sakra byl? P\u0159ijde uprost\u0159ed t\u0159et\u00ed hodiny a v\u0161ichni na n\u011bj \u010dum\u00edte, jako by nic!“<\/div>\n
„Och, ano, kde jsi vlastn\u011b byl?“ zeptala se ho v rozpac\u00edch, ale mil\u00fdm a klidn\u00fdm hlasem, u\u010ditelka. Bill se usm\u00e1l. Postavil se a hodil na u\u010ditelku pohled, ze kter\u00e9ho j\u00ed m\u00e1lem spadly br\u00fdle, a za\u010dala se potit.<\/div>\n
„Pan\u00ed u\u010ditelko, pros\u00edm v\u00e1s, omluv\u00edte m\u011b? Ujel mi autobus\u2026“<\/div>\n
\u00da\u010da se vra\u017eedn\u011b pod\u00edvala na Toma, kter\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00edm nakonec jablko p\u0159ece jen zasko\u010dilo, a nahlas se rozka\u0161lal. Kdy\u017e skon\u010dil, m\u011bl dal\u0161\u00ed n\u00e1mitku.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 u\u017e nebyl doma, kdy\u017e jsem\u2026“<\/div>\n
„Ml\u010d! Nikdo se t\u011b na nic neptal!“ vtrhla mu do \u0159e\u010di a sedla si zp\u011bt za katedru.<\/div>\n
Tohle na n\u011bj bylo moc, u\u010ditel\u00e9 z n\u011bho m\u011bli v\u017edy respekt a nikdo si nedovolil vy\u0159knout k\u0159ivou v\u011btu na jeho adresu.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Zbl\u00e1znila se? To si je\u0161t\u011b odsk\u00e1\u010de!<\/em> Nech\u00e1pal a na\u0161tvan\u011b kroutil hlavou. Nikdo se k n\u011bmu nikdy nezachoval takhle. Nikdo na n\u011bj nikdy nek\u0159i\u010del. Spolu\u017e\u00e1ci jej brali jako n\u011bkoho, na koho se b\u00e1li jen pod\u00edvat, tak mu k\u00fdvali na v\u0161e, co \u0159\u00edkal, neodporovali mu anebo ho ignorovali. Ve \u0161kole to sam\u00e9, na\u0161el se jen m\u00e1lokter\u00fd u\u010ditel, kter\u00fd se mu dok\u00e1zal vzep\u0159\u00edt. A ve sv\u00e9 part\u011b nemohl zauj\u00edmat jin\u00e9 pozice ne\u017e m\u00edsto hlavn\u00edho bosse.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Tuhle hodinu m\u016f\u017eeme snad u\u017e za\u010d\u00edt, ne?“ \u0159ekla u\u010ditelka, kdy\u017e si cel\u00e1 t\u0159\u00edda za\u010dala n\u011bco \u0161eptat a vznikal tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd \u0161um. Hned pokra\u010dovala ve zkou\u0161en\u00ed a zvala dal\u0161\u00edho \u017e\u00e1ka k tabuli. Za n\u011bjak\u00fd \u010das byl na \u0159ad\u011b Bill. Zalichotilo mu, kdy\u017e se p\u0159ed tabul\u00ed nevyhnul v\u00e1\u0161niv\u00fdch pohled\u016fm spolu\u017ea\u010dek, kter\u00e9 sed\u011bly v hlou\u010dku hned vep\u0159edu u u\u010ditelsk\u00e9ho stolu.<\/div>\n
<\/div>\n
U\u010den\u00ed mu v\u017edy \u0161lo. M\u011bl na n\u011bj v\u017edy \u010das a doma vlastn\u011b ani nic jin\u00e9ho d\u011blat nemohl. Vypo\u010d\u00edtal bez probl\u00e9mu p\u0159\u00edklad a \u0161el si zp\u00e1tky sednout.<\/div>\n
<\/div>\n
Na lavici le\u017eel zmuchlan\u00fd pap\u00edrek. Bez rozmy\u0161len\u00ed ho sebral a \u0161el jej hodit do ko\u0161e. Kdy\u017e se v\u0161ak vr\u00e1til z proch\u00e1zky, usly\u0161el: „To se\u0161 snad v\u00e1\u017en\u011b tak blbej\u2026? Nenapadlo t\u011b, \u017ee tam m\u00e1\u0161 vzkaz?“ zeptal se ho dredat\u00fd kluk a s celou jeho bandou se za\u010dali chechtat.<\/div>\n
„A ty se\u0161 snad v\u00e1\u017en\u011b tak blbej, \u017ee mi n\u011bjak\u00e9 vzkazy mus\u00ed\u0161 ps\u00e1t na pap\u00edrek, a nem\u016f\u017ee\u0161 mi je rovnou \u0159\u00edct?“ v\u00e1\u017en\u011b se na bratra pod\u00edval. Tom byl zasko\u010den. Zmlkl a nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. M\u011bl sto chut\u00ed za n\u00edm p\u0159ij\u00edt a jednu mu vrazit. Tohle si dovolil poprv\u00e9 a naposled! Za to zaplat\u00ed!<\/em> V posledn\u00ed chv\u00edli se zhluboka nadechl a usoudil, \u017ee rozumn\u011bj\u0161\u00ed bude, si to vy\u0159\u00eddit potom a bez sv\u011bdk\u016f.<\/div>\n
P\u0159ihl\u00e1sil se. Kdy\u017e u\u010ditelka dala souhlas, aby promluvil, zeptal se.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si odsko\u010dit na wc?“ k\u0159ikl neohraban\u011b po u\u010ditelce a pohrdav\u011b se zatv\u00e1\u0159il.<\/div>\n
„Ale Kaulitzi, to jste snad mal\u00e9 d\u011bcko, \u017ee nem\u016f\u017eete vydr\u017eet do zvon\u011bn\u00ed?!“ Tomovi spadla brada.<\/div>\n
<\/div>\n
Co se to d\u011bje? Zbl\u00e1znili se snad v\u0161ichni? Vrhl po Billovi nen\u00e1vistn\u00fd pohled a v\u0161iml si, \u017ee se mu cukaly koutky! Billovi cukaly koutky! P\u0159ipadal mu vtipn\u00fd! Sm\u00e1l se MU! Tomu, na kter\u00e9ho se m\u011bl b\u00e1t jen pod\u00edvat! Tomu, kter\u00e9mu se m\u011bl nadosmrti klan\u011bt! Zato\u010dila se mu z toho v\u0161eho hlava. Chv\u00edli si myslel, \u017ee se mu to jen zd\u00e1. V\u017edy\u0165 tohle v jeho sv\u011bt\u011b nebylo mo\u017en\u00e9. Nebylo mo\u017en\u00e9, \u017ee na n\u011bj u\u010ditel\u00e9 pok\u0159ikovali. Nebylo mo\u017en\u00e9, \u017ee se na Billa d\u00edvaj\u00ed v\u0161echny holky ve t\u0159\u00edd\u011b, nebylo mo\u017en\u00e9, aby se mu sm\u00e1l, a u\u017e v\u016fbec nebylo mo\u017en\u00e9 to, co si mu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dovolil \u0159\u00edci!<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec do konce hodiny sed\u011bl bez pohnut\u00ed, jako by byl p\u0159ikovan\u00fd k \u017eidli. Skoro ani ned\u00fdchal a o\u010dima hypnotizoval otev\u0159en\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd se\u0161it p\u0159ed sebou.<\/div>\n
Bohud\u00edk pro Toma a bohu\u017eel pro Billa hodina skon\u010dila. Ozn\u00e1milo jej hlasit\u00e9 zazvon\u011bn\u00ed a Tom a jeho parti\u010dka se odebrali na dlouho volaj\u00edc\u00ed z\u00e1chod. Mezit\u00edm se u mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete utvo\u0159il hlou\u010dek lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b je\u0161t\u011b zbyli. Sice to nebylo jeho kafe, odvykl si, \u017ee by v jeho tak bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti bylo tolik lid\u00ed, ale byl r\u00e1d, \u017ee spolu\u017e\u00e1ci maj\u00ed znovu z\u00e1jem se s n\u00edm kamar\u00e1dit.<\/div>\n
<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, komu m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt d\u0159\u00edve.<\/div>\n
„J\u00e9, Bille, kde ses byl ost\u0159\u00edhat?“<\/div>\n
„Co to je za barvu?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hezk\u00fd st\u00edny\u2026“ babsk\u00fd \u0159e\u010di.<\/em> Pomyslel si, ale usm\u00e1l se.<\/div>\n
Byl r\u00e1d.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1tila parti\u010dka chlapc\u016f do t\u0159\u00eddy. P\u0159i\u0161el Tom k hlou\u010dku u Billovy lavice a rukama si k n\u011bmu uvolnil cestu.<\/div>\n
Jen co se Bill ohl\u00e9dl, uc\u00edtil prudkou r\u00e1nu do \u010delisti, ani se nenad\u00e1l, ocitl se na zemi a Tom jej dr\u017eel za vlasy. Uc\u00edtil dal\u0161\u00ed \u0161tiplavou r\u00e1nu do b\u0159icha. Za chv\u00edli p\u0159estal vn\u00edmat bolest ran a za\u010dala se mu p\u0159iv\u00edrat v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom to nevydr\u017eel. \u0158\u00edkal si, \u017ee to je nehor\u0161\u00ed den v jeho \u017eivot\u011b, bez ohledu na to, kolik lid\u00ed si muselo vytrp\u011bt mnohem, mnohem v\u00edc hor\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, ne\u017e jen p\u00e1r \u0161patn\u00fdch pozn\u00e1mek od u\u010ditel\u016f a pocit, \u017ee u holek zabodoval v\u00edc jeho bratr ne\u017e on. Tohle byla posledn\u00ed kapka. On b\u00fdval hv\u011bzdou t\u0159\u00eddy, ba i \u0161koly a te\u010f mu to p\u0159ece nezkaz\u00ed jeho p\u0159iteplenej br\u00e1\u0161ka! <\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161ichni ml\u010dky koukali na tu spou\u0161\u0165 a ti, co se pokusili zas\u00e1hnout, si vyslechli p\u00e1r nehezk\u00fdch v\u00fdhr\u016f\u017eek od ostatn\u00edch \u010dlen\u016f Tomov\u00fdch kamar\u00e1d\u016f. Kdy\u017e ve\u0161la u\u010ditelka, v\u0161ichni se ohl\u00e9dli ke dve\u0159\u00edm a uvolnili cestu k bezvl\u00e1dn\u00e9mu t\u011blu. Ob\u011b\u0165 z\u016fstala le\u017eet v kout\u011b t\u0159\u00eddy a u n\u011bj sed\u011bla Viky, kter\u00e1 ho rozru\u0161en\u011b pl\u00e1cala po tv\u00e1\u0159i a \u0161eptala n\u011bco jako „probu\u010f se“.<\/div>\n
„Viktorie, co se stalo?“ p\u0159ib\u011bhla postar\u0161\u00ed pan\u00ed s na\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy. Z pohledu na le\u017e\u00edc\u00edho kluka se m\u00e1lem zhroutila.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli zavolat z\u00e1chranku.“ \u0158ekla dychtiv\u011b Viky a rychle z kapsy za\u010dala vytahovat mobil.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Lesslee<\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lesslee Pomalou\u010dku vklouzl do dve\u0159\u00ed a p\u0159i dov\u00edr\u00e1n\u00ed pr\u016fvan zajistil, aby se zav\u0159ely s nep\u0159\u00edjemn\u00fdm bouchnut\u00edm. \u0158ev se uti\u0161il a spolu\u017e\u00e1ci se rychle zv\u011bdav\u011b oto\u010dili ke dve\u0159\u00edm. Klid. Jen klid. Sna\u017eil se uti\u0161it a pomalu se porozhl\u00e9dl po p\u0159ekvapen\u00fdch \u017e\u00e1c\u00edch. Skon\u010dil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[493],"tags":[],"class_list":["post-10645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-plac-rvi-a-boj-se-protoze-mas-ceho"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}