{"id":10781,"date":"2010-09-06T14:00:00","date_gmt":"2010-09-06T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10755"},"modified":"2010-09-06T14:00:00","modified_gmt":"2010-09-06T13:00:00","slug":"klietka-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/06\/klietka-8\/","title":{"rendered":"Klietka 8."},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei & Kattulkaa<\/strong><\/div>\n
\"425\"<\/div>\n
Tom  <\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u011bji se pod n\u00edm. Chvilkami se p\u00e1rkr\u00e1t tro\u0161ku prohnu v z\u00e1dech, nebo mi boky cuknou do p\u0159\u00edrazu. Nech\u00e1m se od n\u011bj l\u00edbat, a s\u00e1m se do toho zapojuji. Lask\u00e1m mu rty s nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed a v\u00e1\u0161n\u00ed. P\u0159i jeho slovech se usm\u011bji a jazykem mu p\u0159ejedu po pat\u0159e. 
„To mi \u0159\u00edk\u00e1 ten prav\u00fd,“ za\u0161ept\u00e1m a usm\u011bji se. <\/div>\n
<\/div>\n
Andy<\/div>\n
Posmutn\u011ble vydechnu. Nechci, aby Tom m\u011bl n\u011bkoho jin\u00e9ho. V\u017edycky jsem byl jedin\u00fd, s k\u00fdm Tom spal, jedin\u00fd, koho Tom l\u00edbal, jedin\u00fd, koho miloval. Nechci, aby se do toho p\u0159ivet\u0159el n\u011bkdo jin\u00fd. Ne, tohle\u2026 Nem\u011blo se to st\u00e1t, nev\u011b\u0159\u00edm tomu. Skousnu si ret. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ho! N-e-s-n-\u00e1-\u0161-\u00ed-m-! Bouchnu p\u011bst\u00ed do zdi.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Lib\u00ed se mi jeho polibky, jeho doteky. Je prvn\u00ed, kdo se m\u011b kdekoliv dot\u00fdk\u00e1 a kdo l\u00edb\u00e1 m\u00e9 rty. Nestyd\u00edm se p\u0159ed n\u00edm. V\u0161echny z\u00e1brany jsem odhodil a u\u017e\u00edv\u00e1m si to.  
Leknu se r\u00e1ny. Odtrhnu se popla\u0161en\u011b od Tomov\u00fdch rt\u016f. Zmer\u010d\u00edm Andyho. Cht\u011bl jsem sice, aby n\u00e1s vid\u011bl, ale skousnu si nejist\u011b ret a kouk\u00e1m na n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nasucho polknu, a kouknu popla\u0161n\u011b na Billa. Zalapu po dechu.  
„J-j\u00e1…“ \u0161eptnu. Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e u\u017e to v\u00ed… Nechci p\u0159est\u00e1vat. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b! Ne! Sklop\u00edm pohled. Kousnu se do rtu. nechci p\u0159estat, ale nechci ranit Andyho, i kdy\u017e u\u017e se mi to perfektn\u011b povedlo.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Andy<\/div>\n
Pro\u010d se mi za\u010d\u00ednaj\u00ed dr\u00e1t slzy do o\u010d\u00ed? Pro\u010d m\u00e1m ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v hrudi? Co jsem si myslel, \u017ee m\u011b… Snad m\u00e1 r\u00e1d? U\u0161kl\u00edbnu se. Podle v\u0161eho jsem pro n\u011bj byl jenom… Kurvi\u010dka, nic v\u00edc, n\u011bkdo s k\u00fdm si u\u017e\u00edval, kdo pro n\u011bj ud\u011blal v\u0161echno, co si p\u0159\u00e1l. Vlastn\u011b si i jako kurva p\u0159ipad\u00e1m. Potichu vzlyknu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Je to opravdu trapn\u00e1 situace. P\u0159ipad\u00e1m si opravdu hloup\u011b. Ranil jsem city jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka.  Nikdy jsem to nem\u011bl dopustit… Zachoval jsem se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bvka… 
Za\u010d\u00edn\u00e1m si v\u0161e uv\u011bdomovat. Injekce p\u0159est\u00e1v\u00e1 p\u016fsobit. Vyte\u010de mi zpod v\u00ed\u010dka slza. Cht\u011bl jsem ‚poprv\u00e9‘ za\u017e\u00edt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho budu milovat a str\u00e1v\u00edm s n\u00edm cel\u00fd \u017eivot. Vydechnu a sklop\u00edm uslzen\u00fd pohled do zem\u011b<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Vydechnu. Sklop\u00edm pohled, a p\u0159it\u00e1hnu si Billa k sob\u011b. Pomalu z n\u011bj vyjdu, ale nech\u00e1m si ho u sebe p\u0159itulen\u00e9ho. Prohr\u00e1bnu mu jemn\u011b  vl\u00e1sky. 
„Neplakej, pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1m, a za\u010dnu mu jezdit rukou po z\u00e1dech. <\/div>\n
<\/div>\n
Andy<\/div>\n
Bez jedin\u00e9ho slova se odeberu k Tomovi do pokoje. Lehnu si na postel, a za\u010dnu drtit v ruce jeho pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159ehod\u00edm p\u0159es sebe pe\u0159inu. Tlumen\u011b vzlyk\u00e1m do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Tome, ty ale nev\u00ed\u0161, jak mi je.“ Zavzlyk\u00e1m a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. Sna\u017e\u00edm se jednou rukou n\u011bjak alespo\u0148 zakr\u00fdt sv\u016fj kl\u00edn. Op\u011bt m\u011b p\u0159emohla m\u00e1 stydlivost p\u0159ede v\u0161ema… 
„J\u00e1 cht\u011bl ‚poprv\u00e9‘ za\u017e\u00edt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho budu milovat a budu s n\u00edm cht\u00edt str\u00e1vit zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak mi je.“ Nesna\u017e\u00edm se slzy skr\u00fdvat. Nech\u00e1m jim voln\u00fd pr\u016fchod…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sklop\u00edm pohled, a povzdechnu si. 
„Neplakej… \u0160\u0161\u0161\u0161\u0161… J\u00e1 t\u011b ch\u00e1pu,“ \u0161ept\u00e1m, a hlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Tul\u00edm si ho k sob\u011b.  
„Bude dob\u0159e… Neplakej,“ \u0161ept\u00e1m a za\u010dnu mu ut\u00edrat slzy.  <\/div>\n
<\/div>\n
Andy<\/div>\n
Po chvilce m\u011b to v\u0161echno n\u011bjak zm\u016f\u017ee. Usnu. Jsem pod vlivem jedn\u00e9 z Tomov\u00fdch je\u0161t\u011b nevyzkou\u0161en\u00fdch drog, pov\u011bt\u0161inou, kdy\u017e to zkou\u0161\u00ed, si po vysp\u00e1n\u00ed z toho nic nepamatuji. J\u00e1 jen douf\u00e1m, \u017ee v tomto p\u0159\u00edpad\u011b tomu tak taky bude, i kdy\u017e uvnit\u0159 u m\u011b to poznamenan\u00e9 z\u016fstane.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Nebude dob\u0159e.“ Zakrout\u00edm hlavou a zavzlyk\u00e1m. C\u00edt\u00edm se opravdu \u0161patn\u011b… 
„Nech\u00e1pe\u0161 jak se c\u00edt\u00edm. C\u00edt\u00edm se vyu\u017eit\u00fd, dal jsem sv\u00e9 t\u011blo prvn\u00edmu \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho ani nezn\u00e1m…“ \u0159eknu skrz vzlyky a sesko\u010d\u00edm z Toma. Posb\u00edr\u00e1m kousky sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a rychle se obl\u00e9knu. Sednu si do rohu m\u00edstnosti a nohy si p\u0159it\u00e1hnu k t\u011blu.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Povzdechnu si, a obl\u00e9knu se. Nechci, aby se c\u00edtil \u0161patn\u011b. C\u00edt\u00edm se tak n\u011bjak kv\u016fli tomu zle. Tak n\u011bjak… Stra\u0161n\u011b \u0161patn\u011b, asi jsem mu\u2026 Ubl\u00ed\u017eil? Ubl\u00ed\u017eil jsem dv\u011bma osob\u00e1m. Povzdechnu si. Jdu pomalu za n\u00edm, a kleknu si k n\u011bmu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj uslzen\u00fdma o\u010dima. Chci, aby ode\u0161el pry\u010d, aby m\u011b nechal o samot\u011b… Kou\u0161u si nerv\u00f3zn\u011b ret a vzlyk\u00e1m. Zachoval jsem se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bvka… Nem\u00e1m Andyho r\u00e1d, ale toto si opravdu nezaslou\u017e\u00ed. Je mi zle ze sebe sam\u00e9ho. Syn prezidenta st\u00e1tu, a chov\u00e1 se takhle. Ur\u010dit\u011b by ze m\u011b doma m\u011bli radost. Jak\u00fd jsem to m\u011bl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u017eivot… Neum\u00edm b\u00fdt jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Ka\u017ed\u00fd jin\u00fd by se nad t\u00edmto povznesl, ale j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu… Jak se zn\u00e1m, budu se t\u00edm zat\u011b\u017eovat je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
„Bille, nechci, aby ses kv\u016fli tomu c\u00edtil \u0161patn\u011b. Vlastn\u011b … Je to moje vina,“ za\u0161ept\u00e1m a kouknu mu do uslzen\u00fdch o\u010dek. Zamrk\u00e1m. Je mi tak n\u011bjak hodn\u011b t\u011b\u017eko. Mrz\u00ed m\u011b to, ale nelituji toho. Povzdechnu si, Andyho m\u00e1m r\u00e1d, a nezaslou\u017e\u00ed si to, ale zase naopak … C\u00edt\u00edm k Billovi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed touhu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina. Ud\u011blal jsem to j\u00e1. B\u011b\u017e rad\u011bji za Andym.“ Za\u0161ept\u00e1m a zvednu k n\u011bmu pohled. Prohl\u00e9dnu si jeho tv\u00e1\u0159. Nem\u00e1 v n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak hrdosti. Nech\u00e1pu to… Kdybych po n\u011bkom tou\u017eil jako on po mn\u011b, byl bych  hrd\u00fd, \u017ee jsem ho dostal…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Povzdechnu si a naklon\u00edm malinko hlavu. Zakrout\u00edm hlavou. 
„Hm, nem\u011bl jsem t\u011b nechat,“ vydechnu potichu, a zamrk\u00e1m. Ol\u00edznu si rty a d\u00e1l mu kouk\u00e1m do uplakan\u00fdch o\u010dek.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co je nejhor\u0161\u00ed? Nev\u00edm, jak se ke m\u011b bude te\u010f Andy chovat…“ skousnu si ret. Bude m\u011b za to nen\u00e1vid\u011bt ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc. Po\u0161le mi sem n\u011bjakou jedovatou krysu nebo b\u016fhv\u00ed co je\u0161t\u011b… Ani bych se mu p\u0159\u00edli\u0161 nedivil, kdyby to ud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sklop\u00edm pohled a p\u0159iv\u0159u o\u010di. 
„Bude se chovat \u00fapln\u011b stejn\u011b jako p\u0159ed t\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1m, a kousnu se do rtu. Nem\u011bl by tohle v\u011bd\u011bt, ale… Mo\u017en\u00e1 to bude lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Nebude. Bude m\u011b nen\u00e1vid\u011bt je\u0161t\u011b v\u00edc.“ Zakrout\u00edm hlavou a pomalu se zvednu. P\u016fjdu do sv\u00e9ho p\u0159\u00edbytku a budu se sna\u017eit alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b na v\u0161echno zapomenout.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Vydechnu, a taky vstanu. Zakrout\u00edm hlavou. 
„Ne, nech\u00e1pe\u0161…“ \u0161eptnu a pod\u00edv\u00e1m se mu zase zp\u00e1tky do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Jen vydechnu. Oto\u010d\u00edm se a jdu do klece. Lehnu si na postel a oto\u010d\u00edm se ke zdi. Pevn\u011b k sob\u011b stisknu v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Zakrout\u00edm hlavou a jdu k n\u011bmu. Posad\u00edm se na postel.  
„Je na drog\u00e1ch,“ za\u0161ept\u00e1m a sklop\u00edm pohled k zemi.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Posad\u00edm se a vyval\u00edm o\u010di. Andy a na drog\u00e1ch? N\u011bjak se mi to nezd\u00e1… V\u016fbec mi to k n\u011bmu nesed\u00ed… 
„Ale stejn\u011b bys m\u011bl j\u00edt za n\u00edm. Miluje\u0161 ho, jako miluje on tebe. J\u00e1 jsem jen takov\u00e1 hra\u010dka… Zvl\u00e1dnu to tady.“ U\u0161kl\u00edbnu se. Slovo hra\u010dka jsem opravdu vystihnul. Nejsem nic v\u00edc, ne\u017e jen prachoby\u010dejn\u00e1 lacin\u00e1 hra\u010dka na pokusy…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. 
„Nejsi hra\u010dka. Nebo sp\u00ed\u0161 t\u011b tak neberu nebo… J\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Oto\u010d\u00edm se zase zp\u00e1tky. Zamy\u0161len\u011b si za\u010dnu prohl\u00ed\u017eet svoje okopan\u00e9 tenisky. Kousnu se do rtu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
J\u00e1, \u017ee nejsem hra\u010dka? Aha… V\u017edy\u0165 tu jsem jen na pitom\u00e9 pokusy. Nejsem tu kv\u016fli n\u011b\u010demu jin\u00e9mu… 
„Jsem hra\u010dka, jsem tu jen na pokusy.“ Zamuml\u00e1m a oto\u010d\u00edm sv\u016fj pohled do zdi. Nechci se na n\u011bj d\u00edvat. Chci, aby ode\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbnu se. 
„Mo\u017en\u00e1 jsi tu m\u011bl b\u00fdt jako hra\u010dka…“ povzdechnu si a vstanu z postele. Na\u0161pul\u00edm tro\u0161ku rty. Sjedu ho pohledem, a oto\u010d\u00edm hlavu zase zp\u00e1tky. Pomalu vyjdu ven z klece.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Lehnu si a zav\u0159u o\u010di. Cht\u011bl bych se alespo\u0148 um\u00fdt, ale tady nen\u00ed nejsp\u00ed\u0161 kde… Douf\u00e1m, \u017ee brzo usnu a zasp\u00edm alespo\u0148 \u010d\u00e1st dne\u0161n\u00edho podivn\u00e9ho dne..<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Odejdu pry\u010d. Se sklopen\u00fdm pohledem jdu k sob\u011b do pokoje. Potichu otev\u0159u dve\u0159e, a rozhl\u00eddnu se po m\u00edstnosti. Na posteli se pod pe\u0159inou kr\u010d\u00ed blon\u010fat\u00e9 klub\u00ed\u010dko. Smutn\u011b se pousm\u011bji, a vejdu dovnit\u0159. Zase za sebou zav\u0159u, a posad\u00edm se na postel.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Po chv\u00edli se mi poda\u0159\u00ed usnout. Zd\u00e1 se mi divn\u00fd sen. Je tam spousta osob, kter\u00e9 nezn\u00e1m a v\u0161e je pastelov\u011b barevn\u00fd… H\u00e1\u017eu sebou na posteli. Polovina t\u011bch osob na m\u011b vol\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Sch-Rei & Kattulkaa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei & Kattulkaa Tom   Chv\u011bji se pod n\u00edm. Chvilkami se p\u00e1rkr\u00e1t tro\u0161ku prohnu v z\u00e1dech, nebo mi boky cuknou do p\u0159\u00edrazu. Nech\u00e1m se od n\u011bj l\u00edbat, a s\u00e1m se do toho zapojuji. Lask\u00e1m mu rty s nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed a v\u00e1\u0161n\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[346],"tags":[],"class_list":["post-10781","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-klietka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10781","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10781"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10781\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10781"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10781"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10781"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}