{"id":1096,"date":"2017-08-08T16:00:00","date_gmt":"2017-08-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1089"},"modified":"2017-08-08T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-08T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/08\/uzavreny-kruh-2\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 2."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ahoj, asi si v\u0161ichni \u0159\u00edk\u00e1te, kde se tu takhle najednou vzal druh\u00fd d\u00edl fungl nov\u00e9 pov\u00eddky… no… asi takhle. Nen\u00ed nov\u00e1, ale bohu\u017eel, autorka n\u00e1m (a to tenhle t\u00fdden u\u017e druh\u00e1 v po\u0159ad\u00ed) nedala svolen\u00ed k p\u0159ekladu. No a vzhledem k tomu, \u017ee jsem sem v sobotu dala prvn\u00ed d\u00edl v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e, \u017ee nebude m\u00edt n\u00e1mitky, proto\u017ee n\u00e1m u\u017e v minulosti p\u0159eklady sv\u00fdch pov\u00eddek povolila, musela jsem ud\u011blat tohle bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Tak\u017ee… pov\u00eddka i autorka byly p\u0159ejmenov\u00e1ny, jsou to v podstat\u011b jen p\u0159eklady do \u010de\u0161tiny, tak snad n\u00e1m to projde. Jako d\u016fvod k nepovolen\u00ed p\u0159ekladu autorka uvedla, \u017ee u\u017e nen\u00ed aktivn\u00ed na THF, tud\u00ed\u017e u\u017e p\u0159eklady nepovoluje. No… p\u0159ipad\u00e1 v\u00e1m to jako smyslupln\u00fd d\u016fvod? \u010ct\u011bte a nikde to nikomu ne\u0159\u00edkejte \ud83d\ude09 Pa J. :o) <\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zaoce\u00e1nismus<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

„A potom jste se probudil?“ Tom se na n\u00edzk\u00e9m gau\u010di zavrt\u011bl a d\u00edval se na dlouh\u00e9 listy rostliny v rohu okna. Doktor Carlisle mu jednou prozradil, \u017ee rostliny maj\u00ed \u00fadajn\u011b pomoci pacient\u016fm c\u00edtit se pohodln\u011bji v ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed, ale Tom si pamatoval, \u017ee n\u011bkde \u010detl, jak snadn\u00e9 je o tuto rostlinu s n\u00e1zvem Zelenec pe\u010dovat, a nebyl si jist\u00fd, nakolik to sv\u011bd\u010d\u00ed o dovednostech jeho psychiatra. „Ne,“ \u0159ekl a zap\u0159el se lokty o kolena. „Nepamatuju si, \u017ee by se mi potom je\u0161t\u011b n\u011bco zd\u00e1lo. Ale probudil jsem se pozd\u011bji. A\u017e r\u00e1no.“<\/p><\/div>\n

„Zm\u00ednil jste se, \u017ee jste v tom snu mluvil anglicky?“ Doktor Carlisle vzhl\u00e9dl od sv\u00fdch desek a pohl\u00e9dl na Toma p\u0159es okraj br\u00fdl\u00ed.<\/div>\n
„Jo. A?“<\/div>\n
„No, jen je to zaj\u00edmav\u00e9, to je v\u0161echno.“ Doktor Carlisle m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsob, jak naj\u00edt n\u011bkter\u00e9 v\u011bci zaj\u00edmav\u00e9. Tomovi to ob\u010das \u0161lo na nervy. „Mluvil jste n\u011bkdy se sv\u00fdm bratrem anglicky? Kdy\u017e jste ho v\u00eddal pravideln\u011b?“<\/div>\n
„Ne.“ Dokonce i kdy\u017e se po Davidov\u011b pokynu za\u010dali u\u010dit anglicky, dokonce i kdy\u017e se Tom p\u0159est\u011bhoval do st\u00e1t\u016f, kdykoliv zavolal dom\u016f nebo domov nav\u0161t\u00edvil, nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by se svou rodinou nebo p\u0159\u00e1teli mluvil anglicky. Kdyby pr\u00e1v\u011b te\u010f mluvil s Billem, nikdy by nemluvil jinak ne\u017e n\u011bmecky. „Ale chci \u0159\u00edct, \u017ee to nen\u00ed tak neobvykl\u00e9. V tomhle snu to byla jen jedna v\u011bc. N\u011bkdy v nich nedok\u00e1\u017eu mluvit n\u011bmecky v\u016fbec.“<\/div>\n
„P\u0159ijde v\u00e1m to znepokojuj\u00edc\u00ed?“<\/div>\n
\n

Tom na n\u011bj zmaten\u011b p\u0159imhou\u0159il o\u010di. Byl tady u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli, ale kdy\u017e je pou\u017eito takov\u00e9 slovo, je nucen spol\u00e9hat se na kontext. Nejsp\u00ed\u0161 roz\u010diluj\u00edc\u00ed<\/em>. D\u011bsilo<\/em> ho to. „Asi jo. V tom snu jo. Je to tak trochu, jako kdy\u017e nem\u016f\u017eu ut\u00edkat. Ale nikdy jsem nad t\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e jsem se probudil.“<\/div>\n

„Zm\u00ednil jste se o \u00b4tentokr\u00e1t\u00b4,“ pokra\u010doval doktor Carlisle, st\u00e1le si n\u011bco zapisoval, nejsp\u00ed\u0161 jeho posledn\u00ed odpov\u011b\u010f, p\u0159edpokl\u00e1dal Tom. „Sn\u00edte o sv\u00e9m bratrovi \u010dasto? Jemu jsme p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasu opravdu nev\u011bnovali.“<\/div>\n
\n

Tom o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f, z nich\u017e nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed byl, \u017ee Billovi nev\u011bnovali p\u0159\u00edli\u0161 moc \u010dasu, proto\u017ee Tom o n\u011bm obvykle necht\u011bl mluvit. Tak\u00e9 si nebyl jist\u00fd odpov\u011bd\u00ed. Ne\u0159ekl by, \u017ee \u010dasto<\/em>. Mo\u017en\u00e1 jen zpo\u010d\u00e1tku, kdy\u017e se sem p\u0159est\u011bhoval, ne\u017e mu jeho kamar\u00e1d Jamie doporu\u010dil doktora Carlisla. Ale posledn\u00ed dva roky u\u017e tak moc ne. Mo\u017en\u00e1 tak jednou za dva m\u011bs\u00edce. Tom si nebyl jist\u00fd, jak\u00e1 byla doktorova definice slova \u00b4\u010dasto\u00b4, tak\u017ee mu ne\u0159ekne p\u0159esn\u00e9 \u010d\u00edslo ze strachu, \u017ee nad t\u00edm bude p\u0159\u00edli\u0161 uva\u017eovat. Necht\u011bl o Billovi diskutovat o nic v\u00edc, ne\u017e bylo t\u0159eba, jinak doktor Carlisle odkryje cel\u00fd ten zlat\u00fd d\u016fl, kter\u00fd by Tom rad\u011bji nechal poh\u0159ben\u00fd.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
\n

„Tome?“<\/p><\/div>\n

\n

Tom by se o Billovi v\u016fbec ani nezm\u00ednil, kdyby z toho snu nebyl tak ot\u0159esen\u00fd. Nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd nem\u011bl, kdy st\u00e1l na leti\u0161ti a nem\u011bl co \u0159\u00edct. Jeden tak realistick\u00fd, kde Bill vypadal jinak, ne\u017e si ho pamatoval, kde k n\u011bmu mluvil. Jeho sny b\u00fdvaly obvykle mlhav\u011bj\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tom si vzpom\u00ednal na jeden sen o Billovi kr\u00e1tce pot\u00e9, co p\u0159i\u0161el do LA. Tom v n\u011bm byl s\u00e1m, st\u00e1l na d\u011brovan\u00e9 hromad\u011b hl\u00edny. Nebyly tam \u017e\u00e1dn\u00e9 stromy ani tr\u00e1va, \u017e\u00e1dn\u00e9 budovy, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivot, jen hl\u00edna, na kter\u00e9 st\u00e1l, a m\u011blk\u00e9 jezero, kter\u00e9 se t\u00e1hlo daleko p\u0159ed n\u00edm, t\u00e9m\u011b\u0159 tak daleko, kam jen mohl dohl\u00e9dnout. Byl tam druh\u00fd b\u0159eh, to v\u011bd\u011bl. A dokonce a\u010dkoli jej nemohl vid\u011bt, v\u011bd\u011bl, \u017ee na druh\u00e9 stran\u011b je Bill.<\/div>\n
Tom si vzpom\u00ednal, jak tu vodu zkoumal. Mohl to p\u0159eplavat. Nebyl si tak jist\u00fd, \u017ee by mohl i Bill; Tom byl v\u017edycky lep\u0161\u00ed plavec. Ale Tom mohl.<\/div>\n
Za\u010dalo pr\u0161et. D\u00e9\u0161\u0165 se vsakoval do p\u016fdy kolem n\u011bj, zv\u011bt\u0161oval jezero a prom\u00e1\u010del Toma na k\u016f\u017ei. Nepamatoval si, \u017ee by se staral o to, \u017ee je mokr\u00fd, nam\u00edsto toho sledoval, jak voda p\u0159ed n\u00edm stoup\u00e1 v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161.<\/div>\n
Pak u\u017e si nebyl tak jist\u00fd, \u017ee by mohl plavat. U\u017e z toho byl vodn\u00ed p\u0159\u00edkop.<\/div>\n
Mohl to b\u00fdt i cel\u00fd zatracen\u00fd Atlantik.<\/div>\n
\n

„Tome?“<\/p><\/div>\n

\n

Tom polkl kolem knedl\u00edku, kter\u00fd se mu formoval v krku, a pohl\u00e9dl dol\u016f na sv\u00e9 voln\u011b propleten\u00e9 prsty. Odka\u0161lal si.<\/p><\/div>\n

„\u2026 nechci mluvit o Billovi.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom polo\u017eil kl\u00ed\u010de na \u017eulov\u00fd pult v kuchyni se siln\u00fdm za\u0159in\u010den\u00edm a okam\u017eit\u011b p\u0159e\u0161el k lednici, aby si vyt\u00e1hl pivo. Vzdychl, otev\u0159el uz\u00e1v\u011br a napil se, zat\u00edmco se rozhl\u00ed\u017eel kolem a hledal jak\u00e9koliv znamen\u00ed, kter\u00e9 by mohlo nazna\u010dovat, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m. Opravdu si nemohl vzpomenout, jestli Vanessa dnes ve\u010der pracuje. Ta nep\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u011bc na tom byla, \u017ee si byl docela jist\u00fd, \u017ee mu to r\u00e1no \u0159\u00edkala. Ale on byl tak trochu\u2026 vyveden z rovnov\u00e1hy<\/em>.<\/div>\n

\n

„Ahoj, zlato,“ usly\u0161el sm\u011brem z ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/p><\/div>\n

Tak\u017ee z\u0159ejm\u011b nepracuje.<\/div>\n
Tom vman\u00e9vroval kolem kuchy\u0148sk\u00e9ho ostr\u016fvku do jasn\u011b osv\u011btlen\u00e9ho ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Vanessa p\u0159i\u0161la z verandy, odsunula posuvn\u00e9 dve\u0159e a z jej\u00edch vlhk\u00fdch blond vlas\u016f kapala voda na b\u00edl\u00fd koberec. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee byla v baz\u00e9nu, ale u\u017e si p\u0159es plavky p\u0159ehodila jedno z jeho nadm\u011brn\u011b velk\u00fdch tri\u010dek. Nikdy j\u00ed ne\u0159ekl, \u017ee si m\u016f\u017ee jeho tri\u010dka takhle p\u016fj\u010dovat, a kdyby to byl kdokoliv jin\u00fd, nejsp\u00ed\u0161 by byl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl a zvedl ruce k jej\u00edmu pasu, kdy\u017e vstoupila do jeho osobn\u00edho prostoru.<\/div>\n
„Volal Ted,“ informovala ho, zvedla se na \u0161pi\u010dky a kr\u00e1tce ho pol\u00edbila. „\u0158\u00edkal, \u017ee doufal, \u017ee bude\u0161 m\u00edt ten kousek tenhle t\u00fdden hotov\u00fd.“<\/div>\n
Tom si promnul rukou o\u010di a ona pro\u0161la kolem n\u011bj, zp\u00e1tky do sm\u011bru, odkud p\u0159i\u0161el, do kuchyn\u011b. Byl zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d Ted volal k n\u011bmu dom\u016f m\u00edsto na jeho mobiln\u00ed telefon, ne\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee m\u011bl b\u011bhem sv\u00e9ho sezen\u00ed na mobilu vypnut\u00fd zvuk. „A \u0159\u00edkal kter\u00fd?“<\/div>\n
„Ten pro tu jeho novou kapelu,“ \u0159ekla a vykoukla kolem otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed ledni\u010dky. „Ten, o kter\u00e9m ani na chvilku nezav\u0159el pusu minul\u00fd v\u00edkend na t\u00e9 Stevov\u011b p\u00e1rty.“<\/div>\n
\n

A Tom u\u017e si vzpomn\u011bl, o kter\u00e9 p\u00edsni to Ted mluvil. Ta kapela byla nov\u00e1 skupinka \u010dty\u0159 lid\u00ed z Orange County, v\u0161ichni tak v jeho v\u011bku. S roztomilou malou blond\u00fdnkou jako hlavn\u00ed zp\u011bva\u010dkou. Bylo \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee Ted cht\u011bl zrovna tuhle p\u00edse\u0148, proto\u017ee u\u017e ji m\u011bl skoro hotovou. „Pozd\u011bji mu zavol\u00e1m,“ zavolal na ni, svalil se na gau\u010d a automaticky si polo\u017eil nohy na sklen\u011bn\u00fd konferen\u010dn\u00ed stolek. Musel kv\u016fli tomu odkopnout stranou n\u011bjakou hromadu pap\u00edr\u016f, ale byly to jeho v\u011bci a ne Vanessiny, tak\u017ee mu to bylo jedno. V\u017edycky nesn\u00e1\u0161el p\u0159edstavu, \u017ee se bude muset nau\u010dit hudbu i \u010d\u00edst, te\u010f kdy\u017e pracoval i v z\u00e1kulis\u00ed, a ob\u010das se takov\u00e1 frustrace projev\u00ed i na samotn\u00e9 hudb\u011b. Ale nikdy ne na \u017e\u00e1dn\u00e9 z jeho kytar.<\/p><\/div>\n

\n

„Taky se zm\u00ednil o tv\u00fdch narozenin\u00e1ch,“ \u0159ekla mu a znovu se vr\u00e1tila do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se posadila naproti do k\u0159esla s balenou vodou v ruce. Tom nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se prost\u011b neposadila vedle n\u011bj na gau\u010d. „Usoudila jsem, \u017ee bych t\u011b m\u011bla varovat.“<\/p><\/div>\n

Tom ti\u0161e n\u011bmecky zaklel, iracion\u00e1ln\u011b pot\u011b\u0161en, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to z n\u011bj vy\u0161lo p\u0159irozen\u011b v jeho jazyce. Bylo to jako lehk\u00e9 kopnut\u00ed do doktora Carlisla, i kdy\u017e tady nebyl, aby toho byl sv\u011bdkem. „Pl\u00e1nuje n\u011bco?“ Zeptal se Tom, zaklonil hlavu na op\u011bradlo seda\u010dky a zav\u0159el o\u010di. Pivo m\u011bl op\u0159en\u00e9 o koleno a kondenzovan\u00e1 voda mu vytv\u00e1\u0159ela na kalhot\u00e1ch mokr\u00e9 kole\u010dko.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Nebyla bych p\u0159ekvapen\u00e1. Ale nic ne\u0159\u00edkal.“<\/div>\n
Tom zvedl hlavu a otev\u0159el o\u010di dost na to, aby se na ni \u0161k\u00e1dliv\u011b zad\u00edval. „A ty?“<\/div>\n
Vanessa po n\u011bm st\u0159elila pohledem a vyklenula sv\u00e9 pe\u010dliv\u011b voskem vytrhan\u00e9 obo\u010d\u00ed. „Pros\u00edm t\u011b. Zn\u00e1m t\u011b a\u017e moc dob\u0159e na to, abych ti podl\u00e9zala.“ P\u0159esunula se na gau\u010d, svou vodu nechala za sebou a p\u0159itiskla se k jeho boku. „Ale jsem v\u00edc ne\u017e ochotn\u00e1 to s tebou oslavit,“ ujistila ho, vklouzla mu rukou pod tri\u010dko a \u0161t\u00edpla jej do \u017eeber. Tom sebou \u0161kubnul a hrav\u011b jej\u00ed ruku odstr\u010dil, jak se zachichotala.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, jestli tady budu,“ \u0159ekl Tom n\u00e1hle a p\u0159ekvapil t\u00edm s\u00e1m sebe. Vanessa se zv\u011bdav\u011b narovnala a Tom si pomyslel, \u017ee nev\u00ed, co j\u00ed \u0159\u00edct, ani nev\u00ed, co t\u00edm myslel, ale pak za\u010dal vysv\u011btlovat. „Mysl\u00edm, \u017ee mo\u017en\u00e1 pojedu dom\u016f.“ Ani\u017e by v\u016fbec v\u011bd\u011bl, odkud to p\u0159i\u0161lo. Ani nad t\u00edm d\u0159\u00edve neuva\u017eoval, a te\u010f j\u00ed to \u0159\u00edk\u00e1, jako by to pl\u00e1noval u\u017e t\u00fddny.<\/p><\/div>\n

Vanessa roztomile nakr\u010dila nos. „Tommy,“ zakv\u00edlela, i kdy\u017e u\u017e musela v\u011bd\u011bt, \u017ee to nesn\u00e1\u0161el. „Jsou to tvoje narozeniny<\/em>.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak,“ \u0159ekl, instinktivn\u011b, a o p\u00e1r centimetr\u016f se od n\u00ed posunul. „A j\u00e1 to v\u00edm. Proto taky p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, \u017ee pojedu.“<\/div>\n
„No, pak mo\u017en\u00e1 pojedu s tebou,“ navrhla a polo\u017eila si bradu na jeho rameno.<\/div>\n
„Te\u010f odsud nem\u016f\u017ee\u0161 odjet,“ argumentoval. „Jsi pr\u00e1v\u011b uprost\u0159ed nat\u00e1\u010den\u00ed nov\u00e9 sez\u00f3ny. Nejd\u0159\u00edv se odsud dostane\u0161, a\u017e bude p\u0159est\u00e1vka na Sweeps.“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, je\u0161t\u011b jsem se s tv\u00fdmi rodi\u010di ani nesetkala,“ p\u0159ipomn\u011bla mu, zvedla hlavu a Tom m\u011bl pocit, \u017ee mo\u017en\u00e1 brzy na\u0161pul\u00ed rty. „Byla bych r\u00e1da, kdyby o mn\u011b poprv\u00e9 usly\u0161eli d\u0159\u00edv, ne\u017e a\u017e p\u0159es pozv\u00e1nky.“<\/div>\n
„Tak je sem n\u011bkdy vezmu s sebou,“ navrhl Tom, a\u010dkoliv se mu p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b p\u0159eto\u010dil \u017ealudek. Opravdu svou matku a Gordona nepova\u017eoval za lidi typick\u00e9 pro Kalifornii. „Ale te\u010f jsi zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00e1 a ty to v\u00ed\u0161. M\u00e1\u0161 pr\u00e1ci a ten tv\u016fj svatebn\u00ed koordin\u00e1tor se bez tebe zbl\u00e1zn\u00ed.“<\/div>\n
„Ten n\u00e1\u0161<\/em> koordin\u00e1tor,“ opravila ho ost\u0159e.<\/div>\n
„Fajn, n\u00e1\u0161,“ poddal se a naklonil se, aby ji pol\u00edbil. Obvykle j\u00ed to uti\u0161ilo. „Bude to jen asi na t\u00fdden,“ \u0159ekl j\u00ed, proto\u017ee i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, odkud ten rozmar p\u0159i\u0161el (nebo sp\u00ed\u0161e nebyl schopn\u00fd si p\u0159iznat, odkud ten rozmar p\u0159i\u0161el), v\u011bd\u011bl, \u017ee chce jet. Dokonce tam ani nebyl o posledn\u00edch V\u00e1noc\u00edch.<\/div>\n
„Okay, okay,“ souhlasila proti jeho rt\u016fm. „Ale ty a j\u00e1 to spolu oslav\u00edme, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom se kv\u016fli n\u00ed p\u0159inutil k \u00fasm\u011bvu. „Domluveno.“<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza Ahoj, asi si v\u0161ichni \u0159\u00edk\u00e1te, kde se tu takhle najednou vzal druh\u00fd d\u00edl fungl nov\u00e9 pov\u00eddky… no… asi takhle. Nen\u00ed nov\u00e1, ale bohu\u017eel, autorka n\u00e1m (a to tenhle t\u00fdden u\u017e druh\u00e1 v po\u0159ad\u00ed) nedala svolen\u00ed k p\u0159ekladu. No a vzhledem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-1096","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1096","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1096"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1096\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1096"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1096"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1096"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}