{"id":10987,"date":"2010-08-12T17:00:00","date_gmt":"2010-08-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10960"},"modified":"2010-08-12T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-12T16:00:00","slug":"homeless-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/12\/homeless-7\/","title":{"rendered":"Homeless 7."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong> <\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill v prvn\u00ed moment vyt\u0159e\u0161til o\u010di na Tomovo t\u011blo \u0159\u00edt\u00edc\u00ed se do vody, ale v z\u00e1p\u011bt\u00ed to nevydr\u017eel a dostal neskute\u010dn\u00fd z\u00e1chvat sm\u00edchu. P\u0159ipl\u00e1cl si ruku na \u00fasta a cht\u011bl se uklidnit, ale ne\u0161lo to. Kor kdy\u017e se na n\u011bj Tom d\u00edval tak zmaten\u011b. Bill se prost\u011b musel sm\u00e1t. Tom byl zkr\u00e1tka vyveden\u00fd z m\u00edry t\u00edm, co mu Bill \u0159ekl, a te\u010f byl je\u0161t\u011b vyveden\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e ho vid\u011bl se sm\u00e1t. Ani mu nevadilo, \u017ee se sm\u011bje jemu. Sm\u00e1l se a bylo to kr\u00e1sn\u00fd. Tom musel uznat, \u017ee kdyby byl na jeho m\u00edst\u011b, sm\u00e1l by se s\u00e1m sob\u011b, jak tam zahu\u010del. Sm\u00edch Billovi jednozna\u010dn\u011b slu\u0161el. Tom se jen usm\u00e1l a sledoval chichotaj\u00edc\u00edho se Billa.<\/div>\n
<\/div>\n
L\u00edbezn\u011b sklopil zrak a tak… zvl\u00e1\u0161tn\u011b? se usm\u00e1l s\u00e1m pro sebe. Sledovat Billa se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem zdob\u00edc\u00edm jeho obli\u010dej bylo tak p\u011bkn\u00e9… vykopl nohou do vzduchu, studen\u00e9 kapky vody dopadly na jeho hru\u010f. Nedok\u00e1zal to jen tak pozorovat a rozesm\u00e1l se zvoniv\u011b podobn\u011b jako on. Bill odsko\u010dil od ka\u0161ny, kdy\u017e se spr\u0161ka rozst\u0159\u00edkla v\u0161ude kolem, a je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t se naposledy uchechtl. <\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi ok?“ koukl po Tomovi. P\u0159eci jen spadnout do ka\u0161ny taky nemus\u00ed b\u00fdt jen tak. Mohl se sed\u0159\u00edt o k\u00e1men nebo tak n\u011bco. Ale nevypadalo to na to. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl na souhlas, pot\u011b\u0161en\u00fd Billov\u00fdm z\u00e1jmem o jeho zdrav\u00ed. Z\u016fstal v ka\u0161n\u011b a jen se ohnul p\u0159es jej\u00ed okraj. Zkoumal svoje prsty.
„Tome j\u00e1 budu muset u\u017e ale v\u00e1\u017en\u011b j\u00edt,“ p\u0159ibl\u00ed\u017eil se znovu Bill a Tom na n\u011bj jen trochu zklaman\u011b koukl. Ale ch\u00e1pal to. U\u017e tak se Bill zdr\u017eel a jist\u011b byl z pr\u00e1ce unaven\u00fd, kdy\u017e pracoval tak pozd\u011b.
„D\u011bkuju. Dobrou noc Bille,“ usm\u00e1l se okouzlen\u011b Tom. Bill jen k\u00fdvnul hlavou.
„Donesu ti to m\u00fddlo. Slibuju,“ dodal a zam\u00ed\u0159il dom\u016f. Moment\u00e1ln\u011b se choval, tak, jako se je\u0161t\u011b nikdy nechoval a absolutn\u011b to nech\u00e1pal. Sahal na Toma, mluvil na n\u011bj a je\u0161t\u011b se sm\u00e1l. Tohle nebyl Bill. Bill se s takov\u00fdmi lidmi nezahazuje. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom po Billov\u011b odchodu dokon\u010dil svou chabou hygienu a s mim\u00f3zn\u00edm \u00fasm\u011bvem se odplaho\u010dil zp\u00e1tky do skate parku, v hlav\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 my\u0161lenky na pouli\u010dn\u00ed chulig\u00e1ny. Moment\u00e1ln\u011b, jako od chvilky, co jej poznal, se zab\u00fdval pouze Billem. L\u00e1hev samoz\u0159ejm\u011b nezapomn\u011bl vz\u00edt s sebou. Kolem Tomova \u00fakrytu, pokud se to tak dalo \u0159\u00edct, bylo lidupr\u00e1zdno. Ruch utichl, nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Kdo by taky chodil o p\u016flnoci sem. Zalezl do obloukovit\u00e9 rampy, schoulil se do klub\u00ed\u010dka a za p\u00e1r minut propadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Sn\u016f o P\u0159\u00edzraku. <\/div>\n
<\/div>\n
Bill znaven\u011b do\u0161el dom\u016f, jen se rychle opl\u00e1chl a padnul do postele. Byl vy\u010derpan\u00fd. Spal mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e dopadl na pol\u0161t\u00e1\u0159. A spal dlouho. Vzbudil se a\u017e n\u011bco kolem jeden\u00e1ct\u00e9. P\u0159ipadal si dol\u00e1man\u00fd jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl po pr\u00e1ci. Ale nehodlal si st\u011b\u017eovat. Vhrabal se z postele a nechal va\u0159it vodu na k\u00e1vu, ne\u017e si odb\u011bhl sp\u00e1chat pravidelnou rann\u00ed o\u010distu. S k\u00e1vou se usadil ke sv\u00e9mu laptopu, aby si p\u0159e\u010detl p\u0159\u00edchoz\u00ed mailovou po\u0161tu. P\u0159ekvapilo ho, jak se mu op\u011bt do mysli navrtal Tom. Bill se probudil s bolest\u00ed zad… jak se asi musel probouzet Tom. Neum\u011bl si to ani p\u0159edstavit. Musel ale uznat, \u017ee jeho v\u010derej\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed spole\u010dnost mu nep\u0159ipadala a\u017e tak nevhod.<\/div>\n
\n

P\u0159ece jen, Bill \u017eil s\u00e1m a krom\u011b spole\u010dnosti v pr\u00e1ci se t\u00e9m\u011b\u0159 s nik\u00fdm nest\u00fdkal, a\u017e na v\u00edkendov\u00e9 pa\u0159by s p\u0159\u00e1teli. <\/p>\n

Otev\u0159el svou elektronickou po\u0161tu a hned jej do o\u010d\u00ed pra\u0161til e-mail s p\u0159\u00edlohou od \u0161\u00e9fa. Ano, bylo to to slibovan\u00e9, co si Bill m\u011bl vlo\u017eit do sv\u00e9 sb\u00edrky ve slo\u017ece ve sv\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di. To to trvalo. Ov\u0161em zase a\u017e tak na to vzpom\u00ednat necht\u011bl. Nebylo to dobr\u00e9. Aspo\u0148 pro n\u011bj ne. Nezab\u00fdval se s t\u00edm d\u00e1le a po\u010d\u00edta\u010d po p\u00e1r minut\u00e1ch vypnul. Odt\u00e1hl se od stolu a na\u0161pulil rty. Promnul kuli\u010dku na jazyku mezi zuby a sv\u011bsil ramena. Nem\u011bl co d\u011blat.<\/div>\n

<\/div>\n
Jeho \u017eivot byl v podstat\u011b nudn\u00fd, kdy\u017e o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161lel. Stereotypn\u00ed, a n\u011bjak\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed se mu moc nedost\u00e1valo. Nebylo ani moc mo\u017enost\u00ed. Zapnul televizi jako zvukovou kulisu. Nem\u011bl r\u00e1d to ticho, kter\u00e9 kolem n\u011bj vl\u00e1dlo. Stejn\u011b ji ale moc nevn\u00edmal. Nic po\u0159\u00e1dn\u00e9ho v n\u00ed ani nebylo. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co by asi mohl d\u011blat a jen velice neochotn\u011b si p\u0159ipou\u0161t\u011bl, \u017ee rozpt\u00fdlen\u00ed mu dop\u0159\u00e1v\u00e1 ten mlad\u00fd bezdomovec. A\u0165 u\u017e se ho \u0161t\u00edtil \u010di ne, byl to n\u011bkdo, kdo naru\u0161il Bill\u016fv jinak vcelku nudn\u00fd \u017eivot, a Bill st\u00e1le \u010dast\u011bji p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee ob\u010dasn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy skate parku by nemusely b\u00fdt a\u017e tak \u00fapln\u011b na \u0161kodu. <\/div>\n
<\/div>\n
Kdyby si to p\u0159ipustil je\u0161t\u011b v\u00edc, m\u011bl chu\u0165 vyhledat jeho spole\u010dnost pr\u00e1v\u011b te\u010f. Tom byl mil\u00fd, vtipn\u00fd, pov\u00eddalo se s n\u00edm p\u0159\u00edjemn\u011b. Dokonce byl roztomil\u00fd… Bill se s\u00e1m pro sebe usm\u00edval, tahal si za nehet, dokud jej nezabolel a lehl si na gau\u010d. P\u0159itulil jemn\u00fd rud\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek k hrudi a zav\u0159el o\u010di. Tom si nem\u016f\u017ee p\u0159itulit nic… Leda tak Billovu fla\u0161ku, uva\u017eoval Bill. Povzdychl si a za\u010dal pro sebe broukat nerv\u00f3zn\u011b jakousi melodii.
„Achjo…“ p\u0159eto\u010dil se na bok. M\u011bl ho v hlav\u011b. Cht\u011bl j\u00edt za n\u00edm a pov\u00eddat si. Sakra, ale to nen\u00ed p\u0159ece Bill! <\/div>\n
<\/div>\n
Bill se takov\u00fdm lidem vyh\u00fdbal. Nem\u011bl je r\u00e1d. I v\u016f\u010di Tomovi v n\u011bm byla po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00e1 ta averze, ale p\u0159esto ho to za n\u00edm t\u00e1hlo. Nech\u00e1pal pro\u010d. Nech\u00e1pal, pro\u010d m\u00e1 pot\u0159ebu si pov\u00eddat s n\u011bk\u00fdm, jako je Tom. Mohl by p\u0159eci zvednout telefon a zavolat n\u011bkomu ze sv\u00fdch kamar\u00e1d\u016f. Ale na druhou stranu s nimi \u0159e\u0161il neust\u00e1le jen povrchn\u00ed v\u011bci. Tom takov\u00e9 v\u011bci h\u00e1zel za hlavu. Byl spont\u00e1nn\u00ed a to se Billovi l\u00edbilo. Tom byl schopn\u00fd se bavit o v\u0161em, co ho v dan\u00fd moment napadlo.<\/div>\n
Bill se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b nepohodln\u00e9ho vrt\u011bn\u00ed zvedl a v kuchyni se zakousl do jednoho z jablek. Z\u016fstal op\u0159en\u00fd o kuchy\u0148skou linku a \u0161\u0165\u00e1vu z jablka nechal st\u00e9kat po rtech. P\u0159em\u00fd\u0161lel. Pokud n\u011bco rychle nevymysl\u00ed, tak za cel\u00e9 odpoledn\u011b um\u0159e nudou. Jak by ale mohl omluvit, to, \u017ee \u0161el op\u011bt za n\u00edm? <\/div>\n
<\/div>\n
„To mejdlo,“ \u0165uknul se po chv\u00edli do \u010dela. Zapomn\u011bl by na n\u011bj. Ale to byl p\u0159eci velice dobr\u00fd d\u016fvod k n\u00e1vratu. „Mohl…“ zastavil se. „Mohl bych mu vz\u00edt n\u011bco k j\u00eddlu, kdy\u017e u\u017e mu ponesu tohle. T\u0159eba jablko a chleba. No a mo\u017en\u00e1 n\u011bjak\u00e9 pit\u00ed k tomu,“ st\u0159\u00e1dal si v hlav\u011b pl\u00e1ny a za dobr\u00fdch pades\u00e1t minut a dv\u011b sekundy byl pry\u010d s domu s ta\u0161kou v ruce.<\/div>\n
M\u00ed\u0159il si to r\u00e1zn\u00fdm krokem do mal\u00e9ho obchodu. Musel p\u0159ece koupit to pit\u00ed. A sob\u011b cigarety, doch\u00e1zela mu z\u00e1soba nikotinu v krvi. Mo\u017en\u00e1 proto byl tak divn\u00fd. Pro n\u011bj divn\u00fd. Vzal si \u010dasopis s m\u00f3dou, n\u011bjak\u00fd hudebn\u00ed, kde byly pouze trapn\u00e9 bulv\u00e1rn\u00ed drby, ony ty\u010dinky smrti, jak \u0159\u00edkal Tom, a dv\u011b l\u00e1hve Coly.<\/div>\n
<\/div>\n
Nebyl si jist\u00fd, zda Tom Colu pije, ale neznal snad \u010dlov\u011bka, kter\u00fd ji nepil. Tak\u017ee s\u00e1zel i na Toma. Hned p\u0159ed obchodem si zap\u00e1lil jednu z cigaret, a te\u010f u\u017e l\u00edn\u011bj\u0161\u00ed ch\u016fz\u00ed se vybral ke skate parku. Kupodivu nebyl ani l\u00edn\u00fd se l\u00ed\u010dit ne\u017e \u0161el. Nebo to mo\u017en\u00e1 bylo t\u00edm, \u017ee bylo po\u0161mourno, a tak slune\u010dn\u00ed br\u00fdle byly zbyte\u010dn\u00e9. Jakmile je ale nem\u011bl, musel b\u00fdt namalovan\u00fd. P\u0159ipadal by si velice divn\u011b, kdyby nebyl. <\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bkoval bohu za to, \u017ee se vyr\u00e1b\u00ed tak velk\u00e9 kabelky a cel\u00fd n\u00e1kup v igelitce se mu do n\u00ed ve\u0161el. Chodit s igelitkou bylo toti\u017e krajn\u011b nevkusn\u00e9 pro jeho osobu. P\u0159ipadal by si pod\u0159adn\u011b. Jako n\u011bjak\u00fd soci\u00e1ln\u011b pozadu.<\/div>\n
<\/div>\n
Poku\u0159oval si spokojen\u011b a sebejist\u011b vstoupil na p\u016fdu skate parku. Mo\u017en\u00e1 byl paranoidn\u00ed, ale p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee nikdy d\u0159\u00edv p\u0159es skate park tak \u010dasto nechodil, a najednou ono m\u00edsto nav\u0161t\u011bvuje a\u017e moc \u010dasto. Dokonce se z\u00e1jmem pohl\u00ed\u017e\u00ed na kluky, kte\u0159\u00ed se p\u0159edv\u00e1d\u00ed p\u0159ed d\u00edvkami. <\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159\u00edzraku!“ usly\u0161el kdesi za sebou. Ztuhl. To je Tom. A vol\u00e1 na n\u011bj.<\/div>\n
Necht\u011bl se hned ot\u00e1\u010det. Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pal, pro\u010d mu Tom dal zrovna tohle osloven\u00ed, ale l\u00edbilo se mu to. P\u016fsobilo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. A podle toho mu bylo nanejv\u00fd\u0161 jasn\u00e9, \u017ee to je Tom. Nikdo jin\u00fd mu takhle ne\u0159\u00edkal. V duchu se zaradoval, i kdy\u017e na tv\u00e1\u0159i to nedal zn\u00e1t. Oto\u010dil se po hlase. Tom st\u00e1l kousek od n\u011bj a v dlan\u00edch sv\u00edral lahev s vodou. O\u010dividn\u011b \u010derstv\u011b napu\u0161t\u011bnou. <\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdravil a lehce se pousm\u00e1l. Tom byl trochu p\u0159ekvapen\u00fd. M\u011bl sice v pam\u011bti, co mu Bill sl\u00edbil, ale nau\u010dil se moc takov\u00fdm slov\u016fm nev\u011b\u0159it. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b byl r\u00e1d, \u017ee ho vid\u00ed.<\/div>\n
Pomalu k n\u011bmu cupitav\u00fdm krokem do\u0161el, tak akor\u00e1t. Ne moc bl\u00edzko, necht\u011bl, aby byl Billovi nep\u0159\u00edjemn\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e je. Stydliv\u011b sklopil o\u010di a usm\u00e1l se t\u00e9\u017e.
„Tak tys p\u0159ece jen p\u0159i\u0161el,“ \u0161pitnul potichu a letmo zavadil pohledem o Billa, ne\u017e znova z\u00edral na jeho \u0161pi\u010dky bot. Byly zaj\u00edmav\u00e9. Nebyl to ale d\u016fvod toho, pro\u010d se tam d\u00edval.
„Jo, sl\u00edbil jsem ti to,“ Bill p\u016fsobil zak\u0159iknut\u011b. „A j\u00e1 sliby pln\u00edm, Tome,“ klesl hlasem, vyhled\u00e1val o\u010dn\u00ed kontakt. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl vid\u011bt Tomovu k\u0159ehkost.<\/div>\n
„Ale nemusel jsi,“ pokr\u010dil Tom lehce rameny. Sliby se sice m\u011bly plnit, ale v jeho p\u0159\u00edpad\u011b by se nedivil, kdyby ne.
„J\u00e1 v\u00edm. Ale kdy\u017e sl\u00edb\u00edm, tak spln\u00edm. Co\u017e je u m\u011b co \u0159\u00edct. M\u00e1lokdy n\u011bco slibuju.“ Zalovil v kabelce a vyt\u00e1hl igelitku se v\u0161\u00edm. S m\u00fddlem, Colou a i n\u011bjak\u00fdm t\u00edm j\u00eddlem. Podal ji Tomovi a ten si ji v\u00e1hav\u011b vzal. Nakoukl do n\u00ed a n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. <\/div>\n
„To jsou asi tvoje v\u011bci,“ pod\u00e1val mu ta\u0161ku zp\u00e1tky, ale Bill jen nesouhlasn\u011b kroutil hlavou.<\/div>\n
„Kdepak, donesl jsem ti SL\u00cdBEN\u00c9 m\u00fddlo,“ dal d\u016fraz na ono slovo. „A abych nevypadal jako chrtna, a hlavn\u011b, abych ti ud\u011blal radost, tak n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo a pit\u00ed. Dokonce tam m\u00e1\u0161 \u010dasopis, m\u011b tohle moc nebav\u00ed, ale jsou tam r\u016fzn\u011b drby,“ za\u010dal Bill rychle pov\u00eddat a s\u00e1m od sebe p\u0159istoupil k Tomovi a hrabal se mu ji\u017e v jeho igelitce a ukazoval mu obsah ta\u0161ky. „M\u00e1\u0161 tu jablka, abys m\u011bl na ve\u010der. Taky n\u011bjak\u00fd chleba a pit\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee pije\u0161 Colu,“ mlel rychle a Tom pouze z\u00edral.<\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ Nesta\u010dil se divit. Ne\u010dekal by to. Ne tohle. „To… to jsi ale nemusel. D\u011bkuju,“ nev\u011bd\u011bl co jin\u00e9ho by m\u011bl \u0159\u00edct.
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d. Hlavn\u011b si to hl\u00eddej, a\u0165 ti to nevezme n\u011bkdo jinej,“ pok\u00fdval Bill starostliv\u011b hlavou a op\u0159el se o jednu z ramp. Hned ale ucukl, kdy\u017e po ramp\u011b sjel n\u011bkdo na prkn\u011b.
„Neboj. Pohl\u00edd\u00e1m si to.“ P\u0159ikyvoval Tom <\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f jinam, tady je to nebezpe\u010dn\u00fd. Ned\u00e1vaj\u00ed pozor. Je\u0161t\u011b mi t\u011b p\u0159ejedou,“ ani si to neuv\u011bdomil a vzal Billa za loket. Ruce m\u011bl \u010dist\u00e9, v\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el z Kauflandu. A odvedl Billa o kus d\u00e1l, ke sv\u00e9mu \u00fakrytu. Bill jen vyt\u0159e\u0161til o\u010di a z\u00edral na svou pa\u017ei, kterou jemn\u011b, a\u010d pevn\u011b, sv\u00edrala Tomova dla\u0148. Bill si prohl\u00ed\u017eel v t\u00e9hle kr\u00e1tk\u00e9 chvilce Tomovy prsty a t\u011blem mu projelo cosi podivn\u00e9ho.<\/div>\n
Rad\u011bji co nej\u0161etrn\u011bji vymanil svoji ruku z jeho sev\u0159en\u00ed, aby ho ty pocity p\u0159e\u0161ly. Necht\u011bl se jimi moc zab\u00fdvat. Tom sroloval igelitku a polo\u017eil ji do sv\u00e9ho \u00fakrytu. C\u00edtil se op\u011bt pln\u00fd energie a pohody. Billova p\u0159\u00edtomnost mu v tomhle napom\u00e1hala. <\/div>\n
<\/div>\n
„Ty se l\u00ed\u010d\u00ed\u0161?“ po\u0161kr\u00e1bal se na sp\u00e1nku. Vlastn\u011b mu o\u010di je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Bill m\u011bl v\u017edy br\u00fdle. P\u0159ekvapilo ho to, ale nemohl \u0159\u00edct, \u017ee se mu to nel\u00edb\u00ed.
„Jo. V\u011bt\u0161inou v\u017edycky. Kdy\u017e nejsem l\u00ednej, a to pak nosim brejle,“ zasm\u00e1l se Bill a op\u0159el se o kraj betonu. <\/div>\n
Tom si cht\u011bl zal\u00e9zt spole\u010dn\u011b s n\u00edm dovnit\u0159, ale musel si jej st\u00e1le pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017eet. Jeho o\u010di… byly tak hlubok\u00e9 a \u010diteln\u00e9. Jako by Bill mluvil pohledem. V\u016fbec v nich nevid\u011bl n\u011bco povrchn\u00edho. Ur\u010dit\u011b skr\u00fdval v sob\u011b prav\u00e9 j\u00e1, Tom si to v hlav\u011b \u0159\u00edkal a p\u0159esv\u011bd\u010doval se.
„M\u00e1\u0161 moc hezk\u00e9 o\u010di. Takov\u00e9… uhran\u010div\u00e9,“ brouknul Tom a opravdu vlezl pod rampu. Mal\u00fdm gestem nazna\u010dil Billovi, aby jej n\u00e1sledoval. Neodolal a musel hm\u00e1tnout v igelitce po jablku. Zad\u00edval se na Colu. Nepil ji, pon\u011bvad\u017e jej po n\u00ed v\u017edy bolel \u017ealudek, ale kv\u016fli Billovi ji vyzunkne.<\/div>\n
Bill v\u00e1hav\u011b nakr\u010dil \u010delo. P\u0159i\u0161lo mu trochu divn\u00e9 tam l\u00e9zt. M\u00edrn\u011b \u0161pulil rty v zamy\u0161len\u00ed, ale nakonec se sehnul a vlezl za n\u00edm. Z\u016fstal ale dost u kraje, aby m\u011bl p\u0159\u00edpadn\u011b co nejsnadn\u011bj\u0161\u00ed mo\u017enost \u00faniku. St\u00e1t se mohlo cokoliv a Bill byl ostra\u017eit\u00fd. Tom to podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, ale nic ne\u0159\u00edkal. Vlastn\u011b Billa trochu ch\u00e1pal. Na jeho m\u00edst\u011b by se mo\u017en\u00e1 taky ob\u00e1val. Ale Tom by mu nemohl ubl\u00ed\u017eit. Ani by mu neukradl tkani\u010dku u boty, nato\u017e n\u011bco v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome pro\u010d sp\u00e1v\u00e1\u0161 tady?“ zatv\u00e1\u0159il se Bill bolestn\u011b. Bylo to sakra nepohodln\u00e9 a jen z p\u0159edstavy \u017ee by tu spal, ho bolely z\u00e1da. Nedej bo\u017ee, kdyby to opravdu m\u011bl ud\u011blat.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj letmo pod\u00edval Ono jablko bylo zelen\u00e9 a Tomovi se okam\u017eit\u011b na jazyku seb\u011bhly sliny. Tato jablka jsou pln\u00e1 \u0161\u0165\u00e1vy, a to znamen\u00e1, \u017ee dostane dal\u0161\u00ed tekutinu do sv\u00e9ho t\u011bla. Kone\u010dn\u011b n\u011bjak\u00e9 vitam\u00edny.
„Tady m\u00e1m klid…“ \u0161pitnul Tom, zakousl se pln\u011b do ovoce a p\u0159iv\u0159el o\u010di nad tou dokonalou chut\u00ed. „Necht\u011bl jsem b\u00fdt n\u011bkde na n\u00e1dra\u017e\u00edch a podobn\u011b,“ huhlal s plnou pusou a stydliv\u011b pohl\u00ed\u017eel na Billa. C\u00edtil se trapn\u011b, \u017ee p\u0159it\u00e1hl n\u011bkoho tak luxusn\u011b oble\u010den\u00e9ho a z lep\u0161\u00ed spole\u010dnosti sem, kde \u017eil.
„Mus\u00ed t\u011b tu bolet z\u00e1da,“ nam\u00edtnul \u010dernovl\u00e1sek a zamra\u010den\u011b se p\u0159edklonil dop\u0159edu. Nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho \u0159\u00edct. S\u00e1m netu\u0161il, co by d\u011blal na jeho m\u00edst\u011b a jako bezdomovec se pohodl\u00ed nejsp\u00ed\u0161 nedo\u010dk\u00e1te. <\/p>\n

Tom si poposedl a oto\u010dil se \u010delem k Billovi. Ten znejist\u011bl znovu a jaksi se st\u00e1hl do sebe. Bylo mu celkem chladno.
„Pro\u010d jsi mi donesl j\u00eddlo? A nevad\u00ed ti, \u017ee ti tyk\u00e1m? Kolik ti je? Nechce se mi ti vykat, kdy\u017e u\u017e… se docela zn\u00e1me,“ kulil na n\u011bj Tom sv\u00e9 o\u010di. Vypadaly jak kor\u00e1lky. Zv\u011bdav\u00e9 a nejist\u00e9. Pln\u00e9 ot\u00e1zek.
„M\u00e1\u0161 moc ot\u00e1zek najednou, u\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, abys mluvil postupn\u011b,“ zabru\u010del nerv\u00f3zn\u011b Bill a sledoval Tomova \u00fasta vln\u00edc\u00ed se t\u00edm, jak jedl. M\u011bl p\u011bkn\u00e9 rty, pln\u00e9 a vl\u00e1\u010dn\u00e9. Bill zakroutil hlavou a prohr\u00e1bnul si svou vlnu natu\u017een\u00fdch vlas\u016f. Zase p\u0159em\u00fd\u0161lel nesmysln\u011b jako p\u0159edt\u00edm, kdy mu myl z\u00e1da. Co z\u00e1da! Boky a skoro b\u0159\u00ed\u0161ko!
„Neptej se m\u011b na to pro\u010d, prost\u011b jsem ti cht\u011bl ud\u011blat radost. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e…“ jeho my\u0161lenky byly nevy\u0159\u010deny. Nemohl mu p\u0159iznat n\u011bjak\u00fd pocit nezn\u00e1m\u00e9 l\u00edtosti k jeho osob\u011b, \u010di co to bylo. Bill to nech\u00e1pal, a hlavn\u011b to ani pochopit necht\u011bl. „Vypadal jsi huben\u011b a kru\u010delo ti v \u017ealudku. Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d bych ti nem\u011bl don\u00e9st n\u011bco dobr\u00e9ho, kdy\u017e ti to prosp\u011bje. A je mi dvacet,“ mumlal nerv\u00f3zn\u011b Bill a bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Divn\u011b a a\u017e blb\u011b. Necht\u011bl tu b\u00fdt a z\u00e1rove\u0148 ano. L\u00edbilo se mu sledovat n\u011bco, za co mohl a bylo to k u\u017eitku. <\/p>\n

Tom ztratil slova. P\u0159i\u0161lo mu to na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru mil\u00e9 a dobrotiv\u00e9. V jeho duhovk\u00e1ch se odr\u00e1\u017eela vd\u011b\u010dnost a \u00facta. Jeho P\u0159\u00edzrak je tak hodn\u00fd, a zrovna na n\u011bj. Mo\u017en\u00e1 nen\u00ed na ostatn\u00ed. I kdy\u017e… ne, Tom zase bloudil kdesi v nezn\u00e1m\u00fdch kon\u010din\u00e1ch mozkov\u00fdch z\u00e1vit\u016f a d\u011blal si dedukce podle sv\u00fdch pocit\u016f.
„P\u0159\u00edzraku?“ \u0159ekl potichu Tom a zvedl ustra\u0161en\u011b pohled k Billovi.
„Co?“ ot\u00e1zal se. Nevn\u00edmal. Vyhledal s Tomem o\u010dn\u00ed kontakt a strnule sed\u011bl. Tom se zhluboka nadechl a nevinn\u011b promluvil: ,,J\u00e1… m\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Bill v prvn\u00ed moment vyt\u0159e\u0161til o\u010di na Tomovo t\u011blo \u0159\u00edt\u00edc\u00ed se do vody, ale v z\u00e1p\u011bt\u00ed to nevydr\u017eel a dostal neskute\u010dn\u00fd z\u00e1chvat sm\u00edchu. P\u0159ipl\u00e1cl si ruku na \u00fasta a cht\u011bl se uklidnit, ale ne\u0161lo to. Kor kdy\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-10987","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10987","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10987"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10987\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10987"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10987"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10987"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}