{"id":10898,"date":"2010-08-23T18:00:00","date_gmt":"2010-08-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10871"},"modified":"2010-08-23T18:00:00","modified_gmt":"2010-08-23T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/23\/me-myself-and-romeo-6\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 6."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
<\/div>\n
 „B\u00e1l ses o m\u011b?“  oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu \u010delem a ovinu mu pa\u017ee kolem krku. Kr\u00e1tce jej pol\u00edb\u00edm na rty a odt\u00e1hnu se od n\u011bj. Pomal\u00fdmi kroky se sunu do ob\u00fdv\u00e1ku, kde sebou pl\u00e1cnu na pohovku, op\u0159u si hlavu a zav\u0159u o\u010di. Po dne\u0161ku jsem vy\u0159\u00edzenej. Cel\u00fd den jsem se hrbil nad pap\u00edry v pr\u00e1ci, p\u0159ij\u00edmal jeden telefon\u00e1t za druh\u00fdm a pak je\u0161t\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bva u Toma. Sice nedopadla \u00fapln\u011b podle m\u00fdch p\u0159edstav, ale dala by se pova\u017eovat za takovou malou v\u00fdhru. Jak zn\u00e1m br\u00e1\u0161ku, d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se mi ozve, nebo za mnou s\u00e1m p\u0159ijde. Nedok\u00e1\u017ee beze m\u011b b\u00fdt. Jsem si jist, \u017ee nep\u0159ileze jen tak, na to je p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd. Ale najde si z\u00e1minku, d\u00edk n\u00ed\u017e by se p\u0159ede mnou mohl zjevit.  <\/div>\n
„Je toho na tebe moc, vi\u010f?“ <\/div>\n
„Hmm.“ Zamru\u010d\u00edm a sval\u00edm se mu do kl\u00edna. L\u00e1skypln\u011b m\u011b hlad\u00ed po hlav\u011b. Miluji, kdy\u017e to d\u011bl\u00e1. Vlastn\u011b miluji v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1. V\u00ed p\u0159esn\u011b, co se mi l\u00edb\u00ed\u2026 Otev\u0159u o\u010di a spat\u0159\u00edm jeho usm\u011bvavou tv\u00e1\u0159 a zelen\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 si m\u011b prohl\u00ed\u017eej\u00ed. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b stejn\u011b obdivn\u011b jako tehdy, kdy\u017e jsme se potkali poprv\u00e9. Na jedn\u00e9 afterparty\u2026 Byl jsem obklopen novin\u00e1\u0159i, odpov\u00eddal na jeden dotaz za druh\u00fdm, usm\u00edval jsem se do objektiv\u016f a kamer, kdy\u017e v tom jsem si ho v\u0161iml. Post\u00e1val opod\u00e1l a nespou\u0161t\u011bl ze m\u011b o\u010di. Kdy\u017e se ale na\u0161e pohledy st\u0159etly a v\u011bnoval jsem mu \u00fasm\u011bv, popla\u0161en\u011b zat\u0159epal hlavou a sklonil ji. Pozd\u011bji jsem se jej sna\u017eil vyhledat mezi p\u0159\u00edtomn\u00fdmi, n\u011bco na n\u011bm m\u011b zaujalo a tou\u017eil jsem jej poznat bl\u00ed\u017ee. Nikde v\u0161ak nebyl. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Narazili jsme na sebe a\u017e  p\u0159i odchodu, a to doslova. Zavr\u00e1voral jsem a byly to jeho pa\u017ee, kter\u00e9  m\u011b zachytily. Tenkr\u00e1t mi p\u0159i\u0161el stra\u0161n\u011b roztomil\u00fd. Jeho rozpaky, kdy\u017e jsem na n\u011bj mluvil, ne\u0161lo p\u0159ehl\u00e9dnout. A\u010d to nikdy nebyl m\u016fj styl, pozval jsem jej k sob\u011b do hotelu. Necht\u011bl jsem ho nechat jen tak odej\u00edt, ani\u017e bych se o n\u011bm n\u011bco dozv\u011bd\u011bl. Okam\u017eik sice v\u00e1hal, ale p\u0159ijal. Pamatuji si, \u017ee jsme spolu prokl\u00e1bosili celou noc, Pete ode\u0161el a\u017e r\u00e1no. Kdy\u017e jsem za n\u00edm zav\u00edral dve\u0159e, h\u0159\u00e1l m\u011b v dlani pap\u00edrek s telefonn\u00edm \u010d\u00edslem, jen\u017e mi dal se slovy, \u017ee budu-li cht\u00edt, m\u016f\u017eu se ozvat. Zda jsem se ozval nebo ne, je te\u010f snad v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9. Od afterparty uplynulo v\u00edc ne\u017e p\u016fl roku a p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f m\u00e1m po sv\u00e9m boku tohoto \u00fa\u017easn\u00e9ho a n\u00e1dhern\u00e9ho kluka. S n\u00edm m\u016f\u017eu b\u00fdt sv\u016fj, miluje m\u011b takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem. Pro n\u011bj jsem Bill Kaulitz, \u010dlov\u011bk, ne ten Bill Kaulitz, b\u00fdval\u00fd frontman Tokio Hotel nebo Bill Kaulitz, ten m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159.  <\/div>\n
„Bylo mi smutno.“ Posad\u00edm se a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. Nem\u00e1m r\u00e1d ty dny, kdy odjede a je n\u011bjakou dobu pry\u010d, jsem tu naprosto s\u00e1m. No s\u00e1m\u2026 Nech\u00e1v\u00e1 mi tu to tele, kter\u00e9 naz\u00fdv\u00e1 psem. Pr\u00fd abych se tu neb\u00e1l. No, strach tedy rozhodn\u011b nem\u00e1m, proto\u017ee p\u0159es na\u0161eho \u010dty\u0159noh\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho by se dovnit\u0159 nikdo nedostal. Ta bestie toti\u017e krom\u011b n\u00e1s dvou nikoho jin\u00e9ho nesnese, na v\u0161echny v\u00fdhru\u017en\u011b vr\u010d\u00ed a chud\u00e1k ten, kdo by se pokusil kolem n\u011bj proj\u00edt. Ani nev\u00edm, kde vlastn\u011b v\u011bz\u00ed, nikde jsem ho tu nevid\u011bl \u010denichat a ani m\u011b nev\u00edtal. Co\u017e mi nijak moc nesch\u00e1z\u00ed. V\u017edycky na m\u011b sko\u010d\u00ed, div m\u011b nepoval\u00ed na zem, pob\u00edh\u00e1 kolem m\u011b jak zb\u011bsil\u00fd a akor\u00e1t se mi plete pod nohama. Pete mi tvrdil, \u017ee je vycvi\u010den\u00fd. To tak\u2026 Jedin\u00e9, na co sly\u0161\u00ed, je „na“. Povely jako „sedni“ nebo „lehni“ absolutn\u011b ignoruje.  <\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ <\/div>\n
„Moc\u2026“ vyhoupnu se mu na kl\u00edn, zkr\u00e1t\u00edm vzd\u00e1lenost mezi na\u0161imi \u00fasty a zlehka se sv\u00fdmi rty ot\u0159u o jeho.<\/div>\n
„Opravdu?“ za\u0161ept\u00e1 do polibku a p\u0159it\u00e1hne si m\u011b t\u011bsn\u011bji k sob\u011b. C\u00edt\u00edm jeho dlan\u011b, jak putuj\u00ed p\u0159es moje z\u00e1da n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e, a kdy\u017e chtiv\u011b stiskne m\u016fj zadek, zak\u0148u\u010d\u00edm, pohnu se v boc\u00edch a p\u0159iraz\u00edm proti jeho kl\u00ednu. Chci ho, pot\u0159ebuji ho. Tady a te\u010f\u2026  <\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kde ten pes, sakra, zase je? To se Billovi op\u011bt n\u011bco povedlo. \u0160t\u011bn\u011b vypadalo docela klidn\u011b, jen\u017ee klidn\u00e9 a poslu\u0161n\u00e9 bylo asi prvn\u00edch p\u00e1r hodin. Jakmile se rozkoukalo, za\u010dalo mi l\u00e9zt po byt\u011b a vym\u00fd\u0161let jednu ro\u0161\u0165\u00e1rnu za druhou. Nejprve p\u0159evr\u00e1til misku s vodou, pak se mu z\u0159ejm\u011b znel\u00edbila palma, co stoj\u00ed v rohu, proto\u017ee se za\u010dal hrabat v hl\u00edn\u011b a vyh\u00e1zel ji na podlahu. Tak\u017ee sotva jsem uklidil jedno, mohl jsem se vrhnout na druh\u00e9. Co\u017e o to, j\u00e1 tu kytku taky nesn\u00e1\u0161\u00edm, mamka mi ji sem nacpala. Protestoval jsem, ale nedala si \u0159\u00edct. Tak\u017ee tu palma je a hotovo. Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b doukl\u00edzel ten nepo\u0159\u00e1dek, vydal jsem se prcka hledat. Na\u0161el jsem ho hned, jak si spokojen\u011b hov\u00ed v m\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch, po kter\u00fdch se mi nejprve pro\u0161el s packama \u0161pinav\u00fdma od hl\u00edny\u2026  <\/div>\n
Billa p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed  p\u0159\u00edle\u017eitosti za\u0161krt\u00edm. Lep\u0161\u00ed d\u00e1rek mi opravdu d\u00e1t nemohl. To \u0161t\u011bn\u011b je sice neuv\u011b\u0159iteln\u011b roztomil\u00e9, ale je to chod\u00edc\u00ed pohroma. Jestli to takhle p\u016fjde d\u00e1l, nebudu d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e po n\u011bm ukl\u00edzet.<\/div>\n
„Absi, kdepak jsi? Abs\u00ed\u010dku, na\u2026“ lezu po \u010dty\u0159ech jak idiot a sna\u017e\u00edm se ho vyl\u00e1kat z jeho \u00fakrytu. Jen\u017ee m\u016fj novej k\u00e1mo\u0161 m\u011b zaryt\u011b ignoruje a v\u016fbec bych se nedivil, kdyby si n\u011bkde spokojen\u011b chrn\u011bl, zat\u00edmco j\u00e1 ho jak pako hled\u00e1m. No, v kuchyni nen\u00ed, v lo\u017enici b\u00fdt nem\u016f\u017ee, odtud jsem ho vynesl a zav\u0159el jsem dve\u0159e. Pod stolem ho nevid\u00edm, za seda\u010dkou taky ne. M\u016f\u017ee b\u00fdt zalezl\u00fd jedin\u011b v koupeln\u011b nebo p\u0159eds\u00edni. S n\u00e1mahou se zvednu ze zem\u011b a vyraz\u00edm do p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Do prdele!“ zhroz\u00edm se, kdy\u017e ho najdu, jak mezi p\u0159edn\u00edmi packami dr\u017e\u00ed moji botu a okusuje ji. Bille, jsi mrtvej mu\u017e! „Nech\u00e1\u0161 to?! To je moje!“ vy\u0161kubnu mu botu a pohroz\u00edm mu. Kdy\u017e se na ni ale pod\u00edv\u00e1m, abych zjistil, jak\u00e9 \u0161kody nap\u00e1chal, chce se mi bre\u010det. Moje milovan\u00fd boty jsou zni\u010den\u00fd. „Tak na\u2026“ str\u010d\u00edm mu ji zp\u00e1tky a posad\u00edm se naproti n\u011bmu. „Jsi \u010f\u00e1bel, v\u00ed\u0161 o tom?“ Absi naklon\u00ed hlavu na stranu a zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. P\u0159it\u00e1hnu si kolena k sob\u011b, op\u0159u si o n\u011b bradu a najednou uc\u00edt\u00edm, \u017ee mi po tv\u00e1\u0159\u00edch te\u010dou slzy. Nev\u00edm, pro\u010d jsem se rozbre\u010del. Mo\u017en\u00e1 toho na m\u011b bylo v posledn\u00edch dnech p\u0159\u00edli\u0161. N\u00e1vrat z l\u00e9\u010debny, probl\u00e9my s \u00fa\u010dtem, bytem a do toho n\u00e1v\u0161t\u011bva m\u00e9ho ct\u011bn\u00e9ho bratra. Sto\u010d\u00edm se do klub\u00ed\u010dka a d\u00e1m pr\u016fchod emoc\u00edm. Nem\u00e1 cenu to v sob\u011b potla\u010dovat, nikdo tu krom\u011b m\u011b a psa nen\u00ed a Absi to nikomu ne\u0159ekne. Ne\u010dekal jsem, \u017ee to bude takhle t\u011b\u017ek\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Zni\u010dehonic uc\u00edt\u00edm, jak do m\u011b n\u011bco \u017e\u010fuchne. Nereaguji na to, ale to „n\u011bco“ si ned\u00e1 pokoj a \u0161\u0165ouchne do m\u011b podruh\u00e9, pot\u0159et\u00ed, a kdy\u017e ani pak nezareaguji, za\u010dne se mi cp\u00e1t do kl\u00edna. Prostr\u010d\u00ed hlavu pod m\u00fdmi pa\u017eemi a sna\u017e\u00ed se ze v\u0161ech sil nacpat do mal\u00e9 mezery mezi mou hrud\u00ed a stehny.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ zvednu ho ze zem\u011b a p\u0159itul\u00edm si ho k sob\u011b. Aspo\u0148 n\u011bkdo stoj\u00ed o moje doteky a bl\u00edzkost. Drbu ho na b\u0159\u00ed\u0161ku a mus\u00edm se sm\u00e1t, kdy\u017e proti mn\u011b za\u010dne \u0161ermovat p\u0159edn\u00edma packama, kter\u00e9 nakonec omot\u00e1 kolem m\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed. Bill mi sice v\u011bnoval chod\u00edc\u00ed katastrofu, ale aspo\u0148 si nep\u0159ipad\u00e1m tak s\u00e1m. N\u011bjak ho vycvi\u010d\u00edm, pokud je to tedy p\u0159i jeho temperamentu, kter\u00fd do te\u010f projevil, v\u016fbec mo\u017en\u00e9\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Vyjdu z koupelny a jen v \u017eupanu se vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt do lo\u017enice. M\u016fj pohled automaticky sklouzne k sp\u00edc\u00edmu Petovi. Chud\u00e1\u010dek m\u016fj, dal jsem mu asi zabrat. Ale co\u2026 Nem\u00e1 m\u011b tu nech\u00e1vat samotn\u00e9ho, ty dva t\u00fddny bez n\u011bj a bez sexu se na m\u011b podepsaly. O\u010dima hlt\u00e1m ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb jeho t\u011bla, vid\u011bl jsem jej nah\u00e9ho u\u017e tolikr\u00e1t, a p\u0159esto m\u011b st\u00e1le fascinuje. M\u00e1 perfektn\u00ed postavu.<\/div>\n
„Bille\u2026“ zak\u0148u\u010d\u00ed Pete, kdy\u017e se na n\u011bj obkro\u010dmo posad\u00edm a za\u010dnu mu okusovat u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. „Nezlob\u2026“<\/div>\n
Nezlob, nezlob. Budu, chci se mazlit. „Pete\u2026“ za\u0161kemr\u00e1m a malinko j\u00edm zat\u0159esu. No, sl\u00e1va! Kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di. Zam\u017eour\u00e1 na m\u011b, rozespale se usm\u011bje a st\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b. Nadm\u00edru spokojen\u00fd, \u017ee jsem dos\u00e1hl sv\u00e9ho, a ani jsem se nemusel moc sna\u017eit, se p\u0159ivinu k jeho hork\u00e9mu t\u011blu. Hlavu si polo\u017e\u00edm na jeho hru\u010f a nech\u00e1v\u00e1m se od n\u011bj hladit po vlasech. A\u010d nechci, vyno\u0159\u00ed se mi v mysli vzpom\u00ednka na Toma. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co ti dva pr\u00e1v\u011b prov\u00e1d\u011bj\u00ed\u2026 Jestlipak se u\u017e skamar\u00e1dili a jestlipak u\u017e br\u00e1\u0161ka sv\u00e9ho kamar\u00e1da pojmenoval. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 jm\u00e9no mu vybral. Ur\u010dit\u011b to bude n\u011bco cool, nic jin\u00e9ho od Toma ne\u010dek\u00e1m. Ve spr\u0161e se mi v\u0161echno rozle\u017eelo v hlav\u011b\u2026 Zaj\u00edmalo by m\u011b, kde celou tu dobu byl a pro\u010d o sob\u011b nedal v\u011bd\u011bt. N\u011bkolikr\u00e1t jsem se vypt\u00e1val mamky. Jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u011bd\u011bla, kde je, ale nic mi necht\u011bla \u0159\u00edct. Stejn\u011b tak Georg, ale ani z n\u011bj jsem to nevyp\u00e1\u010dil. Napadla m\u011b jedna mo\u017enost, ale tu jsem zavrhl. Nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee by Tom dobrovoln\u011b nastoupil do l\u00e9\u010debny, aby se zbavil sv\u00e9 z\u00e1vislosti na chlastu. Ale nevypadal, \u017ee by byl pod parou, kdy\u017e jsem za n\u00edm byl. Zd\u00e1 se, \u017ee se z toho vyhrabal, co\u017e by bylo jedin\u011b dob\u0159e!  <\/div>\n
„Co j\u00ed koup\u00edme?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nadzvednu hlavu a pod\u00edv\u00e1m se na Peta. „Komu?“<\/div>\n
„Ty jsi m\u011b v\u016fbec neposlouchal, vi\u010f?“ zasm\u011bje se. „Tvoj\u00ed mamce p\u0159ece. Bude m\u00edt narozky. Ptal jsem se, co j\u00ed d\u00e1me za d\u00e1rek. Nebo u\u017e pro ni n\u011bco m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ne, n\u011bco vymysl\u00edm\u2026“ polo\u017e\u00edm hlavu zp\u011bt na jeho hrudn\u00edk. Zrovna te\u010f m\u00e1m tak n\u00e1ladu vym\u00fd\u0161let n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek. To m\u00e1 je\u0161t\u011b \u010das\u2026 Na oslavu jedeme a\u017e o v\u00edkendu, dneska je st\u0159eda, tak\u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b \u010das n\u011bco j\u00ed sehnat. Stejn\u011b by mi d\u011bkovala, i kdybych j\u00ed dal n\u011bjakou blbost. Zn\u00e1m ji. N\u011bjak nem\u00e1m chu\u0165 n\u011bco slavit. Sice je to moje matka, ale nejrad\u011bji bych j\u00ed zavolal, \u017ee se nec\u00edt\u00edm dob\u0159e a \u017ee se stav\u00edm jindy. Pojedu na tu oslavu jen z jedin\u00e9ho d\u016fvodu. Douf\u00e1m, \u017ee tam bude i Tom. Zn\u00ed to sice hnusn\u011b, ale mam\u010diny narozeniny jsou pro m\u011b dobr\u00e1 z\u00e1minka, jak se s n\u00edm znovu setkat a pokusit se promluvit s n\u00edm. P\u0159ed n\u00ed d\u011blat sc\u00e9ny nebude. Te\u010f jen aby tam skute\u010dn\u011b p\u0159ijel\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Absi, k noze! No, poj\u010f sem!“ d\u0159epnu si a sna\u017e\u00edm se k sob\u011b \u0161t\u011bn\u011b p\u0159ivolat. Jen\u017ee ono sed\u00ed a nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1, co blbnu. Nau\u010dit jej n\u011bco bude asi t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel. Znovu si poklepu na stehno a znovu se pokus\u00edm p\u0159il\u00e1kat jej. Prcek sice vstane, za\u010dne vrt\u011bt ocasem, ale ani se nehne.<\/div>\n
„No tak, poj\u010f k p\u00e1novi, poj\u010f.“ Zase \u017e\u00e1dn\u00e1 reakce, Absi si m\u00edsto toho, aby p\u0159i\u0161el ke mn\u011b, lehne. Rezignovan\u011b sebou pl\u00e1cnu na zem. Zkus\u00edm to s n\u00edm pozd\u011bji, chce to \u010das. \u0160t\u011bn\u011b se ale zni\u010dehonic ocitne vedle m\u011b a za\u010dne mi olizovat obli\u010dej. „Ty jsi trdlo, vi\u010f \u017ee jo?“<\/div>\n
Kdy\u017e se chyst\u00e1m posadit se, ozve se zvonek. Je\u017ei\u0161, kdo zase otravuje?! To bude jist\u011b  ten d\u011bdek Weida! On si ned\u00e1 pokoj. Prachy jsem mu u\u017e dal, tak pro\u010d m\u011b nenech\u00e1 v klidu?! Nebo \u017ee by to byl, nedej Bo\u017ee, zase m\u016fj pan bratr? Se \u0161t\u011bn\u011btem v pat\u00e1ch se sunu do p\u0159eds\u00edn\u011b, abych zjistil, kdo se n\u00e1s rozhodl poct\u00edt n\u00e1v\u0161t\u011bvou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Georgu???“ vyval\u00edm o\u010di na kamar\u00e1da. „Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, ne, pro\u010d by m\u011blo?“ odpov\u00ed mi a zazub\u00ed se na m\u011b. „To nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt jen tak nav\u0161t\u00edvit k\u00e1mo\u0161e?“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, p\u016fjde\u0161 d\u00e1l?“ poodstoup\u00edm a nech\u00e1m jej proj\u00edt. „Tudy\u2026“ nazna\u010d\u00edm mu sm\u011br, kam m\u00e1 j\u00edt a n\u00e1sleduji ho. Aspo\u0148 si s n\u00edm m\u016f\u017eu promluvit.<\/div>\n
„Kafe?“ nab\u00eddnu mu jedin\u00e9, co tu m\u00e1m, a kdy\u017e k\u00fdvne, vyt\u00e1hnu dva hrnky a d\u00e1m va\u0159it vodu. Docela m\u011b zasko\u010dil. No, docela, hodn\u011b m\u011b zasko\u010dil.<\/div>\n
„Co to je?“<\/div>\n
„Co?“ oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. „To je Absinth.“ <\/div>\n
„Co\u017ee to je?“ za\u010dne se sm\u00e1t jak \u0161\u00edlen\u00fd.<\/div>\n
„M\u016fj pes a nesm\u011bj se mu.“<\/div>\n
„Nesm\u011bju se jemu, ale tomu jm\u00e9nu. Kde jsi k n\u011bmu p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„D\u00e1rek,“ odbudu jej a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, ne\u017e za\u010dne va\u0159it voda. \u0160t\u011bn\u011b si z bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed hosta. Asi se mu moc nezamlouv\u00e1, \u017ee se mu vysm\u00edv\u00e1. Tedy jeho jm\u00e9nu\u2026 No co, lep\u0161\u00ed n\u00e1pad jsem nem\u011bl. Pes je m\u016fj, m\u016f\u017eu mu \u0159\u00edkat, jak chci.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo ti ho dal?“ p\u0159id\u0159epne si Georg a zkou\u0161\u00ed k sob\u011b Absiho p\u0159ivolat. Samoz\u0159ejm\u011b bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj drah\u00fd bratr.“ Ozn\u00e1m\u00edm mu, postav\u00edm na st\u016fl kafe a posad\u00edm se na \u017eidli. \u0160t\u011bn\u011b je v tu r\u00e1nu u m\u011b a do\u017eaduje se, abych si jej vzal na kl\u00edn.<\/div>\n
„Bill?“ Georg rovn\u011b\u017e usedne na \u017eidli a s hran\u00fdm \u00fa\u017easem na m\u011b hled\u00ed. Nutno podotknout, \u017ee n\u00e1\u0161 bas\u00e1k nikdy nebyl dobr\u00fd herec. V\u00fdkony hodn\u00e9 Oscara zvl\u00e1dal na jedni\u010dku jedin\u011b Bill. Georg byl, je a bude mizern\u00fd herec v\u017edycky.<\/div>\n
„Ano, Bill. A ned\u011blej se. V\u00edm, \u017ee jsi mu to \u0159ekl ty. Nikdo jin\u00fd nev\u00ed, \u017ee jsem zp\u00e1tky\u2026“<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
„V pohod\u011b,“ m\u00e1vnu rukou. P\u016fvodn\u011b jsem pl\u00e1noval se\u0159vat jej, ale vztek m\u011b opustil. Georg mi zachr\u00e1nil k\u016f\u017ei, nem\u016f\u017ee za to, \u017ee je drbna a vyslepi\u010dil to Billovi. Budi\u017e mu odpu\u0161t\u011bno. „Byl tu v\u010dera a jeho mi donesl.“<\/div>\n
„To p\u0159i\u0161el jen kv\u016fli n\u011bmu?“ vyzv\u00edd\u00e1. Tentokr\u00e1t bych \u0159ekl, \u017ee na m\u011b nic nehraje. Bill mu jist\u011b ne\u0159ekl, co m\u00e1 v pl\u00e1nu. Aspo\u0148 o psovi se mu stoprocentn\u011b nezm\u00ednil, jinak by Georg na n\u011bj tak ne\u010du\u010del.<\/div>\n
„Ne, p\u0159i\u0161el mi nab\u00eddnout pr\u00e1ci\u2026“<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ zakuck\u00e1 se. „Pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„Jo, pr\u00e1ci\u2026 Z\u0159ejm\u011b nena\u0161el nikoho jin\u00e9ho, kdo by ze sebe d\u011blal vola a pomohl mu s tou jeho ma\u0161kar\u00e1dou\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 p\u0159ehl\u00eddkou.“ Oprav\u00ed m\u011b. „A co ty na to?“<\/div>\n
„Co? Jasn\u011b, \u017ee jsem ho poslal do h\u00e1je. Copak si u\u017e nevzpom\u00edn\u00e1\u0161 na to p\u00f3dium?!“ <\/div>\n
„Klid, Tome. Nebyla to\u2026“<\/div>\n
„Billova vina? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byla a nejen jeho. Mohl za to i Jost!“<\/div>\n
„Hele, v\u00edm, \u017ee t\u011b to \u0161tve. Ale stalo se. U\u017e s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1\u0161. Ber to takhle, \u017ee Bill ud\u011blal prvn\u00ed krok a\u2026“<\/div>\n
„A j\u00e1 z n\u011bj m\u00e1m padnout na zadek, sko\u010dit mu kolem krku a v\u0161echno dobr\u00fd?!“ vy\u0161t\u011bknu. Jemu p\u0159esko\u010dilo! Jednak se s bratrem odm\u00edt\u00e1m st\u00fdkat a jednak mu tohle neodpust\u00edm.  <\/div>\n
„To jsem ne\u0159ekl,“ pokra\u010duje d\u00e1l klidn\u011b, „jen m\u011b napadlo\u2026 Kdybys mu pomohl, ur\u010dit\u011b by ti slu\u0161n\u011b zaplatil. Nouzi o pen\u00edze fakt nem\u00e1 a t\u0159eba by ti na\u0161el i n\u011bjakej flek u sebe. Nemusel bys nic sh\u00e1n\u011bt. Nav\u00edc Bill je hv\u011bzda a spolupr\u00e1ce s n\u00edm by ti jen prosp\u011bla. Kdybys ho poprosil\u2026“<\/div>\n
„O nic se jej prosit nebudu!“ Znovu ho p\u0159eru\u0161\u00edm a postav\u00edm se. Nehodl\u00e1m se p\u0159ed Billem poni\u017eovat a dopro\u0161ovat se ho. On je posledn\u00ed, koho hodl\u00e1m o n\u011bco prosit. Rad\u0161i skon\u010d\u00edm pod mostem nebo um\u0159u hlady, ne\u017e abych za n\u00edm \u0161el.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Kdybys mu teda \u0159ekl, aby do novin prohl\u00e1sil, \u017ee jsi mu pom\u00e1hal, ud\u011blal by to. No tak, Tome, zkus to\u2026 Stejn\u011b bude\u0161 pot\u0159ebovat pr\u00e1ci a pen\u00edze.“<\/div>\n
„M\u00e1m pen\u00edze.“ Vrhnu na n\u011bj nevra\u017eiv\u00fd pohled. Co to po mn\u011b chce? To nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b?!<\/div>\n
„Jo, te\u010f je m\u00e1\u0161. Hele, nikdo po tob\u011b nechce, abys Billovi lezl do zadku, jak to n\u011bkte\u0159\u00ed d\u011blaj. Projevil dobrou v\u016fli a snahu pomoct ti. K tomu ti ud\u011blal nab\u00eddku, po kter\u00e9 by ka\u017ed\u00fd v zemi sko\u010dil, jen\u017ee Bill by to jen tak n\u011bkomu nenab\u00eddl. V\u011b\u0159 mi. V\u00ed\u0161, kolik lid\u00ed se t\u0159ese na to, aby je oslovil?!“ Pomalu ale jist\u011b nab\u00fdv\u00e1m dojmu, \u017ee Bill snad Georga podplatil, aby za mnou chodil a p\u0159emlouval m\u011b. U m\u00e9ho \u010f\u00e1belsk\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka by m\u011b nep\u0159ekvapilo v\u016fbec nic. U Georga ano. V\u017edycky jsem si jej v\u00e1\u017eil pro to, \u017ee m\u00e1 vlastn\u00ed n\u00e1zor a nenech\u00e1 sebou manipulovat. Ov\u0161em te\u010f jsem si skoro jist, \u017ee se dvoj\u010deti poda\u0159ilo omotat si jej kolem prstu a vyu\u017e\u00edt jej tak ve sv\u016fj prosp\u011bch. Ale j\u00e1 se ned\u00e1m. Bill m\u016f\u017ee o na\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci tak nanejv\u00fd\u0161 sn\u00edt. Ka\u0161lu mu na jeho milosti!<\/div>\n
„U\u017e jsem \u0159ekl. Ne!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay  „B\u00e1l ses o m\u011b?“  oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu \u010delem a ovinu mu pa\u017ee kolem krku. Kr\u00e1tce jej pol\u00edb\u00edm na rty a odt\u00e1hnu se od n\u011bj. Pomal\u00fdmi kroky se sunu do ob\u00fdv\u00e1ku, kde sebou pl\u00e1cnu na pohovku, op\u0159u si hlavu a zav\u0159u<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10898","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10898","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10898"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10898\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10898"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10898"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10898"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}