{"id":10651,"date":"2010-09-20T16:00:00","date_gmt":"2010-09-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10625"},"modified":"2010-09-20T16:00:00","modified_gmt":"2010-09-20T15:00:00","slug":"our-business-is-life-itself-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/20\/our-business-is-life-itself-2\/","title":{"rendered":"Our Business Is Life Itself 2."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Lilly &amp; Dead F4rt\u2122 &amp; Andullka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><img decoding=\"async\" title=\"441\" class=\"center\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/a7cb762a82_68897858_o2.jpg\" alt=\"441\" \/><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Tak rychle, jak se ke mn\u011b Andreas naklonil, tak rychle se ode m\u011b vzd\u00e1lil potom, co se tam objevil zbytek na\u0161eho t\u00fdmu.&nbsp; <em>O co se to sakra pokou\u0161\u00ed.<\/em> Kolovalo mi hlavou.<\/div>\n<div>Svi\u017en\u011b&nbsp;jsme proch\u00e1zeli ulicemi, na\u0161\u00edm c\u00edlem byl Wallmart kdesi v&nbsp;Brooklynu. P\u0159ipadal jsem si jak v&nbsp;n\u011bjak\u00e9 videoh\u0159e, moje ruce ani nohy ned\u011blaly to, co jsem cht\u011bl.<\/div>\n<div>&#8222;Tady se na chv\u00edli zastav\u00edme a nabereme si n\u011bjak\u00fd z\u00e1soby.&#8220; \u0158ekl Josh, velitel t\u00fdmu. Proch\u00e1zel jsem kr\u00e1mem, nem\u011bl jsem sebemen\u0161\u00ed chu\u0165 na nic, \u010demu se dalo \u0159\u00edkat j\u00eddlo, ale p\u0159esto jsem popadl n\u011bjakou konzervu a p\u00e1r su\u0161enek. Na konci za kasou byla \u00fazk\u00e1 chodba a schody nahoru. Zv\u011bdavost mi nedala, a tak jsem pomalu schod po schodu \u0161plhal do prvn\u00edho patra. B\u00e1l jsem se, ale c\u00edtil jsem to nutk\u00e1n\u00ed j\u00edt d\u00e1l, tak jsem uchopil zbra\u0148 a p\u0159ipravil se k&nbsp;p\u0159\u00edpadn\u00e9 st\u0159elb\u011b. &nbsp;<\/div>\n<div>Chodba naho\u0159e byla cel\u00e1&nbsp; jako byste ji vyt\u0159eli krv\u00ed, sev\u0159el jsem svoj\u00ed&nbsp;9mm kamar\u00e1dku pevn\u011bji a vydal se naproti jedin\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9&nbsp;tam byly. Byly pootev\u0159en\u00e9, pomal\u00fdm pohybem ruky jsem je otev\u0159el a vstoupil. Nic tu nebylo, naproti u zdi byl st\u016fl se \u017eidl\u00ed s&nbsp;p\u00e1r \u00fatr\u017eky pap\u00edru a v&nbsp;roz\u00edch ji\u017e rozbit\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b.&nbsp; Zbra\u0148 jsem tedy schoval, a kdy\u017e jsem se oto\u010dil s&nbsp;pohledem zabo\u0159en\u00fdm do zem\u011b, n\u011bkdo m\u011b chytil za ramena. Posko\u010dil jsem a m\u00edrn\u011b vyjekl.<\/div>\n<hr \/>\n<div><\/div>\n<div>&#8222;Klid, klid, Bille, to jsem j\u00e1, Andreas.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Sakra, tohle mi u\u017e nikdy ned\u011blej!&#8220; sup\u011bl jsem.<\/div>\n<div>Pod\u00edval jsem se do Andreasov\u00fdch hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed pln\u00fdch pocitu viny. Vzal moji tv\u00e1\u0159 do rukou. &#8222;Omlouv\u00e1m se, ano?&#8220; nespou\u0161t\u011bl ze m\u011b o\u010di.<\/div>\n<div>&#8222;To je v&nbsp;po\u0159\u00e1dku,&#8220; nemohl jsem ho nad\u00e1le tr\u00e1pit.<\/div>\n<div>&#8222;A Bille?&#8220; zaleskly se mu o\u010di.<\/div>\n<div>&#8222;Ano? &#8220; p\u0159est\u00e1val jsem ch\u00e1pat jeho chov\u00e1n\u00ed, vypadal n\u011bjak nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Ale Andreasi, v\u017edy\u0165\u2026&#8220; nestihl jsem to do\u0159\u00edct a Andreasovy rty se p\u0159itiskly k&nbsp;m\u00fdm. Nezmohl jsem se absolutn\u011b na nic. Ten pocit, \u017ee je mi najednou n\u011bkdo tak bl\u00edzko, kdy\u017e j\u00e1 jsem slab\u00fd, byl naprosto \u00fa\u017easn\u00fd. L\u00edbilo se mi to a oddal jsem se mu. Jazykem jsem obkrou\u017eil jeho rty a po chv\u00edli se na\u0161e jazyky za\u010daly propl\u00e9tat. Pravou nohou jsem obto\u010dil Andyho a t\u00edm si ho p\u0159itiskl bl\u00ed\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Bille\u2026&#8220; Vzdychl Andreas a rukou pomalu sj\u00ed\u017ed\u011bl po m\u00e9 hrudi sm\u011brem k m\u00e9mu rozkroku. Ucuknul jsem a pod\u00edval se Andreasovi op\u011bt do o\u010d\u00ed, ve snaze naj\u00edt v&nbsp;nich odpov\u011b\u010f na moji ot\u00e1zku. On v\u0161ak na nic ne\u010dekal, p\u0159itiskl m\u011b ke zdi a nenechal m\u011b odej\u00edt. Op\u011bt vlo\u017eil jazyk do m\u00fdch \u00fast a pravou rukou se vracel k&nbsp;m\u00e9mu rozkroku. Z&nbsp;m\u00fdch \u00fast vy\u0161el nevinn\u00fd sten. Andy p\u0159ilo\u017eil \u00fasta k&nbsp;m\u00e9mu uchu.<\/div>\n<div>&#8222;Bille, j\u00e1 t\u011b\u2026&#8220; ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct, zat\u0159\u00e1sl se st\u016fl. Odt\u00e1hli jsme se od sebe a z\u00edrali na st\u00e1le se klepaj\u00edc\u00ed st\u016fl.<\/div>\n<div>&#8222;Co to kurva, je?&#8220; vyk\u0159ikl jsem. St\u016fl najednou odlet\u011bl sm\u011brem k&nbsp;oknu a naproti n\u00e1m vyb\u011bhl mal\u00fd chlapec. Oble\u010den\u00ed m\u011bl cel\u00e9 od krve a jeho lev\u00e1 ruka byla od loktu n\u00ed\u017ee odseknut\u00e1.<\/div>\n<div>&#8222;Panebo\u017ee!&#8220; zaje\u010del jsem a jen tak st\u00e1le hloup\u011b st\u00e1l a koukal na chlapce, kter\u00e9mu nemohlo b\u00fdt v\u00edce jak 10 let. U\u017e byl t\u011bsn\u011b p\u0159ede mnou, kdy\u017e m\u011b Andy odstr\u010dil a prop\u00edchl ho zlomenou ty\u010d\u00ed od stojac\u00edho v\u011b\u0161\u00e1ku. Z&nbsp;le\u017e\u00edc\u00edho chlapce vyt\u00e1hl ty\u010d, \u0161l\u00e1pl mu na krk a bez jak\u00e9hokoliv citu mu prop\u00edchl lebku skrz oko. A j\u00e1 tam sed\u011bl, klepal se strachy a nakonec se pozvracel\u2026 &nbsp;<\/div>\n<div><strong>Andreas<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Krev toho d\u00edt\u011bte mi vyst\u0159\u00edkla na oble\u010den\u00ed, to by ani nebylo tak stra\u0161n\u00fd, jako to, \u017ee jsem to m\u011bl i na obli\u010deji.<\/div>\n<div>&#8222;P\u0159\u00ed\u0161t\u011b\u2026si s sebou vezmu i hadr,&#8220; pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a kouk\u00e1m, \u017ee z&nbsp;toho taky nen\u00ed n\u011bjak v&nbsp;norm\u00e1lu a pozvracel se. Rychle tu krev v&nbsp;rukou oklepu a ut\u0159u do kalhot, nen\u00ed mi z&nbsp;toho n\u011bjak nejl\u00edp, ale tak co, kdy\u017e u\u017e jsem nastoupil k&nbsp;nim, tak u\u017e tu z\u016fstanu. Vyt\u00e1hnu ho zp\u00e1tky na nohy<\/div>\n<div>&#8222;Rad\u0161i jdeme, nebo tady je\u0161t\u011b n\u011bco vyleze a\u2026 to j\u00e1 mo\u017en\u00e1 ani nep\u0159e\u017eiju, kdyby to m\u011blo na tebe sko\u010dit a bylo by to hor\u0161\u00ed ne\u017e tohle,&#8220; pod\u00edv\u00e1m se zp\u00e1tky z&nbsp;toho d\u00edt\u011bte na n\u011bj, ani se nediv\u00edm, \u017ee se tak d\u00edv\u00e1 a ml\u010d\u00ed, taky by mi nebylo po tomhle moc do \u0159e\u010di. Zat\u00e1hnu ho k&nbsp;sob\u011b a potom se na n\u011bj natisknu, nejrad\u0161i bych ho na m\u00edst\u011b zn\u00e1silnil, ale po tom, co za\u0159val, tak u\u017e zase museli p\u0159ij\u00edt. &nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;O co jde, chlapi?&#8220; p\u0159ib\u011bhl tam Bred.<\/div>\n<div>&#8222;Ne nic se ned\u011bje!&#8220; ihned jsem se ho pustil<\/div>\n<div>&#8222;Tak ale co to d\u011bcko na zemi?&#8220; uk\u00e1zal na t\u011blo bezvl\u00e1dn\u00e9ho chlapce<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e je MRTV\u00dd,&#8220; \u0159ekl jsem<\/div>\n<div>&#8222;Aha\u2026 ale j\u00e1 ti to nev\u011b\u0159\u00edm,&#8220; odvede pohled od mrtvoly<\/div>\n<div>&#8222;Bo\u017ee m\u016fj, dej tu pistol pry\u010d, je to mrtv\u00fd!&#8220; zak\u0159i\u010d\u00edm.<\/div>\n<div>&#8222;V\u00e1\u017en\u011b ale, co kdy\u017e se to zvedne\u2026 hmm, co potom ud\u011bl\u00e1\u0161?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 neud\u011bl\u00e1m nic, ale ty by sis nad\u011blal do kalhot,&#8220; usm\u011bju se.<\/div>\n<div>&#8222;No tak nic, ale pohn\u011bte.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;A j\u00e1 myslel, \u017ee \u010derno\u0161i maj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed inteligenci,&#8220; proto\u010d\u00edm o\u010di v sloup a chyt\u00edm Billa za ruce. &#8222;Brede\u2026 VYPADNI,&#8220; pak u\u017e jenom sly\u0161\u00edm, jak ode\u0161el ze schod\u016f dol\u016f.<\/div>\n<div>&#8222;Tak a u\u017e je pry\u010d\u2026 Kone\u010dn\u011b,&#8220; za\u010dnu ho l\u00edbat, ale potom ho chytnu za ruku a jdu s&nbsp;n\u00edm dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Co jste tam d\u011blali?&#8220;&nbsp; \u0159ekne Josh.<\/div>\n<div>&#8222;My? Nic, v\u016fbec nic, co v\u00e1s to zaj\u00edm\u00e1?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;A to ocuc\u00e1v\u00e1n\u00ed tam naho\u0159e, to bylo co?&#8220; v\u0161ichni se tam za\u010dali sm\u00e1t, jenom j\u00e1 a Bill jsme se nesm\u00e1li.<\/div>\n<div>&#8222;Tys jim to vykecal?&#8220; pod\u00edv\u00e1m se na Breda vra\u017eedn\u00fdm pohledem, ten za\u010dal couvat za st\u016fl. &#8222;Ty hajzle, pro\u010d jsi jim v\u016fbec n\u011bco \u0159\u00edkal?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Sorry, j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, \u017ee to vezmou hned takhle a budou se pt\u00e1t.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;TY! Ty bude\u0161 co nevid\u011bt mrtv\u00fd,&#8220; uhodil jsem ho.<\/div>\n<div>&#8222;Zem\u0159e\u0161 mezi prvn\u00edma, chlape.&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Do\u0161el jsem do labota\u0159e, a u\u017e se ke mn\u011b sesypali lidi v&nbsp;b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch.<\/div>\n<div>&#8222;Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to m\u00e1me, pane,&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Kone\u010dn\u011b po tolika letech se n\u00e1m to poda\u0159ilo.&#8220; Sypalo se to na m\u011b ze v\u0161ech stran. Dojdu ke sklu, za kter\u00fdm se nach\u00e1z\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Mutace netrvala p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Ale st\u00e1le se vyv\u00edj\u00ed. I kdy\u017e jsme mu virus p\u00edchli p\u0159ed p\u011bti hodinami.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;A m\u00e1te je\u0161t\u011b n\u011bkde tenhle typ viru zachovan\u00fd?&#8220; opt\u00e1m se a se z\u00e1jmem si za\u010dnu prohl\u00ed\u017eet jednu z&nbsp;pracovnic. V\u0161imnu si, \u017ee to zaregistruje a rozpa\u010dit\u011b se usm\u011bje a odpov\u011bdi se mi stejn\u011b nedostalo.<\/div>\n<div>&#8222;Ka\u017edop\u00e1dn\u011b po\u0159\u00e1d ho sledujte a v\u00fdsledky mi p\u0159ineste, kdybych nebyl v&nbsp;kancel\u00e1\u0159i, tak ho nechte asistentovi. A kdo byl ten mu\u017e, co jste mu dali tohle s\u00e9rum?&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Georg Listing,&#8220; pod\u00edv\u00e1m se, kdo to \u0159ekl. Byla to ta, kterou jsem si p\u0159ed chv\u00edl\u00ed prohl\u00ed\u017eel. Usm\u00e1l jsem se a k\u00fdvnul.<\/div>\n<div>&#8222;Dob\u0159e\u2026 k&nbsp;\u010demu jin\u00e9mu by n\u00e1m byl, akor\u00e1t se n\u00e1m sral do pr\u00e1ce.&#8220; Jeden z&nbsp;t\u011bch spravedliv\u00fdch voj\u00e1\u010dk\u016f, kter\u00fd v\u011b\u0159il, \u017ee n\u00e1m to p\u0159ekaz\u00ed\u2026 jo, v\u00e1\u017en\u011b se mu to povedlo. Sed\u00ed tu zmutovan\u00fd za sklem. &#8222;Tak pokra\u010dujte.&#8220; Naposledy vyhled\u00e1m pohled t\u00e9 d\u00edvky.&nbsp; Pak za sebou nech\u00e1m zav\u0159\u00edt dve\u0159e a dojdu do kancel\u00e1\u0159e. A u\u017e vid\u00edm, jak se ke mn\u011b hrne asistent. &nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;Pane, op\u011bt v\u00e1m volali lid\u00e9 z&nbsp;Evropy.&#8220; Jen k\u00fdvnu a vezmu si \u00fatr\u017eek pap\u00edru s&nbsp;telefonn\u00edm \u010d\u00edslem. Po\u010dk\u00e1m, a\u017e asistent odejde a vyto\u010d\u00edm ono \u010d\u00edslo.<\/div>\n<div>&#8222;Akor\u00e1t jsem mrhal \u010dasem\u2026 Jestli ty pen\u00edze neslo\u017e\u00edte do p\u00e1r dn\u00ed, tak \u010dekejte men\u0161\u00ed oh\u0148ostroj.&#8220; Byla moje posledn\u00ed slova a polo\u017e\u00edm to. P\u0159ejdu k&nbsp;oknu a zap\u00e1l\u00edm si. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o atent\u00e1tu na Evropu, kdy\u017e se mi najednou do mysli vr\u00e1t\u00ed ta blond\u00fdnka. Jo, byla vcelku p\u011bkn\u00e1\u2026 to se mus\u00ed nechat\u2026 Mohl bych se za n\u00ed vr\u00e1tit\u2026 pod\u00edv\u00e1m se, kolik je hodin\u2026 za chv\u00edli by m\u011bli kon\u010dit, tak se tam m\u016f\u017eu vr\u00e1tit. Pomal\u00fdm krokem se loud\u00e1m do labota\u0159e, kdy\u017e uvid\u00edm, \u017ee ta sle\u010dna tam je\u0161t\u011b sed\u00ed. <em>Sama. Bingo!<\/em> Hezky mi to hraje do karet. Nasad\u00edm sv\u00e1div\u00fd \u00fasm\u011bv a p\u0159ejdu k&nbsp;jej\u00edmu stolu. Zvedne hlavu od pap\u00edru a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. &nbsp;<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148te\u2026 v\u00edm, \u017ee jsem u\u017e m\u011bla j\u00edt\u2026&#8220; vstane a za\u010dne ty pap\u00edry ukl\u00edzet.<\/div>\n<div>&#8222;Ne\u2026&#8220; zastav\u00edm ji a chytnu za ruku, okam\u017eit\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n<div>&#8222;Proto jsem nep\u0159i\u0161el.&#8220; Dokon\u010d\u00edm v\u011btu a za\u010dnu se k&nbsp;n\u00ed pomalu p\u0159ibli\u017eovat\u2026 trochu se odt\u00e1hne.<\/div>\n<div>&#8222;Ehm, Chantelle,&#8220; usm\u011bje se a koukne se mi do o\u010d\u00ed\u2026 <em>jako by m\u011b jej\u00ed jm\u00e9no zaj\u00edmalo<\/em>. K\u00fdvnu na souhlas, a kone\u010dn\u011b ochutn\u00e1m jej\u00ed rty. Ve stoje ji neojedu, copak j\u00ed to nedoch\u00e1z\u00ed? Pomalu s&nbsp;n\u00ed p\u0159ejdu k&nbsp;n\u011b\u010demu, co vypad\u00e1 jako st\u016fl. Je mi jedno, co to je, hlavn\u011b kdy\u017e j\u00ed tam polo\u017e\u00edm. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m ji l\u00edbat a za\u010dnu j\u00ed rozep\u00ednat ko\u0161ili, kdy\u017e v&nbsp;tom si v\u0161imnu, \u017ee se za\u010dne sklo, kde se m\u00e1 nach\u00e1zet projekt Georgeus, otev\u00edrat. Okam\u017eit\u011b nech\u00e1m blond\u00fdnu blond\u00fdnou a za\u010dnu zdrhat. Po chv\u00edli usly\u0161\u00edm jej\u00ed k\u0159ik. Jen se za\u0161kleb\u00edm a rychle nastoup\u00edm do v\u00fdtahu. Sly\u0161\u00edm ho za sebou\u2026 ale nejsem tak hloup\u00fd, abych mu neutekl.<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Lilly &amp; Dead F4rt\u2122&nbsp;&amp; Andullka<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Lilly &amp; Dead F4rt\u2122 &amp; Andullka Bill Tak rychle, jak se ke mn\u011b Andreas naklonil, tak rychle se ode m\u011b vzd\u00e1lil potom, co se tam objevil zbytek na\u0161eho t\u00fdmu.&nbsp; O co se to sakra pokou\u0161\u00ed. Kolovalo mi hlavou. Svi\u017en\u011b&nbsp;jsme proch\u00e1zeli ulicemi,<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/20\/our-business-is-life-itself-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[360],"tags":[],"class_list":["post-10651","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-our-business-is-life-itself"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10651","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10651"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10651\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10651"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10651"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10651"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}