{"id":10772,"date":"2010-09-07T14:30:00","date_gmt":"2010-09-07T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10746"},"modified":"2010-09-07T14:30:00","modified_gmt":"2010-09-07T13:30:00","slug":"liebe-du-bist-meine-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/07\/liebe-du-bist-meine-6\/","title":{"rendered":"Liebe, du bist meine 6."},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"426\"<\/div>\n
<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ zalomcoval Gordon se sp\u00edc\u00edm \u010dernovl\u00e1skem, kter\u00fd sebou hned trhnul a rychle otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„C-co?“ zamrkal popla\u0161n\u011b.<\/div>\n
„U\u017e jsme u penzionu,“ usm\u00e1l se Gordon a oto\u010dil se sm\u011brem k penzionu. Pousm\u00e1l se a p\u0159ib\u011bhl k Bett, aby j\u00ed pomohl s kufry. Bill si povzdechnul a vylezl z auta. Zabouchnul dve\u0159e a rozhl\u00eddnul se okolo. Byl to takov\u00fd men\u0161\u00ed oran\u017eovo b\u00edl\u00fd penzion. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a vykro\u010dil sm\u011brem k n\u011bmu. Jeho pohled probod\u00e1val zem. Najednou m\u011bl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, klepaly se mu nohy, ale ne zimou. \u0160el po posn\u011b\u017een\u00e9m chodn\u00ed\u010dku a\u017e ke dve\u0159\u00edm, p\u0159ed kter\u00fdmi si odupal boty, ve\u0161el dovnit\u0159. Bylo tam p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo. St\u011bny byly slad\u011bn\u00e9 i s n\u00e1bytkem do sv\u011btle zelen\u00e9 a b\u00edl\u00e9. Bylo to tam p\u011bkn\u00e9, v\u0161imnul si, \u017ee Bett, Gordon a Bonnie jsou u recepce. Po\u0161kr\u00e1bal se na hlav\u011b a p\u0159i\u0161el za nimi. Op\u0159el se lokty o pult, pousm\u00e1l se na mladou d\u00edvku, co st\u00e1la za t\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm pultem. Ona mu v\u011bnovala p\u00e1r sladk\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f a pohled\u016f, zat\u00edmco d\u00e1vala kl\u00ed\u010d od pokoj\u016f Gordonovi, kter\u00fd si toho nemohl nev\u0161imnout.  <\/div>\n
Bill od n\u00ed pohled odvracel, nem\u011bl na tohle n\u00e1ladu, cht\u011bl si zal\u00e9zt do pokoje a vyj\u00edt a\u017e z\u00edtra, nebo procourat k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem cel\u00e9 m\u011bsto, hlavn\u011b p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky nebo naj\u00edt… Toma. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby se domluvil s Gordonem a Bett, nechali by ho ve m\u011bst\u011b samotn\u00e9ho. Sl\u00edbil by, \u017ee Toma hledat nebude, i kdy\u017e by to ud\u011blal. Necht\u011bl lh\u00e1t, ale cht\u011bl za Tomem, kdy\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee ho opravdu m\u016f\u017ee vid\u011bt, \u017ee \u017eije. Co ho hodn\u011b zaj\u00edmalo, bylo taky, jestli Tomovi n\u011bco nalhali, nebo ho prost\u011b od n\u011bj odd\u011blili. <\/div>\n
\n
„Bett?“ p\u00edpl \u010dernovl\u00e1sek, kdy\u017e se odtrhnul od stolu a spolu s Gordonem, Bett a Bonnie odch\u00e1zeli po schodech k jejich pokoj\u016fm. Bill m\u011bl pokoj pro sebe, Gordon, Bett m\u011bli pokoj s Bonnie. \u010cernovl\u00e1sek byl spokojen\u00fd, \u017ee bude m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed soukrom\u00ed, vlastn\u011b byl to n\u00e1pad Bett, a on si ho nemohl vynachv\u00e1lit.<\/div>\n
„Hm?“ broukla Bett. Vy\u0161li do druh\u00e9ho patra a zastavili se u Billova pokoje, kter\u00fd  byl hned na kraji. Gordon mu dal kl\u00ed\u010d.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, cht\u011bl jsem se zeptat, jestli bych se mohl proj\u00edt s\u00e1m po m\u011bst\u011b.“ \u010cernovl\u00e1sek si skousnul ret. Bett si povzdechla, probod\u00e1valy ji dva pohledy – Gordona a Billa, zat\u00edmco Bonnie docupitala k jejich pokoji, odemkla ho a ve\u0161la dovnit\u0159 i se sv\u00fdm bat\u016f\u017ekem pln\u00fdm hra\u010dek.<\/div>\n
„Vie\u0161, zlatko… Toto je na Gordonovi,“ pod\u00edvala se na Gordona, kter\u00fd nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, n\u011bco jsem ti \u0159ekl. Nechci, abys tady byl bez dozoru, j\u00e1 a tv\u00e1 matka m\u00e1me ur\u010ditou dohodu, nechci to poru\u0161it.“ Bill m\u011bl op\u011bt slzy v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Pro\u010d nechce\u0161, abych byl aspo\u0148 chv\u00edli v \u017eivot\u011b \u0161\u0165astnej, Gordone?“ vzlyknul Bill a nechal, aby se mu z o\u010d\u00ed prodraly slzy.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, mn\u011b je to l\u00edto. V\u00edm v\u0161echno, co sis pro\u017eil, v\u00edm, \u017ee mezi tebou a Tomem toho bylo hodn\u011b a je t\u011b\u017ek\u00e9 opustit \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je ti takhle bl\u00edzk\u00fd, ale nejde to.“ Sklopil pohled k zemi. Bett na\u0161tvan\u011b zakroutila hlavou.<\/div>\n
„Si slep\u00fd, Gordon?“ k\u0159ikla na n\u011bj na\u0161tvan\u011b Bett.<\/div>\n
„Sama jsi \u0159ekla, \u017ee je to na mn\u011b.“<\/div>\n
„Myslela som, \u017ee je v tebe aspon tochu s\u00facitu!“<\/div>\n
„Bett, neh\u00e1dej se pros\u00edm se mnou.“<\/div>\n
„Nie, Gordon! Ja chcem, aby bol \u0161\u0165astny,“ pod\u00edvala se na Billa a pousm\u00e1la se, co\u017e j\u00ed vr\u00e1til.<\/div>\n
„Bille,“ vydechnul Gordon a pod\u00edval se na \u010dernovl\u00e1ska.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt s\u00e1m, jen… Pokus se vyhnout sv\u00e9 matce, aspo\u0148 tohle pro ni ud\u011blej.“ Billovi se rozz\u00e1\u0159ila o\u010dka. Objal Bett okolo krku.<\/div>\n
„D\u011bkuju, d\u011bkuju, d\u011bkuju,“ opakoval. Bett se zasm\u00e1la a Gordon se pousm\u00e1l. Bill se od Beaty odt\u00e1hnul a vd\u011b\u010dn\u011b se pod\u00edval a usm\u00e1l na Gordona, kter\u00fd mu jen p\u0159ik\u00fdvnul. \u010cernovl\u00e1sek odemknul sv\u016fj pokoj a i se sv\u00fdmi v\u011bcmi zmizel uvnit\u0159.  <\/p>\n

<\/div>\n

Tom a Kristian dojeli spole\u010dn\u011b  k velk\u00e9 budov\u011b s n\u00e1pisem Golden Apple.<\/div>\n
„Jdeme do kina?“ zvednul dred\u00e1\u010d obo\u010d\u00ed. Kristian se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, ne,“ zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Jdeme se p\u0159ece naj\u00edst, zapomn\u011bl jsi?“<\/div>\n
„Ah\u00e1,“ zazubil se Tom a spole\u010dn\u011b ve\u0161li do velk\u00e9 budovy. Tom se rozhl\u00eddnul okolo sebe, chod\u00edval jsem n\u011bkdy do kina. Obe\u0161li jezd\u00edc\u00ed schody a okolo p\u00e1r obchod\u016f se dostali a\u017e kone\u010dn\u011b do KFC. Tom se posadil ke stolu, zat\u00edmco \u0161el Kristian pro n\u011bco k j\u00eddlu. Dred\u00e1\u010d pohupoval nohama a koukal ven p\u0159es prosklenou st\u011bnu vedle n\u011bj. Ol\u00edznul si rty. U\u017e od r\u00e1na m\u011bl takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, ale taky moc dobrou n\u00e1ladu. Bylo to hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jen\u017ee nev\u011bd\u011bl pro\u010d. M\u011bl velkou pot\u0159ebu ud\u011blat n\u011bco po dlouh\u00e9 dob\u011b, ale v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co to je.<\/div>\n
\n

<\/div>\n

Bill u\u017e byl p\u0159ipraven\u00fd  vyrazit do m\u011bsta. M\u011bl na sob\u011b malinko voln\u011bj\u0161\u00ed tmav\u00e9 rifle a pod \u010dernou ko\u017eenou bundou \u010dern\u00e9 t\u00edlko. Dopl\u0148ovaly to \u010dern\u00e9 boty a \u010derno b\u00edl\u00fd p\u00e1sek. Jeho make-up byl dokonale upraven\u00fd a vlasy takt\u00e9\u017e. C\u00edtil se opravdu dob\u0159e a myslel si, \u017ee tak i vypad\u00e1. Jestli Toma dnes opravdu potk\u00e1, bylo nutn\u00e9 vypadat dob\u0159e. Zhluboka se nadechnul a vy\u0161el z penzionu. Vykro\u010dil si to k zast\u00e1vce. Padaj\u00edc\u00ed vlo\u010dky mu zdobily \u010dern\u00e9 vlasy a padaly mu i na dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy. Bylo kr\u00e1sn\u011b, on si p\u0159\u00e1l b\u00fdt s Tomem, v\u011bd\u011bl, \u017ee se dnes potkaj\u00ed. Museli se potkat, bez toho, ani\u017e by ho vid\u011bl, odsud neodjede. Zastavil se na zast\u00e1vce. Po\u0161kr\u00e1bal se zamy\u0161len\u011b na hlav\u011b, kdy\u017e se zastavil p\u0159ed \u017elut\u00fdm automatem na l\u00edstky. Moc mu to tu cestu neuleh\u010duje. M\u011bl v kapse n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze od Bett a Gordona, ale v\u016fbec netu\u0161il, jak se s tou \u017elutou v\u011bc\u00ed pracuje.  <\/div>\n
„\u0160est korun… D\u011bti? To j\u00e1 asi nebudu,“ nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„D\u011bv\u011bt korun na dvacet minut, a nep\u0159estupn\u00e1?“ zvednu obo\u010d\u00ed. V\u016fbec to nech\u00e1pal, nerozum\u011bl tomu. Zoufale zak\u0148u\u010del. T\u0159eba se daj\u00ed l\u00edstky kupovat i u \u0159idi\u010de v autobuse. Rozhodl se tedy, \u017ee se a\u017e potom zept\u00e1 \u0159idi\u010de. Zeptal by se n\u011bkoho tady, jen\u017ee byl na zast\u00e1vce s\u00e1m. Ale co bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, nev\u011bd\u011bl, kdy jak\u00fd autobus jel, nev\u011bd\u011bl, kam kter\u00fd jede, nevyznal se tady, dlouho tady nebyl a nepamatuje si to, byl hodn\u011b mal\u00fd, kdy\u017e tady byl naposledy, a to s\u00e1m autobusem je\u0161t\u011b asi nejezdil. Rozhl\u00e9dnul se okolo sebe, jeho pohled zachytila tabulka s rozpisem, kdy kam kter\u00fd autobus jezd\u00ed. Nejd\u0159\u00edv se na to cht\u011bl j\u00edt pod\u00edvat, ale nejsp\u00ed\u0161 by to dopadlo jak s automatem. Nev\u00ed v\u016fbec, kam se chce dostat, nev\u00ed jak dlouho tam pojede, nev\u00ed v\u016fbec nic o sv\u00e9m men\u0161\u00edm v\u00fdlet\u011b za \u00fa\u010delem naj\u00edt sv\u00e9 star\u0161\u00ed dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e n\u011bkolik minut nejel \u017e\u00e1dn\u00fd autobus, a Billa m\u00e1lem nuda p\u0159i sezen\u00ed na lave\u010dce zabila, vyt\u00e1hl z kapsy od bundy mobil a vyto\u010dil Gordonovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„Gordone?“ p\u00edpl do telefonu. Gordon byl zrovna se Simone na sch\u016fzce.<\/div>\n
„Co pot\u0159ebuje\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 jen… Nem\u00e1\u0161 na Toma \u010d\u00edslo? Nebo adresu?“ kousnul se \u010dernovl\u00e1sek do rtu.<\/div>\n
„N\u011bco jsem \u0159ekl, hm?“ Gordon se p\u0159ed Simone pokou\u0161el nevyslovovat Billovo jm\u00e9no.<\/div>\n
„Gordone, pros\u00edm,“ zak\u0148u\u010del Bill zoufale. Gordon se pod\u00edval na Simone, kter\u00e1 se mile usm\u00edvala.<\/div>\n
„Ok, nap\u00ed\u0161u ti to \u010d\u00edslo esemeskou, ale v\u00edc nic!“ zav\u011bsil. Bill spokojen\u011b vyp\u00edskl, a\u017e m\u011bl skoro ze sam\u00e9 radosti slzy v o\u010d\u00edch, kdy\u017e mu v ruce zavibroval mobil s esemeskou, kter\u00e1 obsahovala \u010d\u00edslo Toma. Vyto\u010dil \u010d\u00edslo, kter\u00e9 mu Gordon napsal a s klepaj\u00edc\u00edma se rukama ho nechal vyzv\u00e1n\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom vylovil zvon\u00edc\u00ed mobil ze sv\u00e9 kapsy. Na displeji m\u011bl nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo. Nebylo \u010desk\u00e9, ale slovensk\u00e9. T\u0159eba to je Gordon, pomyslel si a odlo\u017eil na t\u00e1cek rozjeden\u00e9 j\u00eddlo. P\u0159ijal hovor.<\/p>\n<\/div>\n
„Tom, ano?“<\/div>\n
Bill se zachv\u011bl, kdy\u017e  sly\u0161el bratr\u016fv hlas, ruce se mu klepaly.<\/div>\n
„T-Tom?“ \u0159ekl chraplav\u00fdm rozklepan\u00fdm hlasem. Tom zvednul obo\u010d\u00ed, znal ten hlas. Moc dob\u0159e ho znal, rozbu\u0161il mu srdce, ale nev\u011bd\u011bl, kdo je na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n
„Ano, Tom.“ p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„T-Tome, pot\u0159ebuji po v\u00e1s n\u011bco.“<\/div>\n
„Co?“ Tom byl udiven\u00fd  t\u00edmto rozhovorem. Ten \u010dlov\u011bk, se kter\u00fdm mluvil, ten hlas. Srdce mu po\u0159\u00e1d bilo jako o z\u00e1vod. On nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to tak je.<\/div>\n
„Chci se s v\u00e1mi domluvit na jednou ur\u010dit\u00e9m m\u00edst\u011b, kde se m\u016f\u017eeme do hodiny sej\u00edt,“ kousnul se Bill do rtu a semknul k sob\u011b v\u00ed\u010dka. Jen si p\u0159\u00e1l, aby Tom p\u0159istoupil na jeho n\u00e1vrh, tak moc si to p\u0159\u00e1l.<\/div>\n
„Co po mn\u011b chcete?“ Hlas \u010dlov\u011bka, se kter\u00fdm Tom mluvil… Tom z n\u011bj poznal n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edzvuk.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji v\u00e1m n\u011bco sd\u011blit, n\u011bco, co v\u00e1m zm\u011bnilo \u017eivot.“ Bill m\u011bl sto chut\u00ed zav\u011bsit. P\u0159ipadalo mu, \u017ee u\u017e ten rozhovor luxusn\u011b pokazil. Sly\u0161el, jak si Tom povzdechnul.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco, co mi zm\u011bnilo \u017eivot?“ zvednul obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na Kristiana, kter\u00fd na Toma celou dobu nech\u00e1pav\u011b koukal. Dred\u00e1\u010d pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„To, co mi zm\u011bnilo \u017eivot, mi opravdu uk\u00e1zat nem\u016f\u017eete,“ vydechnul a sklopil pohled. Do hlavy se mu nas\u00e1\u010dkoval obraz Billovy tv\u00e1\u0159e. Tak moc se mu po n\u011bm st\u00fdskalo.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 v\u00e1m m\u016f\u017eu zaru\u010dit, \u017ee je to n\u011bco, co v\u00e1s pot\u011b\u0161\u00ed, tedy douf\u00e1m. Je to n\u011bco…“ Bill se zaseknul. Pro\u010d takhle mluv\u00ed? Pro\u010d ne\u0159ekne Tomovi na rovinu, \u017ee je to on? I kdy\u017e… V\u011b\u0159il by mu? V\u011b\u0159il by, \u017ee je to opravdu Bill? Povzdechnul si.<\/div>\n
„Je to n\u011bco, co?“ zeptal se Tom. Ten hlas mu p\u0159i\u0161el stra\u0161n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd, za norm\u00e1ln\u00ed  situace by u\u017e d\u00e1vno hovor ukon\u010dil, ale ten hlas…<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme se pros\u00edm prost\u011b  domluvit na m\u00edst\u011b a \u010dase setk\u00e1n\u00ed? Potom uvid\u00edte…“ Bill sklopil pohled k zemi. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee mluv\u00ed s Tomem. Po tv\u00e1\u0159i mu jezdily slzy \u0161t\u011bst\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 ho n\u011bco zneklid\u0148ovalo. M\u011bl stra\u0161n\u00fd strach, \u017ee ho Tom odm\u00edtne, \u017ee u\u017e ho nebude cht\u00edt. P\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, potk\u00e1me se p\u0159esn\u011b za hodinu p\u0159ed Golden Applem, okaj?“<\/div>\n
„Okaj,“ p\u0159ik\u00fdvnul Bill. Tom hovor ukon\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b! „Bille!“ zalomcoval Gordon se sp\u00edc\u00edm \u010dernovl\u00e1skem, kter\u00fd sebou hned trhnul a rychle otev\u0159el o\u010di. „C-co?“ zamrkal popla\u0161n\u011b. „U\u017e jsme u penzionu,“ usm\u00e1l se Gordon a oto\u010dil se sm\u011brem k penzionu. Pousm\u00e1l se a p\u0159ib\u011bhl k Bett, aby j\u00ed pomohl s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[347],"tags":[],"class_list":["post-10772","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-liebe-du-bist-meine"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10772","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10772"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10772\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10772"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10772"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10772"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}