{"id":10751,"date":"2010-09-09T15:30:00","date_gmt":"2010-09-09T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10725"},"modified":"2010-09-09T15:30:00","modified_gmt":"2010-09-09T14:30:00","slug":"obsession-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/09\/obsession-4\/","title":{"rendered":"Obsession 4."},"content":{"rendered":"
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hned po tom, co zav\u0159u dve\u0159e a zamknu, se posad\u00edm na postel, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sed\u011bl Tom, a d\u00e1m bezmocn\u011b tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a vzlyknu. Co jsem mu ud\u011blal? Pro\u010d se ke mn\u011b cel\u00fd ve\u010der chov\u00e1 tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, tak hezky, tak jako d\u0159\u00edv? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se ho dotklo, \u017ee jsem mu nab\u00eddl, aby u m\u011b p\u0159espal? Mysl\u00ed si o mn\u011b te\u010f, \u017ee jsem gay. Ano, on si ur\u010dit\u011b mysl\u00ed, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka je nechutn\u00fd gay.<\/em><\/div>\n
Po chv\u00edli se zvednu a jdu k oknu, usly\u0161\u00edm toti\u017e auto. Nem\u00fdlil jsem se, odjel sm\u011brem k centru. Zabo\u0159il jsem tv\u00e1\u0159 op\u011bt do dlan\u00ed a tentokr\u00e1t se u\u017e rozbre\u010del. Nech\u00e1pal jsem, co jsem mu ud\u011blal, pro\u010d takhle reagoval, a hlavn\u011b… pro\u010d d\u00e1val vinu mn\u011b? J\u00e1 jsem na n\u011bj ani nes\u00e1hnul, krom\u011b t\u00e9 pusy, kterou jsme si vyjasnili. Nebo snad ne…?<\/em><\/div>\n
V\u017edy\u0165 jsem vedle n\u011bj pouze v klidu le\u017eel a nech\u00e1val jeho, aby se m\u011b dot\u00fdkal. Nerozum\u011bl jsem tomu a mo\u017en\u00e1 jsem tomu rozum\u011bt ani necht\u011bl. Ne\u017e-li bych se s n\u00edm po\u0159\u00e1d takhle h\u00e1dal a nechal na sebe k\u0159i\u010det, vr\u00e1til bych dne\u0161n\u00ed ve\u010der rad\u011bji zp\u011bt, i kdy\u017e velmi nerad, jeliko\u017e mi to bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 a bylo mi tak dob\u0159e.  <\/div>\n
Je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin jsem prosed\u011bl u okna a hled\u011bl z n\u011bj. Neust\u00e1le jsem \u010dekal, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed. Ale opak byl pravdou. Tom st\u00e1le nejel, m\u011bl jsem o n\u011bj strach, velk\u00fd. Ale kdy\u017e jsem mu zavolal, zjistil jsem pouze to, \u017ee jeho mobiln\u00ed telefon je vypnut\u00fd.<\/div>\n
Kdy\u017e bylo kolem p\u00e1t\u00e9  rann\u00ed, na chvilku jsem usnul. Ale opravdu jen na chvilku. Cel\u00e9 dv\u011b hodiny, kter\u00e9 jsem toti\u017e r\u00e1doby prospal, jsem se po\u0159\u00e1d budil a d\u00edval se, zda nen\u00ed u m\u011b, nebo jestli nezaslechnu zvuky z jeho pokoje. Po sedm\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed jsem vylezl z postele, co\u017e u m\u011b v tenhle nelidsk\u00fd \u010das nebylo zvykem. Ud\u011blal jsem rann\u00ed hygienu a \u0161el dol\u016f do kuchyn\u011b. Nato\u010dil jsem si skleni\u010dku vody, a nakonec jsem si zap\u00e1lil cigaretu. To bylo snad poprv\u00e9, co jsem si zap\u00e1lil v kuchyni. \u010cekal jsem… a nakonec jsem se i do\u010dkal. Bylo skoro osm r\u00e1no, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a on do nich ve\u0161el. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a pak sklopil o\u010di. M\u011bl jsem je otekl\u00e9, zarudl\u00e9 a oproti norm\u00e1ln\u00edmu stavu celkem mal\u00e9, jeliko\u017e jsem nespal. On vypadal t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b.<\/div>\n
\n
„Ahoj…“ hlesne sotva sly\u0161iteln\u011b a jako duch vejde do kuchyn\u011b. Projde kolem m\u011b, \u010d\u00edm\u017e za sebou roznese n\u011bjak\u00fd hospodsk\u00fd smrad a \u017eensk\u00fd parf\u00e9m. Dojde k lednici a otev\u0159e ji.<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdrav\u00edm ho a oto\u010d\u00edm se za n\u00edm. „M\u016f\u017eu se zeptat, kde jsi byl?“<\/div>\n
„Venku.“ To je jedin\u00e1 jeho odpov\u011b\u010f. Zav\u0159e lednici. Udiv\u00edm se, \u017ee v ruce dr\u017e\u00ed pivo. Otev\u0159e ho, op\u0159e se o linku a napije se.<\/div>\n
„Chce\u0161 ud\u011blat sn\u00eddani?“ zept\u00e1m se ho jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed idiot. Udiven\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. A\u017e te\u010f si v\u0161imnu, jak hodn\u011b \u010derven\u00e9 a otekl\u00e9 o\u010di doopravdy m\u00e1. Sna\u017e\u00edm se s n\u00edm mluvit, jako by se nic nestalo, ale on mi jasn\u011b d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee o to nestoj\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bl jsem o tebe starost, Tome.“<\/div>\n
„Nemusel jsi. Nebylo to poprv\u00e9, co jsem byl celou noc venku…“ povzdechne, „ani naposled,“ dod\u00e1 rychle a zase se napije piva.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se b\u00e1l,“  \u0159eknu a postav\u00edm se. „Nav\u00edc, ne\u017e jsi ode\u0161el, \u0159ekl jsi mi takov\u00e9 v\u011bci, \u017ee…“ jen zakrout\u00edm hlavou, ,,bol\u00ed to,Tome…“<\/div>\n
„Bille, proboha, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm!“ rozk\u0159ikne se a pak sykne a chytne se bolestiv\u011b za hlavu. „Kurva…“<\/div>\n
„Co je ti?“ \u0159eknu a jdu k n\u011bmu, \u0161\u00edlen\u011b to z n\u011bj t\u00e1hne, „tys pil…“ Net\u00e1hne z n\u011bj jen to pivo.<\/div>\n
„Bol\u00ed m\u011b hlava, je\u017ei\u0161. Celou noc jsem nespal,“ promne si zezadu krk a znovu se napije. V\u011bdom\u011b vynech\u00e1 druhou \u010d\u00e1st toho, co jsem \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161? Pro\u010d? \u0158\u00eddil jsi opil\u00fd? Tome, m\u00e1\u0161 rozum?“ \u0159eknu na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Jsi kurva moje m\u00e1ma nebo co?“ za\u0159ve a zas se chyt\u00ed za hlavu.<\/div>\n
„Ne! Kurva, j\u00e1 jsem jen tv\u016fj br\u00e1cha, kterej o tebe m\u00e1 starost a ty s n\u00edm jedn\u00e1\u0161 jako s kusem hadru!“ \u0159eknu nahlas a vztekle odejdu.<\/div>\n
„A cos jako po v\u010derej\u0161ku \u010dekal? \u017de t\u011b vojedu? Byl bys do prdele \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed?!“ zak\u0159i\u010d\u00ed zoufale.<\/div>\n
Zastav\u00edm se na schodech.<\/div>\n
„Nemusel jsi m\u011b voj\u00ed\u017ed\u011bt, nemusel jsi nic. Jestli ti jde jen o to, \u017ee jsi nadr\u017eenej, tak si to vylejvej na n\u011bkom jin\u00e9m. J\u00e1 nejsem na hran\u00ed!“ k\u0159iknu u\u017e jenom a odejdu nahoru.<\/div>\n
„Ano! A proto jsem do prdele odjel! Proto\u017ee nejsi na hran\u00ed! A jedu pry\u010d zase!“ zak\u0159i\u010d\u00ed p\u0159es cel\u00fd bar\u00e1k a sly\u0161\u00edm zezdola n\u011bjakou r\u00e1nu.<\/div>\n
Nesta\u010dil jsem ani odej\u00edt do pokoje, naopak jsem se oto\u010dil a vzal zp\u00e1te\u010dku, seb\u011bhl jsem rychle schody a chytl ho je\u0161t\u011b u dve\u0159\u00ed. Pevn\u011b jsem ho chytl za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vt\u00e1hnul ho dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ne, nejsem na hran\u00ed, ale ty sis se mnou nehr\u00e1l. Tome, j\u00e1 to v\u00edm, \u017ee ne,“ \u0159eknu tvrdohlav\u011b a po\u0159\u00e1d ho dr\u017e\u00edm. D\u00edv\u00e1m se mu zp\u0159\u00edma do jeho \u010dokol\u00e1d, kter\u00e9 jsou na tom stejn\u011b jako ty moje, jsou uplakan\u00e9.<\/div>\n
„Bille, pus\u0165 m\u011b,“ vytrhne mi hlavu z dlan\u00ed a d\u00edv\u00e1 se do strany. Sta\u010dilo by, aby m\u011b lehce odstr\u010dil, a jsem pry\u010d, proto\u017ee m\u00e1 oproti mn\u011b ohromnou s\u00edlu. Jenom\u017ee on to neud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Ne, nepust\u00edm, Tome,“  \u0159eknu a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b a obejmu ho. Tisknu se k n\u011bmu. Chci, aby c\u00edtil, \u017ee jsem u n\u011bj, chci p\u0159esn\u011b tohle. ,,Pochop\u00ed\u0161, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0159ekne jemn\u011b a n\u00e1sil\u00edm m\u011b od sebe odt\u00e1hne. Obejde m\u011b a jde nahoru. Z\u016fstanu tam st\u00e1t se sklopenou hlavou.<\/div>\n
„B\u011b\u017e,“ \u0159eknu mu jen a jdu do kuchyn\u011b. Uklid\u00edm tam v\u011bci od „sn\u00eddan\u011b“ a op\u0159u se o linku. „Do prdele!“ k\u0159iknu s\u00e1m pro sebe. Seshora usly\u0161\u00edm n\u011bjakou r\u00e1nu a jeho nad\u00e1vky. Pak se ztlum\u00ed t\u00edm, jak se zav\u0159e za dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Nev\u00edm, co d\u011blat, opravdu ne. Necht\u011bl jsem ut\u00edkat jako on, ale necht\u011bl jsem za n\u00edm ani dolejzat. Nap\u0159\u00edmil jsem se a \u0161el jsem k sob\u011b do pokoje, hodn\u011b ti\u0161e, aby m\u011b nesly\u0161el.<\/div>\n
Netrvalo dlouho a v koupeln\u011b  se ozvala tekouc\u00ed voda. Z\u0159ejm\u011b se \u0161el osprchovat.<\/div>\n
Abych se p\u0159iznal, ti\u0161e jsem poslouchal. M\u011bl jsem o n\u011bj v\u00e1\u017en\u011b starost a jemu to bylo \u00fapln\u011b  jedno. Nebo to tak alespo\u0148 vypadalo.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou se ozvala n\u011bjak\u00e1  r\u00e1na, vyk\u0159iknut\u00ed a dal\u0161\u00ed r\u00e1na. Zpozorn\u011bl jsem, okam\u017eit\u011b se zvedl, vyb\u011bhl jsem ze dve\u0159\u00ed a \u0161el rovnou ke koupeln\u011b.<\/div>\n
„Tome,“ k\u0159iknu p\u0159es dve\u0159e.<\/div>\n
„Dobr\u00fd. Jen jsem uklouznul. Au…“ ozve se zevnit\u0159 zast\u0159en\u011b.<\/div>\n
„Tome, nel\u017ei mi,“  \u0159eknu a vezmu za dve\u0159e, nezamknul se. D\u011bkuji Bohu!<\/em> Tak\u017ee jsem tam p\u0159\u00edmo vlet\u011bl.<\/div>\n
„Proboha, Bille, vyst\u0159el. Taky ti nelezu do koupelny. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem jen uklouznul,“ zakrout\u00ed hlavou. Sed\u00ed tam nah\u00fd na zemi a dr\u017e\u00ed se za hlavu. Oto\u010d\u00edm hlavu ke stran\u011b.<\/div>\n
„Ned\u00edv\u00e1m se na tebe, ani se nepod\u00edv\u00e1m. Sice bych nevid\u011bl poprv\u00e9, ani naposledy, ale to je jedno. Nen\u00ed ti nic? Tohle byla r\u00e1no jako kr\u00e1va.“ Ne, nesm\u00edm se na n\u011bj pod\u00edvat, i kdy\u017e m\u011b to sebev\u00edc l\u00e1k\u00e1, nesm\u00edm. Pak by si o mn\u011b mohl myslet, kdo v\u00ed co.<\/em><\/div>\n
„Jo, jsem,“ pomalu se vy\u0161kr\u00e1be na nohy. „M\u016f\u017ee\u0161 zas j\u00edt, nebo mi chce\u0161 asistovat?“ uced\u00ed ironicky. Oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy, ani jednou se na n\u011bj nepod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Ty u\u017e z\u0159ejm\u011b moji pomoc nepot\u0159ebuje\u0161. A vlastn\u011b, ty jsi asi ani nikdy nepot\u0159eboval, ale j\u00e1 ano, tv\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka Bill, \u017ee?“ \u0159eknu a odejdu.<\/div>\n
Tom za mnou podivn\u011b povzdechne, ale nic ne\u0159ekne.<\/p>\n<\/div>\n
Odejdu op\u011bt k sob\u011b do pokoje. Nakonec se rozhodnu tak, \u017ee na sebe hod\u00edm mikinu, tepl\u00e1ky vym\u011bn\u00edm za d\u017e\u00edny a jdu ven. Kdy\u017e odch\u00e1z\u00edm z domu, je\u0161t\u011b  zkontroluju po\u0161tu, ale jakmile najdu ob\u00e1lku, zaseknu se a zajdu za roh. Za\u010dnu ji rozbalovat stejn\u011b pomalu jako tu prvn\u00ed.<\/div>\n
\u0160el jsem d\u00e1l od domu a teprve tam jsem rozbalil pap\u00edr, kter\u00fd se v ob\u00e1lce nach\u00e1zel.<\/div>\n
„Sliby pln\u00edm, v\u010derej\u0161\u00ed noc\u00ed nic neskon\u010dilo, ani nekon\u010d\u00ed. Mimochodem, tvoje dvoj\u010de pro m\u011b nen\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou.“… Tom? Jak v\u00ed o Tomovi? Jemu se nesm\u00ed nic st\u00e1t, nesm\u00ed!<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsem si tohle p\u0159e\u010detl, z\u016fstal jsem nehnut\u011b st\u00e1t a zhluboka jsem se nadechnul. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tohle budu muset Tomovi \u0159\u00edct, i kdy\u017e jsem necht\u011bl. Ale pokud u\u017e doty\u010dn\u00fd v\u00ed i o n\u011bm, nem\u016f\u017eu riskovat. Tom je pro m\u011b ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a v\u017edy bude…<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po spr\u0161e jsem se je\u0161t\u011b  \u0161el nap\u00edt vody a v boxerk\u00e1ch vlezl vy\u010derpan\u011b do sv\u00e9 post\u00fdlky. Nezamykal jsem, proto\u017ee Bill o\u010dividn\u011b n\u011bkam ode\u0161el. Na\u010dechral jsem si p\u011bkn\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159, po pas se p\u0159ikryl pe\u0159inou, a i kdy\u017e jsem se sna\u017eil je\u0161t\u011b chvilku p\u0159em\u00fd\u0161let o tom v\u0161em, za chvilku m\u011b to zmohlo a j\u00e1 usnul jako nemluvn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se probudil, u\u017e bylo n\u011bco po \u0161est\u00e9 ve\u010der. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem prospal cel\u00fd den. I kdy\u017e\u2026 celou noc jsem ani na minutu nezamhou\u0159il oko, tak\u017ee se nem\u016f\u017ee nikdo divit. Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd se vyhrabu z postele a dojdu se do koupelny osv\u011b\u017eit sprchou, abych se probral. Vy\u010dist\u00edm si zuby, ohol\u00edm se, p\u011bkn\u011b navon\u00edm a vr\u00e1t\u00edm se. V pokoji si vezmu \u010dist\u00e9 boxerky a hned je mi l\u00edp. P\u0159ehod\u00edm p\u0159es sebe jen velk\u00fd triko a jdu dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Sejdu po schodech do p\u0159\u00edzem\u00ed a cestou do kuchyn\u011b nakouknu do ob\u00fdv\u00e1ku, zda-li u\u017e je Bill doma. Ale nebyl tam. Do\u0161el jsem tedy do kuchyn\u011b. Bill sed\u00ed u stolu a pop\u00edj\u00ed vodu. Jen kouk\u00e1 do pr\u00e1zdna, asi p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Prohl\u00e9dnu si ho.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161, br\u00e1cha, fakt d\u011bsn\u011b. M\u011bl by ses n\u011bkdy vyspat,“ prohod\u00edm pobaven\u011b a otev\u0159u lednici. Za\u010dnu se hladit po b\u0159i\u0161e a zkoumat, co tam m\u00e1me.<\/div>\n
„R\u00e1d bych,“ \u0161eptne jen a ani se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1. Po\u0159\u00e1d \u017emoul\u00e1 n\u011bco v ruce, n\u011bjak\u00fd pap\u00edr.<\/div>\n
„Hm,“ povzdechnu. Vynd\u00e1m si jen ban\u00e1n a vysko\u010d\u00edm na linku.<\/div>\n
„Tak a\u0165 \u017eije tich\u00e1 dom\u00e1cnost,“ zamuml\u00e1m a za\u010dnu j\u00edst. Jen jsem si ho prohl\u00ed\u017eel. Po chv\u00edli pozorn\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed jsem zjistil, \u017ee m\u00e1 v ruce ob\u00e1lky. Polo\u017e\u00ed je p\u0159ed sebe a sklop\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem tichou dom\u00e1cnost.“<\/div>\n
„Jasn\u011b\u2026 Co to je za pap\u00edry? Potvrzen\u00ed o tv\u00e9m t\u011bhotenstv\u00ed?“ rozesm\u011bji se a vyhod\u00edm slupku od ban\u00e1nu. Bohu\u017eel se nestref\u00edm do ko\u0161e, tak\u017ee mus\u00edm sl\u00e9zt z linky, sebrat ji a hodit ji tam. Probodne m\u011b pohledem.<\/div>\n
„Asi jo,“ \u0159ekne su\u0161e.<\/div>\n
„Oh, no to jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli \u010dek\u00e1\u0161 hol\u010di\u010dku nebo kluka,“ u\u0161kl\u00edbnu se pobaven\u011b, vytrhnu mu ob\u00e1lky z ruky, a vynd\u00e1m z jedn\u00e9 pap\u00edr. Udiv\u00ed m\u011b u\u017e jen vzhled. Zamra\u010d\u00edm se a za\u010dnu v duchu \u010d\u00edst. Bill jen ti\u0161e sed\u00ed a sleduje m\u011b. Kdy\u017e pap\u00edr do\u010dtu, kr\u00e1tce se na br\u00e1chu kouknu, hod\u00edm dopis na st\u016fl a vyt\u00e1hnu ten druh\u00fd z ob\u00e1lky. Za\u010dtu se, a kdy\u017e do\u010dtu, zatnu zuby a hod\u00edm pap\u00edr na st\u016fl.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak dlouho ti to chod\u00ed?“ proced\u00edm skrz zuby.<\/div>\n
„Zhruba t\u00fdden. Prvn\u00ed jsem toti\u017e vyhodil, jeliko\u017e na n\u011bm nic nebylo. Jen na ob\u00e1lce bylo Bill, uvnit\u0159 nic. Druh\u00fd p\u0159i\u0161el v\u010dera a tenhle dnes r\u00e1no,“ odv\u011bt\u00ed a vezme si to nazp\u011bt a pomalu odch\u00e1z\u00ed. „Te\u010f u\u017e mo\u017en\u00e1 p\u00e1r v\u011bc\u00ed ch\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b za n\u00edm vyb\u011bhnu, chyt\u00edm ho za ruku a oto\u010d\u00edm k sob\u011b. Vezmu ho za ramena.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nic ne\u0159ekl?“ d\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a sna\u017e\u00edm se z nich n\u011bco vy\u010d\u00edst.<\/div>\n
„Ned\u00e1val jsem tomu \u017e\u00e1dnou v\u00e1hu, a\u017e do v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera,“ \u0161eptne a sklop\u00ed o\u010di. „Necht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edkat. Necht\u011bl jsem t\u011b t\u00edm obt\u011b\u017eovat, ale kdy\u017e u\u017e jde i o tebe, chci, abys to v\u011bd\u011bl. Ale j\u00e1 v\u00edm jedno. Tebe nechce,“ \u0159ekne a sly\u0161\u00edm, \u017ee jeho hlas kol\u00eds\u00e1 o n\u011bkolik stup\u0148\u016f dol\u016f.<\/div>\n
„Billy\u2026“ oslov\u00edm ho a najednou mi to dojde. „Po\u010dkej! To byl ten chlap na t\u011bch z\u00e1chodech?“<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 nev\u00edm, ale podle toho, co \u0159\u00edkal\u2026 tak ano,“ \u0159ekne a odt\u00e1hne se ode m\u011b. P\u00edchne m\u011b u srdce. Bolestiv\u011b se mi sev\u0159e hrudn\u00edk, ur\u010dit\u011b se tak i zatv\u00e1\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to. Nikdy jsem t\u011b do ni\u010deho necht\u011bl namo\u010dit, ale j\u00e1 ani nech\u00e1pu, jak se ke mn\u011b dostal, kdo to je a pro\u010d j\u00e1. Ale je vid\u011bt, \u017ee m\u011b zn\u00e1 a v\u00ed o ka\u017ed\u00e9m m\u00e9m kroku, Tome. Pros\u00edm, d\u00e1vej na sebe pozor, bu\u010f opatrn\u00fd. J\u00e1 se nechci h\u00e1dat, ale te\u010f snad u\u017e ch\u00e1pe\u0161, pro\u010d m\u00e1m strach,“ \u0159ekne a rozejde se do pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille\u2026“ vyd\u00e1m ze sebe p\u0159es knedl\u00edk v krku. Najednou je mi tak hrozn\u011b jako nikdy. V\u010dera ho napadl n\u011bjak\u00fd psychopat, klidn\u011b ho mohl zab\u00edt a j\u00e1 o n\u011bj mohl p\u0159ij\u00edt. Byl jsem takov\u00fd idiot, odjel a nechal ho tu celou noc samotn\u00e9ho. Mohl mu ubl\u00ed\u017eit. A j\u00e1 se je\u0161t\u011b k n\u011bmu choval tak hnusn\u011b, jako tot\u00e1ln\u00ed primitiv.<\/em><\/div>\n
Nedb\u00e1 na to a jde d\u00e1l. Z\u0159ejm\u011b c\u00edt\u00ed, \u017ee tohle je te\u010f to nejlep\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ hlesnu a o\u010di se mi zalij\u00ed slzami. Znovu se mi bolestiv\u011b st\u00e1hne hrudn\u00edk, \u017ee se nem\u016f\u017eu ani skoro nadechnout. Slzy se mi spust\u00ed po tv\u00e1\u0159\u00edch. Bill se oto\u010d\u00ed a sklop\u00ed hlavu.<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
Ihned uhnu hlavou, aby nevid\u011bl, \u017ee bre\u010d\u00edm a pomalu se vr\u00e1t\u00edm do kuchyn\u011b. Chyt\u00edm se linky a zhluboka d\u00fdch\u00e1m, abych se uklidnil, ale nejde mi to. Je mi jedno, \u017ee se pr\u00e1v\u011b chov\u00e1m jako n\u011bjak\u00e1 hysterka. Nikdy jsem nemusel \u010delit takov\u00e9hle situaci, tak jak se m\u00e1m te\u010f kurva chovat?! K tomu m\u011b br\u00e1cha nesn\u00e1\u0161\u00ed! Jak ho m\u00e1m asi chr\u00e1nit?<\/em><\/div>\n
Nohy m\u011b p\u0159est\u00e1vaj\u00ed  poslouchat, tak sjedu pod\u00e9l linky na ledovou podlahu a obejmu si pa\u017eemi kolena. Polo\u017e\u00edm si na n\u011b hlavu a zav\u0159u pevn\u011b o\u010di. Bill se odebral k sob\u011b do pokoje, plakal.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jak dlouho jsem jako slaboch sed\u011bl tam v kuchyni a bre\u010del. Nevn\u00edmal jsem sv\u011bt kolem. Musel jsem to ze sebe dostat. U\u017e jsem takovou dobu nebre\u010del. A te\u010f mi bylo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Kdykoliv byla p\u0159\u00edle\u017eitost, \u017ee jsem m\u011bl d\u016fvod bre\u010det, Bill byl u m\u011b a obj\u00edmal m\u011b\u2026 stejn\u011b jako v\u017edycky j\u00e1 jeho. Jenom\u017ee te\u010f je v horn\u00edm pat\u0159e, proto\u017ee se mu hnus\u00edm a nesn\u00e1\u0161\u00ed m\u011b.<\/div>\n
Mus\u00edm s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Tohle nejde. Bill je odjak\u017eiva m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka a tak to z\u016fstane. J\u00e1 ho budu chr\u00e1nit a d\u00e1l milovat, jak nejl\u00e9pe dok\u00e1\u017eu. Nikdy nebude nikdo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on, v m\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/em><\/div>\n
N\u011bjak se seberu, vyhrabu se na nohy, opl\u00e1chnu se ledovou vodou a za\u010dnu d\u011blat v\u0161echna bezpe\u010dnostn\u00ed  opat\u0159en\u00ed, aby se mu nic nemohlo st\u00e1t. Dojdu zkontrolovat, zda-li je zam\u010den\u00e1 branka, gar\u00e1\u017e a pak zamknu v\u0161echny z\u00e1mky na domovn\u00edch dve\u0159\u00edch. Dojdu zamknout v\u0161echna okna na kliku, a taky zkontroluju v\u0161echny dve\u0159e, a\u0165 u\u017e vedou na zahradu nebo na terasu. V\u0161echny zav\u0159u na kliku a potom jedn\u00edm tla\u010d\u00edtkem nech\u00e1m st\u00e1hnout \u017eelezn\u00e9 \u017ealuzie. Vyjdu do druh\u00e9ho patra. I okno v koupeln\u011b zav\u0159u, u sebe zav\u0159u dve\u0159e na terasu a zat\u00e1hnu \u017ealuzie. U\u017e zb\u00fdv\u00e1 jedin\u011b Bill\u016fv pokoj, ale pravd\u011bpodobn\u011b se mnou nemluv\u00ed. Tak ho nech\u00e1m zat\u00edm b\u00fdt a odejdu do koupelny. Tam str\u00e1v\u00edm pom\u011brn\u011b dlouhou dobu, aspo\u0148 hodinu a p\u016fl. Po\u0159\u00e1dn\u011b si mus\u00edm promyslet, co mu \u0159eknu a jak se ospravedln\u00edm za to v\u0161echno, co jsem ud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
Obl\u00e9knu si \u010dist\u00e9 boxerky, triko a odejdu z pokoje. U\u017e je n\u011bco kolem p\u016flnoci. \u010cekal jsem, a\u017e Bill usne. Ti\u0161e se vkradu do jeho pokoje. Nehybn\u011b le\u017e\u00ed v posteli, zachumlan\u00fd do pe\u0159iny. Co nejti\u0161eji dojdu ke dve\u0159\u00edm na terasu a zav\u0159u je na kliku, pak zat\u00e1hnu \u017ealuzie. A te\u010f si m\u016f\u017ee ten psychopat nasrat. Nebude v\u011bd\u011bt v\u016fbec nic.<\/div>\n
Bill se za\u010dal v posteli o\u0161\u00edvat a pravd\u011bpodobn\u011b probouzet.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ \u0161eptnul skoro a\u017e zoufale. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a dot\u00e1hnu \u017ealuzii.<\/div>\n
„Jsem to, Bille, jenom j\u00e1, neboj. M\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t. Necht\u011bl jsem t\u011b vzbudit. Promi\u0148,“ omluv\u00edm se ti\u0161e a pozoruju ho.<\/div>\n
„J\u00e1 se ale nezlob\u00edm. Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ posad\u00ed se hned a promne si o\u010di.<\/div>\n
„Ne, vlastn\u011b nepot\u0159ebuju,“ povzdechnu. „Jen jsem ti p\u0159i\u0161el zav\u0159\u00edt dve\u0159e a zat\u00e1hnout\u2026 pro jistotu.“<\/div>\n
„To jsi nemusel. Nem\u00e1m strach, ani mi nen\u00ed zima,“ \u0159ekne. Uchechtnu se. Klasick\u00fd Bill.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 strach m\u00e1m. N\u011bkdo tu mus\u00ed b\u00fdt ten zodpov\u011bdn\u00fd, hm?“ p\u0159ijdu bl\u00ed\u017e k jeho posteli a sednu si na kraj.<\/div>\n
„Nechci, abys m\u011b chr\u00e1nil,“ oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. Asi jsem ho opravdu urazil.<\/em> Zav\u0159u o\u010di a vydechnu.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b chci chr\u00e1nit. Chci t\u011b hl\u00eddat a ujistit se, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. Z\u016fstanu tady, a\u0165 se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne,“ zvednu se z postele. Usad\u00edm se v k\u0159esle a podlo\u017e\u00edm si hlavu rukou.<\/div>\n
„Sakra, Tome!“ \u0159ekne a v m\u017eiku se posad\u00ed. „Nev\u00edme, kdo to je, co chce ud\u011blat. Nav\u00edc nejsem malej kluk a po tom, co jsi mi v\u0161echno \u0159ekl\u2026“ zhluboka oddechne, „nev\u00edm, jestli bys m\u011b v\u016fbec chr\u00e1nit m\u011bl. Bol\u00ed m\u011b to, cos \u0159ekl. M\u00e1m z toho v\u011bt\u0161\u00ed obavy a strach, ne\u017e z n\u011bjak\u00e9ho psychopata,“ \u0159ekne up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
Najednou jako by mi n\u011bkdo zaryl ostrou d\u00fdku do srdce. Polknu knedl\u00edk v krku a stisknu o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Nejsem schopn\u00fd ze sebe vydat jedinou hl\u00e1sku, jinak bych se nejsp\u00ed\u0161 hystericky rozbre\u010del.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischa* :o* & Turmawenne BILL Hned po tom, co zav\u0159u dve\u0159e a zamknu, se posad\u00edm na postel, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sed\u011bl Tom, a d\u00e1m bezmocn\u011b tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a vzlyknu. Co jsem mu ud\u011blal? Pro\u010d se ke mn\u011b cel\u00fd ve\u010der<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-10751","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10751","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10751"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10751\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10751"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10751"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10751"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}