{"id":10728,"date":"2010-09-11T18:30:00","date_gmt":"2010-09-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10702"},"modified":"2010-09-11T18:30:00","modified_gmt":"2010-09-11T17:30:00","slug":"lace-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/11\/lace-12\/","title":{"rendered":"Lace 12."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d chcete, abychom tam \u0161li? Nem\u00e1me s tou rodinou nic spole\u010dn\u00e9ho. Co v\u00e1m \u0159ekli?“ zeptal se Tom slu\u0161n\u011b, sna\u017eil se, aby na n\u011bm nebyla vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 zn\u00e1mka strachu, kter\u00fd j\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011bl.<\/div>\n
„Arthur\u016fv syn Paul za n\u00e1mi p\u0159i\u0161el, abychom mu pomohli naj\u00edt Bell a Alistaira Tidingsovy. \u0158\u00edkal, \u017ee Alistair, co\u017e jste nejsp\u00ed\u0161 vy, odvedl Bell s farmy s \u00famyslem po\u017eadovat za n\u00ed v\u00fdkupn\u00e9. To, \u010demu nerozum\u00edm je, \u017ee on \u0159\u00edkal, \u017ee Bell je t\u011bhotn\u00e1, ale jak vid\u00edm, tak to vy nejste ani zdaleka, pan\u00ed.“<\/div>\n
„To m\u00e1te pravdu,“ op\u00e1\u010dil Bill, \u010delist v k\u0159e\u010di a srdce mu bu\u0161ilo. „Nane\u0161t\u011bst\u00ed nejsem schopna ot\u011bhotn\u011bt, i kdy\u017e jsme se s man\u017eelem neust\u00e1le sna\u017eili. Jsem pon\u011bkud dot\u010dena.“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem se v\u00e1s dotknout, pan\u00ed.“ \u0158ekl str\u00e1\u017ece rychle. „Bylo mi jen \u0159e\u010deno, \u017ee hled\u00e1m n\u011bkoho, kdo vypad\u00e1 jako v\u00e1\u0161 man\u017eel a vy, ale ta \u017eena m\u011bla b\u00fdt t\u011bhotn\u00e1.“<\/div>\n
„Ocenila bych, kdybyste p\u0159estal mluvit o d\u011btech!“ zana\u0159\u00edkal Bill a Tom se sna\u017eil schovat sv\u016fj \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Opravdu se omlouv\u00e1m, Pan\u00ed Weissov\u00e1.“ Ten mu\u017e zn\u011bl sp\u00ed\u0161, jako by tu byl, aby ochra\u0148oval, ne\u017e aby m\u011bl zra\u0148ovat, ale druh\u00e1 strana jeho hlasu skr\u00fdvala nev\u011b\u0159\u00edcnost.<\/div>\n
„Odm\u00edt\u00e1m nav\u0161t\u00edvit tu farmu,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b, choval se jako neskute\u010dn\u00fd spratek a Tom znovu musel schov\u00e1vat \u00fa\u0161klebek. „Nezn\u00e1m tyto lidi, a m\u00e1m z toho n\u00e1padu \u0161patn\u00fd pocit. Nen\u00ed mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/div>\n
„Ano, nevezmu svou drahocennou \u017eenu n\u011bkam, kde to nezn\u00e1m.“ Vlo\u017eil se do toho Tom. „Jestli jsou tito lid\u00e9 tak zoufal\u00ed, aby na\u0161li toho, koho hledaj\u00ed, tak n\u00e1m je sem p\u0159ive\u010fte a uka\u017ete jim, \u017ee nejsme ti, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed vid\u011bt, ale j\u00e1 s v\u00e1mi nep\u016fjdu.“<\/div>\n
„Pochopiteln\u00e9.“<\/div>\n
\n
Str\u00e1\u017ece pro Billa s Tomem byl podivn\u00e1 postava. P\u0159es jeho porozum\u011bn\u00ed a slu\u0161nost vypadal p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd Arthurem a zd\u00e1lo se, \u017ee v\u011bd\u011bl mnohem v\u00edc, ne\u017e \u0159\u00edkal. Bylo to nervy dr\u00e1saj\u00edc\u00ed, jen na sebe koukali a \u010dekali, a\u017e n\u011bkdo \u0159ekne n\u011bco dal\u0161\u00edho. Bill se zav\u0159el do sv\u00e9 mysli a nechal ji t\u00e1pat, zat\u00edmco mu Tom d\u011blal uvol\u0148uj\u00edc\u00ed kruhy na stehn\u011b; Tom se o n\u011bj v jak\u00e9koliv situaci postar\u00e1.  <\/div>\n
„Velice r\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, pro\u010d na to tak nal\u00e9h\u00e1te.“ \u0158ekl kone\u010dn\u011b Tom. „Pro\u010d od n\u00e1s o\u010dek\u00e1v\u00e1te, \u017ee s v\u00e1mi p\u016fjdeme? M\u00e1te \u0161patn\u00e9 lidi.“<\/div>\n
„Pane Weissi, nechci v\u00e1s urazit, ale nen\u00ed nikdo jin\u00fd v okol\u00ed, kdo by m\u011bl vlasy jako vy, a kdo by m\u011bl stejn\u011b n\u00e1padn\u00fd vzhled jako vy, co\u017e bylo to prvn\u00ed, co mi Arthur a jeho syn \u0159ekli o tom, koho hledaj\u00ed.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee jsme jedin\u00fd mu\u017e v okol\u00ed, kter\u00fd nem\u00e1 chu\u0165 starat se o sv\u00e9 vlasy.“ Proto\u010dil Tom o\u010di, byl si v\u00edc ne\u017e jist\u00fd, \u017ee byl jedin\u00fd s t\u00edmto \u00fa\u010desem. „Ocenil bych, kdybyste n\u00e1s te\u010f nechal pokra\u010dovat v na\u0161ich cest\u00e1ch.“<\/div>\n
Tom vystoupil z vozu, nechal Billa, aby po n\u011bm nat\u00e1hnul ruku, ale bez \u00fasp\u011bchu. Tom zav\u0159el dve\u0159e ko\u010d\u00e1ru a st\u00e1l tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 str\u00e1\u017eci, byl o hodn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e cizinec. Oba dva si vym\u011bnili pohledy, Tom\u016fv pohled byl zl\u00fd a ochrann\u00fd a str\u00e1\u017ec\u016fv podez\u0159\u00edvav\u00fd a p\u0159esto hodn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou se o tom hodn\u011b mluv\u00ed,“ \u0159ekl hl\u00edda\u010d, kouknul do okna ko\u010d\u00e1ru a kr\u00e1tce se pod\u00edval na Billa. „V\u00e9voda tak\u00e9 n\u011bkoho hled\u00e1. Sly\u0161el jste o tom?“<\/div>\n
„Ne, nesly\u0161el. Moc se o drby nezaj\u00edm\u00e1m.“ Tom nech\u00e1val ruku na dve\u0159\u00edch od vozu, cht\u011bl si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee hl\u00edda\u010d nebude m\u00edt \u017e\u00e1dnou \u0161anci dostat se dovnit\u0159 a Billa mu ukr\u00e1st. „Te\u010f, kdy\u017e dovol\u00edte, pot\u0159eb-„<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 se ztratila v\u00e9vodova dcera. Co\u017e je podez\u0159el\u00e9, kdy\u017e Arthur a jeho syn \u0159\u00edkali, \u017ee hledaj\u00ed  \u017eenu, kter\u00e1 byla a\u017e moc v\u00e9vodov\u011b dce\u0159i podobn\u00e1, a \u010d\u00edm v\u00edc se d\u00edv\u00e1m na va\u0161i cho\u0165, t\u00edm v\u00edc podoby vid\u00edm, ale n\u011bco mi vad\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc; Gabrieli<\/em>.“<\/div>\n
„Ano, jsem si jist\u00fd, \u017ee toho m\u00e1te hodn\u011b na mysli, jak vid\u00edm, tak jste toho hodn\u011b sly\u0161el. Ale mohu v\u00e1s ujistit, \u017ee-„<\/div>\n
„Ona<\/em> nen\u00ed va\u0161e \u017eena.“ \u0158ekl hl\u00edda\u010d rozhodn\u011b a Tomovi kleslo srdce. „Ale je v\u00e1m dost bl\u00edzk\u00e1, \u017ee?“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abyste ode\u0161el.“ \u0158ekl Tom skrz semknut\u00e9 zuby, ruce se mu t\u0159\u00e1sly, jak se pokusil na vte\u0159inu pod\u00edvat na Billa. Bill se okam\u017eit\u011b pod\u00edval pry\u010d, schoval obli\u010dej p\u0159ed hl\u00edda\u010dem.<\/div>\n
„Koho si mysl\u00edte, \u017ee oklamete, Tomasi?“ zeptal se hl\u00edda\u010d a Tom m\u011bl dojem, \u017ee bude zvracet.<\/p>\n<\/div>\n
Dlan\u011b ho p\u00e1lily, nec\u00edtil prsty a kloubky m\u011bl b\u00edl\u00e9, jak siln\u011b sv\u00edral kliku od dve\u0159\u00ed do vozu. Bill nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 tu\u0161en\u00ed, co se venku d\u011bje, a z toho bylo Tomovi je\u0161t\u011b v\u00edc \u0161patn\u011b. Hl\u00edda\u010d nejsp\u00ed\u0161 vyc\u00edtil jeho nervozitu a jeho tvrd\u00fd hlas trochu zjemnil, o\u010di m\u00e9n\u011b pl\u00e1ly.<\/p>\n<\/div>\n
„Pletete se.“ Vydal ze sebe Tom, st\u00e1le cht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee hl\u00edda\u010d uv\u011b\u0159\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bhu, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee jsou a\u017e moc bl\u00edzko odhalen\u00ed.<\/div>\n
„Poslouchej, Arthur a jeho syn v\u011bd\u00ed, kdo jste, a jeliko\u017e vid\u00edm, \u017ee se od nich chcete dr\u017eet jak jen daleko je to mo\u017en\u00e9, v\u00edm, \u017ee v\u00edte, \u017ee v\u011bd\u00ed, kdo jste. Paul a Arthur moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed o tom, \u017ee Vilhelmina<\/em> zmizela, a v\u011bd\u00ed, \u017ee je odm\u011bna pro kohokoliv, kdo ji najde.“<\/div>\n
„Tak\u017ee si te\u010f p\u016fjdete vyzvednout odm\u011bnu, \u017ee?“ Tomovi se t\u0159\u00e1sl hlas, jak se sna\u017eil nedat najevo, co c\u00edt\u00ed. „Pros\u00edm, neberte mi ho.“ Za\u0161eptal Tom, c\u00edtil se tak slab\u011b jako je\u0161t\u011b nikdy.<\/div>\n
„Nep\u016fjdu si p\u0159evz\u00edt \u017e\u00e1dnou odm\u011bnu. Hned jak jsem usly\u0161el, \u017ee Vilhelmina-„<\/div>\n
„Bill.“ Opravil ho smutn\u011b Tom.<\/div>\n
„Bill zmizel, musel jsem to b\u00fdt j\u00e1, kdo ho najde. Tome\u2026 V\u00e1\u0161 otec v\u00ed, \u017ee vy tak\u00e9 nejste k nalezen\u00ed.“<\/div>\n
Jestli si Tom myslel, \u017ee mu p\u0159edt\u00edm kleslo srdce, tak te\u010f muselo upadnout u\u017e p\u0159\u00edmo na zem; do \u0161pinav\u00e9ho bl\u00e1ta. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kdo je ten mu\u017e, co p\u0159ed n\u00edm stoj\u00ed, pro\u010d mluv\u00ed o Arthurovi a Paulovi, nev\u011bd\u011bl, jak mohl zn\u00e1t jeho a Billovu pravou identitu, a u\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, pro\u010d cht\u011bl, aby s n\u00edm \u0161li na Kunigundovu farmu. M\u011bl tolik ot\u00e1zek, ale necht\u011bl hledat odpov\u011bdi. Jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo, aby mohl d\u00e1t Ruprechtovi p\u0159\u00edkaz, a\u0165 ut\u00edk\u00e1 kamkoliv pry\u010d; jen aby mohl dostat sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku pry\u010d z t\u00e9to situace.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo jste?“ zeptal se Tom pla\u0161e, koukal do zem\u011b.<\/div>\n
„Lorenz De Vons.“ Odpov\u011bd\u011bl mu\u017e. „A jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsem v\u00e1s na\u0161el. R\u00e1d v\u00e1m zodpov\u00edm v\u0161echny ot\u00e1zky, co m\u00e1te.“<\/div>\n
„Nikomu moc nev\u011b\u0159\u00edm, a rad\u011bji bych si nechal sv\u00e9 ot\u00e1zky pro sebe a jen odjel. Tak\u017ee pokud byste pros\u00edm ode\u0161el pry\u010d od m\u00e9ho ko\u010d\u00e1ru, abych mohl odjet\u2026“<\/div>\n
„Tome, p\u0159ijel jsem do tohohle m\u011bsta \u00fapln\u011b z jin\u00e9ho d\u016fvodu, ne\u017e tu te\u010f jsem. Dob\u0159e, ne tak zcela, ale p\u0159i\u0161el jsem, abych v\u00e1s na\u0161el z jin\u00e9ho d\u016fvodu, ne\u017e abych v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee v\u00e1s Kunigundovi hledaj\u00ed.“ Propletl si Lorenz prsty, vypadal pon\u011bkud rozlad\u011bn\u011b. „V\u00e1\u0161 otec na\u0161el va\u0161i matku, Tome.“<\/div>\n
„J\u00e1, je mi l\u00edto. Nem\u016f\u017eu v\u00e1m v\u011b\u0159it, j\u00e1\u2026 Sna\u017e\u00edte se m\u011b obelhat.“<\/div>\n
„V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1m nel\u017eu. P\u00e1r let jsem d\u011blal hl\u00edda\u010de ve v\u00e9vodov\u011b dom\u011b, tak\u017ee o Billovi v\u00edm v\u0161echno, v\u0161echno jsem to sly\u0161el. V\u00edm, \u017ee ty a on jste brat\u0159i a v\u00edm, jak\u00e9 l\u017ei mu navykl\u00e1dali. Tome, v\u00edm, \u017ee jste te\u010f v hrozn\u00e9 situaci, ale mus\u00edte mi v\u011b\u0159it. Vyu\u017e\u00edvaj\u00ed va\u0161i matku jako n\u00e1vnadu, aby dostali Billa dom\u016f. Abys ho ty p\u0159ivedl zp\u00e1tky.“  <\/div>\n
„Jak to mysl\u00edte? Co s n\u00ed d\u011blaj\u00ed?“ Tomovi p\u0159es obli\u010dej p\u0159el\u00e9tl strach a kliku stiskl je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Jestli se Bill nevr\u00e1t\u00ed dom\u016f do t\u00fddne\u2026 Tome, cht\u011bj\u00ed ji pov\u011bsit.“<\/p>\n<\/div>\n
A najednou Tom sledoval, jak se cel\u00fd jeho sv\u011bt kolem n\u011bj zbo\u0159il jako kamenn\u00e9 st\u011bny p\u0159i zem\u011bt\u0159esen\u00ed. Sv\u011bt se pohyboval polovi\u010dn\u00ed rychlost\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b, barvy se m\u011bnily, jako by m\u011bl halucinace, a Tom obr\u00e1til svou pozornost k Billovi, kter\u00fd sed\u011bl ve voze a op\u00edral se o ze\u010f. Tom m\u011bl pocit, \u017ee m\u00e1 hlavu vycpanou vatou, p\u0159ipadala mu a\u017e moc p\u0159epln\u011bn\u00e1 a lehk\u00e1, a bolelo ho p\u0159em\u00fd\u0161let; nemohl na nic myslet.<\/div>\n
Tom bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed  stiskl kliku od vozu a vysko\u010dil dovnit\u0159, p\u0159it\u00e1hl si Billa pevn\u011b k hrudn\u00edku. Bill v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje, ale dok\u00e1zal si to p\u0159edstavit, ten str\u00e1\u017ece je odhalil, a te\u010f si ho odveze dom\u016f. Pevn\u011b se ke sv\u00e9mu bratrovi tiskl, vzlykal mu bolestiv\u011b do krku; malinko se dusil a \u0161kytal. Nev\u011bd\u011bl, co se doopravdy d\u011bje, ale kdy\u017e vid\u011bl Toma takto zlomen\u00e9ho, mohl myslet na nejhor\u0161\u00ed. Tom mu p\u0159edt\u00edm nikdy v sob\u011b neuk\u00e1zal tolik strachu, a to Billovy slzy rozproudilo je\u0161t\u011b v\u00edc.  <\/div>\n
„Vezme si m\u011b, \u017ee ano?“ vykoktal ze sebe Bill, hlas m\u011bl slab\u00fd a rozt\u0159esen\u00fd. Tom zavrt\u011bl hlavou a Billovi trochu posko\u010dilo srdce, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to, co Tom d\u011blal, t\u0159eba nebyla jen \u00faleva nam\u00edsto strachu.<\/div>\n
„Bille, cht\u011bj\u00ed ob\u011bsit mamku, za to, \u017ee napom\u00e1hala tv\u00e9mu \u00fanosu, jestli se nevr\u00e1t\u00ed\u0161 k na\u0161emu otci.“ Zavzlykal Tom a Bill poc\u00edtil ten sam\u00fd pocit zbo\u0159en\u00e9ho sv\u011bta jako Tom p\u0159ed chv\u00edl\u00ed.<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat dok\u00e1zalo st\u011b\u017e\u00ed vydat n\u011bjak\u00fd zvuk, jak moc se b\u00e1lo. Spadl slab\u011b do Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed, byl jako hadrov\u00e1 panenka, p\u0159ipadal si naprosto na dn\u011b. Te\u010f st\u00e1l Toma a jejich matku \u017eivoty; jejich matka um\u0159e, proto\u017ee byl sobeck\u00fd a cht\u011bl ut\u00e9ci ze \u017eivota, kter\u00fd mu byl dop\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Vezmi m\u011b zp\u00e1tky, Tome.“  \u0158ekl Bill ti\u0161e, zamrkal pry\u010d slzy a zad\u00edval se na sv\u00e9ho velk\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Vezmi m\u011b zp\u00e1tky!“ k\u0159i\u010del Bill, c\u00edtil se jako zv\u00ed\u0159e v kleci, a i kdy\u017e byl zam\u010den\u00fd v ko\u010d\u00e1\u0159e, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kde se jejich matka nach\u00e1z\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, to by nic nevy\u0159e\u0161ilo,“  \u0159ekl Tom ti\u0161e a Bill se mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed rozt\u0159\u00e1sl je\u0161t\u011b v\u00edc. „Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ji i tak nezabij\u00ed? Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Lorenz mluv\u00ed pravdu\u2026 J\u00e1 nev\u00edm. Prost\u011b ne.“<\/div>\n
Mohla to b\u00fdt klidn\u011b  past. Lorenz mohl b\u00fdt naveden, aby dvoj\u010dat\u016fm \u0159ekl, \u017ee je jejich matka v ohro\u017een\u00ed \u017eivota, aby je dostal zp\u00e1tky k v\u00e9vodovi, a ten je tak mohl snadn\u011bji chytit, a zajistit si, aby mu zase neutekli. Nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee Lorenz byl jen up\u0159\u00edmn\u00fd mu\u017e a m\u011bl dobr\u00e9 srdce. M\u011bli by mu v\u011b\u0159it a riskovat, \u017ee je n\u011bkdo chyt\u00ed, nebo by ho m\u011bli ignorovat a pokra\u010dovat v cest\u011b? Oba n\u00e1pady byly naprosto opa\u010dn\u00e9, a tak bylo rozhodov\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
Ti dva m\u011bli spoustu p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, ale nem\u011bli \u010das, aby jen sed\u011bli a rozm\u00fd\u0161leli se, nem\u011bli \u010das na to, aby zv\u00e1\u017eili sv\u00e9 mo\u017enosti. V jak\u00e9koliv chv\u00edli mohl hl\u00edda\u010d vyt\u00e1hnout Billa z ko\u010d\u00e1ru, kdyby byl Lorenz podvodn\u00edk, a odv\u00e9st ho, aby dostal odm\u011bnu. V jak\u00e9koliv chv\u00edli mohl p\u0159ijet Paul a Arthur, proto\u017ee pou\u017e\u00edvali Lorenze jako n\u00e1vnadu, kter\u00e1 m\u011bla dvoj\u010data jen chv\u00edli zdr\u017eet na m\u00edst\u011b. U\u017e d\u0159\u00edve lidem d\u016fv\u011b\u0159ovali a skon\u010dili s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama; tak kdo jim mohl \u0159\u00edct, \u017ee to te\u010f tak nebude? Proti lidem m\u011bli hlubokou zaho\u0159klost a v\u011bd\u011bli, \u017ee kdokoliv by toho druh\u00e9ho mohl un\u00e9st.  <\/div>\n
Lorenz za\u0165ukal na dve\u0159e ko\u010d\u00e1ru, o\u010dima t\u011bkal okolo, jak se sna\u017eil rozhl\u00ed\u017eet po okol\u00ed. Bill visel na Tomov\u011b ruce, ale nat\u00e1hl se, aby otev\u0159el dve\u0159e, v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 se d\u011bje cokoliv, bude se muset vr\u00e1tit dom\u016f. Nenechal by svou matku zab\u00edt, proto\u017ee cht\u011bl svobodu. Nikdy by si to neodpustil, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee je za to zodpov\u011bdn\u00fd.<\/div>\n
„Lorenzi?“ \u0159ekl Bill pr\u00e1zdn\u011b, oslovil str\u00e1\u017ee, jako by on s\u00e1m byl n\u011bjak moc d\u016fle\u017eit\u00fd a dal tak Lorenzovi souhlas, \u017ee s n\u00edm m\u016f\u017ee mluvit.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Chci, abyste byl vzadu v ko\u010d\u00e1\u0159e. J\u00e1 s Tomem budeme vep\u0159edu. P\u016fjdete s n\u00e1mi tam, kam v\u00e1s zavezeme. Rozum\u00edte?“ nakr\u010dil Bill obo\u010d\u00ed, na obli\u010deji se mu rozlil v\u00fdraz naprost\u00e9 rozhodnosti. Kdyby Lorenz souhlasil, \u017ee dobrovoln\u011b p\u016fjde kamkoliv ho Tom vezme, mo\u017en\u00e1 by mu mohli v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom nech\u00e1pal, kam t\u00edm Bill m\u00ed\u0159\u00ed, ale necht\u011bl se pt\u00e1t na n\u00e1pady jeho br\u00e1\u0161ky. P\u0159ese v\u0161echno, on \u017e\u00e1dn\u00e9 vlastn\u00ed n\u00e1pady te\u010f nem\u011bl. Tak\u017ee skupina ud\u011blala, jak Bill \u017e\u00e1dal. Dvoj\u010data sed\u011bla vep\u0159edu na ko\u010d\u00e1\u0159e, zat\u00edmco Lorenz byl v pohodl\u00ed zav\u0159en\u00fd uvnit\u0159, otev\u0159el ok\u00fdnko, aby s dvoj\u010daty mohl jednodu\u0161eji hovo\u0159it.<\/div>\n
„Kam jedeme, Bille?“ zeptal se Tom ti\u0161e, kdy\u017e \u0161lehl ot\u011b\u017eemi, aby Ruprecht zrychlil.<\/div>\n
„Jen n\u00e1s dosta\u0148 co nejd\u00e1l od tohohle m\u00edsta.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill, pod\u00edval se p\u0159es rameno na Lorenze, kter\u00fd na n\u011bj koukal skrz ok\u00e9nko vozu.<\/div>\n
„Lorenzi,“ promluvil Tom, odm\u00edtal se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, a nam\u00edsto toho se rad\u011bji koukal up\u0159en\u011b p\u0159ed sebe. „Nechci zn\u00edt neomalen\u011b, ale v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee n\u00e1m l\u017eete a n\u011bjak mi m\u00e9ho bratra vezmete\u2026“<\/div>\n
Nemusel dokon\u010dit svou my\u0161lenku, a ani necht\u011bl. Tom nebyl n\u00e1siln\u00fd mlad\u00edk, nesn\u00e1\u0161el my\u0161lenku na fyzick\u00e9 n\u00e1sil\u00ed s lidmi, a nen\u00e1vid\u011bl lidem ubli\u017eovat, ale s ka\u017ed\u00fdm nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm dnem mu to p\u0159ipadalo mo\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Uv\u011bdomil si, \u017ee kdy\u017e bude krut\u00fd mu\u017e k t\u011bm, kte\u0159\u00ed by ho mohli zradit, \u010d\u00edm\u017e my\u0161leno ukr\u00e1st mu jeho bratra, mohl tuhle roli hr\u00e1t opravdu lehce.<\/div>\n
„Rozum\u00edm.“\u0159ekl Lorenz rychle. „Jen pot\u0159ebuji, abyste mi d\u016fv\u011b\u0159ovali, a jestli to neud\u011bl\u00e1te pro sebe, ud\u011blejte to pro svou matku. Tome, odpov\u00edm na jak\u00e9koliv ot\u00e1zky a dok\u00e1\u017eu, \u017ee mi m\u016f\u017eete v\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, Tom mi \u0159ekl, \u017ee jste b\u00fdval u m\u011b doma str\u00e1\u017en\u00edk. Pro\u010d si v\u00e1s nepamatuji?“ zeptal se Bill a Lorenz se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si jm\u00e9na v\u0161ech str\u00e1\u017en\u00edk\u016f, Bille?“ zasm\u00e1l se Lorenz, zav\u0159el sv\u00e9 \u0161ed\u00e9 o\u010di a vydechl. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d se c\u00edtil tak klidn\u011b, proto\u017ee byl pr\u00e1v\u011b odv\u00e1\u017een n\u011bkam, ani\u017e by v\u011bd\u011bl kam, a riskoval, \u017ee mu Tom n\u011bjak ubl\u00ed\u017e\u00ed, ale ti dva kluci vyza\u0159ovali \u010distotu z cel\u00e9ho sv\u00e9ho byt\u00ed; u\u017e jen to, jak se na sebe d\u00edvali.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a c\u00edtil, jak se za\u010dal \u010dervenat, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ne, \u017ee opravdu nedok\u00e1zal ke v\u0161em str\u00e1\u017e\u00edm p\u0159i\u0159adit jm\u00e9no. Lorenz byl stejn\u011b za\u0159aditeln\u00fd jako kdokoliv jin\u00fd, kdo v s\u00eddle pracoval, jen st\u00edn bez titulu. P\u0159ipadal si \u0161patn\u011b, te\u010f vid\u011bl, jak sebest\u0159edn\u00fd b\u00fdval, kdy\u017e se nikdy nesna\u017eil poznat ty, kte\u0159\u00ed pracovali, aby ho udr\u017eeli v bezpe\u010d\u00ed; ale te\u010f u sebe m\u011bl \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jako jedin\u00e9ho cht\u011bl, aby ho ochra\u0148oval, a to byl Tom, o tom nebylo pochyb.<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f c\u00edtil, jak se propad\u00e1 do deprese, kdy\u017e si \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc uv\u011bdomoval, jak byl sobeck\u00fd; ale kdy\u017e se to vzalo kolem a kolem, b\u00fdt sobeck\u00fd byla taktika p\u0159e\u017eit\u00ed, ale tomu on zas tak dob\u0159e nerozum\u011bl. S ka\u017edou ub\u00edhaj\u00edc\u00ed minutou si p\u0159ipadal h\u016f\u0159 a h\u016f\u0159, p\u0159ipadal si tak hrozn\u011b vinn\u011b za v\u0161echno, \u010d\u00edm kv\u016fli n\u011bmu Tom a Simone proch\u00e1zeli. Bylo mu jedno, jak se lid\u00e9 v s\u00eddle c\u00edtili, jestli byli roz\u010dilen\u00ed nebo jestli si d\u011blali starosti, \u017ee zdroj jejich pen\u011bz zmizel, ale to, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ho opravdu miluj\u00ed, mus\u00ed trp\u011bt, to mu zvedalo \u017ealudek. Skoro jako to, \u017ee musel Toma p\u0159inutit, aby ho vzal zp\u00e1tky.  <\/div>\n
„Nemysl\u00edm si,“ odpov\u011bd\u011bl za n\u011bj Lorenz. „Je to ale v po\u0159\u00e1dku, ale d\u011bl\u00e1 mi to t\u011b\u017e\u0161\u00edm v\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010dit.“<\/div>\n
„Ano, ale kdy\u017e jste byl v\u00e9vod\u016fv str\u00e1\u017ece, mohl byste b\u00fdt bu\u010f a\u017e moc ohledupln\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd, podle toho \u017ee jste vid\u011bl, jak se k Billovi chovali, nebo byste mohl b\u00fdt manipulativn\u00ed a potm\u011b\u0161il\u00fd, proto\u017ee v\u00edte, \u017ee v\u00e1m n\u00e1\u0161 otec zaplat\u00ed, jestli najdete jeho zmizelou dceru<\/em>.“ Vydal ze sebe Tom polovinu sv\u00fdch my\u0161lenek, dok\u00e1zal tak Lorenzovi, \u017ee mluvil v\u00e1\u017en\u011b o tom, \u017ee mu n\u011bco ud\u011bl\u00e1, jestli je s nimi Lorenz jen proto, aby dostal odm\u011bnu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 naprostou pravdu, ale j\u00e1 \u017e\u00e1dnou odm\u011bnu nehled\u00e1m. \u0158\u00edkal jsem, \u017ee jsem b\u00fdval\u00fd str\u00e1\u017ece nebo ne? Nen\u00e1vid\u00edm va\u0161eho otce, proto jsem ode\u0161el ze sv\u00e9 pozice. Je to sobeck\u00fd mu\u017e, chlapci. Opravdu si mysl\u00edte, \u017ee by dal n\u011bkomu odm\u011bnu za to, \u017ee Billa chyt\u00ed? Ne. Nab\u00edz\u00ed ji, ale nikomu ji ned\u00e1.“ Lorenz jim p\u0159ipadal tak up\u0159\u00edmn\u00fd, \u017ee si oba chlapci p\u0159\u00e1li, aby mu mohli d\u016fv\u011b\u0159ovat, ale to nikdy nebylo tak lehk\u00e9.  <\/div>\n
„Tak m\u011b budete dr\u017eet pro v\u00fdkupn\u00e9.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e, hl\u00e1sek tak tich\u00fd, jako by opravdu v\u011b\u0159il, \u017ee Lorenz n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Mus\u00edte mi v\u011b\u0159it, chlapci.“<\/div>\n
„Lorenzi. Te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee to, co jsem si myslel, \u017ee se n\u00e1s jen sna\u017e\u00edte zdr\u017eet na jednom m\u00edst\u011b, aby n\u00e1s n\u011bkdo chytil, nebyla pravda, ale to neznamen\u00e1, \u017ee nem\u00e1te n\u011bjak\u00fd jin\u00fd pl\u00e1n. Je mi l\u00edto, \u017ee mus\u00edm b\u00fdt tak krut\u00fd, ale mohl bych v\u00e1s prost\u011b n\u011bkde vysadit. Abyste m\u011bl t\u011b\u017e\u0161\u00ed \u0159\u00edct lidem, kde se nach\u00e1z\u00edme. Rozum\u00edte, pro\u010d to mus\u00edm ud\u011blat, \u017ee ano?“<\/div>\n
„Tomasi Trumpere.“ Prohr\u00e1bl si Lorenz sv\u00e9 \u0161ediv\u011bj\u00edc\u00ed blon\u010fat\u00e9 vlasy, jako by je t\u00edm snad cht\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee jim nijak neubl\u00ed\u017e\u00ed. „Jestli to, \u017ee m\u011b nech\u00e1te uprost\u0159ed ni\u010deho, odleh\u010d\u00ed tvoj\u00ed mysli, tak to ud\u011blej, stejn\u011b se nem\u00e1m kam vr\u00e1tit. Jen opravdu pot\u0159ebuji, abyste mi v\u011b\u0159ili, \u017ee je va\u0161e matka v nebezpe\u010d\u00ed a \u017ee v\u00e1m o tom nel\u017eu.“<\/div>\n
„\u0158ekn\u011bte mi, jak ji na\u0161li,“ sykl Tom, \u010d\u00edm\u017e Ruprecht zpomalil, Tom cht\u011bl v\u011bnovat v\u00edc pozornosti tomu, co bude Lorenz \u0159\u00edkat, ne\u017e zat\u00e1\u010dk\u00e1m a v\u00fdmol\u016fm v cest\u011b.  <\/div>\n
„Nu\u017ee,“ odka\u0161lal si Lorenz. „Je to dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh a nev\u00edm v\u0161echny podrobnosti, jen to, co jsem sly\u0161el skrz k\u0159ov\u00ed, ale v\u00e1\u0161 otec poslal n\u011bjak\u00e9 lidi do dom\u016f, aby Billa na\u0161li, a p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee n\u011bkdo prohledal v\u00e1\u0161 d\u016fm a poznal, \u017ee je Simone v\u00e9vodova b\u00fdval\u00e1 \u017eena, a \u017ee m\u00e1 dv\u011b lo\u017enice v dom\u011b, a tak si dali dv\u011b a dv\u011b dohromady a uv\u011bdomili si, \u017ee jsi jej\u00ed syn stejn\u011b jako Bill, a kdy\u017e t\u011b nikde nemohli naj\u00edt\u2026 no, nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt g\u00e9nius, aby ti to do\u0161lo.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee toho hodn\u011b v\u00edte.“<\/div>\n
„Mal\u00e9 m\u011bsto, Tome. V\u0161ichni v\u011bd\u00ed v\u0161echno, a to ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Byla to pravda. \u017dili opravdu v mal\u00e9 vesnici. Mohli jste pol\u00edbit svou dru\u017eku a za dv\u011b vte\u0159iny v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, jak dlouho jste spolu, jak jste se potkali, a typ l\u00edb\u00e1n\u00ed, ke kter\u00e9mu do\u0161lo. N\u011bkdy \u017e\u00edt v tak uzav\u0159en\u00e9 komunit\u011b bylo hezk\u00e9, ale n\u011bkdy to byl d\u011bs. Uleh\u010dilo to tak stra\u0161n\u011b moc Tomovo a Billovo hled\u00e1n\u00ed, jestli n\u011bkdo a\u017e moc mluvil, a oni ur\u010dit\u011b hodn\u011b mluvili, kdy\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee je Bill objektem obdivu z vy\u0161\u0161\u00ed vrstvy.<\/div>\n
„A jak tedy v\u00edte o Kunigundov\u00fdch?“<\/div>\n
„Hodn\u011b jsem cestoval, sna\u017eil jsem se v\u00e1s dva naj\u00edt. Va\u0161e matka byla varov\u00e1na o ob\u011b\u0161en\u00ed hned den po tom, co Bill zmizel, tak\u017ee jsem to u\u017e n\u011bjakou dobu v\u011bd\u011bl. Ptal jsem se lid\u00ed po n\u011bkom, kdo by m\u011bl ko\u010d\u00e1r, kter\u00fd by se rovnal tomu, co pan Schmidt ztratil, a jednou mi uniklo pops\u00e1n\u00ed toho, jak vypadaj\u00ed ti, kte\u0159\u00ed byli uvnit\u0159 ko\u010d\u00e1ru. V\u00edm, \u017ee ode mne bylo hloup\u00e9 se pt\u00e1t, ale musel jsem to n\u011bjak zjistit.“<\/div>\n
„Vy jeden zatra-„<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Jestli je mamka v pot\u00ed\u017e\u00edch, tak bys m\u011bl b\u00fdt zatracen\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se po n\u00e1s Lorenz ptal.“  <\/div>\n
Tom vydechl, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1  jeho bratr pravdu, a tak poprosil Lorenze, aby pokra\u010doval v p\u0159\u00edb\u011bhu. Star\u00fd \u0161ediv\u011bj\u00edc\u00ed str\u00e1\u017ece p\u0159ik\u00fdvl na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed a pokra\u010doval ve vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, \u017ee t\u00edm nikomu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, kdy\u017e popisoval detaily ko\u010d\u00e1ru pana Schmidta, a \u017ee jako v\u00fdsledek na\u0161el Kunigundovu farmu, a \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee je na dobr\u00e9 stop\u011b, jestli chce Toma s Billem naj\u00edt. Taky zjistil, \u017ee Paul s Arthurem pl\u00e1nuj\u00ed, \u017ee Billa unesou, budou ho dr\u017eet a cht\u00edt v\u00fdkupn\u00e9 a prosili Lorenze o pomoc. Ti t\u0159i se v\u0161ichni u\u0161kl\u00edbli nad t\u00edm, jak hloup\u00fd Paul s Arturem jsou, \u017ee v\u011b\u0159ili, \u017ee jim Lorenz pom\u016f\u017ee Billa un\u00e9st, ale najednou to v ko\u010d\u00e1ru ztichlo.  <\/div>\n
„Kdy\u017e v\u00e1m tak lehce uv\u011b\u0159ili\u2026“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Ty ulhan\u00fd zkurvysyne!“<\/div>\n
Tom zat\u00e1hl za ot\u011b\u017ee, aby Ruprechta zastavil, ko\u010d\u00e1r zabrzdil tak rychle, \u017ee Bill p\u0159epadl dop\u0159edu, m\u00e1lem spadl dol\u016f z vozu a Lorenz tvrd\u011b narazil hlavou do zdi ko\u010d\u00e1ru, hned nad ok\u00fdnkem. Tom byl na zemi rychleji, ne\u017e Bill stihl zaregistrovat, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, a otev\u0159el dve\u0159e ko\u010d\u00e1ru.<\/div>\n
„Ven!“<\/div>\n
„Tome! Poslouchej m\u011b!“ prosil Lorenz, ale Tom ho chytl za l\u00edmec a sna\u017eil se ho vyt\u00e1hnout z vozu, ne\u017e bude je\u0161t\u011b protestovat, ale Lorenz byl jako k\u00e1men; sed\u011bl d\u00e1l na lavi\u010dce v ko\u010d\u00e1ru.<\/div>\n
Bill si jednodu\u0161e schoval sv\u016fj frustrovan\u00fd obli\u010dej do dlan\u00ed a t\u0159\u00e1sl se. Nech\u00e1pal, co se pr\u00e1v\u011b stalo. Lorenz jim \u0159ekl, \u017ee obelhal Kunigundovu rodinu a pak najednou jako by v\u0161echno zapadlo a \u0159eklo jim, \u017ee je dobr\u00fd lh\u00e1\u0159. Bill si d\u011blal starosti, \u017ee Tom bude n\u00e1silnick\u00fd, b\u00e1l se, \u017ee ho stres a n\u00e1por z toho, jak moc se sna\u017eil Billa chr\u00e1nit, u\u017e znavuje, a \u017ee vyjede je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e se to stalo s Paulem. Bill necht\u011bl ut\u00edkat pry\u010d na sv\u00fdch bolav\u00fdch noh\u00e1ch s bolav\u00fdm kotn\u00edkem, ale necht\u011bl se koukat na to, jak se Tom rozzlob\u00ed a pak se bude nen\u00e1vid\u011bt za to, \u017ee byl p\u0159ed Billem znovu tak hrub\u00fd.  <\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bych v\u00e1m \u0159ekl tenhle p\u0159\u00edb\u011bh, kdyby si nemyslel, \u017ee se tohle stane?“ protestoval Lorenz, odstr\u010dil pry\u010d Tomovy ruce. Vylezl z ko\u010d\u00e1ru a \u010delil Tomovi jako dosp\u011bl\u00fd \u010dlov\u011bk, nam\u00edsto toho, aby se d\u00e1l schov\u00e1val vevnit\u0159. Tom se mohl pokusit mu ubl\u00ed\u017eit, ale Lorenz byl siln\u011bj\u0161\u00ed a oba to v\u011bd\u011bli. „Zeptal ses, \u0159ekl jsem odpov\u011b\u010f. Neznamen\u00e1 to, \u017ee v\u00e1m dv\u011bma l\u017eu.“<\/div>\n
„Co je s v\u00e1mi lidmi \u0161patn\u011b? Jedin\u00e9, co chcete, je n\u00e1s zni\u010dit!“ roz\u010diloval se Tom, skoro se t\u0159\u00e1sl sv\u00fdm strachem a zlost\u00ed.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee se chov\u00e1 nelogicky, samoz\u0159ejm\u011b, ale kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na Billa, nikdy nemohl b\u00fdt dostate\u010dn\u011b opatrn\u00fd. Bill byl jako ohro\u017een\u00fd druh \u017eivo\u010dicha, n\u011bco tak unik\u00e1tn\u00edho, \u017ee by rad\u0161i riskoval, \u017ee se chov\u00e1 krut\u011b na v\u0161echny kolem, jen aby ho zachr\u00e1nil. Bylo to d\u011bsiv\u00e9 a bolestiv\u00e9 sledovat to, jak si Bill neust\u00e1le d\u011blal starosti a t\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
„Tome, p\u016fjdu pry\u010d. Kdy\u017e tak u\u010din\u00edm, chci, abyste zv\u00e1\u017eili to, \u017ee se vr\u00e1t\u00edte dom\u016f, nebo alespo\u0148 vymysl\u00edte zp\u016fsob, jak zabr\u00e1nit tomu, aby va\u0161e matka byla ob\u011b\u0161ena.“ Zvedl Lorenz ruce, \u017ee se vzd\u00e1v\u00e1, a pomalu ode\u0161el od vozu. Tom p\u0159eb\u011bhl dop\u0159edu a chytl Billa za ruku, ochran\u011b ho dr\u017eel, zat\u00edmco Lorenz odch\u00e1zel pry\u010d, ani\u017e by se ohl\u00e9dl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si vykulen\u011b koukal na nohy, absolutn\u011b nech\u00e1pal, co se to ksakru pr\u00e1v\u011b p\u0159ihodilo. Lorenz prost\u011b ode\u0161el. Cht\u011bl zvednout pohled a pod\u00edvat se, jestli se nevrac\u00ed, ale nedok\u00e1zal se k tomu p\u0159inutit. Za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it, \u017ee Lorenz nejsp\u00ed\u0161 mluvil pravdu, mo\u017en\u00e1 pro n\u011b opravdu cht\u011bl jen to nejlep\u0161\u00ed, a jestli tomu taky bylo, znamen\u00e1 to, \u017ee jejich matka je opravdu v ohro\u017een\u00ed \u017eivota.  <\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics „Pro\u010d chcete, abychom tam \u0161li? Nem\u00e1me s tou rodinou nic spole\u010dn\u00e9ho. Co v\u00e1m \u0159ekli?“ zeptal se Tom slu\u0161n\u011b, sna\u017eil se, aby na n\u011bm nebyla vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 zn\u00e1mka strachu, kter\u00fd j\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011bl. „Arthur\u016fv syn Paul za n\u00e1mi p\u0159i\u0161el, abychom mu pomohli naj\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-10728","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10728","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10728"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10728\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10728"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10728"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10728"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}