{"id":10701,"date":"2010-09-15T14:30:00","date_gmt":"2010-09-15T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10675"},"modified":"2010-09-15T14:30:00","modified_gmt":"2010-09-15T13:30:00","slug":"pochemu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/15\/pochemu\/","title":{"rendered":"Pochemu?"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mil\u00ed  zlat\u00ed, \ud83d\ude00 M\u00e1m tu pro v\u00e1s op\u011bt pov\u00eddku s v\u011bnov\u00e1n\u00edm. Je pro moji \u00fa\u017easnou spolu\u017ea\u010dku Kei \ud83d\ude09 Douf\u00e1m, \u017ee se j\u00ed i v\u00e1m bude l\u00edbit \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Sch.*<\/em><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
\"42\"<\/div>\n
<\/div>\n
\u010c\u00e1ry, barvy, n\u00e1pisy. Garffity. Jen pouh\u00fd berl\u00ednsk\u00fd podchod hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed tohoto m\u011bsta. Chladn\u00e9 zdi, pokryt\u00e9 barvou r\u016fzn\u00fdch odst\u00edn\u016f v r\u016fzn\u00fdch stylech. Hukot schod\u016f, kter\u00e9 na jedn\u00e9 stran\u011b jezdily nahoru a na druh\u00e9 dol\u016f. Blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 sv\u00edt\u00ed sotva z posledn\u00edho. A uprost\u0159ed toho jeden chlapec. \u010cern\u00e9 vlasy mu padaly do tv\u00e1\u0159e, make-up zdobil jeho tv\u00e1\u0159e, \u010depice h\u0159\u00e1la jeho hlavu tak, jako tepl\u00e1 ko\u017een\u00e1 bunda h\u0159\u00e1la jeho t\u011blo. Sed\u011bl u zdi a se zaklon\u011bnou hlavou, kterou op\u00edral o posprejovanou ze\u010f, m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, p\u0159em\u00fd\u0161lel. Bylo to je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jejich obl\u00edben\u00e9 spole\u010dn\u00e9 m\u00edsto, kam chodili ka\u017edou noc, kde str\u00e1vili skoro cel\u00fd den. Bylo to tu v podstat\u011b jen jejich, nikdo tudy nechodil, sem tam se tudy pro\u0161el n\u011bjak\u00fd p\u00e1r, jinak… Jen oni dva.  <\/div>\n
Sed\u011bl u velk\u00e9ho obr\u00e1zku<\/em>. Bylo to velk\u00e9 rud\u00e9 srdce, bylo tady u\u017e v\u00edc jak m\u011bs\u00edc. Byl prvn\u00ed den \u0161koly, prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed, ale on m\u00edsto toho, aby \u0161el prvn\u00ed den na novou \u0161kolu, do prv\u00e1ku na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, sed\u011bl od r\u00e1na tady. Vedle sebe m\u011bl polo\u017een\u00fd \u010derno-\u010derven\u00fd batoh. Na konec pr\u00e1zdnin tady byla opravdu velk\u00e1 zima posledn\u00ed dobou, ale to \u010dernovl\u00e1skovi nevadilo. Byl zabran\u00fd v my\u0161lenk\u00e1ch, nehodlal se vr\u00e1tit dom\u016f, nehodlal se vr\u00e1tit za n\u00edm, vlastn\u011b… Necht\u011bl se u\u017e vr\u00e1tit nikam, jen odej\u00edt. Do tepla, ode v\u0161eho, bez starost\u00ed, s\u00e1m.<\/div>\n
\n
„Sm\u00e1li se,“ za\u0161eptal. Pousm\u00e1l se. Bylo v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, na\u010d se tr\u00e1pit? Vlastn\u011b pouze on si je\u0161t\u011b ned\u00e1vno myslel, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„Sm\u00e1li se, ale ty jsi i p\u0159esto byl na m\u00e9 stran\u011b.“ Zamrkal a pootev\u0159el o\u010di. \u00dasm\u011bv se st\u00e1le dr\u017eel jeho nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch \u00fast od lesku na rty.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed dv\u011bma m\u011bs\u00edci Bill naposledy opustil lavici z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Dal\u0161\u00ed rok, ho \u010dekala st\u0159edn\u00ed. Jak moc se on t\u011b\u0161il! Pry\u010d od v\u0161ech probl\u00e9m\u016f, pry\u010d od v\u0161ech. Jen on, a nov\u00fd \u017eivot. Necht\u011bl z\u00e1vazky, necht\u011bl se na nikoho v\u00e1zat, p\u0159\u00edtelkyn\u011b, p\u0159\u00e1tele. Ne, ne. Cht\u011bl v klidu studovat, a tohle nechat a\u017e na pozd\u011bj\u0161\u00ed dobu. Jen\u017ee \u010dernovl\u00e1sek ne\u010dekal, jak\u00e9 ho \u010dek\u00e1 l\u00e9to. Byly hork\u00e9 letn\u00ed dny a on se jezd\u00edval do vedlej\u0161\u00edho m\u011bsta opalovat k baz\u00e9nu. Chodil s\u00e1m jako v\u017edy. Ov\u0161em jednoho dne, kdy\u017e m\u011bl vlak z m\u011bsta, kde byl na koupali\u0161ti, dvouhodinov\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, byl u\u017e temn\u00fd ve\u010der, kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u011bt do Berl\u00edna. Ulice byly osv\u011btlen\u00e9 pouze pouli\u010dn\u00edmi lampami, kter\u00e9 jak\u017e tak\u017e je\u0161t\u011b sv\u00edtily. Na ka\u017ed\u00e9m druh\u00e9m kroku potk\u00e1val nezn\u00e1m\u00e9 lidi, cht\u011bli po n\u011bm cigarety, pen\u00edze, nab\u00edzeli mu r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, nic nebral, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed noc dobr\u00e9ho.  <\/div>\n
Oh, pen\u00edze…?! To bylo to, co Billovi chyb\u011blo k tomu, aby se dostal dom\u016f. Utratil v\u0161echny pen\u00edze na koupali\u0161ti, po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee vlak pojede v ur\u010den\u00fd \u010das, a on se bude moci bezpe\u010dn\u011b vr\u00e1tit dom\u016f. Bohu\u017eel, ulice, kterou by se norm\u00e1ln\u011b vracel dom\u016f, byla neosv\u011btlen\u00e1 a tak byla nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost, \u017ee by si tam na n\u011bj n\u011bkdo n\u00e1hodn\u011b po\u010dkal. Musel proj\u00edt star\u00fdm podchodem pod n\u00e1dra\u017e\u00edm, kam nikdo nechod\u00ed, jen ob\u010das p\u00e1r lid\u00ed. B\u00e1l se tudy j\u00edt, nebylo tam tak\u00e9 moc bezpe\u010dno, opravdu se b\u00e1l, ale jin\u00e1 cesta se nenaskytla. Sjel tedy po jezd\u00edc\u00edch schodech dol\u016f, rozhl\u00e9dl se okolo sebe. M\u011bl p\u0159es rameno p\u0159ehozenou sportovn\u00ed ta\u0161ku s v\u011bcmi k baz\u00e9nu. Bylo tady chladn\u011bji ne\u017e venku norm\u00e1ln\u011b, ale nebylo to tak hrozn\u00e9. P\u0159ejel mu mr\u00e1z po z\u00e1dech, c\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b.  <\/div>\n
V\u0161echny zdi okolo byly posprejovan\u00e9 graffity, rozbit\u00fd chodn\u00edk, vypadalo to tu stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b, moc se to \u010dernovl\u00e1skovi nel\u00edbilo. Zhluboka se nadechl, a vydechl. Roze\u0161el se rychlej\u0161\u00edm krokem sm\u011brem k v\u00fdchodu. Byla to opravdu dlouh\u00e1 chodba, stovky graffity, Bill nech\u00e1pal tohle prost\u0159ed\u00ed. Za dlouhou chodbou, kter\u00e1 se pro n\u011bj zd\u00e1la a\u017e nekone\u010dn\u00e1, zabo\u010dil doprava. Zvednul pohled od zem\u011b, zalapal po dechu, a jeho svi\u017en\u00e1 ch\u016fze zpomalila. P\u0159ed n\u00edm se o ze\u010f op\u00edral dredat\u00fd kluk, ov\u011b\u0161en\u00fd v oble\u010den\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00edm, ne\u017e m\u011bl \u010dernovl\u00e1sek. Kousnul se do rtu. Vlasy m\u011bl st\u00e1hnut\u00e9 gumi\u010dkou, co\u017e dopl\u0148ovala b\u00edl\u00e1 \u010delenka, kter\u00e1 ladila se zbytkem oble\u010den\u00ed. Koukal do zem\u011b, m\u011bl p\u0159ed sebou b\u00edl\u00fd batoh a okolo n\u011bj n\u011bkolik sprej\u016f r\u016fzn\u00fdch barev. Bill se kousnul do rtu a \u0161el jeho sm\u011brem, chystal se ho obej\u00edt, nebo aspo\u0148 cht\u011bl, ale\u2026 P\u0159i\u0161lo mu to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, b\u00e1l se ho ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem. O\u010dkem po n\u011bm kouknul, kdy\u017e \u0161el okolo n\u011bj, v\u0161imnul si kr\u00e1sn\u00fdch rys\u016f obli\u010deje, skoro opravdu dokonal\u00fdch, \u010dist\u00e1 tv\u00e1\u0159, piercing ve spodn\u00edm rtu v proveden\u00ed dvou kovov\u00fdch kuli\u010dek.  <\/div>\n
Dred\u00e1\u010d si ol\u00edznul rty a zvednul pohled na proch\u00e1zej\u00edc\u00edho \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd pohledem okam\u017eit\u011b uhnul a cht\u011bl zrychlit krok, jen\u017ee… N\u011bco ho zastavilo. Dredat\u00fd chlapec nat\u00e1hl ruku a chytil Billa za loket. Bill popla\u0161n\u011b zamrkal a oto\u010dil na n\u011bj hlavu. Malinko mu tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly, kdy\u017e vid\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fa\u0161klebek ve smyslu \u00fasm\u011bvu na dred\u00e1\u010dov\u011b tv\u00e1\u0159i. Kousnul se do rtu.<\/div>\n
„P-pus\u0165, pros\u00edm,“ za\u0161eptal Bill a \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dkama se pod\u00edval do t\u011bch naproti. Byly stejn\u00e9, nebo aspo\u0148 hodn\u011b podobn\u00e9. Dred\u00e1\u010d sjel \u010dernovl\u00e1ska od hlavy k pat\u011b a zase nahoru pohledem. Pousm\u00e1l se a zakroutil hlavou. Na jeho tv\u00e1\u0159i bylo vid\u011bt, \u017ee se mu Bill l\u00edbil, on s\u00e1m Bill to vid\u011bl, i jemu se l\u00edbila dred\u00e1\u010dova tv\u00e1\u0159, ale i tak m\u011bl st\u00e1le strach. Sj\u00ed\u017ed\u011bl pohledem ka\u017ed\u00fd milimetr, ka\u017ed\u00fd detail dred\u00e1\u010dovy tv\u00e1\u0159e, v\u017edy\u0165 on.. Byl tak zatracen\u011b nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko, kdy\u017e si ho p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b za loket. Skoro a\u017e mohl c\u00edtit na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i jeho dech. Srdce mu bilo jako o z\u00e1vod, ze strachu? Nebo \u017ee by ho za\u010dal tento chlapec opravdu n\u011bjak p\u0159itahovat? Nikdy se mu nel\u00edbili kluci v takov\u00e9m stylu obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, nav\u00edc, on nebyl p\u0159ece na kluky, nebo ano? Nev\u011bd\u011bl tedy o tom. V\u017edy m\u011bl slabost pro blon\u010fat\u00e9 sle\u010dny v minisukn\u00edch, ale… Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, bylo to jin\u00e9?<\/em> Necht\u011bl v ten moment rozum\u011bt, n\u011bco ho t\u00e1hlo ud\u011blat v\u011bc, kterou nedok\u00e1zal pojmenovat. Byla to touha, kterou uc\u00edtil v moment\u011b, kdy se k n\u011bmu chlapec je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e p\u0159ibl\u00ed\u017eil a hluboce se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Bill se ani nepohnul. Rozt\u0159\u00e1sla se mu kolena.  <\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se m\u011b b\u00e1t. Jsem Tom,“ p\u00edpl dred\u00e1\u010d a pousm\u00e1l se. Bill zamrkal.<\/div>\n
„J-j\u00e1… Neboj\u00edm se, ne, ne,“ zakroutil malinko hlavou tak, aby neztratili o\u010dn\u00ed kontakt. Jeho \u010dern\u00e9 vlasy se v ten moment tro\u0161ku ot\u0159ely o hru\u010f dred\u00e1\u010de, kter\u00fd se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Bill,“ \u0161eptl \u010dernovl\u00e1sek a malinko k\u00fdvnul, st\u00e1le se koukal do mandlov\u00fdch o\u010dek naproti.<\/div>\n
„Okaj,“ usm\u00e1l se dred\u00e1\u010d. Bill zalapal po dechu a nasucho polknul.<\/div>\n
„Pro\u010d m\u011b\u2026 Pro\u010d m\u011b nenech\u00e1\u0161 j\u00edt d\u00e1l?“ za\u0161eptal malinko rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Dred\u00e1\u010d tro\u0161ku naklonil hlavu a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, a\u0165 se neboj\u00ed\u0161, nem\u00e1\u0161 \u010deho,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem. Bill nakr\u010dil nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed. Zakroutil hlavou.<\/div>\n
„T\u0159ese\u0161 se.“ <\/div>\n
„Zimou,“ kousnul se \u010dernovl\u00e1sek do rtu a zamrkal. Tom se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak tedy zimou. Jsi si jist\u00fd, \u017ee ne strachem?“ St\u00e1le se usm\u00edval, a Bill se p\u0159i ka\u017ed\u00e9m slov\u011b, dal\u0161\u00edm doteku nebo \u00fasm\u011bvu zachv\u011bl. Tom to c\u00edtil, jeho to tak\u00e9 donutilo zachv\u011bt se.<\/div>\n
„Ne, opravdu,“ p\u00edpl Bill a ol\u00edznul si rty. Ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161,“ za\u010dal Tom s povzdechem.<\/div>\n
„M\u011bl jsem s tebou nejd\u0159\u00edv jin\u00fd pl\u00e1n, ale…“ kousnul se do rtu. Bill zvednul tro\u0161ku obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale?“ p\u00edpl.<\/div>\n
„Mus\u00edm p\u0159iznat… L\u00edb\u00ed\u0161 se mi,“ usm\u00e1l se dred\u00e1\u010d a k\u00fdvnul. Ani jeden celou dobu skoro ani nemrkli, koukali tomu druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed. Bill lapal ka\u017edou chv\u00edli po dechu. Tom si ol\u00edznul rty a se zav\u00e1h\u00e1n\u00edm dal Billovi vlasy pry\u010d z tv\u00e1\u0159e, sly\u0161el Bill\u016fv trhan\u00fd n\u00e1dech, c\u00edtil jeho vzru\u0161en\u00e9 zachv\u011bn\u00ed, v\u0161imnul si, jak se mu zachv\u011bly \u0159asy a p\u0159iv\u0159el o\u010di tak jako on, kdy\u017e c\u00edtil jeho dech na sv\u00fdch rtech. Polo\u017eil sv\u00e9 rty na jeho a ot\u0159el se o n\u011b. Byly tak sametov\u011b hebk\u00e9, stra\u0161n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. Nas\u00e1l v\u016fni kokosu, kterou c\u00edtil z jeho havran\u00edch vlas\u016f. C\u00edtil doteky na sv\u00fdch ramenou, \u010dernovl\u00e1sek si na n\u011b polo\u017eil rozechv\u011bl\u00e9 dlan\u011b a nechal se za boky p\u0159it\u00e1hnout Tomem k sob\u011b. Polibek se prohloubil, navz\u00e1jem sv\u00e9 rty ochutn\u00e1vali, ne\u017e za\u010dali jazykem zkoumat milimetry \u00fast toho druh\u00e9ho, a jen tak si s nimi navz\u00e1jem pohr\u00e1vat, laskat rty.  <\/div>\n
„Ummmh,“ vydechl Bill do Tomov\u00fdch \u00fast, kdy\u017e se dred\u00e1\u010dova dla\u0148 ocitla pod \u010dernovl\u00e1skov\u00fdm tri\u010dkem. Nechal se od n\u011bj p\u0159itisknout na posprejovanou barevnou ze\u010f a jeho dla\u0148 jezdit po sv\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, z\u00e1dech nebo i do vlas\u016f. Ti\u0161e st\u00e9nal do polibk\u016f a zt\u011b\u017eka vydechoval, tak jako i Tom. \u010cernovl\u00e1sek c\u00edtil, jak stoup\u00e1 jeho vzru\u0161en\u00ed, c\u00edtil se tak zatracen\u011b… tvrd\u00fd.<\/em> U Toma to bylo podobn\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u0161eptnul Bill do Tomov\u00fdch \u00fast nal\u00e9hav\u011b a skousnul lehce jeho spodn\u00ed ret, p\u0159ejel po kovov\u00fdch kuli\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 mu ret zdobily. Dred\u00e1\u010dovy dlan\u011b se ocitly na jeho zade\u010dku. Zhluboka se nadechnul, a vydechnul.<\/div>\n
„Copak?“ p\u00edpl a d\u00e1l se v\u011bnoval jeho sladk\u00fdm rt\u016f.<\/div>\n
„V-… Vem si m\u011b… Tady, te\u010f,“ za\u0161eptal Bill a odt\u00e1hnul se od jeho rt\u016f, kousnul se do toho sv\u00e9ho spodn\u00edho, c\u00edtil na nich jeho chu\u0165. Zad\u00edval se op\u011bt do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed Toma. Tom zav\u00e1hal, ale pol\u00edbil Billa na krk a sklouznul rukama na jeho p\u00e1sek. Za\u010dal ho pomalinku rozep\u00ednat. Bill zaklonil tro\u0161ku hlavu a zav\u0159el o\u010di. Ti\u0161e st\u00e9nal, kdy\u017e Tomovy rty laskaly jeho krk a jeho dlan\u011b se sem tam omylem dotkly p\u0159es dva kusy l\u00e1tky jeho u\u017e hodn\u011b tvrd\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Tomovi se poda\u0159ilo jeho p\u00e1sek sundat, rozepl mu i kalhoty a pod\u00edval se na n\u011bj.  <\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ \u0161eptl a pol\u00edbil ho na bradu. Bill, ani\u017e by pootev\u0159el o\u010di, nasucho polknul a k\u00fdvnul.<\/div>\n
„A-ale…“ p\u00edpl, zachv\u011bly se mu \u0159asy, ale o\u010di byly d\u00e1l zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Copak?“ Tom ho pohladil po ho\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„J-j\u00e1… Je\u0161t\u011b nikdy takto jsem.. J\u00e1,“ zakoktal se Bill a kousnul se do rtu. Tom se usm\u00e1l a pol\u00edbil ho n\u011b\u017en\u011b na rty.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t, to bude v pohod\u011b, jen bu\u010f uvoln\u011bn\u00fd, neboj se toho, okaj?“ za\u0161eptal Tom a dal si dva prsty do \u00fast, vyt\u00e1hl je a p\u0159ejel jimi po \u010dernovl\u00e1skov\u011b vstupu. Bill zalapal po dechu a tro\u0161ku se prohnul v z\u00e1dech, p\u0159ik\u00fdvnul. Tom se pousm\u00e1l a vjel jedn\u00edm prstem dovnit\u0159 Billa.<\/div>\n
„Ummh,“ vydechl zt\u011b\u017eka Bill a semknul k sob\u011b v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ <\/div>\n
„Jen… Ano, jen je to… Zv-zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nep-… nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit,“ lapal po dechu. Tom jen p\u0159ik\u00fdvnul a p\u0159idal dal\u0161\u00ed prst. Bill st\u00e1le lapal po dechu, Tom chvilku po\u010dkal, ne\u017e se Bill malinko uklidnil, a zajel prsty hloub\u011bji. Bill se kousnul do rtu a ti\u0161e zast\u00e9nal.  <\/div>\n
Za chv\u00edli \u00fapln\u011b ztratil ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, dokonce… za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/em> Tom vjel prsty postupn\u011b a\u017e nadoraz, co\u017e doprov\u00e1zelo Billovy hlasit\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a tich\u00e9 steny, lehk\u00e9 proh\u00fdb\u00e1n\u00ed v z\u00e1dech. Tom chvilku s prsty sem tam pohyboval, p\u00e1rkr\u00e1t je tro\u0161ku zkroutil, \u017ee donutil Billa hlasit\u011b zavzdychat. Spokojen\u011b se pousm\u00e1l a vyndal prsty ven. Bill pootev\u0159el prsty a nespokojen\u011b zak\u0148u\u010del. Tom s \u00fasm\u011bvem zvednul obo\u010d\u00ed a nechal ho obmotat nohu okolo sv\u00e9ho pasu.<\/div>\n
„N\u011bco se ti nel\u00edb\u00ed?“ zachichotal se, a chytil Billa lehce za stehno, \u010dernovl\u00e1sek se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Bylo to… Dobr\u00fd,“ ku\u0148kl a obmotal ruce okolo Tomova krku.<\/div>\n
„Tohle bude lep\u0161\u00ed, v\u011b\u0159 mi,“ za\u0161eptal Tom a pohladil po tv\u00e1\u0159i \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd se na to usm\u00e1l a v\u011bnoval Tomovi na tv\u00e1\u0159 pusu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ Bill jen s malou nejistotou p\u0159ik\u00fdvnul. Uvolnil se, jak Tom \u0159\u00edkal, a sna\u017eil se pravideln\u011b d\u00fdchat. Ol\u00edznul si rty. Tom dr\u017eel jednou rukou lehce Billa za stehno, a druhou jeho zade\u010dek. Nasm\u011broval se na n\u011bj, a pomalu do Billa p\u0159irazil.  <\/div>\n
„Bo\u017ee,“ zavzdychal t\u011b\u017ece Bill a pevn\u011b chytil Tomova ramena. Polo\u017eil si \u010delo mezi Tom\u016fv krk a rameno, a lapal po dechu. Tom zav\u0159el o\u010di a za\u010dal pokl\u00e1dat n\u011b\u017en\u00e9 polibky na Bill\u016fv t\u00fdl. Pomalu se zapohyboval v \u010dernovl\u00e1skovi, \u010d\u00edm\u017e ho donutil zast\u00e9nat a semknout v dlan\u00edch jeho velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko. Tom st\u00e1le zasyp\u00e1val jeho t\u00fdl polibky, a pomalu se v Billovi za\u010dal pravideln\u011b pohybovat. Pomal\u00e9 pohyby Billa nutily st\u00e9nat, nebyl na to zvykl\u00fd, c\u00edtil se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, proj\u00ed\u017ed\u011blo mu t\u011blem n\u011bkolik vln pocit\u016f. Jeho zade\u010dek byl tak stra\u0161n\u011b pln<\/em>\u00fd. St\u00e9nal a Tom mu oddechoval a l\u00edbal ho na t\u00fdl. P\u0159\u00edrazy se zrychlovaly a byly tvrd\u0161\u00ed, steny \u010dernovl\u00e1ska byly hlasit\u011bj\u0161\u00ed, n\u011bkolikr\u00e1t zavzdychal i dred\u00e1\u010dovo jm\u00e9no. Tohle v\u0161e a\u017e do slastn\u00e9ho orgasmu obou chlapc\u016f, kter\u00fd byl, d\u00e1 se \u0159\u00edct, z\u00e1rove\u0148. Bill vy\u010derpan\u011b padnul do Tomovy n\u00e1ru\u010de, kter\u00fd i s n\u00edm v n\u00e1ru\u010d\u00ed sjel po st\u011bn\u011b na zem. Nechal si \u010dernovl\u00e1ska u sebe p\u0159itulen\u00e9ho a zav\u0159el o\u010di. Bill po p\u00e1r minut\u00e1ch usnul, a chv\u00edli po n\u011bm i Tom. Z\u016fstali tam spolu sp\u00e1t a\u017e do b\u00edl\u00e9ho dne.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9, tak pro\u010d by te\u010f m\u011bl Bill d\u011blat to, co se chystal ud\u011blat? Pohybem ruky se nat\u00e1hnul pro zbra\u0148, kter\u00e1 le\u017eela vedle n\u011bj. Vzal ji do ruky a hlave\u0148 si p\u0159ilo\u017eil na sp\u00e1nek. Slzy v o\u010d\u00edch sjely na chladn\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Mohl jsi b\u00fdt se mnou, ale ne… Opustil jsi m\u011b, pro\u010d<\/em>?“ za\u0161eptal. V ruce drtil kus pap\u00edru, byl to dopis, kter\u00fd mu Tom nechal. Odjel na vysokou, rodi\u010de z n\u011bj cht\u011bli m\u00edt vzd\u011blan\u00e9ho syna, na kter\u00e9ho m\u016f\u017eou b\u00fdt py\u0161n\u00ed, a on tady musel Billa nechat samotn\u00e9ho. Jen\u017ee… Probl\u00e9m byl v tom, \u017ee \u0161kola, na kterou Tom odjel, byla na druh\u00e9 stran\u011b N\u011bmecka, kam se odst\u011bhoval i se svou rodinou. Jestli to m\u011blo znamenat, \u017ee u\u017e se neuvid\u00ed…<\/div>\n
„Jestli jsi cht\u011bl tu lep\u0161\u00ed cestu, tak j\u00e1 tak\u00e9… Vyb\u00edr\u00e1m si tuhle, ne\u017e \u017e\u00edt bez tebe, Tomi,“ \u0161eptl a p\u0159ejel palcem po kohoutku.<\/div>\n
Co \u010dernovl\u00e1ska vyru\u0161ilo, byly rychl\u00e9 kroky, kter\u00e9 m\u00ed\u0159ily k n\u011bmu. Byly z vedlej\u0161\u00ed chodby, bl\u00ed\u017eily se k rohu, pak jen sta\u010dilo zabo\u010dit, a osoba by byla u Billa. Cht\u011bl zm\u00e1\u010dknout spou\u0161\u0165, ale srdce se mu m\u00e1lem zastavilo, kdy\u017e sly\u0161el…  <\/div>\n
„Bille!“ k\u0159ikl nal\u00e9hav\u011b chlapeck\u00fd hlas. Chlapec ve velk\u00e9m oble\u010den\u00ed b\u011b\u017eel k Billovi. Zastavil se n\u011bkolik metr\u016f p\u0159ed n\u00edm, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee u sp\u00e1nku dr\u017e\u00ed zbra\u0148. Bill se nemohl pohnout, myslel, \u017ee m\u00e1 halucinace, \u017ee u\u017e snad \u0161\u00edl\u00ed nebo co. Pootev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na dredat\u00e9ho chlapce, co na n\u011bj vyd\u011b\u0161en\u011b a bezmocn\u011b koukal, nemohl popadnout dech.<\/div>\n
„B-Bille, p-pros\u00edm,“ zalapal po dechu a zamrkal. Vy\u010d\u00edtal si, \u017ee by musel Billa nechat tady samotn\u00e9ho, st\u00fdskalo by se mu, nevydr\u017eel by to bez n\u011bj. Musel se sem vr\u00e1tit! Bill se na Toma hypnotizovan\u011b d\u00edval se slzami v o\u010d\u00edch i na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1… Nechci, abys m\u011b opustil, ch\u00e1pe\u0161?“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek se vzlykem a st\u00e1hnul zbra\u0148 od hlavy. Polo\u017eil ji na zem, kam tak\u00e9 sklopil pohled. Tom vydechnul a n\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky si kleknul k Billovi. Pevn\u011b si ho p\u0159itisknul k sob\u011b, objal ho. Bill se k n\u011bmu ochotn\u011b p\u0159itulil a zavrtal nos k jeho krku.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pros\u00edm, pros\u00edm,“ opakoval \u0161eptem Bill.<\/div>\n
„U\u017e t\u011b neopust\u00edm!“ za\u0161eptal p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b Tom a zav\u0159el o\u010di. Bill se rozvzlykal a pevn\u011b se k Tomovi tisknul.<\/div>\n
„Pro\u010d ses ke mn\u011b vr\u00e1til, Tomi? Pro\u010d jsi ode m\u011b ode\u0161el?“ vzlykal ti\u0161e do Tomova krku. Tom jej za\u010dal hladit po \u010dern\u00fdch vlasy, sem tam mu je prsty prohr\u00e1bnul.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, l\u00e1sko, na n\u011bkter\u00e9 ot\u00e1zky nen\u00ed odpov\u011b\u010f.“ <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Mil\u00ed  zlat\u00ed, \ud83d\ude00 M\u00e1m tu pro v\u00e1s op\u011bt pov\u00eddku s v\u011bnov\u00e1n\u00edm. Je pro moji \u00fa\u017easnou spolu\u017ea\u010dku Kei \ud83d\ude09 Douf\u00e1m, \u017ee se j\u00ed i v\u00e1m bude l\u00edbit \ud83d\ude42 Sch.* \u010c\u00e1ry, barvy, n\u00e1pisy. Garffity. Jen pouh\u00fd berl\u00ednsk\u00fd podchod hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed tohoto m\u011bsta. Chladn\u00e9 zdi,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10701","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10701","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10701"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10701\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10701"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10701"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10701"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}