{"id":1076,"date":"2017-08-17T16:00:00","date_gmt":"2017-08-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1069"},"modified":"2017-08-17T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-17T15:00:00","slug":"die-wachter-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/17\/die-wachter-14\/","title":{"rendered":"Die W\u00e4chter 14."},"content":{"rendered":"
autor: Synnie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cas rychle ub\u00edhal, jak cestovali, obzvl\u00e1\u0161t\u011b na lod\u00edch. Mu\u017ei dr\u017eeli kurz, kter\u00fd je vedl dom\u016f, i kdy\u017e se sp\u00ed\u0161e nechali un\u00e1\u0161et proudem nam\u00edsto veslov\u00e1n\u00ed. Av\u0161ak byli p\u0159\u00edstupn\u00ed i vedlej\u0161\u00edm v\u00fdlet\u016fm. J\u00eddlo byl d\u016fvod v\u011bt\u0161iny jejich zast\u00e1vek.<\/div>\n
Ale ne v\u017edy.<\/div>\n
Bylo tepl\u00e9 l\u00e9to, kdy\u017e se Thorbj\u00f6rn r\u00e1no probudil. Popadl sv\u00e9 podvl\u00edka\u010dky, vyklouzl od sp\u00edc\u00edho Cala a opustil p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek na Drace. Jeho bystr\u00e9 o\u010di pozorovaly okol\u00ed. N\u011bco se mu nezd\u00e1lo, ale nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co. Neh\u00fdbal se, a kdy\u017e k n\u011bmu Cal p\u0159istr\u010dil j\u00eddlo, jedl velmi roztr\u017eit\u011b. Ve\u0161ker\u00e1 jeho pozornost se up\u00edrala na lesy obklopuj\u00edc\u00ed rokli, v n\u00ed\u017e se nach\u00e1zeli.<\/div>\n
Na Severov\u00fdchod\u011b to kone\u010dn\u011b zachytil. Kou\u0159, lehce se dmouc\u00ed nad vrcholky strom\u016f.<\/div>\n
\n

„Mu\u017ei!“ Za\u0159val vojensk\u00fd v\u016fdce. Uk\u00e1zal na sm\u011br, z n\u011bho\u017e kou\u0159 p\u0159ich\u00e1zel. „Do boje!“<\/p><\/div>\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 povzbuzuj\u00edc\u00ed slova nebyla pot\u0159eba. Mu\u017ei se okam\u017eit\u011b p\u0159esunuli k p\u00e1dl\u016fm a za\u010dali odhodlan\u011b veslovat vst\u0159\u00edc kou\u0159i. Lod\u011b se rychle pohybovaly p\u0159es vodu. Jak se p\u0159ibli\u017eovali, spat\u0159ili jin\u00e9 lod\u011b, kter\u00e9 u\u017e tam kotvily. Vesnice, se kterou Str\u00e1\u017eci \u010dasto obchodovali, byla pod \u00fatokem mu\u017e\u016f, kter\u00e9 Thorbj\u00f6rn pova\u017eoval za nep\u0159\u00e1tele. Nebyli to Str\u00e1\u017eci, ti pat\u0159ili pouze k Thorbj\u00f6rnovi, a nebyli to ani Berserkrov\u00e9. Ne, byli to oby\u010dejn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci.<\/div>\n
\n

Mu\u017ei, kte\u0159\u00ed na Thorbj\u00f6rnov\u00fdch t\u0159ech lod\u00edch neveslovali, se p\u0159ipravovali. Obl\u00e9kli si brn\u011bn\u00ed, p\u0159ipevnili si sv\u00e9 me\u010de a vdechli pr\u00e1\u0161ek, kter\u00fd je u\u010dinil nemilosrdn\u00fdmi. Vym\u011bnili si pozice, aby se mohla druh\u00e1 p\u016flka tak\u00e9 p\u0159ipravit. Jakmile byli dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko, spustili kotvu a plavali na pob\u0159e\u017e\u00ed. <\/p><\/div>\n

Rozzu\u0159en\u00fd T\u00f3mas vedl \u00fatok vp\u0159ed. Byly tam pob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u017eeny a mal\u00e9 d\u011bti, co\u017e vyvol\u00e1valo dojem, \u017ee \u00fatok p\u0159i\u0161el bez varov\u00e1n\u00ed. A takov\u00ed lid\u00e9 byli povra\u017ed\u011bni. I v krveprolit\u00ed m\u011bli Str\u00e1\u017eci v\u00edc cti. Mu\u017e s had\u00edmi vlasy m\u00e1chl sv\u00fdm me\u010dem a \u00fato\u010dn\u00edkova hlava se skut\u00e1lela k zemi. Oto\u010dil se a rozsekal tolik pusto\u0161\u00edc\u00edch nep\u0159\u00e1tel, kolik mohl.<\/div>\n
\n

V jak\u00e9mkoli \u00fatoku na vesnici, kter\u00fd byl proveden mu\u017ei z Cortburgu, nebyla dot\u010dena \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017eena. Vypadalo to v\u0161ak, \u017ee tihle mu\u017ei nebyli tak \u010destn\u00ed, nebo\u0165 zat\u00edmco T\u00f3mas, a dokonce i nemilosrdn\u00fd Ville bo\u0159ili sv\u00e9 \u010depele pouze do mu\u017e\u016f, nep\u0159\u00e1tel\u00e9 sekali sv\u00fdmi me\u010di jak mu\u017ee, tak \u017eeny.<\/p><\/div>\n

Dokonce d\u011bti nebyly v bezpe\u010d\u00ed. Jejich pronikav\u00fd k\u0159ik T\u00f3mase paralyzoval, p\u0159esto\u017ee byli uprost\u0159ed krveprolit\u00ed. Nebyl jedin\u00fd, kdo na tom byl takhle. Mnoho Str\u00e1\u017ec\u016f strnulo. Byl to Cal, kdo se nakonec pohnul prvn\u00ed, kdy\u017e zachytil okem malou d\u00edvenku, kter\u00e1 mu p\u0159ipom\u00ednala syna jeho milence v hol\u010di\u010d\u00ed verzi.<\/div>\n
Sko\u010dil kup\u0159edu a pono\u0159il sv\u016fj me\u010d do jednoho z nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch mu\u017e\u016f jen sekundu p\u0159edt\u00edm, ne\u017e do d\u00edvenky pronikl.<\/div>\n
A tak se Str\u00e1\u017eci ujali veden\u00ed a zab\u00edjeli zbab\u011bl\u00e9 n\u00e1jezdn\u00edky.<\/div>\n
Pokud pachatele ne\u0161lo zab\u00edt, nebo tu bylo mnoho mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed \u0161li po mal\u00e9 hol\u010di\u010dce nebo klukovi, ob\u011b\u0165 byla zabita. P\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed od mu\u017ee k mu\u017ei a zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed proti jejich v\u016fli byl jist\u011b hor\u0161\u00ed osud ne\u017e smrt. A tak je Str\u00e1\u017eci zachra\u0148ovali od pro\u017eit\u00ed takov\u00fdch hr\u016fz.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Str\u00e1\u017eci si nikdy nep\u0159edstavovali, \u017ee za dvan\u00e1ct tis\u00edc let od tohoto data bude \u010dest Str\u00e1\u017ec\u016f zapomenuta\u2026 \u017ee poh\u00e1dky a p\u0159\u00edb\u011bhy mnich\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eili n\u00e1jezd, budou tvrdit, \u017ee v\u0161ichni mu\u017ei ze Severu byli n\u00e1siln\u00edci a vra\u017ed\u00edc\u00ed bestie.<\/div>\n
Av\u0161ak v t\u00e9hle dob\u011b byli Str\u00e1\u017eci uzn\u00e1van\u00ed a bylo jim vy\u0159\u010deno nekone\u010dn\u011b mnoho d\u00edk\u016f za pomoc. <\/div>\n
Na rozd\u00edl od n\u00e1jezdu na kl\u00e1\u0161ter se nyn\u00ed nekonala \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0159\u00edje. Mu\u017ei rad\u011bji st\u00e1li, t\u0159esouc\u00ed se nevyu\u017eitou energi\u00ed, jak na n\u011b st\u00e1le dol\u00e9halo brut\u00e1ln\u00ed zjeven\u00ed zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed a zvuky bolesti. Mohli se pod\u00edvat mu\u017ei do o\u010d\u00ed a zab\u00edt ho, libuj\u00edce si v jeho bolestiv\u00e9m k\u0159iku. Ale tyhle d\u011bti…<\/div>\n
\n

Vesni\u010dan\u00e9 se postarali o sv\u00e9 mrtv\u00e9 a ka\u017ed\u00e9mu uspo\u0159\u00e1dali n\u00e1le\u017eit\u00fd poh\u0159eb. Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 byli sp\u00e1leni bez \u0159\u00e1dn\u00e9ho ritu\u00e1lu. Nebyli to mu\u017ei, ale divo\u0161i, kte\u0159\u00ed si to nezaslou\u017eili. Byly tu dva tucty Str\u00e1\u017ec\u016f, kte\u0159\u00ed ten den p\u0159i\u0161li o \u017eivot. Byl jim uspo\u0159\u00e1d\u00e1n poh\u0159eb hodn\u00fd kr\u00e1l\u016f za to, \u017ee zachr\u00e1nili malou vesnici.<\/p><\/div>\n

\n

Zbytek dne byl melancholick\u00fd, ale to nejhor\u0161\u00ed m\u011blo teprve p\u0159ij\u00edt. Vilhelm si skousl rty, jak o\u010dima hledal T\u00f3mase, kdy\u017e ho po bitv\u011b s\u00e1m nevyhledal, jako to d\u011blal v\u017edycky. Nebyla po n\u011bm ani stopa.<\/p><\/div>\n

\u0160el naproti G\u00f8ranovi, aby se zeptal, zda T\u00f3mase nevid\u011bl, kdy\u017e zahl\u00e9dl jeho blond dredy.<\/div>\n
„Bohov\u00e9 ne.“ Ville popadal dech, jak b\u011b\u017eel k zakrv\u00e1cen\u00fdm provazc\u016fm vlas\u016f. Odstr\u010dil jednoho z nep\u0159\u00e1tel stranou. Pod n\u00edm le\u017eel T\u00f3mas se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a jeho krev prosakovala do zem\u011b.<\/div>\n
Celou levou stranu m\u011bl roz\u0159\u00edznutou a otev\u0159enou. R\u00e1na v hrudn\u00edku byla hlubok\u00e1 a ta v jeho pa\u017ei je\u0161t\u011b hlub\u0161\u00ed.<\/div>\n
„T\u00f3masi?“ Ville za\u010dal natahovat, jak vzal druh\u00e9ho mu\u017ee do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed. Znovu ho oslovil a v jeho hlase byla z\u0159eteln\u00e1 panika. A pak znovu, ale st\u00e1le \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy, kdy\u017e zak\u0159i\u010del: „T\u00f3me!“<\/div>\n
\n

Str\u00e1\u017eci ho obklopili a modlili se, aby byl druh\u00fd mu\u017e pouze v bezv\u011bdom\u00ed. Ale krev st\u00e1le vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z otev\u0159en\u00e9 r\u00e1ny na T\u00f3masov\u011b boku jim \u0159\u00edkala, \u017ee by mohlo b\u00fdt pozd\u011b. Thorbj\u00f6rn odstr\u010dil sv\u00e9 mu\u017ee stranou a padl vedle t\u00e9m\u011b\u0159 mrtv\u00e9ho mu\u017ee. Ville se nad n\u00edm nakl\u00e1n\u011bl, vzlykaje do T\u00f3masovy hrudi. Jarl se dotkl Villova ramene.<\/p><\/div>\n

„Po\u0159\u00e1d \u017eije, ale boj\u00edm se, \u017ee ne na dlouho. Mus\u00edme ho dostat na Draku.“<\/div>\n
Ville p\u0159epadl na zadek, sleduje v\u00e1le\u010dn\u00edky, jak odn\u00e1\u0161ej\u00ed jeho druha pry\u010d, a byl neschopn\u00fd vst\u00e1t<\/div>\n
ze \u0161oku, \u017ee T\u00f3mas um\u00edr\u00e1. V\u0161e, co se sna\u017eil tak dlouho pop\u00edrat, se najednou vyplavilo na povrch. Prokl\u00ednal se, \u017ee si udr\u017eoval od T\u00f3mase v\u017edycky takov\u00fd odstup. P\u0159\u00edsahal Freye, \u017ee pokud to mu\u017e s had\u00edmi vlasy p\u0159e\u017eije, ud\u011bl\u00e1 v\u0161e, aby mezi n\u011b znovu nevstoupil jeho strach.<\/div>\n
\n

Draka byla po vod\u011b p\u0159\u00edmo tla\u010dena, proto\u017ee se mu\u017ei nikdy nezastavili, aby dostali T\u00f3mase do Cortburgu k l\u00e9\u010diteli v\u010das. Cal byl zru\u010dn\u00fd v za\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed otev\u0159en\u00fdch ran a men\u0161\u00edch \u0161kr\u00e1banc\u016f, ale i kdy\u017e ud\u011blal, co mohl, nem\u011bl n\u00e1stroje a ani dovednosti na to, aby dok\u00e1zal spravit n\u011bco tak stra\u0161n\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Vilhelmovi nebylo povoleno vstoupit do p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku na Drace, zat\u00edmco byl jeho druh ope\u010dov\u00e1v\u00e1n, ze strachu, \u017ee by mohl p\u0159ek\u00e1\u017eet. Cal o\u0161et\u0159il T\u00f3masovy r\u00e1ny a tak\u00e9 r\u00e1ny jin\u00fdch mu\u017e\u016f, a\u010dkoli Sormrfaxi byl zran\u011bn ze v\u0161ech nejh\u016f\u0159.<\/div>\n
\n

Cal za\u0161il r\u00e1ny, pokryl je hojiv\u00fdm balz\u00e1mem a potom obv\u00e1zal. P\u0159\u00e1l si, aby to udr\u017eelo blon\u010f\u00e1ka ve sp\u00e1nku. T\u00f3mas spal n\u011bkolik dn\u00ed. Ville ho opou\u0161t\u011bl velmi z\u0159\u00eddka. Blon\u010f\u00e1k m\u011bl hore\u010dku a nikdo si nebyl jist\u00fd, jestli p\u0159e\u017eije dal\u0161\u00ed den. Druh\u00fd mu\u017e nikdy nespal, nejedl a ani v nejmen\u0161\u00edm se nepohnul. Jen kle\u010del na zemi vedle jeho postele a dr\u017eel str\u00e1\u017e.<\/p><\/div>\n

Ot\u00edral krev a \u0161p\u00ednu z T\u00f3masovy poko\u017eky a vlas\u016f. Dokonce si na\u0161el \u010das na to, aby navoskoval jeho zkroucen\u00e9 had\u00ed prameny vlas\u016f, proto\u017ee to byla \u010dinnost, p\u0159i kter\u00e9 ho nemusel opou\u0161t\u011bt.<\/div>\n
\n

Cal ho p\u0159esv\u011bd\u010dil, aby si dal na chvilku pauzu, kdy\u017e v tom T\u00f3masova hore\u010dka kone\u010dn\u011b ustala a on pomalu otev\u0159el o\u010di. Jarl\u016fv druh se jemn\u011b usm\u00e1l a uhladil mu dredy na stranu. Vstal a nabral misku s v\u00fdvarem. Sed\u011bl na posteli a vpravoval tekutinu do T\u00f3masov\u00fdch \u00fast. To, \u017ee se probudil, bylo dobr\u00e9 znamen\u00ed. Je\u0161t\u011b z toho ale nebyl rozhodn\u011b venku.<\/p><\/div>\n

„Vilhelm se o tebe b\u00e1l.“ Zamumlal, zat\u00edmco druh\u00e9ho krmil.<\/div>\n
T\u00f3mas\u016fv obli\u010dej vypadal p\u0159ekvapen\u011b a objevil se na n\u011bm nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. „M\u016f\u017eu ho vid\u011bt?“<\/div>\n
Cal p\u0159ik\u00fdvl, znovu vstal a opustil p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek. T\u00f3mas vzhl\u00e9dl, kdy\u017e byl vstup do stanu rozra\u017een o m\u00e9n\u011b ne\u017e minutu pozd\u011bji. <\/div>\n
\n

„Co m\u00e1\u0161, ve jm\u00e9nu Boh\u016f, za probl\u00e9m?“ Za\u0159val Ville, zat\u00edmco kr\u00e1\u010del po d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlaze k mu\u017ei upoutan\u00e9mu na l\u016f\u017eko. P\u0159istoupil k T\u00f3masovi, uvolnil za\u0165at\u00e9 p\u011bsti, padl na kolena a jeho ruce se sepjaly kolem tv\u00e1\u0159e mu\u017ee s had\u00edmi vlasy. Hluboce ho pol\u00edbil a zasunul sv\u016fj jazyk do T\u00f3masov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00fdch \u00fast. Moment bez odezvy byl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fd, ale T\u00f3mas se vzpamatoval a p\u0159it\u00e1hl si mu\u017ee s havran\u00edmi vlasy bl\u00ed\u017e. Svra\u0161til obli\u010dej, jak se jeho svaly ve zran\u011bn\u00e9 pa\u017ei napnuly. Prostoupila j\u00edm vlna bolesti.<\/p><\/div>\n

Blon\u010f\u00e1kovo n\u00e1hl\u00e9 nap\u011bt\u00ed z bolesti zachytilo Villovu pozornost a odt\u00e1hl se. „M\u00e1lem jsi tam um\u0159el.“<\/div>\n
„Nebyl jsem si v\u011bdom toho, \u017ee t\u011b to zaj\u00edm\u00e1.“ T\u00f3mas\u016fv hlas byl prolo\u017een bolest\u00ed, jak si sev\u0159el bok.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee nikdy nenech\u00e1m tv\u00e1 z\u00e1da nechr\u00e1n\u011bn\u00e1, proto\u017ee ti je nikdy nebudu kr\u00fdt.“<\/div>\n
„A j\u00e1 st\u00e1le v\u011b\u0159il, \u017ee bude\u0161.“<\/div>\n
„Zklamal jsem t\u011b.“ Za\u0161eptal Ville a jeho \u00fanavou vy\u010derpan\u00e9 t\u011blo pokleslo. „A nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee mi to bude vadit.“<\/div>\n
\n

Bylo to poprv\u00e9, co T\u00f3mas vid\u011bl na Villov\u011b obli\u010deji skute\u010dn\u00e9 emoce. Mu\u017e s had\u00edmi vlasy ji\u017e vid\u011bl aroganci, nad\u0161en\u00ed pro bitvu, \u010dasto i nen\u00e1vist a z\u00e1\u0161\u0165, ale nepova\u017eoval je za v\u00fdznamn\u00e9. Nikdy p\u0159edt\u00edm nebyl sv\u011bdkem zmatku nebo toho z\u00e1blesku nad\u011bje, kter\u00fd se skoro utopil ve strachu. To druh\u00e9 bolestiv\u011b st\u00e1hlo T\u00f3mas\u016fv hrudn\u00edk. Nikdy v\u00edc necht\u011bl vid\u011bt takov\u00fd pohled.<\/p><\/div>\n

Na Villov\u011b tv\u00e1\u0159i bylo n\u011bco v\u00edc. N\u011bco, co volalo po T\u00f3masov\u011b pozornosti, a tak spustil sv\u00e9 zran\u011bn\u00e9 t\u011blo na zem k boku mu\u017ee s havran\u00edmi vlasy. Bikja se staral, opravdu mu na T\u00f3masovi z\u00e1le\u017eelo, a kdyby ho blon\u010f\u00e1k l\u00e9pe neznal, p\u0159ekro\u010dil by hranici a \u0159ekl by, \u017ee je to l\u00e1ska.<\/div>\n
„Pro\u010d mi z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli um\u0159e\u0161?“<\/div>\n
T\u00f3mas neodpov\u011bd\u011bl. Nem\u011bl odpov\u011b\u010f. Nat\u00e1hl svou dla\u0148 a palcem p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i Villa, jemu\u017e vyklouzla z oka slza, ut\u00edraje slanou \u0159inouc\u00ed se tekutinu pry\u010d.<\/div>\n
Ville pohl\u00e9dl do T\u00f3masov\u00fdch temn\u00fdch nebesk\u00fdch o\u010d\u00ed a m\u011bl v t\u011bch sv\u00fdch tis\u00edce ot\u00e1zek, na kter\u00e9 T\u00f3mas mohl t\u011b\u017eko za\u010d\u00edt odpov\u00eddat. Ale zkusil to a za\u010dal jedin\u00fdm zp\u016fsobem, u kter\u00e9ho v\u011bd\u011bl jak.<\/div>\n
\n

„Nejsem Hald\u00f8r, zp\u011bvn\u00fd pt\u00e1\u010dku.“<\/p><\/div>\n

„Ale po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 man\u017eelku.“<\/div>\n
„Byli jsme zasl\u00edben\u00ed od jej\u00edho narozen\u00ed a nemiluji ji tak, jak bych m\u011bl.“<\/div>\n
„Ale jsi rozhodnut\u00fd m\u00edt d\u011bdice.“ Ville se zoufale sna\u017eil naj\u00edt v\u00fdmluvu pro to, aby od sebe z\u016fstali vzd\u00e1len\u00ed.<\/div>\n
„Ano. Proto\u017ee ka\u017ed\u00fd mu\u017e pot\u0159ebuje syna, aby byl jeho d\u011bdicem. Ale vy\u010d\u00edt\u00e1\u0161 mi, \u017ee jsem mu\u017e, kter\u00fd nejsem, jenom kv\u016fli tomu, \u017ee s n\u00edm m\u00e1m dv\u011b spole\u010dn\u00e9 v\u011bci, a nejen s n\u00edm, ale s ka\u017ed\u00fdm jin\u00fdm mu\u017eem, kter\u00fd nen\u00ed Str\u00e1\u017ece.“<\/div>\n
„A jak m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, \u017ee nebude\u0161 stejn\u00fd?“<\/div>\n
T\u00f3mas se ost\u0159e pod\u00edval do Villov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Bojoval jsi po m\u00e9m boku. Leh\u00e1val jsi vedle m\u011b ani nev\u00edm kolik m\u011bs\u00edc\u016f? Zn\u00e1\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee zn\u00e1m Hald\u00f8ra.“ Zaf\u0148ukal Ville a zradil ho t\u0159es sly\u0161iteln\u00fd v jeho hlase.<\/div>\n
Uchopuje jemn\u011b Vill\u016fv obli\u010dej, ho T\u00f3mas znovu pol\u00edbil. Mu\u017e s havran\u00edmi vlasy polibek opl\u00e1cel, dokud se T\u00f3mas neodt\u00e1hl. „Chutn\u00e1m jako on?“<\/div>\n
„Ne.“ Za\u0161eptal, kdy\u017e T\u00f3mas za\u010dal pokl\u00e1dat polibky na jeho krk p\u0159edt\u00edm, ne\u017e pono\u0159il sv\u016fj nos do havran\u00edch kade\u0159\u00ed, d\u00e1vaje tak Bikjovi mo\u017enost c\u00edtit zapleten\u00e9 prameny jeho blond vlas\u016f.<\/div>\n
„Von\u00edm jako on?“<\/div>\n
Znovu mohl Ville odpov\u011bd\u011bt pouh\u00e9 „ne.“<\/div>\n
Mu\u017e s had\u00edmi vlasy vklouzl nezran\u011bnou rukou pod Villovu ko\u0161ili. „Jsou moje doteky jako jeho?“<\/div>\n
„Ne.“ P\u0159i\u0161la chv\u011bj\u00edc\u00ed se odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak se ke mn\u011b nechovej, jako bych byl on. Jsem T\u00f3mas Sormrfaxi, syn Sepp\u016fv a nikdo jin\u00fd. Nikdy bych nebyl tak bl\u00e1hov\u00fd, abych t\u011b zradil zp\u016fsobem, jak\u00fdm t\u011b zradil on. Ne\u017e\u00e1d\u00e1m tvoji l\u00e1sku nebo d\u016fv\u011bru. Jen t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m, \u00fap\u011bnliv\u011b pros\u00edm, abys mi dal \u0161anci dok\u00e1zat ti, kdo jsem.“<\/div>\n
\n

Villova pa\u017ee se omotala kolem T\u00f3masova krku a jejich rty se znovu setkaly. To byla jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f, kterou T\u00f3mas pot\u0159eboval. Kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli, mu\u017e s vlasy tmav\u00fdmi jako no\u010dn\u00ed obloha pomohl blon\u010f\u00e1kovi vr\u00e1tit se do postele. Kdy\u017e Sormrfaxi znovu odpo\u010d\u00edval, hled\u011bl na kr\u00e1su, se kterou ho dali dohromady skoro p\u0159ed 50 m\u011bs\u00edci.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu m\u00edt ot\u00e1zku?“<\/div>\n
„Kdy\u017e to mus\u00ed b\u00fdt.“ \u0158ekl Ville a proto\u010dil o\u010di, ale na rtech m\u011bl pobaven\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi za mnou tu noc p\u0159i\u0161el? Bylo to mo\u017en\u00e1 p\u0159ed dv\u011bma zimami, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem ti daroval brn\u011bn\u00ed ze \u017eelezn\u00fdch krou\u017ek\u016f. P\u0159inesl jsi s sebou du\u0161en\u00e9. \u010casto jsem o tom v uplynul\u00fdch dnech snil.“<\/div>\n
„N\u011bkdy byly noci prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161 osam\u011bl\u00e9 a j\u00e1 jsem pot\u0159eboval vid\u011bt tvoji tv\u00e1\u0159. V t\u00e9 dob\u011b jsem prokl\u00ednal svou slabost, ale te\u010f se nem\u016f\u017eu p\u0159im\u011bt toho skute\u010dn\u011b litovat.“<\/div>\n
T\u00f3mas se usm\u00e1l a uchopil Vilhelmovu ruku, kter\u00e1 byla sv\u00fdm zp\u016fsobem jemn\u00e1, navzdory tr\u00e9nink\u016fm s me\u010dem. Ot\u0159el o poko\u017eku sv\u00e9 rty.<\/div>\n
„Nejsi slab\u00fd, Ville. Jsi siln\u00fd, tak siln\u00fd. A taky velmi kr\u00e1sn\u00fd.“ Ville nemluvil. Rad\u0161i se nat\u00e1hl dol\u016f a uv\u011bznil T\u00f3masovy rty.<\/div>\n
\n

„Posledn\u00ed v\u011bc.“ Promluvil, kdy\u017e se Ville oto\u010dil k odchodu. „Pro\u010d m\u011b p\u0159i tomhle setk\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1d l\u00edb\u00e1\u0161? Nemysli si, \u017ee si st\u011b\u017euji! U\u017e\u00edv\u00e1m si to, jen bych r\u00e1d znal d\u016fvod.“<\/p><\/div>\n

„Proto\u017ee polibek je mnohem posv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e1koli \u0159\u00edje. N\u011bkdo jimi nesmysln\u011b pl\u00fdtv\u00e1, ale j\u00e1 ne. Nezra\u010f to, T\u00f3me.“<\/div>\n
„Ne. Nikdy.“ T\u00f3mas\u016fv obli\u010dej byl n\u011b\u017en\u00fd, p\u0159es v\u0161echnu bolest, kterou mu zp\u016fsobovaly r\u00e1ny. Pozoroval sv\u00e9ho druha p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zav\u0159el o\u010di a byl un\u00e1\u0161en dal\u0161\u00edm sp\u00e1nkem pln\u00fdm bolesti.<\/p>\n

autor: Synnie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad Emilia<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Synnie \u010cas rychle ub\u00edhal, jak cestovali, obzvl\u00e1\u0161t\u011b na lod\u00edch. Mu\u017ei dr\u017eeli kurz, kter\u00fd je vedl dom\u016f, i kdy\u017e se sp\u00ed\u0161e nechali un\u00e1\u0161et proudem nam\u00edsto veslov\u00e1n\u00ed. Av\u0161ak byli p\u0159\u00edstupn\u00ed i vedlej\u0161\u00edm v\u00fdlet\u016fm. J\u00eddlo byl d\u016fvod v\u011bt\u0161iny jejich zast\u00e1vek. Ale ne v\u017edy. Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[677],"tags":[],"class_list":["post-1076","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-die-wachter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1076","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1076"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1076\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1076"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1076"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1076"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}