{"id":1091,"date":"2017-08-11T15:00:00","date_gmt":"2017-08-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1084"},"modified":"2017-08-11T15:00:00","modified_gmt":"2017-08-11T14:00:00","slug":"the-little-things-give-you-away-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/11\/the-little-things-give-you-away-1-2\/","title":{"rendered":"The little things give you away 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Tahle jednod\u00edlka nese n\u00e1zev p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 skladby od kapely Linkin Park na po\u010dest jej\u00edho stvo\u0159itele. Po celou dobu m\u011b prov\u00e1zela m\u00fdm psan\u00edm a d\u00edky n\u00ed jsem pochopila, \u017ee ob\u010das nen\u00ed na \u0161kodu p\u0159ipomenout si to hezk\u00e9. P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkdy se mu o n\u011bm i zd\u00e1lo. A byly to tak kr\u00e1sn\u00e9 sny. Takov\u00e9, kter\u00e9 by byl \u010dlov\u011bk schopen sn\u00edt v\u011b\u010dn\u011b, ze kter\u00fdch by se nejrad\u011bji neprobudil, proto\u017ee realita byla alespo\u0148 v jeho p\u0159\u00edpad\u011b \u00fapln\u011b jin\u00e1. Ve snech si i on s\u00e1m p\u0159ipadal n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. \u017d\u00e1dn\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka ani l\u017ei, pachu\u0165 zrady, neust\u00e1le lp\u00edc\u00ed na jeho srdci, byla t\u00e9m\u011b\u0159 nicotn\u00e1, a pokud ob\u010das zachytil jej\u00ed drobn\u00e9 stopy, velice rychle je smetl obraz milovan\u00e9 osoby. B\u011bhem t\u011bchhle vz\u00e1cn\u00fdch chvil, kter\u00e9 dokonce ani nebyly skute\u010dn\u00e9, se c\u00edtil skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Jen tehdy, kdy nad jeho t\u011blem zv\u00edt\u011bzila \u00fanava a on byl unesen do sv\u011bta, v n\u011bm\u017e nebylo m\u00edsto pro bolest. Byli jenom oni dva, nikdo t\u0159et\u00ed. Jenom on a jeho naka\u017eliv\u00fd sm\u00edch, o\u010di, ve kter\u00fdch snad ukr\u00fdval ve\u0161kerou z\u00e1\u0159 sv\u011bta. Nemusel si na nic hr\u00e1t, nemusel p\u0159edst\u00edrat, \u017ee nec\u00edt\u00ed to, co c\u00edtil u\u017e tak dlouhou dobu. Kdy\u017e si s n\u00edm zatou\u017eil pov\u00eddat, pov\u00eddali si, kdy\u017e se jej cht\u011bl dotknout, ud\u011blal tak. Kdy\u017e mu pot\u0159eboval b\u00fdt bl\u00ed\u017e, vzal jej do n\u00e1ru\u010de, tiskl jej na sv\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo a zoufale vdechoval neexistuj\u00edc\u00ed v\u016fni jeho tmav\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
N\u011bkdy se tak zoufale sna\u017eil uv\u011b\u0159it, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9, a\u017e jej to zoufalstv\u00ed vytrhlo ze sp\u00e1nku a Tom se ocitl op\u011bt na m\u00edst\u011b, kde se zd\u00e1lo b\u00fdt v\u0161echno vzh\u016fru nohama. Ocitl se v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b, kde mu nemohl b\u00fdt nabl\u00edzku, ve sv\u011bt\u011b, kde by sice zem\u0159el pro jedin\u00fd dotek, ale pr\u00e1v\u011b ten m\u011bl b\u00fdt vra\u017eednou zbran\u00ed, kter\u00e1 by p\u0159inesla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ob\u011bt\u00ed, a on se s\u00e1m sebe ka\u017ed\u00fd den ptal, zda to v\u016fbec st\u00e1lo za to riziko. Opravdu cht\u011bl v\u0161echno zni\u010dit? Opravdu by toho byl schopen?<\/div>\n
\n

P\u0159evalil se na z\u00e1da a prot\u0159el si sp\u00e1nkem znecitliv\u011blou tv\u00e1\u0159. Byl unaven\u00fd, tak stra\u0161liv\u011b unaven\u00fd, a nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee mu sp\u00e1nek u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f nep\u0159in\u00e1\u0161el \u017e\u00e1dnou \u00falevu. Pr\u00e1v\u011b naopak. Zvykl si, \u017ee se budil rozlad\u011bn\u00fd, s divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem a ho\u0159\u00edc\u00edmi tv\u00e1\u0159emi. V\u017edy bezmy\u0161lenkovit\u011b s\u00e1hl vedle sebe, jako by snad m\u011bl uc\u00edtit p\u0159\u00edtomnost dal\u0161\u00edho lidsk\u00e9ho t\u011bla, jeho prsty zoufale v\u00ed\u0159ily pr\u00e1zdnotu tak dlouho, dokud si neuv\u011bdomil, \u017ee nic nechyb\u00ed, proto\u017ee m\u00edsto vedle n\u011bj nikdy nikomu nepat\u0159ilo. S v\u00fdjimkou n\u00e1hodn\u00fdch zn\u00e1most\u00ed, d\u00edvek, na jejich\u017e jm\u00e9na si nemohl vzpomenout. St\u0159\u00eddaly se u n\u011bj blond\u00fdny, brunetky, rusovlas\u00e9 d\u00edvky s dokonale obl\u00fdmi \u017eensk\u00fdmi tvary, pro kter\u00e9 by jin\u00ed mu\u017ei i zab\u00edjeli. Ka\u017ed\u00e9 pat\u0159ila jedin\u00e1 noc, ka\u017edou k sob\u011b pozval s nad\u011bj\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b ona bude l\u00e9kem na jeho hloupou posedlost, \u017ee pr\u00e1v\u011b d\u00edky n\u00ed zapomene, ale bylo to stejn\u011b zbyte\u010dn\u00e9, jako o\u010dek\u00e1vat sn\u00edh uprost\u0159ed l\u00e9ta.<\/p><\/div>\n

\n

S hlasit\u00fdm povzdechem se p\u0159evr\u00e1til na bok a pomalu donutil zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9 kon\u010detiny alespo\u0148 k n\u011bjak\u00e9mu pohybu t\u00edm, \u017ee se vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyhoupl do sedu a u\u017e ze zvyku pohl\u00e9dl sm\u011brem k oknu. Obloha byla temn\u00e1, nep\u0159\u00e1telsk\u00e1, jako by se nad m\u011bstem vzn\u00e1\u0161el jak\u00fdsi duch s vycen\u011bn\u00fdmi zuby, slibuj\u00edc\u00ed po\u0159\u00e1dnou bou\u0159ku. Nikde ani stopa po hv\u011bzd\u00e1ch. Ani mali\u010dk\u00fd n\u00e1znak sv\u011btla v temnot\u011b. Jak jinak<\/em>, pomyslel si a bez rozmyslu vstal a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

Jeliko\u017e byl jeho pokoj spolu s mali\u010dkou koupelnou jedin\u00fdmi m\u00edstnostmi horn\u00edho patra jejich dvoupodla\u017en\u00edho bytu, v\u016fbec jej nep\u0159ekvapilo, \u017ee byla kr\u00e1tk\u00e1 chodba spojuj\u00edc\u00ed patro se schodi\u0161t\u011bm napln\u011bna bezb\u0159eh\u00fdm tichem a tmou. Cestou do kuchyn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kdy se to v\u0161echno stalo. Kdy se jejich domov prom\u011bnil v m\u00edsto, kter\u00e9 jej ka\u017edou vte\u0159inou trhalo na kusy a pohr\u00e1valo si s jeho vnit\u0159nostmi.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Na Andrease se zlobit nemohl. Byl jeho nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem snad odjak\u017eiva, a tak bylo jen p\u0159irozen\u00e9, \u017ee kdy\u017e se rozhodli pro spole\u010dn\u00e9 bydlen\u00ed, bude se jednoho dne muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee si p\u0159ivede dom\u016f osobu, ke kter\u00e9, jak se \u0159\u00edk\u00e1, zaho\u0159\u00ed l\u00e1skou. Tom s t\u00edm opravdu po\u010d\u00edtal a byl \u0161\u0165astn\u00fd za sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, opravdu byl a ze srdce mu p\u0159\u00e1l v\u0161echno \u0161t\u011bst\u00ed sv\u011bta. Dob\u0159e si pamatoval na tu chv\u00edli. Na chv\u00edli, kter\u00e1 byla za\u010d\u00e1tkem jeho konce. Kdy\u017e se mu Andreas sv\u011b\u0159il s t\u00edm, \u017ee chod\u00ed s klukem, p\u0159ekvapilo jej to, ale rozhodn\u011b ne natolik, aby p\u0159ehodnotil svou n\u00e1klonnost ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy. Pr\u00e1v\u011b naopak. S nad\u0161en\u00edm souhlasil, aby si toho kluka p\u0159ivedl dom\u016f; v\u017edy\u0165 bydlen\u00ed s dal\u0161\u00edm klukem mus\u00ed b\u00fdt legrace, a jeliko\u017e Tom nem\u011bl d\u00edky sv\u00e9 introvertn\u00ed uzav\u0159en\u00e9 povaze p\u0159\u00edli\u0161 mnoho p\u0159\u00e1tel, pr\u00e1v\u011b se mu nab\u00edzela mo\u017enost k z\u00edsk\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho. Byl up\u0159\u00edmn\u011b nad\u0161en\u00fd. M\u011blo to b\u00fdt dokonce mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby si k nim p\u0159ivedl d\u00edvku.<\/div>\n
\n

Sestoupil z posledn\u00edho schodu a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. I doln\u00edm patrem se rozprost\u00edrala tma, akor\u00e1t ticho bylo ob\u010das naru\u0161eno t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00fdm fun\u011bn\u00edm Billova mal\u00e9ho \u0161t\u011bn\u011bte. N\u011bkolika m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed anglick\u00fd mastif se jm\u00e9nem Tim Burton se rozvaloval ve sv\u00e9m pel\u00ed\u0161ku vedle k\u0159esla, jemn\u00e1 z\u00e1\u0159 m\u011bs\u00edce prostupuj\u00edc\u00ed do pokoje skrz pootev\u0159en\u00e9 okno zv\u00fdraz\u0148ovala lesk jeho tmav\u00e9ho ko\u017e\u00ed\u0161ku i hromadu zni\u010den\u00fdch hra\u010dek, kter\u00e9 m\u011bl chaoticky rozh\u00e1zen\u00e9 kolem sebe. Tom se l\u00e1skypln\u011b pousm\u00e1l, kdy\u017e proch\u00e1zel kolem, a kdy\u017e na jeho p\u0159\u00edtomnost \u0161t\u011bn\u011b zareagovalo zvednut\u00edm hlavi\u010dky, neodolal. Na chv\u00edli si k n\u011bmu p\u0159iklekl a pohladil jej za u\u0161ima.<\/p><\/div>\n

„Ahoj prcku,“ \u0161eptl a pobaven\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tl spou\u0161\u0165, kterou za sebou mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b zanechalo. V hromad\u011b rozkousan\u00fdch ply\u0161\u00e1k\u016f a m\u00ed\u010dk\u016f se v\u00e1lely i Andyho pono\u017eky a jedna z Billov\u00fdch pleten\u00fdch \u010depic, kter\u00e9 v tomhle v\u011btrn\u00e9m po\u010das\u00ed s oblibou nosil. Nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, kdy doroste do sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 v\u00fd\u0161ky a prom\u011bn\u00ed jejich skromn\u00e9 obydl\u00ed v hotovou katastrofu.<\/div>\n
Kdy\u017e se po n\u011bm \u0161t\u011bn\u011b hrav\u011b ohnalo packou a jeden z dr\u00e1pk\u016f se mu zamotal do p\u0159\u00edv\u011bsku, kter\u00fd m\u011bl na krku, opatrn\u011b jej vysvobodil a na chv\u00edli p\u0159idr\u017eel kamenn\u00fd amulet proti sv\u011btlu.<\/div>\n
\n

…<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Z nemysln\u00e9ho vybrnk\u00e1v\u00e1n\u00ed na kytaru jej vyru\u0161ilo tich\u00e9 klep\u00e1n\u00ed a Tom zvedl tv\u00e1\u0159 ke dve\u0159\u00edm zrovna ve chv\u00edli, kdy do pokoje nakoukla tmavovlas\u00e1 hlava.<\/em><\/div>\n

„Ahoj,“ promluvil Bill nesm\u011ble a v\u011bnoval mu drobn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
Tom jeho \u00fasm\u011bv neop\u011btoval, ani neodpov\u011bd\u011bl na jeho pozdrav. M\u00edsto toho znovu sklonil hlavu ke kyta\u0159e v nad\u011bji, \u017ee se Bill dovt\u00edp\u00ed, \u017ee v jeho pokoji rozhodn\u011b nen\u00ed v\u00edt\u00e1n.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 cht\u011bl jsem, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e jsem doma.“<\/em><\/div>\n
„D\u00edky za upozorn\u011bn\u00ed,“ vydechl Tom sklesle, o\u010dima zu\u0159iv\u011b hypnotizoval nehybn\u00e9 struny. „Te\u010f v\u00edm, \u017ee bych rad\u011bji nem\u011bl vych\u00e1zet z pokoje, pokud na tebe nechci narazit.“<\/em><\/div>\n
Zaslechl Bill\u016fv hlubok\u00fd n\u00e1dech a odm\u00edtal k n\u011bmu zvednout tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
Ubl\u00ed\u017eil mu. C\u00edtil to, proto\u017ee vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil stejnou bolest uprost\u0159ed hrudn\u00edku a masochisticky se v duchu pousm\u00e1l. Jen trp, vychutnej si tu bolest, pomyslel si, nic jin\u00e9ho si toti\u017e nezaslou\u017e\u00ed\u0161.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Chv\u00edli bylo ticho, a kdy\u017e Bill znovu promluvil, zn\u011bl jeho hlas pon\u011bkud rozechv\u011ble, jako by mu ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed slovo zp\u016fsobovalo bolest, jako by se mu ka\u017edou vte\u0159inou l\u00e1mal hlas po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc.<\/em><\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtomnost tady nen\u00ed v\u00edt\u00e1na, cht\u011bl jsem ti jenom n\u011bco d\u00e1t.“<\/em><\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed a trhl sebou, jakmile se matrace vedle n\u011bj prohnula, kdy\u017e se Bill posadil na kraj postele. Prostor kolem n\u011bj byl n\u00e1hle vypln\u011bn jeho v\u016fn\u00ed a Tom musel siln\u011b zatnout \u010delist, aby se z toho pocitu nezbl\u00e1znil.<\/em><\/div>\n
„Tady,“ zaslechl Bill\u016fv \u0161epot.<\/em><\/div>\n
Kr\u00e1tce na n\u011bj pohl\u00e9dl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed rychle odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159. Bill m\u011bl na sob\u011b pleten\u00fd svetr a d\u017e\u00edny, s v\u011btrem rozcuchan\u00fdmi vlasy a lehce nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi p\u016fsobil jako ta nejroztomilej\u0161\u00ed v\u011bc, jakou kdy Tom spat\u0159il. Nat\u00e1hl k Tomovi ruku s podivn\u00fdm p\u0159\u00edv\u011bskem.<\/em><\/div>\n
„Co to je?“ zeptal se Tom ostra\u017eit\u011b. Za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed by si od Billa zaslou\u017eil minim\u00e1ln\u011b n\u011bkolik facek, rozhodn\u011b ne d\u00e1rek.<\/em><\/div>\n
„Koupil jsem ho pro tebe na trz\u00edch. Je to amulet.“<\/em><\/div>\n
Tom se nat\u00e1hl pro \u0159et\u00edzek a vzal si jej od Billa tak, aby se snad ani jedin\u00fdm milimetrem k\u016f\u017ee nedotkl t\u00e9 jeho. Podr\u017eel jej proti sv\u011btlu a i p\u0159esto, \u017ee mu srdce divoce bu\u0161ilo, na rtech vykouzlil posm\u011b\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
„Amulet?“ zeptal se pobaven\u011b.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill musel vyc\u00edtit jeho touhu provokovat, ale rozhodn\u011b zareagoval jinak, ne\u017e jak Tom o\u010dek\u00e1val. Smutn\u011b se pousm\u00e1l a p\u0159el\u00e9tl Tom\u016fv obli\u010dej smutn\u00fdm pohledem.<\/em><\/div>\n

„Je pro \u0161t\u011bst\u00ed, a kdy\u017e ho bude\u0161 nosit u srdce, ochr\u00e1n\u00ed t\u011b.“<\/em><\/div>\n
Moje srdce ochr\u00e1n\u00ed pouze to, kdy\u017e kone\u010dn\u011b odejde\u0161, pomyslel si Tom ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Snad v tyhle v\u011bci nev\u011b\u0159\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d bych nem\u011bl?“ zeptal se Bill ti\u0161e. Zd\u00e1lo se, \u017ee se neodva\u017euje zvednout hlas. „I j\u00e1 m\u00e1m jeden takov\u00fd amulet a nos\u00edm ho u\u017e n\u011bkolik let.“<\/em><\/div>\n
„A kolek \u0161t\u011bst\u00ed ti za ta l\u00e9ta p\u0159inesl, hm?“ vyl\u00e9tlo z Toma d\u0159\u00edv, ne\u017e si sta\u010dil sv\u00e1 slova dob\u0159e promyslet, a pohl\u00e9dl Billovi do tv\u00e1\u0159e. Zd\u00e1lo se, \u017ee jej Tomova ot\u00e1zka skute\u010dn\u011b p\u0159ekvapila. Chv\u00edli bezradn\u011b z\u00edral do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, otev\u00edral a zav\u00edral \u00fasta, ale nakonec z nich nevy\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Sklonil tv\u00e1\u0159, shrbil se a ti\u0161e hled\u011bl na sv\u00e9 ruce, kter\u00e9 se v bl\u00edzkosti t\u011bch Tomov\u00fdch t\u0159\u00e1sly nervozitou.<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti jen ud\u011blat radost,“ p\u0159iznal rozechv\u011bl\u00fdm hlasem, odvr\u00e1til se a vstal z postele.<\/em><\/div>\n
„Je to jen hloup\u00e1 cetka. Ne\u010dekej, \u017ee budu n\u011bco takov\u00e9ho nosit,“ sta\u010dil za n\u00edm zavolat Tom je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, a postaral se t\u00edm o to, \u017ee Billovi op\u011btovn\u011b zabodl do srdce tlustou d\u00fdku a je\u0161t\u011b j\u00ed v hlubok\u00e9 r\u00e1n\u011b zakroutil, aby zran\u011bn\u00ed trvalo mnohem d\u00e9le a nikdy se \u00fapln\u011b nevyl\u00e9\u010dilo.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Jeho nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e1, jemn\u011b popraskan\u00e1 struktura byla symbolem Billovy n\u011bhy a nekone\u010dn\u00e9 trp\u011blivosti. Byla symbolem v\u0161eho, co na n\u011bm Tom tolik miloval a co sv\u00fdmi neust\u00e1l\u00fdmi h\u00e1dkami, provokacemi a otev\u0159enou nevra\u017eivost\u00ed v\u016f\u010di Billov\u011b osob\u011b ni\u010dil. A Bill? M\u00edsto toho aby se br\u00e1nil, aby se s Tomem h\u00e1dal z\u010dervenal\u00fd hn\u011bvem a\u017e do morku kost\u00ed, p\u0159esn\u011b tak, jak si to Tom zaslou\u017eil, d\u011blal prav\u00fd opak. Neust\u00e1le se pokou\u0161el vyhled\u00e1vat jeho spole\u010dnost, i kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee bude vz\u00e1p\u011bt\u00ed odehn\u00e1n, kupoval mu d\u00e1rky jak k narozenin\u00e1m, tak i k V\u00e1noc\u016fm, vyzdobil jejich byt v\u0161emi t\u011bmi hloup\u00fdmi drobnostmi, kter\u00e9 dovedou prom\u011bnit d\u016fm v domov, a kdy\u017e Tom kr\u00e1\u010del do kuchyn\u011b, vdechuje sladkou vanilkovou v\u016fni vonn\u00fdch sv\u00ed\u010dek a m\u00edjel rozko\u0161n\u00e9 v\u00e1zi\u010dky se su\u0161en\u00fdmi kv\u011btinami, nedovedl si vzpomenout na to, jak\u00e9 to bylo p\u0159edt\u00edm.<\/p><\/div>\n

Nepamatoval si ani na to, jak\u00fd byl on s\u00e1m a neum\u011bl to identifikovat ani v t\u00e9hle chv\u00edli. Byl snad p\u0159edt\u00edm k lidem p\u0159\u00e1tel\u0161t\u011bj\u0161\u00ed? U\u017e\u00edval si p\u0159edt\u00edm v\u00edce jejich spole\u010dnost? Byl v\u016fbec schopen milovat, nebo se to nau\u010dil teprve ve chv\u00edli, kdy k n\u011bmu nezn\u00e1m\u00fd \u010dernovl\u00e1sek nat\u00e1hl dla\u0148 a se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem vyslovil sv\u00e9 jm\u00e9no i s p\u0159izn\u00e1n\u00edm, jak r\u00e1d Toma pozn\u00e1v\u00e1?<\/div>\n
\n

To, \u017ee n\u011bco nen\u00ed tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku, poznal teprve ve chv\u00edli, kdy pono\u0159en do sv\u011bta vlastn\u00edch chaotick\u00fdch my\u0161lenek, vstoupil do kuchyn\u011b a uv\u011bdomil si, \u017ee je rozsv\u00edceno. P\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed a rozhl\u00e9dl se kolem, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak zamrzl na m\u00edst\u011b. U stolu spat\u0159il Billa, co\u017e by ani nebylo tak divn\u00e9, pokud by Bill nesed\u011bl s hlavou op\u0159enou o d\u0159ev\u011bnou desku a dlan\u011b sv\u011b\u0161en\u00e9 pod\u00e9l t\u011bla netiskl v p\u011bst. Podle pravideln\u00fdch tich\u00fdch vzlyk\u016f, kter\u00e9 mu pronikaly z pootev\u0159en\u00fdch \u00fast, Tom poznal, \u017ee pl\u00e1\u010de. Cel\u00e9 t\u011blo se mu jemn\u011b ot\u0159\u00e1salo pl\u00e1\u010dem a Tom nedok\u00e1zal zastavit vlastn\u00ed slzy, kter\u00e9 mu p\u0159i pohledu na ne\u0161t\u011bst\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho chlapce vstupovaly do o\u010d\u00ed. I on siln\u011b tiskl ruce v p\u011bst, bojoval s p\u0159irozenou touhou vz\u00edt jej do n\u00e1ru\u010de, vyslechnout si v\u0161e, co jej tr\u00e1p\u00ed, a pomoct mu, ale to ud\u011blat nemohl. Nemohl, proto\u017ee kdyby se jej dotkl, okam\u017eit\u011b by byl sp\u00e1len na uhel. V\u0161echno bylo \u0161patn\u011b, tak zatracen\u011b \u0161patn\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Rychle zamrkal a ud\u011blal krok dop\u0159edu. Bill, kter\u00fd jeho p\u0159\u00edtomnost prozat\u00edm nepost\u0159ehl, hlasit\u011b pot\u00e1hl nosem a d\u00e1l nech\u00e1val sv\u00e9 slzy, aby mu sm\u00e1\u010dely tv\u00e1\u0159, vytv\u00e1\u0159ely na n\u00ed drobn\u00e9 pavu\u010dinov\u00e9 cesti\u010dky zoufalstv\u00ed a st\u00e9kaly po jeho rtech na st\u016fl, kde dopadaly na nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd lehce popraskan\u00fd p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd Billovi visel kolem krku. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee by se m\u011bl prozradit, \u0159\u00edct n\u011bco hloup\u00e9ho, n\u011bco, \u010d\u00edm\u017e by od sebe Billa s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed odehnal, ale p\u0159i\u0161el si tak slab\u00fd, tak stra\u0161n\u011b unaven\u00fd ze v\u0161\u00ed t\u00e9 p\u0159etv\u00e1\u0159ky, \u017ee to nedok\u00e1zal ud\u011blat. L\u00edtostiv\u00fdm pohledem hled\u011bl na Billova shrben\u00e1 z\u00e1da, bezradn\u011b otev\u00edral a zav\u00edral \u00fasta neschopen jedin\u00e9ho slova. T\u0159\u00e1sl se od hlavy a\u017e po kone\u010dky prst\u016f u nohou, neschopen reagovat jinak, zvedl ruku do vzduchu a dr\u017eel ji nad Billov\u00fdm t\u0159esouc\u00edm se ramenem v poku\u0161en\u00ed kone\u010dn\u011b se jej dotknout. Hled\u011bl na sv\u00e9 bled\u00e9 prsty hladov\u011bj\u00edc\u00ed po jak\u00e9mkoliv kontaktu s Billov\u00fdm t\u011blem a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak dlouho tohle je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Nakonec se rozhodl. Spustil ruku zase zp\u011bt ke sv\u00e9mu t\u011blu, ustoupil a pot\u00e9 si ti\u0161e odka\u0161lal.<\/p><\/div>\n

Bill sebou leknut\u00edm trhl a prudce se oto\u010dil na Toma stoj\u00edc\u00edho ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
\n

„Promi\u0148,“ dostal ze sebe Tom s men\u0161\u00edmi obt\u00ed\u017eemi, kdy\u017e si Bill za\u010dal rychle ot\u00edrat vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Necht\u011bl jsem t\u011b polekat. Jen jsem m\u011bl \u017e\u00edze\u0148, tak\u017ee-“ dlan\u00ed uk\u00e1zal na lahev n\u011bjak\u00e9 limon\u00e1dy a rychle p\u0159ib\u011bhl k pultu, aby si vzal skleni\u010dku. Po celou dobu na sob\u011b c\u00edtil Bill\u016fv pohled, a proto se rad\u011bji neot\u00e1\u010del.<\/p><\/div>\n

„Nezept\u00e1\u0161 se m\u011b, pro\u010d pl\u00e1\u010du?“ Za z\u00e1dy zaslechl tichou ot\u00e1zku. Bill\u016fv hlas byl pozna\u010den pl\u00e1\u010dem, zd\u00e1l se zlomen\u00fd a Tom v\u011bd\u011bl co, respektive kdo byl d\u016fvodem jeho pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Nech m\u011b h\u00e1dat,“ pokusil se vyhnout p\u0159\u00edm\u00e9 odpov\u011bdi. Nalil si do sklenky trochu limon\u00e1dy a zhluboka se nadechl. „Pl\u00e1\u010de\u0161, proto\u017ee se nedok\u00e1\u017ee\u0161 rozhodnout co si vz\u00edt na tu z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed oslavu.“ Dodal si odvahy a oto\u010dil se.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj d\u00edval, na uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i se zra\u010dil drobounk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Neuhodl jsi,“ \u0159ekl m\u011bkce. „Oble\u010den\u00ed jsem si vybral u\u017e d\u00e1vno. Budu m\u00edt t\u0159pytiv\u00fd smoking i s kloboukem, kter\u00e9 nos\u00edm jen p\u0159i zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech.“<\/div>\n
Tom se neubr\u00e1nil pobaven\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. U\u017e jenom p\u0159edstava k\u0159ehounk\u00e9ho Billa v n\u011b\u010dem takov\u00e9m byla vtipn\u00e1.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9, tak to na Andyho rodi\u010de jist\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 dobr\u00fd dojem.“<\/div>\n
„Je to jejich v\u00fdro\u010d\u00ed, mus\u00edm ud\u011blat dobr\u00fd dojem.“ Bill si set\u0159el z tv\u00e1\u0159e posledn\u00ed stopy slz a zhluboka se nadechl. „V \u010dem pl\u00e1nuje\u0161 j\u00edt ty?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil ramenem. „Hod\u00edm na sebe n\u011bjakou ko\u0161ili a kalhoty a splynu s davem. Budu se vyh\u00fdbat velk\u00e9 spole\u010dnosti lid\u00ed, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed se ut\u00e1hnu n\u011bkam do rohu s lahv\u00ed v\u00edna a kouskem dortu a budu slavit po sv\u00e9m.“<\/div>\n
Bylo to poprv\u00e9 po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b, kdy s Billem vedli relativn\u011b norm\u00e1ln\u00ed konverzaci, i kdy\u017e si v podstat\u011b jeden z druh\u00e9ho st\u0159\u00edleli. Zd\u00e1lo se, \u017ee m\u011bl Bill t\u011b\u017ek\u00fd ve\u010der a Tom mu sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm nemohl ubl\u00ed\u017eit je\u0161t\u011b v\u00edce. I z\u00edtra je den a ten mu nab\u00eddne milion dal\u0161\u00edch mo\u017enost\u00ed utvrdit jej v tom, \u017ee by jej m\u011bl nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
\n

„To je vskutku u\u0161lechtil\u00fd pl\u00e1n. Jak se zd\u00e1, bude\u0161 mil\u00e1\u010dkem spole\u010dnosti.“<\/p><\/div>\n

„Jako v\u017edycky.“<\/div>\n
„Kdybys cht\u011bl, m\u016f\u017eu ti p\u016fj\u010dit n\u011bco t\u0159pytiv\u00e9ho s vol\u00e1nky. M\u00e1m jednu ko\u0161ili, kter\u00e1 by ti \u0161la k o\u010d\u00edm.“ Bill se na n\u011bj usm\u00e1l i p\u0159esto, \u017ee jeho pohled vypov\u00eddal o n\u011b\u010dem \u00fapln\u011b jin\u00e9m. O tajemstv\u00edch, kter\u00e1 Tom neznal, a o bolesti, kterou mu ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f zp\u016fsoboval on.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuji, mo\u017en\u00e1 bych si mohl p\u016fj\u010dit Tima Burtona. Tyhle ve\u010d\u00edrky b\u00fdvaj\u00ed obvykle hodn\u011b nudn\u00e9, mysl\u00edm, \u017ee by tomu v\u0161emu malink\u00e9 zpest\u0159en\u00ed neu\u0161kodilo.“<\/div>\n
Bill se pouze pousm\u00e1l, ale neodpov\u011bd\u011bl. Odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la teprve ve chv\u00edli, kdy Tom i se sklenkou v ruce vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm. „Pro\u010d to takov\u00e9 nem\u016f\u017ee b\u00fdt po\u0159\u00e1d?“<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„O n\u00e1s. Pro\u010d spolu nem\u016f\u017eeme vych\u00e1zet? Pro\u010d nem\u016f\u017eeme b\u00fdt p\u0159\u00e1teli?“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, na co nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161,“ vydechl unaven\u00fdm hlasem Tom, z\u00edraje na pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Ten kousek prostoru, kter\u00fd m\u011bl na dohled, byl bezpe\u010d\u00edm, kam se musel urychlen\u011b dostat.<\/div>\n
„Nar\u00e1\u017e\u00edm na tv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed ke mn\u011b. Pro\u010d to nem\u016f\u017ee b\u00fdt jin\u00e9?“ zeptal se Bill s nad\u011bj\u00ed.<\/div>\n
Tom t\u011b\u017ece polkl, v krku knedl\u00edk, kter\u00fd mu nedovoloval d\u00fdchat. „Proto\u017ee nechci, aby to bylo jin\u00e9.“ Bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed rychle vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a pro jistotu je za sebou zav\u0159el. Kdyby tak neud\u011blal, mohl vid\u011bt Billovu pla\u010d\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 znovu dopadat na desku stolu.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

O n\u011bkolik hodin pozd\u011bji, post\u00e1val Tom u otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed sv\u00e9ho auta a u\u017e\u00edval si melancholickou atmosf\u00e9ru podzimn\u00edho ve\u010dera. Zhluboka nas\u00e1val v\u016fni tolik typickou pro toto ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed, naslouchal \u0161evelen\u00ed okoln\u00edch strom\u016f, ob\u010das o\u010dima zal\u00e9tl k obloze a pousm\u00e1l se. D\u00e1val tomu tak hodinu, mo\u017en\u00e1 dv\u011b, ne\u017e se spust\u00ed bou\u0159e, a kone\u010dn\u011b pochopil, pro\u010d se Andyho rodi\u010de na posledn\u00ed chv\u00edli rozhodli p\u0159esunout zahradn\u00ed ve\u010d\u00edrek do jedn\u00e9 ze sv\u00fdch luxusn\u00edch vil. Andyho rodi\u010de m\u011bl celkem r\u00e1d, byli to opravdu mil\u00ed lid\u00e9, akor\u00e1t si byli mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 v\u011bdomi sv\u00e9ho dobr\u00e9ho postaven\u00ed a r\u00e1di to d\u00e1vali okat\u011b najevo. Tom jim to nem\u011bl za zl\u00e9. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 sv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 i temn\u00e9 str\u00e1nky a sv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 str\u00e1nky by, na rozd\u00edl od Andyho rodi\u010d\u016f, dovedl spo\u010d\u00edtat na prstech jedn\u00e9 ruky.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak jsem tu,“ ozvalo se za jeho z\u00e1dy vesel\u00fdm hlasem.<\/p><\/div>\n

Tom se v duchu smutn\u011b pousm\u00e1l. Od chv\u00edle, co si jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel za\u010dal s Billem, radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnil sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Neust\u00e1le se usm\u00edval, vychutn\u00e1val si \u017eivot a ka\u017edou p\u0159\u00edchoz\u00ed chv\u00edli pln\u00fdmi dou\u0161ky a d\u011blal v\u0161e proto, aby podobn\u00e9, pokud ne stejn\u00e9 pocity vyvolal i u Billa.<\/div>\n
„A zbytek osazenstva?“ zeptal se Tom naoko mrzut\u011b a p\u0159esunul se k Andymu, aby mu pomohl nalo\u017eit do kufru v\u011bci na oslavu.<\/div>\n
„Dej mu je\u0161t\u011b p\u011bt minut,“ usm\u00e1l se Andreas, kdy\u017e nalo\u017eil do kufru plnou ta\u0161ku r\u016fzn\u011b velk\u00fdch bal\u00ed\u010dk\u016f a nat\u00e1hl se pro sv\u016fj cestovn\u00ed batoh. „Dokon\u010duje chleb\u00ed\u010dky na cestu.“<\/div>\n
„Cesta netrv\u00e1 ani hodinu. A krom toho, u va\u0161ich bude spousta j\u00eddla.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale zn\u00e1\u0161 ho. Je hodn\u011b starostliv\u00fd a konec konc\u016f, p\u0159ijde mi to roztomil\u00e9. Tob\u011b snad ne?“<\/div>\n
„Samou l\u00e1skou bych ho nejrad\u011bji sn\u011bdl,“ \u0159ekl Tom mrzut\u011b a uk\u00e1zal na Andyho ob\u0159\u00ed batoh. „K \u010demu ti bude tolik v\u011bc\u00ed? Myslel jsem, \u017ee tam str\u00e1v\u00edme jen jednu noc a z\u00edtra se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f.“<\/div>\n
Andreas si roztr\u017eit\u011b prohr\u00e1bl sv\u011btl\u00e9 vlasy a nerv\u00f3zn\u011b si skousl spodn\u00ed ret a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee tyhle sign\u00e1ly jak\u00e9si nejistoty nev\u011b\u0161t\u00ed nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
„R\u00e1d bych str\u00e1vil n\u011bkolik dn\u00ed u rodi\u010d\u016f. P\u0159ijede i babi\u010dka Agnes s d\u011bdou a taky sest\u0159enice, se kter\u00fdma jsem se nevid\u011bl snad l\u00e9ta. Byl by to pro tebe probl\u00e9m?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil ramenem. „Pro\u010d by to m\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m? Nevad\u00ed mi b\u00fdt s\u00e1m. Pr\u00e1v\u011b naopak, mysl\u00edm, \u017ee mi t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed pom\u016f\u017ee, abych se zase dostal do norm\u00e1lu po t\u00e9 dne\u0161n\u00ed ma\u0161kar\u00e1d\u011b,“ \u0159ekl Tom pobaven\u011b a p\u0159\u00e1telsky Andyho dloubl do boku. Andy mu oplatil \u00fasm\u011bv a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu. Tom zjevn\u011b nepochopil, co se mu t\u00edm sna\u017eil \u0159\u00edct a on se opravdu b\u00e1l jeho reakce.<\/div>\n
\n

„Z\u016fst\u00e1v\u00e1m jenom j\u00e1, Tome. Bill se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f s tebou.“<\/p><\/div>\n

Tom sev\u0159el kufr auta tak siln\u011b, a\u017e mu zb\u011blely klouby na rukou a rychle jej zav\u0159el.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Mus\u00ed se vr\u00e1tit kv\u016fli Timovi a-„<\/div>\n
„Postar\u00e1m se o n\u011bj.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 psy.“<\/div>\n
„Ty dva-t\u0159i dny to s n\u00edm zvl\u00e1dnu. Nemus\u00edte si s n\u00edm d\u011blat starosti. Bill m\u016f\u017ee z\u016fstat s tebou a j\u00e1 se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f s\u00e1m. V\u0161ichni budeme spokojen\u00ed.“<\/div>\n
„Tome,“ vydechl Andy ti\u0161e a postavil se tak, \u017ee se mu Tom musel d\u00edvat do tv\u00e1\u0159e, i kdy\u017e necht\u011bl. B\u00e1l se toho, co by mohl spat\u0159it v jeho o\u010d\u00edch. Poku\u0161en\u00ed? Touhu? Hroz\u00edc\u00ed zradu nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele?<\/div>\n
„Bill se mus\u00ed vr\u00e1tit, proto\u017ee tady m\u00e1 n\u011bjakou pr\u00e1ci. Jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel u\u017e od \u0161kolky a j\u00e1 v tebe vkl\u00e1d\u00e1m ve\u0161kerou d\u016fv\u011bru. V\u00edm, \u017ee tv\u016fj vztah s Billem nen\u00ed ide\u00e1ln\u00ed a \u017ee si p\u0159\u00edli\u0161 nerozum\u00edte, ale pros\u00edm t\u011b jen o to, abys mu dal \u0161anci. Je to opravdu v\u00fdjime\u010dn\u00fd kluk a m\u00e1 t\u011b r\u00e1d,“ v\u011bnoval Tomovi \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a poklepal mu ukazov\u00e1\u010dkem po hrudi.<\/div>\n
„Tak co kdybys ho pustil za ty sv\u00e9 ledov\u00e9 hradbi\u010dky a dovolil mu, aby si t\u011b taky z\u00edskal, hm?“<\/div>\n
Tom sklonil hlavu a odvr\u00e1til pohled. Tohle u\u017e d\u00e9le nevydr\u017e\u00ed, u\u017e toho bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee mi na n\u011bj d\u00e1\u0161 pozor a \u017ee na n\u011bj bude\u0161 hodn\u00fd.“<\/div>\n
„Nerad slibuju n\u011bco, co nem\u016f\u017eu dodr\u017eet,“ vydechl Tom.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee m\u016f\u017ee\u0161, Tome Kaulitzi. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee je tvoje srdce mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jak d\u00e1v\u00e1\u0161 najevo; mo\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jsi ochoten p\u0159ipustit, a mysl\u00edm, \u017ee se tam hrav\u011b najde kous\u00ed\u010dek i pro Billa.“<\/div>\n
Nejen kous\u00ed\u010dek, pomyslel si Tom ne\u0161\u0165astn\u011b, Billovi pat\u0159\u00ed cel\u00e9 m\u00e9 srdce.<\/div>\n
\n

V t\u00e9 chv\u00edli se vedle nich zjevila t\u0159et\u00ed osoba. Bill si na sob\u011b v ten ve\u010der dal z\u00e1le\u017eet. Na sob\u011b m\u011bl elegantn\u00ed tmav\u00e9 kalhoty, b\u00edlou ko\u0161ili a \u010dernou vesti\u010dku s t\u0159pytkami, kter\u00e9 by na jak\u00e9mkoliv jin\u00e9m klukovi p\u016fsobily sm\u011b\u0161n\u011b, ale on p\u016fsobil jako z jin\u00e9ho sv\u011bta. P\u0159istoupil k Andymu, kter\u00fd kolem n\u011bj majetnicky omotal ruce; Tomovi v\u011bnoval rychl\u00fd pohled p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu nab\u00eddl jeden z chleb\u00ed\u010dk\u016f. Tom zakroutil hlavou, pohotov\u011b obe\u0161el zamilovanou dvojici a rychle nasedl do auta. Jakmile si byl jist\u00fd, \u017ee jim zmizel z dohledu, na kr\u00e1tkou chv\u00edli si op\u0159el hlavu o volant a t\u011b\u017ece polkl, sev\u0159el jej v t\u0159esouc\u00edch se rukou a siln\u011b stiskl \u010delist. Byl si jist\u00fd, \u017ee mu a\u017e do r\u00e1na z\u016fstane p\u0159ed o\u010dima obraz Billovy p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 tv\u00e1\u0159e s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem, temn\u00fdmi st\u00edny kolem o\u010d\u00ed a vy\u010desan\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 v\u00e1bily k pohlazen\u00ed.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tahle jednod\u00edlka nese n\u00e1zev p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 skladby od kapely Linkin Park na po\u010dest jej\u00edho stvo\u0159itele. Po celou dobu m\u011b prov\u00e1zela m\u00fdm psan\u00edm a d\u00edky n\u00ed jsem pochopila, \u017ee ob\u010das nen\u00ed na \u0161kodu p\u0159ipomenout si to hezk\u00e9. P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-1091","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1091","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1091"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1091\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1091"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1091"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1091"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}