{"id":10882,"date":"2010-08-25T17:00:00","date_gmt":"2010-08-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10855"},"modified":"2010-08-25T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-25T16:00:00","slug":"only-for-you-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/25\/only-for-you-36\/","title":{"rendered":"Only for you 36."},"content":{"rendered":"
autor: Cera<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Nev\u00edm, co napsat. Snad jen, \u017ee tahle kapitola se mi psala stra\u0161n\u011b dob\u0159e, i kdy\u017e si nejsem tak zcela jist\u00e1 jednou sc\u00e9nou, kter\u00e1 se v n\u00ed odehr\u00e1v\u00e1, ale Janule mi ji pochv\u00e1lila, tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee to bude fajn =)<\/em><\/div>\n
Jinak v\u00edte, \u017ee ty dv\u011b ver\u0161ov\u00e1nky, co tam jsou, jsem napsala n\u011bkdy v roce 2007, kdy jsem psala tu sc\u00e9nu, kdy Bill sleduje Toma do baru, kde poprv\u00e9 uvid\u00ed Lolu. Naivn\u011b jsem si myslela, \u017ee se to objev\u00ed ihned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kapitole =D Furt jsem ty pap\u00edrky tahala s sebou, kdybych n\u00e1hodou n\u011bkde cht\u011bla ps\u00e1t a t\u0159eba n\u00e1hodou se kone\u010dn\u011b dostala k t\u00e9 sc\u00e9n\u011b, a h\u00e1dejte co. Psala jsem a psala, a\u017e jsem to dopsala… A kdy\u017e jsem u\u017e zav\u0159ela word, napadlo m\u011b se mrknout do pozn\u00e1mek, co tam m\u00e1m d\u00e1l, a uvid\u011bla ty b\u00e1sni\u010dky… A pracn\u011b je tam pak dod\u00e1vala. Proto\u017ee ony si to zaslou\u017e\u00ed… Jen za to, \u017ee p\u0159e\u017eily v\u0161echny m\u00e9 ni\u010d\u00edc\u00ed z\u00e1chvaty…<\/em><\/div>\n
P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko<\/em><\/div>\n
Cera<\/em><\/div>\n
Ps: Za ten konec m\u011b, pros\u00edm, neukamenujte… Ale kdyby tam nebyl, tak by to bylo stra\u0161n\u011b divn\u00fd a nesouvisl\u00fd =D<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Na\u0161lapovala nesly\u0161n\u011b. Od\u011bna v jemn\u00e9m ponur\u00e9m sametu, utkan\u00e9ho ze tmy, m\u00edjela d\u016fm za domem, dal\u0161\u00ed nicotn\u00fd \u017eivot za \u017eivotem. Neb ten pro ni neznamenal nic v\u00edc ne\u017e mal\u00e9 zrnko p\u00edsku uprost\u0159ed v\u011b\u010dnosti. I hv\u011bzdy na obloze se jakoby na okam\u017eik skryly lidsk\u00e9mu zraku, proto\u017ee nebyly schopn\u00e9 nal\u00e9zt sebemen\u0161\u00ed skulinku v jej\u00edm bezchybn\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. Pouze v\u011brn\u00e1 slu\u017eebnice luna \u010di mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161e tajn\u00fd ctitel m\u011bs\u00edc, ten posmutn\u011bl\u00fd harlek\u00fdn kouzl\u00edc\u00ed vprost\u0159ed nebe, si dovolil sv\u00fdm b\u011blostn\u00fdm sv\u011btlem v\u011bnovat poklonu pan\u00ed sv\u00e9ho srdce. Noci.<\/em><\/div>\n
A pouk\u00e1zat j\u00ed na tu prapodivnou bratrskou romanci na sklonku bab\u00edho l\u00e9ta.<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le sed\u011bl v tom k\u0159esle, obklopen temnotou. Ocitaj\u00edc se na pomez\u00ed skute\u010dnosti a snu, hled\u011bl na jedno z fascinuj\u00edc\u00edch jedn\u00e1n\u00ed z on\u00e9 nikdy nekon\u010d\u00edc\u00ed hry sv\u011btel a st\u00edn\u016f. Mihotaly se po okoln\u00edch st\u011bn\u00e1ch, pokra\u010duj\u00edc\u00edch n\u011bkam tam. D\u00e1l do tmy. Za hranici jeho zorn\u00e9ho pohledu\u2026<\/div>\n
I p\u0159es z\u00e1rmutek, tr\u00fdzn\u00edc\u00ed rozbolav\u011bl\u00e9 srdce p\u0159est\u00e1l\u00fdm utrpen\u00edm, se na chlapcov\u00fdch rtech skv\u00ed letm\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu. P\u0159\u00edslib tajemstv\u00ed, je\u017e \u010dekaj\u00ed, a\u017e se je n\u011bjak\u00fd odv\u00e1\u017elivec snad i se \u0161petkou \u0161\u00edlenstv\u00ed rozhodne odhalit.<\/div>\n
Mona Lisa ztv\u00e1rn\u011bna v kontur\u00e1ch opa\u010dn\u00e9ho pohlav\u00ed. K\u0159ehk\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1. Prakticky dokonal\u00e1. Okouzluj\u00edc\u00ed. Mo\u017en\u00e1 i v\u00edc, ne\u017e-li ta p\u016fvodn\u00ed.<\/div>\n
My\u0161lenky, doposud s\u017e\u00edran\u00e9 sv\u00fdm proklet\u00edm ukryt\u00fdm v zapomn\u011bn\u00ed, uv\u011bzn\u011bn\u00e9 nenad\u00e1l\u00fdmi a chaotick\u00fdmi vzplanut\u00edmi vzpom\u00ednek, se mu voln\u011b rozutekly v \u0161ir\u00fd sv\u011bt, nap\u0159\u00ed\u010d fantazi\u00ed. Om\u00e1meny tou prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed hrou odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v z\u010dernal\u00e9 zahrad\u011b obklopen\u00e9 nasl\u00e1dlou v\u016fn\u00ed r\u016f\u017eov\u00fdch kv\u011bt\u016f sakur tan\u010d\u00edc\u00edch ve v\u011btru. A na tom m\u00edst\u011b, na sam\u00e9m konci, skryti pod korunami p\u0159ed zraky ostatn\u00edch, sed\u00ed on<\/em> a do noci \u0161ept\u00e1 zamilovan\u00e1 sl\u016fvka. Jemu, sv\u00e9mu mal\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi.<\/div>\n
           <\/div>\n
Av\u0161ak ona divotvorn\u00e1 scen\u00e9rie se z ni\u010deho nic po\u0161kod\u00ed. Tv\u00e1\u0159, bd\u00edc\u00ed p\u0159ed branami sn\u011bn\u00ed, za\u010dne pozvolna m\u011bnit sv\u00e9 rysy. U\u017e to nen\u00ed on, kdo se vyh\u0159\u00edv\u00e1 ve sv\u011btle bratrova \u00fasm\u011bvu, kdo se ml\u010dky nech\u00e1v\u00e1 kol\u00e9bat v bezpe\u010d\u00ed jeho n\u00e1ru\u010de a vypr\u00e1v\u011bt ukol\u00e9bavku tajn\u00fdch milenc\u016f\u2026<\/div>\n
\u00dasm\u011bv uvad\u00e1 na vyprahl\u00fdch rtech a obli\u010dej zdob\u00ed bolestn\u00fd \u0161kleb na hranici agonie.<\/div>\n
Ne!<\/em><\/div>\n
I tento park, pouh\u00fd v\u00fdplod, mu ukradla ona. Dokonce i na pokraji sp\u00e1nku.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Kr\u00e1sa.<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Z pochmurn\u00fdch p\u0159edstav jej vytrhne klapnut\u00ed z\u00e1mku, nepost\u0159ehnuteln\u00e9 pro ty, kdo ho neo\u010dek\u00e1vaj\u00ed. Ov\u0161em kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b dob\u0159e zaposlouch\u00e1 do ml\u010denlivosti \u010dty\u0159 star\u00fdch cihlov\u00fdch zd\u00ed, sly\u0161\u00ed kroky. Tich\u00e9 a dokonale symetrick\u00e9 ve sv\u00e9 nepravidelnosti.<\/div>\n
Zadun\u011bn\u00ed. Tlumen\u00fd n\u00e1raz je ihned n\u00e1sledovan\u00fd kostrbatou \u0159\u00e1dkou nep\u0159\u00edli\u0161 l\u00edbezn\u00fdch slov pat\u0159\u00edc\u00edch k hospod\u00e1m \u010di no\u010dn\u00edm podnik\u016fm s d\u00e1rn\u00fdmi \u017eenami, je\u017e v\u011bnuj\u00ed naprosto v\u0161e, ani\u017e by \u010dekaly cokoliv na opl\u00e1tku.<\/div>\n
(-Krom\u011b tu\u010dn\u00e9 sumy, z n\u00ed\u017e jim stejn\u011b nakonec do druh\u00e9ho dne nic nezbude. Jakoby nikdy neexistovala.-)<\/div>\n
Ta slova pat\u0159ila sp\u00ed\u0161 jim, t\u011bm \u017een\u0161tin\u00e1m, ne\u017eli umlkl\u00e9mu domu, pro\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edmu jako div\u00e1k jeden ze \u0161k\u00e1ly poutav\u00fdch okam\u017eik\u016f sv\u00fdch obyvatel, a\u017e do chv\u00edle, kdy p\u0159\u00edtomnost ustoup\u00ed pam\u00e1tn\u00fd krok vzad a stane se pouhopouhou vzpom\u00ednkou. Legendou.<\/div>\n
<\/div>\n
Jedna jeho \u010d\u00e1st se tou\u017e\u00ed zoufale rozb\u011bhnout. Zjistit, co se stalo \u010dlov\u011bku, za n\u011bj\u017e by byl ochoten \u017e\u00edt i zem\u0159\u00edt. Ta druh\u00e1, a v dan\u00fd moment siln\u011bj\u0161\u00ed, se v\u0161ak boj\u00ed pohnout, by\u0165 pouze o neviditelnou, tak tit\u011brnou, tis\u00edcinu milimetru, a pokusit se t\u00edm zp\u016fsobem odd\u00e1lit nevyhnuteln\u00e9. Rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 se zrodilo p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo zrnky padl\u00fdmi v p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin\u00e1ch, vzalo za sv\u00e9. Strach a nejistota p\u0159evzaly vl\u00e1du nad jeho t\u011blem a on se zdr\u00e1h\u00e1 jenom se nadechnout. Boj\u00ed se, stra\u0161n\u011b se boj\u00ed. A p\u0159eje si jedin\u00e9. P\u0159e\u010d\u00edst si alespo\u0148 n\u011bkolik v\u011bt, sta\u010dilo by snad i kr\u00e1tk\u00e9 souv\u011bt\u00ed, z Knihy osudu, je\u017e by prozradilo odpov\u011bdi na ot\u00e1zky, na n\u011b\u017e si zdr\u00e1hal s\u00e1m zodpov\u011bd\u011bt. Nebo\u0165 ani on s\u00e1m netu\u0161il, co o\u010dek\u00e1vat.<\/div>\n
Od sebe. Od n\u011bj.<\/div>\n
Od nich obou.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
Co skr\u00fdv\u00e1 se za \u010dernou clonou?<\/div>\n
K\u00fdm jsem vlastn\u011b j\u00e1?<\/div>\n
Co stalo se kdy moj\u00ed vinnou?<\/div>\n
Srdce ti\u0161e se pt\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
Klika se pohnula a dve\u0159e se se slab\u00fdm zask\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ely. Do pokoje pronikl tenk\u00fd pl\u00e1tek zlatav\u00e9ho um\u011bl\u00e9ho<\/em> jasu a vetkl nad\u011bji jinak za noci z\u010dernal\u00e9mu sv\u011btu. Av\u0161ak ani on nedok\u00e1zal upozornit na zamlkl\u00e9ho vet\u0159elce, kter\u00e9ho chr\u00e1nily tyto st\u011bny, a ji\u017e n\u011bkolik m\u00e1lo posledn\u00edch hodin se staly sv\u011bdkem jeho zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
Vstoupil. A spolu s n\u00edm odpudiv\u00fd pach alkoholu a cigaretov\u00e9ho kou\u0159e. Nen\u00e1vid\u011bl ho. Ov\u0161em stejn\u011b tak miloval osobu, co ho sem zanesla.<\/div>\n
Neru\u0161en\u011b pozoroval sv\u00e9 dvoj\u010de. Zat\u00edm bez pov\u0161imnut\u00ed. Motalo se. Ka\u017ed\u00fd pohyb se pro n\u011bj zd\u00e1l slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159edchoz\u00ed. Nep\u0159esn\u00fd. Jako kdyby mysl p\u0159estala jeho noh\u00e1m a ruk\u00e1m ud\u00e1vat spr\u00e1vn\u00e9 sou\u0159adnice, pomotala v\u0161echna \u010d\u00edsla. V\u017edycky o kousek minul ur\u010den\u00fd c\u00edl.<\/div>\n
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b po n\u011bkolika nekone\u010dn\u00fdch minut\u00e1ch zbavil sv\u00e9ho tri\u010dka (v polovin\u011b – u\u017e to skoro vzdal – prokl\u00ednal den, kdy si ho koupil – ztracen v bludi\u0161ti z l\u00e1tky bez v\u00fdchodu), po tom n\u00e1ro\u010dn\u00e9m, ale v\u00edt\u011bzn\u00e9m boji, a cht\u011bl ho jako v\u017edy odhodit sm\u011brem ke k\u0159eslu, zarazil se. S \u00falekem ustoupil o krok vzad.<\/div>\n
Nepatrn\u00e9 sklon\u011bn\u00ed hlavy, dv\u011b z\u00e1\u0159iv\u00e9 hv\u011bzdy padl\u00e9 z oblohy do dvou hlubok\u00fdch t\u016fn\u00ed. Do br\u00e1\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ p\u0159ekvapenost\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdch\u00e1. Nejist\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00ed kolem. \u017de by vstoupil do \u0161patn\u00fdch dve\u0159\u00ed? Nebo mu t\u011bch p\u00e1r sklenek ovlivnilo i zrak? Halucinace.<\/em> Jeho pomaten\u00e9 v\u011bdom\u00ed nyn\u00ed nenach\u00e1z\u00ed jin\u00e9 mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Srdce si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestn\u011b uv\u011bdomuje, \u017ee ne\u017eije v minulosti a on nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd nadan\u00fd m\u00e1g, aby se do n\u00ed dok\u00e1zal vr\u00e1tit nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe – ji zm\u011bnil ve skute\u010dnost. Av\u0161ak kytara, postaven\u00e1 vedle postele, mu pod\u00e1v\u00e1 jasn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee se nezm\u00fdlil.<\/div>\n
„Tome?“ odv\u011bt\u00ed \u010dernovl\u00e1sek ti\u0161e a d\u00e1l bez sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mky emoce hled\u00ed do bratrovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Co-co\u2026 co tu\u2026 d\u011bl\u00e1\u0161?“ Ospal\u00e1 slova se hledaj\u00ed t\u011b\u017eko, jejich v\u00fdznam zd\u00e1 se prchav\u00fd jak prvn\u00ed sn\u00edh. Hned zmiz\u00ed.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m tu na tebe.“<\/div>\n
„Na m\u011b?“ nem\u016f\u017ee b\u00fdt ohromen\u011bj\u0161\u00ed. Nutn\u011b se pot\u0159ebuje ujistit, \u017ee jeho brat\u0159\u00ed\u010dek nen\u00ed ni\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e p\u0159eludem tmy. Jen z\u00e1zrakem p\u0159ejde t\u011bch n\u011bkolik metr\u016f k no\u010dn\u00edmu stolku bez za\u0161kobrtnut\u00ed, le\u010d s obt\u00ed\u017eemi. Stabilita se stala poh\u00e1dkov\u00fdm, pro te\u010f neexistuj\u00edc\u00edm pojmem. Rozsv\u00edt\u00ed lampi\u010dku. Na moment pohl\u00e9dne t\u00edm fale\u0161n\u00fdm sm\u011brem, ale co nejd\u0159\u00edve zhasne, proto\u017ee jeho hlava, podobn\u011b jako o\u010di navykl\u00e9 na temnotu, protestovala proti tomu nenad\u00e1l\u00e9mu p\u0159\u00edvalu sv\u011btla.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm tomu.“ Zachmu\u0159\u00ed se Tom a na \u010dele se mu objev\u00ed n\u011bkolik vr\u00e1sek z usilovn\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
Bill se nedok\u00e1\u017ee ubr\u00e1nit p\u0159edstav\u011b zatoulan\u00e9ho medv\u00eddka. Obdobn\u00e9ho tomu, kter\u00fd si hov\u011bl na posteli. Sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00fd s obrovskou \u010dervenou ma\u0161l\u00ed.<\/div>\n
Medv\u00eddek Tomi.<\/em><\/div>\n
Na jeho rtech se na jeden nepost\u0159ehnuteln\u00fd okam\u017eik mihne melancholick\u00e9 pousm\u00e1n\u00ed. Nato se rychle vytrat\u00ed. V\u011bd\u011bl to, musel odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval jsem si pro\u010distit hlavu, ujasnit si p\u00e1r v\u011bc\u00ed\u2026“<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fdch v\u011bc\u00ed?“<\/em> v Tomovi se na chv\u00edli probud\u00ed jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje, tou\u017eebn\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed. Tolik podobn\u00e1 jisk\u0159e z ho\u0159\u00edc\u00edch plamen\u016f vyletuj\u00edc\u00ed vysoko k oblak\u016fm proto, aby zmizela n\u011bkde v tom prostoru mezi nebem a zem\u00ed a prom\u011bnila se v pouhopouh\u00fd popel. Pohasl\u00e1. Nikdy doputuj\u00edc\u00ed k mrak\u016fm.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/em> p\u0159eje si k n\u011bmu p\u0159ij\u00edt o kousek bl\u00ed\u017e, ov\u0161em zdr\u00e1h\u00e1 se. V\u00edra skom\u00edr\u00e1 s ka\u017edou dal\u0161\u00ed uplynulou vte\u0159inou, kdy mezi nimi proplouv\u00e1 ml\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Na tom u\u017e nesejde\u2026“<\/em> Nejist\u011b si poposedne a na moment p\u0159etrhne tenounkou neviditelnou nit mezi jejich spojen\u00fdmi pohledy.<\/div>\n
„Co ty? Jak\u00fd jsi m\u011bl den?“<\/em> za\u0161evel\u00ed na m\u00edsto toho, sna\u017e\u00edc se odleh\u010dit atmosf\u00e9ru, a\u010dkoli uvnit\u0159 nitra z\u0159eteln\u011b c\u00edt\u00ed marnost takov\u00e9ho pokusu. S\u00e1m si nen\u00ed zcela jist, pro\u010d se vlastn\u011b pt\u00e1, kdy\u017e z cel\u00e9ho sv\u00e9ho srdce neprahne po odpov\u011bdi a nejrad\u0161i by pravdu za\u0161lapal do tr\u00e1vy zbarven\u00e9 karm\u00ednovou barvou lidsk\u00e9 krve. Snad v koutku du\u0161e je\u0161t\u011b st\u00e1le douf\u00e1 ve vykoupen\u00ed, ve zm\u011bnu konce dopoledn\u00edho z\u00e1m\u011bru, \u010di jen v milosrdnou le\u017e.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
V\u011btrem se nese tich\u00fd pl\u00e1\u010d,<\/div>\n
Pro\u010d jen zrazuje jej sm\u00edch\u2026<\/div>\n
V tv\u00fdch o\u010d\u00edch n\u011bm\u00e1 z\u00e1\u0161\u0165,<\/div>\n
Pro\u010d jen ukr\u00fdv\u00e1\u0161 ji v nich\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
Nedo\u010dkal se. B\u016fh odvr\u00e1til sv\u016fj zrak, str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl padl v z\u010dernal\u00fd prach, b\u011blostn\u00e1 k\u0159\u00eddla odn\u00e1\u0161el v\u00edtr a Amor\u2026 Amor nejsp\u00ed\u0161 poztr\u00e1cel v\u0161echny \u0161\u00edpy, nebo si p\u0159\u00edli\u0161 zamiloval ho\u0159ko sladkou chu\u0165 v\u00edna, aby v ten prav\u00fd \u010das neminul sv\u016fj ter\u010d.<\/div>\n
„Byl\u2026 byl jsem\u2026 na oslav\u011b Geryho?\u2026 Asi. S klukama, Markem\u2026“ za\u010dal Tom se zna\u010dn\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi vypo\u010d\u00edt\u00e1vat p\u0159\u00edtomn\u00e9, ba i si pom\u00e1hal prsty na rukou, ale jeho snaha vyhov\u011bt uspokojivou odezvou byla nemilosrdn\u011b p\u0159e\u0165ata u\u017e na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
„A s Lolou?“ jizlivost v hlase.<\/div>\n
Sv\u011btlovlas\u00e9ho chlapce ona n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna v doposud ji\u017e tak odm\u011b\u0159en\u00e9m a m\u00edsty zvl\u00e1\u0161tn\u00edm chov\u00e1n\u00ed donutila ustoupit vzad. Slep\u011b hled\u00edc do tmy nevid\u00ed o\u010di zast\u0159en\u00e9 pr\u016fzra\u010dnou bolest\u00ed. Zavr\u00e1voral. Rukou se sna\u017e\u00ed na posledn\u00ed chv\u00edli zoufale n\u011b\u010deho zachytit.<\/div>\n
Pohyb. N\u011b\u010d\u00ed pa\u017ee, a on s ur\u010ditost\u00ed v\u011bd\u011bl \u010d\u00ed, protnula tmu. Ani ona v\u0161ak nedok\u00e1zala p\u0159ekonat s\u00edlu gravitace podtr\u017eenou Billovou vlastn\u00ed slabost\u00ed. Tomovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo bez kapky st\u0159\u00edzliv\u00e9 p\u0159\u00ed\u010detnosti dopadlo na chladnou zem. Nevn\u00edmal bolest, ne. Om\u00e1men pro n\u011bj tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed z v\u016fn\u00ed, celou j\u00ed obklopen, rozechv\u011ble sv\u00edral onu nadpozemskou bytost le\u017e\u00edc\u00ed na n\u011bm ve\u0161kerou svou vahou. Dlan\u011bmi spo\u010d\u00edvaje na tak<\/em> zn\u00e1m\u00fdch k\u0159ivk\u00e1ch bok\u016f, se d\u00edval vzh\u016fru do t\u011bch z\u010dernal\u00fdch t\u016fn\u00ed. Neschopen ni\u010deho. Jak\u00e9hokoliv pohnut\u00ed, n\u00e1dechu.<\/div>\n
Ty o\u010di. Nemohl se od nich odtrhnout. D\u011bsilo jej to spektrum pocit\u016f, co v nich dok\u00e1zal n\u00e1hle z\u0159eteln\u011b \u010d\u00edst.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Smutek.<\/em><\/div>\n
Bolest.<\/em><\/div>\n
Zoufalstv\u00ed.<\/em><\/div>\n
\u017d\u00e1rlivost?<\/em><\/strong><\/div>\n
Vztek.<\/em><\/div>\n
Nen\u00e1vist.<\/em><\/div>\n
\u010cir\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Drobn\u00fd st\u0159\u00edpek ztracen\u00fd z \u010darod\u011bjn\u00e9ho zrcadla pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se rozt\u0159\u00ed\u0161tilo v okam\u017eiku ztr\u00e1t bez \u0161ance zp\u011btn\u00fdch n\u00e1lez\u016f, kdy star\u0161\u00edho opou\u0161t\u011bl ten mlad\u0161\u00ed a on tou\u017eil zapomenout na v\u011bt\u0161inu \u0161\u0165astn\u00fdch mileneck\u00fdch chvil. Vzpom\u00ednka. V tak jasn\u00fdch kontur\u00e1ch, a p\u0159esto zmaten\u00e1, \u017ee se a\u017e boj\u00ed ocitnut\u00ed mimo dobu a nikdy nevr\u00e1cen\u00ed do t\u00e9 jedin\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 sou\u010dasnosti.<\/div>\n
Neuv\u011bdomuje si, \u017ee mezi nimi st\u00e1le vis\u00ed vy\u0159\u010den\u00e1 ot\u00e1zka. Top\u00ed se do tmy a nech\u00e1v\u00e1 se kol\u00e9bat v z\u00e1voj\u00edch t\u00e9 sladk\u00e9 esence bratrovy k\u016f\u017ee. Neuv\u011bdomuje si, \u017ee pouhopouh\u00e9 ticho, to nekone\u010dn\u00e9 ml\u010den\u00ed, m\u016f\u017ee se t\u00e9\u017e br\u00e1t jako odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1skova tv\u00e1\u0159 se vzn\u00e1\u0161\u00ed nad Tomov\u00fdmi l\u00ed\u010dky s n\u011bjakou nepopsatelnou chut\u00ed nebezpe\u010denstv\u00ed. Varov\u00e1n\u00edm. Hladov\u00ed supi ti\u0161e krou\u017e\u00ed kolem, hostina zd\u00e1 se nadosah. Vy\u010dk\u00e1vaj\u00ed.<\/div>\n
Jsou tu. Op\u011bt je c\u00edt\u00ed. Nasl\u00e1dl\u00e9 plody s h\u0159\u00ed\u0161n\u011b rudou barvou. Jahody.<\/em> Nen\u00e1vid\u00ed. V mysli mu prob\u011bhne my\u0161lenka, zda ono ovoce od t\u00e9 doby v\u016fbec kdy poz\u0159el, ale nev\u00ed. Nevzpom\u00edn\u00e1 si. Stejn\u011b jako na spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed a mnohem podstatn\u011bj\u0161\u00edch.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Hajzle<\/em>!“ Nap\u0159a\u017een\u00e1 p\u011bst t\u011bsn\u011b mine Tomovu hlavu a naraz\u00ed na zem. Ten se zadrhl\u00fdm dechem vzhl\u00ed\u017e\u00ed k temn\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm a sna\u017e\u00ed se naleznout stopu, kter\u00e1 by mu dok\u00e1zala odpov\u011bd\u011bt na tu nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku „pro\u010d“. Oslaben\u00fd rozum nen\u00ed schopen racion\u00e1ln\u00edho porozum\u011bn\u00ed, a\u010dkoli n\u00e1pov\u011bda k on\u00e9 h\u00e1dance byla ji\u017e d\u00e1vno vyslovena. Podivn\u00fd kruh \u010dasu uzav\u0159el sv\u00e9 putov\u00e1n\u00ed na prohnut\u00e9 dr\u00e1ze a roze\u0161el se od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku. Martyrium. Av\u0161ak ani jeden z nich n\u011bco takov\u00e9ho v danou chv\u00edli netu\u0161il nebo mo\u017en\u00e1 ani necht\u011bl.<\/div>\n
„M\u011bl jsi hezk\u00fd den? Bavil ses dob\u0159e?!“<\/em> Hn\u011bv prot\u00e9kal mezi slovy jako do ruda roz\u017ehaven\u00e1 l\u00e1va. Sopka zrozen\u00e1 v Billov\u011b nitru nechala magma kone\u010dn\u011b doputovat k povrchu a prohl\u00e9dnout si sv\u011bt.<\/div>\n
„\u0158ekni, copak bylo lep\u0161\u00ed?“<\/em> za\u0161eptal z ni\u010deho nic ti\u0161e a p\u0159i\u010dichl k Tomovu dechu. „Vodka s d\u017eusem, rum, slibovan\u00e1 mas\u00e1\u017e nebo prost\u011b jen to, \u017ee jsi celou dobu mohl poskakovat kolem t\u00e9 \u0161t\u011btky?!“<\/em><\/div>\n
           <\/div>\n
Nejd\u0159\u00edve facka. Dokonale opisuj\u00edc\u00ed trajektorii t\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed z dne\u0161n\u00edho dopoledne. Se zrazenost\u00ed v srdci, stejnou razanc\u00ed. N\u00e1sledovan\u00e1 z\u00e1plavou \u00fader\u016f prsty stisknut\u00fdmi v p\u011bst na br\u00e1\u0161kovu odhalenou hru\u010f. V\u0161ude kam dos\u00e1hne. P\u0159es clonu ze slan\u00fdch perel, zachycen\u00fdch na kone\u010dc\u00edch \u0159as, t\u00e9m\u011b\u0159 nevid\u00ed. Kdy\u017e prolom\u00ed chv\u011bj\u00edc\u00ed se hr\u00e1z, dopadaj\u00ed na op\u00e1lenou k\u016f\u017ei. V n\u011bm\u00e9 omluv\u011b snad l\u00e9\u010d\u00ed v\u0161echny r\u00e1ny podobn\u011b jako F\u00e9nix, \u010di je jen roz\u0161i\u0159uj\u00ed v\u00edce do hloubky, ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b zevnit\u0159. Roz\u017e\u00edraj\u00ed sv\u011bdom\u00ed psychickou agoni\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Tentokr\u00e1t v\u0161ak odm\u00edt\u00e1 b\u00fdt nete\u010dn\u00fd. D\u00edky s\u00edle alkoholu v krvi, dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed adrenalin a posiluj\u00edc\u00ed v\u016fli, se odm\u00edt\u00e1 st\u00e1t poslu\u0161nou loutkou na hran\u00ed. Zhrzen\u00e1 hrdost spolu se zam\u00edtnutou l\u00e1skou mu to nedovoluj\u00ed. Role se p\u0159evrac\u00ed, nyn\u00ed je naho\u0159e Tom, ov\u0161em nikoli na dlouho. Ono rozru\u0161en\u00e9 a zran\u011bn\u00e9 \u010dern\u00e9 kot\u011b se nevzd\u00e1v\u00e1. Ta bolest uvnit\u0159 je nesnesiteln\u00e1. Kou\u0161e, \u0161kr\u00e1be. D\u011bl\u00e1 v\u0161e proto, aby se v\u017edy na moment dostal do v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pozice v tom stra\u0161n\u00e9m koloto\u010di. Srdce mu p\u0159i tom puk\u00e1. Sta\u017een\u00e9 v provazech z odkvetl\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed skoro ji\u017e uspan\u00fdch podzimem ho drt\u00ed tis\u00edce \u0161lahoun\u016f s trny, kter\u00e9 se do n\u011bj zabod\u00e1vaj\u00ed v pravideln\u00fdch, dalo by se \u0159\u00edct i nep\u0159etr\u017eit\u00fdch tenz\u00edch.<\/div>\n
Odi et amo, Tom\u2026<\/em><\/strong><\/div>\n
Sliby postr\u00e1daj\u00ed smysl. A jejich nespln\u011bn\u00ed bort\u00ed d\u016fv\u011bru tak snadno. Jako dome\u010dek z karet. A spou\u0161\u0165, co za sebou zanech\u00e1vaj\u00ed, se d\u00e1 jenom t\u011b\u017eko.<\/div>\n
V\u00ed\u0161 to?<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
~*~<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Dv\u011b t\u011bla le\u017e\u00edc\u00ed vedle sebe na posteli, jedna osam\u011bl\u00e1 du\u0161e putuj\u00edc\u00ed krajinou chaosu.<\/p>\n

„Slib mi, \u017ee u\u017e m\u011b nikdy neopust\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e nikdy nebudu muset b\u00fdt s\u00e1m.“
„Slibuji.“
„I ve smrti?“
„Zem\u0159eme spole\u010dn\u011b. Nav\u017edy spolu.“<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
~*~<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Minuty se vle\u010dou l\u00edn\u011b, oddaluj\u00ed p\u0159\u00edchod z\u00e1v\u011bru a hled\u00ed na z\u00e1pas bez v\u00edt\u011bze, bez pora\u017een\u00e9ho, kde ka\u017ed\u00fd spr\u00e1vn\u00fd z\u00e1sah je po z\u00e1sluze potrest\u00e1n. Po z\u00e1sluze oplacen. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kdo za\u010dal, ani k\u00fdm to skon\u010d\u00ed. Pro te\u010f m\u00e1 d\u016fle\u017eitost jen zbaven\u00ed se alespo\u0148 kapky zoufalstv\u00ed, je\u017e je sv\u00edr\u00e1 a pomalu dus\u00ed. P\u0159ej\u00ed si kone\u010dn\u011b se nadechnout.<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u00edm.<\/em><\/strong><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed Billova r\u00e1na. Sm\u011b\u0159ovan\u00e1 na b\u0159icho. Nedosti\u017en\u00e1 c\u00edle. Koloto\u010d se octl na sv\u00e9m vrcholu, aby mohl spadnout znovu ku sv\u00e9mu dnu. Ani jeden z nich si nepov\u0161iml p\u0159ekro\u010den\u00ed meze mezi rva\u010dkou z \u017ealu a bojem o prachoby\u010dejnou dominanci.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee se pere\u0161 jako holka, br\u00e1\u0161ko?“ u\u0161kl\u00edbne se Tom, kdy\u017e se Bill dostane pod n\u011bj.<\/div>\n
„A ty zas jako ponocn\u00fd!“ odv\u011bt\u00ed \u010dernovl\u00e1sek a zu\u0159iv\u011b druh\u00e9ho chlapce bouchne do ramene a vyhoupne se na n\u011bj. Pomalu a jist\u011b mu doch\u00e1zely s\u00edly. Jednou to prost\u011b bude muset skon\u010dit. Konstitu\u010dn\u011b na tom nikdy nebyl tak dob\u0159e jako jeho stra\u0161\u00ed dvoj\u010de, a ani netr\u00e1vil odpoledne v posilovn\u011b, aby se mu alespo\u0148 prchav\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil. T\u011blesn\u00e9 z\u00e1t\u011b\u017ei se bytostn\u011b vyh\u00fdbal.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl to.<\/div>\n
Netrvalo to ani patn\u00e1ct sekund a on se ocitl p\u0159im\u00e1\u010dknut na mraziv\u00e9 zemi.<\/div>\n
Vzdal to. Prohr\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
Zhluboka oddechoval a pohledem se vp\u00edjel do t\u011bch karamelov\u011b zbarven\u00fdch duhovek. Nemohl se hnout. Sv\u011btlovlas\u00fd chlapec na n\u011bm spo\u010d\u00edval celou svou vahou, p\u0159i\u010dem\u017e levou rukou Billovi pevn\u011b sv\u00edral z\u00e1p\u011bst\u00ed bezpe\u010dn\u011b nad hlavou a pravou polo\u017eil na jeho b\u0159i\u0161e. Sta\u010d\u00ed tak m\u00e1lo\u2026<\/div>\n
Dva ledov\u00e9 prsty zachycen\u00e9 pod lemem tri\u010dka. Ji\u017e tak roz\u017ehavenou k\u016f\u017ei patrn\u011b rozpaluj\u00ed dob\u011bla. Ho\u0159\u00ed v plamenech. Nen\u00e1vist v jedin\u00fd neznateln\u00fd okam\u017eik p\u0159erostla v l\u00e1sku.<\/div>\n
A mo\u017en\u00e1 i n\u011bco v\u00edc.<\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
V\u00e1\u0161e\u0148.<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tom jej dr\u017eel pln\u011b ve sv\u00e9 moci.<\/div>\n
(-A rozhodl se toho n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017e\u00edt.)<\/div>\n
Nep\u0159em\u00fd\u0161leje o n\u00e1sledc\u00edch, neposlouchaje k\u0159ik sv\u011bdom\u00ed, je\u017e bezmocn\u011b bu\u0161\u00ed do st\u011bn jeho oblouzn\u011bn\u00e9 mysli, plen\u00ed ty sladk\u00e9 rty hocha pod sebou, \u010dekaj\u00edc na nest\u0159e\u017een\u00fd okam\u017eik, kdy z plic zmiz\u00ed posledn\u00ed zbytky kysl\u00edku, nezbude nic krom\u011b nov\u00e9ho nadechnut\u00ed, a jemu se tak otev\u0159e br\u00e1na do zem\u011b zasl\u00edben\u00e9.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 ho sly\u0161el, mo\u017en\u00e1 pouze opravdu tou\u017eil po tit\u011brn\u00e9 tro\u0161ce vzduchu, mo\u017en\u00e1\u2026 Povolily. Vklouzl dovnit\u0159, rychle jako zlod\u011bj, doufaj\u00edc, \u017ee t\u0159eba nebude muset odch\u00e1zet jako nezvan\u00fd host. Kdy\u017e \u0161pi\u010dkou jazyka naraz\u00ed na drobnou kuli\u010dku, jeho srdce posko\u010d\u00ed radost\u00ed. Staronov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed. U\u017e d\u00e1vno ztratil nad\u011bji, \u017ee se s t\u00edm kouskem kovu je\u0161t\u011b st\u0159etne.<\/div>\n
N\u011bco jej v\u0161ak zastav\u00ed. Nicotn\u00fd pohyb. Plach\u00e1 odpov\u011b\u010f, krati\u010dk\u00e1. Nejist\u00e1.<\/div>\n
(-Bou\u0159liv\u00e1 bitva rozpoutan\u00e1 v t\u011blesn\u00e9 schr\u00e1nce, kter\u00e1 se bez hnut\u00ed, a\u010d s hlubok\u00fdmi n\u00e1dechy pr\u00e1v\u011b ocit\u00e1 na kraji propasti. Bu\u010f poslechne rozum a ud\u011bl\u00e1 krok vzad, nebo podlehne citu a sko\u010d\u00ed dol\u016f v \u010dist\u00e9 v\u00ed\u0159e, \u017ee nikdy nedos\u00e1hne dna, nebo\u0165 j\u00ed cestou narostou k\u0159\u00eddla.)<\/div>\n
Uv\u011bdom\u011bn\u00ed.<\/em><\/div>\n
Jeho bratr na n\u011bj nek\u0159i\u010d\u00ed, a\u0165 p\u0159estane.<\/div>\n
Neprotestuje, a\u010d m\u011bl tolik mo\u017enost\u00ed kl\u00e1st odpor.<\/div>\n
Snad jej i vyb\u00edz\u00ed k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka\u2026<\/div>\n
Bill.<\/div>\n
Jeho l\u00e1ska.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tomovo srdce vynech\u00e1 za sebou n\u011bkolik \u00fader\u016f. Na chvilku se odd\u00e1l\u00ed od n\u00e1dhern\u011b nab\u011bhl\u00fdch rt\u016f a pohl\u00e9dne na tu alabastrov\u011b b\u00edlou tv\u00e1\u0159, jej\u00ed\u017e l\u00ed\u010dka se zbarvila do r\u016f\u017eov\u00e9ho n\u00e1dechu. \u0160ed\u011b nat\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka jsou sklopen\u00e1 a dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy se chv\u011bj\u00ed v neviditeln\u00e9m poryvu v\u00e1nku. Nap\u011bt\u00edm.<\/div>\n
Linie se rozma\u017eou a star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat si s p\u0159ekvapen\u00edm uv\u011bdom\u00ed, \u017ee se mu z o\u010d\u00ed rozlilo p\u00e1r drobn\u00fdch slz \u0161t\u011bst\u00ed. \u010cir\u00e9 euforie. Pust\u00ed bratrova z\u00e1p\u011bst\u00ed a opatrn\u011b jej sv\u00fdmi prsty pohlad\u00ed po sp\u00e1nku. M\u00e1 strach. Boj\u00ed se, \u017ee ona k\u0159ehkost okam\u017eiku se jedn\u00edm neopatrn\u00fdm, p\u0159\u00edli\u0161 usp\u011bchan\u00fdm pohybem rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed a jedin\u00e9, co zbude, bude vzpom\u00ednka a promarn\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost. Pousm\u011bje se.<\/div>\n
Znovu se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed k t\u011bm sladk\u00fdm okv\u011btn\u00edm l\u00edstk\u016fm r\u016f\u017ee. Nejd\u0159\u00edve jemnou hubi\u010dku do koutku \u00fast, vyst\u0159\u00eddan\u00e9 polibky hork\u00e9ho dechu. Odd\u011bluj\u00ed je od sebe setiny milimetru. Zdr\u00e1havost. Kdy\u017e se v\u0161ak rty tro\u0161i\u010dku pootev\u0159ou v bolestn\u00e9m o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, v\u011bnuje jim \u0161k\u00e1dliv\u00fd polibek. Neodol\u00e1.<\/div>\n
Lehce sl\u00edb\u00e1v\u00e1 v\u0161echnu nejistotu, dlan\u011bmi hlad\u00edc \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo le\u017e\u00edc\u00ed pod n\u00edm v konej\u0161iv\u00e9m gestu. V\u0161echen strach.<\/div>\n
Vypl\u00e1c\u00ed se.<\/div>\n
(-Pad\u00e1 do hlubiny.)<\/div>\n
Zprvu se to zd\u00e1 jen jako letm\u00fd dotek mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel. Nesm\u011bl\u00fd. Prvn\u00ed. Druh\u00fd. T\u0159et\u00ed. Netrvaj\u00ed d\u00e9le ne\u017e zlomek sekundy. Zm\u00edt\u00e1 se v nich b\u00e1ze\u0148, jak pozvolna sm\u011b\u0159uj\u00ed k sv\u00e9mu objevu, nebezpe\u010dn\u00e9 sladkosti zak\u00e1zan\u00e9ho ovoce, z n\u011bj\u017e se rod\u00ed z\u00e1vislost, ba p\u0159\u00edmo posedlost.<\/div>\n
Otev\u0159e o\u010di a pozvedne je k sv\u011btle hn\u011bd\u00fdm duhovk\u00e1m p\u0159et\u00e9kaj\u00edc\u00edm l\u00e1skou. Lap\u00e1 po dechu, je\u0161t\u011b chvilku a jist\u011b se udus\u00ed nervozitou. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t dnes o n\u011b\u010dem takov\u00e9m snil, a nyn\u00ed, kdy\u017e se sny staly realitou, se ob\u00e1v\u00e1, \u017ee jeho vlastn\u00ed \u010diny v\u0161e zbort\u00ed a jejich trosky se mu rozplynou mezi prsty a z\u016fstane jen iluze.<\/div>\n
Rukama, doposud polo\u017een\u00fdma nad hlavou, putuje po br\u00e1\u0161kov\u011b p\u00e1te\u0159i. Ka\u017ed\u00fd hebk\u00fd dotek ledov\u00fdch prst\u016f na t\u00e9 zdlouhav\u00e9, a snad nikdy nekon\u010d\u00edc\u00ed cest\u011b vzh\u016fru, je ost\u00fdchav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e-li ten p\u0159edchoz\u00ed. Av\u0161ak nakonec se p\u0159eci jen spoj\u00ed, v pon\u011bkud zd\u00e1lo by se odta\u017eit\u00e9m objet\u00ed, a nepatrn\u011b si jej p\u0159isune o drobet bl\u00ed\u017e.<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Ryz\u00ed nevinnost.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„T\u0159ese\u0161 se.“ \u0160eptne Tom a odv\u00e1\u017e\u00ed se Billovy snahy zpe\u010detit, jak najednou pochop\u00ed, jejich prvn\u00edm mileneck\u00fdm polibkem v t\u00e9to nov\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti. Alespo\u0148 pro jeho sourozence. D\u00e1v\u00e1 do n\u011bj naprosto v\u0161e. V\u0161echnu svou l\u00e1sku, posledn\u00ed dny a hodiny str\u00e1d\u00e1n\u00ed, bezb\u0159ehou radost, \u017ee z jedn\u00e9 strany vynucen\u00e9 pol\u00edben\u00ed pro sbohem minulosti nebylo opravdu posledn\u00ed.<\/div>\n
Jejich jazyky se propl\u00e9taj\u00ed v pomal\u00e9m l\u00edn\u00e9m tanci, vychutn\u00e1vaj\u00edc si znovu nalezenou, poznanou chu\u0165 toho druh\u00e9ho. I p\u0159es tr\u00fdznivou touhu po bezosty\u0161n\u00e9 v\u00e1\u0161ni se ov\u0161em Tom sna\u017e\u00ed dr\u017eet zp\u011bt, d\u00e1vaj\u00edc tak Billovi p\u0159\u00edle\u017eitost no\u0159it se hloub do jeho \u00fast. St\u00e1le si p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc, \u017ee se jedn\u00e1 o jeho incestn\u00ed premi\u00e9ru\u2026<\/em><\/div>\n
           <\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se nem\u016f\u017ee naba\u017eit t\u011bch zapov\u011bzen\u00fdch m\u00edst, nejrad\u011bji by z\u016fstal nav\u017edy uv\u011bzn\u011bn v tomto polibku. \u010cas spol\u010den\u00fd se vzduchem je v\u0161ak ne\u00faprosn\u00fd.<\/div>\n
Proto pros\u00edm, v\u011bnuj mi sv\u016fj dal\u0161\u00edch n\u00e1dech\u2026<\/em><\/div>\n
Pro na\u0161i v\u011b\u010dnost\u2026<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e i cel\u00e9 t\u011blo za\u010dne protestovat kv\u016fli nedostatku kysl\u00edku, s \u017ealostn\u00fdm zak\u0148u\u010den\u00edm se odtrhne od Tomov\u00fdch rt\u016f a aspo\u0148 se spoj\u00ed v pohledu. Toho jmenovan\u00fd vyu\u017eije a hladov\u011b se vrhne na br\u00e1\u0161k\u016fv krk. To \u00fa\u017easn\u011b choulostiv\u00e9 m\u00edste\u010dko u kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti.<\/div>\n
Billovi unikne ze rt\u016f hlasit\u00fd sten. Nakl\u00e1n\u011bje hlavu na stranu pro lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, uc\u00edt\u00ed jemn\u00e9 kousnut\u00ed a n\u00e1sledn\u011b ledov\u00fd chlad. Zaryje nehty do bratrov\u00fdch ramen a ba\u017e\u00edc v\u00edc po jeho bl\u00edzkosti, se p\u0159itiskne na rozp\u00e1lenou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
<\/div>\n
A miluji.<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Pro Toma onen vzdech, jen\u017e uprchl z v\u011bzen\u00ed rt\u016f, znamenal otev\u0159en\u00ed bran pekla. V\u011b\u010dn\u00e9 zatracen\u00ed bez nov\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti k nalezen\u00ed cesty k nebes\u016fm. V\u0161echno se slilo. U\u017e neexistovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1brany, \u017e\u00e1dn\u00e9 bari\u00e9ry postaven\u00e9 sv\u011bdom\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00fd prastar\u00fd poutn\u00edk \u010das putuj\u00edc\u00ed st\u00e1le d\u00e1l, vst\u0159\u00edc horizontu, nic.<\/div>\n
On<\/em> byl jeho te\u010f.<\/div>\n
Svou dlan\u00ed se vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do m\u00edst, z nich\u017e se p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo minutami tak nezi\u0161tn\u011b vytratil. Zoufale pot\u0159ebuje c\u00edtit hebkou k\u016f\u017ei zm\u00edtaj\u00edc\u00ed se v plamenech. Pomal\u00fdmi kruhov\u00fdmi pohyby za\u010dne vyhrnovat podle n\u011bj p\u0159ebyte\u010dn\u00fd kus temn\u011b fialov\u00e9 l\u00e1tky a ka\u017ed\u00fd nov\u011b objeven\u00fd kous\u00ed\u010dek obda\u0159\u00ed pol\u00edben\u00edm. K\u0148ourav\u00e9 zvuky z Billov\u00fdch \u00fast mu zn\u00ed jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ze symfoni\u00ed Edenu.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu tri\u010dko definitivn\u011b p\u0159et\u00e1hne p\u0159es hlavu a zbav\u00ed se ho, je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm\u2026 Prost\u011b se mus\u00ed alespo\u0148 na moment vr\u00e1tit n\u00ed\u017e k t\u00e9 milovan\u00e9 hv\u011bzd\u011b, v\u00e1b\u00edc\u00ed jej t\u011bsn\u011b nad lemem bratrov\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f. Ze rt\u016f mu vyklouzne \u0161pi\u010dka jazyka. Kr\u00e1tk\u00fdmi, p\u0159esn\u00fdmi tahy za\u010dne opisovat temn\u011b \u010dern\u00e9 \u010d\u00e1ry, maluje je st\u00e1le dokola. Potom ale p\u0159eci jen neodol\u00e1.<\/div>\n
(-Kdy\u017e u\u017e je tu.)<\/div>\n
Rukou zajede tro\u0161ku pod l\u00e1tku \u010dern\u00fdch boxerek, ihned se vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt, jako by snad do t\u011bch m\u00edst zabloudil pouze omylem. Bill nereaguje. Je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn vn\u00edm\u00e1n\u00edm ostatn\u00edch dech berouc\u00edch pocit\u016f. Jen\u017ee jemu to dod\u00e1 odvahy. Souhlas. Sta\u010d\u00ed rozepnout p\u00e1sek.<\/div>\n
Zastav\u00ed jej ale hbit\u00e9 prsty, je\u017e se pevn\u011b obemknou kolem jeho z\u00e1p\u011bt\u00ed. Tom se pozvedne na pa\u017e\u00edch a pohl\u00e9dne na to vypla\u0161en\u00e9 pt\u00e1\u010de. To, co je doposud zevnit\u0159 pozvolna spalovalo, vyprchalo. A z\u016fstal jen horouc\u00ed cit.<\/div>\n
L\u00e1ska.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
Bez reakce. On<\/em> nemluv\u00ed. Jeho milovan\u00fd \u010dernovl\u00e1sek hled\u00ed do tmy. O\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 b\u00e1zn\u00ed. D\u011bsem. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b odhalen\u00fd hrudn\u00edk se nadzved\u00e1v\u00e1 v nepravideln\u00e9m, spla\u0161en\u00e9m rytmu.<\/div>\n
„Bille\u2026“ zkus\u00ed to znovu a jemn\u011b za\u010dne chlapce konej\u0161it v tich\u00e9 omluv\u011b. Jeho rty se mu t\u0159esou v bezejmenn\u00e9 bolesti a v koutu oka se cosi zaleskne. Slza. Pomalu st\u00e9k\u00e1 tou nekrat\u0161\u00ed dr\u00e1hou k mraziv\u00e9 zemi, doprov\u00e1zena nevy\u0159\u010den\u00fdmi slovy, ne\u017e se rozlije do jemnosti. Tom ji zachyt\u00ed.<\/div>\n
\u0158ekni, slzo, co mi p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed\u0161?<\/em><\/div>\n
Strach. Nejistotu. Zmatenost.<\/em><\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm\u2026 Mluv se mnou! J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ \u0160pitne ti\u0161e. \u0160elest v\u011btru, \u0161epot vetkan\u00fd do noci.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nech\u00e1pe Tom a na chvilku si p\u0159estane pohr\u00e1vat se sametov\u011b hebk\u00fdm havran\u00edm pe\u0159\u00edm, je\u017e se ov\u00edj\u00ed kolem Billovy tv\u00e1\u0159e jako temn\u00e1 svatoz\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se\u2026“ Zopakuje, a kone\u010dn\u011b spoj\u00ed jejich pohledy v jedin\u00fd. „\u2026za to, jak jsem se p\u0159ed t\u00edm choval. Omlouv\u00e1m se\u2026 za tohle.“ Odv\u011bt\u00ed a posune mezi n\u011b Tomovu horkou dla\u0148, co je st\u00e1le uzam\u010dena v dr\u017een\u00ed a propust\u00ed ji. Pokl\u00e1daj\u00edc ruku samovoln\u011b pod\u00e9l t\u011bla. „Nikdy jsem nic takov\u00e9ho nec\u00edtil. Alespo\u0148 v tomto nov\u00e9m \u017eivot\u011b, kter\u00fd si pamatuji. N\u011bkde uvnit\u0159 jako kdyby sice ta \u00fazk\u00e1 hranice zmizela, jako kdybych nalezl d\u00e1vno ztracen\u00e9 my\u0161lenky, ale kdy\u017e si je p\u0159eji prohl\u00e9dnout, nem\u016f\u017eu je naj\u00edt. Chci t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u2026je to nov\u00e9.“ Dopov\u00ed za n\u011bj Tom najednou. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f mapuje k\u0159ehk\u00e9 linie. O\u010di, drobn\u00fd nos, rty. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 si ten nespo\u010det detail\u016f.<\/div>\n
„Ano.“ Souhlas\u00ed skoro nesly\u0161n\u011b a zoufale tou\u017e\u00ed uniknout, a z\u00e1rove\u0148 setrvat.<\/div>\n
„Bille, poslouchej. Ne, d\u00edvej se na m\u011b.“ Lehce si jej p\u0159idr\u017e\u00ed za bradu, aby z\u016fstal uzamknut v jeho zorn\u00e9m poli.<\/div>\n
St\u0159\u00edzlivost. Najednou zrozena odnikud. Snad z nutnosti. „Miluju t\u011b. V\u00edc ne\u017e cokoli na sv\u011bt\u011b. A a\u010dkoli si na to st\u00e1le nem\u016f\u017ee\u0161 vzpomenout, m\u016f\u017ee\u0161 to c\u00edtit.“ Vyhled\u00e1 dla\u0148 sv\u00e9ho mal\u00e9ho dvoj\u010d\u00e1tka a p\u0159itiskne si ji na hru\u010f. Do m\u00edst, kde se nach\u00e1z\u00ed srdce. „Bije jen pro tebe<\/em>. Nav\u011bky. U\u017e mi nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak dlouho budu muset \u010dekat. Sta\u010d\u00ed, \u017ees mi vr\u00e1til nad\u011bji.“ Usm\u011bje se a na d\u016fkaz sv\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed zpe\u010det\u00ed polibkem.<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1skovo srdce se na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik zastav\u00ed, krev p\u0159estane proudit \u017eilami. Ho\u0159k\u00e1 \u010dokol\u00e1da, \u017eij\u00edc\u00ed v jeho o\u010d\u00edch, se n\u00e1hle op\u011btovn\u011b zakryje pr\u016fzra\u010dn\u00fdm z\u00e1vojem ze slan\u00fdch kr\u016fp\u011bj\u00ed. Takhle chutn\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
Takhle chutn\u00e1 l\u00e1ska.<\/div>\n
A p\u0159esto tam n\u011bco na\u0161ept\u00e1v\u00e1, vzadu v hlav\u011b. Tich\u00e1 slova, co nech\u00e1vaj\u00ed blednout radost na rtech a slanou vodu m\u011bn\u00ed v led.<\/div>\n
Odtrhne se. Hled\u00ed do toho oce\u00e1nu sladk\u00e9ho karamelu a nehynouc\u00ed l\u00e1sky. Nen\u00ed schopen poru\u010dit hlasu, aby vyslovil zr\u00e1dnou ot\u00e1zku slo\u017eenou pouze ze t\u0159\u00ed slov, z nich\u017e jedno jej ji\u017e n\u011bkolik dn\u00ed pozvolna zabij\u00ed jako kradmo podan\u00fd jed.<\/div>\n
V\u00e1h\u00e1. Pros\u00ed. O chv\u00edli. Tit\u011brnou chvilku \u017eivota v t\u00e9 dokonal\u00e9 iluzi.<\/div>\n
Ne\u017e ji nadobro zbort\u00ed.<\/div>\n
Tou jedinou v\u011btou. S otazn\u00edkem na konci.<\/div>\n
.<\/div>\n
.<\/div>\n
.<\/div>\n
„A co Lola?“<\/em><\/div>\n
Vysloven\u00e1 ot\u00e1zka. Odpov\u011b\u010f \u017e\u00e1dn\u00e1. Vytr\u00e1c\u00ed se n\u011bkde na pomez\u00ed mezi strachem ze ztr\u00e1ty, l\u017e\u00ed a pravdou.<\/div>\n
(-Neuv\u011bdomuje si, \u017ee pouhopouh\u00e9 ticho, to nekone\u010dn\u00e9 ml\u010den\u00ed, m\u016f\u017ee se t\u00e9\u017e br\u00e1t jako odpov\u011b\u010f. Zase.)<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm\u2026“ Trpk\u00e9 kapky p\u0159ekra\u010duj\u00ed hr\u00e1z \u0159as a m\u00eds\u00ed se s posledn\u00edmi n\u00e1nosy \u010dernoty, ji\u017e tak rozmazan\u00e9.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
.<\/div>\n
.<\/div>\n
.<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
„TOME!“<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
Ano, Bille.<\/div>\n
(- Odi et amo. -)<\/div>\n
Takhle chutn\u00e1 l\u00e1ska.<\/div>\n
To slovo, ten cit.<\/div>\n
Ona.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cera<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cera Nev\u00edm, co napsat. Snad jen, \u017ee tahle kapitola se mi psala stra\u0161n\u011b dob\u0159e, i kdy\u017e si nejsem tak zcela jist\u00e1 jednou sc\u00e9nou, kter\u00e1 se v n\u00ed odehr\u00e1v\u00e1, ale Janule mi ji pochv\u00e1lila, tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee to bude fajn =)<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[108],"tags":[],"class_list":["post-10882","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-only-for-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10882","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10882"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10882\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10882"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10882"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10882"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}