{"id":10711,"date":"2010-09-13T18:30:00","date_gmt":"2010-09-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10685"},"modified":"2010-09-13T18:30:00","modified_gmt":"2010-09-13T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/13\/me-myself-and-romeo-10\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 10."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
<\/div>\n
Otev\u0159u o\u010di a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Kde to jsem, panebo\u017ee? Bleskov\u011b se posad\u00edm a zmaten\u011b  se rozhl\u00ed\u017e\u00edm kolem sebe. V\u016fbec to tu nepozn\u00e1v\u00e1m. Tohle p\u0159ece nen\u00ed moje postel, moje lo\u017enice a v\u016fbec ne m\u016fj d\u016fm. Sna\u017e\u00edm se rozpomenout, kde jsem byl v\u010dera naposledy, a pro\u010d jsem se neprobudil ve svoj\u00ed posteli vedle Peta jako obvykle. V\u010derej\u0161\u00ed den jsem skoro cel\u00fd den str\u00e1vil s Tomem. Ob\u011bd, d\u00e1rek pro mamku, pak m\u011b vezl dom\u016f. Po tom, co utekl, jsem se ho vydal hledat. Nemohl jsem jej naj\u00edt, tak\u017ee jsem se rozhodnul na n\u011bj \u010dekat u jeho dve\u0159\u00ed. Posledn\u00ed, co si vybavuji, je, \u017ee jsem sed\u011bl v k\u0159esle a pozoroval Toma le\u017e\u00edc\u00edho na zemi a \u0161u\u0161kaj\u00edc\u00edho n\u011bco \u0161t\u011bn\u011bti. A pak\u2026 \u017de bych byl u po\u0159\u00e1d u n\u011bj doma?<\/p>\n<\/div>\n
Spust\u00edm nohy z postele a pomalinku vstanu. Nezd\u00e1 se mi, \u017ee by tohle byla Tomova lo\u017enice. Je tu a\u017e moc uklizeno. Nikde ani sm\u00edtko prachu, nepovaluje se tu \u017e\u00e1dn\u00e9 oble\u010den\u00ed. M\u00e9 o\u010di zkoumaj\u00ed m\u00edstnost. Velk\u00e1 postel, no\u010dn\u00ed stolek, sk\u0159\u00ed\u0148 a v rohu k\u0159eslo. Na no\u010dn\u00edm stolku se povaluje n\u011bjak\u00fd \u010dasopis, kter\u00fd uchop\u00edm do ruky. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co Tom \u010dte. Zam\u017eour\u00e1m na p\u00edsmenka a obr\u00e1zky. Rozhovor se mnou? To je mi ale novinka! Hlavn\u011b \u017ee se mnou nechce m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho, \u017ee? Vlivem tohoto zji\u0161t\u011bn\u00ed se m\u00e9 rty zvln\u00ed do \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed, kdy\u017e zaregistruji, \u017ee o kousek d\u00e1l stoj\u00ed r\u00e1me\u010dek, v n\u011bm\u017e je na\u0161e spole\u010dn\u00e1 fotografie. Na\u0161e devaten\u00e1ctiny. Jako by to bylo v\u010dera… V hotelu n\u00e1m b\u011bhem sn\u00eddan\u011b donesli dort, spole\u010dn\u011b jsme sfoukli sv\u00ed\u010dky a oba jsme v ten moment byli \u0161\u0165astni. M\u011bli jsme jeden druh\u00e9ho a v\u00edc jsme nepot\u0159ebovali. I v\u011btu, ji\u017e Tom \u0159ekl, si pamatuji slovo od slova. „Nejlep\u0161\u00ed narozeninov\u00fd d\u00e1rek jsem dostal deset minut po tom, co jsem se narodil.“<\/em> Dojal m\u011b t\u00edm k slz\u00e1m. I dnes se mi chce bre\u010det, kdy\u017e si na to vzpomenu. Jen\u017ee dnes je to jinak. Te\u010f m\u011b k pl\u00e1\u010di doh\u00e1n\u00ed fakt, \u017ee se mnou nechce b\u00fdt a po\u0159\u00e1d p\u0159ede mnou ut\u00edk\u00e1.<\/div>\n
\n
Vr\u00e1t\u00edm fotku na jej\u00ed  m\u00edsto, p\u0159ejdu ke dve\u0159\u00edm a opatrn\u011b stisknu kliku. V\u0161ude v byt\u011b je klid. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kde je Tom. Odpov\u011b\u010f na moji ot\u00e1zku nedostanu, ani kdy\u017e se ocitnu v ob\u00fdv\u00e1ku. Byt je pr\u00e1zdn\u00fd. Br\u00e1\u0161ka ani \u0161t\u011bn\u011b tu nejsou.<\/div>\n
„Tome?“ zkus\u00edm na n\u011bj je\u0161t\u011b zavolat, ale bez odezvy. Pod\u00edv\u00e1m se v\u0161ude mo\u017en\u011b, jestli mi nezanechal n\u011bjak\u00fd vzkaz, kam \u0161el a kdy se asi vr\u00e1t\u00ed, ale nikde ani l\u00edstek. Posad\u00edm se tedy na seda\u010dku a rozhodnu se \u010dekat. Asi \u0161el Abs\u00edka vyven\u010dit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Jdeme dom\u016f. Poj\u010f!“ k\u0159iknu na Absiho. \u0160t\u011bn\u011b se na m\u011b nech\u00e1pav\u011b pod\u00edv\u00e1, za\u010dne vrt\u011bt ocasem, a kdy\u017e se k n\u011bmu rozejdu, abych ho odchytil a v n\u00e1ru\u010d\u00ed donesl dovnit\u0159, za\u010dne kolem m\u011b vesele pob\u00edhat. Asi se domn\u00edv\u00e1, \u017ee si s n\u00edm chci hr\u00e1t nebo co. N\u011bkolik minut po n\u011bm ch\u0148apu, ale ta chlupat\u00e1 koule mi po\u0159\u00e1d uskakuje pod rukama. Nakonec ale p\u0159ece jen vyhraji a s pesanem v podpa\u017e\u00ed se vrac\u00edm zp\u011bt dom\u016f. Jsem zv\u011bdav, jestli Bill je\u0161t\u011b chrn\u00ed, a nebo u\u017e mi \u0161mejd\u00ed po byt\u011b. To druh\u00e9 bych mu zrovna nedoporu\u010doval!<\/div>\n
Sta\u010d\u00ed to, \u017ee se v\u00e1l\u00ed v moj\u00ed postele, do kter\u00e9 jsem byl nucen jej ulo\u017eit. Jeho V\u00fdsost si toti\u017e klidn\u011b usnula v m\u00e9m byt\u011b, v m\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku, v m\u00e9m k\u0159esle. Co jsem m\u011bl asi d\u011blat? Budit se mi ho necht\u011blo, byl by toti\u017e \u0161\u00edlen\u011b protivnej, a v k\u0159esle jsem ho taky nemohl nechat. Kdo by r\u00e1no poslouchal jeho k\u0148u\u010den\u00ed, \u017ee ho bol\u00ed tady a tady? Proto jsem ho odnesl do lo\u017enice. Zva\u017eoval jsem mo\u017enost svl\u00e9knout jej, ale neriskoval jsem to ze dvou d\u016fvod\u016f. Prvn\u00ed byl, abych ho nena\u0161tval, a druh\u00fd jsem byl j\u00e1 s\u00e1m. Kdov\u00ed, co by m\u011b napadlo p\u0159i pohledu na bratrovo t\u011blo jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle\u2026 Tak\u017ee jsem z n\u011bj st\u00e1hl jen ten h\u00e1bit. Dlouho jsem pak kle\u010del u postele, d\u00edval se, jak klidn\u011b oddechuje a uva\u017eoval, o \u010dem asi sn\u00ed. Teprve kdy\u017e mi za\u010dala padat hlava, jsem se zvedl a \u0161el si lehnout do ob\u00fdv\u00e1ku. Bratrova z\u00e1da jsem sice u\u0161et\u0159il, ale moje m\u011b pekeln\u011b bol\u00ed. Celou noc jsem se kr\u010dil na seda\u010dce a p\u0159evaloval se ze strany na stranu. Kdy\u017e jsem vstal, p\u0159ipadal jsem si jako d\u011bdek nad hrobem. Skoro jsem se nemohl ani hnout. D\u00edk Absimu jsem to sice tro\u0161ku rozh\u00fdbal, ale stejn\u011b by mi bodla po\u0159\u00e1dn\u00e1 mas\u00e1\u017e.  <\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161? Chrn\u00ed nebo ne?“ zvednu Absiho do \u00farovn\u011b sv\u00e9ho obli\u010deje. Nastra\u017e\u00ed u\u0161i a up\u00edr\u00e1 na m\u011b svoje kukadla podobn\u00e1 \u010dern\u00fdm kor\u00e1lk\u016fm. „Ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1m tam leze? Na to se hned pod\u00edv\u00e1me.“ Str\u010d\u00edm do dve\u0159\u00ed, kdy\u017e v\u00fdtah kone\u010dn\u011b vyjede do patra, kde bydl\u00edm. Jindy bych to vzal po schodech, ale dneska se na to opravdu nec\u00edt\u00edm, a je\u0161t\u011b se t\u00e1hnout s Absinthem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Um\u0159el bych v prvn\u00edm poschod\u00ed.<\/div>\n
\u0160t\u011bn\u011b postav\u00edm na zem, z kapsy vylov\u00edm kl\u00ed\u010de a odemknu. „Ra\u010dte!“ se sm\u00edchem vpust\u00edm dovnit\u0159 nejprve chlup\u00e1\u010de, teprve po n\u011bm vejdu j\u00e1. Zaposlouch\u00e1m se, nic nen\u00ed sly\u0161et. P\u0159ilo\u017e\u00edm si prst na rty a mrknu na Absika. Ten na m\u011b kouk\u00e1 a o\u010dividn\u011b nech\u00e1pe, co jeho p\u00e1ne\u010dek zase blbne. Chvilku \u010dek\u00e1, ale kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee z tohoto \u017e\u00e1dn\u00e1 nov\u00e1 hra nekouk\u00e1, odcupit\u00e1 pry\u010d. Ti\u0161e si povzdechnu a s my\u0161lenkou, \u017ee pes je den ode dne mazan\u011bj\u0161\u00ed a drzej\u0161\u00ed, stejn\u011b jako on, zam\u00ed\u0159\u00edm do ob\u00fdv\u00e1ku.  <\/div>\n
„Ty u\u017e jsi vzh\u016fru?“ Div\u00edm se, kdy\u017e najdu Billa sed\u011bt na pohovce v ob\u00fdv\u00e1ku. Jde na n\u011bm jasn\u011b poznat, \u017ee p\u0159ed chvilkou vstal. Jeho super styling vzal za sv\u00e9. Vlasy m\u00e1 rozcuchan\u00e9, prameny mu spadaj\u00ed do obli\u010deje, po l\u00ed\u010den\u00ed ani stopy. Te\u010f by v n\u011bm nikdo nehledal hv\u011bzdu, p\u016fsob\u00ed tak oby\u010dejn\u011b, ale p\u0159esto je v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Aspo\u0148 v m\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tomi,“ usm\u011bje se, vstane a s rozpaky na m\u011b kouk\u00e1. \u0158ekl bych, \u017ee se chystal ke mn\u011b vykro\u010dit, ale rozmyslel si to.<\/div>\n
„Vyspal ses?“ posad\u00edm se do k\u0159esla, v n\u011bm\u017e v\u010dera usnul, a vezmu si Absiho na kl\u00edn. Aspo\u0148 \u017ee mi Bill u\u0161et\u0159il pr\u00e1ci s jeho buzen\u00edm. O starost m\u00ed\u0148\u2026<\/div>\n
„Skv\u011ble. Ty jsi spal\u2026“ V\u011btu nedokon\u010d\u00ed, s pusou doko\u0159\u00e1n civ\u00ed na m\u016fj prst m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed na pohovku, na ni\u017e znovu usednul. „Pro\u010d? Mohl jsi p\u0159ece z\u016fstat v lo\u017enici. Se mnou.“ U\u0161kl\u00edbnu se. Kdybych tam z\u016fstal, byl by velev\u00e1\u017een\u00fd m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159 zase na tituln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch v\u0161ech novin v zemi. U\u017e vid\u00edm ty palcov\u00e9 titulky: ‚Ikona m\u00f3dn\u00edho pr\u016fmyslu ob\u011bt\u00ed trestn\u00e9ho \u010dinu.‘ nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe ‚Bill Kaulitz zn\u00e1siln\u011bn vlastn\u00edm bratrem‘. No co, aspo\u0148 bych mu pomohl s reklamou. Negativn\u00ed reklama je taky reklama.<\/div>\n
„Co bych pro tebe neud\u011blal, br\u00e1\u0161ko!“ op\u0159u si bradu o h\u0159bet ruky. M\u00e9 o\u010di pozoruj\u00ed ram\u00ednko Billova podivn\u00e9ho tri\u010dka, kter\u00e9 pomalinku sklouz\u00e1v\u00e1 z jeho ramene.<\/div>\n
„Jist\u011b.“ Odfrkne si a vyt\u00e1hne ram\u00ednko zp\u011bt. Asi mu neunikla ironie v m\u00e9m hlase. Rad\u0161i zm\u011bn\u00edm t\u00e9ma, nem\u00e1m chu\u0165 se po r\u00e1nu d\u00edvat na jeho kysel\u00fd obli\u010dej.  <\/div>\n
„Hele, ty nemak\u00e1\u0161?“ Poklepu si na hodinky. Je chvilku po dev\u00e1t\u00e9. M\u011bl by se sebou n\u011bco ud\u011blat a vyrazit do t\u00e9 sv\u00e9 presti\u017en\u00ed firmy pln\u00e9 patol\u00edzal\u016f. Ta jeho agentka ho bude jist\u011b sh\u00e1n\u011bt, a nebo sp\u00ed\u0161 jeho milovn\u00edk. I kdy\u017e ten ho nesh\u00e1n\u011bl celou dobu\u2026 B\u016fhv\u00ed, jak to mezi sebou ti dva maj\u00ed!<\/div>\n
„Jsem s\u00e1m sob\u011b \u0161\u00e9fem.“ Zazub\u00ed se na m\u011b. Takovej job by se mi taky l\u00edbil. V\u00e1let se do poledne, pak na chvilku sko\u010dit do pr\u00e1ce, komandovat lidi kolem sebe a pak zase odt\u00e1hnout dom\u016f. N\u011bkdo si to holt um\u00ed za\u0159\u00eddit. Bill akor\u00e1t na\u010dm\u00e1r\u00e1 na pap\u00edr ty h\u00e1bity. Jin\u00fd v\u00fdraz m\u011b pro to, co navrhuje, nenapad\u00e1. Na zbytek m\u00e1 lidi. Jeho hlavn\u00ed povinnost\u00ed je b\u00fdt kr\u00e1sn\u00fd a reprezentovat. O tom, \u017ee to zvl\u00e1d\u00e1 na jedni\u010dku, nen\u00ed pochyb, alespo\u0148 co se kr\u00e1sy t\u00fd\u010de\u2026<\/div>\n
„A ty do pr\u00e1ce nejde\u0161?“ Zv\u011bdav\u011b se m\u011b zept\u00e1 a slo\u017e\u00ed si ruce do kl\u00edna. On se zcvoknul? O jak\u00e9 pr\u00e1ci to mele?<\/div>\n
„J\u00e1?“<\/div>\n
„Pokud m\u011b pam\u011b\u0165 neklame, tak n\u011bkdo v\u010dera prohl\u00e1sil, \u017ee \u010d\u00edm d\u0159\u00edv za\u010dne, t\u00edm d\u0159\u00edv bude hotov. Nev\u00ed\u0161, kdo to byl?“ S p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima se na n\u011bj zad\u00edv\u00e1m. Pomalu mi doch\u00e1z\u00ed, o \u010dem je \u0159e\u010d. „Vy\u017eaduji dochvilnost. U\u017e hodinu a jeden\u00e1ct minut bys m\u011bl b\u00fdt v pr\u00e1ci\u2026“ Bill a m\u016fj \u0161\u00e9f? Nikdy! Posledn\u00ed, co mi sch\u00e1z\u00ed, je, aby m\u011b buzeroval m\u016fj mlad\u0161\u00ed br\u00e1cha. Hor\u0161\u00ed, jak kdybych d\u0159el na plant\u00e1\u017e\u00edch jako otrok.<\/div>\n
„Pojedeme, ne?“ vysko\u010d\u00ed na nohy. Sbal\u00ed si sv\u016fj h\u00e1bit a ta\u0161ku a \u010dek\u00e1, a\u017e se zvednu i j\u00e1.<\/div>\n
„Kam jako?“ <\/div>\n
„No, vezmu t\u011b s sebou. Jedeme stejn\u00fdm sm\u011brem. Akor\u00e1t se uprav\u00edm a n\u011bkde se nasn\u00edd\u00e1me. Tak pohyb!“ U\u017e je to tady. U\u017e m\u011b komanduje!  <\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Pohni si!“ zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e zastav\u00ed p\u0159ed sv\u00fdm luxusn\u00edm s\u00eddlem a vypne motor.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou. Chvilku to potrv\u00e1\u2026“ odepne si p\u00e1s a chyst\u00e1 se vystoupit. „Pete nen\u00ed doma.“ Jako by \u010detl moje my\u0161lenky. Asi mi vid\u00ed do hlavy. Nechce se mi dovnit\u0159, nerad bych se znovu setkal s t\u00edm manek\u00fdnem. Musel bych mu \u0161l\u00e1pnout do \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Mn\u011b je jedno, jestli tam je nebo ne. Po\u010dk\u00e1m tady.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. V\u00edm, \u017ee ti na tom nesejde. Jen jsem poznamenal, \u017ee nen\u00ed doma. Od p\u016fl des\u00e1t\u00e9 m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 focen\u00ed. Ale kdy\u017e se ti chce na m\u011b \u010dekat venku, tak pros\u00edm\u2026 Mohl sis d\u00e1t mezit\u00edm kafe a n\u011bco sn\u00edst, ne\u017e bych se p\u0159evl\u00e9knul.“ Otev\u0159e dv\u00ed\u0159ka od auta a vystoup\u00ed. Nasupen\u011b si odepnu p\u00e1s a napodob\u00edm ho. Kdy\u017e tak tou\u017e\u00ed, abych s n\u00edm \u0161el dovnit\u0159, tak mu vyhov\u00edm. Jak zn\u00e1m Billa, nebude se jen p\u0159evl\u00e9kat. Dop\u0159eje si sprchu, pak se bude hodiny \u010desat, l\u00ed\u010dit a vyb\u00edrat vhodn\u00fd outfit. Lep\u0161\u00ed se nudit uvnit\u0159 ne\u017e venku. Loudav\u011b se sunu za Billem, jeho\u017e kroucen\u00ed zadkem se sna\u017e\u00edm ze v\u0161ech sil ignorovat. D\u011bl\u00e1 mi to schv\u00e1ln\u011b! Trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, ne\u017e odk\u00f3duje dve\u0159e a otev\u0159e.  <\/div>\n
„A\u017e po tob\u011b.“ \u0158eknu, kdy\u017e mi ustoup\u00ed, abych ve\u0161el dovnit\u0159. Bill tedy vstoup\u00ed do domu, po\u010dk\u00e1 na m\u011b a zabouchne.<\/div>\n
„Tudy\u2026“ nazna\u010d\u00ed hlavou sm\u011br. „Kuchyn\u011b je tam. Sko\u010d\u00edm si do sprchy, obl\u00e9knu se a p\u0159ijdu za tebou. Chovej se jako doma\u2026“ Usm\u011bje se a zmiz\u00ed. Okam\u017eik stoj\u00edm na m\u00edst\u011b a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se kolem sebe. Georg\u016fv d\u016fm je nic ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edmhle p\u0159epychov\u00fdm bar\u00e1kem. Kdy\u017e takhle vypad\u00e1 chodba, zaj\u00edmalo by m\u011b, jak vypadaj\u00ed ostatn\u00ed m\u00edstnosti. T\u0159eba pr\u00e1v\u011b kuchy\u0148 a nebo lo\u017enice\u2026 Nen\u00ed nic jednodu\u0161\u0161\u00edho, ne\u017e to j\u00edt prozkoumat. Ale nejprve vyu\u017eiji pohostinnosti dvoj\u010dete a n\u011bco sn\u00edm, m\u016fj \u017ealudek o sob\u011b d\u00e1v\u00e1 zn\u00e1t hlasit\u00fdm kru\u010den\u00edm. Te\u010f si jen vzpomenout, kter\u00fdm sm\u011brem mi Bill ukazoval, \u017ee se dostanu do kuchyn\u011b. Doprava nebo doleva? St\u0159\u00eddav\u011b ot\u00e1\u010d\u00edm hlavou ze strany na stranu. Nakonec se rozhodnu pro pravou stranu.  <\/div>\n
Hm, tohle asi nebude kuchy\u0148. Pravd\u011bpodobn\u011b jsem v ob\u00fdv\u00e1ku, nechutn\u011b luxusn\u00edm ob\u00fdv\u00e1ku. Moje o\u010di nev\u00ed, co obdivovat d\u0159\u00edv. O tomhle si m\u016f\u017eu nechat jen zd\u00e1t. Sed\u00edc na pohovce, jej\u00ed\u017e pohodlnost jsem se rozhodl vyzkou\u0161et, bloud\u00edm pohledem po zdech. Vis\u00ed tu dv\u011b obrovsk\u00e9 \u010dm\u00e1ranice, jist\u011b je vyb\u00edral Bill. Nikdo jinej by podobn\u00fd k\u00fd\u010de nevybral! P\u0159ede mnou je obrovsk\u00e1 plazma, co mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1 velikost\u00ed pl\u00e1tno v kin\u011b. Po prav\u00e9 ruce se a\u017e ke stropu ty\u010d\u00ed ob\u0159\u00ed police, v n\u00ed\u017e jsou vyrovnan\u00e1 DVD\u010dka a CD\u010dka. Ani bych se nedivil, kdyby je m\u011bli se\u0159azen\u00e9 podle abecedy. Ob\u00fdv\u00e1k se mi docela l\u00edb\u00ed, a\u017e na tu hnusnou lampu, co ani nevypad\u00e1 jak lampa, ale jak star\u00e9 autosou\u010d\u00e1stky, a bambus v rohu. On to asi bambus nebude, ale v kytk\u00e1ch se nevyzn\u00e1m a je mi \u0161um\u00e1k, jakou rostlinu si tu br\u00e1cha nebo ten exot p\u011bstuje. A taky ty dva sklen\u011bn\u00e9 stolky\u2026 Moc praktick\u00e9 to nen\u00ed. Kr\u00e1sn\u00fd mo\u017en\u00e1, ale nepraktick\u00fd! \u010clov\u011bk m\u00e1 strach se tu pohnout, aby n\u00e1hodou n\u011bco nerozbil.<\/p>\n<\/div>\n
A co je zas tohle? Ani jsem si nev\u0161imnul, \u017ee kousek ode m\u011b je vyv\u00fd\u0161en\u00e9 m\u00edsto, na n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed j\u00eddeln\u00ed st\u016fl a \u017eidle. Taky to maj\u00ed tak blb\u011b vy\u0159e\u0161en\u00fd! Ne\u017e se osprchuje, mohl bych se tu tro\u0161ku porozhl\u00eddnout. Stejn\u011b mi k tomu dal svolen\u00ed. \u0158\u00edkal, \u017ee se tu m\u00e1m chovat jako doma, tak to ud\u011bl\u00e1m. Ob\u00fdvac\u00edmu pokoji v\u00e9vodila \u0161ed\u00e1 dopln\u011bn\u00e1 syt\u011b \u010dervenou, jsem zv\u011bdav\u00fd na zbytek.<\/div>\n
Vstanu a zam\u00ed\u0159\u00edm k nejbli\u017e\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm, po jejich\u017e otev\u0159en\u00ed se ocitnu v lo\u017enici. Soud\u00edm podle prostorn\u00e9 postele p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou. Tady p\u0159evl\u00e1d\u00e1 b\u00edl\u00e1, kter\u00e1 je skombinovan\u00e1 s hn\u011bdou. ‚Ten Bill je ale narcis!‘<\/em> bleskne mi hlavou. Ozdobit si zdi s\u00e1m sebou m\u016f\u017ee jen m\u016fj bratr! Ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby se na m\u011b \u010dum\u011bl z fotek ten jeho trouba. Billovi by to slu\u0161elo, kdyby na sob\u011b nem\u011bl ty p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 hadry! Jestli tohle navrhuje on, tak se div\u00edm, \u017ee mu ta firma tolik prosperuje a \u017ee je\u0161t\u011b nezkrachoval. R\u00e1d bych poznal toho bl\u00e1zna, kterej si to na sebe m\u016f\u017ee dobrovoln\u011b obl\u00edknout, kdy\u017e tedy vynech\u00e1m m\u00e9ho kreativn\u00edho bratra. Podle vzhledu fotografi\u00ed bych h\u00e1dal, \u017ee je nafotil Bill\u016fv starej dobrej k\u00e1mo\u0161 Karl. Dost se to toti\u017e podob\u00e1 t\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9 s p\u00e9ry na hlav\u011b. Dodnes jsem nepobral \u00fa\u010del toho dopl\u0148ku. Bill vypadal sm\u011b\u0161n\u011b, a kdy\u017e jsem mu to na rovinu \u0159ekl, urazil se. Sjel m\u011b, \u017ee nerozum\u00edm m\u00f3d\u011b a cel\u00fd den se mnou nepromluvil ani slovo. Mo\u017en\u00e1 nerozum\u00edm m\u00f3d\u011b, ale aspo\u0148 ze sebe ned\u011bl\u00e1m \u0161a\u0161ka a nenavl\u00edknu si na sebe v\u0161echno jen kv\u016fli tomu, \u017ee je to in.  <\/div>\n
Proch\u00e1z\u00edm se po m\u00edstnosti, v\u0161echno si d\u016fkladn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm, n\u011b\u010deho se i letmo dotknu. Billova je\u0161itnost se prom\u00edtla nejen ve fotk\u00e1ch, ale i v zrcadlech, kter\u00e9 se rad\u011bji ani neodva\u017euji po\u010d\u00edtat. Jako by mu nesta\u010dilo jedno! Ne, on jich tu mus\u00ed m\u00edt stovky! Ale abych pravdu \u0159ekl, kdyby mi dal volnou rukou a mohl bych tu p\u00e1r v\u011bc\u00ed zm\u011bnit, byla by lo\u017enice p\u0159esn\u011b podle m\u00e9ho gusta. Kdy\u017e za sebou usly\u0161\u00edm podivn\u00fd \u0161ramot a n\u00e1sledn\u011b i fun\u011bn\u00ed, zastav\u00edm se a pozorn\u011b naslouch\u00e1m. To asi nebude Bill\u2026 Oto\u010d\u00edm se, abych zjistil, kdo \u017ee mi tu d\u011bl\u00e1 spole\u010dnost. Panebo\u017ee!!! Co to je?!<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Otev\u0159u o\u010di a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Kde to jsem, panebo\u017ee? Bleskov\u011b se posad\u00edm a zmaten\u011b  se rozhl\u00ed\u017e\u00edm kolem sebe. V\u016fbec to tu nepozn\u00e1v\u00e1m. Tohle p\u0159ece nen\u00ed moje postel, moje lo\u017enice a v\u016fbec ne m\u016fj d\u016fm. Sna\u017e\u00edm se rozpomenout, kde jsem byl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10711","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10711","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10711"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10711\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10711"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10711"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10711"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}