{"id":10955,"date":"2010-08-16T17:00:00","date_gmt":"2010-08-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10928"},"modified":"2010-08-16T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-16T16:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/16\/me-myself-and-romeo-5\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 5."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
Pomalinku se za\u010dnu ot\u00e1\u010det za hlasem, kter\u00fd jsem tak dlouho nem\u011bl mo\u017enost sly\u0161et. Po tolika t\u00fddnech znovu hled\u00edm do tv\u00e1\u0159e osoby, ji\u017e jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b  postr\u00e1dal, k n\u00ed\u017e mi neust\u00e1le odb\u00edhaly my\u0161lenky. Tento moment jsem si p\u0159edstavoval snad tis\u00edckr\u00e1t, ale \u017ee se Tom bude tv\u00e1\u0159it takhle, m\u011b nenapadlo. Zpo\u010d\u00e1tku na m\u011b udiven\u011b koul\u00ed o\u010di, s pusou doko\u0159\u00e1n a jist\u011b nev\u011b\u0159\u00ed vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, \u017ee p\u0159ed n\u00edm stoj\u00edm j\u00e1. N\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1 a zat\u0159ese hlavou, jako by se domn\u00edval, \u017ee se mu to v\u0161echno jen zd\u00e1 a \u017ee p\u0159ed sebou vid\u00ed n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edzrak. Kdy\u017e ud\u011bl\u00e1m krok k n\u011bmu, st\u00e1le sledov\u00e1n jeho sousedkou, couvne dozadu a je\u0161t\u011b v\u00edce vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Co tu chce\u0161?“ \u0161t\u011bkne na m\u011b. No, aspo\u0148 mluv\u00ed, i kdy\u017e nen\u00ed moc p\u0159\u00edjemn\u00fd. Ale vlastn\u011b jsem s t\u00edm tro\u0161ku po\u010d\u00edtal\u2026<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem za tebou, Tomi,“ v\u011bnuji mu \u00fasm\u011bv a o kous\u00ednek se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm. Tom se kone\u010dn\u011b zm\u00e1to\u0159\u00ed a pohne se z m\u00edsta. Nev\u0161\u00edmaje si zv\u011bdav\u00e9 babky, kter\u00e1 celou tuhle sc\u00e9nku sleduje, zam\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho bytu. Z mikiny vylov\u00ed kl\u00ed\u010de a str\u010d\u00ed je do z\u00e1mku. V\u0161imnu si toho, \u017ee se mu t\u0159esou ruce, asi jsem mu opravdu zp\u016fsobil \u0161ok. Vyu\u017eiji toho, \u017ee se nem\u016f\u017ee strefit do z\u00e1mku k tomu, abych k n\u011bmu do\u0161el a postavil se vedle n\u011bho. Bratr po mn\u011b vrhne nevra\u017eiv\u00fd pohled a d\u00e1l sv\u00e1d\u00ed boj se z\u00e1mkem.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1m to\u2026“<\/div>\n
„Ne!“ \u0161t\u011bkne na m\u011b znovu. „Pro\u010d se\u0161 tady? Nezval jsem t\u011b.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Ani nestihnu odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee se za na\u0161imi z\u00e1dy ozve povzdechnut\u00ed a babka cosi zamuml\u00e1  o zp\u016fsobech m\u00e9ho bratra. To nem\u011bla d\u011blat. Tom se na ni toti\u017e  okam\u017eit\u011b oto\u010d\u00ed, propaluje ji pohledem a ne\u017e k n\u00ed promluv\u00ed, p\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechne. „Jd\u011bte si laskav\u011b po sv\u00fdch!“ Up\u0159\u00edmn\u011b? \u010cekal jsem, \u017ee ji hezky se\u0159ve, ale bratr se krot\u00ed. Jeho sousedka se na n\u011bj o\u0161kliv\u011b pod\u00edv\u00e1 a s muml\u00e1n\u00edm, \u017ee tu byl klid, kdy\u017e byl pry\u010d, a \u017ee je spratek nevychovan\u00fd, co nem\u00e1 \u00factu ke star\u0161\u00edm, p\u0159ibouchne dve\u0159e.  <\/div>\n
Tomovi se kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed odemknout. Otev\u0159e dve\u0159e a vstoup\u00ed do bytu. U\u017e se chyst\u00e1  p\u0159ibouchnout mi p\u0159ed nosem, ale nakonec to neud\u011bl\u00e1. Nech\u00e1  pootev\u0159eno a d\u00e1l mi nev\u011bnuje pozornost. Beru to jako tichou v\u00fdzvu, abych ve\u0161el za n\u00edm. Chvilku zav\u00e1h\u00e1m, ale nakonec p\u0159ece jen vstoup\u00edm do bytu. Opatrn\u011b za sebou zav\u0159u a podruh\u00e9 zav\u00e1h\u00e1m, zda se zout anebo ne. P\u0159ece jen jsem v jeho byt\u011b, ne u sebe doma, tak abych nedostal vynad\u00e1no, \u017ee mu tu d\u011bl\u00e1m nepo\u0159\u00e1dek. Jak tak \u0159e\u0161\u00edm svoje dilema, ani nezpozoruji, \u017ee se p\u0159ede mnou znovu objevila postava m\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to je?“ uk\u00e1\u017ee prstem na k\u0148u\u010d\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je pro tebe,“ nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruce a chci mu ten chlupat\u00fd poklad p\u0159edat. Vlastn\u011b to nebylo v pl\u00e1nu. Jen\u017ee Marion se mi zm\u00ednila, \u017ee jej\u00ed bratr m\u00e1 doma \u0161t\u011b\u0148ata bernsk\u00e9ho sala\u0161nick\u00e9ho psa, dv\u011b si pr\u00fd u\u017e n\u011bkdo zamluvil, ale \u017ee nev\u00ed, co si po\u010dne s dal\u0161\u00edmi t\u0159emi. Jedno by si pr\u00fd nechat mohl, ale co bude s t\u011bmi dv\u011bma, je ve hv\u011bzd\u00e1ch. V ten moment jsem si vzpomn\u011bl na Toma. Poprosil jsem svoji asistentku, jestli by mi nemohla d\u00e1t adresu sv\u00e9ho bratra a zajel jsem se na ta klub\u00ed\u010dka pod\u00edvat. Povalovala se v pel\u00ed\u0161ku, vz\u00e1jemn\u011b do sebe \u0161\u0165uchala \u010dum\u00e1\u010dky a nejrad\u011bji bych si je vzal v\u0161echny dom\u016f, ale to ne\u0161lo. M\u00e1m doma u\u017e jednoho psa\u2026 No psa, sp\u00ed\u0161 tele, a vlastn\u011b ani nen\u00ed m\u016fj. J\u00e1 bych si dobrmana nikdy nekoupil\u2026 Ale to je vedlej\u0161\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Dlouho jsem mezi t\u011bmi t\u0159emi vyb\u00edral, a nakonec jsem si vybral \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 p\u016fsobilo nejklidn\u011bj\u0161\u00edm dojmem. Schov\u00e1valo se za svoje sourozence a sem tam na m\u011b zv\u011bdav\u011b vykouklo. Kdybych vyb\u00edral pro sebe, vzal bych si toho ro\u0161\u0165\u00e1ka, co se hned cpal do moj\u00ed ta\u0161ky, kterou jsem odlo\u017eil na zem vedle sebe, kdy\u017e jsem si d\u0159epnul k nim. Ale volil jsem pro Toma, rad\u011bji jsem tedy s\u00e1hnul po tom klidn\u00e9m. Nerad bych pak poslouchal v\u00fd\u010ditky, \u017ee jsem mu daroval mal\u00e9ho \u010f\u00e1bla a \u017ee jsem to jist\u011b ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b a kdesi cosi.<\/div>\n
Bratr si \u0161t\u011bn\u011b zv\u011bdav\u011b  prohl\u00ed\u017e\u00ed a stejn\u011b tak si pejsek prohl\u00ed\u017e\u00ed jeho. A kdy\u017e se na n\u011bj Tom za\u0161kleb\u00ed, za\u010dne vrt\u011bt oc\u00e1skem. \u010cek\u00e1m, \u017ee si jej ode m\u011b vezme, ale neud\u011bl\u00e1 to. M\u00edsto toho m\u011b probodne pohledem a kysele se na m\u011b usm\u011bje.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00e1re\u010dek? Nech si ho, o nic jsem se t\u011b neprosil,“ zabru\u010d\u00ed a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. N\u00e1sleduji ho i s mal\u00fdm v n\u00e1ru\u010di, a nev\u011b\u0159\u00edm tomu, co vid\u00edm. Co to kde s n\u00edm provedli? Vym\u00fdvali mu mozek nebo co? Tenhle protiva p\u0159ece nen\u00ed m\u016fj Tom!<\/p>\n<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee ti ud\u011bl\u00e1m radost\u2026“ hlesnu a zastav\u00edm se na prahu. D\u00e1l si netroufnu. Hlad\u00edm prcka, kter\u00fd znovu zak\u0148u\u010d\u00ed. Asi vyc\u00edtil, \u017ee o n\u011bj jeho nov\u00fd potencion\u00e1ln\u00ed p\u00e1n\u00ed\u010dek nem\u00e1 moc velk\u00fd z\u00e1jem. Tom mezit\u00edm zalov\u00ed v kuchy\u0148sk\u00e9 lince, vyt\u00e1hne hrnek a k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed hned na to i druh\u00fd. Ml\u010dky pozoruji jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e pak na st\u016fl postav\u00ed dva kou\u0159\u00edc\u00ed hrnky s k\u00e1vou, ztuhnu \u00fa\u017easem. \u010cekal jsem sp\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b co nevid\u011bt vyraz\u00ed, odpov\u00eddalo by to jeho chov\u00e1n\u00ed, ale neud\u011blal to.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Co stoj\u00ed\u0161? Sedni si, ne?“ vyzve m\u011b a s\u00e1m se posad\u00ed na jednu z \u017eidl\u00ed. Poslu\u0161n\u011b se posad\u00edm naproti n\u011bmu a \u010dek\u00e1m, jestli neza\u010dne s\u00e1m od sebe mluvit. Tom si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed a pro sebe se po\u0161klebuje. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co se mu hon\u00ed hlavou. Nebo rad\u011bji ne, mo\u017en\u00e1 to nen\u00ed nic p\u011bkn\u00e9ho.<\/div>\n
„U\u017e se dozv\u00edm, \u010demu vd\u011b\u010d\u00edm za tak vz\u00e1cnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu? Bill Kaulitz, ikona m\u00f3dn\u00edho pr\u016fmyslu, u m\u011b doma,“ poznamen\u00e1 sarkasticky. M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se s n\u00edm nechci h\u00e1dat a \u017ee sed\u00edm tak daleko, \u017ee na n\u011bj nedos\u00e1hnu. S chut\u00ed bych ho nakopnul.<\/div>\n
„Jsi m\u016fj bratr,“  \u0159eknu vl\u00eddn\u011b a chyst\u00e1m se pokra\u010dovat, jen\u017ee moje dvoj\u010de mi k tomu ned\u00e1 prostor.<\/div>\n
„Bratr pov\u00edd\u00e1\u0161\u2026“ pronese zamy\u0161len\u011b. „Tak mi jako bratr bratrovi vysv\u011btli, co m\u011bla znamenat ta akce s \u00fa\u010dtem?!“<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cekal jsem, \u017ee se na to zept\u00e1. Jen\u017ee co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? \u017de jsem to ud\u011blal jen proto, abych jej p\u0159im\u011bl za mnou p\u0159ij\u00edt? T\u00edm ho akor\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161tvu, a u\u017e se mnou doopravdy vyraz\u00ed dve\u0159e. Jen\u017ee co jin\u00e9ho m\u00e1m uv\u00e9st jako d\u016fvod, kter\u00fdm bych aspo\u0148 z \u010d\u00e1sti ospravedlnil svoje po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011b Tom tohoto u\u0161et\u0159\u00ed, kdy\u017e m\u011b vyzve, a\u0165 rad\u011bji ml\u010d\u00edm, \u017ee nechce nic sly\u0161et.<\/div>\n
„Zavol\u00e1m tam a d\u00e1m to do po\u0159\u00e1dku, Tomi\u2026 Tome.“ Oprav\u00edm se. V\u00edm, \u017ee tu zdrobn\u011blinu nem\u00e1 r\u00e1d. V\u017edycky kv\u016fli n\u00ed vy\u0161iloval. Ne, kdy\u017e jsem mu tak \u0159\u00edk\u00e1val j\u00e1, mn\u011b to dovoloval, ale jakmile ho tak oslovil n\u011bkdo jin\u00fd, zu\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n
„To bych prosil. A te\u010f k v\u011bci\u2026 Pro\u010d jsi sem p\u0159i\u0161el? Necht\u011bj mi tvrdit, \u017ee jen proto, abys mi p\u0159edal tuhle chlupatou kouli,“ oto\u010d\u00ed se po \u0161t\u011bn\u011bti, kter\u00e9 jsem mezit\u00edm pustil na zem, proto\u017ee se po\u0159\u00e1d vrt\u011blo. Pejsek toho samoz\u0159ejm\u011b hned vyu\u017eil a vydal se, jak v duchu st\u00e1le douf\u00e1m, na pr\u016fzkum sv\u00e9ho nov\u00e9ho domova. Cupit\u00e1 po dla\u017eb\u011b a v\u0161echno o\u010dich\u00e1v\u00e1 doprov\u00e1zen bratrov\u00fdm zamy\u0161len\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt a jeho,“ uk\u00e1\u017eu na mal\u00e9ho, „jsem nepl\u00e1noval. Shoda n\u00e1hod\u2026 Doufal jsem, \u017ee t\u011b t\u00edm pot\u011b\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„No, to se povedlo,“ zvedne \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 sebou pl\u00e1clo u jeho nohou, ze zem\u011b. „Co j\u00e1 si s n\u00edm te\u010f?“ S \u00fasm\u011bvem pozoruji, jak se k n\u011bmu d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b tiskne a jak si jej se z\u00e1jmem o\u010dich\u00e1v\u00e1. Tom pomalu taje, pozn\u00e1m to na n\u011bm. V\u017edycky miloval zv\u00ed\u0159ata a pochybuji, \u017ee by to mal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed vyhodil na ulici. On zrovna\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Hej, nech to,“ vytrhne mu konec cop\u00e1nku z tlamy. Pejsek z\u0159ejm\u011b zatou\u017eil okusit, zda jeho p\u00e1n\u00ed\u010dek chutn\u00e1 stejn\u011b dob\u0159e jako vypad\u00e1. Tomovo m\u00ednus, nem\u00e1 se k n\u011bmu tak nakl\u00e1n\u011bt a provokovat ho. „Takhle by to ne\u0161lo, to by z n\u00e1s k\u00e1mo\u0161i nebyli. Jak se jmenuje?“ obr\u00e1t\u00ed se ke mn\u011b s ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„On nem\u00e1 je\u0161t\u011b jm\u00e9no. Myslel jsem, \u017ee by sis ho r\u00e1d pojmenoval s\u00e1m.“<\/div>\n
„Jsi tak velkorys\u00fd, Bille!“ Nelze p\u0159eslechnout ironii v jeho hlase. Holt se budu muset sna\u017eit v\u00edc. Nev\u00edm, pro\u010d je ke mn\u011b takov\u00fd. Je to jen t\u00edm \u00fa\u010dtem, nebo m\u00e1 jeho sou\u010dasn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed i jin\u00fd d\u016fvod, kter\u00fd je mi zat\u00edm nezn\u00e1m\u00fd\u2026  <\/div>\n
„Ty to nechce\u0161?“ vyru\u0161\u00ed m\u011b Tom\u016fv hlas z hlubok\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee vstal. Stoj\u00ed se sp\u00edc\u00edm \u0161t\u011bn\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed a prstem m\u00ed\u0159\u00ed na hrnek p\u0159ede mnou.<\/div>\n
„Ne, ne, jen jsem se zamyslel.“ Obejmu rukama hrnek a usrknu z n\u011bj trochu k\u00e1vy. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch vte\u0159in\u00e1ch nabudu dojmu, \u017ee m\u011b m\u016fj bratr m\u00e1 v pl\u00e1nu asi odd\u011blat. Takovej smr\u0165\u00e1k! Tom si m\u011b ale u\u017e zase nev\u0161\u00edm\u00e1, stoj\u00ed u linky z\u00e1dy ke mn\u011b, pov\u00edd\u00e1 si se psem a n\u011b\u010demu se sm\u011bje. Jsem tu nav\u00edc, sice to ne\u0159ekl, ale jasn\u011b mi to d\u00e1v\u00e1 najevo.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ oslov\u00edm jej opatrn\u011b. Chyst\u00e1m se mu sd\u011blit sv\u016fj n\u00e1vrh, a\u010d je mi odpov\u011b\u010f p\u0159edem zn\u00e1m\u00e1.<\/div>\n
„Co zase?“ zavr\u010d\u00ed nevrle, ale nakonec se p\u0159ece jen oto\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed ke mn\u011b. Jedin\u00fd jeho pohled sta\u010d\u00ed k tomu, aby m\u011b opustila ve\u0161ker\u00e1 odvaha. Boj\u00edm se mu cokoli \u0159\u00edct, aby nevybuchl. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou, co tu jsem, m\u00e1m pocit, \u017ee se bratr st\u00e1le v\u00edc podob\u00e1 papi\u0148\u00e1ku.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych\u2026 M\u011bl bych\u2026 Zaj\u00edmalo\u2026“ nem\u016f\u017eu se rozhodnout, kter\u00e9 slovo pou\u017e\u00edt. Tom obr\u00e1t\u00ed o\u010di v sloup a znud\u011bn\u011b m\u011b pozoruje. Jeho pohled jasn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, a\u0165 u\u017e se kone\u010dn\u011b vym\u00e1\u010dknu. „Kde pracuje\u0161?“<\/div>\n
„Pro\u010dpak?“ Naklon\u00ed hlavu na stranu, na\u0161pul\u00ed rty a nadzvedne obo\u010d\u00ed. D\u011bl\u00e1 to odmali\u010dka a j\u00e1 jen st\u011b\u017e\u00ed potla\u010duji \u00fasm\u011bv. P\u0159ece jen z m\u00e9ho br\u00e1\u0161ky v tomhle n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi z jin\u00e9 galaxie n\u011bco z\u016fstalo.<\/div>\n
„No, m\u00e1m firmu, v\u00ed\u0161? A pot\u0159eboval bych n\u011bkoho\u2026“<\/div>\n
„To je g\u00f3l! A co bych podle tebe m\u011bl d\u011blat? St\u0159\u00edhat l\u00e1tky, navl\u00edkat nit\u011b? Nebo snad pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho, kdo ti bude d\u011blat poskoka? Anebo jsi m\u011bl dokonce v \u00famyslu navl\u00e9ct m\u011b do t\u011bch sexy had\u0159\u00ed\u010dk\u016f, co navrhuje\u0161, a nahnat m\u011b na molo? Ne!“<\/div>\n
„Ne, to ne, jen m\u011b napadlo, \u017ee bys mi mohl pomoci s p\u0159\u00edpravou p\u0159ehl\u00eddky. V\u017edycky jsi m\u011bl skv\u011bl\u00e9 n\u00e1pady, tak jsem si myslel\u2026“<\/div>\n
„Co sis myslel? \u017de m\u011b nejprve o\u017eebra\u010d\u00ed\u0161 a j\u00e1 ti pak ochotn\u011b pom\u016f\u017eu s n\u011bjakou ma\u0161kar\u00e1dou? Jist\u011b, blbej Tom n\u011bco vymysl\u00ed, bude makat jak \u0161roub a Bill sl\u00edzne smetanu. Za-po-me\u0148, brat\u0159\u00ed\u010dku!“<\/p>\n<\/div>\n
„Zaplat\u00edm ti to, jestli ti jde o tohle.“<\/div>\n
„Ne, ne, ne, br\u00e1\u0161ko. Tady nejde jen o pen\u00edze! Mn\u011b jde o princip, jestli v\u00ed\u0161, co to slovo znamen\u00e1. Nebudu si l\u00e1mat hlavu, navrhovat vizu\u00e1ln\u00ed str\u00e1nku mola, pom\u00e1hat p\u0159i v\u00fdb\u011bru hudby, aby pak za moji pr\u00e1ci vyn\u00e1\u0161eli do nebe n\u011bkoho jin\u00e9ho. Toho jsem si u\u017eil a\u017e a\u017e.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tu\u0161il jsem to, je to v n\u011bm po\u0159\u00e1d. Ten n\u011bkdo jin\u00fd jsem j\u00e1\u2026 Bylo bl\u00e1hov\u00e9 myslet si, \u017ee na to u\u017e zapomn\u011bl. Stalo se to v dob\u011b, kdy jsme byli je\u0161t\u011b skupina\u2026 Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee p\u00f3dium pro na\u0161i posledn\u00ed tour navrhl Tom skoro cel\u00e9 s\u00e1m, bavilo ho to a po\u0159\u00e1d p\u0159ich\u00e1zel s n\u011b\u010d\u00edm nov\u00fdm. Ka\u017ed\u00fd jeho n\u00e1pad byl lep\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159edchoz\u00ed, a kdy\u017e jsem vid\u011bl p\u00f3dium postaven\u00e9, ztratil jsem \u0159e\u010d. Bylo dokonal\u00e9! Bohu\u017eel jeho snaha nebyla ocen\u011bna tak, jak by si p\u0159\u00e1l. Ale za to m\u016f\u017eou noviny, p\u0159ekrucuj\u00ed v\u0161echno, co kdo \u0159ekne. A vinu na tom m\u00e1 i David. M\u011bl tenkr\u00e1t \u0159\u00edct, \u017ee ten n\u00e1pad poch\u00e1z\u00ed z Tomovy hlavy. Jen\u017ee n\u00e1\u0161 mana\u017eer \u0159ekl, \u017ee se na p\u00f3diu pod\u00edlel jeden ze \u010dlen\u016f kapely. A kdo to podle novin\u00e1\u0159\u016f byl? Ten nejv\u00edce kreativn\u00ed. Tak\u017ee to nakonec dopadlo tak, \u017ee jsem byl oslavov\u00e1n j\u00e1 a Tom soptil vzteky. Sna\u017eil jsem se vysv\u011btlit jim to, jen\u017ee byli jako hlu\u0161\u00ed, a m\u00edsto toho, aby m\u011b vyslechli, za\u010dali ps\u00e1t \u00f3dy na mou skromnost.<\/div>\n
„Omluvil jsem se ti. Sna\u017eil jsem se jim to vyvr\u00e1tit, ale copak m\u011b poslouchali, Tome?“<\/div>\n
„M\u011bl ses sna\u017eit v\u00edc!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ten Bill\u2026 Bo\u017ee, pro\u010d  sem chodil? Je mi jasn\u00fd, od koho se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem se vr\u00e1til. V\u011bd\u011bla to jen jedna jedin\u00e1 osoba. Georg! Te\u010f m\u00e1m sto chut\u00ed vr\u00e1tit se za n\u00edm a za\u0161krtit ho. Sice mi pomohl ze srabu, to ano, ale za tohle „p\u0159ekv\u00e1pko“ mu fakt d\u011bkovat nebudu. Prosil jsem ho, aby bratrovi nic ne\u0159\u00edkal. Uji\u0161\u0165oval jsem ho, \u017ee za Billem zajdu, a\u017e budu cht\u00edt j\u00e1 s\u00e1m, dokonce jsem mu to dneska v t\u00e9 restauraci zopakoval. D\u00e1m krk na to, \u017ee to Billovi vyslepi\u010dil hned po tom, co jsem od n\u011bj ode\u0161el.<\/div>\n
U\u017e kdy\u017e jsem vych\u00e1zel z toho n\u00f3bl podniku, m\u011bl jsem takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, \u017ee se dneska n\u011bco stane, a nespletl jsem se. Kdo ale mohl tu\u0161it, \u017ee hned po n\u00e1vratu dom\u016f na m\u011b u dve\u0159\u00ed budou \u010dekat ti dva.<\/em> T\u00edm mysl\u00edm Billa a tu chlupatou kouli, co si spokojen\u011b hov\u00ed v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Kdy\u017e jsem je uvid\u011bl, tedy jsem spat\u0159il sv\u00e9 dvoj\u010de, m\u011bl jsem chu\u0165 nacpat jej do v\u00fdtahu, zm\u00e1\u010dknout \u010dudl\u00edk a poslat jej \u0161upem dol\u016f, ale ta zv\u011bdav\u00e1 ra\u0161ple mi to p\u0159ekazila. Necht\u011bl jsem p\u0159ed n\u00ed d\u011blat sc\u00e9ny, u\u017e tak na m\u011b m\u00e1 kecy, a abych byl zcela up\u0159\u00edmn\u00fd, byl jsem zv\u011bdav\u00fd, co tu Bill pohled\u00e1v\u00e1. Te\u010f u\u017e to v\u00edm\u2026<\/div>\n
S mou pomoc\u00ed a\u0165 ale nepo\u010d\u00edt\u00e1. Nebudu ze sebe d\u011blat idiota, do noci n\u011bco vym\u00fd\u0161let, aby pak pan velk\u00fd m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159 sklidil ve\u0161ker\u00fd \u00fasp\u011bch. Ani za nic!<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee to ne\u0161lo! Sna\u017eil jsem se, ze v\u0161ech sil n\u011bjak jim to vysv\u011btlit. S\u00e1m jsi byl s m\u00e9dii v kontaktu dnes a denn\u011b, tak\u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b poslouchaj\u00ed jen, kdy\u017e se jim to hod\u00ed a v\u0161echno, co \u0159ekne\u0161, si uprav\u00ed, jak se jim zl\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee jsi se m\u011bl sna\u017eit v\u00edc!“ zopakuji znovu tu samou v\u011btu. A\u0165 mi tu nevykl\u00e1d\u00e1, \u017ee to ne\u0161lo. Novin\u00e1\u0159i ho v\u017edycky milovali, poslouchali by ho, kdyby se sna\u017eil vysv\u011btlit jim to. Tohle jsou jen kecy! Bill byl r\u00e1d, kdy\u017e ho vychvalovali, tenkr\u00e1t tomu nebylo jinak. U\u017e\u00edval si obdivu na m\u016fj \u00fakor.<\/div>\n
„Co ta moje nab\u00eddka?“ vr\u00e1t\u00ed se znovu k p\u0159ede\u0161l\u00e9mu t\u00e9matu. Jemu to snad nesta\u010dilo \u0159\u00edct jednou nebo co? Jasn\u011b jsem mu dal najevo, \u017ee o jeho milosti nestoj\u00edm.<\/div>\n
„Odpov\u011b\u010f zn\u00e1\u0161, a jestli tohle,“ nadzvednu \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 se v d\u016fsledku m\u00e9ho prudk\u00e9ho pohybu probud\u00ed, „m\u011bl b\u00fdt \u00faplatek, tak si ho m\u016f\u017ee\u0161 nechat. Nic od tebe nechci! Na.“ Vraz\u00edm mu jeho d\u00e1re\u010dek zp\u00e1tky do ruky a hrd\u00fd s\u00e1m na sebe, jak jsem mu to nat\u0159el, se op\u0159u o kuchy\u0148skou linku.<\/div>\n
„Fajn.“ Bill\u016fv v\u00fdraz zkamen\u00ed. \u010cekal jsem jinou reakci\u2026 \u017d\u00e1dn\u00e9 prosby, sliby se nekonaj\u00ed. Dvoj\u010de m\u00edsto toho vezme ta\u0161ku a se \u0161t\u011bn\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed se chyst\u00e1 k odchodu. „Kdyby sis to t\u0159eba rozmyslel, v\u00ed\u0161, kde m\u011b hledat.“ Na prahu se oto\u010d\u00ed a pak zmiz\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„St\u016fj!“ vyk\u0159iknu, kdy\u017e u\u017e se chyst\u00e1 stisknout kliku a opustit m\u016fj bejv\u00e1k. Do\u0161our\u00e1m se k n\u011bmu a vytrhnu mu psa z n\u00e1ru\u010d\u00ed. On a\u0165 t\u00e1hne ke v\u0161em \u010dert\u016fm, ale bez psa.<\/div>\n
„Dej ho sem,“ nat\u00e1hne ruce a vy\u010dk\u00e1v\u00e1, a\u017e mu jej p\u0159ed\u00e1m. Neud\u011bl\u00e1m to. Naopak o kousek poodstoup\u00edm, aby na mal\u00e9ho nedos\u00e1hl, a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b. „Ne\u0159\u00edkal jsi, \u017ee ho nechce\u0161?“<\/div>\n
„Je m\u016fj!“ \u0161t\u011bknu a nato\u010d\u00edm se k n\u011bmu bokem, br\u00e1n\u00edc tak Billovi, aby se jej mohl dotknout. „Ty jdi, on z\u016fstane!“<\/div>\n
P\u0159es bratrovy rty se mihne \u00fasm\u011bv. Bill spust\u00ed pa\u017ee dol\u016f, narovn\u00e1 si ta\u0161ku na rameni a s\u00e1hne po klice. „D\u00e1vej mi na br\u00e1chu pozor,“ pronese je\u0161t\u011b sm\u011brem ke \u0161t\u011bn\u011bti, kter\u00e9 m\u00e1 zabo\u0159en\u00fd \u010dum\u00e1k do m\u00e9 mikiny a zase us\u00edn\u00e1. „M\u011bj se, Tome! Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 tak ve snu.“ Zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e se za n\u00edm zaklapnou dve\u0159e. Zapla\u0165p\u00e1nb\u016fh, \u017ee je pry\u010d!<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Celou cestu dom\u016f se usm\u00edv\u00e1m. Po\u0159\u00e1d m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima bratra, jak k sob\u011b tiskne ochranitelsky \u0161t\u011bn\u011b a nespou\u0161t\u00ed m\u011b z o\u010d\u00ed. Hl\u00edd\u00e1 ka\u017ed\u00fd m\u016fj pohyb, aby se mi n\u00e1hodou nepovedlo mu jeho nov\u00e9ho kamar\u00e1da sebrat. A\u010dkoli na m\u011b byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd, nic jin\u00e9ho jsem ani ne\u010dekal, je pro m\u011b moje n\u00e1v\u0161t\u011bva u n\u011bj malou v\u00fdhrou. Sice zprvu d\u011blal ofuky, ale kdy\u017e jsem se rozhodl odej\u00edt a jemu docvaklo, \u017ee se jej dopro\u0161ovat nehodl\u00e1m, a \u017ee bych mu mohl psa odn\u00e9st, zareagoval p\u0159esn\u011b tak, jak jsem cht\u011bl. Ono to p\u016fjde, chce to jen \u010das.  <\/div>\n
„U\u017e jsi doma?“ ozve se pobl\u00ed\u017e m\u00e9ho ucha p\u0159\u00edjemn\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas, kdy\u017e se ocitnu v p\u0159eds\u00edni a p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc o mn\u011b a Tomovi pozoruji svou tv\u00e1\u0159 v zrcadle. C\u00edt\u00edm pa\u017ee ovinuj\u00edc\u00ed se kolem m\u00e9ho pasu a n\u00e1sledn\u011b i to, jak m\u011b m\u011bkk\u00e9 rty pol\u00edb\u00ed na ucho. „Kdepak ses mi toulal, co?“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Pomalinku se za\u010dnu ot\u00e1\u010det za hlasem, kter\u00fd jsem tak dlouho nem\u011bl mo\u017enost sly\u0161et. Po tolika t\u00fddnech znovu hled\u00edm do tv\u00e1\u0159e osoby, ji\u017e jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b  postr\u00e1dal, k n\u00ed\u017e mi neust\u00e1le odb\u00edhaly my\u0161lenky. Tento moment jsem si p\u0159edstavoval snad tis\u00edckr\u00e1t, ale \u017ee se Tom bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10955","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10955","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10955"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10955\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10955"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10955"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10955"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}