{"id":10997,"date":"2010-08-11T16:00:00","date_gmt":"2010-08-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10970"},"modified":"2010-08-11T16:00:00","modified_gmt":"2010-08-11T15:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/11\/najdu-tve-srdce-46\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 46."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tomovy o\u010di jen p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly a spo\u010dinuly sv\u00fdm pohledem na \u010dernovlas\u00e9m mlad\u00edkovi, st\u00e1le sed\u00edc\u00edm na k\u0159esle. Op\u011btoval pohled Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00fd se setkal s t\u00edm jeho, a t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/span><\/div>\n
„Chci odtud odej\u00edt, Tome. Co nejd\u0159\u00edv to bude mo\u017en\u00e9,“ za\u0161eptal a sklopil sv\u016fj pohled n\u011bkam dol\u016f, vyh\u00fdbaj\u00edc se tak tomu Tomovu, kter\u00fd k n\u011bmu Tom okam\u017eit\u011b vyslal.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nev\u011bdomky p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b, st\u00e1le v\u0161ak up\u00edral pohled na Billa p\u0159ed sebou. Nemohl uv\u011b\u0159it vlastn\u00edm u\u0161\u00edm, nemohl, necht\u011bl. O\u010dek\u00e1val v\u0161echno, tohle v\u0161ak ne. V tomto okam\u017eiku nebyl schopen ni\u010deho, my\u0161lenky, kter\u00e9 a\u017e dote\u010f v\u00ed\u0159ily v jeho hlav\u011b, n\u00e1hle zmizely n\u011bkam do nezn\u00e1ma… a on svou mysl nedok\u00e1zal soust\u0159edit na nic. Odr\u00e1\u017eela se v n\u00ed jen Billova slova, zn\u011bla v Tomov\u00fdch u\u0161\u00edch jako ozv\u011bna… a on se nedok\u00e1zal probrat z toho prvotn\u00edho \u0161oku, kter\u00fd mu jejich v\u00fdznam zp\u016fsobil. Tohle nemohla b\u00fdt pravda… tohle ne.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„A-ale… p-pro\u010d?“ t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem za\u0161eptal prvn\u00ed ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu p\u0159il\u00e9tla na jazyk a o\u010dima se st\u00e1le vp\u00edjel do chlapce p\u0159ed sebou.<\/span><\/div>\n
Bill sed\u011bl na okraji k\u0159esla a se sklopenou hlavou si v mysli formuloval v\u0161echny my\u0161lenky a sv\u00e9 kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Kdy\u017e se v\u0161ak k jeho u\u0161\u00edm dolinula Tomova tich\u00e1 ot\u00e1zka, ti\u0161e vydechl a vzhl\u00e9dnul k mlad\u00edkovi p\u0159ed sebou. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom si zaslou\u017e\u00ed vysv\u011btlen\u00ed… a to mu cht\u011bl pr\u00e1v\u011b d\u00e1t.<\/span><\/div>\n
„Oba moc dob\u0159e v\u00edme pro\u010d, Tome. Ty i Hailie, vy oba si zaslou\u017e\u00edte n\u011bkoho, kdo se o v\u00e1s bude starat a s k\u00fdm budete tvo\u0159it opravdovou rodinu. Hailie si zaslou\u017e\u00ed maminku, kter\u00e1 na ni bude hodn\u00e1 a bude ji milovat. N\u011bkoho, kdo j\u00ed nahrad\u00ed Ann. A tu j\u00e1 j\u00ed nahradit nedok\u00e1\u017eu,“ za\u0161eptal d\u016fvod sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed a sklopil sv\u016fj pohled. Necht\u011bl vid\u011bt Tomovu tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eela, necht\u011bl vid\u011bt slzy, kter\u00e9 se za\u010d\u00ednaly vkr\u00e1dat do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed. D\u011blaly to cel\u00e9 je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00edm, nutily Billa, aby se p\u0159estal br\u00e1nit pocitu, kter\u00fd v jeho srdci vzkl\u00ed\u010dil a rostl st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc… a br\u00e1nil mu v jeho rozhodnut\u00ed. Pocitu kr\u00e1sn\u00e9 \u010dist\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00fd k Tomovi, stoj\u00edc\u00edmu p\u0159ed sebou, c\u00edtil…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\n
Prudce zavrt\u011bl hlavou a rychle z n\u00ed vyhnal v\u0161echny ty zbyte\u010dn\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 jej jen zrazovaly od toho, co se chystal ud\u011blat. U\u017e v\u010dera ve\u010der, kdy\u017e nad celou situac\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel, si uv\u011bdomil, \u017ee jeho odchod by mo\u017en\u00e1 mnoh\u00e9 vy\u0159e\u0161il… a te\u010f u\u017e se pevn\u011b rozhodl. N\u011bkdo z nich musel ustoupit… a te\u010f byla \u0159ada na n\u011bm.<\/span><\/div>\n
„J-j\u00e1 nechci… nechci, abys… abys od n\u00e1s ode\u0161el. V\u0161echno bude zase tak jako d\u0159\u00edv,“ Tomova slova protrhla ticho mezi nimi a Tom pla\u010dtiv\u011b vzhl\u00e9dnul k \u010dernovlas\u00e9mu mlad\u00edkovi, sesouvaj\u00edc se k jeho noh\u00e1m.<\/span><\/div>\n
C\u00edtil slzy, kter\u00e9 se s Billov\u00fdmi slovy nemilosrdn\u011b vkradly do jeho o\u010d\u00ed a voln\u011b st\u00e9kaly po jeho tv\u00e1\u0159i, v t\u00e9to chv\u00edli mu to v\u0161ak bylo \u00fapln\u011b jedno. Nedok\u00e1zal potla\u010dit bolest a zklam\u00e1n\u00ed, i kdyby tis\u00edckr\u00e1t cht\u011bl… a on necht\u011bl ani na okam\u017eik. V jeho hlav\u011b za\u010dalo v\u00ed\u0159it nes\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek, p\u0159esto se v\u0161ak nezmohl na nic, ne\u017e na p\u00e1r slov, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b vyslovil. Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a nechal hork\u00e9 slzy voln\u011b st\u00e9kat po sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. A\u017e te\u010f, te\u010f si uv\u011bdomoval, co v\u0161echno by s Billov\u00fdm odchodem ztratil. Bezpe\u010d\u00ed, jistotu, \u0161t\u011bst\u00ed… a l\u00e1sku.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Billovy o\u010di sklopily sv\u016fj pohled a Bill se zad\u00edval na Toma, kter\u00fd jen bezmocn\u011b kle\u010del u jeho nohou. Zavrt\u011bl hlavou a dlan\u00ed jemn\u011b spo\u010dinul na jeho tv\u00e1\u0159i, n\u011b\u017en\u011b ji hlad\u00edc. C\u00edtil, jak jej zabolelo u srdce, kdy\u017e na b\u0159\u00ed\u0161k\u00e1ch prst\u016f uc\u00edtil stopy slz, kter\u00e9 st\u00e1le st\u00e9kaly po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/span><\/div>\n
„Nic nebude tak jako d\u0159\u00edv, Tome. M\u00e1\u0161 drah\u00e9 auto, kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm, dobrou pr\u00e1ci… a tak\u00e9 kr\u00e1snou malou hol\u010di\u010dku, kter\u00e1 ti bude d\u011blat jen radost. Jsi kr\u00e1sn\u00fd, pohledn\u00fd mu\u017e, m\u016f\u017ee\u0161 si vyb\u00edrat, jak chce\u0161 a \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u00edvka t\u011b neodm\u00edtne. Hailie pot\u0159ebuje matku, Tome, a ty jako jej\u00ed otec by ses o to m\u011bl postarat. Vy oba budete \u0161\u0165astn\u00ed, t\u00edm jsem si jist\u00fd. Najde\u0161 si n\u011bkoho, kdo se bude l\u00edbit v\u00e1m ob\u011bma a kv\u016fli kter\u00e9mu nebude\u0161 muset s Haili\u00ed bojovat. J\u00e1 se vr\u00e1t\u00edm zp\u00e1tky do sv\u00e9ho bytu a do agentury, mo\u017en\u00e1 si najdu jinou pr\u00e1ci. Bude to tak pro n\u00e1s v\u0161echny lep\u0161\u00ed. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee ano,“ odv\u011btil popravd\u011b a rozhodn\u011b se zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly. Opravdu si myslel, \u017ee jeho odchod je t\u00edm nejlep\u0161\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm pro v\u0161echny… a cht\u011bl si za t\u00edm tak\u00e9 st\u00e1t.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tomovy o\u010di oplatily jeho pohled, nato jej v\u0161ak sklopily a Tom pok\u00fdval hlavou. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 smysl Billa k n\u011b\u010demu p\u0159emlouvat a p\u0159esv\u011bd\u010dovat, kdy\u017e u\u017e je pevn\u011b rozhodnut\u00fd.<\/span><\/div>\n
„Dob\u0159e, br\u00e1nit ti nebudu. Je to tvoje rozhodnut\u00ed,“ za\u0161eptal, v duchu se v\u0161ak fackoval za svou odpov\u011b\u010f. Kdo jin\u00fd by v tom m\u011bl Billovi zabr\u00e1nit… ne\u017e on?<\/span><\/div>\n
Ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct nebo nam\u00edtnout, ticho mezi nimi protrhla Billova slova.<\/span><\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ odv\u011btil a pok\u00fdval hlavou stejn\u011b jako Tom.<\/span><\/div>\n
„Pen\u00edze po\u0161lu na \u00fa\u010det agentury,“ dodal a sklopil pohled. Nedok\u00e1zal se na n\u011bj d\u00e9le d\u00edvat.<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ Billovo tich\u00e9 \u0161pitnut\u00ed se k jeho u\u0161\u00edm dolinulo jako odpov\u011b\u010f a Bill vstal z k\u0159esla.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Naposled se zad\u00edval na mlad\u00edka, st\u00e1le kle\u010d\u00edc\u00edho na zemi… a nato pomalu zam\u00ed\u0159il k chodb\u011b. Jeho nitro k\u0159i\u010delo, jeho srdce sv\u00edrala bolest a strach… p\u0159esto se nedok\u00e1zal oto\u010dit zp\u011bt. Tento boj nevyhr\u00e1l, te\u010f bylo jen na n\u011bm, jak se s t\u00edm vyrovn\u00e1. Pora\u017een\u011b sklopil hlavu a tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky zam\u00ed\u0159il na chodbu ke sv\u00e9mu pokoji…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Po\u010dkej,“ jemn\u00fd, medov\u00fd hlas se dolinul k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm a nadobro tak zastavil jeho kroky. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pootev\u0159el \u00fasta a rychle se oto\u010dil, jakoby na n\u011bco \u010dekal. Pozvedl sv\u016fj, a\u017e dote\u010f sklopen\u00fd pohled, a vzhl\u00e9dnul k Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se okam\u017eit\u011b up\u0159ely do t\u011bch jeho.<\/span><\/div>\n
Tom n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a h\u0159betem ruky si ot\u0159el posledn\u00ed stopy slz na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Necht\u011bl te\u010f plakat. Tohle byla jeho posledn\u00ed \u0161ance a on ji necht\u011bl promarnit za \u017e\u00e1dnou cenu.<\/span><\/div>\n
Popo\u0161el a\u017e k n\u011bmu a zad\u00edval se do jeho tv\u00e1\u0159e, vzhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed k t\u00e9 jeho. Jejich spole\u010dn\u00fd osud byl te\u010f jen a jen v jeho rukou.<\/span><\/div>\n
„Pod\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed… a \u0159ekni, \u017ee chce\u0161 odej\u00edt,“ za\u0161eptal zast\u0159en\u00fdm, av\u0161ak pevn\u00fdm hlasem a nep\u0159est\u00e1val se d\u00edvat do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Cht\u011bl to sly\u0161et je\u0161t\u011b jednou, cht\u011bl, aby mu to Bill \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima. Cht\u011bl ta slova sly\u0161et z jeho \u00fast. Slova, kter\u00e1 by zabila to posledn\u00ed sem\u00ednko nad\u011bje, kter\u00e9 v jeho zoufal\u00e9m srdci st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159eb\u00fdvalo.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Billova v\u00ed\u010dka se na okam\u017eik p\u0159iv\u0159ela a Bill si t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b skousl rty. Ti\u0161e vydechl a pomalu, pora\u017een\u011b sklopil svou tv\u00e1\u0159. Nedok\u00e1zal to. Hlas se mu vytratil, hrdlo st\u00e1hlo… a on nedok\u00e1zal vyslovit t\u011bch p\u00e1r slov, kter\u00e1 pro n\u011bj byla je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed pouhou mali\u010dkost\u00ed. Nedok\u00e1zal se d\u00edvat do t\u011bch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed a \u0159\u00edci n\u011bco, \u010demu se jeho srdce tolik br\u00e1nilo. Nedok\u00e1zal mu lh\u00e1t do o\u010d\u00ed, nedok\u00e1zal k n\u011bmu ani pozvednout sv\u016fj sklopen\u00fd pohled, kter\u00fd zavrt\u00e1val st\u00e1le hloub\u011bji a hloub\u011bji do zem\u011b. Nedok\u00e1zal jednou pouhou v\u011btou zab\u00edt to, co vzkl\u00ed\u010dilo a rostlo v jeho srdci. Jeho l\u00e1sku k Tomovi…<\/span><\/div>\n
Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a nechal prvn\u00edch p\u00e1r slz st\u00e9kat po sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i… stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jemn\u00e1, hebk\u00e1 dla\u0148 spo\u010dinula na jeho tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b ji pohladila, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f st\u00edraj\u00edc mokr\u00e9 stopy slz.<\/span><\/div>\n
„Billi,“ Tomovo n\u011b\u017en\u00e9 osloven\u00ed se dolinulo k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm jako rajsk\u00e1 hudba a Tom se zad\u00edval na to kr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou, kter\u00e9 te\u010f ut\u00edkalo sv\u00fdm pohledem p\u0159ed t\u00edm jeho.<\/span><\/div>\n
V jeho o\u010d\u00edch na okam\u017eik zaz\u00e1\u0159ily jisk\u0159i\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed a na jeho rtech se us\u00eddlil jemn\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u011bd\u011bl to, u\u017e od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee Billovo rozhodnut\u00ed nebylo to, co Bill doopravdy cht\u011bl. Bylo to n\u011bco, co Bill pova\u017eoval za svou povinnost, doopravdy se tomu v\u0161ak br\u00e1nil. Tam uvnit\u0159 n\u011bj, uprost\u0159ed t\u00e9 bij\u00edc\u00ed v\u011bci, se odehr\u00e1valo \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e to, co jeho \u00fasta \u0159\u00edkala nahlas. A Tom to c\u00edtil. A nejen c\u00edtil, te\u010f u\u017e to i v\u011bd\u011bl a byl si t\u00edm jist\u00fd. V\u017edy\u0165 d\u016fkaz m\u011bl p\u0159ed sv\u00fdma o\u010dima… a v\u00edc ne\u017e jen to.<\/span><\/div>\n
Pousm\u00e1l se a pomalu, n\u011b\u017en\u011b si Billovu tv\u00e1\u0159 pozvedl do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. D\u00edval se do t\u011bch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, pln\u00fdch slz a jasn\u011b si v nich dok\u00e1zal p\u0159e\u010d\u00edst my\u0161lenky \u010dernovlas\u00e9ho chlapce. Dok\u00e1zaly prozradit v\u00edc, mnohem v\u00edc, ne\u017e by si Bill mohl myslet.<\/span><\/div>\n
„Nechce\u0161,“ Tom\u016fv tich\u00fd hlas protrhl ticho mezi nimi a Tom se op\u011bt zad\u00edval na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou. Jedin\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou bylo odpov\u011bd\u00ed jim ob\u011bma… a nadobro tak zni\u010dilo tu pevnou, ledovou ze\u010f, kter\u00e1 mezi nimi na chv\u00edli vznikla. Te\u010f tu v\u0161ak nebyla. Byli tu jen oni dva… a jejich srdce, st\u00e1le ho\u0159\u00edc\u00ed pro toho druh\u00e9ho…<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Tepl\u00e1, l\u00e1skypln\u00e1 n\u00e1ru\u010d toho druh\u00e9ho – to bylo to, co te\u010f oba tolik pot\u0159ebovali. St\u00e1li uprost\u0159ed ob\u00fdv\u00e1ku a p\u0159\u00edmo nal\u00e9hav\u011b se obj\u00edmali, nevn\u00edmaj\u00edc nic kolem sebe. Najednou je od sebe nedok\u00e1zalo odtrhnout nic, t\u00edm si byli oba jist\u00ed. Klid, bezpe\u010d\u00ed a jistotu nach\u00e1zeli v n\u00e1ru\u010di a objet\u00ed toho druh\u00e9ho a l\u00e1ska, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se v\u0161ude kolem nich, d\u011blala jejich spojen\u00ed je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm. Oba c\u00edtili l\u00e1sku a bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho… nic v\u00edc u\u017e ke \u0161t\u011bst\u00ed nepot\u0159ebovali.<\/span><\/div>\n
„Nikdy t\u011b nenech\u00e1m odej\u00edt, Bille. Na to t\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 miluju,“ Tomova slova protrhla ticho v pokoji a vyvolala tak \u010dernovlas\u00e9mu chlapci jemn\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech.<\/span><\/div>\n
C\u00edtil h\u0159ejiv\u00fd pocit tepla, kter\u00fd v jeho srdci Tomova slova zanechala a podv\u011bdom\u011b se k n\u011bmu p\u0159itulil je\u0161t\u011b v\u00edc. Vdechoval jeho v\u016fni, tulil se do jeho h\u0159ejiv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka nad l\u00e1skypln\u00fdmi polibky, kter\u00e9 c\u00edtil na sv\u00fdch vlasech. Teprve te\u010f, v Tomov\u011b l\u00e1skypln\u00e9m objet\u00ed, si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, jak hloup\u00fd byl, kdy\u017e cht\u011bl od n\u011bj odej\u00edt. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee by sv\u00fdm odchodem ubl\u00ed\u017eil nejen sob\u011b, ale tak\u00e9 Tomovi. Od prvn\u00edho probl\u00e9mu, kter\u00fd se v jejich vztahu vyskytl, cht\u011bl zbab\u011ble ut\u00e9ci. Jak jen nad t\u00edm mohl v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161let?<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky. Stra\u0161n\u011b moc, Tome,“ vydechl ti\u0161e a vzhl\u00e9dnul k t\u011bm n\u00e1dhern\u00fdm mandlov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se st\u0159etly s t\u011bmi jeho v jednom jedin\u00e9m pohledu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jejich rty si k sob\u011b na\u0161ly cestu rychle, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle na to, aby sta\u010dili cokoli \u0159\u00edct \u010di jen nam\u00edtnout. Splynuly v polibc\u00edch, dlouh\u00fdch polibc\u00edch, pln\u00fdch n\u011bhy a l\u00e1sky.<\/span><\/div>\n
Billovy rty vzaly ty Tomovy naposled mezi sebe a Bill se od Toma na okam\u017eik odpojil, aby nabral dech, znova se vracej\u00edc k jeho rt\u016fm.<\/span><\/div>\n
„Neodejdu… slibuju…“ za\u0161eptal do polibku a objal Toma je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Najednou mu bylo \u00fapln\u011b ukraden\u00e9, jak se k n\u011bmu Hailie bude chovat a co mu provede p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. M\u011bl tady je\u0161t\u011b svou l\u00e1sku… a o tu cht\u011bl bojovat st\u016fj co st\u016fj.<\/span><\/div>\n
Pomalu se odpojil od Tomov\u00fdch rt\u016f a vzhl\u00e9dnul k jeho o\u010d\u00edm.<\/span><\/div>\n
„A-ale… co chce\u0161 d\u011blat, Tome? Co… co bude d\u00e1l?“ za\u0161eptal a st\u00e1le se d\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Nenapadalo jej nic, co by mohlo celou situaci vy\u0159e\u0161it… stejn\u011b, jako i Toma.<\/span><\/div>\n
Ti\u0161e vydechl a v hlav\u011b se sna\u017eil naj\u00edt n\u011bco, co by jim mohlo pomoci. \u017d\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed v\u0161ak nenach\u00e1zel… mo\u017en\u00e1 jen jedno, jedin\u00e9…<\/span><\/div>\n
„Mus\u00edme b\u00fdt trp\u011bliv\u00ed, hodn\u011b trp\u011bliv\u00ed, Bille, a hlavn\u011b… hlavn\u011b mus\u00edme dr\u017eet p\u0159i sob\u011b. T\u0159eba to cel\u00e9 situaci jen pom\u016f\u017ee… a n\u00e1m taky. Bez tebe to ale s\u00e1m nezvl\u00e1dnu, Bille. Pot\u0159ebuju t\u011b… stra\u0161n\u011b moc t\u011b pot\u0159ebuju,“ za\u0161eptal a vid\u011bl, jak Bill souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Nahnul se k n\u011bmu a na d\u016fkaz sv\u00e9ho slibu jej pol\u00edbil\u2026 nato se v\u0161ak jeho t\u011blo ocitlo v t\u00e9 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1ru\u010di na sv\u011bt\u011b. U\u017easle zamrkal a p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dnul k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, na kter\u00e9 te\u010f pohr\u00e1val tajemn\u00fd \u00fasm\u011bv. Podv\u011bdom\u011b se pousm\u00e1l, a kdy\u017e zaznamenal Tomovy kroky, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed n\u011bkam na chodbu ke schod\u016fm, nedok\u00e1zal u\u017e v\u00edce potla\u010dovat svou zv\u011bdavost, kter\u00e1 v n\u011bm rostla st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc.<\/span><\/div>\n
„Kam m\u011b to un\u00e1\u0161\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal a nedok\u00e1zal d\u00e9le odol\u00e1vat \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd se vkradl na jeho rty. Op\u011bt vzhl\u00e9dnul k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i\u2026 a setkal se s p\u00e1rem dvou o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se up\u0159ely do t\u011bch jeho. C\u00edtil, jak se mu nad t\u00edm pohledem zatajil dech.<\/span><\/div>\n
„Do m\u00e9 lo\u017enice. Nechci us\u00ednat s\u00e1m\u2026 kdy\u017e m\u00e1m tak kr\u00e1sn\u00e9ho p\u0159\u00edtele. U\u017e nikdy, Bille,“ Tomova slova se dolinula k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm jako kr\u00e1sn\u00e1 ozv\u011bna a Bill jen ti\u0161e vydechl nad kr\u00e1sou toho tajemn\u00e9ho, zast\u0159en\u00e9ho hlasu, kter\u00fd mu st\u00e1le zn\u011bl v u\u0161\u00edch. Poznal by jej mezi tis\u00edci\u2026 a sta\u010dilo jen p\u00e1r slov, aby op\u011bt mohl obdivovat jeho kr\u00e1su, kterou na n\u011bm tolik miloval.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Ovinul sv\u00e9 pa\u017ee kolem Tomova krku, p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e k jeho hrudi a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, nech\u00e1vaj\u00edc se un\u00e1\u0161et podmanivou v\u016fn\u00ed a teplem n\u00e1ru\u010de sv\u00e9 l\u00e1sky. Nec\u00edtil u\u017e nic, jen p\u0159\u00edjemn\u00fd chlad b\u00edl\u00fdch pe\u0159in, ve kter\u00fdch se zanedlouho ocitl, l\u00e1skypln\u00e9 pohlazen\u00ed tepl\u00e9 dlan\u011b… a n\u011b\u017en\u00fd polibek, kter\u00fd mu byl vtisknut na rty spolu s p\u0159\u00e1n\u00edm dobr\u00e9 noci.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Rachel<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel „Co\u017ee?“ Tomovy o\u010di jen p\u00e1rkr\u00e1t zamrkaly a spo\u010dinuly sv\u00fdm pohledem na \u010dernovlas\u00e9m mlad\u00edkovi, st\u00e1le sed\u00edc\u00edm na k\u0159esle. Op\u011btoval pohled Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00fd se setkal s t\u00edm jeho, a t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b pok\u00fdval hlavou. „Chci odtud odej\u00edt, Tome. Co nejd\u0159\u00edv to bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-10997","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10997","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10997"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10997\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10997"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10997"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10997"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}