{"id":10760,"date":"2010-09-08T15:30:00","date_gmt":"2010-09-08T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10734"},"modified":"2010-09-08T15:30:00","modified_gmt":"2010-09-08T14:30:00","slug":"dobrovolna-bolest","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/08\/dobrovolna-bolest\/","title":{"rendered":"Dobrovoln\u00e1 bolest"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Therese von Loriette<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no jsem se vzbudil, vstal, ustlal si a \u0161el do koupelny. Zase ten m\u016fj stereotyp, kter\u00fd tak nen\u00e1vid\u00edm, ale nic s n\u00edm ned\u011bl\u00e1m. Kdy\u017e jsem byl se sv\u00fdm vzhledem v zrcadle spokojen, vydal jsem se dol\u016f na sn\u00eddani. Von\u011blo to sice p\u011bkn\u011b, ale j\u00e1 si vzal jen jogurt a jablko, te\u010f si ty vaj\u00ed\u010dka nem\u016f\u017eu dovolit, mus\u00edm se vej\u00edt do t\u011bch hadr\u016f, co jsem si koupil.  <\/div>\n
M\u016fj bratr se na m\u011b zase pod\u00edval t\u00edm, ne soucitn\u00fdm, ale podobn\u00fdm, pohledem. Potom zakroutil hlavou. No jo, on takov\u00e9 probl\u00e9my nem\u00e1. Jeho miluj\u00ed \u00fapln\u011b  v\u0161ichni, bohu\u017eel ani j\u00e1 nejsem v\u00fdjimkou. Jak dlouho u\u017e  tohle c\u00edt\u00edm? J\u00e1 ani nev\u00edm, u\u017e je to mou plnou sou\u010d\u00e1st\u00ed, nevn\u00edm\u00e1m u\u017e tu bolest pramen\u00edc\u00ed z jeho „zrad“. Ale on m\u011b nezrazuje, on o tom nev\u00ed; nev\u00ed o tom, jak moc m\u011b bol\u00ed i jeho pohledy na ostatn\u00ed holky. Sna\u017e\u00edm se b\u00fdt jako ony, ale copak on si m\u011b n\u011bkdy v\u0161imne? Ano, v\u0161imne\u2026 kdy\u017e se mi d\u00edky m\u00e9mu vzhledu posm\u00edv\u00e1. Chov\u00e1 se jako d\u00edt\u011b, ale p\u0159esto ho miluju. Nadev\u0161echno na sv\u011bt\u011b. A to v\u00e1m \u0159eknu, j\u00e1 jsem po\u0159\u00e1dnej egoista, on je pro m\u011b ale po\u0159\u00e1d n\u011bco v\u00edc ne\u017e j\u00e1.  <\/div>\n
Jo a to jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee budu m\u00edt kr\u00e1snou blon\u010fatou man\u017eelku a jedno rozmazlen\u00fd d\u011bcko, bydlet budu v pal\u00e1ci a budu m\u00edt Gallardo. Prd budu m\u00edt\u2026 No, to Gallardo si mo\u017en\u00e1 koup\u00edm, ale tu l\u00e1sku nikdy m\u00edt nebudu, jeliko\u017e jsem se j\u00e1 debil musel zabouchnout do sv\u00e9ho bratra, \u017ee\u2026 to se m\u016f\u017ee st\u00e1t jen mn\u011b. Od toho taky vypadaj\u00ed moje ruce, ale z toho u\u017e jsem se dostal, ob\u010das sice dostanu chu\u0165 zkusit to znovu, jenom tro\u0161ku, ani ne moc hluboko, ale v\u017edycky to zavrhnu. Nesm\u00edm to ud\u011blat, bylo by to to nejhor\u0161\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b, co bych ud\u011blal. Te\u010f u\u017e bych se z toho s\u00e1m nedostal. Nesm\u00edm riskovat, jak to jen jde, se vyh\u00fdb\u00e1m ostr\u00fdm p\u0159edm\u011bt\u016fm, opravdu se sna\u017e\u00edm.<\/div>\n
\n<\/div>\n
\n
Jdeme spolu s Tomem do \u0161koly. M\u016f\u017eu na n\u011bm o\u010di nechat, na jeho rtech, t\u011ble\u2026 ale nejv\u00edc miluju jeho o\u010di. V\u0161ichni sice \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je m\u00e1me stejn\u00e9, ale v t\u011bch jeho vid\u00edm n\u011bco v\u00edc ne\u017e v t\u011bch sv\u00fdch. V t\u011bch jeho je \u017eivot. Ty moje jsou pohasl\u00e9, mrtv\u00e9. Nemluv\u00edme, jdeme spolu sp\u00ed\u0161 z povinnosti, nebo aby to nevypadalo blb\u011b, ani nev\u00edm. Nev\u00edm, jestli jsem r\u00e1d, \u017ee jsme spolu, nebo jestli to nen\u00e1vid\u00edm. Nevyzn\u00e1m se v sob\u011b, nikdy jsem p\u0159ece tohle nepro\u017e\u00edval, nikdy jsem na tohle nev\u011b\u0159il. A\u017e te\u010f mi do\u0161lo, \u017ee jsem nikdy nepoc\u00edtil l\u00e1sku. Tu opravdovou, kter\u00e1 bol\u00ed tak moc, \u017ee si \u0159\u00edk\u00e1te: „Pro\u010d ji vlastn\u011b v\u0161ichni hledaj\u00ed, kdy\u017e jim pak jenom ubl\u00ed\u017e\u00ed?“<\/div>\n
J\u00e1\u2026 taky jsem ji hledal, jako ka\u017ed\u00fd, i kdy\u017e si to nep\u0159izn\u00e1me. Te\u010f, te\u010f s n\u00ed nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt, ale c\u00edt\u00edm, \u017ee kdyby najednou zmizela, chyb\u011bla by mi. Jsem divnej, j\u00e1 v\u00edm, ale kdo v dne\u0161n\u00ed dob\u011b nen\u00ed?  <\/div>\n
Zase jsem se na n\u011bj oto\u010dil, st\u0159etl jsem se s jeho pohledem. M\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho? On se na m\u011b jen nep\u0159\u00edtomn\u011b, z povinnosti usm\u00e1l. Vr\u00e1til jsem mu letm\u00fd \u00fasm\u011bv, ale tohle mi ud\u011blalo do srdce dal\u0161\u00ed d\u00edru. U\u017e se na m\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b neusm\u011bje jako tehdy, kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, kdy\u017e jsme byli je\u0161t\u011b brat\u0159i. Jsme jako dva ciz\u00ed lid\u00e9 na pracovn\u00ed proch\u00e1zce, jako kdybychom u\u017e projednali v\u0161e, co bylo pot\u0159eba, a te\u010f se jen pot\u0159ebovali vr\u00e1tit do kancel\u00e1\u0159e. Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li p\u0159ed tu nen\u00e1vid\u011bnou budovu, d\u0159\u00edv jsem ji tak\u00e9 nem\u011bl r\u00e1d, ale dnes mi p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed vysvobozen\u00ed. Nemus\u00edm se, jako doma, p\u0159etva\u0159ovat, \u017ee jsme s Tomem nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161i, tady v\u0161ichni v\u00ed, \u017ee m\u011b nem\u00e1 r\u00e1d, tak\u017ee je to vlastn\u011b jedno. Hned jsme se od sebe odpojili, on si \u0161el za svou partou pitomc\u016f a j\u00e1 \u0161el rovnou do t\u0159\u00eddy.  <\/div>\n
Sedl jsem si k oknu a d\u00edval se ven, v\u016fbec jsem nevn\u00edmal ty pozn\u00e1mky, u\u017e m\u011b to nebav\u00ed. Nevn\u00edmal jsem ani zazvon\u011bn\u00ed, ani v\u00fdklad u\u010ditelky, ani kdy\u017e na m\u011b volala. Prost\u011b nic. Vid\u011bl jsem p\u0159ed sebou jenom jeho, nemohl jsem se ho zbavit. V\u0161ichni, kdo mi pro\u0161li v\u00fdhledem, mi ho p\u0159ipom\u00ednali. Sta\u010dila i t\u0159eba podobn\u00e1 ch\u016fze nebo i sejn\u00e1 barva kalhot! U\u017e z n\u011bj fakt mago\u0159\u00edm. No, takhle jsem pro\u017eil zbytek m\u00e9ho \u0161koln\u00edho dne a \u0161lo se dom\u016f, zase spolu, zase jsem z n\u011bj nemohl spustit o\u010di. Sna\u017eil jsem se vypadat norm\u00e1ln\u011b, jako\u017ee m\u011b v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee na n\u011bj ka\u0161lu jako on na m\u011b. P\u00e1rkr\u00e1t jsme se pohledem setkali, ale m\u011blo to stejn\u00fd v\u00fdsledek jako r\u00e1no.  <\/div>\n
Do\u0161li jsme dom\u016f a ka\u017ed\u00fd  se hned vydal do sv\u00e9ho pokoje, zapnul si svoji hudbu, lehl do svoj\u00ed  postele a ka\u0161lal na \u00fakoly. Takhle jsme z\u016fstali a\u017e do ve\u010dera, j\u00e1 se ut\u00e1p\u011bl ve sv\u00e9m smutku, ne\u017e p\u0159i\u0161la mamka. Zavolala na n\u00e1s, my tam vysm\u00e1t\u00ed p\u0159ib\u011bhli. Zeptala se, jak bylo ve \u0161kole a tak, \u0159ekli jsme, \u017ee v pohod\u011b.<\/div>\n
„Bille, uva\u0159\u00ed\u0161 brambory, ano?“ Dneska byla toti\u017e \u0159ada na m\u011b. Za\u010dal jsem je \u0161kr\u00e1bat, jako obvykle. Kdy\u017e u\u017e jsem je roz\u0159ez\u00e1val na kosti\u010dky, ujela mi ruka. \u0158\u00edzl jsem se do ruky, pro ostatn\u00ed by to byla jen mal\u00e1 p\u0159\u00edt\u011b\u017e. Pro m\u011b to ale znamenalo c\u00edtit ten vysvobozuj\u00edc\u00ed pocit. Koukal jsem se na krev, vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z m\u00e9 r\u00e1ny, te\u010f u\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to nedok\u00e1\u017eu zastavit. Om\u00e1men\u011b jsem p\u0159iv\u0159el o\u010di a „vychutn\u00e1val“ si ten pocit, po chvilce jsem se probral a dod\u011blal ty brambory. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem byl tak dlouho bez toho pocitu, a to naprosto zbyte\u010dn\u011b. Co by se mi p\u0159eci jen mohlo st\u00e1t? Nic, nikdo nic nezjist\u00ed.  <\/div>\n
Po ve\u010de\u0159i jsem se u\u017e  t\u011b\u0161il do sprchy, nemohl jsem se do\u010dkat a p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee u\u017e zase budu na tu chvilku „voln\u00fd“, se mi skoro klepaly nohy. V koupeln\u011b jsem ze sebe shodil oble\u010den\u00ed a vlezl si pod sprchu. S sebou jsem si nezapomn\u011bl vz\u00edt mou malou st\u0159\u00edbrnou kamar\u00e1dku. Pustil jsem si horkou vodu a op\u0159el se o st\u011bnu, vyd\u00fdch\u00e1val jsem a zvedal ruku k z\u00e1p\u011bst\u00ed na m\u00e9 lev\u00e9 ruce. Prvn\u011b jsem ud\u011blal jen malinkou r\u00fdhu, nebyla ani hlubok\u00e1, ani dlouh\u00e1\u2026 sp\u00ed\u0161 jen takov\u00e1 zkou\u0161ka. Podruh\u00e9 jsem trochu p\u0159itla\u010dil a usykl. Nejsem zvyklej, ale to se brzo zm\u011bn\u00ed, \u017ee Lily. Pomyslel jsem si sm\u011brem ke sv\u00e9mu pokladu, tomu jedin\u00e9mu, kter\u00fd m\u011b nikdy nezklamal. P\u0159i t\u0159et\u00edm pokusu jsem si to jen u\u017e\u00edval, nech\u00e1val jsem svoje probl\u00e9my odplout se svoj\u00ed krv\u00ed n\u011bkam pry\u010d. N\u011bkam do kan\u00e1lu. Po\u010dtvrt\u00e9, pop\u00e1t\u00e9\u2026 p\u0159i \u0161est\u00e9m u\u017e jsem se zastavil. Mus\u00edm m\u00edt je\u0161t\u011b „plochu“ na z\u00edtra, poz\u00edt\u0159\u00ed, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden\u2026. Prost\u011b stop, spustil jsem ruku a Lily polo\u017eil na poli\u010dku.  <\/div>\n
Umyl jsem si hlavu, pot\u00e9  i cel\u00e9 t\u011blo a vylezl jsem ze sprchy. R\u00e1ny mezit\u00edm p\u0159estaly krv\u00e1cet, super. P\u0159e\u0161el jsem ke sv\u00e9mu po\u010d\u00edta\u010di, zapnul ho a pustil si hudbu. Se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem si za\u010dal d\u011blat \u00fakoly, nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee jsem bez toho mohl tak dlouho \u017e\u00edt. Jak jsem m\u011bl hotovo, \u0161el jsem si lehnout, us\u00ednalo se mi lehce. Myslel jsem sice na Toma, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to zase z\u00edtra p\u0159ejde. <\/div>\n
R\u00e1no jsem se vzbudil docela brzo, tak jsem \u0161el do koupelny, umyl si obli\u010dej. Lily po\u0159\u00e1d le\u017eela na poli\u010dce. Dychtiv\u011b jsem po n\u00ed s\u00e1hnul, je tak kr\u00e1sn\u00e1. Chv\u00edli jsem si ji prohl\u00ed\u017eel, jako d\u00edt\u011b tu nejlep\u0161\u00ed hra\u010dku. P\u0159ilo\u017eil jsem si ji k z\u00e1p\u011bst\u00ed a t\u00e1hnul. Zav\u0159el jsem o\u010di a vychutn\u00e1val si ten pocit. Bylo to tak uvol\u0148uj\u00edc\u00ed! Pot\u0159eboval jsem to c\u00edtit znovu a znovu. Kdy\u017e jsem se zastavil, cel\u00e9 moje z\u00e1p\u011bst\u00ed bylo zalito krv\u00ed, jen jsem se na to pod\u00edval a opl\u00e1chl si to. Tohle sprav\u00ed jedno pot\u00edtko, bude to v pohod\u011b. Kr\u00e1tce jsem se usm\u00e1l. Namaloval jsem se, u\u010desal a \u0161el dol\u016f na sn\u00eddani. Vzal jsem si ban\u00e1n, Tom tady je\u0161t\u011b nen\u00ed. Zaj\u00edmav\u00fd\u2026 potom jsem se koukl na hodiny, do h\u00e1je, u\u017e m\u00e1m deset minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Vzal jsem si ta\u0161ku a let\u011bl do \u0161koly, no co, p\u0159ijdu trochu pozd\u011b. <\/div>\n
Do \u0161koly jsem dorazil asi patn\u00e1ct minut po zvon\u011bn\u00ed, omluvil jsem se, \u017ee jsem zaspal a \u0161el si sednout. Je mi to jedno. V\u0161ichni se sm\u00e1li. Hm, oni asi nikdy nep\u0159i\u0161li pozd\u011b, ale mn\u011b u\u017e je to fuk, ne\u0159e\u0161\u00edm to. M\u00e1m p\u0159ece Lily. Zase jsem se zahled\u011bl z okna, po\u0159\u00e1d jsem ho sice vid\u011bl p\u0159ed sebou, ale te\u010f to bylo s leh\u010d\u00edm pocitem. Koukal jsem se docela i uvoln\u011bn\u011b, ne tak bolestn\u011b jako v\u010dera. V\u010dera\u2026 je\u0161t\u011b v\u010dera jsem se c\u00edtil hrozn\u011b. Ale dne\u0161ek je jin\u00fd, dne\u0161ek je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jo, v\u00edm, \u010d\u00edm to je, Rob mi je\u0161t\u011b dneska nepodkopl nohy! No, na\u0161i z\u00e1hadu u\u017e jsme vy\u0159e\u0161ili, tak\u017ee se m\u016f\u017eu zase v klidu koukat z okna. U\u010ditel\u00e9 u\u017e m\u011b ani nevyvol\u00e1vaj\u00ed, nem\u00e1 to cenu. Stejn\u011b neodpov\u00edm. <\/div>\n
Kone\u010dn\u011b konec, \u0161li jsme s Tomem dom\u016f. Celou cestu ml\u010dky. P\u00e1rkr\u00e1t se sice na\u0161e pohledy setkaly, ale u\u017e se na m\u011b ani neusm\u00e1l, u\u017e m\u011b opravdu nen\u00e1vid\u00ed? Co jsem mu tak hrozn\u00e9ho ud\u011blal? Nev\u00edm\u2026 opravdu si nem\u016f\u017eu vzpomenout, \u017ee bych mu jenom sl\u016fvkem ubl\u00ed\u017eil. Nedok\u00e1zal bych mu ubl\u00ed\u017eit. Je to moje dvoj\u010de a j\u00e1 to c\u00edt\u00edm tak, \u017ee kdy\u017e se tr\u00e1p\u00ed on, nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt j\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fd. Ale on na to nevypad\u00e1, ignoruje to, \u017ee jsme brat\u0159i. To, \u017ee jsme dvoj\u010data snad ani nev\u00ed, nebo se podle toho v\u016fbec nechov\u00e1. Je tak chladn\u00fd, jako je chladn\u00fd kov. Jako je Lily\u2026 <\/div>\n
Do\u0161li jsme k domu a oba zapadli do sv\u00fdch pokoj\u016f. J\u00e1 ale, hned po p\u0159\u00edchodu, zalezl do koupelny. Sundal si v\u0161echny n\u00e1ramky, \u0159et\u00edzky, prsteny a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i pot\u00edtko. S\u00e1hl jsem na poli\u010dku, ale co m\u011b p\u0159ekvapilo, nemohl jsem ji nahmatat. Pod\u00edval jsem se tam, ona tam nen\u00ed! Za\u010dal jsem hledat po cel\u00e9 koupeln\u011b. Nikde tu nen\u00ed! Kde jsi?!<\/em> Ptal jsem se v duchu. Obr\u00e1til jsem v\u0161echno naruby, ale opravdu nikde nebyla, sakra! Je\u0161t\u011b r\u00e1no jsem ji tu nech\u00e1val, byla moje obl\u00edben\u00e1\u2026 Prohledal jsem celou kosmetickou ta\u0161ti\u010dku a na\u0161el tam novou, je\u0161t\u011b nepou\u017eitou. Bude se mi po Lily st\u00fdskat, ale tohle bude Ema. S \u017ealem ze ztr\u00e1ty moj\u00ed milovan\u00e9, jsem si ud\u011blal v\u011bt\u0161\u00ed, hlub\u0161\u00ed r\u00e1ny. Bylo jich mnohem v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Kdy\u017e u\u017e mi ruka nesta\u010dila, pokra\u010doval jsem na noh\u00e1ch. Po chv\u00edli jsem se musel zastavit, u\u017e jsem m\u011bl na podlaze krev.  <\/div>\n
Polo\u017eil jsem si Em na poli\u010dku a \u0161el si to opl\u00e1chnout do sprchy. Jak jsem si pustil proud vody, sesunul jsem se po zdi. Ani nev\u00edm jak, ale za\u010daly mi t\u00e9ct slzy, je\u017e  se m\u00edsily s horkou vodou, dopadaj\u00edc\u00ed na moje t\u011blo. U\u017e jsem skoro nevid\u011bl, p\u0159inutil jsem se zamrkat a s n\u00e1mahou jsem vstal. Vy\u0161el jsem ze sprchy, ut\u0159el podlahu a \u0161el si lehnout. Byl jsem docela unaven\u00fd a byla mi zima. Po chv\u00edli jsem usnul. <\/div>\n
Nespal jsem snad ani p\u011bt minut a volala m\u011b mamka, abych si \u0161el vz\u00edt ve\u010de\u0159i. Koukl jsem se na hodiny, super, spal jsem asi 4 hodiny. Zavolal jsem zp\u00e1tky, \u017ee nebudu j\u00edst, \u017ee nem\u00e1m hlad. Vylezl jsem z postele a \u0161el si sednout k po\u010d\u00edta\u010di. Dostal jsem opravdu velkej \u0161ok, kdy\u017e jsem se vid\u011bl v odraze. Rad\u0161i jsem to \u0161el zkontrolovat do zrcadla. Vypadal jsem hrozn\u011b! D\u011bsn\u011b, p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. M\u011bl jsem make-up rozmazan\u00fd po cel\u00e9m obli\u010deji, opuchl\u00fd obli\u010dej a zarudl\u00e9 o\u010di. \u0160el jsem se odl\u00ed\u010dit a namazat si n\u011bjak\u00fd kr\u00e9m na ten obli\u010dej, snad to do r\u00e1na zmiz\u00ed.  <\/div>\n
Hned jak jsem se vr\u00e1til, jsem si pustil p\u00edsni\u010dky. Nedalo mi to a musel jsem si zp\u00edvat taky, ale ode m\u011b v tom nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 radost. Po\u0159\u00e1d jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam se mi ztratila Lily. To, \u017ee se neodnesla sama, jsem hned vylou\u010dil. Nikdo mi do koupelny nechod\u00ed. Mamka tam neleze, m\u00e1 svoji, a Tom? Tom se m\u00e9mu pokoji vyh\u00fdb\u00e1 obloukem. Prost\u011b jsem ji asi n\u011bkam dneska r\u00e1no zahodil, t\u0159eba n\u011bkam zapadla, a proto ji nevid\u00edm. Jo, tak to bude. Ale po\u0159\u00e1d ve mn\u011b n\u011bco hlodalo. Co kdy\u017e mi na to opravdu n\u011bkdo p\u0159i\u0161el? Mamka by to nep\u0159e\u017eila, kdyby to zjistila. U\u017e tak m\u011bla poprv\u00e9 podez\u0159en\u00ed, ale n\u011bjak jsem to ukecal. Te\u010f u\u017e bych to asi nezvl\u00e1dl. Asi ur\u010dit\u011b. <\/div>\n
Vypnul jsem hudbu, po\u010d\u00edta\u010d  a \u0161el si zase lehnout. Zase jsem byl unaven\u00fd. Ale nemohl jsem usnout, po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl p\u0159ed obli\u010dejem vzpom\u00ednky z na\u0161eho d\u011btstv\u00ed. Z \u010das\u016f, kdy m\u011b m\u011bl je\u0161t\u011b r\u00e1d. Kdy jsme byli nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli. Prost\u011b z toho \u0161\u0165astn\u00e9ho obdob\u00ed. Nakonec jsem dok\u00e1zal usnout, ov\u0161em s tou nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016frou. Vid\u011bl jsem Toma um\u00edrat v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no jsem se probudil se slzama na obli\u010deji. Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee je to kv\u016fli tomu snu. N\u011bkdo si sv\u016fj sen t\u0159eba ani nepamatuje, ale j\u00e1 vid\u011bl Toma naprosto jasn\u011b. Byl cel\u00fd od krve, ale usm\u00edval se na m\u011b, co\u017e bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Byl to \u00fasm\u011bv zamilovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd  se ob\u011btoval pro l\u00e1sku. Nikdy jsem ho takhle se usm\u00edvat nevid\u011bl. Od n\u011bj zn\u00e1m akor\u00e1t flirtovac\u00ed a nezaujat\u00fd, pohrdliv\u00fd  \u00fasm\u011bv. Flirtovac\u00ed k t\u011bm slepic\u00edm, ten druh\u00fd ke mn\u011b. Ale tenhle zn\u00e1m sp\u00ed\u0161 z takov\u00fdch t\u011bch velice romantick\u00fdm film\u016f. Prost\u011b jsem se do n\u011bj zamiloval zase o n\u011bco v\u00edc, j\u00e1 u\u017e to takhle nevydr\u017e\u00edm.  <\/div>\n
Vr\u00e1vorav\u011b jsem se zvedl a do\u0161el do koupelny a \u0161el do sprchy. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm jsem si k sob\u011b vzal Em, tolik mi to chyb\u011blo. Ud\u011blal jsem si p\u00e1r ranek, ale ne moc hlubok\u00fdch. Bylo jich ale mnohem v\u00edc, pokr\u00fdvaly mi u\u017e cel\u00e9 lev\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed. Sakra, nev\u00edm, jak to schov\u00e1m! Triko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a pod to n\u00e1ramky? Jo\u2026 vylezl jsem ze sprchy a usu\u0161il se, namaloval a obl\u00e9kl. Byl akor\u00e1t \u010das vyj\u00edt. Dole jsem se potkal se zjevn\u011b nevyspal\u00fdm Tomem. Ty jeho houpa\u010dky pod o\u010dima ne\u0161ly p\u0159ehl\u00e9dnout, j\u00e1 je aspo\u0148 schoval pod make-up. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co v noci asi d\u011blal. Prohl\u00e9dl jsem si ho. Vypad\u00e1 ale stejn\u011b skv\u011ble! Zastavil jsem se na jeho ruk\u00e1ch. M\u00e1 tam v\u00edc pot\u00edtek ne\u017e obvykle! Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se d\u00edval, a\u017e jsem na\u0161el malou jizvi\u010dku skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se pod t\u00edm Nike pot\u00edtkem. Co to\u2026?  <\/div>\n
„Tome?“ neochotn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Hm?“ bylo to jedin\u00fd, co mi \u0159ekl.<\/div>\n
„Co-co to je?“ uk\u00e1zal jsem na jeho ruku m\u00edrn\u011b se t\u0159esouc\u00edm prstem. Nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda, \u017ee by to taky d\u011blal. To nejde!<\/div>\n
„Nic a ne\u0159e\u0161 m\u011b, \u0159e\u0161 si sv\u016fj posranej \u017eivot!“ za\u0159val na m\u011b, a\u017e jsem od n\u011bj ustoupil. Vypadal hodn\u011b vyto\u010den\u011b, ale to m\u011b utvrdilo v tom, \u017ee to opravdu bylo to, co jsem si myslel. Ale nev\u00edm pro\u010d!! Co kdy\u017e to byl v\u00e1\u017en\u011b on, co kdy\u017e mi pr\u00e1v\u011b on vzal Lily? To by ale musel v\u011bd\u011bt, \u017ee\u2026 Ne! On to nev\u00ed, nem\u016f\u017ee. A i kdyby jo, tak nev\u00ed pro\u010d. Nev\u00ed, nesm\u00ed to v\u011bd\u011bt. Nikdy se nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt, \u017ee ho miluju! <\/div>\n
Takhle jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel celou cestu do \u0161koly, cel\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed i cestu dom\u016f. Sna\u017eil jsem se uji\u0161\u0165ovat, \u017ee nev\u00ed nic, \u017ee je to t\u0159eba kv\u016fli zn\u00e1mk\u00e1m. Nebo kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 holce. I kdy\u017e tohle bolelo, bylo to lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby se to dozv\u011bd\u011bl. Doma jsem se rychle zamkl do sv\u00e9ho pokoje a dob\u011bhl do koupelny, kde jsem se svezl po dve\u0159\u00edch a bre\u010del. Ani nev\u00edm pro\u010d, sp\u00ed\u0161 jsem c\u00edtil bolest n\u011bkoho jin\u00e9ho. V\u00edm naprosto p\u0159esn\u011b koho. Vzal jsem do ruky Em a za\u010daly se mi na kotn\u00edku r\u00fdsovat hlubok\u00e9 r\u00fdhy, vydechoval jsem bolest\u00ed  ale i \u00falevou. Ta bolest (mysl\u00edm tu vnit\u0159n\u00ed) se st\u00e1le zv\u011bt\u0161ovala, pro\u010d se takhle tr\u00e1p\u00ed?! Opl\u00e1chl jsem si z nohy krev, a jak to p\u0159estalo krv\u00e1cet, vydal jsem se k Tomovu pokoji.  <\/div>\n
Zaklepal jsem, ale nikdo neodpov\u00eddal. Proto jsem tam ve\u0161el. V pokoji nebyl, tak jsem \u0161el do koupelny, neklepal jsem, hned jsem otev\u0159el. To, co jsem uvid\u011bl, byl docela \u0161ok. Tom sed\u011bl se stejn\u011b poloze jako j\u00e1 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ale on se op\u00edral o vanu. P\u0159esn\u011b z toho m\u00edsta, kde jsem se po\u0159ezal j\u00e1, mu tekla krev. Uvid\u011bl jsem Lily, v\u00edm, \u017ee to byla ona. M\u011bl jsem na n\u00ed mal\u00e9 L.<\/div>\n
„T-Tomi?“ vypadalo to, \u017ee si m\u011b p\u0159edt\u00edm nev\u0161iml. Jak jsem ho ale oslovil, zvedl ke mn\u011b vystra\u0161en\u00fd a ubre\u010den\u00fd pohled.<\/div>\n
„C-co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161?“ dostal ze sebe p\u0159es vzlyky.<\/div>\n
„Tomi\u2026 br\u00e1\u0161ko\u2026 co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ za\u010daly mi taky t\u00e9ct slzy, bolelo to, kdy\u017e jsem vid\u011bl sv\u00e9ho milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jak si ubli\u017euje.<\/div>\n
„Jdi pry\u010d.“ \u0158ekl. Nemohl jsem ho tam takhle nechat. „Vypadni!“ za\u0159val na m\u011b nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b.  <\/div>\n
Svezl jsem se na kolena vedle n\u011bj, nedok\u00e1zal jsem mluvit, jenom jsem popadl Lily a p\u0159irazil jsem si ji k prav\u00e9 ruce, zat\u00e1hl jsem. To bylo snad nejhlub\u0161\u00ed, co jsem kdy ud\u011blal. Usykl jsem bolest\u00ed a tekly mi slzy. Tom vstal, vztekle se na m\u011b pod\u00edval, vytrhl mi Lily z ruky a p\u0159elomil ji. Potom mi s bolest\u00ed v hlase \u0159ekl: „Pros\u00edm, ned\u011blej to, neubli\u017euj si. Bol\u00ed to i m\u011b.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem pro tebe vzduch Tome! Ignoruje\u0161 m\u011b, nev\u0161\u00edm\u00e1\u0161 si m\u011b. Dokonce se na m\u011b ani nepod\u00edv\u00e1\u0161! A te\u010f mi pov\u00edd\u00e1\u0161, jak moc t\u011b to bol\u00ed? P\u0159esta\u0148 mi lh\u00e1t.“ <\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b chce\u0161 v\u011bd\u011bt, pro\u010d si t\u011b nev\u0161\u00edm\u00e1m? Pro\u010d tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1m? Miluju t\u011b, ale to nepochop\u00ed\u0161. Byls uzav\u0159enej jen do sebe, s nik\u00fdm jsi nemluvil, a nav\u00edc, je to nechutn\u00fd. Je nechutn\u00fd a zvrhl\u00fd, \u017ee t\u011b miluju, Bille. Sna\u017eil jsem se, aby to tolik nebolelo, proto jsme se odcizili.“ Z\u016fstal jsem na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b civ\u011bt. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b miluje?<\/div>\n
„T-Tome, j\u00e1\u2026 nev\u00edm, co ti na to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej nic.“ Vstal a ode\u0161el. Zrovna kdy\u017e jsem mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee c\u00edt\u00edm to sam\u00e9. Zase mi po tv\u00e1\u0159\u00edch klouzaly slzy. Nev\u00edm, jak dlouho jsem tam sed\u011bl, ale muselo to b\u00fdt v\u00edc jak hodina\u2026 <\/div>\n
Zvedl jsem se a \u0161el do sv\u00e9ho pokoje, Tom nikde nebyl a mamka byla v pr\u00e1ci. Byl jsem doma s\u00e1m, a to m\u011b znerv\u00f3z\u0148ovalo. M\u011bl jsem stra\u0161nou chu\u0165 s t\u00edmhle v\u0161\u00edm skoncovat. Nem\u016f\u017eu to Tomovi ud\u011blat, to by ho zabilo. Nejsem takov\u00fd sobec, nem\u016f\u017eu b\u00fdt. 
Tom se mi celou dobu vyh\u00fdb\u00e1. U\u017e spolu ani do \u0161koly nechod\u00edme. Nepod\u00edv\u00e1 se na m\u011b, a kdy\u017e n\u00e1hodou ano, tak m\u00e1 v o\u010d\u00edch slzy. Je mi to tak l\u00edto, ale n\u011bjak mu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct pravdu. On m\u011b ani nenech\u00e1 s n\u00edm promluvit. Ni\u010d\u00ed m\u011b to, ale nic s t\u00edm ned\u011bl\u00e1m a nev\u00edm pro\u010d. Takhle to pokra\u010duje u\u017e v\u00edc jak t\u00fdden a j\u00e1 se c\u00edt\u00edm po\u0159\u00e1d v\u00edc zoufalej. V\u017edycky, kdy\u017e jsem si dodal odvahu, \u0159\u00edct mu pravdu, tak po mn\u011b cht\u011bla n\u011bco mamka, nebo Tom nebyl doma, nebo jsem to prost\u011b nezvl\u00e1dl. Ale v p\u00e1tek ve\u010der jsem si to napl\u00e1noval. U\u017e mi to nic nep\u0159ekaz\u00ed, nenech\u00e1m se odp\u00e1lkovat a \u0159eknu mu pravdu. Po\u010dkal jsem do ve\u010dera, bylo asi kolem p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9. Vzal jsem si jenom tepl\u00e1ky a n\u011bjak\u00fd triko. Je\u0161t\u011b p\u0159ed dve\u0159ma jsem se zhluboka nadechl a otev\u0159el dve\u0159e. Zarazil jsem se. P\u0159ede m\u00fdmi dve\u0159mi le\u017eel n\u011bjak\u00fd pap\u00edr. Vr\u00e1til jsem se do pokoje a za\u010dal ho \u010d\u00edst. U\u017e po prvn\u00edm slov\u011b mi za\u010daly t\u00e9ct slzy. <\/p>\n

Mil\u00fd Bille,  
v\u00ed\u0161, j\u00e1\u2026 nev\u00edm, jak ti to \u0159\u00edct. Myslel jsem, \u017ee ti nap\u00ed\u0161u jenom sbohem, ale c\u00edt\u00edm pot\u0159ebu ti to v\u0161echno vysv\u011btlit. Douf\u00e1m, \u017ee se nebude\u0161 tr\u00e1pit. V\u00e1\u017en\u011b jsem to takhle necht\u011bl, nikdy jsem to takhle necht\u011bl, ale stalo se a j\u00e1 se do tebe zamiloval. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 pochopit, jak se nen\u00e1vid\u00edm. D\u011blal jsem to, na co jsi u\u017e s\u00e1m p\u0159i\u0161el, a to, co d\u011bl\u00e1\u0161 i ty. Pros\u00edm, a\u017e tu nebudu, p\u0159estane\u0161 kv\u016fli mn\u011b? Mus\u00ed\u0161 p\u0159estat. V\u0161echny ty  holky, kter\u00e9 jsem dostal. V\u0161ema jsem se sna\u017eil vyhnat si t\u011b z hlavy, ale ne\u0161lo to. Ka\u017ed\u00e1 mi t\u011b p\u0159ipom\u00ednala. T\u0159eba i jenom hustotou tv\u00fdch \u0159as. Jsi tak dokonal\u00fd a nev\u00ed\u0161 o tom. Kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ichni na tomhle sv\u011bt\u011b. Nepochop\u00ed\u0161 hloubku m\u00fdch cit\u016f, opravdu t\u011b moc miluju, a proto to mus\u00edm ud\u011blat. Mus\u00edm n\u00e1s oba dostat od tohoto tr\u00e1pen\u00ed. Je\u0161t\u011b jednou se ti omlouv\u00e1m, ale j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to p\u0159ekousne\u0161. \u017de bude\u0161 beze m\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Omlouv\u00e1m se, Billi. M\u016fj nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ko, moje jedin\u00e1 l\u00e1sko\u2026 Sbohem. Tv\u016fj miluj\u00edc\u00ed Tom. 
<\/em><\/p>\n

Rozbre\u010del jsem se naplno a jako opa\u0159en\u00fd z\u016fstal sed\u011bt na posteli. Asi po minut\u011b mi to v\u0161echno do\u0161lo. Rychle jsem vyrazil k jeho pokoji, otev\u0159el dve\u0159e a b\u011b\u017eel do koupelny. U\u017e tam le\u017eel ve velk\u00e9 krvav\u00e9 lou\u017ei. Klekl jsem si k n\u011bmu a vzal ho do n\u00e1ru\u010de. Bylo to jako v tom snu. Tom m\u011bl na tv\u00e1\u0159i stejn\u00fd \u00fasm\u011bv, bylo to prost\u011b takov\u00e9 deja vu. Za\u010daly mi st\u00e9kat slzy na jeho tv\u00e1\u0159, po\u0159\u00e1d se usm\u00edval.<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b, Bill\u00ed.“ \u0158ekl mi.<\/div>\n
„Tome, Tome, pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161? Kdybys m\u011b nechal p\u0159edt\u00edm domluvit a neode\u0161el bys, dozv\u011bd\u011bl by ses, \u017ee k tob\u011b c\u00edt\u00edm to sam\u00e9. Za\u010dal jsem to d\u011blat kv\u016fli tomu, \u017ee t\u011b miluju. Ani nev\u00ed\u0161, jak dlouho po tob\u011b tou\u017e\u00edm, pro\u010d jsi to ud\u011blal? Pros\u00edm t\u011b, neum\u00edrej mi, jinak p\u016fjdu za tebou.“ Obejmul jsem ho a p\u0159itisknul svoje rty na ty jeho. C\u00edtil jsem, \u017ee u\u017e chladnou. Sna\u017eil jsem se ho udr\u017eet na\u017eivu a p\u0159i tom zavolal z\u00e1chranku. \u0158ekli mi, \u017ee je 50% \u0161ance na p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/div>\n
Tom upadl do komatu. Chod\u00edm za n\u00edm ka\u017ed\u00fd den, dr\u017e\u00edm ho za ruku a \u0161ept\u00e1m mu, jak moc ho miluju a \u017ee u\u017e na n\u011bj doma \u010dek\u00e1m. \u017de budeme skv\u011bl\u00fd  p\u00e1r. L\u00edb\u00e1m ho na nehybn\u00e9 rty a douf\u00e1m, \u017ee se probud\u00ed  a otev\u0159e ty svoje n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Therese von Loriette<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Therese von Loriette R\u00e1no jsem se vzbudil, vstal, ustlal si a \u0161el do koupelny. Zase ten m\u016fj stereotyp, kter\u00fd tak nen\u00e1vid\u00edm, ale nic s n\u00edm ned\u011bl\u00e1m. Kdy\u017e jsem byl se sv\u00fdm vzhledem v zrcadle spokojen, vydal jsem se dol\u016f na sn\u00eddani. Von\u011blo to sice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10760","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10760","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10760"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10760\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10760"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10760"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10760"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}