{"id":10922,"date":"2010-08-21T15:00:00","date_gmt":"2010-08-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10895"},"modified":"2010-08-21T15:00:00","modified_gmt":"2010-08-21T14:00:00","slug":"i-ve-been-dying-to-save-you-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/21\/i-ve-been-dying-to-save-you-4\/","title":{"rendered":"I’ve been dying to save you 4."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"424\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom chv\u00edli z\u016fstal zara\u017een\u011b  z\u00edrat na toho mlad\u00e9ho chlapce. ‚Rakovinu‘, sly\u0161el v hlav\u011b ty slova po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola. Byl znechucen\u00fd \u017eivotem je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee by mohl tenhle kluk zem\u0159\u00edt tak mlad\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, jestli je jeho nemoc natolik v\u00e1\u017en\u00e1, aby opravdu mohl um\u0159\u00edt, jen v\u011bd\u011bl, \u017ee rakovina nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace. Jeho babi\u010dka na ni pr\u00fd zem\u0159ela, ale je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se Tom narodil. P\u0159ehr\u00e1val si v hlav\u011b v\u0161echny ty my\u0161lenky, a\u017e dokud ho nevytrhl Bill\u016fv hlas.<\/p>\n<\/div>\n
„Hele, v\u00e1\u017en\u011b se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t. O nic tu nejde, jenom m\u011b ob\u010das doprovod\u00ed\u0161 do nemocnice, kde chod\u00edm na terapie. Bude\u0161 tady bydlet, abys byl u m\u011b, kdyby se n\u011bco d\u011blo, i kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee nebude.“ Usm\u00e1l se Bill. Tom pook\u0159\u00e1l nad t\u00edm jeho and\u011blsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. V hlav\u011b m\u011bl sice po\u0159\u00e1d spoustu my\u0161lenek a sp\u00ed\u0161e t\u011bch negativn\u00edch, jen\u017ee mu p\u0159ipadalo, \u017ee te\u010f a tady nem\u016f\u017ee toho kluka nechat. Absolutn\u011b netu\u0161il, co v\u0161echno to obn\u00e1\u0161\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo, kdy si m\u00e1m zaj\u00edt pro v\u011bci?“ Pousm\u00e1l se a je\u0161t\u011b v\u00edce se rozz\u00e1\u0159il, kdy\u017e mu Bill \u00fasm\u011bv op\u011btoval.<\/div>\n
„Kdykoliv chce\u0161, t\u0159eba te\u010f hned.“ Bill vstal, nasadil si papu\u010de a pomalu \u0161ourav\u00fdm krokem p\u0159ech\u00e1zel do kuchy\u0148ky. Tom ho sledoval a d\u011blalo se mu a\u017e \u0161patn\u011b, kdy\u017e vid\u011bl jeho t\u011blo. P\u0159i tom pohybu se mu snad h\u00fdbaly v\u0161echny kosti v t\u011ble a je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e je obr\u00fdsovalo jeho upnut\u00e9 tri\u010dko. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je tak huben\u00fd kv\u016fli t\u00e9 nemoci, nebo byl takov\u00fd i d\u0159\u00edv. Bill si nalil do hrn\u00ed\u010dku \u010daj a oto\u010dil se zp\u00e1tky na Toma. Op\u0159el se o linku, nadechl v\u016fni n\u011bjak\u00e9ho ovoce a zah\u0159\u00edval si prsty rukou o tepl\u00fd hrn\u00ed\u010dek. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Jo, Tome, tady jsou n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze,“ polo\u017eil hrn\u00ed\u010dek a posunul se o p\u00e1r krok\u016f d\u00e1l, kde byla nad linkou mal\u00e1 poli\u010dka a na n\u00ed hrnek, ze kter\u00e9ho vyt\u00e1hl ruli\u010dku bankovek. „Kdy\u017e si bude\u0161 cht\u00edt koupit n\u011bco k j\u00eddlu, nebo n\u011bco uva\u0159it. Cokoliv bude\u0161 cht\u00edt, m\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt, nebudu si to propo\u010d\u00edt\u00e1vat. J\u00e1 tu n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo m\u00e1m, ale kdybys hodn\u011b cht\u011bl, m\u016f\u017ee\u0161 zkusit n\u011bco uva\u0159it.“ Usm\u00e1l se Bill a polo\u017eil pen\u00edze na linku. P\u0159e\u0161el si zp\u00e1tky pro sv\u016fj hrn\u00ed\u010dek a usadil se zp\u011bt na pohovku. Usrkl si \u010daje a sjel Toma o\u010dima. Myslel si, \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b hezk\u00fd, jen nemusel nosit takov\u00e9 voln\u00e9 oble\u010den\u00ed. Ur\u010dit\u011b byl svalnat\u00fd, tak nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se pod n\u00edm schov\u00e1v\u00e1. Zastavil se na Tomov\u00fdch vlasech. Takov\u00e9 divn\u00e9 \u010dern\u00e9 cop\u00e1nky je\u0161t\u011b nevid\u011bl, vypadaly zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ale i tak mu je Bill z\u00e1vid\u011bl. Z\u00e1vid\u011bl v\u0161em jejich vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, a abych nezapomn\u011bl\u2026 Je ti jasn\u00fd, \u017ee si sem nebude\u0161 vodit \u017e\u00e1dn\u00e9 holky, \u017ee jo? Ani svoji d\u00edvku, jestli n\u011bjakou m\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Tom se na chv\u00edli zarazil, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d Bill tak odta\u017eit\u011b mluv\u00ed o d\u011bv\u010datech, ale v\u0161e pochopil, kdy\u017e se pod\u00edval na stolek, kde byly r\u00e1me\u010dky s fotkami. Bylo jich tam v\u00edce, ale Toma zaujala ta jedna, kde byl Bill v objet\u00ed s chlapcem, kter\u00fd se mu vzhledov\u011b, co se t\u00fd\u010de stylu, pom\u011brn\u011b podobal. Oba m\u011bli na kr\u00e1tko st\u0159i\u017een\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy, tmav\u00e9 st\u00edny. Tom si uv\u011bdomil, \u017ee na t\u00e9 fotce musel b\u00fdt Bill je\u0161t\u011b zdrav\u00fd. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se oba tv\u00e1\u0159ili velice zamilovan\u011b, i kdy\u017e by \u010dlov\u011bk mohl pochybovat, jestli nejsou jen p\u0159\u00e1tel\u00e9. Tom pohl\u00e9dl zp\u011bt na Billa, kter\u00fd se na onu fotku tak\u00e9 pod\u00edval a lehce se pousm\u00e1l, kousaj\u00edc se p\u0159itom do rtu. V\u0161echno mu najednou bylo jasn\u00e9. U\u017e hned si myslel, \u017ee bude Bill homosexu\u00e1l, ale te\u010f se o tom jen ujistil. D\u0159\u00edve by mu to mo\u017en\u00e1 p\u0159ipadalo odporn\u00e9, ale u tohohle k\u0159ehk\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed\u010dka to snad ani jinak ne\u0161lo.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00edte se b\u00e1t, j\u00e1 \u017e\u00e1dnou holku nem\u00e1m.“ Jenom na p\u00e1r vte\u0159in pomyslel na Amandu, ale ta my\u0161lenka byla hned pry\u010d, d\u00edky Billovi. Tom se a\u017e divil, jak na n\u011bj tenhle kluk pozitivn\u011b p\u016fsob\u00ed.<\/div>\n
„Aha,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a usm\u00e1l se do hrn\u00ed\u010dku. „Tome, nevykej mi. Tipuju, \u017ee jsme zhruba ve stejn\u00e9m v\u011bku. Kolik ti je?“<\/div>\n
Tom se trochu zakabonil. P\u0159ipadalo mu, \u017ee jeho v\u011bk, jako\u017eto n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00edslo, je u\u017e moc vysok\u00e9, oproti tomu, na kolik se c\u00edtil. „Je mi 25. A tob\u011b?“<\/div>\n
„Mn\u011b 24, ale za chv\u00edli budu stejn\u011b star\u00fd jako ty.“<\/div>\n
„To je tv\u016fj p\u0159\u00edtel?“ Tom se odv\u00e1\u017eil zeptat na tu ot\u00e1zku, co ho hlodala v hlav\u011b. Te\u010f, kdy\u017e se konverzace trochu rozjela, nemusel se za ni tolik styd\u011bt.<\/div>\n
„Byl<\/em> to m\u016fj p\u0159\u00edtel. Chodili jsme spolu, dokud mi nezjistili tu nemoc.“ Bill trochu posmutnil. Po\u0161kr\u00e1bal se na hlav\u011b a poupravil si \u0161\u00e1tek.<\/div>\n
„Aha, to je mi l\u00edto\u2026“<\/div>\n
„V pohod\u011b, u\u017e je to dlouho, u\u017e je to za mnou. Hele, j\u00e1 si jdu lehnout, jsem trochu unaven\u00fd. Vchodov\u00e9 dve\u0159e jsou v\u017edycky odem\u010den\u00e9, tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 kdykoliv odej\u00edt nebo p\u0159ij\u00edt. T\u0159eba si zajdi pro svoje v\u011bci.“ Bill vstal, polo\u017eil sv\u016fj hrnek zp\u00e1tky do kuchyn\u011b a odebral se ke dve\u0159\u00edm na chodb\u011b, kter\u00e9 byly z\u0159ejm\u011b do jeho lo\u017enice. 
„Jo a chce\u0161 v\u011bd\u011bt fintu na ty pod\u011blan\u00e9 schody?“ Zasm\u00e1l se, kdy\u017e Tom horliv\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Kdy\u017e to vezme\u0161 zadem p\u0159es park, tak je to skoro v rovince.“ Bill se pla\u0161e pousm\u00e1l a za\u0161el do sv\u00e9 lo\u017enice a zav\u0159el za sebou. Tom mohl skrz sklo pozorovat, jak ze sebe Bill st\u00e1hnul kalhoty a ulehl do sv\u00e9 postele se sn\u011bhob\u00edl\u00fdm povle\u010den\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou Tom nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Rozhodl se, \u017ee se pod\u00edv\u00e1 na pokoj, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt jeho. Byl a\u017e vzadu chodby s otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi. P\u0159i\u0161el tam a prohl\u00eddl si ho. Luxusn\u00ed velk\u00e1 postel s kovov\u00fdm stylov\u00fdm r\u00e1mem, cel\u00e1 zbarven\u00e1 do \u010dern\u00e9. I s pol\u0161t\u00e1\u0159ky a p\u0159ikr\u00fdvkou. Cel\u00fd pokoj se mu zd\u00e1l temn\u00fd, i p\u0159es to, \u017ee nad postel\u00ed byla t\u0159i mal\u00e1 okna. P\u0159ece jenom – byli n\u011bkde ve sklep\u011b, byly to hodn\u011b mal\u00e1 ok\u00fdnka. \u010cern\u00e9 povle\u010den\u00ed ladilo k \u010dern\u00e9mu n\u00e1bytku a tmav\u00fdm dopl\u0148k\u016fm.  <\/div>\n
Tom vy\u0161el zp\u00e1tky na chodbu a do kuchyn\u011b, pohledem letmo zavadil o dve\u0159e Billovy lo\u017enice. Napadlo ho, \u017ee by mohl nakoupit. V kuchyni pootv\u00edral sk\u0159\u00ed\u0148ky a na\u0161el p\u00e1r instantn\u00edch pol\u00edvek, n\u011bjak\u00e9 t\u011bstoviny a r\u016fzn\u00e9 druhy lup\u00ednk\u016f. Jestli teda Bill jedl jenom tohle, tak se ani nedivil, \u017ee tak vypad\u00e1. M\u011bl divn\u00fd pocit v b\u0159i\u0161e, kdy\u017e sebral n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze a str\u010dil si je do kapsy, ale nakonec to p\u0159ece jenom ud\u011blal. Myslel, \u017ee by mohl nakoupit n\u011bjak\u00e9 barevn\u00e9 kv\u011btiny, nebo jin\u00e9 dopl\u0148ky, aby to tu trochu rozveselil. A samoz\u0159ejm\u011b n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. Vy\u0161el ven, kde ho najednou a\u017e moc oslnilo sv\u011btlo, vyb\u00edhal schody a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co Billovi uva\u0159\u00ed. Nebyl zrovna nejlep\u0161\u00ed kucha\u0159 na n\u011bjak\u00e9 speciality, ale oby\u010dejn\u00e9 j\u00eddla snad zvl\u00e1dne.<\/p>\n<\/div>\n
Mezit\u00edm Bill sly\u0161el zabouchnut\u00ed  dve\u0159\u00ed. „Tak a je pry\u010d.“ Povzdechl si. Tom se mu moc l\u00edbil, jen se musel zasm\u00e1t tomu, jak \u0161\u00edlen\u011b byl nesm\u011bl\u00fd. Tak stydliv\u00e9ho \u010dlov\u011bka, s t\u011blem jako b\u016fh, Bill je\u0161t\u011b nikdy nepoznal. Billovi se l\u00edbil hned od prvn\u00edho okam\u017eiku, p\u0159ipadalo mu, \u017ee z Toma vyza\u0159uje pozitivn\u00ed energie a vnese mu to optimismus do \u017eivota. Aspo\u0148 tohle od toho \u010dekal\u2026  <\/div>\n
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Tom chv\u00edli z\u016fstal zara\u017een\u011b  z\u00edrat na toho mlad\u00e9ho chlapce. ‚Rakovinu‘, sly\u0161el v hlav\u011b ty slova po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola. Byl znechucen\u00fd \u017eivotem je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee by mohl tenhle kluk zem\u0159\u00edt tak mlad\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, jestli je jeho nemoc natolik<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[345],"tags":[],"class_list":["post-10922","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-ve-been-dying-to-save-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10922","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10922"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10922\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10922"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10922"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10922"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}