{"id":10969,"date":"2010-08-14T18:00:00","date_gmt":"2010-08-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10942"},"modified":"2010-08-14T18:00:00","modified_gmt":"2010-08-14T17:00:00","slug":"arabian-nights-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/14\/arabian-nights-1-2\/","title":{"rendered":"Arabian nights 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: firelucy<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e  se m\u011b Katie ned\u00e1vno zeptala, jestli nem\u00e1m n\u011bjakou jednod\u00edlku, kterou bych cht\u011bla p\u0159elo\u017eit, vzpomn\u011bla jsem si na jeden skvost, co jsem kdysi n\u00e1hodn\u011b objevila na THF. Maj\u00ed  tam sekci, kde lidi m\u016f\u017eou p\u00e1trat po pov\u00eddk\u00e1ch, jejich\u017e jm\u00e9na zapomn\u011bli, a nem\u016f\u017eou je naj\u00edt, a zrovna, kdy\u017e jsem se tam \u0161la poprv\u00e9 mrknout, se tam n\u011bkdo ptal na tuhle… dostal odpov\u011b\u010f, tak jsem se, zv\u011bdav\u00e1 jak opice, \u0161la hned p\u0159esv\u011bd\u010dit, jestli to p\u00e1tr\u00e1n\u00ed st\u00e1lo za to… a m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee jsem nelitovala.<\/em><\/div>\n
Firelucy je jedna z autorek, kter\u00fd p\u00ed\u0161ou perfektn\u00ed pov\u00eddky, tak\u017ee v\u016fbec nev\u00e1hejte, m\u00e1te-li chu\u0165 na romantiku orientu a dokonalej sex arabsk\u00e9 noci, pus\u0165te se do n\u00ed. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Autorka dala Katie povolen\u00ed  k p\u0159ekladu \u010dehokoliv, co budeme cht\u00edt, tak\u017ee se brzy setk\u00e1te s dal\u0161\u00edmi pov\u00eddkami t\u00e9hle skv\u011bl\u00e9 autorky. D\u011bkuju Katie, a vy u\u017e \u010dt\u011bte… a oce\u0148te pr\u00e1ci autorky i p\u0159ekladatelky… J. :o)<\/em>  <\/div>\n
<\/div>\n
Rann\u00ed slunce zlat\u011b z\u00e1\u0159ilo, kdy\u017e se roz\u0161i\u0159ovalo nad horizontem, a jeho tvar se st\u00e1le v\u00edce utv\u00e1\u0159el, jak se zvedalo na konci pou\u0161t\u011b. P\u00edsek nebyl je\u0161t\u011b tak hork\u00fd, aby vytv\u00e1\u0159el ml\u017en\u00fd, zast\u00edrav\u00fd pohled. \u010casn\u00e9 rann\u00ed hodiny, a tak\u00e9 ty pozdn\u00ed, byly jedin\u00e1 doba, ve kter\u00e9 jste se mohli d\u00edvat p\u0159\u00edmo do slunce, a nezaml\u017eovalo se v\u00e1m p\u0159ed o\u010dima. Jeho kraje je\u0161t\u011b nebyly intenzivn\u011b b\u00edl\u00e9, t\u011bmi se stanou a\u017e vysoko v oblac\u00edch. Nyn\u00ed bylo lemov\u00e1no tmav\u00fdm odst\u00ednem ho\u0159\u00edc\u00ed oran\u017eov\u00e9, co\u017e rozsv\u011bcovalo nebe kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
Za pouh\u00fdch p\u00e1r minut dos\u00e1hlo sv\u011btlo na prvn\u00ed domy a oteplovalo je po no\u010dn\u00edm chladu. B\u00e9\u017eov\u00e9 a hn\u011bd\u00e9 hlin\u011bn\u00e9 budovy dostaly sv\u016fj pod\u00edl slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f, zat\u00edmco palmy a mal\u00e9 trsy tr\u00e1vy nas\u00e1valy teplo z vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce. Brzy se cel\u00fdm m\u011bstem rozlehly prvn\u00ed n\u00e1znaky \u017eivota. Osel h\u00fdkal, aby dostal sn\u00eddani, jehn\u011b volalo svou matku. A kdy\u017e se otev\u0159ely prvn\u00ed dve\u0159e, d\u011bti se zjevily na ulic\u00edch, aby si do\u0161ly pro vodu, nebo nakrmily sv\u00e9ho osla.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec to v\u0161echno vid\u011bl z m\u00edsta, kde st\u00e1l u velk\u00e9ho okna. Sledoval, jak prvn\u00ed paprsky slunce dos\u00e1hly na zdi pal\u00e1ce, osv\u011btlovaly zlat\u011b zdoben\u00e9 font\u00e1ny a d\u00e1valy palm\u00e1m ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti zahrad jasn\u011b zelenou barvu. Jeho dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy hrav\u011b zachytil prvn\u00ed hork\u00fd v\u00edtr je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se zase vydal na cestu. O\u010di ve tvaru mandle sledovaly, jak slunce zakr\u00fdv\u00e1 cel\u00fd pal\u00e1c do sv\u00e9ho zlat\u00e9ho sv\u011btla a zakr\u00e1tko z\u00e1\u0159ily i ty nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed d\u00f3my. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Billi, pro\u010d nejsi \u0159\u00e1dn\u011b oble\u010den? Velk\u00e1 matka Ichi ti nad\u011blila vlasy v jak\u00e9msi po\u0159\u00e1dku, ne snad?“ Mlad\u00fd chlapec, ne star\u0161\u00ed ne\u017e sedmn\u00e1ct velk\u00fdch p\u00edse\u010dn\u00fdch bou\u0159\u00ed, se oto\u010dil za hlasem mu\u017ee, kter\u00fd sp\u011bchal chodbou. „Pal\u00e1c se probouz\u00ed, ty bl\u00e1z\u00ednku. Brzy n\u00e1s zavolaj\u00ed. Kuchy\u0148 u\u017e je v pochodu n\u011bkolik hodin.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Gusi, vzbudili m\u011b.“ Gus uchopil chlapce za loket, kdy\u017e ho t\u00e1hnul zn\u00e1m\u00fdmi chodbami. „Gusi, to bol\u00ed.“<\/div>\n
„Ne tolik, jako by t\u011b to bolelo, kdyby t\u011b nachytali, jak se fl\u00e1k\u00e1\u0161, kdy\u017e m\u00e1\u0161 pracovat.“ P\u0159esto\u017ee jeho slova byla tvrd\u00e1, Gus uvolnil sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed. „Stejn\u011b, Billi, co jsi d\u011blal? Zase jsi snil?“<\/div>\n
„Sledoval jsem, jak se rod\u00ed den, Gusi,“ klop\u00fdtal Billi po schodech za star\u0161\u00edm chlapcem. Sp\u011bchali chodbami a nev\u011bnovali \u017e\u00e1dnou pozornost jejich velkoleposti. U\u017e m\u011bli dost \u010dasu na to, aby prozkoumali velikost pal\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
Vysok\u00e9 st\u011bny chodeb byly z tmav\u011b \u010derven\u00fdch cihel a sv\u011btlej\u0161\u00ed odst\u00edn r\u00e1moval dve\u0159e a okna. V\u0161ude tu byly kr\u00e1sn\u00e9 n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bly p\u0159\u00edb\u011bhy o velk\u00fdch bitv\u00e1ch nebo n\u00e1dhern\u00e9 historky z minulosti. Mozaiky zdob\u00edc\u00ed st\u0159echy byly z tyrkysov\u00e9ho kamene a p\u0159es n\u011b se ve slo\u017eit\u00fdch vzorc\u00edch to\u010dilo n\u011bkolik zlat\u00fdch linek. Billi si povzdechl, jak dopoledn\u00ed slunce ude\u0159ilo do jeho hol\u00fdch pa\u017e\u00ed, kde z\u00e1\u0159ilo v tis\u00edci z\u00e1hybech, kter\u00e9 slou\u017eily jako okna. T\u011b\u017ek\u00e9 sametov\u00e9 z\u00e1v\u011bsy byly odta\u017eeny, kdy\u017e dva chlapci kone\u010dn\u011b do\u0161li na sv\u00e9 m\u00edsto ur\u010den\u00ed, na \u00fazk\u00e9 schodi\u0161t\u011b, kter\u00e9 vedlo do spo\u0159e osv\u011btlen\u00e9 chodby; pr\u016fchod pro slu\u017eebnictvo.<\/p>\n<\/div>\n
„Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee dnes na ve\u010de\u0159i budeme m\u00edt hosty, Billi.“ Gus se oto\u010dil k otvoru po jejich lev\u00e9 stran\u011b, ve\u0161li do velk\u00e9 m\u00edstnosti, kde u\u017e se to m\u00edhalo zam\u011bstnanci. Billi usko\u010dil z cesty mlad\u00e9 d\u00edvce, kter\u00e1 nesla ko\u0161, jen\u017e obsahoval n\u011bkolik lahv\u00ed vonn\u00fdch olej\u016f.<\/div>\n
„Ale Gusi, nebudou chutnat moc dob\u0159e.“ Mlad\u00fd chlapec se sklonil p\u0159ed pohlavkem od sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, ale Gus se zasm\u00e1l. „Nemohli bychom m\u00edt rad\u0161i steak z divok\u00e9ho prasete a restovanou zeleninu? Mo\u017en\u00e1 n\u011bjak\u00e9 ovoce jako dezert. A Gusi, nemohli bychom m\u00edsto toho serv\u00edrovat hosty \u0161ejkovi? Jsem si jist\u00fd, \u017ee pokud je budeme dostate\u010dn\u011b ko\u0159enit, tak ani nepozn\u00e1 rozd\u00edl!“<\/div>\n
„M\u011bl by sis rad\u0161i d\u00e1vat pozor na jazyk, mali\u010dk\u00fd, ur\u010dit\u011b nechce\u0161, aby t\u011b str\u00e1\u017ee sly\u0161ely \u0159\u00edkat takov\u00e9 nesmysly.“ Gus zat\u0159\u00e1sl hlavou, p\u0159edt\u00edm ne\u017e str\u010dil Billa v\u00edce do m\u00edstnosti a vyh\u00fdbal se chlapci, kter\u00fd nesl hedv\u00e1bn\u00e9 l\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Jenom Georgi, a jsem si jist\u00fd, \u017ee by se mu l\u00edbil m\u016fj smysl pro humor. Na rozd\u00edl od toho tv\u00e9ho\u2026 vlastn\u011b, ty \u017e\u00e1dn\u00fd nem\u00e1\u0161!“ Billi odhopkal od mu\u017ee a zachichotal se, kdy\u017e sly\u0161el, jak se Gus urazil. Neurazil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, oni se jen tak \u0161k\u00e1dl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde m\u011b chce\u0161 dnes, Simon\u00ed?“ Mlad\u00fd chlapec si st\u00e1hl sv\u00e9 hust\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy dozadu a na z\u00e1tylku si je sepnul ko\u017eenou sponou. Velmi rychle si uhladil z\u00e1hyby na sv\u00e9 r\u00f3b\u011b, b\u00edl\u00e9 tkaniny kontrastovaly proti jeho nah\u00e9 op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ei na ruk\u00e1ch a noh\u00e1ch.<\/div>\n
„Ankatirin po\u017e\u00e1dala o vonnou koupel a mas\u00e1\u017e. M\u016f\u017ee\u0161 pomoct Tobimu, aby mohl za\u010d\u00edt.“ Simon\u00ed ani nevzhl\u00e9dla, jak se sna\u017eila zorganizovat r\u016fzn\u00e9 \u00fakoly, kter\u00e9 m\u011bla napsan\u00e9 k\u0159\u00eddou na mal\u00e9 tabuli. „Bude\u0161 pot\u0159ebovat t\u0159i ru\u010dn\u00edky, r\u016f\u017eov\u00e9 m\u00fddlo, dv\u011b lahve pomeran\u010dov\u00e9ho vonn\u00e9ho oleje, h\u0159eben a n\u011bjak\u00e9 spony do vlas\u016f.“<\/div>\n
„A co bys cht\u011bla dnes, Simon\u00ed?“ Billi za\u010dal sb\u00edrat pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci z reg\u00e1l\u016f, kter\u00e9 zab\u00edraly t\u0159i st\u011bny ze \u010dty\u0159.<\/div>\n
„Hm?“ Simon\u00ed vzhl\u00e9dla, na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed pomalu objevoval \u00fasm\u011bv, kdy\u017e zjistila, s k\u00fdm to vlastn\u011b mluv\u00ed. „Oh Billi, nechci nic, ty to v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ne, ale v\u0161ichni n\u011bco chceme.“ Billi lehce pozvedl ruku k nejvy\u0161\u0161\u00edmu reg\u00e1lu a uchopil pomeran\u010dov\u00fd vonn\u00fd olej a jeho ko\u0161 byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 pln\u00fd. „Nap\u0159\u00edklad \u0161ejk chce dnes k ve\u010de\u0159i sn\u00edst na\u0161e hosty. Mus\u00ed\u0161 n\u011bco cht\u00edt, Simon\u00ed\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016fj mal\u00fd Billi, n\u011bco chci.“ Simon\u00ed polo\u017eila st\u0159\u00edbrn\u00fd h\u0159eben na vrchol Billiho hromady a kr\u00e1tce ho pol\u00edbila na sp\u00e1nek. „P\u0159\u00e1la bych si m\u00edt jednu z t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch kv\u011btin ze zahrady. R\u016f\u017eovou.“<\/div>\n
„Potom j\u00ed tedy na konci dne dostane\u0161, Simon\u00ed.“ Billi si vyv\u00e1\u017eil ko\u0161 na rameni a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, jeho bos\u00e9 nohy si vykra\u010dovaly kolem zpola napln\u011bn\u00fdch ko\u0161\u016f, kter\u00e9 byly roztrou\u0161eny po podlaze.<\/div>\n
„Po\u010dkej, Billi, existuje n\u011bco, co by sis p\u0159\u00e1l ty?“ Zvolala \u017eena zpoza sv\u00e9ho kamenn\u00e9ho stolu.<\/div>\n
„Je tu n\u011bco, co bych cht\u011bl, Simon\u00ed, n\u011bco, co si p\u0159eji cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot.“ Billi se na ni p\u0159es rameno usm\u00e1l, jeho b\u00edl\u00e9 zuby se leskly ve slab\u00e9m sv\u011btle sv\u00ed\u010dek. Simon\u00ed se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b pod\u00edvala, v tu chv\u00edli se oto\u010dil do rohu chodby a za\u0161eptal jedno mal\u00e9 sl\u016fvko. „Svobodu.“<\/p>\n<\/div>\n
~~~<\/p>\n<\/div>\n
„Zahraj mi n\u011bco\u2026 osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edho!“ Pokynul Davidi sm\u011brem k chlapci a sledoval, jak si um\u00eds\u0165uje sv\u016fj n\u00e1stroj.<\/div>\n
Ten chlapec se jmenoval Tomi a byl hudebn\u00edk. Opatrn\u011b zabrnkal prvn\u00ed noty a pot\u00e9  u\u017e hr\u00e1l instinktivn\u011b. P\u0159ipojila se k n\u011bmu fl\u00e9tnistka, ale ona se za \u017e\u00e1dnou cenu nemohla vyrovnat jeho zru\u010dnosti, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161ela ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3ny. Jeho dlouh\u00e9 prsty dokonale hr\u00e1ly, a to mu umo\u017enilo poslouchat rozhovor, kter\u00fd se odehr\u00e1val v jeho bl\u00edzkosti.<\/div>\n
„Dunji, kdy p\u0159ijedou?“ Davidiho hlas zn\u011bl duniv\u011b, i p\u0159esto, \u017ee zrovna jedl ananas. Vypadalo to, jako by \u0161ejk dnes n\u011bkam posp\u00edchal, proto\u017ee Tomi ho je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl j\u00edst takhle rychle.<\/div>\n
„Po poledni, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„Kolik jich je?“<\/div>\n
„\u0160est, m\u016fj Pane.“ Hudebn\u00edk tro\u0161ku nadzvedl hlavu, nem\u011bl dovoleno se p\u0159\u00edmo pod\u00edvat na nikoho, kdo m\u011bl vy\u0161\u0161\u00ed postaven\u00ed, tak m\u00edsto toho sledoval jejich nohy. Drah\u00e9 hedv\u00e1bn\u00e9 sand\u00e1ly, do kter\u00fdch byla obuta \u0161ejkova pomocnice, p\u0159e\u0161ly po kamenn\u00e9 podlaze. „\u0160ejk z Ashtaru, jeho syn a \u010dty\u0159i dal\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jsou u\u017e p\u0159ipraveny pokoje pro hosty?“ Cinkot st\u0159\u00edbrn\u00fdch tal\u00ed\u0159\u016f na moment p\u0159eru\u0161ily Tomiho melodii.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„Maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed po\u017eadavky?“ Tito host\u00e9 musej\u00ed b\u00fdt velice mil\u00ed, jinak by se jim nedostalo takov\u00e9ho zach\u00e1zen\u00ed. Tomi se posunul a jeho hedv\u00e1bn\u00e9 \u0161aty ti\u0161e za\u0161ustily. Jako hudebn\u00edk byl v\u011bt\u0161inu \u010dasu od\u011bn do hedv\u00e1b\u00ed, a\u010dkoli barvy byly v\u011bt\u0161inou p\u00edskov\u011b hn\u011bd\u00e9 a b\u00e9\u017eov\u00e9. Byl typ otroka, kter\u00fd se ukazoval na ve\u0159ejnosti, a proto musel vypadat hezky.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane. \u0160ejk z Ashtaru by cht\u011bl m\u00edt na stole Va\u0161e nejlep\u0161\u00ed v\u00edno. Je zn\u00e1mo pro jeho vynikaj\u00edc\u00ed chu\u0165 lihoviny, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„Dob\u0159e tedy. Je\u0161t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
„Jeho syn, m\u016fj Pane, p\u0159eje si m\u00edt vlastn\u00edho hudebn\u00edka.“<\/div>\n
Davidi se na chv\u00edli odml\u010del a Tomi se sklonil ke sv\u00e9mu n\u00e1stroji. M\u011bl v pl\u00e1nu, \u017ee s Billim budou hr\u00e1t kostky, a on necht\u011bl b\u00fdt vzd\u00e1len sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli v\u00edc, ne\u017e bylo t\u0159eba. Ale samoz\u0159ejm\u011b, bylo to nevyhnuteln\u00e9.<\/div>\n
„Potom tedy Tomi bude jeho hudebn\u00edk.“<\/div>\n
„Jste si jist\u00fd, \u017ee chcete poslat n\u011bkoho tak mlad\u00e9ho a nezku\u0161en\u00e9ho, m\u016fj Pane?“ Tomi o\u010dek\u00e1val hn\u011bv, kter\u00fd byl v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00fd. Nikdy nesm\u00edte odporovat \u0161ejkov\u00fdm rozkaz\u016fm. Dunji by to m\u011bla v\u011bd\u011bt nejl\u00e9pe.<\/div>\n
Do sand\u00e1l\u016f obut\u00e1  \u017eena o krok ustoupila, kdy\u017e Davidiho hlas zabur\u00e1cel p\u0159es celou m\u00edstnost. „Ano, jsem si jist\u00fd. Nikdy nepochybuj o m\u00e9m rozhodnut\u00ed, Dunji!“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, m\u016fj Pane, nem\u011bla jsem promluvit bez uv\u00e1\u017een\u00ed.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak! Te\u010f Tomi.“<\/p>\n<\/div>\n
Tomi zabrnkal posledn\u00ed  notu, a um\u00edstil sv\u016fj n\u00e1stroj opatrn\u011b na hedv\u00e1bn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, na kter\u00e9m odpo\u010d\u00edval, ne\u017e se zvedl a p\u0159e\u0161el k \u0161ejkovu boku. Sklonil hlavu, jeho zkroucen\u00e9 vlasy mu p\u0159epadly p\u0159es rameno, kdy\u017e se dostaly z \u0159em\u00ednku, kter\u00fd je m\u011bl udr\u017eet pohromad\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj Pane?“<\/div>\n
„V poledne bude\u0161 v k\u0159\u00eddle pro hosty a z\u016fstane\u0161 ve druh\u00e9m pokoji. Tam bude\u0161 hr\u00e1t, co ti \u0159eknou, a bude\u0161 d\u011blat, co ti \u0159eknou. Bez v\u00fdjimky.“<\/div>\n
Tomi zvedl obo\u010d\u00ed. Bez v\u00fdjimky? „Ano, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, te\u010f mi zahraj n\u011bco, co se bude hodit k m\u00e9mu rann\u00edmu v\u00ednu.“<\/p>\n<\/div>\n
~~~<\/p>\n<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, otroku. Nejsem hezk\u00e1?“ Ankatirin se usm\u00e1la na Billiho a mazlila se se sv\u00fdm nah\u00fdm t\u011blem. S Tobim dokon\u010dili jej\u00ed h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00ed a Tobi poslal mlad\u0161\u00edho chlapce, aby po nich uklidil.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1 Pan\u00ed.“ Billi se j\u00ed rychle poklonil a pokra\u010doval ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. Ankatirinina koupelna byla velk\u00e1 s n\u011bkolika pohovkami a hebk\u00fdmi, hedv\u00e1bn\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159i. Billiho nohy lehce na\u0161lapovaly na b\u00edlou dla\u017ebu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem.“ Ta d\u00edvka byla opravdu nesnesiteln\u00e1, myslel si Billi sv\u00e9, kdy\u017e shroma\u017e\u010foval posledn\u00ed zbytky olej\u016f do sv\u00e9ho ko\u0161e. „A jsem si jist\u00e1, \u017ee na\u0161i host\u00e9 si to budou myslet tak\u00e9. V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee jeden z nich; syn \u0161ejka z Ashtaru, si m\u011b dnes ve\u010der bude prohl\u00ed\u017eet? Mo\u017en\u00e1 bych se za n\u011bj m\u011bla provdat.“<\/div>\n
Billi p\u0159ik\u00fdvl a chytil ko\u0161 se svou \u010dernou manik\u00farou na nehtech. To mu ud\u011blala Simon\u00ed. V\u017edy mu d\u011blala manik\u00faru. To proto byly jeho nehty dlouh\u00e9 a jeho ruce hebk\u00e9 jako d\u00edv\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt. Nechci, aby n\u011bjak\u00e1 \u0161p\u00edna ulp\u011bla na m\u00fdch \u0161atech.“ D\u00edvka se na n\u011bj u\u0161kl\u00edbla, byl to \u00fasm\u011bv arogance a nad\u0159azenosti. Billi ji nen\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju V\u00e1m, m\u00e1 Pan\u00ed.“ Chlapec vyb\u011bhl z m\u00edstnosti a vyva\u017eoval si p\u0159ed sebou sv\u016fj ko\u0161, jak sp\u011bchal chodbou pro sluhy. Po cest\u011b pro\u0161el kolem j\u00eddelny, odkud usly\u0161el jemnou melodii. Znal tu melodii, Tomi mu ji hr\u00e1l p\u0159i mnoha p\u0159\u00edle\u017eitostech. Billi si na vte\u0159inku dovolil poslouchat a s \u00fasm\u011bvem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak dokonale jeho p\u0159\u00edtel hraje na sv\u016fj n\u00e1stroj.<\/div>\n
Kdy\u017e usly\u0161el kroky na druh\u00e9 stran\u011b chodby, tak za\u010dal sp\u011bchat. V pal\u00e1ci u\u017e bylo hrozn\u00e9 horko a bylo osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed sej\u00edt do sklepa, kde byl chladn\u00fd vzduch a kde tak\u00e9 bydleli a pracovali otroci. Billi polo\u017eil sv\u016fj ko\u0161 na zem ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti, kde pracovala Simon\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Billi! Pro Ichy, kde jsi byl?“ Simon\u00ed k n\u011bmu p\u0159isp\u011bchala a p\u0159ik\u00e1zala jedn\u00e9 z d\u00edvek, aby vyklidila jeho ko\u0161. „Pot\u0159ebuj\u00ed t\u011b ve velk\u00e9m s\u00e1le. Host\u00e9 p\u0159ijedou ka\u017edou chvilku.“<\/div>\n
„Na\u0161e drah\u00e1 Ankatirin pot\u0159ebovala dlouh\u00e9 rozmazlov\u00e1n\u00ed, Simon\u00ed, ty v\u00ed\u0161, jak je o\u0161kliv\u00e1.“ Za to pl\u00e1cla Billiho p\u0159es z\u00e1tylek a zamra\u010dila se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jednou t\u011b usly\u0161\u00ed, Billi.“ Vedla ho za ramena do chodby a tla\u010dila ho ven z m\u00edstnosti. „Te\u010f bude\u0161 po\u017e\u00e1d\u00e1n, abys ov\u00edval \u0161ejka, tak\u017ee mus\u00ed\u0161 vypadat hezky.“<\/div>\n
Billi u\u017e tohle p\u00e1rkr\u00e1t d\u011blal. Kdy\u017e m\u011bla p\u0159ij\u00edt n\u00e1v\u0161t\u011bva, tak se Davidi musel ujistit, \u017ee se uk\u00e1\u017ee z t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed str\u00e1nky. To znamenalo, \u017ee dokonce i otroci museli vypadat dob\u0159e. A Billi byl jedn\u00edm z jeho favorit\u016f, kdy\u017e se jednalo o kr\u00e1su. Jeho vysok\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo bylo p\u0159ita\u017eliv\u00e9 a jeho \u017eensk\u00e9 rysy ho d\u011blaly tajupln\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost, do kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b  vstupoval, byla plna r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed, a v\u0161ichni byli oble\u010deni do tmav\u011b \u010derven\u00e9 barvy. Billi si vzal jednu karm\u00ednovou r\u00f3bu, kter\u00e1 mu byla p\u0159ed\u00e1na a n\u00e1sledoval Simon\u00ed, aby mu pomohla s oble\u010den\u00edm. Po chvilce byly jeho vlasy sepnuty na vr\u0161ku hlavy, co\u017e ho d\u011blalo je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00edm. Jeho o\u010di byly namalov\u00e1ny syt\u011b \u010dernou a sv\u00e9 ruce a nohy si pomazal vonn\u00fdm olejem. Posledn\u00ed krok byl ten, \u017ee mu Simon\u00ed kolem pasu p\u0159ipnula zlat\u00fd p\u00e1sek.<\/div>\n
„Pros\u00edm, Billi, bu\u010f hodn\u00fd a nikomu se ned\u00edvej do o\u010d\u00ed.“ Simon\u00ed mu podala velk\u00fd v\u011bj\u00ed\u0159 z pe\u0159\u00ed a lehce ho pohladila po tv\u00e1\u0159i. „A Billi?“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec se na n\u00ed t\u00e1zav\u011b pod\u00edval. „Nem\u016f\u017eeme v\u017edy dostat to, co chceme.“<\/p>\n<\/div>\n
Potom ti\u0161e b\u011b\u017eel do velk\u00e9ho s\u00e1lu. Kdy\u017e dorazil ke vstupu za oponou, tak nepozorovan\u011b vklouzl dovnit\u0159. \u0160el tam, kde m\u011bl na\u0159\u00edzeno b\u00fdt, a \u010dekal na n\u011bkoho, kdo ho zavol\u00e1, kdy\u017e se mu pod t\u00edhou vlhk\u00e9ho vzduchu ud\u011bl\u00e1 horko.<\/div>\n
Ozvalo se tich\u00e9 brnknut\u00ed  na strunu a Billi vzhl\u00e9dl. Na jednu sekundu byly jeho o\u010di uv\u011bzn\u011bn\u00e9 v pohledu o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ily jeho p\u0159\u00edteli, Tomimu. Hudebn\u00edk byl pot\u00e9 str\u00e1\u017e\u00ed vyhn\u00e1n ven.<\/div>\n
Billi zase rychle sklonil hlavu a usm\u00edval se nad t\u00edm povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm pocitem ve sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. U\u017e  n\u011bjak\u00fd \u010das v\u011bd\u011bl, \u017ee city, kter\u00e9 chov\u00e1 k tomuto chlapci, jsou v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00e1telsk\u00e9. Vyr\u016fstali spolu jako brat\u0159i, oba dva byli vzati do pal\u00e1ce jako otroci, kdy\u017e je jejich rodi\u010de zatratili nebo zem\u0159eli. Tomi byl Billiho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel a sd\u00edleli spolu t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno. Ale i p\u0159esto, \u017ee l\u00e1ska mezi stejn\u00fdm pohlav\u00edm byla docela b\u011b\u017en\u00e1, oba byli otroci, a otroci nemaj\u00ed dovolen\u00fd ten luxus; l\u00e1sku, a u\u017e v\u016fbec se nesm\u00ed vz\u00edt. A v\u016fbec, Tomi nikdy Billimu neprojevil \u017e\u00e1dn\u00e9 city, jako odpov\u011b\u010f na ty jeho. Ne, \u017ee by mu o nich \u0159ekl, samoz\u0159ejm\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec byl vytr\u017een ze sv\u00fdch my\u0161lenek d\u00edky hlas\u016fm a sm\u00edchu, tak\u017ee se narovnal a uklonil. Davidiho zlat\u00e9 sand\u00e1le byly prvn\u00ed v\u011bc, kterou jeho o\u010di spat\u0159ily, a pot\u00e9 n\u00e1sledovalo nejm\u00e9n\u011b dal\u0161\u00edch deset lid\u00ed. Brzy byl velk\u00fd s\u00e1l zapln\u011bn hosty, stejn\u011b tak jako vysoce postaven\u00fdmi lidmi z pal\u00e1ce.<\/div>\n
„V\u011bj\u00ed\u0159!“<\/div>\n
Billiho reakce byla okam\u017eit\u00e1. Rychle p\u0159e\u0161el ze sv\u00e9ho m\u00edsta k \u0161ejkovu boku, p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc sv\u016fj velk\u00fd v\u011bj\u00ed\u0159, a ladn\u011b ho pozvedl, aby za\u010dala jeho \u00fanavn\u00e1 pr\u00e1ce spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v tom, \u017ee zdvih\u00e1 a skl\u00e1n\u00ed velk\u00fd soubor pe\u0159\u00ed, a t\u00edm ochlazuje \u0161ejka.<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00edm \u0159\u00edct, Davidi, \u017ee m\u00e1te p\u011bkn\u00fd pal\u00e1c.“ Hlas mu\u017ee, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt t\u00edm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm hostem, se posadil po Davidiho lev\u00e9 stran\u011b, zabur\u00e1cel s velkou r\u00e1znost\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed, Saki, m\u016fj otec mi ho zanechal v nejlep\u0161\u00ed form\u011b.“ Billi usoudil, \u017ee Saki mus\u00ed b\u00fdt ten \u0161ejk z Ashtaru. To znamenalo, \u017ee osoba, kter\u00e1 sed\u00ed po Davidiho prav\u00e9 stran\u011b, a pr\u00e1v\u011b zak\u0159i\u010dela na Billiho, byl \u0161ejk\u016fv syn. Billi si nebyl docela jist\u00fd t\u011bmi ostatn\u00edmi, ale p\u00e1r lid\u00ed znal z pal\u00e1ce, tak\u017ee zbytek musel b\u00fdt Sakiho doprovod.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ano. Doslechl jsem se, \u017ee tak\u00e9 bude\u0161 brzo otcem. Jsou tyto zv\u011bsti pravdiv\u00e9? Mohu ti pogratulovat?“<\/div>\n
„No samoz\u0159ejm\u011b! M\u00e1  \u017eena m\u00e1 porodit za dva m\u011bs\u00edce.“<\/div>\n
„No to je opravdu skv\u011bl\u00e1 zpr\u00e1va. Douf\u00e1m, \u017ee v\u0161echno dob\u0159e dopadne!“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee dopadne. Nyn\u00ed m\u011b p\u0159edstav sv\u00e9mu potomkovi, Saki, u\u017e je to dlouh\u00e1 doba, co jsem naposledy vid\u011bl tak zdrav\u011b vypadaj\u00edc\u00edho mu\u017ee.“<\/div>\n
„Oh, je\u0161t\u011b nen\u00ed mu\u017e, Davidi, je teprve star\u00fd jako osmn\u00e1ct p\u00edse\u010dn\u00fdch bou\u0159\u00ed. To je Dakota, syn po m\u00e9 prvn\u00ed \u017een\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Billi m\u00edrn\u011b naklonil hlavu na stranu a tato nov\u00e1 pozice mu umo\u017e\u0148ovala prohl\u00e9dnout si toho chlapce po jeho boku. Rozcuchan\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a tmav\u011b zelen\u00e9 o\u010di bylo v\u0161echno, co mohl spat\u0159it, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu bylo pokynuto, aby ov\u00edval Sakiho.<\/div>\n
„Jste milovn\u00edk hudby, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m?“<\/div>\n
„Bav\u00ed m\u011b p\u011bkn\u00e9 hran\u00ed na n\u00e1stroje, ano.“ Ten hlas\u2026 Billi p\u0159\u00edsahal, \u017ee dostal hus\u00ed k\u016f\u017ei. Byl hlubok\u00fd a bohat\u00fd a dal mu nutk\u00e1n\u00ed naklonit se dop\u0159edu. Ne proto, \u017ee ten chlapec za\u0161eptal, ale proto, \u017ee jeho hlas byl tak fascinuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, m\u016fj nejlep\u0161\u00ed hudebn\u00edk je tu pro v\u00e1s a \u010dek\u00e1 na v\u00e1s ve va\u0161ich komnat\u00e1ch.“<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m, Davidi, to je od v\u00e1s moc mil\u00e9.“<\/div>\n
„Zajist\u00e9, Dakoto, to je to nejmen\u0161\u00ed, co pro v\u00e1s mohu ud\u011blat.“<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to v polovin\u011b ob\u011bda, kdy na sob\u011b Billi c\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed pohled. Neoto\u010dil se, aby vid\u011bl, kdo to byl, ale koutkem oka mohl nejasn\u011b rozeznat p\u00e1r smaragdov\u00fdch o\u010d\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee si ho Dakota opatrn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed, jeho hust\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy skr\u00fdvaly pohled star\u0161\u00edho mu\u017ee. Billi c\u00edtil, jak po n\u011bm p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z, kdy\u017e ty o\u010di zkoumaly jeho hol\u00e1 stehna a m\u00edsto, kde mu r\u00f3ba odhalila rameno.<\/div>\n
Dakota od mlad\u00e9ho chlapce odvr\u00e1til svou pozornost, kdy\u017e se ho jeho otec na n\u011bco zeptal, a pot\u00e9 se Billiho t\u011blem rozlilo horko.<\/div>\n
V minulosti slou\u017eil pro rozko\u0161. V\u00edce otrok\u016f, kte\u0159\u00ed vypadali dob\u0159e, si to p\u0159idali nav\u00edc k jejich b\u011b\u017en\u00e9 pr\u00e1ci. U\u017e dlouho ho o takovou v\u011bc nikdo nepo\u017e\u00e1dal, jeliko\u017e mu\u017ei v pal\u00e1ci m\u011bli konkub\u00edny. Ale byly okam\u017eiky, kdy mu bylo na\u0159\u00edzeno, aby padl na kolena, a Billi pohrdal t\u011bmito okam\u017eiky, jako kdyby byly smrt\u00edc\u00ed epidemie.<\/p>\n<\/div>\n
Slunce zapo\u010dalo svou cestu po obloze, kdy\u017e mu\u017ei kone\u010dn\u011b dojedli a dopili. Billi byl propu\u0161t\u011bn ze sv\u00e9 pr\u00e1ce a unaven\u011b, s bolest\u00ed v ruk\u00e1ch, se vydal do \u010d\u00e1sti pro zam\u011bstnance. Vlasy na z\u00e1tylku ho m\u00edrn\u011b brn\u011bly, a ani\u017e by se kontroloval, tak oto\u010dil hlavu.<\/div>\n
Tmav\u011b zelen\u00e9 o\u010di sledovaly, jak odch\u00e1z\u00ed a jeho rty se st\u00e1hly do \u00fa\u0161klebku, jak Billi rychle pohl\u00e9dl dol\u016f a p\u0159idal do kroku, aby se dostal ven ze s\u00e1lu. Nebyl si \u00fapln\u011b jist, co c\u00edtil k tomuhle ‚Dakotovi‘.<\/p>\n<\/div>\n
~~~<\/p>\n<\/div>\n
„Zahraj mi n\u011bco nahodil\u00e9ho.“  \u0158ekl ten chlapec Tomimu a sund\u00e1val si sv\u016fj vn\u011bj\u0161\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165. Smaragd pod jeho pl\u00e1\u0161t\u011bm d\u011blaly jeho o\u010di je\u0161t\u011b temn\u011bj\u0161\u00edmi.<\/div>\n
Tomi p\u0159ejel prsty po strun\u00e1ch sv\u00e9ho n\u00e1stroje a rozm\u00fd\u0161lel se, co zahraje tomuto \u010dlov\u011bku. Cht\u011bl n\u011bco, co se mu hod\u00ed? Nebo n\u011bco, co vytvo\u0159\u00ed atmosf\u00e9ru?<\/div>\n
Chlapec se rozhodl pro n\u011bco mezit\u00edm a za\u010dal popisovat v\u0161echno, co mohl vid\u011bt skrz svou melodii. Hr\u00e1l v tmav\u011b r\u016f\u017eov\u00e9 barv\u011b, \u017ee slunce je namalov\u00e1no na ve\u010dern\u00ed obloze, tak\u017ee je sv\u011btl\u00e9 a vybledl\u00e9. Hr\u00e1l bohatou v\u016fni vzduchu a zp\u016fsob, jak\u00fdm se kadidlo rozlehlo v m\u00edstnosti. Jeho prsty promlouvaly o t\u011b\u017ek\u00fdch sametov\u00fdch z\u00e1v\u011bsech a m\u011bkk\u00fdch hedv\u00e1bn\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch na posteli, o \u0161epotu v\u011btru, kter\u00fd zdobil palmy, a o chuti v\u00edna, kter\u00e9 pop\u00edjel ten cizinec.<\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu jsi tak talentovan\u00fd, jak mi \u0159ekli.“ Najednou byl ten chlapec p\u0159ed n\u00edm. „Hraj d\u00e1l.<\/div>\n
Udivuje m\u011b, \u017ee hraje\u0161  tak kr\u00e1sn\u011b, i kdy\u017e jsi tu v pasti. V\u00ed\u0161, doma m\u00e1m zahradu plnou pt\u00e1k\u016f.“ Tomi nev\u011bd\u011bl, pro\u010d s n\u00edm ten chlapec mluvil, ale on ho poslouchal a hltal ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 mu cizinec \u0159ekl.<\/div>\n
„V\u0161ichni zp\u00edvaj\u00ed tak p\u011bkn\u011b. V\u0161ichni, a\u017e na jednoho. V\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Tomi, m\u016fj Pane.“ Dodal hudebn\u00edk, kdy\u017e se na n\u011bj cizinec t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tomi, sk\u0159iv\u00e1nek nezp\u00edv\u00e1, kdy\u017e ho v\u011bzn\u00ed. To proto, \u017ee sk\u0159iv\u00e1nek zp\u00edv\u00e1 z radosti a nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e sed\u00ed v kleci.“<\/div>\n
Tomi hr\u00e1l pt\u00e1ky v zahrad\u011b, sk\u0159iv\u00e1nek dal p\u00edsni smutnou melodii.<\/div>\n
„Ah, ale Tomi, j\u00e1 ho osvobodil. A on pro m\u011b zp\u00edv\u00e1 ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no z olivovn\u00edku, a to je ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed zvuk, jak\u00fd jsem kdy sly\u0161el. Proto\u017ee voln\u00ed pt\u00e1ci zp\u00edvaj\u00ed ty nej\u010dist\u0161\u00ed t\u00f3ny, p\u00ed\u0161\u0165aly zase nejpravdiv\u011bj\u0161\u00ed melodii.“<\/p>\n<\/div>\n
Tomiho prsty za\u010daly \u017e\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot. Najednou to nebyl sk\u0159ivan, kdo byl chycen\u00fd v kleci a nemohl zp\u00edvat, byl to on. Melodie se op\u011bt zm\u011bnila, kdy\u017e si chlapec v\u0161iml n\u011bkoho, kdo byl s n\u00edm. Billi.<\/div>\n
Te\u010f u\u017e to nebyly z\u00e1zraky noci, nebo kr\u00e1sn\u00e1 lo\u017enice, o \u010dem Tomi hr\u00e1l, byl to jeho mal\u00fd Billi. Billi se sv\u00fdma zlat\u00fdma o\u010dima a ply\u0161ov\u00fdmi rty, kter\u00e9 Tomiho prosily, aby je l\u00edbal znovu a znovu. Billi m\u011bl ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hlas, ale nezp\u00edval, proto\u017ee \u0159\u00edkal, \u017ee v tom nenach\u00e1z\u00ed \u017e\u00e1dnou radost. Mohl za to Billi, \u017ee Tomi hr\u00e1l, kdy\u017e mu spadla \u010delist a hluboce zabrnkal p\u0159\u00edjemnou notu do noci. T\u00f3ny o t\u011b\u017ek\u00e9 l\u00e1sce a otev\u0159en\u00fdch klec\u00edch, jak je osvobozuje.<\/p>\n<\/div>\n
Tomi m\u011bl sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele v hlav\u011b poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e hr\u00e1l takhle, a bylo to v\u017edy stejn\u00e9. Byl to jeho jedin\u00fd zp\u016fsob, jak vyj\u00e1d\u0159it l\u00e1sku k tomuto chlapci, proto\u017ee necht\u011bl zni\u010dit jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed t\u00edm, \u017ee ta slova \u0159ekne nahlas a vyzn\u00e1 se mu ze sv\u00fdch hlubok\u00fdch cit\u016f.<\/div>\n
Tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed  na dve\u0159e vytrhlo Tomiho z jeho my\u0161lenek, jen aby \u010delil tomu intenzivn\u00edmu pohledu chlapce nad n\u00edm. „Milovat ji tak moc m\u016f\u017ee b\u00fdt docela nebezpe\u010dn\u00e9, Tomi.“<\/div>\n
Tomi musel zalapat po dechu. Jak to, \u017ee ho ten cizinec donutil tohle pro n\u011bj zahr\u00e1t? Alespo\u0148 byl ten chlapec p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee hudebn\u00edk uchov\u00e1v\u00e1 city k d\u00edvce. Na\u0161t\u011bst\u00ed se nikdy nedozv\u00ed pravdu.<\/div>\n
„Ah, ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Billi. Poj\u010f d\u00e1l.“<\/p>\n<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/a><\/strong><\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: firelucy Kdy\u017e  se m\u011b Katie ned\u00e1vno zeptala, jestli nem\u00e1m n\u011bjakou jednod\u00edlku, kterou bych cht\u011bla p\u0159elo\u017eit, vzpomn\u011bla jsem si na jeden skvost, co jsem kdysi n\u00e1hodn\u011b objevila na THF. Maj\u00ed  tam sekci, kde lidi m\u016f\u017eou p\u00e1trat po pov\u00eddk\u00e1ch, jejich\u017e jm\u00e9na zapomn\u011bli, a nem\u016f\u017eou je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-10969","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10969","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10969"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10969\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10969"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10969"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10969"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}