{"id":10756,"date":"2010-09-08T17:00:00","date_gmt":"2010-09-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10730"},"modified":"2010-09-08T17:00:00","modified_gmt":"2010-09-08T16:00:00","slug":"das-ziel-nr-484-5-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/08\/das-ziel-nr-484-5-1-2\/","title":{"rendered":"Das Ziel Nr. 484 5. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Omlouv\u00e1m se, \u017ee to trvalo, ale byli jsme pod vodou a na psan\u00ed nebyl v\u016fbec \u010das a ani n\u00e1lada… nikdy jsem si nedovedla p\u0159edstavit takovou hr\u016fzu, co se tady stala a naprosto mi to sebralo ve\u0161kerou s\u00edlu cokoliv d\u011blat, nato\u017e ps\u00e1t…<\/em><\/div>\n
Snad se v\u00e1m bude d\u00edl l\u00edbit i po takov\u00fd dob\u011b. Je rozd\u011blenej na dv\u011b  \u010d\u00e1st, i tak toho alespo\u0148 bude v\u00edc na \u010dten\u00ed. Zat\u00edm pa :-*<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"423\"<\/div>\n
<\/div>\n
„No poj\u010f, neboj, za chvilku zas budem doma.“ \u0160pitl Bill do ou\u0161ka Tobimu, kdy\u017e ho odpout\u00e1val z d\u011btsk\u00e9 seda\u010dky, op\u0159el si jeho hlavi\u010dku o rameno a l\u00edbl na sp\u00e1nek.<\/div>\n
Na chvilku zav\u00e1hal, ale nakonec hrd\u011b vkro\u010dil do s\u00eddla policie, kam byl pozv\u00e1n k v\u00fdslechu.<\/div>\n
Hned u dve\u0159\u00ed se m\u00e1lem srazil se Steinkem.<\/div>\n
„\u00c1, pan\u00ed Zwingerov\u00e1… no pros\u00edm, poj\u010fme do m\u00e9 kancel\u00e1\u0159e.“ Usm\u00e1l se a gestem nazna\u010dil, kter\u00fdm sm\u011brem m\u00e1 Bill j\u00edt. Ten ale jen zavrt\u011bl hlavou a \u0161lehl po n\u011bm nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„S v\u00e1mi j\u00e1 mluvit nebudu.“ Sykl a p\u0159ivinul k sob\u011b mal\u00e9ho je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Ne? A pro\u010d? Sm\u00edm li to v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„Zabil jste mi man\u017eela. Nebudu s v\u00e1mi v jedn\u00e9 m\u00edstnosti.“ Odsekl Bill a hrd\u011b vystr\u010dil bradu.<\/div>\n
„Tak to v\u00e1s mus\u00edm zklamat, madam. Je to m\u016fj p\u0159\u00edpad a nikdo jin\u00fd nen\u00ed k dispozici. Tak\u017ee m\u011b laskav\u011b n\u00e1sledujte.“ Odbyl ho hned komisa\u0159 a otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Pros\u00edm…“ Bill si jen pohrdav\u011b odfrkl, a ani\u017e by \u010dekal na vyzv\u00e1n\u00ed, automaticky se usadil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee… Vy tedy tvrd\u00edte, \u017ee v\u00e1\u0161 man\u017eel je nevinn\u00fd… to je ale le\u017e. M\u00e1me sv\u011bdka v p\u0159\u00edpadu pana sen\u00e1tora a mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e je mrtv\u00fd, nebudou se b\u00e1t promluvit i jin\u00ed… z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u0161ak ot\u00e1zka, jestli jste to v\u011bd\u011bla vy… a taky by m\u011b dost zaj\u00edmalo, odkud jsou ty pen\u00edze na va\u0161em \u00fa\u010dt\u011b… tolik kosmetick\u00fd salon nevyd\u011bl\u00e1v\u00e1, tak\u017ee, co mi k tomu \u0159eknete…“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Nemus\u00edm v\u00e1m k tomu \u0159\u00edkat v\u016fbec nic. Ty pen\u00edze jsou moje a m\u011bla jsem je je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem Toma poznala, a jak jsem k nim p\u0159i\u0161la, to je moje v\u011bc.“<\/div>\n
„No jak mysl\u00edte… va\u0161e slo\u017eka je tak\u00e9 velice zaj\u00edmav\u00e1… Vy jste Ameri\u010danka.. o n\u011bmeck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed jste za\u017e\u00e1dala kr\u00e1tce p\u0159ed svatbou, ale ve\u0161ker\u00e1 ostatn\u00ed dokumentace chyb\u00ed… Jak mi ozn\u00e1mili na F.B.I, jste za\u0159azen\u00e1 do programu na ochranu sv\u011bdk\u016f, tak\u017ee si v\u00e1s nem\u016f\u017eu prov\u011b\u0159it… nep\u0159ipad\u00e1 v\u00e1m to podez\u0159el\u00e9? Man\u017eelka n\u00e1jemn\u00edho vraha, bohat\u00e1 mimochodem, a je v programu pro ochranu sv\u011bdk\u016f… \u017ee by jen trik?“<\/div>\n
„Tom u F.B.I. pracoval, tam jsme se taky poznali, a kdy\u017e m\u011b za\u0159adili do programu, odst\u011bhovali jsme se do N\u011bmecka… m\u00e1m novou identitu a m\u00e9 slo\u017eky jsou tajn\u00e9… mn\u011b na tom nep\u0159ipad\u00e1 nic divn\u00e9ho… a mimochodem… m\u016fj man\u017eel nen\u00ed vrah, ale vy ano.“ Sykl nen\u00e1vistn\u011b a pohoupal trochu mal\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
„No jist\u011b… ani jsem ne\u010dekal, \u017ee se mi p\u0159izn\u00e1te… to nevad\u00ed, my si v\u00e1s u\u017e pohl\u00edd\u00e1me, a jakmile n\u011bco najdeme, skon\u010d\u00edte ve v\u011bzen\u00ed, kam taky pat\u0159\u00edte. V\u00edm jist\u011b, \u017ee ten v\u00e1\u0161 kosme\u0165\u00e1k, je jen z\u00e1st\u011brka pro pran\u00ed pen\u011bz.“<\/div>\n
„Ano? V\u00edte… mysl\u00edm, \u017ee v\u00edte leda kulov\u00fd, proto\u017ee jinak byste m\u011b u\u017e d\u00e1vno zatkl!“ K\u0159ikl Bill a mal\u00fd zaf\u0148ukal.<\/div>\n
„Nebojte, my n\u011bco najdem a s t\u00edm harantem se budete moc rozlou\u010dit. Kryjete vraha, madam, a to je jako kdybyste sama vra\u017edila.“<\/div>\n
„Tak dost! Tom nen\u00ed  \u017e\u00e1dnej vrah!“ K\u0159ikl Bill t\u00e9m\u011b\u0159 hystericky, a ne\u017e si stihl uv\u011bdomit, co d\u011bl\u00e1, dal komisa\u0159i po\u0159\u00e1dnou r\u00e1nu p\u011bst\u00ed, a\u017e skon\u010dil na zemi.<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou o Tomovi n\u011bco takov\u00e9ho \u0159eknete…“ Sykl, vzal ze stolu svou b\u00edlou kabelu od Diora a ch\u016fz\u00ed modelky opustil stanici.<\/div>\n
Hrd\u011b do\u0161el a\u017e  k autu, p\u0159ikurtoval mal\u00e9ho a nasedl. Sotva ho ale skryla \u010dern\u00e1  skla Tomovy Escalady, zhroutil se v slz\u00e1ch na palubku.<\/div>\n
P\u0159estal a\u017e ve chv\u00edli, kdy si v\u0161iml, \u017ee se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed komisa\u0159 se zakrv\u00e1cen\u00fdm kapesn\u00edkem u nosu.<\/div>\n
Rychle nastartoval a tryskem vyjel z parkovi\u0161t\u011b, kde po n\u011bm z\u016fstal jen oblak prachu.<\/div>\n
Ne\u0159e\u0161il p\u0159edpisy a \u010dervenou projel snad p\u011btkr\u00e1t. Bylo mu v\u0161echno fuk, hlavn\u011b, \u017ee u\u017e  bude doma. Doma v bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Notak, Tobi… jsi p\u0159ece je\u0161t\u011b moc mali\u010dk\u00fd na to, aby ti rostly zoubky…“ Povzdychl si Bill a d\u00e1l chodil s mal\u00fdm po lo\u017enici.<\/div>\n
Byl tolik unaven\u00fd, z pl\u00e1\u010de a neust\u00e1l\u00fdch my\u0161lenek na Toma, a na to, co by se mo\u017en\u00e1 stalo, kdyby se nepoh\u00e1dali…<\/div>\n
Jen\u017ee mal\u00fd necht\u011bl sp\u00e1t. Plakal u\u017e p\u016fl hodiny a nehodlal se zti\u0161it. Nem\u011bl hlad, plenku m\u011bl suchou, a p\u0159esto mu n\u011bco chyb\u011blo…<\/div>\n
„Kdyby tady byl tat\u00ednek… ten by v\u011bd\u011bl co s tebou… v\u017edycky jsi mu pod rukama usnul na celou noc… odvypr\u00e1v\u011bl ti poh\u00e1dku a bylo… ale j\u00e1?…“ Vzlykl Bill a slzy, o kter\u00fdch si myslel, \u017ee je u\u017e nem\u00e1, si znovu na\u0161ly cestu po jeho l\u00edc\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Taky mi chyb\u00ed, Tobi… hrozn\u011b moc mi chyb\u00ed…“ \u0160eptl a svezl se na gau\u010d. Tolik cht\u011bl, aby se tady Tom objevil, aby mu sl\u00edbil, \u017ee to bude dobr\u00e9, obejmul ho a \u0161pital mu do ucha, jak moc ho miluje… jeho hlas ho v\u017edycky dok\u00e1zal tak uklidnit a ne jednou dokonale uspat, a nebo kdy\u017e mal\u00e9mu hr\u00e1l na kytaru… kolikr\u00e1t u toho usnul i on s\u00e1m.<\/div>\n
Najednou ho n\u011bco napadlo. Polo\u017eil Tobiho do kol\u00e9bky v lo\u017enici a do p\u0159ehr\u00e1va\u010de vlo\u017eil jednu z Tomov\u00fdch nahr\u00e1vek. Pokojem se r\u00e1zem rozezn\u011bly t\u00f3ny Tomovy kytary a pomal\u00e1 balada zapl\u0148ovala pokoj klidem a teplem. Mal\u00fd p\u0159estal plakat a jeho velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di t\u011bkaly po pokoji a ru\u010dky chytaly lehk\u00fd v\u00e1nek, kter\u00fd chladil pokoj zvenku.<\/div>\n
Bill jen odevzdan\u011b sed\u011bl na kraji postele, sledoval mal\u00e9ho a jeho rty opou\u0161t\u011bla tich\u00e1  slova p\u00edsn\u011b, kterou hr\u00e1l Tom. Byla to jejich p\u00edse\u0148… Pro Toma od Billa a pro Billa od Toma…<\/p>\n<\/div>\n
O \u010dty\u0159i dny d\u0159\u00edve<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn… sed\u00ed ti to?“ Uji\u0161\u0165oval se Alan, a je\u0161t\u011b jednou si Toma obe\u0161el.<\/div>\n
„Jo… mysl\u00edm, \u017ee jo.“ K\u00fdvl Tom a trochu se zavrt\u011bl. „Jen je to t\u011bsn\u00fd…“<\/div>\n
„Mus\u00ed to bejt t\u011bsn\u00fd. Ty tv\u00fd super kalhoty by t\u011b leda st\u00e1hly ke dnu… ne v\u00e1\u017en\u011b… fakt to sed\u00ed? Je ti jasn\u00fd, \u017ee sta\u010d\u00ed jedin\u00e1 chybi\u010dka a je po tob\u011b?“<\/div>\n
„Jo, sed\u00ed to… neboj, um\u0159\u00edt nehodl\u00e1m… Bill by m\u011b zabil.“ Pousm\u00e1l se Tom trochu smutn\u011b, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na h\u00e1dku p\u0159ed p\u00e1r hodinami.<\/p>\n<\/div>\n
„Jestli to vyjde, bude nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b.“ Usm\u00e1l se na Toma a trochu poodstoupil. Bylo sly\u0161et auto. Komisa\u0159 se bl\u00ed\u017eil. Tom okam\u017eit\u011b vyst\u0159elil t\u011bsn\u011b vedle Alana a ve chv\u00edli, kdy komisa\u0159 prudce zastavil a palbou kryl kolegu, hra za\u010dala.<\/div>\n
Tom se skryl za pil\u00ed\u0159 a vyst\u0159elil po n\u011bm, d\u00e1vaj\u00edc si pozor na to, aby nikoho netrefil.<\/p>\n<\/div>\n
„Zwingere! Vzdejte se! Nem\u00e1te \u017e\u00e1dnou \u0161anci!“ K\u0159ikl Steinke, ale Tom mu m\u00edsto vzd\u00e1n\u00ed se prost\u0159elil ok\u00fdnko. Na to vyb\u011bhl zpoza pil\u00ed\u0159e a vyst\u0159elil po Alanovi. Trefil ho do ruky a Steinke okam\u017eit\u011b st\u0159\u00edlel. Neminul a zas\u00e1hl Toma dvakr\u00e1t do hrudi. Ten se zapot\u00e1cel a p\u0159epadl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed mostu do vody.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b, jak se ocitl pod vodou, si strhl sako a nasadil si n\u00e1ustek. Kulky, kter\u00e9 zachytila vesta, ho na hrudi nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lily a on m\u011bl tendenci lapat po dechu, ale pokud cht\u011bl, aby jeho pl\u00e1n vy\u0161el, musel se uklidnit a za pomoc\u00ed mal\u00e9 ukryt\u00e9 kysl\u00edkov\u00e9 bomby, kter\u00e1 mu m\u011bla deset minut vydr\u017eet pod vodou, dokud si Steinke nebude jist\u00fd t\u00edm, \u017ee ho zabil…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Omlouv\u00e1m se, \u017ee to trvalo, ale byli jsme pod vodou a na psan\u00ed nebyl v\u016fbec \u010das a ani n\u00e1lada… nikdy jsem si nedovedla p\u0159edstavit takovou hr\u016fzu, co se tady stala a naprosto mi to sebralo ve\u0161kerou s\u00edlu cokoliv d\u011blat, nato\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[344],"tags":[],"class_list":["post-10756","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-das-ziel-nr-484"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10756","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10756"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10756\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10756"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10756"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10756"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}