{"id":1095,"date":"2017-08-09T15:00:00","date_gmt":"2017-08-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1088"},"modified":"2017-08-09T15:00:00","modified_gmt":"2017-08-09T14:00:00","slug":"lykara-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/09\/lykara-32\/","title":{"rendered":"Lykara 32."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Kresli, kam chce\u0161.“
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b mus\u00ed tohle dol\u016f.“ Pousm\u00e1l se, oto\u010dil ho k sob\u011b z\u00e1dy a st\u00e1hnul mu vlasy stranou. Zat\u00e1hl za tkani\u010dku z modr\u00e9ho sametu, uvolnil ma\u0161li\u010dku a trhnut\u00edm ji vyvl\u00e9kl z kovan\u00fdch o\u010dek. Vzal oba c\u00edpy korzetu, rozt\u00e1hl je a nechal tuhou l\u00e1tku sklouznout na zem. Tunika n\u00e1sledovala.<\/em><\/div>\n
Tom mu shrnul vlasy je\u0161t\u011b v\u00edc a vtiskl mu polibek na odhalen\u00fd krk. Jeho dlan\u011b mu sev\u0159ely nadlokt\u00ed a rty pokra\u010dovaly po rameni. Bill zaklonil hlavu a ti\u0161e vydechl. Tomovy ruce se p\u0159esunuly na jeho b\u0159icho, a rty znovu stoupaly po krku a\u017e k uchu.<\/em><\/div>\n
Kousl se do rtu a pracn\u011b odehnal Tomovy ruce od v\u00e1zanky na kalhot\u00e1ch.
„Tome… odv\u00e1d\u00ed\u0161 pozornost.“
„J\u00e1 v\u00edm.“ Broukl Tom a znovu se zkusil dostat k v\u00e1zance.
„Tome…“ Pok\u00e1ral ho a star\u0161\u00ed dvoj\u010de ho neochotn\u011b pustilo.
„Dob\u0159e… ud\u011bl\u00e1m to. Lehni si.“ Zamumlal, zt\u011b\u017eka polkl a snad poprv\u00e9 se mu chv\u011bly ruce, kdy\u017e vzal do ruky barvu.<\/em><\/div>\n
\n

Billovo polonah\u00e9 t\u011blo osv\u011btlen\u00e9 lucernami a sv\u00ed\u010dkami tomu nep\u0159id\u00e1valo. Sledoval Toma se zatajen\u00fdm dechem a on tou\u017eil nakreslit jeho, ne\u017e aby n\u011b\u010d\u00edm naru\u0161il tu hebkou, dokonalou k\u016f\u017ei by\u0165 i jen na p\u00e1r dn\u00ed. Sedl si na kraj postele a nahnul se nad n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161…“<\/div>\n
„Kdyby to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, zastav m\u011b.“ Varoval ho je\u0161t\u011b, ale ve chv\u00edli, kdy se barvou poprv\u00e9 dotkl bratrovy k\u016f\u017ee, p\u0159estalo v\u0161e kolem existovat a on v\u011bd\u011bl, \u017ee je ztracen\u00fd. St\u0159\u00eddal tlak na d\u0159\u00edvko, nakl\u00e1n\u011bl ho, jak vinul pokroucen\u00e9 linie v\u011btvi\u010dek od Billova boku p\u0159es prsa a\u017e ke krku.
Bill d\u00fdchal pomalu a sna\u017eil se kontrolovat t\u0159as sv\u00e9ho t\u011bla vyvolan\u00fd pohledem na Tomovu soust\u0159ed\u011bnou tv\u00e1\u0159, pevn\u011b semknut\u00e9 rty a nakr\u010den\u00e9 \u010delo, na kter\u00e9m se perlily kapi\u010dky potu.
„Neh\u00fdbej se\u2026“ \u0160eptl Tom, kdy\u017e sebou lehce cukl ve chv\u00edli, kdy se linie ovinuly kolem Billova pup\u00edku.
Zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se d\u00e1l klidn\u011b d\u00fdchat. Nebylo to o nic lep\u0161\u00ed.
Lehk\u00e9, jist\u00e9 tahy na jeho k\u016f\u017ei ho rozechv\u00edvaly bez mo\u017enosti kontroly.
Minuty se st\u00e1valy nekone\u010dn\u00fdmi, odm\u011b\u0159ovan\u00e9 jen jeho hlubok\u00fdmi n\u00e1dechy a ob\u010dasn\u00fdmi polibky na k\u016f\u017ei, kdy\u017e se Tomovi zd\u00e1lo, \u017ee zatla\u010dil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.
Bill u\u017e si m\u00e1lem prokousal rty.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Jestli ti tohle p\u0159ijde dlouh\u00e9, nep\u0159e\u017eil bys nic v\u011bt\u0161\u00edho opravdu vytetovat.“ Pousm\u00e1l se nad Billov\u00fdmi neklidn\u00fdmi chodidly a prsty u rukou.<\/div>\n
„T\u0159eba ta lebka, byl jsem n\u011bkolikr\u00e1t na p\u00e1r hodin, ne\u017e to bylo hotov\u00e9.“<\/div>\n
„To si vym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Opravdu.“ Oponoval mu a vtiskl polibek na v\u00fdstupek p\u00e1nevn\u00ed kosti.<\/div>\n
„Nevydr\u017eel bych\u2026“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to \u0159\u00edk\u00e1m.“ Zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Nevydr\u017eel bych, \u017ee se m\u011b tak dlouho n\u011bkdo ciz\u00ed dot\u00fdk\u00e1.“ Up\u0159esnil a Tom ho s pousm\u00e1n\u00edm pol\u00edbil. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, \u017ee by to ani nikomu nedovolil, ale necht\u011bl, aby si Bill myslel, \u017ee zase sklouz\u00e1v\u00e1 ke sv\u00e9 \u017e\u00e1rlivosti, ke kter\u00e9 nem\u011bl d\u016fvod.
„U\u017e jenom chv\u00edli,“ \u0161eptl m\u00edsto toho po chv\u00edli a vzhl\u00e9dl od tenk\u00fdch v\u011btvi\u010dek rozkvetl\u00e9ho stromu magn\u00f3lie rozp\u00ednaj\u00edc\u00edho se po Billov\u011b boku a hrudn\u00edku. Pohled na jeho zav\u0159en\u00e9 o\u010di a pootev\u0159en\u00e9 rty ho okradl o dech a ruce se mu zase rozt\u0159\u00e1sly.
Kv\u011bty byly t\u00edm slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee jeho o\u010di st\u00e1le bloudily jinde.<\/p>\n

Odlo\u017eil barvu i d\u0159\u00edvko a rozechv\u011ble povolil v\u00e1zanku na bratrov\u00fdch kalhot\u00e1ch. V\u0161iml si, jak se napjal a trochu mu je st\u00e1hl. Op\u011bt vzal do ruky barvu, d\u0159\u00edvko a pokryl jeho b\u0159icho a podb\u0159i\u0161ek spadan\u00fdmi okv\u011btn\u00edmi pl\u00e1tky.
Hladkost jeho k\u016f\u017ee ho nep\u0159est\u00e1vala fascinovat. Najednou tou\u017eil pokr\u00fdt barvou ka\u017ed\u00fd jej\u00ed kousek, stejn\u011b jako kdy\u017e na pap\u00ed\u0159e halil siluetu do lehk\u00fdch l\u00e1tek. St\u00e1hl mu vysok\u00e9 boty i kalhoty a spojil jeho boky jedin\u00fdm tahem, kter\u00fd zes\u00edlil t\u011bsn\u011b pod stromem a lehce rozmazal.<\/div>\n

Bill se sykav\u011b nadechl a nazdvihl se na loktech. Dovolil si zvednout se jen natolik, aby vid\u011bl na Toma. Na chvilku se setkali o\u010dima, ne\u017e se sehnul a lehce mu od sebe odd\u00e1lil stehna. Billova hlava zt\u011b\u017eka dopadla nazp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159, kdy\u017e uc\u00edtil Tomovy rty na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehna, kter\u00e9 nahradil d\u0159\u00edvkem s barvou, kdy\u017e spustil linie ko\u0159en\u016f na to sam\u00e9 m\u00edsto a ukon\u010dil je pod kolenem.
Chv\u011bn\u00ed rostlo s ka\u017ed\u00fdm polibkem a tahem d\u0159\u00edvka a Tom se ani nesna\u017eil p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se jeho kl\u00edna dot\u00fdk\u00e1 n\u00e1hodou, a i on m\u011bl co d\u011blat, aby barvu nezahodil a neza\u010dal se bratrov\u011b k\u016f\u017ei v\u011bnovat jen rty.<\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b odlo\u017eil kal\u00ed\u0161ek s improvizovan\u00fdm perem na podlahu, byl cel\u00fd rozechv\u011bl\u00fd a napnut\u00fd.<\/p>\n

„U\u017e se m\u016f\u017eu h\u00fdbat?“ Zeptal se Bill a ani jeho hlas nezn\u011bl zdaleka lehce a jasn\u011b.
„Je\u0161t\u011b chvilku vydr\u017e,“ nahnul se nad n\u011bj a pohladil ho po tv\u00e1\u0159\u00edch.
„Slib mi, \u017ee mi to dovol\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b jednou.“
„Nejen jednou.“ Usm\u00e1l se a odol\u00e1val poku\u0161en\u00ed se k n\u011bmu p\u0159itisknout.
„Jen by to cht\u011blo n\u011bco, co bude schnout rychleji.“<\/div>\n

„Ta barva schne hned\u2026“ Nam\u00edtl Bill s nakr\u010den\u00fdm \u010delem a Tom jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta jsou je\u0161t\u011b vlhk\u00e1.“ Zamumlal a foukl na lesklou \u0161pi\u010dku Billova vzru\u0161en\u00ed. Ten se prudce prohnul v z\u00e1dech a zana\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Chv\u011bje\u0161 se\u2026 je ti zima?“ Po\u0161k\u00e1dlil ho Tom je\u0161t\u011b a foukl znova, ne\u017e jeho t\u011blo p\u0159ikryl sv\u00fdm a vpil se do jeho rt\u016f.<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl, jen proti n\u011bmu zdvihl boky a Tom ho p\u0159ekulil na sebe.<\/div>\n
„Chci vid\u011bt cel\u00e9 svoje d\u00edlo.“ Zamumlal a jemn\u011b p\u0159ejel po kresb\u011b na Billov\u011b boku a stehnu.<\/div>\n
„Nen\u00ed nic lep\u0161\u00edho, Billy, ne\u017e ty. Nic.“ Dodal a uhladil mu vlasy stranou, aby mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed. Bill sjel trochu n\u00ed\u017e a Tom poslal svoje prsty na opatrn\u00fd pr\u016fzkum jeho t\u011bla.<\/div>\n
„Ani kreslen\u00ed?“ Zamumlal Bill a ti\u0161e zast\u00e9nal a prohnul se.<\/div>\n
„Kdybys cht\u011bl, nenakresl\u00edm u\u017e nikdy ani \u010d\u00e1rku.“<\/div>\n
„To ne\u2026“ Vyd\u011bsil se trochu Bill, Tom se se sm\u00edchem vyt\u00e1hl do sedu a nechal Billa, aby si pro jednou s\u00e1m ur\u010dil tempo p\u0159\u00edpravy. Mezit\u00edm zasyp\u00e1val jeho krk a ramena polibky a chv\u011bl se nedo\u010dkavost\u00ed ze zvuk\u016f, co opou\u0161t\u011bly Billovy rty. Kdy\u017e se po t\u00e9m\u011b\u0159 nekone\u010dn\u00e9m pohupov\u00e1n\u00ed se a letm\u00fdch dotec\u00edch zap\u0159el o jeho ramena a nechal Toma do n\u011bj vklouznout na jedin\u00fd pomal\u00fd a hlubok\u00fd p\u0159\u00edraz, skoro se rozlet\u011bl na milion kous\u00ed\u010dk\u016f.<\/div>\n
„Tome\u2026“ Zamumlal mu do k\u016f\u017ee pod uchem a pevn\u011b objal jeho ramena, kdy\u017e se za\u010dal pohupovat snad je\u0161t\u011b pomaleji ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„P\u016fjdu s tebou dom\u016f. P\u016fjdu kamkoli bude\u0161 cht\u00edt.“ P\u0159iznal ti\u0161e a Tom uhnul hlavou, kdy\u017e se Bill sklonil pro polibek. Zastavil jeho pohyb a znovu odhrnul jeho vlasy.<\/div>\n
„U\u017e jsme doma. Jsme spolu\u2026 ty jsi moje doma. Ne venek, Lykara\u2026 Ty\u2026 Moje chyba, \u017ee mi to nedo\u0161lo d\u0159\u00edv.“ Teprve potom se proti n\u011bmu zhoupl a uv\u011bznil jeho rty ve sv\u00fdch\u2026<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se prot\u00e1hl a opatrn\u011b se vysoukal zpod sp\u00edc\u00edho Toma. Cel\u00e9 t\u011blo mu brn\u011blo p\u0159i vzpom\u00ednce na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a jeho o\u010di si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eely ka\u017ed\u00fd detail kv\u011bt\u016f a list\u016f na k\u016f\u017ei.<\/p><\/div>\n

Tom rozhodn\u011b nemaloval naposledy. Cht\u011bl m\u00edt od n\u011bj pokryt\u00fd ka\u017ed\u00fd centimetr k\u016f\u017ee. Jen s nelibost\u00ed se obl\u00e9kl a magnolii tak ukryl. L\u00edbl Toma na rameno a vyklouzl do tich\u00e9ho r\u00e1na.<\/div>\n
\n

Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima kolem sebe v\u00ed\u0159il sv\u00fdm me\u010dem a soust\u0159edil se na v\u0161e okolo. Neunikl mu \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk z okol\u00ed a kroky bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se k n\u011bmu v\u00edtal s \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00e9 na\u0161lapov\u00e1n\u00ed, jak\u00e9 se nau\u010dil i on s\u00e1m. Kdy\u017e se prudce oto\u010dil a zastavil svou \u010depel ve vzduchu, ani nemusel otev\u00edrat o\u010di, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee je jen milimetry od krku jeho vyru\u0161itele.<\/div>\n
Sklonil ji a kone\u010dn\u011b o\u010di otev\u0159el, jen aby je zast\u00ednil proti vych\u00e1zej\u00edc\u00edmu slunci, kter\u00e9 je oslepovalo.<\/div>\n
\n

„Sledovat t\u011b p\u0159i tr\u00e9ninku bylo v\u017edycky jako sledovat n\u011bco magick\u00e9ho.“<\/p><\/div>\n

„P\u0159i\u0161el jsi\u2026“<\/div>\n
„Kv\u016fli tob\u011b.“<\/div>\n
„Nelhal jsem ti\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Postava kone\u010dn\u011b couvla trochu do strany a Bill p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, aby odehnal m\u017eitky.<\/div>\n
„Co to\u2026“ D\u0159\u00edv, ne\u017e stihl zareagovat, objevil se temn\u00fd hned za jeho z\u00e1dy a donutil ho oto\u010dit se postav\u011b zahalen\u00e9 do \u010dern\u00e9 a rud\u00e9 Temn\u00fdch z\u00e1dy. Se st\u00ednem si poradil hned, a kdy\u017e se oto\u010dil zp\u011bt, byl temn\u00fd elf t\u011bsn\u011b za n\u00edm.<\/div>\n
„Vale\u2026?“ Vydechl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a me\u010d mu vyklouzl z ruky, ne\u017e se zhroutil do jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed s d\u00fdkou v prsou.<\/p>\n

autor: Bitter<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter „Kresli, kam chce\u0161.“„V tom p\u0159\u00edpad\u011b mus\u00ed tohle dol\u016f.“ Pousm\u00e1l se, oto\u010dil ho k sob\u011b z\u00e1dy a st\u00e1hnul mu vlasy stranou. Zat\u00e1hl za tkani\u010dku z modr\u00e9ho sametu, uvolnil ma\u0161li\u010dku a trhnut\u00edm ji vyvl\u00e9kl z kovan\u00fdch o\u010dek. Vzal oba c\u00edpy korzetu, rozt\u00e1hl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[669],"tags":[],"class_list":["post-1095","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lykara"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1095","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1095"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1095\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1095"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1095"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1095"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}