{"id":10694,"date":"2010-09-15T18:30:00","date_gmt":"2010-09-15T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10668"},"modified":"2010-09-15T18:30:00","modified_gmt":"2010-09-15T17:30:00","slug":"devil-in-the-detail-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/15\/devil-in-the-detail-4\/","title":{"rendered":"Devil in the detail 4."},"content":{"rendered":"
autor: GingerBalletGirl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"442\"<\/div>\n
Setk\u00e1n\u00ed se star\u00fdmi p\u0159\u00e1teli bylo pro Toma po dlouh\u00e9 dob\u011b zase jedn\u00edm velk\u00fdm z\u00e1bleskem \u0161t\u011bst\u00ed. U\u017e od r\u00e1na se t\u011b\u0161il, a\u017e svoje star\u00e9 dobr\u00e9 „G\u00e9\u010dka“ zase uvid\u00ed. Kdy\u017e tedy o den pozd\u011bji ve\u0161el znovu do Davidovy kancel\u00e1\u0159e a vid\u011bl je tam sed\u011bt, neubr\u00e1nil se radostn\u00e9mu v\u00fdk\u0159iku a oba najednou objal. O to v\u011bt\u0161\u00ed radost poc\u00edtil, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl a vid\u011bl jednu \u017eidli nav\u00edc volnou. Bill tedy op\u011bt nep\u0159i\u0161el. T\u00edm l\u00edp pro oba.<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bli tam a pop\u00edjeli Red Bull skoro t\u0159i hodiny a Tom jim vypr\u00e1v\u011bl, co za ty t\u0159i roky za\u017eil. Jak projel Francii od jednoho pob\u0159e\u017e\u00ed k druh\u00e9mu, jak byl zklaman\u00fd, kdy\u017e zjistil, \u017ee Moulin Rouge je jen divadlo, jak si v Berl\u00edn\u011b d\u011blal \u0159idi\u010d\u00e1k, jak posledn\u00ed p\u016fl rok str\u00e1vil ve \u0160v\u00fdcarsku a u\u017e\u00edval si anonymity. Ale zaml\u010del jim, jak dva roky ka\u017edou noc probre\u010del, jak se sna\u017eil p\u0159eb\u00edt vzpom\u00ednky drah\u00fdmi prostitutkami a prostituty, jak se\u0161rotoval t\u0159i auta, proto\u017ee n\u00e1raz do stromu v\u0161echny ty pocity na okam\u017eik p\u0159ehlu\u0161il, jak se sna\u017eil schovat p\u0159ed sv\u011btem, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee to na n\u011bm v\u0161ichni vid\u00ed, \u017ee v\u00ed, co mu ud\u011blal, a \u017ee je jim pro sm\u00edch. Nem\u011bli se to nikdy dozv\u011bd\u011bt, a on ani nem\u011bl v pl\u00e1nu jim to kdy \u0159\u00edkat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se divil, pro\u010d tam Bill nen\u00ed, ale pt\u00e1t se necht\u011bl. Byl r\u00e1d, \u017ee nep\u0159i\u0161el. A necht\u011bl si kazit tak dobrou n\u00e1ladu. Nev\u011bd\u011bl ale, \u017ee brzy se tomu stejn\u011b  nevyhne. Pr\u00e1v\u011b byl u historky se zkou\u0161kami v auto\u0161kole, kdy\u017e se za n\u00edm otev\u0159ely dve\u0159e. Nemusel se ani ohl\u00ed\u017eet, aby poznal, \u017ee je to jeho dvoj\u010de. V\u016fn\u011b jeho p\u00e1nsk\u00e9ho parf\u00e9mu ho ude\u0159ila do nosu. Znal ji a\u017e moc dob\u0159e na to, aby na ni v\u016fbec n\u011bkdy zapomn\u011bl. I v obchod\u011b se z\u00e1m\u011brn\u011b vyh\u00fdbal parfumeri\u00edm, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee tam n\u011bkde bude TA v\u016fn\u011b, kter\u00e1 mu ve vte\u0159in\u011b vr\u00e1t\u00ed v\u0161echny vzpom\u00ednky na bratra. Miloval ji a nen\u00e1vid\u011bl z\u00e1rove\u0148. Na rozd\u00edl od Billa. Toho u\u017e jen nen\u00e1vid\u011bl. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Promi\u0148te, \u017ee jdu pozd\u011b.“ Prohodil sladce Bill, jako by to myslel up\u0159\u00edmn\u011b. Tom k n\u011bmu st\u00e1le sed\u011bl oto\u010den\u00fd z\u00e1dy. Nemohl se donutit pod\u00edvat se na n\u011bj.<\/div>\n
„M\u011bl jsem doma je\u0161t\u011b n\u011bco\u2026 nal\u00e9hav\u00e9ho. No, v\u0161ak v\u00edte.“ Doklapal na sv\u00fdch podpatc\u00edch k jedin\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 \u017eidli a s letm\u00fdm pohledem na Toma se posadil.<\/div>\n
„O co jsem p\u0159i\u0161el?“ p\u0159el\u00e9tl o\u010dima p\u0159es Gustava a Georga a u Toma se zastavil. Ten se na n\u011bj taky pod\u00edval a chytil se jeho pohledu. Chv\u00edli na sebe intenzivn\u011b hled\u011bli a pak oba najednou uhnuli pohledem na ostatn\u00ed.<\/div>\n
„No, vlastn\u011b jsme zrovna kon\u010dili\u2026“ \u0159ekl sotva sly\u0161iteln\u011b Gustav, p\u0159i\u010dem\u017e hypnotizoval svou plechovku od Red Bullu. Georg se sp\u011b\u0161n\u011b zvedl, jako by na tu v\u011btu \u010dekal,<\/div>\n
„A j\u00e1 u\u017e mus\u00edm j\u00edt. A Gustav je bez auta, tak\u017ee ur\u010dit\u011b bude cht\u00edt sv\u00e9zt dom\u016f. \u017de jo?“ Ani ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, v z\u00e1v\u011bsu s Gustavem. Kdy\u017e se za nimi zabouchly dve\u0159e, Tomovi se sev\u0159el \u017ealudek. Z\u016fstal tady s Billem o samot\u011b. A to nikdy nebylo dobr\u00e9. V\u017edycky to pak vedlo jen k jedn\u00e9 v\u011bci\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bratr ho st\u00e1le pozoroval, nyn\u00ed s lehk\u00fdm \u00falisn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na leskl\u00fdch rtech. Tenkr\u00e1t v jeho byt\u011b mu Tom n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem nepodlehl. To u\u017e se znovu nestane.<\/div>\n
„P\u0159edev\u010d\u00edrem si mi tak n\u00e1hle utekl, brat\u0159\u00ed\u010dku, ani jsme nem\u011bli \u010das si popov\u00eddat, jak ses m\u011bl a cos v\u016fbec celou tu dobu d\u011blal.“ Po\u0159\u00e1d mluvil stejn\u011b sladce a roztomile, jak to m\u011bl ve zvyku. Kdy\u017e zrovna nikomu nenad\u00e1val a neporou\u010del, mluvil v\u017edycky takhle. Snad aby si lidi zase p\u011bkn\u011b rychle udob\u0159il po tom, co jim nadal do neschopn\u00fdch idiot\u016f. Tom ten hlas dob\u0159e znal. V\u017edycky, kdy\u017e cht\u011bl sex, na n\u011bj mluvil takhle, a hned po tom, co ukojil sv\u00e9 touhy, zase p\u0159epnul na svou obvyklou ignoraci a ostr\u00fd t\u00f3n. Te\u010f s n\u00edm byl zase, a na jeho smysly p\u016fsobil op\u011bt ten l\u00edbiv\u00fd hl\u00e1sek, kter\u00fd ho v\u017edycky p\u0159inutil d\u011blat v\u011bci, kter\u00e9 pro n\u011bj byly utrpen\u00edm. Ale jestli si Billi mysl\u00ed\u0161, \u017ee na nov\u00e9ho Toma sta\u010d\u00ed p\u00e1r sl\u016fvek, tak nejsp\u00ed\u0161 odejde\u0161 s pr\u00e1zdnou.  <\/div>\n
<\/div>\n
Na dne\u0161ek byl Tom p\u0159ipraven\u00fd. Prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s bratrem ho dostalo do kolen, emoce jsou mrchy. Ale kdy\u017e u\u017e to te\u010f m\u011bl za sebou, je na \u010dase mu uk\u00e1zat, \u017ee to u\u017e nen\u00ed jeho mal\u00e1 d\u011bvka, kdo se vr\u00e1til.  <\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee by t\u011b zaj\u00edmaly moje turistick\u00e9 z\u00e1\u017eitky.“ Odv\u011btil pohrdav\u00fdm, ale stejn\u011b nasl\u00e1dl\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Nechci vid\u011bt fotky pam\u00e1tek, pohledy ani suven\u00fdry. Chci v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 kr\u00e1sy Evropy mi odl\u00e1kaly brat\u0159\u00ed\u010dka a\u017e za Atlantik.“ A co mi dok\u00e1zalo ukr\u00e1st nejlep\u0161\u00ed d\u011bvku, jakou jsem kdy m\u011bl<\/em>, pomyslel si, ale nahlas to ne\u0159ekl. Doopravdy mu nikdy nedo\u0161lo, pro\u010d Tom utekl, a ten s n\u00edm zas nem\u011bl n\u00e1ladu mluvit, ani d\u016fvod mu to \u0159\u00edkat. Vrtalo mu to hlavou, ale nebyl tak moc zoufal\u00fd, aby po tom za\u010dal p\u00e1trat. M\u011bl v\u0161echno, co cht\u011bl, a\u017e na Toma, a to naplno zam\u011bstn\u00e1valo jeho mozek. Kdo by se v takov\u00e9m vzteku zaj\u00edmal, pro\u010d to tak je.  <\/div>\n
<\/div>\n
„V\u017edycky jsem byl impulzivn\u00ed. Ani s\u00e1m nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal, snad stesk po domov\u011b, snad se mi evropsk\u00fd holky zd\u00e1ly hez\u010d\u00ed ne\u017e ty americk\u00fd plastov\u00fd b\u00e1rb\u00edny.“ Odrecitoval nau\u010denou odpov\u011b\u010f, kterou vymyslel ji\u017e dlouho p\u0159edt\u00edm. Napadlo ho, \u017ee se na to Bill bude pt\u00e1t.<\/div>\n
„Americk\u00fd holky nestoj\u00ed za nic, ale\u2026 copak jsem ti jako alternativa nesta\u010dil j\u00e1? Copak t\u011b omrzelo t\u011blo tv\u00e9ho dvoj\u010d\u00e1tka, kdy\u017e je \u00fapln\u011b stejn\u00e9 jako tvoje?“ P\u0159i t\u011bch slovech se Bill zvedl a p\u0159e\u0161el k Tomovi. Polo\u017eil sv\u00e9 koleno na \u017eidli mezi jeho \u0161iroce rozkro\u010den\u00e9 nohy a pomalu se sunul k rozkroku. Kdy\u017e narazil do m\u00edst, kde by m\u011bl m\u00edt kl\u00edn (p\u0159ece jenom to \u0161lo \u0161patn\u011b poznat v t\u011bch voln\u00fdch kalhot\u00e1ch, tak\u017ee jen odhadoval), je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itla\u010dil. Tom lehce sykl a polo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b na Billovy boky. Ten mu prstem s dlouh\u00fdm \u010dern\u00fdm nehtem zvedl bradu tak, aby se mu musel pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Sklonil se k n\u011bmu a \u0161pi\u010dkou jazyka mu jemn\u011b obkrou\u017eil rty. \u0160el na to pomalu, tentokr\u00e1t necht\u011bl ud\u011blat \u017e\u00e1dnou chybu, aby mu snad br\u00e1\u0161ka znovu utekl.<\/div>\n
„O to ne\u0161lo, br\u00e1\u0161ko, snad jen\u2026“ p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, „\u2026snad jsi nebyl tak dobr\u00fd, aby m\u011b to tady udr\u017eelo.“ Ve chv\u00edli, kdy ty slova dopov\u011bd\u011bl, jeho dlan\u011b odstr\u010dily Billa za boky tak siln\u011b, \u017ee ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f dozadu a svalil se zp\u00e1tky na \u017eidli.  <\/div>\n
Bill on\u011bm\u011ble koukal, jak jeho dvoj\u010de miz\u00ed za dve\u0159mi. Znovu mu utekl. Zlostn\u011b pra\u0161til p\u011bst\u00ed do zdi, a\u017e mu rukou projela p\u00e1liv\u00e1 bolest a z jednoho z jeho prst\u00fdnku odlet\u011bl mal\u00fd kovov\u00fd od\u0161t\u011bpek. Rychle se chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a tlumen\u011b zak\u0148u\u010del. Bolest te\u010f v\u0161ak nevn\u00edmal. Va\u0159ila se v n\u011bm krev. Kdyby se n\u011b\u010deho dotknul, okam\u017eit\u011b by to sho\u0159elo na uhel. Tom byl v\u00e1\u017en\u011b ta nejlep\u0161\u00ed d\u011bvka, co kdy m\u011bl – proto\u017ee takhle s n\u00edm je\u0161t\u011b nikdo nikdy nevyjebal.  <\/div>\n
<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tri\u010dkem si ot\u0159el mokrou tv\u00e1\u0159 a roze\u0161el se chodbou pry\u010d od m\u00edsta \u010dinu. P\u0159\u00e1l si odtamtud co nejrychleji zmizet, ale \u0159ezav\u00e1 bolest ho omezovala v pohybu. Jeho o\u010di se st\u00e1le topily v dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edvalech slz. Pomalu mu za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, co se to p\u0159ed chv\u00edl\u00ed stalo v Billov\u011b \u0161atn\u011b. Rozrazil dve\u0159e na konci chodby a vyklop\u00fdtal ven. Rychle sesk\u00e1kal t\u0159i schody p\u0159ede dve\u0159mi a tvrd\u011b podr\u00e1\u017ekami dopadl na betonov\u00fd chodn\u00edk. Jeho t\u011blem op\u011bt projela tak siln\u00e1 vlna bolesti, \u017ee se musel p\u0159eklonit a zap\u0159\u00edt dlan\u011bmi o kolena. Chv\u00edli t\u011b\u017ece prod\u00fdch\u00e1val svou ag\u00f3nii. Kdy\u017e se bolest uklidnila, je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in setrval ve sv\u00e9 poloze. Je\u0161t\u011b se necht\u011bl vzp\u0159\u00edmit, b\u00e1l se, aby se to n\u00e1hodou nevr\u00e1tilo, kdyby se neopatrn\u011b postavil. Up\u00edral zrak na \u0161edou zem pod n\u00edm. Svi\u017en\u011b na ni dopadaly kapky slan\u00fdch slz. Ka\u017ed\u00e1 z nich se obarvila do \u010derna, kdy\u017e nar\u00e1\u017eela do chodn\u00edku, ale on byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u010dern\u00e9 byly u\u017e kdy\u017e mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Co nejpomaleji a nej\u0161etrn\u011bji se op\u011bt pevn\u011b postavil na nohy. Ot\u0159\u00e1sla j\u00edm zima, p\u0159ece jenom bylo deset ve\u010der, a to ani v New Yorku teplota nestoupne nad dvacet stup\u0148\u016f. Ud\u011blal p\u00e1r zku\u0161ebn\u00edch krok\u016f, a kdy\u017e zjistil, \u017ee se to u\u017e d\u00e1 sn\u00e9st, vykro\u010dil sm\u011brem k neonov\u00fdm sv\u011btl\u016fm m\u011bsta. Postupn\u011b se p\u0159est\u00e1val soust\u0159edit na ka\u017ed\u00fd sv\u016fj krok, aby byl co nejbolestn\u011bj\u0161\u00ed. A\u017e te\u010f, deset minut po tom degraduj\u00edc\u00edm z\u00e1\u017eitku, byl schopn\u00fd nechat my\u0161lenky proudit ve sv\u00e9 hlav\u011b. St\u00e1le nedok\u00e1zal pochopit, co se stalo s jeho bratrem, s jeho mlad\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou, kter\u00e9ho v\u017edycky tak miloval. Kam se ztratily v\u0161echny jemn\u00e9 dotyky, sladk\u00e9 polibky, pohlazen\u00ed ve vlasech, \u0161\u0165astn\u00e9 pohledy do o\u010d\u00ed? Copak zapomn\u011bl na v\u0161echno, co mezi nimi kdy bylo? Zapomn\u011bl, jak byli \u0161\u0165astn\u00ed, i kdy\u017e je spojovalo ho\u0159kosladk\u00e9 tajemstv\u00ed jejich l\u00e1sky, jak spolu jen tak vedle sebe leh\u00e1vali na posteli s propleten\u00fdmi prsty a d\u00edvali si do o\u010d\u00ed, jak se dr\u017eeli v ext\u00e1zi v n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159i milov\u00e1n\u00ed – je\u0161t\u011b tenkr\u00e1t, kdy to ani jednoho z nich nebolelo a neponi\u017eovalo. Ti\u0161e zavzlykal a popot\u00e1hnul. Jeho my\u0161lenky p\u0159eru\u0161il hluk silnice, ke kter\u00e9 v zamy\u0161len\u00ed do\u0161el. Postavil se k p\u0159echodu a \u010dekal na zelenou, i kdy\u017e si \u0159\u00edkal, jestli by nebylo lep\u0161\u00ed se prost\u011b nechat srazit n\u011bjak\u00fdm autem. Zahnal tu hloupou my\u0161lenku a sledoval, kdy se rozsv\u00edt\u00ed zelen\u00e9 sv\u011btlo semaforu.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Toulal se m\u011bstem bez ur\u010dit\u00e9ho c\u00edle dobr\u00fdch p\u00e1r hodin. Nedok\u00e1zal se vr\u00e1tit do hotelu ke zbytku t\u00fdmu, kapely a k n\u011bmu. Dne\u0161n\u00ed noc\u00ed Bill zavra\u017edil v\u0161echny zbytky bratrsk\u00e9 i jak\u00e9koliv jin\u00e9 l\u00e1sky. U\u017e se nem\u016f\u017ee vr\u00e1tit a tv\u00e1\u0159it se, \u017ee se nic ned\u011bje. U\u017e nem\u016f\u017ee sn\u00e1\u0161et jeho n\u00e1lady, man\u00fdry a bezohlednost. Ale kam te\u010f? Prvn\u00ed, co ho napadlo, bylo dom\u016f. Zasm\u00e1l se po\u0161etilosti toho n\u00e1padu, ale pak se zamyslel. Pro\u010d by to ne\u0161lo? Pro\u010d by se nemohl vr\u00e1tit zp\u00e1tky do N\u011bmecka? Pen\u011bz m\u00e1 na \u00fa\u010dtu dost, m\u016f\u017ee si koupit letenku na nejbli\u017e\u0161\u00ed let do Berl\u00edna je\u0161t\u011b b\u011bhem noci a ne\u017e se po n\u011bm za\u010dne Bill r\u00e1no sh\u00e1n\u011bt, bude u\u017e tis\u00edce kilometr\u016f daleko. Byl to n\u00e1pad \u0161\u00edlen\u00fd, ale v t\u00e9hle chv\u00edli by ud\u011blal cokoliv, jen aby byl co nejd\u00e1le od n\u011bj.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Rychle kr\u00e1\u010del po ulici sm\u011brem k metru. Bolest u\u017e skoro nec\u00edtil, ale p\u011b\u0161ky a\u017e k leti\u0161ti j\u00edt nem\u00ednil. Zastavil se, kdy\u017e proch\u00e1zel kolem v\u00fdlohy sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho obchodu s oble\u010den\u00edm. Nem\u011bl nic na sebe, z \u0161aten vyb\u011bhl (vykulhal) jen v tom, co m\u011bl na sob\u011b p\u0159i koncertu, a po\u0159\u00e1d na sob\u011b c\u00edtil Bill\u016fv parf\u00e9m. Mal\u00e1 m\u00f3dn\u00ed zast\u00e1vka neu\u0161kod\u00ed.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
S po\u017eiva\u010dnou radost\u00ed se p\u0159ehraboval v tun\u00e1ch oble\u010den\u00ed. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d chodil nakupovat, zapom\u00ednal p\u0159i tom na sv\u00e9 probl\u00e9my a z ka\u017ed\u00e9ho kousku, co si koupil, m\u011bl nesm\u00edrnou radost. Vybral p\u00e1r obrovsk\u00fdch mikin a zam\u00ed\u0159il ke kabink\u00e1m. Kdy\u017e se zahl\u00e9dl v zrcadle, m\u00e1lem omdlel. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl strhan\u00e9 a vlhk\u00e9 od slz, o\u010di mal\u00e9 a zarudl\u00e9, \u0159asy slepen\u00e9 a vlhk\u00e9, a obli\u010dej b\u00edl\u00fd jako st\u011bna. Tak tohle z n\u011bj ud\u011blal? Takovou trosku? V Tomovi se probudily posledn\u00ed zbytky hrdosti, kterou mu p\u0159ed p\u00e1r hodinami jeho bratr rozt\u0159\u00ed\u0161til na atomy. Vzal do ruky mobil a vyfotil svou tv\u00e1\u0159 zubo\u017eenou smutkem a bolest\u00ed. Kdyby n\u00e1hodou n\u011bkdy zapomn\u011bl na to, co se stalo tuto noc, kdyby n\u00e1hodou jeho zlost polevila a on cht\u011bl Billovi odpustit a vr\u00e1tit se k n\u011bmu, tahle fotka mu zabr\u00e1n\u00ed ud\u011blat takovou chybu. V\u017edycky, kdy\u017e se na ni pod\u00edv\u00e1, vzpomene si. Tahle fotka ho bude dr\u017eet nohama na zemi a p\u0159ipom\u00ednat mu, kdo jeho bratr ve skute\u010dnosti je.<\/em>  <\/div>\n
S ta\u0161kami pln\u00fdmi oble\u010den\u00ed si zavolal taxi, aby jej dovezlo na leti\u0161t\u011b. Byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd. Mus\u00ed odtud pry\u010d.<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: GingerBalletGirl<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GingerBalletGirl Setk\u00e1n\u00ed se star\u00fdmi p\u0159\u00e1teli bylo pro Toma po dlouh\u00e9 dob\u011b zase jedn\u00edm velk\u00fdm z\u00e1bleskem \u0161t\u011bst\u00ed. U\u017e od r\u00e1na se t\u011b\u0161il, a\u017e svoje star\u00e9 dobr\u00e9 „G\u00e9\u010dka“ zase uvid\u00ed. Kdy\u017e tedy o den pozd\u011bji ve\u0161el znovu do Davidovy kancel\u00e1\u0159e a vid\u011bl je tam<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[361],"tags":[],"class_list":["post-10694","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devil-in-the-detail"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10694","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10694"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10694\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10694"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10694"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10694"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}