{"id":10857,"date":"2010-08-28T17:00:00","date_gmt":"2010-08-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10830"},"modified":"2010-08-28T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-28T16:00:00","slug":"i-ve-been-dying-to-save-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/28\/i-ve-been-dying-to-save-you-5\/","title":{"rendered":"I’ve been dying to save you 5."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"424\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Vzali m\u011b, Andreasi!“ Zaj\u00e1sal radostn\u011b Tom. Pozoroval Andyho, le\u017e\u00edc\u00edho na posteli a nejev\u00edc\u00edho \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky radosti, jakou m\u00e1 pr\u00e1v\u011b Tom.<\/div>\n
„Eeh, co\u017ee? Nech m\u011b sakra sp\u00e1t\u2026“<\/div>\n
„Andy, je to kluk stejn\u011b starej jako j\u00e1, bydl\u00ed v takov\u00fdm luxusn\u00edm drah\u00fdm bar\u00e1ku! Budu jenom cel\u00e9 l\u00e9to s n\u00edm, nast\u011bhovanej u n\u011bho doma, za velk\u00fd prachy! Tak sly\u0161\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No jo…“ Vid\u011bl, jak se Andreas jenom p\u0159eto\u010dil na druh\u00fd bok, aby nemusel sledovat Toma, ze kter\u00e9ho trysk\u00e1 radost. Ten si mezit\u00edm h\u00e1zel p\u00e1r sv\u00fdch v\u011bc\u00ed do ta\u0161ky a rozhodl se, \u017ee mus\u00ed j\u00edt k sob\u011b ‚dom\u016f‘ pro oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
Vystoupil z autobusu a docela posp\u00edchal ke star\u00e9mu zn\u00e1m\u00e9mu panelov\u00e9mu domu. Doufal, \u017ee tam Amandu nepotk\u00e1 a bylo tomu tak. Na stolku byl vzkaz, \u017ee m\u00e1 j\u00edt do hajzlu a \u017ee Eliot byl v posteli v\u017edycky lep\u0161\u00ed ne\u017e on. Jenom se u\u0161kl\u00edbl nad jej\u00ed pitomost\u00ed a usm\u00e1l se, d\u00edky my\u0161lence na Billa. Ve\u0161el do lo\u017enice, kde m\u011bl svoje oble\u010den\u00ed u\u017e naskl\u00e1dan\u00e9 do kom\u00ednk\u016f na posteli. Jako by ta svin\u011b v\u011bd\u011bla, \u017ee si pro n\u011b p\u0159ijde. P\u0159itom je to jeho byt, ne jej\u00ed… Rad\u0161i se t\u00edm u\u017e necht\u011bl zab\u00fdvat, jenom si jednodu\u0161e sbalil v\u011bci do velk\u00e9 cestovn\u00ed ta\u0161ky, pobral p\u00e1r osobn\u00edch v\u011bc\u00ed a vypadl z t\u00e9 proklet\u00e9 budovy.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b ub\u011bhlo p\u00e1r hodin, den se u\u017e bl\u00ed\u017eil k ve\u010deru, kdy\u017e Tom dorazil zp\u00e1tky na jeho nov\u00e9 ‚pracovn\u00ed m\u00edste\u010dko‘. V jedn\u00e9 ruce nesl ta\u0161ku se sv\u00fdmi v\u011bcmi a v druh\u00e9 ta\u0161ku z obchodu. Nakoupil n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, kter\u00e9 si myslel, \u017ee by mohl zvl\u00e1dnout uva\u0159it, taky n\u011bjak\u00e9 ovoce, na kter\u00e9 byla v kuchyni nachyst\u00e1na dr\u00e1t\u011bn\u00e1 miska, av\u0161ak pr\u00e1zdn\u00e1. V t\u00e9 stejn\u00e9 ruce je\u0161t\u011b nesl kytici \u010derven\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed, o kter\u00fdch si myslel, \u017ee by se mohly hodit k tomu temn\u00e9mu pokoji.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Jakmile seb\u011bhl schody a ve\u0161el dovnit\u0159, spat\u0159il Billa na seda\u010dce. Na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b jako p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e tu byl poprv\u00e9, jen\u017ee te\u010f sed\u011bl ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyz\u00fdvav\u00e9 p\u00f3ze. Z\u00e1dy op\u0159en\u00fd o bok seda\u010dky na hromad\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a jednu nohu hozenou p\u0159es op\u011bradlo, s cigaretou v ruce, se usm\u00e1l na Toma. Ten jeho \u00fasm\u011bv ani nezaregistroval, jenom ho up\u0159en\u011b pozoroval, p\u0159es jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy a\u017e k bok\u016fm, potom zbytek t\u011bla. M\u011bl na sob\u011b jenom n\u011bjak\u00e9 kra\u0165\u00e1sky a stejn\u00e9 \u010dern\u00e9 tri\u010dko jako p\u0159edt\u00edm… Tom nech\u00e1pal, co se to s n\u00edm d\u011bje, najednou se mu rozt\u0159\u00e1sla kolena, ta\u0161ky musel rychle polo\u017eit, jinak by je upustil na zem. Byl fascinov\u00e1n.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161pitl Bill a vydechoval kou\u0159. Tv\u00e1\u0159il se u toho nadm\u00edru spokojen\u011b a u\u017e\u00edval si ten pocit. „Tak u\u017e si nese\u0161 v\u011bci, Tome?“ Oto\u010dil hlavu v\u00edce na Toma a musel se culit, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jeho pl\u00e1n, zap\u016fsobit na n\u011bj, zab\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„J-jo…“ kone\u010dn\u011b se vzpamatoval, „taky jsem byl n\u011bco nakoupit, tak ti to d\u00e1m do kuchyn\u011b, jo?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Bill se na n\u011bj usm\u00e1l a zadusil dokou\u0159enou cigaretu. Tom mezit\u00edm ode\u0161el do kuchyn\u011b s n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161kou a za\u010dal v\u0161echny potraviny vyskl\u00e1d\u00e1vat na linku. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 kam d\u00e1t, ale bylo mu hloup\u00e9 si zavolat na pomoc Billa, kter\u00fd si zapaloval dal\u0161\u00ed cigaretu. Vypadal a\u017e moc zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Tak tedy jednodu\u0161e v\u0161echno nah\u00e1zel na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta police a sk\u0159\u00edn\u011b, potom dal kytici r\u016f\u017e\u00ed do v\u00e1zy na st\u016fl. Bill se na n\u011b hned pod\u00edval a pousm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161… j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee bys nem\u011bl kou\u0159it,“ \u0161eptl Tom s obavami v hlase. Mo\u017en\u00e1 to bylo a\u017e moc troufal\u00e9 na to, \u017ee je tu prvn\u00ed den, ale p\u0159ece jenom se m\u011bl o Billa starat, ne? Tak ho nem\u016f\u017ee nechat ni\u010dit si zdrav\u00ed, kdy\u017e ho m\u00e1 u\u017e jen tak na vl\u00e1sku. S\u00e1m sice taky kou\u0159il, ale kv\u016fli Billovi by s t\u00edm klidn\u011b p\u0159estal. Tedy pokud by cht\u011bl. Chv\u00edli bylo ticho, ale hned nato se Bill za\u010dal tv\u00e1\u0159it na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Hele, to je m\u016fj \u017eivot, tak se mi do n\u011bj neser!“ Na\u0161tvan\u011b se zvedl a zabouchl se ve sv\u00e9 lo\u017enici. Ta Tomova slova mu p\u0159ipom\u00ednala otce, kter\u00e9ho nem\u011bl r\u00e1d. Ne, on ho p\u0159\u00edmo nen\u00e1vid\u011bl, proto\u017ee to kv\u016fli n\u011bmu zem\u0159ela jeho m\u00e1ma. P\u00e1r slz si na\u0161lo cesti\u010dku po jeho tv\u00e1\u0159i, ale rychle je set\u0159el. Pod\u00edval se na sebe do zrcadla, poupravil si \u0161\u00e1tek na hlav\u011b a chvilku na sebe z\u00edral. Cht\u011bl se vr\u00e1tit zp\u00e1tky, ale kdy\u017e pootev\u0159el dve\u0159e, usly\u0161el tich\u00e9 \u0161ept\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To jsi posral, Tome,“ zanad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b Tom a neuv\u011bdomil si, \u017ee skrz pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e ho Bill sly\u0161\u00ed. Smutn\u011b si povzdychl. C\u00edtil se z toho \u0161patn\u011b, \u017ee mu Bill vynadal hned prvn\u00ed den, ale rozhodl se, \u017ee uva\u0159\u00ed ‚pol\u00edvku m\u00edru‘.<\/div>\n
Nachystal si v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 suroviny a postavil hrnec na spor\u00e1k. Jenom tak z\u00edral na pokli\u010dku, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. M\u011bl se j\u00edt Billovi omluvit? Cht\u011bl ho v\u016fbec vid\u011bt?<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, \u017ee ale Bill u\u017e  potichu vych\u00e1z\u00ed ze sv\u00e9 lo\u017enice.<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome…“ vypustil z \u00fast tato tich\u00e1 sl\u016fvka. Tom se na n\u011bj jen trochu oto\u010dil a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b.“ Bill se taky trochu pousm\u00e1l a sto\u010dil pohled na fotku s jeho b\u00fdval\u00fdm p\u0159\u00edtelem.<\/div>\n
„Je hezkej, \u017ee?“ Tom se pod\u00edval, kam Bill sm\u011b\u0159uje sv\u016fj zrak. Koukal na onu fotku a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli byl ten kluk hezk\u00fd. Tom nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad kr\u00e1sou chlapc\u016f, jemu se l\u00edbily holky. Jestli byl tenhle kluk p\u011bkn\u00fd, tak Bill byl taky.<\/div>\n
„Jo, je.“ Tom se sebev\u011bdom\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e si myslel, \u017ee je t\u0159eba taky hezk\u00fd… M\u00e1 p\u0159eci svaly, op\u00e1len\u00e9 t\u011blo, dobrou ple\u0165.<\/p>\n<\/div>\n
„Z\u00edtra r\u00e1no jedu do nemocnice, doprovod\u00ed\u0161 m\u011b, ano?“ vytrhla ho Billova slova z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys „Vzali m\u011b, Andreasi!“ Zaj\u00e1sal radostn\u011b Tom. Pozoroval Andyho, le\u017e\u00edc\u00edho na posteli a nejev\u00edc\u00edho \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky radosti, jakou m\u00e1 pr\u00e1v\u011b Tom. „Eeh, co\u017ee? Nech m\u011b sakra sp\u00e1t\u2026“ „Andy, je to kluk stejn\u011b starej jako j\u00e1, bydl\u00ed v takov\u00fdm luxusn\u00edm drah\u00fdm bar\u00e1ku! Budu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[345],"tags":[],"class_list":["post-10857","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-ve-been-dying-to-save-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10857","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10857"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10857\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10857"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10857"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10857"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}