{"id":10875,"date":"2010-08-26T16:00:00","date_gmt":"2010-08-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10848"},"modified":"2010-08-26T16:00:00","modified_gmt":"2010-08-26T15:00:00","slug":"what-you-want-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/26\/what-you-want-6\/","title":{"rendered":"What you want 6."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
\"436\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom sed\u011bl v jejich lavici a ka\u017edou vte\u0159inu kontroloval hodinky. Bylo u\u017e za minutu osm a Bill nikde. D\u011blalo mu to starosti. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v\u010dera, proto\u017ee Bill norm\u00e1ln\u011b do \u0161koly chodil, i kdy\u017e se t\u0159eba chytli nebo n\u011bco, v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed z domu odej\u00edt d\u0159\u00edv ne\u017e jeho rodi\u010de, a tak pokud je doma, tak o tom v\u011bd\u00ed. Ale nev\u011bd\u011bl, o \u010dem v\u0161em. Nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by jim to Bill \u0159ekl a nebyl dobr\u00fd lh\u00e1\u0159 ani simulant. Tak\u017ee bu\u010f dob\u011bhne na posledn\u00ed chv\u00edli, nebo je doopravdy nemocn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e zazvonilo, Tom m\u011bl jasno. Cel\u00fdch sedm hodin ve \u0161kole myslel na to, co asi s Billem je. Neskute\u010dn\u011b ho bolel \u017ealudek a nem\u011bl ani chu\u0165 na sva\u010dinu. Cht\u011bl vid\u011bt Billa. Nejrad\u0161i by se sebral v p\u016flce hodiny a ode\u0161el, ale ne\u0161lo to. Po \u0161kole ho ale nemohlo nic zastavit, dom\u016f skoro b\u011b\u017eel. Zazvonil na jeho d\u016fm a \u010dekal. Otev\u0159ela mu ale Simone.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Tome. Jde\u0161 kv\u016fli Billovi, vi\u010f?“ Bylo j\u00ed to \u00fapln\u011b jasn\u00e9. Ti dva spolu tr\u00e1vili skoro ka\u017ed\u00fd den a Billovi nebylo tak dob\u0159e, aby psal smsky, tak\u017ee si Tom d\u011blal starost.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, m\u016f\u017eu ho vid\u011bt?“ U\u017e u\u017e se hrnul dovnit\u0159, ale Simone ho zastavila.<\/div>\n
<\/div>\n
„Promi\u0148, ale zrovna sp\u00ed a j\u00e1 bych ho nerada budila. Doktor mu diagnostikoval siln\u00fd z\u00e1pal plic a z\u00e1n\u011bt spojivek, v\u00ed\u0161? Sp\u00e1nek mu ud\u011bl\u00e1 nejl\u00edp. Ale m\u016f\u017ee\u0161 to zkusit pozd\u011bji.“ Nerada ho odb\u00fdvala, ale zdrav\u00ed jej\u00edho syna j\u00ed bylo p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„A\u2026 aha\u2026 dob\u0159e, tak\u2026 m\u016f\u017eete mn\u011b prozvonit, a\u017e se vzbud\u00ed?“<\/div>\n
<\/div>\n
„To m\u016f\u017eu.“<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju, nashle.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Tome.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tak je opravdu v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd. Ach jo. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee je to z toho v\u010derej\u0161\u00edho rozhovoru. P\u0159edt\u00edm byl p\u0159ece Bill kompletn\u011b zdrav\u00fd, nem\u011bl ani blbou r\u00fdmu. A te\u010f le\u017e\u00ed v posteli, mo\u017en\u00e1 v bolestech, a nem\u016f\u017ee ani po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit. Ale i kdyby mohl, nev\u011b\u0159il, \u017ee by s n\u00edm mluvit cht\u011bl. Mo\u017en\u00e1 je to tak lep\u0161\u00ed, kdy\u017e bude mluvit jen Tom, nebude mu moct Bill sk\u00e1kat do \u0159e\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Sna\u017eil se ud\u011blat si n\u011bjak\u00e9 dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly, proto\u017ee na n\u011b m\u011bl kone\u010dn\u011b \u010das, ale mobil ho zaj\u00edmal mnohem v\u00edc ne\u017e matematika. Stejn\u011b se nedok\u00e1zal soust\u0159edit. Hypnotizoval ten elektronick\u00fd p\u0159\u00edstroj, jako by ho snad t\u00edm mohl donutit, aby zazvonil.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e asi po dvou hodin\u00e1ch zazvonil doopravdy, p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se lekl. Pak se zaradoval. Bill je vzh\u016fru. Bleskurychle p\u0159es sebe p\u0159et\u00e1hl mikinu, vzal si boty a vyst\u0159elil jako namydlen\u00fd blesk k vedlej\u0161\u00edmu domu. V\u011bd\u011bl, \u017ee bude o\u010dek\u00e1van\u00fd, tak jen zaklepal. Simone mu otev\u0159ela hned.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zrovna se probral, tak na n\u011bj necho\u010f moc rychle, asi bude unaven\u00fd a mrzut\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a vyb\u011bhl schody nahoru. Instinktivn\u011b u\u017e zam\u00ed\u0159il doleva, kde m\u011bl Bill pokoj. Zaklepal a ve\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill o\u010dek\u00e1val jen m\u00e1mu, a tak z\u016fstal le\u017eet se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. Kdy\u017e ale nikdo nic ne\u0159\u00edkal, otev\u0159el je. Ten, koho uvid\u011bl, ho p\u0159ekvapil. Nejist\u011b se posadil na posteli a prohl\u00e9dl si ho od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj. Sly\u0161el jsem, \u017ee jsi nemocn\u00fd a\u2026 chyb\u011bls mi ve \u0161kole.“ Posadil se na okraj Billovy postele. Bill se okam\u017eit\u011b posunul kousek d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billi\u2026 je mi l\u00edto, co jsem ti \u0159ekl. Byl jsem hlup\u00e1k. J\u00e1\u2026 jen mn\u011b to vyd\u011bsilo, v\u00ed\u0161? Vybalils na m\u011b dv\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd v\u011bci najednou, a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, kterou stravovat d\u0159\u00edv. Nedo\u0161lo mi, jak jsem ti ubl\u00ed\u017eil. Jsem fakt kret\u00e9n, v\u017edy\u0165 mi m\u016f\u017ee bejt \u00fapln\u011b fuk, jestli m\u00e1\u0161 v posteli holky nebo kluky. Ale\u2026 j\u00e1 na takovej vztah p\u0159ipravenej bohu\u017eel nejsem. Ale rozhodn\u011b o tebe nechci p\u0159ij\u00edt jako o nejlep\u0161\u00edho k\u00e1mo\u0161e. Promine\u0161 mi, pros\u00edmt\u011b?“ Prosil o\u010dima. Prosil slovy. A doufal, \u017ee Bill ho vysly\u0161\u00ed a odpust\u00ed mu. Nep\u0159e\u017eil by, kdyby ne.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill si ho dlouho prohl\u00ed\u017eel a znovu a znovu si p\u0159ehr\u00e1val, co mu Tom pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Ano, taky o n\u011bj necht\u011bl p\u0159ij\u00edt, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu odpust\u00ed, ale nech\u00e1val ho chv\u00edli vydusit. Ubl\u00ed\u017eil mu, a to dost, i kdy\u017e ch\u00e1pal, \u017ee to na Toma asi opravdu vyhrkl a on nesta\u010dil spr\u00e1vn\u011b reagovat.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si po\u0165uk\u00e1val jednou dlan\u00ed p\u0159es druhou. D\u011blal to v\u017edy, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed, a te\u010f byl extr\u00e9mn\u011b. Z Billova v\u00fdrazu se nedalo vy\u010d\u00edst absolutn\u011b nic. Ani dobr\u00e9, ani \u0161patn\u00e9. Nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 \u0159\u00edkat n\u011bco dal\u0161\u00edho, nebo rad\u011bji ml\u010det, a po\u0159\u00e1d jen klepal rukou o ruku a poposed\u00e1val si bl\u00ed\u017e k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se mu pod\u00edval zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Koukali tak na sebe asi p\u00e1r minut, kdy\u017e se Bill jemn\u011b usm\u00e1l. Tak nepatrn\u011b, \u017ee se mu sotva pohly koutky, ale Tom to poznal. Objal ho a d\u011bkoval a d\u011bkoval, a\u017e ho Bill musel zastavit. Najednou Tomovi v\u016fbec nevadilo, \u017ee se mo\u017en\u00e1 Billovi l\u00edb\u00ed a to objet\u00ed by mohl vn\u00edmat jinak, nebo by se mohl vzru\u0161it. Bylo mu to fuk. I kdyby se to stalo, m\u011bl by ho po\u0159\u00e1d stejn\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi se v\u00fdrazn\u011b ulevilo, co\u017e pot\u011b\u0161ilo Simone, a tak u n\u011bj Toma nechala. I kdy\u017e mu \u0159ekla, \u017ee jestli to od Billa chyt\u00ed, tak to sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm bude vysv\u011btlovat on, a je tam na vlastn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Tom ji skoro ani neposlouchal. Kdyby to od Billa chytil, aspo\u0148 by tu mohli le\u017eet spolu a pov\u00eddat si cel\u00e9 dny. I kdy\u017e Billa dost bolelo v krku, tak\u017ee by mo\u017en\u00e1 psali jeden po druh\u00e9m do pr\u00e1zdn\u00e9ho wordov\u00e9ho souboru, aby nenam\u00e1hali hlasivky a cel\u00fd krk.<\/div>\n
<\/div>\n
Vyndali si fotoalbum, kter\u00e9 jejich rodi\u010de st\u0159\u00e1dali u\u017e od dob, kdy byli mal\u00ed prckov\u00e9, a prohl\u00ed\u017eeli si pe\u010dliv\u011b ka\u017edou fotku, jako kdyby ji vid\u011bli poprv\u00e9. Skoro ke ka\u017ed\u00e9 se v\u00e1zala vzpom\u00ednka, jak\u00fdsi p\u0159\u00edb\u011bh, co se tehdy d\u011blo, kde a s k\u00fdm byli, co d\u011blali.<\/div>\n
<\/div>\n
Le\u017eeli vedle sebe, sm\u00e1li se a bylo jim dob\u0159e. Za\u010dali prohl\u00ed\u017eet kolem \u010dtvrt\u00e9, a te\u010f hodiny ukazovaly \u010dtvrt na osm. Za chv\u00edli Toma vy\u017eene Simone, aby Bill mohl odpo\u010d\u00edvat. Ale blon\u010f\u00e1kovi se nikam necht\u011blo. Dnes byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd den a on v\u011bd\u011bl, \u017ee stejn\u011b ani jeden s Billem neusnou. P\u0159ekec\u00e1vali ji tak dlouho, a\u017e nakonec musela povolit, jinak by s nimi stejn\u011b nehnula.<\/div>\n
<\/div>\n
Oba si dali kr\u00e1tkou sprchu a vlezli si do jedn\u00e9 postele. Kdy\u017e te\u010f byla uvoln\u011bn\u00e1 atmosf\u00e9ra, Tom se rozhodl jako v\u017edy provokovat.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak\u00fd to bylo, kdy\u017e jsi mn\u011b l\u00edbal? Postavil se ti?“ Uculil se. P\u0159edt\u00edm si toho absolutn\u011b nev\u0161\u00edmal, tak\u017ee v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, jak Bill reagoval na spojen\u00ed jejich rt\u016f a propleten\u00ed jejich jazyk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ml\u010d, nebo t\u011b zn\u00e1siln\u00edm.“ Usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Tu v\u011btu u\u017e jsem od tebe sly\u0161el. Ve t\u0159in\u00e1cti. Byl jsi u\u017e tehdy na kluky?“<\/div>\n
„Mmm mysl\u00edm, \u017ee jo. A te\u010f u\u017e v\u00e1\u017en\u011b ticho.“ Usm\u00e1li se a oba ml\u010deli.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka Tom sed\u011bl v jejich lavici a ka\u017edou vte\u0159inu kontroloval hodinky. Bylo u\u017e za minutu osm a Bill nikde. D\u011blalo mu to starosti. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v\u010dera, proto\u017ee Bill norm\u00e1ln\u011b do \u0161koly chodil, i kdy\u017e se t\u0159eba chytli nebo n\u011bco, v\u011bd\u011bl, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[352],"tags":[],"class_list":["post-10875","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-what-you-want"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10875","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10875"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10875\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10875"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10875"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10875"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}