{"id":10805,"date":"2010-09-03T16:30:00","date_gmt":"2010-09-03T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10778"},"modified":"2010-09-03T16:30:00","modified_gmt":"2010-09-03T15:30:00","slug":"vratil-jsi-mi-kridla","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/09\/03\/vratil-jsi-mi-kridla\/","title":{"rendered":"Vr\u00e1til jsi mi k\u0159\u00eddla"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojda \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
M\u00e1m tady pro v\u00e1s pov\u00eddku, se speci\u00e1ln\u00edm v\u011bnov\u00e1n\u00edm\u2026 Je to jen a jen pro jednu osobu, kter\u00e9 chci pod\u011bkovat za \u00fa\u017easn\u00fd v\u00fdlet (\u00fachylee ;D ) a vlastn\u011b \u00fapln\u011b za v\u0161echno (: Au\u00ed\u00ed\u00ed, tud\u00ed\u017e\u2026 Tato pov\u00eddka je v\u011bnovan\u00e1 pro<\/em> SISU<\/em><\/strong>\u2026 Zlatko, mysl\u00edm, \u017ee k tomu nemus\u00edm nic dod\u00e1vat, p\u017ee ty v\u00ed\u0161 ;)*MTSMR :)(:* Sch-Rei<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Dredat\u00fd mlad\u00fd chlapec se proch\u00e1zel p\u016flnoc\u00ed h\u0159bitovem. Sv\u00ed\u010dky u pomn\u00edk\u016f spolu s m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem mu z\u00e1\u0159ily na cestu. Chod\u00edval sem pravideln\u011b za sv\u00fdmi rodi\u010di, kter\u00fdm p\u00e1d letadla vzal \u017eivot. Tom je miloval, jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di pro n\u011b ka\u017ed\u00fd den plakaly. Byli v\u0161e, co m\u011bl, a te\u010f… Jsou pry\u010d v nen\u00e1vratnu, a on z\u016fstal s\u00e1m. Jedin\u00e9, co mu po nich zbylo, byl st\u0159\u00edbrn\u00fd medailon zdoben\u00fd fialov\u00fdmi kam\u00ednky. D\u011bdil se v jejich rodin\u011b po generace, a nyn\u00ed bylo na Tomovi jej hl\u00eddat. V\u011bd\u011bl, \u017ee bude jednou \u010das, a medailon p\u0159ijde vhod, a\u0165 u\u017e jemu nebo komukoliv jin\u00e9mu, jak v\u017edycky \u0159\u00edkal jeho otec. U\u017e asi p\u016fl hodiny chodil po cel\u00e9m h\u0159bitov\u011b, jako obvykle chce z\u016fstat do p\u016flnoci a jen tak p\u0159em\u00fd\u0161let. Pak se rozlou\u010d\u00ed s rodi\u010di, a p\u016fjde dom\u016f.  <\/div>\n
Sv\u011btlo m\u011bs\u00edce se odr\u00e1\u017eelo v medailonku hv\u011bzdy na jeho krku. Zabo\u0159il dlan\u011b do kapes jeho velk\u00fdch kalhot a pohled sklopil do zem\u011b, pomalu p\u0159iv\u0159el o\u010di. Zpod t\u011b\u017ek\u00fdch v\u00ed\u010dek mu po dlouh\u00fdch \u010dern\u00fdch \u0159as\u00e1ch a ho\u0159\u00edc\u00ed  tv\u00e1\u0159i p\u0159ejela studen\u00e1 slan\u00e1 slza, kter\u00e1 za sebou nechala vlhkou cesti\u010dku, a dojela a\u017e na jeho krk.<\/div>\n
„Neb\u00fdt tebe, nejsem tady u\u017e ani j\u00e1,“ za\u0161eptal s tich\u00fdm vzlykem a pod\u00edval se na medailon. Z kapsy mu vyjela jedna ruka a ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel po hv\u011bzdi\u010dce. Pousm\u00e1l se, cht\u011bl ten medailon chr\u00e1nit, tak jako m\u011bl za \u00fakol, p\u0159esn\u011b jako jeho otec a p\u0159edchoz\u00ed generace jeho rodiny. Jeho rodina vyzn\u00e1vala ur\u010dit\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, v\u011b\u0159ili v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, snad i v nemo\u017en\u00e9, a Tom k tomu byl i vychov\u00e1n. V\u011b\u0159il, \u017ee medailonek m\u00e1 sv\u016fj \u00fa\u010del, cht\u011bl ho chr\u00e1nit do dne, kdy p\u0159ijde \u010das. Byla to pro n\u011bj jako d\u016fle\u017eit\u00e1 \u00faloha, kterou musel splnit za ka\u017edou cenu. Neb\u00fdt toho medailonu, u\u017e d\u00e1vno by si byl schopn\u00fd vz\u00edt \u017eivot. Nebyl tady u\u017e pro n\u011bj nikdo a nic, co by pro n\u011bj m\u011blo smysl. A\u017e na st\u0159\u00edbrnou hv\u011bzdi\u010dku, kterou nosily na krku. <\/div>\n
\n
Povzdechnul si, a \u0161el d\u00e1l. Sledoval kamenn\u00e9 pomn\u00edky a pl\u00e1polaj\u00edc\u00ed plameny sv\u00ed\u010dek. Dostal se a\u017e \u00fapln\u011b na konec h\u0159bitova k zadn\u00ed br\u00e1n\u011b. Byla tady \u0161\u00edlen\u00e1 tma, Tom nevid\u011bl skoro na krok. Pouze sv\u011btlo zpod dve\u0159\u00ed mal\u00e9 betonov\u00e9 kobky, nebo n\u011bco na ten zp\u016fsob, nad n\u00ed\u017e byl velk\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, pronikalo do tmy. Tom se kousnul lehce do rtu a zuby se mu ot\u0159ely o dv\u011b kovov\u00e9 kuli\u010dky, kter\u00e9 zdobily jeho spodn\u00ed ret. Popo\u0161el p\u00e1r krok\u016f, kter\u00fdmi se dostal a\u017e p\u0159ed mohutn\u00e9 dve\u0159e. Zaregistroval n\u011bjak\u00fd\u2026 \u0161um? Snad tich\u00e9 vzlyky, kter\u00e9 vych\u00e1zely zevnit\u0159. Zhluboka se nadechnul a ti\u0161e vydechnul. Nat\u00e1hnul ruku po rezav\u00e9 klice a pomalu ji na ni polo\u017eil. Obmotal okolo n\u00ed prsty a s men\u0161\u00ed n\u00e1mahou ji stla\u010dil dol\u016f. Kousnul se do rtu a st\u00e1hnul rukou k sob\u011b. Dve\u0159e se kousek pootev\u0159ely, byly t\u011b\u017ek\u00e9. Tom je\u0161t\u011b jednou p\u0159it\u00e1hl kliku v\u00edc k sob\u011b a dve\u0159e se pootev\u0159ely o v\u011bt\u0161\u00ed kus. Byla mezi nimi a futry mezera, dost velk\u00e1 na to, aby se mezi nimi Tom procpal.  <\/div>\n
Pomalu se bokem vp\u0159ed procpal mezi mezerou, a oto\u010den\u00fd \u010delem ke dve\u0159\u00edm, je zav\u0159el na doraz. Vydechnul. Pomalu se oto\u010dil. Pomalu zamrkal a zalapal po dechu. Jeho udiven\u00fdm o\u010d\u00edm se naskytl pohled na n\u011bco neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho, co mu ale z\u00e1rove\u0148 hnalo slzy do o\u010d\u00ed. Sed\u011bl tam chlapec p\u0159ed velk\u00fdm \u010dern\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. M\u011bl nohy p\u0159it\u00e1hnut\u00e9 k t\u011blu a obj\u00edmal je. Nos m\u011bl zabo\u0159en mezi koleny se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. Po tv\u00e1\u0159i mu jezdily kapky st\u0159\u00edbrn\u00fdch slz, ale i p\u0159esto jeho l\u00ed\u010den\u00ed bylo dokonal\u00e9, bez jedin\u00e9ho nedostatku, perfektn\u011b upraven\u00e9. Na zemi okolo n\u011bj byly drobn\u00e9 fialov\u00e9 kam\u00ednky. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1la st\u0159\u00edbrn\u00e1 sv\u00ed\u010dka, z kter\u00e9 pl\u00e1polal sv\u011btle oran\u017eov\u00fd plam\u00ednek. Ale to, co opravdu zaujalo Tom\u016fv pohled, bylo n\u011bco, co m\u011bl chlapec na z\u00e1dech. Dv\u011b velk\u00e1 \u010dern\u00e1 potrhan\u00e1 k\u0159\u00eddla, kter\u00e1 za n\u00edm na st\u011bn\u011b d\u00edky plamenu sv\u00ed\u010dky vytv\u00e1\u0159ela mohutn\u00fd st\u00edn. Tom nasucho polknul. Opravdu se mu naskytl pohled na to, jako to vypad\u00e1? Opravdu m\u00e1 snad p\u0159ed o\u010dima\u2026 And\u011bla<\/em>?  <\/div>\n
M\u011bl jen od pohledu jemnou bledou k\u016f\u017ei. Stopy na jeho tv\u00e1\u0159i, kter\u00e9 tvo\u0159ilo st\u0159\u00edbro, co mu jezdilo po \u0159as\u00e1ch zpod o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dek, mizely spolu s n\u00edm, kdy\u017e dopadlo na zem, kde se rozsypalo na mal\u00e9 fialov\u00e9 kam\u00ednky. Tom si m\u00edrn\u011b \u0161okovan\u011b promnul o\u010di. Zhluboka se nadechnul a nasucho polknul. Zvuk v jeho hrdle donutil \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed se zti\u0161it a pootev\u0159\u00edt uslzen\u00e9 o\u010di. Zvednul hlavu od kolen a m\u00edrn\u011b pootev\u0159el nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rty. Jeho pohled \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, doslova identick\u00fdch s t\u011bmi Tomov\u00fdmi, sjel celou dred\u00e1\u010dovu postavu. Jeho pohled se zastavil na Tomovu p\u0159\u00edv\u011bsku na krku, roz\u0161\u00ed\u0159ily se mu zorni\u010dky a slab\u011b vydechnul.  <\/div>\n
Tom ho pozorn\u011b sledoval. Byl m\u00edrn\u011b \u0161okovan\u00fd, ale zv\u011bdavost se ho zmoc\u0148ovala v\u00edce. Ud\u011blal p\u00e1r mal\u00fdch krok\u016f dop\u0159edu, a\u017e se dostal p\u0159ed to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Zbl\u00edzka vypadal je\u0161t\u011b p\u0159ekr\u00e1sn\u011bji ne\u017e ode dve\u0159\u00ed. Vypadal tak dokonale, perfektn\u011b. Tv\u00e1\u0159 bez jedin\u00e9 chyby. Zalapal po dechu, p\u0159ed jeho o\u010dima byla neskute\u010dn\u00e1 \u010dist\u00e1 kr\u00e1sa. Polknul a naklonil malinko hlavu do strany. \u010cernovl\u00e1sk\u016fv pohled p\u0159ejel do jeho o\u010d\u00ed. M\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l. Tom sledoval jeho tv\u00e1\u0159, jak je pokryt\u00e1 st\u0159\u00edbrn\u00fdmi slzami a podlaha fialov\u00fdmi kam\u00ednky. Fascinovalo ho to. Jeho t\u011blo bylo cel\u00e9 odhalen\u00e9, dop\u0159\u00e1lo mu pohled na sametov\u011b hebkou bledou k\u016f\u017ei. Tom sjel jeho t\u011blo. V\u0161imnul si hluboce vyp\u00e1len\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky na jeho b\u0159\u00ed\u0161ku. Zalapal po dechu, byla\u2026 Byla to p\u0159esn\u011b ta, kterou m\u011bl on jako medailonek na \u0159et\u00edzku.  <\/div>\n
Vyjel pohledem na jeho tv\u00e1\u0159. Chlapec se na n\u011bj usm\u00e1l a naklonil hlavu do strany. Tom zkoumal ka\u017ed\u00fd milimetr jeho dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159e, nebylo na n\u00ed nic, co by tu dokonalost sebem\u00ed\u0148 kazilo. Tak moc se ho cht\u011bl dotknout, ale b\u00e1l se u\u017e podle jeho k\u0159ehkosti na pohled. Vypadal jak panenka z porcel\u00e1nu, dokonce je\u0161t\u011b dokonaleji. B\u00e1l se, \u017ee pod jeho dotekem praskne, a rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed se na milion mal\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f, kter\u00e9 u\u017e dohromady neposkl\u00e1d\u00e1. P\u0159ejel si jazykem p\u0159es spodn\u00ed ret a i p\u0159es strach, po\u0161pinit tu k\u0159ehkou dokonalost, k n\u011bmu malinko nat\u00e1hnul ruku. Chlapc\u016fv pohled ihned padl na jeho dla\u0148 a tak\u00e9 zvednul jednu ruku. Tom ho ostra\u017eit\u011b sledoval, jak svou dla\u0148 polo\u017eil na tu Tomovu. Zalapal po dechu, kdy\u017e se jeho jemn\u00e1 poko\u017eka ot\u0159ela o dred\u00e1\u010dovu. Chlapec se usm\u00e1l a zase dla\u0148 st\u00e1hnul ke kolen\u016fm. Tom pustil ret, kter\u00fd si skousnul. Vypadalo to, jako by \u010dernovl\u00e1sek cht\u011bl jen Toma ujistit, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t doteku, \u017ee jeho k\u0159ehkost nen\u00ed a\u017e tak neodoln\u00e1. Tom tedy p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f po jeho huben\u00e9 pa\u017ei.  <\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka, a kousnul se do rtu. Zt\u011b\u017eka bolestn\u011b vydechnul. Tom okam\u017eit\u011b ruku st\u00e1hnul a pohled zvednul na k\u0159e\u010dovit\u00fd v\u00fdraz v chlapcov\u011b tv\u00e1\u0159i. Na jeho hrudi se objevily zarudl\u00e9 \u010d\u00e1ry.<\/div>\n
„B-Bill?“ \u0161eptem v ot\u00e1zce p\u0159e\u010detl n\u00e1pis, kter\u00fd se vyp\u00e1lil do chlapcovy k\u016f\u017ee na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„T-ty\u2026 Ty jsi Bill?“ ot\u00e1zal se dred\u00e1\u010d. \u010cernovl\u00e1sek pootev\u0159el o\u010di. Na tv\u00e1\u0159i se mu objevil m\u00e9n\u011b \u00falevn\u00fd v\u00fdraz, a pohled padl na Toma. S \u00fasm\u011bvem na rtech p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Oh,“ vydechnul Tom a odvr\u00e1til pohled od pop\u00e1leniny na chlapcov\u011b hrudn\u00edku.<\/div>\n
„C-co\u2026 z jak\u00e9ho d\u016fvodu jsi tady\u2026 Bille?“ za\u0161eptal, a pootev\u0159el \u00fasta. Bill pokr\u010dil rameny a na\u0161pulil rty. Dred\u00e1\u010d zamrkal.<\/div>\n
„U-um\u00ed\u0161 mluvit?“  \u010cernovl\u00e1sek se uculil a zakroutil hlavou. Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nevad\u00ed\u2026 Jsi tady\u2026 K-kv\u016fli mn\u011b?“ kousnul se do rtu a sledoval \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd se usm\u00e1l, a ukazov\u00e1\u010dek p\u0159ilo\u017eil na Tomovy rty, kter\u00fd pod jeho dotekem skoro rozt\u00e1l slast\u00ed. Bill nat\u00e1hl m\u00edrn\u011b ruku p\u0159ed sebe a obr\u00e1til ji dlan\u00ed sm\u011brem ke stropu. Zp\u0159\u00edma na dla\u0148 koukal, Tom ho jen sledoval.  <\/div>\n
Po chvilce, co Bill sledoval svou vlastn\u00ed dla\u0148, nespokojen\u011b zak\u0148u\u010del a pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Bill zamy\u0161len\u011b na\u0161pulil rty a propaloval ho pohledem, a\u017e to Toma d\u011bsilo. Pousm\u00e1l se a volnou ruku nat\u00e1hl k Tomov\u011b. N\u011b\u017en\u011b ji vzal a polo\u017eil na tu svou, nata\u017eenou p\u0159ed sebou. Tom se zachv\u011bl a kousnul se do rtu. \u010cernovl\u00e1sek se po jeho zachv\u011bn\u00ed zachichotal, a d\u00e1l sledoval jejich ruce. Zablesklo se mu v o\u010dk\u00e1ch, jeho ruka za\u010dala m\u00edrn\u011b h\u0159\u00e1t. Op\u011bt up\u0159en\u011b na dlan\u011b koukal a kousnul se do rtu, zt\u011b\u017eka vydechl a zav\u0159el o\u010di. Sv\u00ed\u010dka p\u0159ed nimi zhasla a m\u00edstnost\u00ed projel lehk\u00fd chladn\u00fd v\u00edtr. Tomovi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech, ale ani se nepohnul. Bill prudce otev\u0159el o\u010di a nad jejich dlan\u011bmi se objevila malink\u00e1 fialov\u00e1 jiskra. Pousm\u00e1l se. Jen tak chv\u00edli pl\u00e1polala. Tom zamrkal a malinko zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu na stranu. Jisk\u0159i\u010dka se pomalu zv\u011bt\u0161ovala. Mohla b\u00fdt tak 5cm \u0161irok\u00e1, kdy\u017e se v n\u00ed za\u010dal zaost\u0159ovat obrys st\u0159\u00edbrn\u00e9 hv\u011bzdy.  <\/div>\n
Ano, p\u0159esn\u011b t\u00e9, co m\u011bl Tom na krku a Bill vyp\u00e1lenou na b\u0159\u00ed\u0161ku. Tom zalapal po dechu, \u010dernovl\u00e1sek se usm\u00e1l a dlan\u00ed vyjel v\u00fd\u0161. Vzal fialovou z\u00e1\u0159 do ruky i s hv\u011bzdi\u010dkou a nechal ji se rozlo\u017eit na jemn\u00fd zlatav\u00fd prach. Plamen st\u0159\u00edbrn\u00e9 sv\u00ed\u010dky op\u011bt zapl\u00e1polal, ale tentokr\u00e1t v barv\u011b fialkov\u00e9. Tom zamrkal, Bill se na n\u011bj s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem pod\u00edval. Tom\u016fv pohled okam\u017eit\u011b vyst\u0159elil na \u010dernovl\u00e1ska. Bill zdvihl ukazov\u00e1\u010dek a letmo ve vzduchu za\u010dal d\u011blat Tomovi nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00e1ry. Dred\u00e1\u010d nakr\u010dil m\u00edrn\u011b nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed. Billova da\u0148 p\u0159ejela po m\u00edst\u011b ve vzduchu, kde jezdil ukazov\u00e1\u010dkem. Pousm\u00e1l se, na tom m\u00edst\u011b se objevila fialov\u00e1 p\u00edsmenka: „Pouze s tvou hv\u011bzdou se budu moct vr\u00e1tit dom\u016f<\/em>.“<\/div>\n
Tom zmaten\u011b zamrkal.<\/div>\n
„S m\u00fdm p\u0159\u00edv\u011bskem?“ \u0161eptl. Bill se pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. Dred\u00e1\u010d si povzdechnul a sklopil pohled.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, promi\u0148,“ za\u0161eptal a zakroutil lehce hlavou. Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Medailon se v rodin\u011b d\u011bd\u00ed u\u017e generace, mus\u00edm ho chr\u00e1nit, ne\u017e p\u0159ijde \u010das,“ \u0161eptal ti\u0161e. \u010cernovl\u00e1sek se usm\u00e1l a naklonil malinko hlavu do strany. Za dva prsty zvednul Tom\u016fv pohled k n\u011bmu. Usm\u00e1l se na n\u011bj.<\/div>\n
„Hm?“ brouknul nech\u00e1pav\u011b Tom a zamrkal. Bill se na n\u011bj st\u00e1le jen usm\u00edval a koukal do jeho rozjisk\u0159en\u00fdch o\u010dek. Tom na\u0161pulil zamy\u0161len\u011b rty, p\u00e1rkr\u00e1t rychle zamrkal a usm\u00e1l se taky.<\/div>\n
„Ty?“ Bill p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Oh,“ vydechl slab\u011b Tom a kousnul se do rtu. Pousm\u00e1l se a odepnul si st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u00edzek z krku. Sev\u0159el ho pevn\u011b ve sv\u00e9 dlani, ke kter\u00e9 sklopil pohled. Pousm\u00e1l se, splnil sv\u016fj \u00fakol, u\u017e se m\u016f\u017ee vydat na nekone\u010dnou cestu s rodi\u010di. Zamrkal a zvednul pohled k Billovi. Usm\u00e1li se na sebe.  <\/div>\n
„Jsi… Kr\u00e1sn\u00fd,“ za\u0161eptal Tom a nahnul do strany hlavu. Pe\u010dliv\u011b zkoumal \u010dernovl\u00e1skovu tv\u00e1\u0159, kterou opravdu nekazila jedin\u00e1 chybi\u010dka. V\u0161echny k\u0159ivky byly tak dokonal\u00e9, jako z porcel\u00e1nu. Bill se usm\u00e1l a pootev\u0159el tro\u0161ku rty, jeho dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159e nabraly tro\u0161ku r\u016f\u017eov\u00e9 barvy. N\u011bm\u00fdmi \u00fasty nazna\u010dil vd\u011b\u010dn\u00fd d\u00edk a hluboce se d\u00edval do dred\u00e1\u010dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly kouzeln\u00e9 jako jeho. Vlastn\u011b, byly stejn\u00e9. Tom nat\u00e1hl k jeho tv\u00e1\u0159i ruku a lehce ho chytil za bradu. Jeho k\u016f\u017ee byla sametov\u011b jemn\u00e1. Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di a trhan\u011b vydechl, nechal se od Toma p\u0159it\u00e1hnout obli\u010dejem bl\u00ed\u017e, s\u00e1m si tro\u0161ku bl\u00ed\u017e poposedl. Zachv\u011bl se, kdy\u017e c\u00edtil na sv\u00fdch rtech Tom\u016fv tepl\u00fd dech. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, c\u00edtil, jak mu n\u011bco<\/em> nad\u0161en\u011b posko\u010dilo v hrudn\u00edku.  <\/div>\n
Tomovi vzru\u0161en\u00edm p\u0159ejel po z\u00e1dech mr\u00e1z. Spojil jejich rty k sob\u011b a dr\u017eel je lehce s plnou n\u011b\u017enost\u00ed na sob\u011b p\u0159itisknut\u00e9. Billovy o\u010di byly zase plny st\u0159\u00edbrn\u00fdch perel, Tomov\u00fdm t\u011blem kolovalo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo, cel\u00fd se chv\u011bl, tak jako Bill. Tom se kousek odt\u00e1hnul, aby se mohl Billovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Byly uslzen\u00e9, ale nad\u0161en\u011b z\u00e1\u0159ily. Usm\u00e1li se na sebe. \u010cernovl\u00e1sek stydliv\u011b sklopil pohled a kousnul se do spodn\u00edho rtu. Tom se pousm\u00e1l a v\u011bnoval mu je\u0161t\u011b mal\u00fd polibek na \u010delo. Bill zhluboka vydechnul a zachv\u011bly se mu \u0159asy. Zvednul k Tomovi pohled a nechal si jeho rukou set\u0159\u00edt slzy. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, Tom byl tak… mil\u00fd? Nebylo to, to spr\u00e1vn\u00e9 slovo, pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed Billov\u00fdch pocit\u016f, ale p\u0159eci jen… Tom si ol\u00edznul rty a pod\u00edval se na \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd s \u00fasm\u011bvem pouze k\u00fdvnul.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek nastavil dla\u0148 a Tom mu na ni medailon pomalu polo\u017eil. Bill slab\u011b n\u011bm\u011b nazna\u010dil \u00fasty d\u00edk, Tom s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Te\u010f ti m\u016f\u017eu splnit, jak\u00e9koliv p\u0159\u00e1n\u00ed si bude\u0161 p\u0159\u00e1t,“ ozvalo se jako by ozv\u011bnou m\u00edstnost\u00ed chlapeck\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1n\u00ed?“ p\u00edpl Tom a pousm\u00e1l se. Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Je jen jedin\u00e1 v\u011bc, kterou si p\u0159eju,“ \u0161eptnul dred\u00e1\u010d s \u00fasm\u011bvem na rtech a sklopil pohled k zemi, kterou st\u00e1le pokr\u00fdvaly fialkov\u00e9 kam\u00ednky. Jeho prsty na rukou si za\u010daly pohr\u00e1vat s lemem dlouh\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych\u2026 Cht\u011bl bych b\u00fdt zase s rodi\u010di,“ \u0161eptnul a se slzami v o\u010d\u00edch, ale st\u00e1le \u00fasm\u011bvem na rtech zvednul pohled k Billovi, jeho\u017e \u00fasm\u011bv dovolil odhalit \u0159adu dokonale b\u00edl\u00fdch zub\u016f. P\u0159ik\u00fdvnul a medailon, kter\u00fd mu Tom p\u0159edal, si zapnul na krk. P\u0159iv\u0159el o\u010di a se spokojen\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm na tv\u00e1\u0159i ti\u0161e vydechnul.  <\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed se proneslo zlat\u00e9 sv\u011btlo, miliony jisk\u0159i\u010dek pl\u00e1polalo okolo Billova t\u011bla. Jeho k\u0159\u00eddla se zacelila a byla dokonale nepo\u0161kozen\u00e1, p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1. Mal\u00e9 kam\u00ednky, kter\u00e9 p\u0159edstavovaly zbytky \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch slz zmizely. Jeho t\u011blo se st\u00e1valo sou\u010d\u00e1st\u00ed jisker, jako zlat\u00fd jemn\u00fd prach. Jiskry pomalu padaly k zemi a zhasly. Sv\u011btlo st\u0159\u00edbrn\u00e9 sv\u00ed\u010dky prudce zapl\u00e1polalo a m\u00edstnost\u00ed se mihl fialov\u00fd z\u00e1blesk. Najednou cel\u00e1 m\u00edstnost upadla do n\u011bmoty, \u010derno\u010dern\u00e9 tmy ale p\u0159\u00edjemn\u00e9ho tepla. Tomovo t\u011blo padlo ti\u0161e k zemi a bezvl\u00e1dn\u011b z\u016fstalo le\u017eet. S \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i bez jedin\u00e9ho pohybu zav\u0159el nav\u017edy o\u010di. Ocitl se d\u00edky \u010dernovlas\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed tam, kde byl \u0161\u0165astn\u00fd, spolu s milovan\u00fdmi osobami. Je tam, kde je mu opravdu nejl\u00e9pe, kde jeho du\u0161e bloud\u00ed spole\u010dn\u011b s \u010dern\u00fdm and\u011blem, kter\u00fd ron\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00e9 slzy.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Ahojda \ud83d\ude42 M\u00e1m tady pro v\u00e1s pov\u00eddku, se speci\u00e1ln\u00edm v\u011bnov\u00e1n\u00edm\u2026 Je to jen a jen pro jednu osobu, kter\u00e9 chci pod\u011bkovat za \u00fa\u017easn\u00fd v\u00fdlet (\u00fachylee ;D ) a vlastn\u011b \u00fapln\u011b za v\u0161echno (: Au\u00ed\u00ed\u00ed, tud\u00ed\u017e\u2026 Tato pov\u00eddka je v\u011bnovan\u00e1 pro<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10805","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10805","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10805"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10805\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10805"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10805"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10805"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}