{"id":10804,"date":"2010-09-03T17:00:00","date_gmt":"2010-09-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10777"},"modified":"2010-09-03T17:00:00","modified_gmt":"2010-09-03T16:00:00","slug":"geisha-from-tokyo-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/03\/geisha-from-tokyo-2\/","title":{"rendered":"Geisha from Tokyo 2."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Kakinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille opravdu t\u011b\u017eko se mi to \u0159\u00edk\u00e1, a kdybych nemusel, ml\u010del bych. Ale s\u00e1m v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee na\u0161e finan\u010dn\u00ed situace nen\u00ed moc dobr\u00e1, a te\u010f… zhor\u0161ilo se to je\u0161t\u011b v\u00edc.“ Vzdychl zt\u011b\u017eka otec rodiny. Tak t\u011b\u017eko se mu o tom mluvilo, ale nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. Bu\u010fto Bill nebo jedno z jeho vlastn\u00edch d\u011bt\u00ed. Billa m\u011bl r\u00e1d hrozn\u011b moc, ale nebyla to jeho krev. 
„Budu v\u00edc pracovat, abych v\u00e1m s t\u00edm pomohl,“ \u0161pitnul ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek. Kdyby to \u0161lo tak lehce, tak Suki jen k\u00fdvne, jen\u017ee pouh\u00e1 pr\u00e1ce nav\u00edc nesta\u010dila. Bohu\u017eel. 
„Nejde to. Nezvl\u00e1dneme to ani tak, Bille.“ Zakroutil nesouhlasn\u011b otec hlavou.  
„Tak co pak tedy m\u016f\u017eu d\u011blat?“ Zeptal se ti\u0161e Bill a \u010dekal na Sukiho odpov\u011b\u010f. P\u0159eci jenom v\u017edycky je n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Mus\u00ed b\u00fdt i te\u010f. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee v rodin\u011b p\u0159evl\u00e1d\u00e1 finan\u010dn\u00ed krize, a proto se sna\u017eil jak mohl, aby jim pomohl, i p\u0159esto, jak se zd\u00e1lo, to te\u010f nebylo dosta\u010duj\u00edc\u00ed. V\u0161echno \u0161lo z kopce a p\u0159edev\u0161\u00edm tohle.<\/p>\n<\/div>\n
Suki se n\u011bkolikr\u00e1t zhluboka nadechl a na posledn\u00ed chv\u00edli se sna\u017eil naj\u00edt vhodn\u00e1 slova, nebo snad i jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Ale bylo pozd\u011b.  
„Bille… mus\u00edm… mus\u00edm prodat jedno z d\u011bt\u00ed.“ Vydechl zkrou\u0161en\u011b Suki a Bill zalapal po dechu. Hned na to mu ale do\u0161el v\u00fdznam jeho slov a smutn\u011b sv\u011bsil hlavu. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Suki neprod\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u011bti. Ne pokud nemus\u00ed.  
„Ch\u00e1pu…“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a nejist\u011b se kousl do rtu. Suki se nat\u00e1hl p\u0159es stolek a dlan\u011b mu polo\u017eil na ramena. M\u00edrn\u011b stiskl.  
„Bille ,chci abys v\u011bd\u011bl, \u017ee to d\u011bl\u00e1m hodn\u011b nerad. A kdybych nemusel, neud\u011blal bych to v\u016fbec. Jsi jako m\u016fj syn, ale pochop… nem\u016f\u017eu prodat vlastn\u00ed krev.“ Lehce s Billem zacloumal, aby tak dodal d\u016fraz na svoje slova. Bill ti\u0161e popot\u00e1hnul. Necht\u011bl plakat. Ale tak snadn\u00e9 to nebylo. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Suki… neomlouvej se. Rozum\u00edm ti. Ch\u00e1pu to.“ Sna\u017eil se usm\u00e1t Bill, ale smutek skr\u00fdt nedok\u00e1zal. 
„Mrz\u00ed n\u00e1s to, Bille.“ Vzdychnul Suki a postavil se. „Z\u00edtra si pro tebe p\u0159ijede kupec.“<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e z\u00edtra? Pomyslel si Bill. Bylo to dost narychlo pro n\u011bj, ale nic s t\u00edm nemohl d\u011blat. Mrzelo ho to, ale ch\u00e1pal to. Nikomu nic nemohl vy\u010d\u00edtat, a pokud jim pom\u016f\u017ee t\u00edmhle, ud\u011bl\u00e1 to. P\u016fjde, ani\u017e by d\u011blal probl\u00e9my, nebo se jakkoli jinak cukal.  
P\u0159ijel sem dobrovoln\u011b, aby na\u0161el sv\u00e9ho bratra. Vzali ho k sob\u011b do rodiny, a te\u010f mus\u00ed jinam. Pry\u010d a je\u0161t\u011b bude prod\u00e1n. Zn\u00ed to o\u0161kliv\u011b, ale nen\u00ed \u00faniku. \u017divot je prost\u011b takov\u00fd. Ne v\u017edycky se n\u00e1m v\u0161echno l\u00edb\u00ed a mus\u00edme to prost\u011b jen vz\u00edt a dr\u017eet krok zp\u00e1tky. 
„A kam pojedu?“ Zeptal se ti\u0161e Bill. Nemohl si pomoct, ale pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt, kdy\u017e u\u017e m\u00e1 jet hned z\u00edtra.  
„Pojede\u0161 do Tokya. Ale neboj se, Bille, na\u0161li jsme ti dobrou rodinu, proto\u017ee t\u011b m\u00e1me opravdu r\u00e1di a nechceme, aby jsi skon\u010dil b\u016fhv\u00ed kde.“ Vydechl ti\u0161e Suki. Necht\u011bl d\u00e1t Billa n\u011bkam do otroctv\u00ed nebo tak n\u011bco. Tohle si on nezaslou\u017eil. U\u017e tak toho dosti vytrp\u011bl a p\u0159ijel hledat sv\u00e9ho bratra, a te\u010f s\u00e1m mus\u00ed j\u00edt pry\u010d. N\u011bkam jinam.  
Bill jen nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul hlavou k souhlasu. O\u010di se mi leskly a ti\u0161e popotahoval. Bylo mu to l\u00edto, ale necht\u011bl, aby Suki vid\u011bl jeho slzy.  
„Do… dob\u0159e, Suki, jen pros\u00edm nech\u00e1\u0161 m\u011b pros\u00edm chv\u00edli o samot\u011b?“ P\u00edpnul ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek a objal si sv\u00e9 nohy a bradu si polo\u017eil na kolena. 
„Dob\u0159e Bille, ale kdybys cokoli pot\u0159eboval, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct.“ Je\u0161t\u011b jednou se na sv\u00e9ho nevlastn\u00edho syna Suki pod\u00edval. Bill jen lehce k\u00fdvnul k souhlasu a pot\u00e9 otec opustil s t\u011b\u017ek\u00fdm srdce jeho pokoj. To nejhor\u0161\u00ed bylo venku.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se hlavou honily v\u0161emo\u017en\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e toho, kde skon\u010d\u00ed, nebo jak dopadne. Lhal by, kdyby tvrdil, \u017ee se neboj\u00ed. V\u011b\u0159il Sukimu, \u017ee ho neprodal n\u011bkam do hnusn\u00e9ho otroctv\u00ed nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Ale jist\u00e1 obava ho s\u017e\u00edrala. Ml\u010dky sed\u011bl, obj\u00edmaje svoje kolena dlouho do noci. V\u0161ichni v dom\u011b u\u017e d\u00e1vno spali a on st\u00e1le jen sed\u011bl a d\u00edval se na pap\u00edry p\u0159ed sebou, kde se u\u010dil ps\u00e1t. Urputn\u00e9 my\u0161lenky ho ale nakonec uspaly. Vzbudil se pozd\u011b. Bylo skoro poledne. Polekan\u011b vysko\u010dil na nohy a vyb\u011bhl ze sv\u00e9ho pokoje. Byl zmaten\u00fd, pro\u010d ho nikdo nevzbudil.  <\/div>\n
„Gino… j\u00e1 se omlouv\u00e1m. N\u011bjak jsem zaspal. Hned budu hotov\u00fd k pr\u00e1ci.“ Zmaten\u011b koukl na svoji nevlastn\u00ed matku.  
„Ne, Bille. Dnes u\u017e ne.“ Smutn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la a pol\u00edbila ho na \u010delo, tak jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no l\u00edbala svoje vlastn\u00ed d\u011bti. Bill pochopil. Dnes nem\u011bl pracovat. M\u011bl jen \u010dekat, a\u017e si pro n\u011bj p\u0159ijedou.  
„Pov\u011bz mi… jak\u00e9 je Tokyo?“ posadil se na zem v rohu kuchyn\u011b. Gina se usm\u00e1la, ale neru\u0161en\u011b se v\u011bnovala va\u0159en\u00ed.  
„No… nikdy jsem tam nebyla. Ale co v\u00edm, tak je velk\u00e9, pln\u00e9 barev a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed je zjara, kdy kvetou tamn\u00ed parky.“ Bill se musel usm\u00e1t. Vytv\u00e1\u0159el si vnit\u0159n\u00ed p\u0159edstavu, aby se tak zbavil \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b strachu z nezn\u00e1m\u00e9ho.  
„A jsou tam Geishy.“ Vb\u011bhl do m\u00edstnosti Akeno a automaticky se posadil t\u011bsn\u011b k Billovu boku.  <\/div>\n
„Geishy?“ Oto\u010dil se na n\u011bj Bill. V\u011bd\u011bl, kdo to jsou Geishy, tedy alespo\u0148 tak, jak to v\u011bd\u011bl ka\u017ed\u00fd. Ale necht\u011bl Akenovi kazit radost v o\u010d\u00edch, \u017ee m\u016f\u017ee Billovi o n\u011b\u010dem pov\u00eddat.<\/div>\n
„Ano, Tokyo je m\u011bsto, kter\u00e9 je zn\u00e1m\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00fdmi Geishami.“ Vydechla ti\u0161e Gina, ani\u017e by se p\u0159estala v\u011bnovat p\u0159\u00edprav\u011b dne\u0161n\u00edho j\u00eddla.  
„Geishy jsou kr\u00e1sn\u00e9 a vychovan\u00e9 mlad\u00e9 d\u00edvky, kter\u00fdm by leckdo mohl jejich kr\u00e1su z\u00e1vid\u011bt. Jsou jako svat\u00fd obr\u00e1zek.“ Dodala je\u0161t\u011b ti\u0161e matka rodiny. Sama by r\u00e1da n\u011bkdy zav\u00edtala do Tokya a mohla by poznat n\u011bjakou Geishu, ale sama moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee tohle se j\u00ed nepo\u0161t\u011bst\u00ed. U\u017e hlavn\u011b z toho d\u016fvodu, \u017ee nemaj\u00ed pen\u00edze, a t\u00edm mus\u00ed Billa prodat.  
„Jsou jako panenky,“ usm\u00e1l se Akeno. Samotn\u00e9mu Billovi se t\u00edm na rtech vykouzlil lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e n\u011bkdy n\u011bco m\u00e1lo o t\u011bchto d\u00edvk\u00e1ch zaslechl, ale nikdy v\u00edc ne\u017e pouze na obr\u00e1zku je nevid\u011bl. A te\u010f bude \u017e\u00edt ve m\u011bst\u011b, kde jsou.  <\/div>\n
V\u0161echno zn\u011blo tak moc hezky. P\u0159edstava jak Tokyo vypad\u00e1 a jak se tam \u017eije, byla moc hezk\u00e1, ale bude tomu tak i u Billa? V jeho p\u0159\u00edpad\u011b? M\u011bl sv\u00e9 pochybnosti z toho, co ho \u010dek\u00e1, ale sna\u017eil se na to tolik nemyslet. Rad\u011bji se d\u00e1l sna\u017eil sn\u00edt.  
Bill se nadechl k tomu, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, kdy\u017e v tom do kuchyn\u011b akor\u00e1t p\u0159i\u0161el Suki. Na\u0161t\u011bst\u00ed st\u00e1le s\u00e1m. \u010cernovl\u00e1sek k\u00fdvnul hlavou k pozdravu a lehce se na nevlastn\u00edho otce usm\u00e1l. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tady je\u0161t\u011b bude. Budou to hodiny \u010di jen minuty? Uvid\u00ed je je\u0161t\u011b n\u011bkdy? To s\u00e1m Bill nev\u011bd\u011bl nebo nejsp\u00ed\u0161e nikdo.  <\/div>\n
„Bille, byl jsem ve m\u011bst\u011b a m\u011bl bys n\u011bco v\u011bd\u011bt,“ Pod\u00edval se Suki na sv\u00e9ho syna. V Billovi nepatrn\u011b hrklo. Po v\u010derej\u0161\u00edm ve\u010deru se ob\u00e1val toho, co si je\u0161t\u011b vyslechne.  
„Poslouch\u00e1m.“ \u0160pitnul ti\u0161e Bill a zavrt\u011bl se na zemi. Pohled ze Sukiho ale neodvracel. Jen netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, co mu dnes \u0159ekne. \u017de by byl u\u017e \u010das j\u00edt? To nejsp\u00ed\u0161e ne jeliko\u017e, nikdo st\u00e1le nep\u0159ijel. 
„S\u00e1m v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee i my se ti sna\u017e\u00edme pomoct naj\u00edt tv\u00e9ho bratra, \u017ee?“ \u0158ekl ti\u0161e otec rodiny a Bill jen nepatrn\u011b hlavou p\u0159ik\u00fdvl. Tak tedy Suki pokra\u010doval v tom, o \u010dem cht\u011bl mluvit. 
„Nikdy jsme se s tebou nevzd\u00e1vali a j\u00e1 jsem p\u00e1tral d\u00e1l. Dov\u011bd\u011bl jsem se, \u017ee tv\u016fj bratr Tom \u017eije v Tokyu.“ Dopov\u011bd\u011bl ti\u0161e Suki a Bill zt\u011b\u017eka zalapal p\u0159i jeho slovech po dechu. Tokyo? V\u017edy\u0165 tam pr\u00e1v\u011b pojede a bude tam, u st\u00e1le nezn\u00e1m\u00e9 rodiny, kter\u00e1 si ho koup\u00ed, \u017e\u00edt. 
„Tokyo?“ Vzdychnul st\u00e1le dost zara\u017een\u011b \u010dernovl\u00e1sek, ale pravda, cukaly mu koutky do lehk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.  
„Ano, Bille, je v Tokyu. Nev\u00edm sice, kde p\u0159esn\u011b tam ale ve m\u011bst\u011b \u017eije, kde te\u010f bude\u0161 \u017e\u00edt i ty.“ P\u0159ik\u00fdvnul Suki. Byla vlastn\u011b n\u00e1hoda, \u017ee se to dov\u011bd\u011bl. Mo\u017en\u00e1 osud. Hlavn\u00ed bylo ale to, \u017ee Bill t\u00edmhle bude zase o n\u011bco bl\u00ed\u017e sv\u00e9mu bratrovi, i kdy\u017e nikdo nev\u011bd\u011bl, jak moc bl\u00edzko.<\/p>\n<\/div>\n
Tokyo, Tokyo… zn\u011blo Billovi v hlav\u011b jako ozv\u011bna. Jako by ho obava z nov\u00e9ho p\u0159e\u0161la. Nemyslel na ni. Jel do Tokya, jel za Tomem. Nebo ne p\u0159\u00edmo za n\u00edm, ale bude mu tak bl\u00edzko, jako nebyl u\u017e hodn\u011b dlouho. Bill vysko\u010dil na nohy a pevn\u011b Sukiho objal.  
„D\u011bkuju. Moc ti d\u011bkuju,“ usm\u00edval se a znovu se mu cht\u011blo plakat. Tentokr\u00e1t ale \u0161t\u011bst\u00edm.  
„Ned\u011bkuj, Bille. V\u00edc u\u017e ti nepom\u016f\u017eu. Nev\u00edm, kde je. Pochop, \u017ee mn\u011b nikdo v\u00edc ne\u0159ekne. A Tokyo je velk\u00e9 m\u011bsto. Bude obt\u00ed\u017en\u00e9 ho naj\u00edt. Ale ty to zvl\u00e1dne\u0161.“ Pohladil Billa po ramenou a za jeho z\u00e1dy se usm\u00e1l na svou \u017eenu, kter\u00e1 je u\u017easle poslouchala. Svoji radost ale nemohla skr\u00fdt.  
„No… poj\u010f se naj\u00edst. Tvoje posledn\u00ed j\u00eddlo u n\u00e1s.“ Odsunul Billa od sv\u00e9ho t\u011bla a Bill jen p\u0159ik\u00fdvl. Te\u010f nemohl b\u00fdt smutn\u00fd. Ne\u0161lo to.  <\/p>\n

Byly asi dv\u011b hodiny po poledni, ve\u0161la Gina k Billovi. Bill sed\u011bl u okna a d\u00edval se daleko do krajiny.  
„Bille…“ promluvila vl\u00eddn\u011b a Bill se na ni oto\u010dil.  
„U\u017e?“ Zeptal se, ale odpov\u011b\u010f znal. Byl \u010das. P\u0159ekupn\u00edk pro n\u011bj p\u0159ijel.  
„Mrz\u00ed m\u011b to.“ P\u0159ik\u00fdvla Gina.  
„Nemus\u00ed. Jsem v\u00e1m vd\u011b\u010dn\u00fd za v\u0161echno.“ Objal ji Bill na rozlou\u010denou.  
„Tu m\u00e1\u0161. A\u0165 na n\u00e1s nezapomene\u0161.“ Vtiskla mu do dlan\u011b zav\u0159en\u00fd v\u011bj\u00ed\u0159 a rychle se odvr\u00e1tila, aby neza\u010dala plakat \u00fapln\u011b. Bill si ho prohl\u00e9dl a s pod\u011bkov\u00e1n\u00edm vy\u0161el p\u0159ed d\u016fm. T\u011b\u017eko se mu lou\u010dilo a stejn\u011b tak ostatn\u00edm. 
„Bille\u2026 Bille. Po\u010dkej.“ Vyb\u011bhl na posledn\u00ed chv\u00edli mal\u00fd Akena, div nezakopl. „Tohle jsem ti nakreslil.“ Podal Billovi srolovan\u00fd pap\u00edr. 
„Geisha…“ Usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e ho rozroloval.<\/p>\n<\/div>\n

Pot\u00e9 Bill je\u0161t\u011b  Akena objal a pod\u011bkoval mu za kr\u00e1sn\u00fd obr\u00e1zek. S\u00e1m mu \u0159ekl p\u00e1r vl\u00eddn\u00fdch slov, aby byl hodn\u00fd a nezlobil sv\u00e9 rodi\u010de. Sna\u017eil se neplakat, jeliko\u017e nikdy nem\u011bl r\u00e1d lou\u010den\u00ed. To snad nikdo nem\u011bl v l\u00e1sce, lou\u010dit se.  
„D\u011bkuju v\u00e1m v\u0161em za v\u0161echno, co jste pro m\u011b ud\u011blali, a hlavn\u011b to, \u017ee jsem tady s v\u00e1mi mohl b\u00fdt. T\u0159eba se jednou je\u0161t\u011b setk\u00e1me.“ \u0160pitnul ti\u0161e Bill, a pot\u00e9, kdy\u017e se rozlou\u010dil se svou te\u010f u\u017e b\u00fdvalou rodinou, vy\u0161el z domu a n\u00e1sledoval postar\u0161\u00edho p\u00e1na, co\u017e byl, jak pochopil, jeho kupec. Nastoupil do auta, kter\u00e9 bylo p\u0159istav\u011bn\u00e9 k domu a nasedl do n\u011bj. Naposledy rodin\u011b Tadashi zam\u00e1val v\u011bj\u00ed\u0159em, kter\u00fd dostal od Giny, kdy\u017e se s n\u00ed lou\u010dil. Hned na to se u\u017e auto rozjelo sm\u011br nov\u00fd Bill\u016fv domov. Osud, kter\u00fd sm\u011b\u0159oval do Tokya, tam kde \u017eil i jeho bratr.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Kakinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Kakinka „Bille opravdu t\u011b\u017eko se mi to \u0159\u00edk\u00e1, a kdybych nemusel, ml\u010del bych. Ale s\u00e1m v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee na\u0161e finan\u010dn\u00ed situace nen\u00ed moc dobr\u00e1, a te\u010f… zhor\u0161ilo se to je\u0161t\u011b v\u00edc.“ Vzdychl zt\u011b\u017eka otec rodiny. Tak t\u011b\u017eko se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[357],"tags":[],"class_list":["post-10804","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-geisha-from-tokyo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10804","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10804"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10804\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10804"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10804"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10804"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}