{"id":1098,"date":"2017-08-07T16:00:00","date_gmt":"2017-08-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1091"},"modified":"2017-08-07T16:00:00","modified_gmt":"2017-08-07T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-8-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/08\/07\/berlin-anonymous-8-1-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 8. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1\u0161 n\u011bkolik rozporupln\u00fdch teori\u00ed<\/strong><\/div>\n
\n

16. prosince 2010<\/p><\/div>\n

21:22<\/div>\n
Posl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de<\/div>\n
<\/p>\n

J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee sv\u011bt byznysu je zr\u00e1dn\u00fd. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ho nem\u00e1m moc r\u00e1d.<\/em><\/div>\n

Mysl\u00edm, \u017ee z toho, co popisuje\u0161, je to p\u011bkn\u011b pod\u011blan\u00e9, ale nevyhnuteln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, v\u00ed\u0161? Velk\u00e9 spole\u010dnosti, mal\u00e9 spole\u010dnosti, nakonec na vrchol v\u017edy vystoup\u00e1 velk\u00fd bratr. Pokud ti na tom m\u00edst\u011b opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed, stejn\u011b ud\u011blej to, co m\u016f\u017ee\u0161; neexistuje lep\u0161\u00ed pomsta, ne\u017e j\u00edt do toho rovnou za nosem. Protesty jsou dobr\u00e9, mo\u017en\u00e1 si zkus na tu velkou spole\u010dnost n\u011bco naj\u00edt, zjistit jej\u00ed nedostatky a vystavit je. Je to trochu z\u00e1ludn\u00e9, ale jestli jsi k tomu ochotn\u00fd, je to taky zp\u016fsob. Promluv si s autoritou (pokud ty s\u00e1m nejsi n\u011bjak\u00e1 velk\u00e1 ryba) a uvid\u00ed\u0161, co mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017eete ud\u011blat, abyste obnovili svou image.<\/em><\/div>\n
V\u00ed\u0161, jak jsi jednou mluvil o nen\u00e1visti k lidem ze \u017e\u00e1rlivosti a tak? Chci v\u011bd\u011bt, jak pozn\u00e1\u0161, \u017ee to je ten p\u0159\u00edpad. Moc toho neprozrad\u00edm – jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee je tady jeden \u010dlov\u011bk, a j\u00e1 si tak trochu mysl\u00edm, \u017ee ho z du\u0161e nen\u00e1vid\u00edm. Ale nen\u00ed na n\u011bm sakra nic \u0161patn\u00e9ho, a to m\u011b sere. M\u00e1m nutk\u00e1n\u00ed mu rukou prorazit hlavu, ale jeliko\u017e jsem gentleman, tak to neud\u011bl\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Chci \u0159\u00edct, \u017ee ne na ve\u0159ejnosti.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Mimochodem v\u00ed\u0161, na jak\u00fd film se mus\u00ed\u0161 pod\u00edvat, pokud jsi ho je\u0161t\u011b nevid\u011bl – Osv\u00edcen\u00ed. V\u011bt\u0161inu \u010dasu je to docela na hovno, ale sakra, ke konci m\u00e1\u0161 pocit jako \u00b4Co to kurva!\u00b4 Hned potom jsem se d\u00edval na Hory maj\u00ed o\u010di\u2026 Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, jak jsem z\u00e1visl\u00fd na p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch hororech. Drsn\u011b si pohr\u00e1vaj\u00ed s tvou mysl\u00ed, a p\u0159itom jsou tak \u0161patn\u00e9 a p\u0159edv\u00eddateln\u00e9 a hloup\u00e9, ale ty toho chce\u0161 vid\u011bt v\u00edc a v\u00edc. Zvedne\u0161 obal a \u0159\u00edk\u00e1\u0161 si, oh sakra, tohle vypad\u00e1 zatracen\u011b \u00fa\u017easn\u011b, a pak se dostane\u0161 dom\u016f, str\u010d\u00ed\u0161 ho do p\u0159ehr\u00e1va\u010de a \u0159\u00edk\u00e1\u0161 si, \u00b4pro\u010d\u00b4. Pro\u010d, pro\u010d, pro\u010d? Pak ke konci m\u00e1\u0161 pocit, jako bys pr\u00e1v\u011b pro\u017eil tu nejhor\u0161\u00ed j\u00edzdu ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, jako by ti ten film se\u017eral \u010d\u00e1st tv\u00e9 du\u0161e, ale z\u00e1rove\u0148 vn\u00edm\u00e1\u0161 v\u0161echno zast\u0159en\u011b. N\u011bkdy se dokonce checht\u00e1\u0161. Je to skv\u011bl\u00e9.<\/em><\/div>\n

Nejlep\u0161\u00ed jsou ty s k\u00fd\u010dovit\u00fdmi kanibaly. V\u011bt\u0161inou je to naprosto odporn\u00e9, ale podivn\u011b legra\u010dn\u00ed. Pokud je mi z toho \u0161patn\u011b, pak hej, bu\u010f to ber, anebo to nech b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 to zn\u00ed trochu homou\u0161sky, ale st\u00e1le v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee ze sv\u00e9ho j\u00eddeln\u00ed\u010dku vy\u0159ad\u00edm maso, a t\u00edm nemysl\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 lidi. Tofu vypad\u00e1 dost d\u011bsn\u011b, ale je to dobr\u00e1 v\u00fdmluva k tomu, abych se stavil do m\u00edstn\u00edho asijsk\u00e9ho obcho\u010f\u00e1ku a sbalit majitelovu \u017ehavou dceru.<\/em><\/div>\n
Kdybys byl \u0161patn\u00fd hororov\u00fd film, kter\u00fd bys byl?<\/em><\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Bill prov\u00e1d\u011bl v\u0161echny mo\u017en\u00e9 pokusy nezbytn\u00e9 k tomu, aby si nebroukal n\u011bjakou veselou melodii.<\/p><\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d m\u011bl to n\u00e1hl\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, a opravdu nem\u011bl chu\u0165 se t\u00edm a\u017e tolik zab\u00fdvat; pouze rozpoznal, \u017ee tam ta jednoduch\u00e1 pot\u0159eba prost\u011b je a \u017ee se mus\u00ed co nejv\u00edce sna\u017eit, aby nad n\u00edm nevyhr\u00e1la. Neoto\u010dil se, ale mohl na sob\u011b c\u00edtit Tomovy o\u010di, a to jej n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem pobavilo.<\/div>\n
\n

„P\u0159esn\u011b na \u010das,“ zavrkal zdvo\u0159ile vrchn\u00ed, odlo\u017eil sv\u00e9 pero \u00fahledn\u011b na vysok\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd pult a ohnul se, aby z polic vyt\u00e1hl menu. Pak se vyno\u0159il a znovu jim \u010delil, jeho pohled ulp\u011bl na Tomovi.<\/p><\/div>\n

Bill potla\u010dil uchechtnut\u00ed a zaroloval si oba rty sm\u011brem do \u00fast, aby zadr\u017eel sm\u00edch; museli vypadat jako p\u011bkn\u00e1 dvojka. Ani jeden z nich nebyl pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost oble\u010den, a\u010dkoliv to nebylo tak, jako by se tam snad uk\u00e1zali v tri\u010dku a tepl\u00e1k\u00e1ch, \u010d\u00edm\u017e by si p\u0159inejmen\u0161\u00edm vyslou\u017eili nesouhlasn\u00e9 pohledy – v t\u011bch nejlep\u0161\u00edch dnech se za nimi ob\u011bma ot\u00e1\u010dely hlavy na ulic\u00edch, s v\u00fdjimkou \u010dty\u0159hv\u011bzdi\u010dkov\u00fdch restaurac\u00ed. Pokud by u\u017e to samo o sob\u011b nebylo komick\u00e9 a\u017e do nejvy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b, pak skute\u010dnost, \u017ee se tam objevili spole\u010dn\u011b, jako obraz dokonal\u00e9ho kontrastu, d\u011blala tu situaci dokonale bizarn\u00ed. Bill se sna\u017eil udr\u017eet sv\u016fj pohled zam\u011b\u0159en\u00fd na tv\u00e1\u0159 mlad\u00e9ho zam\u011bstnance, kter\u00fd sk\u00e1kal o\u010dima z jednoho na druh\u00e9ho, a p\u0159i\u0161lo mu z\u00e1bavn\u00e9, jak se v n\u011bm praly odli\u0161n\u00e9 reakce.<\/div>\n
\n

„Ehm, jist\u011b; n\u00e1sledujte m\u011b, pros\u00edm,“ vysypala se z vrchn\u00edho slova v trhan\u00e9 v\u011bt\u011b, ne\u017e se oto\u010dil na pat\u011b a roze\u0161el se lehce neklidn\u00fdm krokem k j\u00eddeln\u00ed \u010d\u00e1sti restaurace.<\/p><\/div>\n

Tom vnit\u0159n\u011b zast\u00e9nal, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b nad celou tou situac\u00ed; prost\u011b byl ve \u0161patn\u00e9m \u010dase na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b. Bill srovnal krok s vrchn\u00edm a Tom jej zbl\u00edzka n\u00e1sledoval. S ka\u017ed\u00fdm krokem se kab\u00e1t mlad\u00e9ho u\u010ditele lehce ot\u0159el o zadn\u00ed stranu jeho stehen. Bill oto\u010dil hlavu, odhodil si p\u0159es rameno jeden uvoln\u011bn\u00fd dred a v\u011bnoval Tomovi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled, kter\u00fd kytarista pova\u017eoval za naprosto uli\u010dnick\u00fd a mo\u017en\u00e1 i mali\u010dko tajn\u016fstk\u00e1\u0159sk\u00fd, ale Tom ho znal l\u00e9pe.<\/div>\n
P\u0159esto to byl pr\u00e1v\u011b ten pohled, kter\u00fd Tomovy nohy p\u0159inutil, aby pokra\u010dovaly v ch\u016fzi.<\/div>\n
\n

Oba zalapali po dechu, kdy\u017e byli vedeni vzh\u016fru po mramorov\u00e9m schodi\u0161ti, kr\u00e1tk\u00e9m, ale \u0161irok\u00e9m. Jakmile dorazili na vrchol schodi\u0161t\u011b, p\u0159iv\u00edtal je nekone\u010dn\u00fd \u00fasek lakovan\u00e9 podlahy z tvrzen\u00e9ho d\u0159eva a u\u0161i jim naplnila klasick\u00e1 melodie dopln\u011bn\u00e1 o tich\u00e9 rozhovory host\u016f. Kulat\u00e9 stoly r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed byly rovnom\u011brn\u011b rozlo\u017eeny po cel\u00e9 m\u00edstnosti, pokryt\u00e9 ubrusy v barv\u011b \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho, a dopln\u011bn\u00e9 o barevn\u00e9 l\u00e1tkov\u00e9 ubrousky. Sv\u011btla byla tlumen\u00e1 stejn\u011b jako v p\u0159\u00edzem\u00ed, a vzduch byl pln\u00fd sm\u00ed\u0161en\u00fdch v\u016fn\u00ed, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bly o pe\u010den\u00fdch j\u00eddlech a va\u0159en\u00e9m mase.<\/p><\/div>\n

Bill musel potla\u010dit euforick\u00e9 vyjeknut\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt v t\u00e9 nejpokleslej\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b pro Gustavovo dobro, ale prost\u011b se nedok\u00e1zal vyhnout tomu nad\u0161en\u00ed, kter\u00e9 za\u010d\u00ednalo napadat jeho syst\u00e9m.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 si nev\u0161iml t\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1hy, kter\u00e1 doprov\u00e1zela t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edtomn\u00fd p\u00e1r o\u010d\u00ed zam\u011b\u0159en\u00fd na n\u011bj, ale Tom rozhodn\u011b ano. Kytarista se nahrbil a lehce sv\u011bsil hlavu, c\u00edtil, jak se mu okraje bro\u017eury ost\u0159e zaryly do k\u016f\u017ee. Byli odvedeni do vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho kouta dlouh\u00e9 m\u00edstnosti a Tom byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee byl po celou tu dlouhou cestu p\u0159edv\u00e1d\u011bn \u00famysln\u011b.<\/div>\n
„Ach, a jsme tady,“ dodal zam\u011bstnanec, a Tom zvedl pohled pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby zahl\u00e9dl tu vyprsknut\u00ed hodnou sc\u00e9nu, kdy \u010d\u00ed\u0161n\u00edk Billovi odsunul \u017eidli.<\/div>\n
Bill prudce oto\u010dil hlavu a kousav\u011b na Toma p\u0159imhou\u0159il o\u010di, jako by on byl ten, kdo se k n\u011bmu nev\u011bdomky choval kaval\u00edrsky.<\/div>\n
\n

Jakmile byli usazeni, dostali velk\u00e1 tlust\u00e1 menu a byli nuceni si vyslechnout dlouhou \u0159e\u010d o \u0161\u00e9fkucha\u0159i a jeho p\u016fvodu, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a specialit\u00e1ch, ne\u017e byli dot\u00e1z\u00e1ni na aperitivy. Drobn\u00fd, mlad\u00fd zam\u011bstnanec odchv\u00e1tal a Tom \u00falevn\u011b proto\u010dil o\u010di a\u017e ke stropu.<\/p><\/div>\n

„Panebo\u017ee,“ zamumlal, a Bill nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„\u00b4Panebo\u017ee\u00b4-co?“<\/div>\n
Tom sklonil hlavu zp\u00e1tky dol\u016f a v \u017ealudku mu zav\u00ed\u0159ilo nad zd\u00e1nliv\u011b up\u0159\u00edmn\u011b ran\u011bn\u00fdm pohledem, kter\u00fd se objevil v Billov\u00fdch rysech. Okam\u017eit\u011b se c\u00edtil jako blbec, a\u010dkoliv je\u0161t\u011b neud\u011blal nic, \u010d\u00edm by si to zaslou\u017eil,<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl Tom rychle, vym\u011bnil pr\u00e1vn\u00ed dokumenty ve sv\u00e9 ruce za menu a jeho o\u010di se zam\u011b\u0159ily na nekone\u010dn\u00e9 seznamy j\u00eddel a cen. „Myslel jsem, \u017ee u\u017e bude\u0161 m\u00edt po krk fajnov\u00fdch j\u00eddel. Koneckonc\u016f ses pro tuhle p\u0159\u00edle\u017eitost nijak nevyfintil.“<\/div>\n
„Vtipn\u00e9,“ odv\u011btil Bill bezv\u00fdrazn\u011b a zvedl sv\u00e9 vlastn\u00ed menu. „Ty jsi tady jen proto, \u017ee jsem byl dobro\u010dinn\u00fd, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom, schovan\u00fd za obrovsk\u00fdm menu, vypl\u00e1zl jazyk Billov\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e l\u00edn\u011b p\u0159ejel o\u010dima nahoru a dol\u016f po laminovan\u00fdch listech. Lehce zast\u00e9nal, \u010d\u00edm d\u00e1le \u010detl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee polovin\u011b t\u011bch n\u00e1zv\u016f j\u00eddel v\u016fbec nerozum\u00ed – ale co jej skute\u010dn\u011b ohromilo, byly ceny.<\/div>\n
<\/p>\n

M\u016fj ty zatracen\u00fd bo\u017ee<\/em>, Billovy o\u010di se znepokojen\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily. Co jsem si sakra myslel?<\/em> Pootev\u0159el rty, jak jeho o\u010di vyrazily na zoufal\u00e9 hled\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho, co by si mohl dovolit. Ud\u011blal jsem Gustavovi laskavost, svat\u00e1 dobroto. Nijak jsem to p\u0159edem neprozkoumal, sakra.<\/em> Na moment nakoukl p\u0159es menu a ukradl si pohled na Toma, ale jeho tv\u00e1\u0159 byla poh\u0159ben\u00e1 hluboko v jeho vlastn\u00ed knize a Bill si pomyslel, \u017ee je mo\u017en\u00e1 pot\u011b\u0161en\u00fd. Povzdechl si, p\u0159ejel prstem p\u0159es n\u011bkter\u00e9 z p\u0159edkrm\u016f, zat\u00edmco nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

<\/p>\n

B\u00edl\u00fd jeseter — 145\u20ac<\/em><\/div>\n

Sibi\u0159sk\u00fd jeseter — 175\u20ac<\/em><\/div>\n
N\u011bmeck\u00fd kavi\u00e1r — 225\u20ac<\/em><\/div>\n
\n

Bill\u016fv obli\u010dej zvadl. M\u00e1m u sebe mo\u017en\u00e1 40, 50 euro, maxim\u00e1ln\u011b. Odm\u00edt\u00e1m cokoliv platit kartou, m\u00e1m na placen\u00ed u\u017e dost \u00fa\u010dt\u016f<\/em>. Odolal nutk\u00e1n\u00ed vrhnout se hlavou proti tomu kr\u00e1sn\u00e9mu b\u00edl\u00e9mu stolu s nad\u011bj\u00ed, \u017ee se sv\u00ed\u010dky p\u0159evr\u00e1t\u00ed a sp\u00e1l\u00ed ubrus v\u010detn\u011b jeho dred\u016f.<\/div>\n

<\/p>\n

Co to je k \u010dertu \u00b4civelles\u00b4? A co je\u2026 tyt\u00e9? Sakra, nen\u00ed to slovo pro \u00b4hlavu\u00b4?<\/em> Tomovi \u0161kublo v oku a n\u00e1hle c\u00edtil daleko men\u0161\u00ed hlad, ne\u017e kdy\u017e vch\u00e1zel dovnit\u0159. Odlo\u017eil sv\u016fj j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek a p\u0159ipravoval se Billovi sd\u011blit, \u017ee nechce j\u00edst nic, co nedok\u00e1\u017ee ani vyslovit, nato\u017e to, co si ani nemohl dovolit.<\/div>\n

Otev\u0159el pusu, ale Bill bez dlouh\u00fdch cavyk\u016f odhodil menu na st\u016fl, na\u0161pulil rty a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed v \u0161ikm\u00e9 pozici \u00fazkosti a poko\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 vlastn\u011b si z t\u00e9 nab\u00eddky nem\u016f\u017eu koupit v\u016fbec nic. Krom\u011b d\u017eusu. Mo\u017en\u00e1,“ promluvil Bill ti\u0161e, v jeho hlase bylo z\u0159eteln\u011b sly\u0161et pon\u00ed\u017een\u00ed. Upevnil sv\u016fj pohled doprost\u0159ed stolu a siln\u011b se kousal do koutku rt\u016f.<\/div>\n
Tom byl jeho p\u0159izn\u00e1n\u00edm zasko\u010den a zamrkal na n\u011bj se sm\u011bsic\u00ed \u00falevy a sympati\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee Bill je p\u011bkn\u011b v bal\u00edku, se vkusem na takov\u00fdhle typ restaurac\u00ed, a byl si skoro jist\u00fd, d\u00edky tomu, jak se obl\u00e9kal, \u017ee by si na takov\u00e9m m\u00edst\u011b mohl koupit vybran\u00e9 j\u00eddlo o t\u0159ech chodech. V ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku si Tom mohl dovolit na jedno posezen\u00ed koupit cel\u00e9 menu.<\/div>\n
\n

Kytarist\u016fv pohled obkrou\u017eil celou m\u00edstnost, ne\u017e se vr\u00e1til k Billovi, kter\u00fd byl o\u010dividn\u011b skl\u00ed\u010den\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Hej, prost\u011b si objednej, co chce\u0161. Bude o to postar\u00e1no,“ \u0159ekl Tom nakonec, v o\u010d\u00edch mu prohnan\u011b zasv\u00edtilo.<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl pohled a Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee vypadal jako \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9mu byla sl\u00edbena proch\u00e1zka v parku.<\/div>\n
„Co\u017ee? Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee za tohle m\u016f\u017ee\u0161 zaplatit?“<\/div>\n
„No, ne.“<\/div>\n
„Aha.“ Bill\u016fv pohled op\u011bt otup\u011bl.<\/div>\n
„Ale zn\u00e1m zp\u016fsob, jak se m\u016f\u017eeme i p\u0159esto naj\u00edst. Prost\u011b spolupracuj,“ \u0159ekl Tom rychle, zat\u00edmco sledoval, jak se k jejich stolu bl\u00ed\u017eila kudrnat\u00e1 serv\u00edrka.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der,“ pozdravila je \u017eena se siln\u00fdm p\u0159\u00edzvukem a jemn\u011b se na n\u011b pousm\u00e1la. „Douf\u00e1m, \u017ee se dnes ve\u010der c\u00edt\u00edte dob\u0159e.“<\/div>\n
„Uh, jo, v\u0161echno je,“ Tom k n\u00ed obr\u00e1til svou pozornost a kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl, „okay.“<\/div>\n
Bill naklonil hlavu sm\u011brem ke kytaristovi, jeho v\u00fdraz byl pota\u017een\u00fd n\u011b\u010d\u00edm, co p\u0159ipom\u00ednalo strach, i kdy\u017e to bylo pravd\u011bpodobn\u011b zam\u00fd\u0161leno jako v\u00fdraz jm\u00e9nem \u00b4co to kurva.\u00b4<\/div>\n
Tom bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny a Bill se obr\u00e1til zp\u00e1tky k trp\u011bliv\u00e9 serv\u00edrce, sna\u017eil se zdvo\u0159ile usm\u00edvat. „Ve skute\u010dnosti tady nem\u016f\u017eeme z\u016fstat-„<\/div>\n
„Pokud tu dnes ve\u010der nepod\u00e1v\u00e1te Beef Filet en Croute<\/em>. Moje obl\u00edben\u00e9.“<\/div>\n
\n

Serv\u00edrka nepohodln\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pla na m\u00edst\u011b a Bill prosil nebesa o ost\u0159elova\u010de, kter\u00fd by byl maskovan\u00fd za velkou rostlinou vedle n\u011bj a kter\u00fd by jej st\u0159elil p\u0159\u00edmo mezi o\u010di.<\/p><\/div>\n

Tom jej pod stolem lehce nakopl a Bill jako na autopilota ze sebe bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vychrlil n\u00e1zev j\u00eddla, drah\u00fd koktejl, o kter\u00e9m u\u017e tak dlouho snil, a z\u00e1rove\u0148 p\u0159edkrm, kter\u00fd st\u00e1l v\u00edce ne\u017e jeho zimn\u00ed bunda. \u017dena si posb\u00edrala jejich j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky a se sklon\u011bnou hlavou odkr\u00e1\u010dela.<\/div>\n
„Pro\u010d sis objednal?“ Zasy\u010del Bill p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby, jakmile \u017eena zmizela.<\/div>\n
„Pro\u010d sis ty<\/em> objednal?“ Bylo v\u0161e, co mu na to Tom odpov\u011bd\u011bl s p\u0159ihloupl\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct, a tak se m\u00edsto toho soust\u0159edil na snahu zab\u00edt Toma pohledem.<\/div>\n
Tom si povzdechl a za\u010dal poklep\u00e1vat prsty o st\u016fl, \u00fa\u0161klebek na jeho tv\u00e1\u0159i se ti\u0161e vysm\u00edval jeho spole\u010dn\u00edkovi. Bill se zamra\u010dil, rychle popadl ubrousek a za\u010dal ho skl\u00e1dat do tvar\u016f origami. Na ka\u017ed\u00fd p\u0159ehnut\u00fd roh siln\u011b zatla\u010dil, jak se zoufale sna\u017eil p\u0159en\u00e9st sv\u00e9 nap\u011bt\u00ed a strach na tu bezmocnou l\u00e1tku.<\/div>\n
\n

„V\u016fbec ses nezm\u011bnil,“ zamumlal mezi skl\u00e1d\u00e1n\u00edm.<\/p><\/div>\n

Tom vr\u00e1til sv\u016fj pohled k Billovi pot\u00e9, co prozkoum\u00e1val vizu\u00e1ln\u00ed obraz m\u00edstnosti, se zv\u011bdavost\u00ed vepsanou do tv\u00e1\u0159e. „V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„V\u017edycky jsi si tak jist\u00fd s\u00e1m sebou. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b dom\u00fd\u0161liv\u00fd, ale stra\u0161n\u011b nepr\u016fhledn\u00fd, tak\u017ee nikdy nev\u00edm, co si sakra mysl\u00ed\u0161.“ Bill netrp\u011bliv\u011b odhodil ubrousek stranou, slo\u017eil si ruce na st\u016fl a m\u00edrn\u011b se naklonil kup\u0159edu, jako by si cht\u011bl mu\u017ee naproti sob\u011b poprv\u00e9 prostudovat. Jeho slova byla p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e1, ale ne zlov\u011bstn\u00e1. „Mohl bych h\u00e1dat, \u017ee to je mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee ty nikdy nemysl\u00ed\u0161, ale s tebou si prost\u011b nem\u016f\u017eu b\u00fdt jist\u00fd, Kaulitzi.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edk\u00e1 se tomu dom\u00fd\u0161liv\u00fd, kdy\u017e to nen\u00ed nijak p\u0159ikr\u00e1\u0161len\u00e9,“ \u0159ekl Tom, kter\u00fd napodobil Billovu pozici a taky si slo\u017eil ruce p\u0159ed sebou. „A abys v\u011bd\u011bl, j\u00e1 v\u017edycky p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Jsem v\u017edycky dva kroky nap\u0159ed.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a vyz\u00fdvav\u011b zvedl obo\u010d\u00ed. „Nem\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ees za cel\u00e9 ty t\u0159i roky ani jednou neud\u011blal chybu; tyhle kroky m\u016f\u017eou b\u00fdt v\u017edycky \u0161patn\u011b spo\u010d\u00edt\u00e1ny, v\u00ed\u0161. P\u0159ijde mi t\u011b\u017ek\u00e9 uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi nevid\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen slunce a sedmikr\u00e1sky a \u017e\u00e1dn\u00e9 selh\u00e1n\u00ed, dokonce i kdy\u017e jsi Pan Tom Kaulitz<\/em>.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di ztvrdly, ale zastavil s\u00e1m sebe d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl sv\u00fdm emoc\u00edm podlehnout. „Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ne. Jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee po\u0159\u00e1d pokra\u010duju kup\u0159edu. N\u011bkdy si mus\u00ed\u0161 zasadit sv\u00e9 vlastn\u00ed sedmikr\u00e1sky a vytvo\u0159it si sv\u00e9 vlastn\u00ed zatracen\u00e9 slunce.“<\/div>\n
\n

Bill na konci Tomova proslovu otev\u0159el pusu, ale nakonec ji zase pevn\u011b zav\u0159el. Jeho pohled klesl dol\u016f a on projevil z\u00e1jem o hedv\u00e1bn\u00fd ubrus. Tom si pohr\u00e1val se sv\u00fdm piercingem ve rtu a odvr\u00e1til pohled, aby se zam\u011b\u0159il na nedalekou rostlinu v kv\u011btin\u00e1\u010di.<\/p><\/div>\n

„No, ty ses taky moc nezm\u011bnil, Tr\u00fcmpere. St\u00e1le tak chladn\u00fd, \u00fase\u010dn\u00fd a n\u00e1ro\u010dn\u00fd; p\u011bkn\u011b nerozhodn\u00fd, s v\u00fdjimkou toho, kdy\u017e p\u0159ijde nato b\u00fdt tot\u00e1ln\u00ed vlezdoprdelka.“ Bill znovu zvedl hlavu. V jeho tv\u00e1\u0159i se objevil nejist\u00fd v\u00fdraz \u0161oku, kter\u00fd zcela zmizel, jakmile spat\u0159il hrav\u00fd \u00fa\u0161klebek na Tomov\u00fdch rtech.<\/div>\n
„Nejsem chladn\u00fd, jsem vyb\u00edrav\u00fd. A \u00fase\u010dn\u00fd jsem jen na ty, kte\u0159\u00ed mi lezou na nervy-„<\/div>\n
Tom shov\u00edvav\u011b proto\u010dil o\u010di. „-a samoz\u0159ejm\u011b, v\u017edycky chce\u0161, aby bylo po tv\u00e9m, t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsobem – t\u00edm dokonal\u00fdm zp\u016fsobem.“<\/div>\n
„Nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho na tom cht\u00edt m\u00edt v\u011bci po sv\u00e9m. Pokud se spokoj\u00ed\u0161 s m\u00e9n\u011b, ne\u017e jsou tv\u00e9 standardy, jak potom m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd \u010dlov\u011bk?“ Odv\u011btil Bill a m\u00e1vl rukou. Byla tady spousta v\u011bc\u00ed, ohledn\u011b kter\u00fdch mohl b\u00fdt ne\u0161\u0165astn\u00fd, nebo\u0165 jeho \u017eivot nebyl m\u00edstn\u00ed divadeln\u00ed muzik\u00e1l; Bill se v\u0161ak ujistil, aby zabr\u00e1nil jak\u00fdmkoliv negativ\u016fm p\u0159evz\u00edt nad n\u00edm moc, a byl si jist\u00fd, \u017ee dosud odv\u00e1d\u011bl docela dobrou pr\u00e1ci.<\/div>\n
\n

„Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee bych to odsuzoval. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed v sob\u011b nenajde s\u00edlu bojovat za to, co opravdu cht\u011bj\u00ed.“ Tom lehce pot\u0159\u00e1sl hlavou a upevnil sv\u016fj hlas se v\u0161\u00ed up\u0159\u00edmnost\u00ed.<\/p><\/div>\n

„J-jo, asi\u2026“ Bill zav\u00e1hal, kdy\u017e se Tom n\u00e1hle vyno\u0159il s t\u00edm v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem. Vyfoukl vzduch, kter\u00fd dr\u017eel jako rukojm\u00ed ve sv\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch, a v\u011bnoval cop\u00e1nkat\u00e9mu mu\u017ei lehce ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd pohled. N\u011bjak v sob\u011b nedok\u00e1zal naj\u00edt to, aby byl na Toma na\u0161tvan\u00fd, \u017ee je p\u0159inutil si objednat, ani\u017e by m\u011bli \u010d\u00edm zaplatit. Pravd\u011bpodobn\u011b ne proto, \u017ee byl neomalen\u00fd a klukovsk\u00fd, nebo vn\u00edmav\u00fd a honosn\u011b se nos\u00edc\u00ed, a mo\u017en\u00e1 ani ne proto, \u017ee Billa nutil jej m\u00edt r\u00e1d, i kdy\u017e to Bill opravdu necht\u011bl. Nam\u00edchnut\u00fd mohl b\u00fdt pozd\u011bji, pr\u00e1v\u011b te\u010f to nebylo nutn\u00e9, rozhodl se.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 se takhle tv\u00e1\u0159it,“ \u0159ekl Tom po dlouh\u00e9 minut\u011b, prsty si opatrn\u011b upravil tmav\u011b \u010dervenou \u010depici na sv\u00e9 hlav\u011b. Jeho o\u010di byly zam\u011b\u0159en\u00e9 kup\u0159edu, ale Bill se t\u00edmhle detailem nezab\u00fdval, jak se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Jak?“ Zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Tak, jako to d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e jsi zmaten\u00fd a nechce\u0161 d\u00e1t najevo, \u017ee nem\u00e1\u0161 co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„J\u00e1 se tak netv\u00e1\u0159\u00edm. Nijak se netv\u00e1\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„Oh, ale tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161,“ Tom na n\u011bj zamrkal a \u0161k\u00e1dliv\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, ne\u017e na n\u011bj jemn\u011b k\u00fdvl bradou sm\u011brem vzh\u016fru.<\/div>\n
\n

Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Zoufale se sna\u017eil potla\u010dit to ohro\u017euj\u00edc\u00ed horko, kter\u00e9 mu za\u010dalo stoupat do obli\u010deje, jak nucen\u011b n\u00e1sledoval kytarist\u016fv pohled zam\u011b\u0159en\u00fd na serv\u00edrku, kter\u00e1 se vracela s t\u011b\u017ece vypadaj\u00edc\u00edm podnosem ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch. Tom ho neznal. Bavil se my\u0161lenkou, \u017ee si Tom r\u00e1d mysl\u00ed, \u017ee v\u00ed v\u00edc, ne\u017e toho skute\u010dn\u011b v\u00ed.<\/p><\/div>\n

Nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee m\u011bl Tom tak \u010dasto pravdu.<\/div>\n
\n

\u017dena p\u0159i\u0161la a zase rychle ode\u0161la a Bill se kr\u00e1tce zamyslel, jestli to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s jejich vzhledem. Pak se rozhodl, \u017ee to m\u00e1 v\u00edce spole\u010dn\u00e9ho s Tomov\u00fdm podivn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm a ta my\u0161lenka mu vyhovovala. Brzy m\u011bli p\u0159ed sebou sv\u00e9 prvn\u00ed j\u00eddlo a aroma, kter\u00e9 vych\u00e1zelo z jemn\u011b zdoben\u00fdch tal\u00ed\u0159\u016f, jim p\u0159ipomn\u011blo, jak byli oba hladov\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bo\u017ee, tohle vypad\u00e1 tak dob\u0159e,“ za\u0161eptal Bill a prohl\u00ed\u017eel si tal\u00ed\u0159 p\u0159ed sebou, jako by byl z prav\u00e9ho zlata. Dychtiv\u011b popadl p\u0159\u00edbor a jen kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na Toma.<\/div>\n
„Bo\u017ee, tohle vypad\u00e1 tak draze,“ odpov\u011bd\u011bl mu nazp\u011bt Tom a u\u0161kl\u00edbl se, a\u010dkoliv byly v jeho rysech hmatateln\u00e9 obavy. Hlavu m\u011bl sklopenou a vychutn\u00e1val si horko a bo\u017eskou v\u016fni vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z j\u00eddla p\u0159ed sebou. Musel p\u0159iznat, \u017ee to nevypad\u00e1 tak chutn\u011b, jak slibovala v\u016fn\u011b, ale uv\u011bdomoval si to jen matn\u011b, jak se jeho pozornost rozd\u011blila, kdy\u017e zpod sv\u00fdch \u0159as tajn\u011b sledoval Billa. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e vypadal dost v\u00e1hav\u011b se do j\u00eddla pustit, ale i p\u0159esto byl na jeho tv\u00e1\u0159i ten nej\u0161ir\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00fd za cel\u00fd ve\u010der vid\u011bl, o\u010dividn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd a pot\u011b\u0161en\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed, to v\u0161e namixovan\u00e9 do jednoho super-v\u00fdrazu, pokud jste dovolili takovou absurditu.<\/div>\n
\n

Tom potla\u010dil sv\u016fj vlastn\u00ed \u00fasm\u011bv, jak roztr\u017eit\u011b nap\u00edchnul na svou vidli\u010dku trochu foie gras (hus\u00ed j\u00e1tra<\/em>). Necht\u011bl myslet na to, co foie gras je, a\u010dkoliv to vypadalo ne\u0161kodn\u011b. Zrovna kdy\u017e si zvedl vidli\u010dku k \u00fast\u016fm, ozvalo se naproti n\u011bmu ostr\u00e9 nadechnut\u00ed.<\/div>\n

„Ale ne!“ Vyk\u0159ikl Bill a Tom zvedl hlavu, aby na zp\u011bv\u00e1kov\u011b tv\u00e1\u0159i na\u0161el v\u00fdraz \u010dist\u00e9 hr\u016fzy.<\/div>\n
„Ehm\u2026 co je, um, \u0161patn\u011b?“ Tom se sna\u017eil zn\u00edt znepokojen\u011b, ale v\u0161echno vypadalo, jako by to m\u011blo daleko ke znepokojen\u00ed. St\u011bny byly neporu\u0161en\u00e9, strop se nepropadl a vypadalo to, \u017ee i v\u0161echny Billovy nehty jsou v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Bill v rozpac\u00edch sklopil hlavu, jak mlad\u00fd p\u00e1r nedaleko nich na n\u011bj za\u010dal zv\u011bdav\u011b z\u00edrat.<\/div>\n
„Tohle je\u2026 Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee\u2026 J\u00e1 tohle nem\u016f\u017eu j\u00edst! Panebo\u017ee, j\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
Tom se p\u0159idal k nedalek\u00e9mu p\u00e1ru v jejich z\u00edr\u00e1n\u00ed, prost\u011b to nech\u00e1pal.<\/div>\n
„A-huh.“ Tom zav\u0159el pusu kolem sv\u00e9 vidli\u010dky a opatrn\u011b p\u0159itom Billa sledoval. Nebyl si jist\u00fd, jak\u00fd m\u00e1 te\u010f probl\u00e9m, tenhle kluk byl tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b v\u011b\u010dn\u011b nespokojen\u00fd\u2026 Kytarist\u016fv obli\u010dej je zkroutil do sm\u011bsice \u0161oku a nechuti a rychle se nat\u00e1hl pro vodu.<\/div>\n
„Tohle je\u2026 zv\u00ed\u0159e. Tohle je maso! Kachn\u00ed j\u00e1tra! Cht\u011bl jsem si objednat faux gras (fale\u0161n\u00e1 j\u00e1tra<\/em>). Ach m\u016fj bo\u017ee, a j\u00e1 jsem si to dal do pusy\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom odlo\u017eil svou sklenici, c\u00edtil, jak se v n\u011bm probudila empatie. Koneckonc\u016f, on s\u00e1m u\u017e n\u011bjakou dobu uva\u017eoval o tom, \u017ee bude vegetari\u00e1nem, a ch\u00e1pal ten pocit viny a hanby, kterou Bill pravd\u011bpodobn\u011b c\u00edtil, i kdyby jen trochu.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi vegetari\u00e1n,“ \u0159ekl a odolal touze nat\u00e1hnout se a pro \u00fat\u011bchu Billa popl\u00e1cat. Mlad\u00fd u\u010ditel vypadal naprosto znechucen\u011b.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b n\u011b\u010d\u00ed selh\u00e1n\u00ed.“ Bill odstr\u010dil sv\u016fj tal\u00ed\u0159, tv\u00e1\u0159e m\u011bl z\u010dervenal\u00e9 a o\u010di zaml\u017een\u00e9.<\/div>\n
„Ne, byl to omyl. J\u00e1 bych se tolik neb\u00e1l. Ta kachna to nev\u00ed, a j\u00e1 to ne\u0159eknu, pokud ty to ne\u0159ekne\u0161, stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee chutnaj\u00ed stra\u0161n\u011b.“ Bill popot\u00e1hl a v\u011bnoval kytaristovi nev\u00fdrazn\u00fd pohled, ale nemohl si pomoct a slab\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e se Tom uchechtl.<\/div>\n
„J\u00e1 to ne\u0159eknu, kdy\u017e ty taky ne,“ \u0159ekl nazp\u011bt a pot\u00e1hl si za jeden slonovinov\u011b b\u00edl\u00fd dred.<\/div>\n
„To je f\u00e9r,“ souhlasil Tom, vypl\u00e1zl jazyk na sv\u016fj vlastn\u00ed tal\u00ed\u0159 a odstr\u010dil ho stejn\u011b jako Bill ten sv\u016fj.<\/div>\n
Sd\u00edleli spolu \u00fasm\u011bv, ne\u017e po zd\u00e1nliv\u011b vz\u00e1jemn\u00e9 dohod\u011b pohledy odvr\u00e1tili a na st\u016fl padlo rozpa\u010dit\u00e9 ticho. Tom se bezd\u011b\u010dn\u011b po\u0161kr\u00e1bal za uchem, ne\u017e se znovu nat\u00e1hl pro vodu, aby n\u011bjak zam\u011bstnal sv\u00e1 \u00fasta. V okam\u017eiku, kdy studen\u00e1 voda zas\u00e1hla jeho krk, o\u010di se mu rozz\u00e1\u0159ily a obo\u010d\u00ed se zvedlo v tich\u00e9m \u00fa\u017easu. Bill si \u017ev\u00fdkal spodn\u00ed ret a koutkem oka se na druh\u00e9ho mu\u017ee zv\u011bdav\u011b d\u00edval.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal Tom, polo\u017eil pr\u00e1zdnou sklenici na st\u016fl a nat\u00e1hl se, aby mu zatahal za ruk\u00e1v. „Jak moc pro tebe znamen\u00e1 tady j\u00edst? V\u00e1\u017en\u011b si to tady chce\u0161 odsed\u011bt?“<\/div>\n
Bill n\u011bkolikr\u00e1t otev\u0159el a zav\u0159el pusu, p\u0159ekvapen\u00fd tou ot\u00e1zkou a nejist\u00fd, jak odpov\u011bd\u011bt. Po chv\u00edli \u0159ekl: „No, nen\u00ed to tak velk\u00e1 v\u011bc, h\u00e1d\u00e1m. Jen to prost\u011b vypadalo hezky a je to tak trochu snov\u00e9 m\u00edsto pro rande.“ Tom se op\u0159el a pootev\u0159el rty, jako by se to sna\u017eil zpracovat, ale Bill sv\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed rychle pozm\u011bnil. Tentokr\u00e1t \u010derven\u00e1 barva porazila v\u0161echny bari\u00e9ry a zbarvila jeho tv\u00e1\u0159e bez ohledu na jeho v\u016fli. „Sna\u017eil jsem se p\u0159im\u011bt Alfonse, aby m\u011b sem vzal, ale on v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee na tomhle m\u00edst\u011b nen\u00ed nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. P\u016fvodn\u011b jsem to zarezervoval pro Gustava a doufal jsem, \u017ee po jeho rande dostanu n\u011bjakou zp\u011btnou vazbu, ale pak jsem si \u0159ekl, jak\u00fd je lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto zhodnotit, ne\u017e se tam osobn\u011b pod\u00edvat? A te\u010f jsme tady a j\u00e1 poru\u0161il svou p\u0159\u00edsahu kachn\u00e1m a ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to j\u00eddlo chutn\u00e1 hrozn\u011b a\u2026“<\/div>\n
„Hej, hej, zpomal trochu, melancholiku, j\u00e1 to ch\u00e1pu. Mysl\u00edm.“ Tom zvedl ruku v kapitulaci, ale usm\u00e1l se v nad\u011bji, \u017ee t\u00edm zm\u00edrn\u00ed Billovu skute\u010dnou znepokojenost. „Prost\u011b chci b\u00fdt k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd, tohle nen\u00ed zrovna m\u016fj typ m\u00edsta. „Je mi jasn\u00e9, \u017ee jsem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9\u2026“ Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed nad my\u0161lenkou pou\u017eit\u00ed slova \u00b4rande\u00b4. „Jsem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd spole\u010dn\u00edk pro tenhle druh v\u011bc\u00ed. Jen jsem myslel, pokud jsi s t\u00edm v pohod\u011b, \u017ee bychom odsud mohli prost\u011b vypadnout a d\u00e1t si n\u011bco n\u011bkde jinde. N\u011bjak\u00e9 skute\u010dn\u00e9 j\u00eddlo. Skute\u010dnou zeleninu?“<\/div>\n
\n

Bill si okusoval sv\u016fj dlouh\u00fd, leskl\u00fd nehet a zapomn\u011bl za to s\u00e1m sebe pok\u00e1rat, jak bojoval s nutk\u00e1n\u00edm zkroutit rty. „Okay,“ za\u0161eptal po chvilce a oto\u010dil se, aby popadl sv\u016fj kab\u00e1t. P\u0159it\u00e1hl si ho do kl\u00edna a m\u00e1lem se postavil, ne\u017e na n\u011bj padla my\u0161lenka.<\/p><\/div>\n

„Uh, a jak k \u010dertu zaplat\u00edme za\u2026?“<\/div>\n
„Prost\u011b, zapome\u0148 na to.“ Tom vstal a obl\u00e9kl si bundu, popadl sv\u00e9 dokumenty a trp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e si Bill obl\u00e9kne sv\u016fj vlastn\u00ed kab\u00e1t. Bill p\u0159ik\u00fdvl, jakmile byl hotov\u00fd, a v klidu ode\u0161li z j\u00eddeln\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/div>\n
„Sakra, tohle m\u00edsto je obrovsk\u00e9,“ zabru\u010del Tom a rozhl\u00ed\u017eel se ze strany na stranu, kdy\u017e se objevili v dlouh\u00e9 chodb\u011b. Vybrali si v\u00fdchod nejbl\u00ed\u017ee u jejich stolu, kter\u00fd se uk\u00e1zal b\u00fdt zadn\u00edm v\u00fdchodem, kde Tom odhadoval p\u0159\u00edtomnost sp\u00ed\u0161e zam\u011bstnanc\u016f ne\u017e skute\u010dn\u00fdch host\u016f. V hlav\u011b si od\u0159\u00edkal jednoduch\u00e9 d\u011btsk\u00e9 rozpo\u010d\u00edtadlo, ne\u017e se oto\u010dil a vydal se chodbou doprava. Bill ho obez\u0159etn\u011b n\u00e1sledoval, ne zcela p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee Tom v\u00ed, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, chystal jsem se vyt\u00e1hnout kartu o kritice j\u00eddla,“ za\u010dal Tom po dlouh\u00e9m tichu, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9m pouze zvukem jejich ch\u016fze. „Mo\u017en\u00e1 nebudu muset. Kdy\u017e budeme m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, vyklouzneme i bez zbyte\u010dn\u00e9ho rozruchu.“<\/div>\n
<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Tak\u017ee m\u011bl pl\u00e1n<\/em>. Pomyslel si Bill, zvedl si klouby jedn\u00e9 ruky p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b k \u00fast\u016fm, zat\u00edmco druhou poklepal na svou ta\u0161ku. Tom byl ochoten lh\u00e1t a doslova n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem poru\u0161it z\u00e1kon, aby se Bill mohl naj\u00edst na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 tak otev\u0159en\u011b okukoval. To v n\u011bm vzbuzovalo pocity viny a \u00facty, kter\u00e9 se mu v b\u0159i\u0161e divoce m\u00edchaly.<\/div>\n
„Oh. Nemusel jsi to d\u011blat. Jak jsem \u0159\u00edkal, tak trochu jsem z toho ud\u011blal v\u00edc, ne\u017e jak to skute\u010dn\u011b je.“ Promluvil tich\u00fdm hlasem a zad\u00edval se na Tomova z\u00e1da.<\/div>\n
„Ech, stejn\u011b jsem byl venku kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu dobrodru\u017estv\u00ed.“ Tom oto\u010dil hlavu a pousm\u00e1l se na n\u011bj, ne\u017e se oto\u010dil kup\u0159edu, zrovna kdy\u017e do\u0161li k v\u00fdklenku ve st\u011bn\u011b. Minul je zam\u011bstnanec s voz\u00edkem, kter\u00fd jim v\u011bnoval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled, ale Tom ho ignoroval a nakoukl za roh. Pokynul Billovi, aby jej n\u00e1sledoval, a bez dlouh\u00e9ho rozm\u00fd\u0161len\u00ed otev\u0159el dve\u0159e a poodstoupil stranou, aby mohl Bill vstoupit jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„Oh, wow, to je\u2026 jeden z balkon\u016f,“ vydechl Bill, kdy\u017e pro\u0161el dve\u0159mi a pod\u00edval se na ten v\u00fdhled, botanick\u00e1 zahrada pod nimi jej p\u0159ipravovala o dech.<\/div>\n
\n

Tom musel p\u0159iznat, \u017ee to byl docela dobr\u00fd v\u00fdhled. Musel to b\u00fdt rozpa\u010dit\u00fd pohled na dva hosty stoj\u00edc\u00ed u dve\u0159\u00ed pro person\u00e1l ve vzd\u00e1len\u00e9m rohu druh\u00e9ho balkonu, ale ani jeden z nich u\u017e s\u00e1m v sob\u011b nedok\u00e1zal naj\u00edt s\u00edlu, aby se staral o jejich vzez\u0159en\u00ed. Bill se vrhl na mal\u00e9 akv\u00e1rium, kter\u00e9 st\u00e1lo pod\u00e9l zdi vedouc\u00ed k z\u00e1bradl\u00ed, sv\u00edtilna pov\u011b\u0161en\u00e1 nad n\u00edm vytv\u00e1\u0159ela sv\u011btlo tancuj\u00edc\u00ed mezi mal\u00fdmi vlnkami vody. Pod\u0159epl si a p\u0159ilo\u017eil prsty na sklo, obdivoval tropick\u00e9 rybky a jejich eleganci, o\u010di m\u011bl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, jak jimi fascinovan\u011b z\u00edral.<\/p><\/div>\n

Tom c\u00edtil, jak se mu sev\u0159ela hru\u010f, kdy\u017e sledoval, jak si Bill ryby s \u00fa\u017easem prohl\u00ed\u017eel. Ten upjat\u00fd a rozv\u00e1\u017en\u00fd u\u010ditel se mu p\u0159ed o\u010dima prom\u011bnil v d\u00edt\u011b pln\u00e9 nevinnosti a sladk\u00e9 elegance, jak se jemn\u011b chichotal a cukroval nad kr\u00e1sn\u00fdmi rybkami v akv\u00e1riu. Kytarista si s nechut\u00ed prot\u0159el hru\u010f, c\u00edtil se podez\u0159\u00edvav\u011b ohledn\u011b toho nov\u00e9ho pocitu, kter\u00fd se mu tam rozprost\u00edral.<\/div>\n
\n

„Tome, tahle vypad\u00e1 jako ty!“ Vyk\u0159ikl Bill a uk\u00e1zal na velkou oran\u017eovou rybu, kter\u00e1 plula bl\u00edzko kor\u00e1l\u016f. Tom p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k n\u00e1dr\u017ei a nasadil pohled v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00e9 ur\u00e1\u017eky, jak rozporupln\u011b nakr\u010dil nos. Ryba, kterou Bill vybral, byla pomal\u00e1 a l\u00edn\u00e1, ale skute\u010dn\u011b barevn\u011b extravagantn\u00ed, s dlouh\u00fdmi ploutvemi a velk\u00fdma o\u010dima. Kousek za n\u00ed se nach\u00e1zela skupinka men\u0161\u00edch, tlumen\u011bji zbarven\u00fdch ryb, kter\u00e9 n\u00e1sledovaly ka\u017ed\u00fd jej\u00ed pohyb.<\/p><\/div>\n

„Takov\u00fd v\u016fbec nejsem,“ nam\u00edtl Tom.<\/div>\n
„To teda jsi. Jeho jm\u00e9no je Tomryba,“ \u0159ekl Bill a vzhl\u00e9dl k Tomovi.<\/div>\n
„A kter\u00e1 z nich jsi potom ty?“ Tom rychle p\u0159ejel o\u010dima po velk\u00e9 n\u00e1dr\u017ei a hledal dokonalou Billrybu. Jeho o\u010di p\u0159ist\u00e1ly na men\u0161\u00ed, \u010dern\u00e9 rybce, s je\u0161t\u011b del\u0161\u00edmi a vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmi se ploutvemi, kter\u00e1 rychle plavala u hladiny. Vypustila bublinu a Tom se rozesm\u00e1l a uk\u00e1zal na ni. „Tahle. To je definitivn\u011b Billryba.“<\/div>\n
„Ne\u2026“ Bill cht\u011bl protestovat, ale ryba, kterou Tom nazval Billrybou, se pr\u00e1v\u011b dost hrub\u011b prohnala kolem ostatn\u00edch, aby se dostala do jeskyn\u011b vytvo\u0159en\u00e9 z kamen\u016f v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti. „\u2026jo.“<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tak poj\u010f, m\u011bli bychom j\u00edt. Serv\u00edrka si v\u0161imne, \u017ee jsme ode\u0161li d\u0159\u00edv, ani\u017e bychom po\u017e\u00e1dali o \u00fa\u010det.“ Tom poklepal Billovi na rameno a mlad\u0161\u00ed mu\u017e vstal a n\u00e1sledoval jej zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm, ze kter\u00fdch p\u0159i\u0161li.<\/div>\n
Za\u0161li za roh a po p\u00e1r minut\u00e1ch narazili na schody, kter\u00e9 je zavedou do p\u0159\u00edzem\u00ed. Se\u0161li dol\u016f a skon\u010dili tak, \u017ee otev\u0159eli dve\u0159e, kter\u00e9 je p\u0159ivedly rovnou do j\u00eddeln\u00ed \u010d\u00e1sti v p\u0159\u00edzem\u00ed. Tom s Billem se propl\u00e9tali m\u00edstnost\u00ed, sna\u017eili se vypadat co nejn\u00e1padn\u011bji a sou\u010dasn\u011b vydechli \u00falevou, kdy\u017e dos\u00e1hli otev\u0159en\u00e9ho vstupu do vstupn\u00ed haly.<\/div>\n
„Promi\u0148te!“ Vylekal je oba z jejich my\u0161lenek p\u0159\u00edsn\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas, a kdy\u017e se oto\u010dili, na\u0161li za sebou star\u0161\u00edho gentlemana, kter\u00fd se na n\u011b d\u00edval zpod hranat\u00fdch br\u00fdl\u00ed.<\/div>\n
„M-m\u016f\u017eeme v\u00e1m n\u011bjak pomoci, pane?“ Zeptal se Bill rychle a nasadil lhostejn\u00fd v\u00fdraz, navzdory sv\u00e9 \u00fazkosti.<\/div>\n
„Ano, ve skute\u010dnosti m\u016f\u017eete. Jsem hlavn\u00edm mana\u017eerem tohoto podniku a bylo mi ozn\u00e1meno, \u017ee dva host\u00e9, sed\u00edc\u00ed k va\u0161emu popisu, zanedbali, abych tak \u0159ekl otev\u0159en\u011b, zaplacen\u00ed \u00fa\u010dtu?“<\/div>\n
Tom s Billem si vym\u011bnili pohledy a v\u011bd\u011bli, \u017ee jejich v\u00fdrazy jsou stejn\u011b pr\u016fhledn\u00e9 jako \u0161atn\u00edk Britney Spears.<\/div>\n
\n

„No, j\u00e1 nem\u00e1m pocit, \u017ee bychom m\u011bli zaplatit za n\u011bco tak absolutn\u011b ot\u0159esn\u00e9ho! Jen sotva se n\u00e1m poda\u0159ilo se dostat p\u0159es n\u00e1\u0161 p\u0159edkrm; prost\u011b tady neexistovala mo\u017enost, \u017ee bych nechal sv\u00e9 rande protrp\u011bt celou tuto \u0161patnou v\u00fdmluvu pro \u010dty\u0159hv\u011bzdi\u010dkovou stravu.“ Tom zavrt\u011bl hlavou v naprost\u00e9m znechucen\u00ed a Bill si hodil p\u0159es rameno n\u011bkolik dred\u016f. „Nikdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b jsem se nec\u00edtil tak dot\u010den. Obsluha se fl\u00e1kala, v\u00edno bylo bez chuti a voda bez kostek ledu. Dokonce bych mohl takov\u00e9 po\u0161etilosti p\u0159ehl\u00e9dnout, dokud jsem si nevzal jedin\u00e9 nevinn\u00e9 sousto m\u00e9ho foie gras – jednodu\u0161e jsem cht\u011bl um\u0159\u00edt.“ Bill sev\u0159el rty a odm\u00edtav\u011b m\u00e1vl rukou, vypadal naprosto zu\u0159iv\u011b. Zavrt\u011bl hlavou a odvr\u00e1til se od mu\u017ee, kter\u00fd nyn\u00ed vypadal pon\u011bkud ohromen\u011b, pro efekt lehce popot\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

Tom na toho mu\u017ee na\u0161tvan\u011b zaz\u00edral, nat\u00e1hl se pro Billa a p\u0159it\u00e1hl si jej k rameni. „Dnes bylo na\u0161e v\u00fdro\u010d\u00ed,“ vyprskl hlubok\u00fdm hlasem. „Jsem rozhodn\u011b potupen.“<\/div>\n
Mana\u017eer si poupravil sv\u00e9 br\u00fdle, jako by t\u00edm snad mohl vymazat tu sc\u00e9nu p\u0159ed sebou. „Pane, pokud-„<\/div>\n
„Ne!“ P\u0159eru\u0161il ho Tom hlasit\u011b a popl\u00e1cal p\u0159itom Billa po z\u00e1dech, aby ho ut\u011b\u0161il. „Nechci to sly\u0161et. Jen v\u011bzte, \u017ee se p\u0159esuneme na n\u011bjak\u00e9 vhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto.“<\/div>\n
„Ale-„<\/div>\n
„Poj\u010fme, l\u00e1sko; nedok\u00e1\u017eu sn\u00e9st b\u00fdt tady je\u0161t\u011b o chvilku d\u00e9le.“ Bill popot\u00e1hl, vzhl\u00e9dl a p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
\n

Tom poklepal Billovi na rameno a odvedl ho k velk\u00fdm p\u0159edn\u00edm dve\u0159\u00edm. Za sebou zanechali bezradn\u00e9ho mana\u017eera, kter\u00fd nyn\u00ed jist\u011b uva\u017eoval o odchodu do p\u0159ed\u010dasn\u00e9ho d\u016fchodu.<\/p><\/div>\n

Jakmile byli venku ze dve\u0159\u00ed a za nejbli\u017e\u0161\u00edm rohem, Bill vypukl v n\u00e1hl\u00fd, triumf\u00e1ln\u00ed sm\u00edch.<\/div>\n
„Bo\u017ee, m\u00e1lem jsi n\u00e1s dostal do pot\u00ed\u017e\u00ed,“ prohodil, i kdy\u017e na jeho rtech byl \u0161irok\u00fd, pochvaln\u00fd \u00fasm\u011bv. Prakticky vedle star\u0161\u00edho mu\u017ee poskakoval, c\u00edtil z jejich akce lehk\u00fd pocit lahodn\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A taky jsem n\u00e1s dostal z pot\u00ed\u017e\u00ed ven. \u0158ekl bych, \u017ee to nebylo tak \u0161patn\u00e9.“ Tom se samolib\u011b usm\u00e1l, nacpal si bro\u017eurku, kterou st\u00e1le nesl, do podpa\u017e\u00ed, a ob\u011b ruce si zastr\u010dil do kapes u bundy. Noc se ochladila a jejich v\u00fddechy byly v podzimn\u00edm vzduchu viditeln\u00e9.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kde by to mohlo b\u00fdt vhodn\u011bj\u0161\u00ed na oslavu v\u00fdro\u010d\u00ed?“ \u0158ekl Bill \u0161k\u00e1dliv\u011b, o\u010di se mu t\u0159pytily pod sv\u011btlem z pouli\u010dn\u00edch lamp.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl a odfrknul si. „Te\u010f, kdy\u017e jsme pry\u010d z t\u00e9 slepi\u010d\u00e1rny, m\u00e1m tady jedno m\u00edsto, kter\u00e9 chci nav\u0161t\u00edvit od chv\u00edle, kdy jsem se vr\u00e1til.“<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong>original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina M\u00e1\u0161 n\u011bkolik rozporupln\u00fdch teori\u00ed 16. prosince 2010 21:22 Posl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee sv\u011bt byznysu je zr\u00e1dn\u00fd. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ho nem\u00e1m moc r\u00e1d. Mysl\u00edm, \u017ee z toho, co popisuje\u0161, je to p\u011bkn\u011b pod\u011blan\u00e9, ale nevyhnuteln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, v\u00ed\u0161?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-1098","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1098","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1098"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1098\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1098"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1098"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1098"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}