{"id":10832,"date":"2010-08-31T17:00:00","date_gmt":"2010-08-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10805"},"modified":"2010-08-31T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-31T16:00:00","slug":"geisha-from-tokyo-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/31\/geisha-from-tokyo-1\/","title":{"rendered":"Geisha from Tokyo 1."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Kakinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl na z\u00e1pra\u017e\u00ed jednoho z mal\u00fdch japonsk\u00fdch domk\u016f. S lehce zaklon\u011bnou hlavou sledoval stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se nebe a h\u016flkami od r\u00fd\u017ee si poklep\u00e1val do stehna. Nebyl Japonec a jeho jm\u00e9no bylo Bill. V rodin\u011b Tadashi \u017eil u\u017e p\u0159es p\u016fl roku. Miloval je skoro jako vlastn\u00ed rodinu a oni jeho zrovna tak.  
„Bille… u\u017e je pozd\u011b. M\u011bl bys j\u00edt sp\u00e1t. R\u00e1no zase \u010dek\u00e1 pr\u00e1ce.“ Vyru\u0161il ho z my\u0161lenek Suki. Otec rodiny.  
„U\u017e p\u016fjdu.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Bill a sto\u010dil sv\u016fj zrak zp\u00e1tky k nebi. Byl tak daleko od sv\u00e9ho rodn\u00e9ho domova. Suki si p\u0159isedl vedle n\u011bj a objal ho kolem ramen. 
„Po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, kde m\u016f\u017ee b\u00fdt?“ Lehce s n\u00edm pot\u0159\u00e1sl v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m gestu. Bill jen ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Mysl\u00edm na n\u011bj ka\u017edou svou volnou chv\u00edli, a dokonce i kdy\u017e ji nem\u00e1m.“ Vydechl ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek. Op\u0159el se bokem o sv\u00e9ho ot\u010d\u00edma a hlavu si zap\u0159el o jeho rameno. Byl r\u00e1d za to, \u017ee poznal tuhle rodinu a mohl s nimi \u017e\u00edt, jako by byl opravdu jejich vlastn\u00ed syn. Byl obklopen l\u00e1skou a pochopen\u00edm. Jen\u017ee mu st\u00e1le ten n\u011bkdo chyb\u011bl. <\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ti ur\u010dit\u011b chyb\u00ed, ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jednou se spolu znovu setk\u00e1te. S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee se ti sna\u017e\u00edme, Bille, pomoct jej naj\u00edt, ale n\u011bkdy to nejde tak lehko, jak by si \u010dlov\u011bk p\u0159\u00e1l.“ \u0160pitnul ti\u0161e otec. On samotn\u00fd m\u011bl Billa moc r\u00e1d a kdykoli mohl, se v\u0161\u00edm mu pomohl. Bill se sv\u00e9 nyn\u011bj\u0161\u00ed rodin\u011b tak\u00e9 hodn\u011b \u010dasto sv\u011b\u0159oval. Vypr\u00e1v\u011bl jim o sv\u00e9m p\u0159ede\u0161l\u00e9m \u017eivot\u011b. A tak\u00e9 jim vypr\u00e1v\u011bl o n\u011bm. O tom, kter\u00e9ho u\u017e tak dlouho hled\u00e1.<\/div>\n
\n
„J\u00e1 v\u00edm, Suki. D\u011bkuju ti. D\u011bl\u00e1\u0161 toho pro m\u011b opravdu hodn\u011b. Budu ti nadosmrti vd\u011b\u010dn\u00fd.“ pousm\u00e1l se Bill a pomalu se zvedl na nohy. Nebyl unaven\u00fd, ale nau\u010dil se chodit sp\u00e1vat brzy. R\u00e1no se tu vst\u00e1valo v\u00e1\u017en\u011b brzy a cel\u00fd den se pracovalo. Rodina Tadashi se musela vskutku hodn\u011b oh\u00e1n\u011bt, aby u\u017eivila sv\u00e9 t\u0159i d\u011bti, z toho to nejmlad\u0161\u00ed teprve t\u0159\u00edlet\u00e9, a tud\u00ed\u017e pr\u00e1ce neschopn\u00e9, a je\u0161t\u011b k tomu Billa.  
„Dobrou noc.“ Pop\u0159\u00e1l jemu, jeho \u017een\u011b a i jejich d\u011btem, kter\u00e9 bral u\u017e jako nevlastn\u00ed sourozence.“ Zalezl do sv\u00e9ho pokoj\u00edku a zav\u0159el za sebou posuvn\u00e9 dve\u0159e. V\u011bt\u0161inou tu s n\u00edm sp\u00e1vali, je\u0161t\u011b oba mal\u00ed chlapci, ale te\u010f byli ve vedlej\u0161\u00edm. Bill se nau\u010dil usnout velice rychle. <\/div>\n
*flashback*<\/div>\n
\n

„Tome… Tome, kde jsi?“ Volal sv\u00e9ho bratra, svoje dvoj\u010de, po cel\u00e9m dom\u011b, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. 
„Tome, ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161.“ Zakroutil Bill pusou a vlezl do bratrova pokoje. Zara\u017een\u011b z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b a z\u00edral do bratrovy sk\u0159\u00edn\u011b. Zela pr\u00e1zdnotou.<\/div>\n

Bill v danou chv\u00edli nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 z pr\u00e1zdnoty bratrovy sk\u0159\u00edn\u011b myslet. O\u010dkama t\u011bkal po pokoji a sna\u017eil se naj\u00edt alespo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo, co by jej uklidnilo z pocitu, \u017ee Tom nen\u00ed pry\u010d. Nena\u0161el ale nic. V\u0161echno nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee Tom snad utekl z domu a vzal si sv\u00e9 v\u011bci a oble\u010den\u00ed. Ale pro\u010d? To Bill nev\u011bd\u011bl. Nech\u00e1pal to.  
„Tome, tohle nen\u00ed legrace.“ Vydechl Bill zt\u011b\u017eka. O\u010di m\u011bl sklen\u011bn\u00e9 od slz jako dva k\u0159i\u0161\u0165\u00e1ly. Hlas se mu pomalu ot\u0159\u00e1sal. Srdce mu t\u011b\u017eklo. Tohle legrace opravdu nebyla. Alespo\u0148 pro \u010dernovlas\u00e9ho chlapce ne.  <\/div>\n
„Notak, vylez, a\u0165 u\u017e jsi kde si.“ Volal u\u017e zoufale Bill st\u00e1le do pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje. Hledal v\u0161ude, ale ani za m\u00e1k neusp\u011bl. Tom byl v\u00e1\u017en\u011b pry\u010d a nic si tu nenechal. \u017d\u00e1dn\u00fd vzkaz tady nele\u017eel pro Billa, aby jej uklidnil, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed. Kam \u0161el, a hlavn\u011b pro\u010d. 
Pokoj z\u016fstal pr\u00e1zdn\u00fd a opu\u0161t\u011bn\u00fd tak stejn\u011b, jak se pr\u00e1v\u011b c\u00edtil s\u00e1m Bill.  
Ub\u011bhlo n\u011bkolik dn\u00ed a nic se nezm\u011bnilo. V pokoji nic, a p\u0159edev\u0161\u00edm nikdo nep\u0159ibyl. Tehdy u\u017e nikdy.<\/div>\n
*konec flashbacku*<\/div>\n
\n

Na druh\u00fd den r\u00e1no, jen co vy\u0161lo slunce na oblohu, a tak uv\u00edtalo nov\u00fd den, se Bill pr\u00e1v\u011b probudil. Pomalu rozlepil sv\u00e1 o\u010dka a zamrkal dlouh\u00fdmi \u0159asami.  
Bydlel tady ji\u017e dlouho a za tu dobu se nau\u010dil vst\u00e1vat s v\u00fdchodem slunce. Pot\u00e9 co hned vstal z postele, zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, aby se mohl alespo\u0148 rychle nasn\u00eddat a n\u00e1sledn\u011b si ud\u011blat men\u0161\u00ed hygienu, aby vypadal jako \u010dlov\u011bk. Pak hned n\u00e1sledovala pr\u00e1ce jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd den.<\/p>\n<\/div>\n

„Bille\u2026 Bille,“ p\u0159iskota\u010dil k n\u011bmu hned osmilet\u00fd chlapec s \u00fasm\u011bvem na rtech a omotal mu svoje d\u011btsk\u00e9 ruce kolem pasu. Bill se usm\u00e1l a pohladil ho po \u010dern\u00fdch vlasech.  
„Ahoj, Akeno. Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Bill obdivoval energii toho chlapce. Byl mal\u00e9 d\u00edt\u011b a u\u017e pom\u00e1hal s \u010d\u00edm mohl, a p\u0159esto se nikdy z jeho rt\u016f neztr\u00e1cel \u00fasm\u011bv.  
„Tob\u011b se o n\u011bm zase zd\u00e1lo, vi\u010f? Volal jsi ho,“ zvedl k n\u011bmu chlapec tmav\u00e9 o\u010di a Bill si jen povzdychl. M\u00edsto odpov\u011bdi se sklonil a l\u00edbnul ho do vlas\u016f.  
„Poj\u010f. Rychle ud\u011bl\u00e1me svoj\u00ed pr\u00e1ci a pak si p\u016fjdeme hr\u00e1t.“ Cht\u011bl odv\u00e9st jeho pozornost jinam. Necht\u011bl zbyte\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let nad Tomem, i kdy\u017e to tak d\u011blal v\u00edc ne\u017e \u010dasto. A\u017e do ob\u011bda m\u011bl co d\u011blat. B\u00fdval z pr\u00e1ce vy\u010derpan\u00fd, ale nikdy si nest\u011b\u017eoval. Jeho nov\u00e1 rodina po n\u011bm nikdy nic necht\u011bla, a tak to Bill bral jako jistou spl\u00e1tku toho, \u017ee u nich m\u016f\u017ee b\u00fdt.  <\/div>\n
„Zlato, nech Billa si odpo\u010dinout a jdi si hr\u00e1t s  Shijo.“ Odehnala matka svoji ratolest, kter\u00e1 Billa tahala za ruk\u00e1v, a u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se mu sna\u017eila vysv\u011btlit japonsk\u00fd vtip, kter\u00fd Bill nech\u00e1pal. Bill neum\u011bl japonsky zcela plynule, ale u\u010dil se rychle. Kdy\u017e bylo nejh\u016f\u0159, mluvil anglicky. Jeliko\u017e Suki p\u00e1r anglick\u00fdch fr\u00e1z\u00ed ovl\u00e1dal. Nau\u010dil se od obchodn\u00edk\u016f.  
„Ale kdy\u017e on to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe.“ Nafoukl tv\u00e1\u0159i\u010dky Akeno. Jeho matka se jen zasm\u00e1la. 
„Pochop\u00ed to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Te\u010f ho nech.“ Jemn\u011b ho postr\u010dila do chodbi\u010dky a d\u00e1l um\u00fdvala n\u00e1dob\u00ed od j\u00eddla.  
„Bille, jsi si v\u00e1\u017en\u011b jist\u00fd, \u017ee je tady? V Japonsku?“ Promluvila na huben\u00e9ho chlapce, ale neot\u00e1\u010dela se na n\u011bj. Bill nejist\u011b poklepal nehtem o nizou\u010dk\u00fd kulat\u00fd stolek. U\u017e mockr\u00e1t p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda se sem nevydal zbyte\u010dn\u011b. Ale v\u011b\u0159il tomu, \u017ee ne.  
„Ne, Gino. V\u00edm to jist\u011b. Je tady. Hledal jsem ho tak dlouho. M\u011bl letenku do Japonska. V\u00edm, \u017ee tu n\u011bkde je.“ Vzdychnul Bill. P\u0159ipadal si ale ve slep\u00e9 uli\u010dce. Jak m\u011bl naj\u00edt jednoho \u010dlov\u011bka v cel\u00e9m Japonsku?<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to, jako by m\u011bl naj\u00edt jehlu v kupce sena. Ale Bill se i p\u0159esto necht\u011bl vzd\u00e1t. Hledal by sv\u00e9ho ztracen\u00e9ho bratra do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Vzdal by se jedin\u011b tehdy, kdy\u017e by mu srdce p\u0159estalo b\u00edt. Ale ono po\u0159\u00e1d bilo. 
„Pokud jsi si tedy tolik jist, v\u011b\u0159\u00edm i j\u00e1, \u017ee tady n\u011bkde je. Ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 pravdu, kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ Usm\u00e1la se lehce Gina, ale st\u00e1le byla k Billovi oto\u010den\u00e1 z\u00e1dy. V ur\u010dit\u00fdch chv\u00edl\u00edch j\u00ed bylo Billa l\u00edto, kdy\u017e jej pozorovala, ani\u017e by on o tom v\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bla, \u017ee na sv\u00e9ho bratra hodn\u011b mysl\u00ed, i kdy\u017e se mnohokr\u00e1t sna\u017eil sv\u00e9 my\u0161lenky dostat n\u011bkam jinam.  
„Kdybych v\u011bd\u011bl alespo\u0148, kde p\u0159esn\u011b hledat, bylo by to snaz\u0161\u00ed.“ Vydechl ti\u0161e Bill, a p\u0159itom pozoroval sv\u00e9 dlouh\u00e9 a v\u017edy upraven\u00e9 nehty.  
„Mo\u017en\u00e1 je bl\u00ed\u017e, ne\u017e si sami mysl\u00edme. Mo\u017en\u00e1 se d\u00edv\u00e1\u0161 \u0161patn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e bys m\u011bl, Bille.“ \u0160pitla ti\u0161e Gina a domyla posledn\u00ed tal\u00ed\u0159. 
„Mo\u017en\u00e1,“ povzdechnul si \u010dernovl\u00e1sek a st\u00e1le up\u0159en\u011b koukal na sv\u00e9 nehty. Nezvedal pohled. 
„Kdybych dostal alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 \u010di hloup\u00e9 znamen\u00ed k tomu, abych se k Tomovi p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Pro\u010d je to tak t\u011b\u017ek\u00fd, Gino?“ Zvednul pomalu hlavu a up\u0159el sv\u016fj zrak na svou nevlastn\u00ed matku. Snad jako by ji \u017e\u00e1dal, aby mu dala odpov\u011b\u010f, kterou pot\u0159eboval sly\u0161el. Jen\u017ee on s\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee tomu tak nebude. 
„V\u00ed\u0161, Bille, \u017eivot nikdy nebyl lehk\u00fd a v\u017edycky si s n\u00e1mi pohr\u00e1val. Ka\u017ed\u00fd se jim musel probojovat a nic ne\u0161lo bez p\u0159ek\u00e1\u017eek. To by pak nebyl \u017eivot, kdyby tomu tak nebylo. Ale j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ho jednou najde\u0161. V\u011b\u0159\u00edm tomu, a kdybych ti mohla v\u00edc pomoct, v\u011b\u0159 mi, \u017ee to ud\u011bl\u00e1m.“ Vydechla ti\u0161e Gina, a p\u0159itom se op\u00edrala o kuchy\u0148skou linku. Sv\u016fj pohled op\u011btovala Billovi. 
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano. A d\u011bkuju za v\u0161echno.“ Pomalu se postavil a p\u0159e\u0161el k Gin\u011b a nutn\u011b ji objal. Byl za n\u00ed, za celou tuhle rodinu, neskute\u010dn\u011b moc r\u00e1d. Kdyby nebylo jich, s\u00e1m Bill by nev\u011bd\u011bl, kde by pr\u00e1v\u011b byl.  <\/div>\n
Tahle japonsk\u00e1 rodina mu d\u00e1vala o n\u011bco v\u00edc nad\u011bje k tomu, \u017ee bude moct Toma naj\u00edt. Podporovala ho a sami oni se sna\u017eili Toma naj\u00edt. Nejen Bill. Jen\u017ee st\u00e1le nikdo nic nev\u011bd\u011bl.  
Gina sama Billa objala, l\u00edbla ho jemn\u011b do jeho \u010dern\u011b havran\u00edch vlas\u016f. Hodnou chv\u00edli jen tak st\u00e1li a obj\u00edmali se, kdy\u017e nakonec se Bill s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hl. V\u017edy mu ud\u011blalo l\u00edp, kdy\u017e mohl c\u00edtit n\u011b\u010d\u00ed objet\u00ed, kter\u00e9 bylo up\u0159\u00edmn\u00e9, i kdy\u017e by dal v\u0161echno za to, aby jej te\u010f mohl obj\u00edmat jeho bratr. Ale i za tohle byl nesm\u00edrn\u011b moc r\u00e1d. Bylo to te\u010f to jedin\u00e9, co m\u011bl. 
„Nev\u00edm, co bych si bez v\u00e1s po\u010dal.“ Usm\u00e1l se lehce Bill a vl\u00eddn\u011b se na Ginu pod\u00edval.<\/div>\n
„Nech toho, Bille. \u0158\u00edk\u00e1\u0161 to po\u0159\u00e1d.“ Zasm\u00e1la se Gina a pustila Billovo huben\u00e9 t\u011blo.  
„Dnes u\u017e tu pr\u00e1ci nech. Suki odjel do m\u011bsta a v\u0161echno d\u016fle\u017eit\u00e9 je hotov\u00e9.“ Vyt\u00e1hla mu z rukou prout\u011bn\u00fd ko\u0161, kter\u00e9ho se Bill chopil a do kter\u00e9ho sb\u00edrali r\u00fd\u017ei. 
„Tak dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvl a za\u0161el k sob\u011b. Dve\u0159e nechal otev\u0159en\u00e9. Nikdo je tu nikdy nezav\u00edral. Jen na noc. Vzal si kus pap\u00edru a inkoust, a u\u010dil se ps\u00e1t dal\u0161\u00ed japonsk\u00e9 znaky. P\u0159ipadalo mu to docela n\u00e1ro\u010dn\u00e9, a tak to vy\u017eadovalo notnou d\u00e1vku soust\u0159ed\u011bn\u00ed. A to mu pom\u00e1halo nemyslet na Toma. <\/p>\n

*ve\u010der* <\/div>\n

„Suki… tohle nem\u016f\u017eeme. N\u011bjak to zvl\u00e1dneme, ale tohle… Ubl\u00ed\u017e\u00edme mu t\u00edm. To si nezaslou\u017e\u00ed. U\u017e tak trp\u00ed v\u00edc ne\u017e dost.“ Nal\u00e9hala pla\u010dtiv\u011b Gina na sv\u00e9ho mu\u017ee.  
„Nem\u00e1me na vybranou. V\u00ed\u0161 dob\u0159e, jak to je. Je jako m\u016fj syn, ale… nejde to jinak. Miluju ho jako vlastn\u00edho, ale nen\u00ed to n\u00e1\u0161 syn. Bu\u010f mus\u00edme d\u00e1t jeho, nebo jedno z na\u0161ich vlastn\u00edch d\u011bt\u00ed.“ Suki mluvil stejn\u011b tak zkrou\u0161en\u011b jako jeho \u017eena. Zpr\u00e1vy z m\u011bsta nebyly v\u016fbec vesel\u00e9. Jejich finan\u010dn\u00ed situace byla mizern\u00e1 a jedinou z\u00e1chranou bylo prodat jedno z d\u011bt\u00ed. D\u011bti v Japonsku m\u00edvaly ob\u010das vysokou cenu. Gina popot\u00e1hla. 
„\u0158ekni mu to ty… j\u00e1 bych to nedok\u00e1zala.“ Vzlykla a vymanila se z man\u017eelova n\u011b\u017en\u00e9ho sev\u0159en\u00ed.  
„Bille.. .mus\u00edm s tebou nutn\u011b mluvit.“ Nakoukl Suki do dve\u0159\u00ed Billova pokoj\u00edku a ten jen p\u0159ik\u00fdvl. Ze Sukiho v\u00fdrazu poznal, \u017ee se nejedn\u00e1 o nic dobr\u00e9ho. Posadil se naproti n\u011bmu za kulat\u00fd stolek a napjat\u011b \u010dekal, co m\u00e1 Suki na srdci.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Kakinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Kakinka \u010cernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl na z\u00e1pra\u017e\u00ed jednoho z mal\u00fdch japonsk\u00fdch domk\u016f. S lehce zaklon\u011bnou hlavou sledoval stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se nebe a h\u016flkami od r\u00fd\u017ee si poklep\u00e1val do stehna. Nebyl Japonec a jeho jm\u00e9no bylo Bill. V rodin\u011b Tadashi \u017eil u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[357],"tags":[],"class_list":["post-10832","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-geisha-from-tokyo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10832","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10832"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10832\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10832"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10832"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10832"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}