{"id":11000,"date":"2010-08-10T18:30:00","date_gmt":"2010-08-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10973"},"modified":"2010-08-10T18:30:00","modified_gmt":"2010-08-10T17:30:00","slug":"heisenberg-academy-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/10\/heisenberg-academy-7\/","title":{"rendered":"Heisenberg Academy 7."},"content":{"rendered":"
autor: boyyouadrank<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"413\"<\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00e1bava p\u00e1te\u010dn\u00ed  noci<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pot\u00e9, co skon\u010dil d\u011bjepis, Tom sesb\u00edral sv\u00e9 knihy a str\u010dil je do batohu, d\u011bs\u00edce se toho, \u017ee ne\u017e skon\u010d\u00ed den, mus\u00ed j\u00edt je\u0161t\u011b na t\u011blocvik.  <\/div>\n
„Tome, po\u010dkej!“ Pohl\u00e9dl za sebe a vid\u011bl cul\u00edc\u00edho se Billa, jak se t\u00e1hne za n\u00edm. Po minul\u00e9 noci Tom Billa u\u017e nen\u00e1vid\u011bl o trochu m\u00ed\u0148. Samoz\u0159ejm\u011b, Bill st\u00e1le byl prud\u00e9rn\u00ed, rozmazlen\u00fd, sprost\u00fd, protivn\u00fd a otravn\u00fd, ale Tomova shov\u00edvavost k tomuhle v\u0161emu podstatn\u011b vzrostla.   <\/div>\n
Bill ho dohonil, poko\u017eku na l\u00edcn\u00edch kostech m\u011bl zarudlou z b\u011bhu.  <\/div>\n
„Nejde\u0161 na t\u011blocvik, \u017ee ne?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Nane\u0161t\u011bst\u00ed jdu,“ zamumlal Tom a p\u0159evr\u00e1til o\u010di.<\/div>\n
„Nuda! Nechce\u0161 to vynechat?“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom si odfrknul. „Vynechat a d\u011blat co? Ne, \u017ee bychom si mohli vyj\u00edt do m\u011bsta bez toho, aby n\u00e1s chytli. Bushido by byl v sedm\u00fdm nebi, kdyby n\u00e1s zase dostal.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, up\u0159\u00edmn\u011b, mus\u00ed\u0161 p\u0159estat b\u00fdt takov\u00e1 poseroutka,“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill. „Nav\u00edc, je prvn\u00ed p\u00e1tek v m\u011bs\u00edci. M\u00e1me takovou men\u0161\u00ed tradici, uvid\u00ed\u0161, kde j\u00e1, Andreas, Georg a Gustav chod\u00edme za \u0161kolu a relaxujem. Chce\u0161 se p\u0159idat k z\u00e1bav\u011b?“  <\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. Jasn\u011b,  \u017ee se k nim cht\u011bl p\u0159ipojit. V\u0161echno zn\u011blo l\u00e9pe, ne\u017e j\u00edt na t\u011bl\u00e1k a nechat po sob\u011b \u0159v\u00e1t Sakim.  <\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd!“ Vykvikl Bill. Popadl Tomovu ruku a nasm\u011broval ho opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, tak\u017ee zam\u00ed\u0159ili do budovy Franck.  <\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill zpomalil, oto\u010dil se a zad\u00edval se na Toma. „Co\u017ee?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom demonstrativn\u011b z\u00edral na jejich propleten\u00e9 ruce. Bill se zahih\u0148al, pokr\u010dil rameny, ale Tomovu ruku nepustil. Tomovi to bylo jedno.<\/div>\n
\n
–<\/p>\n<\/div>\n
Georg popot\u00e1hl z jointa a podal ho Tomovi. Tom se za\u0161klebil p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou. Georg pokr\u010dil rameny a nab\u00eddl ho Billovi. Bill pohl\u00e9dl na Toma, a pot\u00e9 zavrt\u011bl hlavou taky.  <\/div>\n
„Va\u0161e sm\u016fla, sle\u010dinky,“ Georg vystr\u010dil jazyk ven, ne\u017e tvrd\u011b nas\u00e1l znova.  <\/div>\n
„Jse\u0161 tak otravnej, kdy\u017e jsi sjetej,“ zavrt\u011bl Gustav hlavou a zm\u011bnil kan\u00e1l v televizi.<\/p>\n<\/div>\n
„Hej, sd\u00edlet znamen\u00e1 myslet na druh\u00e9!“ Zak\u0148u\u010del Andreas, nat\u00e1hnul se a vytrhl jointa Georgovi z \u00fast, na\u010de\u017e ho str\u010dil do sv\u00e9 vlastn\u00ed pusy. Nas\u00e1l, nosn\u00ed d\u00edrky se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily a o\u010di zav\u0159ely, jak se op\u0159el dozadu o postel.  <\/div>\n
„Oooh, zastav na tomhle!“ Georg uk\u00e1zal na televizi.<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Co?“ Gustav se oto\u010dil a z\u00edral na n\u011bj. Nebylo tam nic, ne\u017e jen nudn\u00e1 reklama na \u010disti\u010d pleti.  <\/div>\n
„Oh\u2026 zapome\u0148 na to. Myslel jsem, \u017ee vid\u00edm n\u011bjak\u00fd prsa,“ Georg za\u0161ilhal na televizi, mra\u010d\u00edc se, jak kontroloval obrazovku, zda tam n\u011bjak\u00e1 jsou. Pot\u00e9 si roztou\u017een\u011b povzdechl a pozvedl joint zp\u00e1tky, aby znova popot\u00e1hl.  <\/div>\n
„Hej, co je tohle?“ Tom ukazoval na ze\u010f, kde visel ter\u010d.  <\/div>\n
„\u0160ipky,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav jednodu\u0161e. Kdy\u017e se Andreas, Bill a Tom oto\u010dili a z\u00edrali na n\u011bj, jako by se zbl\u00e1znil, pokr\u010dil rameny a pohotov\u011b odpov\u011bd\u011bl. „Je to celkem z\u00e1bava, kdy\u017e nen\u00ed co jin\u00fdho d\u011blat.“<\/p>\n<\/div>\n
„Kde m\u00e1te \u0161ipky?“ zeptal se Tom a vstal. Bill mu prakticky sed\u011bl na kl\u00edn\u011b, tak\u017ee se svalil na zem, vypadaj\u00edc extr\u00e9mn\u011b zklaman\u011b.  <\/div>\n
„Tome, jsi tak uboh\u00fd,“ p\u0159evr\u00e1til Bill o\u010di a ura\u017een\u011b si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce.  <\/div>\n
„Vlastn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee Tom na n\u011bco k\u00e1pnul\u2026“ Andreas zah\u00fdbal sv\u00fdm skoro neviditeln\u00fdm blon\u010fat\u00fdm obo\u010d\u00edm a postavil se. Znal Georg\u016fv a Gustav\u016fv pokoj l\u00e9pe ne\u017e sv\u016fj vlastn\u00ed, proto\u017ee tr\u00e1vil v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u010dasu sj\u00ed\u017ed\u011bn\u00edm se tady, a tak rychle otev\u0159el dve\u0159e od sk\u0159\u00edn\u011b, vyno\u0159uj\u00edc se odtud s malou krabi\u010dkou plnou \u0161ipek.<\/p>\n<\/div>\n
Tom beze slov sebral \u0161ipku a postavil se naproti ter\u010di. Zav\u0159el jedno oko a po\u0159\u00e1dn\u011b zam\u00ed\u0159il, ne\u017e ji hodil. \u0160ipka p\u0159ist\u00e1la p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed. Bill nebyl moc ohromen\u00fd. Zaj\u00edmal by se v\u00edc, kdyby se Tom v\u011bnoval jemu, nam\u00edsto toho hloup\u00e9ho \u010derven\u00e9ho a b\u00edl\u00e9ho ter\u010de. Bill, n\u00e1hle velmi sexu\u00e1ln\u011b frustrovan\u00fd, se oto\u010dil na Georga, kter\u00fd se tup\u011b op\u00edral o postel a st\u00e1le m\u00edrumilovn\u011b kou\u0159il.  <\/div>\n
„Naval to!“ Utrhnul se na n\u011bj Bill, ch\u0148apaj\u00edc\u00ed po jointu. Str\u010dil ho mezi sv\u00e9 vlastn\u00ed rty a dlouze pot\u00e1hl, c\u00edtil, \u017ee \u00fa\u010dinek se dostavil okam\u017eit\u011b. Vypustil z \u00fast tich\u00fd vzdech, poklesl ve sv\u00e9 pozici n\u00ed\u017e a c\u00edtil se velmi uvoln\u011bn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Aaaaww!“ Georg zak\u0148u\u010del, kdy\u017e zpozoroval, \u017ee Bill mu jointa jen tak nevr\u00e1t\u00ed. Zabru\u010del, vr\u00e1vorav\u011b se stav\u011bl na nohy, a kdy\u017e u\u017e st\u00e1l, popadnul \u0161ipku z Andreasov\u00fdch rukou. Pohyboval s rukou dozadu a dop\u0159edu, dr\u017e\u00edc\u00ed \u0161ipku, na\u010de\u017e ji hodil. Hodil ji opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e byl ter\u010d a \u0161ipka Toma trefila dozadu do krku.  <\/div>\n
„Hej!“ Tom, kter\u00fd nebyl sjet\u00fd, si n\u011b\u017en\u011b promnul krk a uk\u00e1zal Georgovi prost\u0159edn\u00ed\u010dek.  <\/div>\n
„Hej, m\u00e1m n\u00e1pad,“  \u0159ekl Andreas a zatleskal. „Poj\u010fme hr\u00e1t, ‚svl\u00edkac\u00ed \u0161ipky‘!“<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Svl\u00edkac\u00ed \u0161ipky?“ Zopakoval Gustav ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo! Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mine\u0161, svl\u00edkne\u0161 se!“ Jako ve svl\u00edkac\u00edm pokeru\u2026 ale bez karet. Nebo n\u011bjak\u00fdch pravidel,“ Andreas se po\u0161kr\u00e1bal na hlav\u011b, \u0161iroce se \u0161kleb\u00edc\u00ed. V jeho vypatlan\u00e9m sv\u011bt\u011b tahle hra d\u00e1vala skv\u011bl\u00fd smysl. Byl to z\u00e1zrak, \u017ee m\u011bl nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledky na \u0161kole.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1 smysl,“ Bill se l\u00edn\u011b zvedl, jointem m\u00e1val ve sv\u00e9 manik\u00farovan\u00e9 ruce. „J\u00e1 hraju,“ usm\u00e1l se l\u00edn\u011b. Jemu v\u0161echno, co obsahovalo svl\u00e9k\u00e1n\u00ed, p\u0159ipadalo dobr\u00e9. Bez dal\u0161\u00edch slov opatrn\u011b polo\u017eil jointa na st\u016fl a zvedl \u0161ipku. Pozorn\u011b zam\u00ed\u0159il a hodil. \u0160ipka p\u0159ist\u00e1la na zdi v m\u00edst\u011b vedle ter\u010de a jej\u00ed za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fd konec zanechal prasklinu v malb\u011b. Pokr\u010dil rameny, st\u00e1le s dementn\u00edm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a sundal si \u0161koln\u00ed sako.  <\/div>\n
„Tome, jsi na \u0159ad\u011b,“ Andreas dred\u00e1\u010dovi nab\u00eddl \u0161ipku z krabi\u010dky.  <\/div>\n
Tom p\u0159evr\u00e1til o\u010di, st\u00e1le si myslel, \u017ee to byla ta nejblb\u011bj\u0161\u00ed hra, kterou kdy kdo vymyslel. Hodil \u0161ipku a zase se strefil p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed.  <\/div>\n
„Nen\u00ed s tebou sranda,“ \u0159ekl Georg a hodil \u0161ipku. O\u010dividn\u011b se ani nesna\u017eil zam\u00ed\u0159it na ter\u010d, proto\u017ee \u0161ipka trefila Gustava do obli\u010deje. Blon\u010f\u00e1k p\u0159ekvapen\u011b za\u010dum\u011bl dozadu.  <\/div>\n
„Ty hovado, m\u00e1lem jsi m\u011b kurva oslepil!“ za\u0159val, jeho klidn\u00e9 a pohodov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed se n\u00e1hle \u00fapln\u011b ztratilo. „Georga u\u017e nenechte nikdy hr\u00e1t,“ \u0159ekl nabrou\u0161en\u011b Gustav, mnouc\u00ed si \u010delo.  <\/div>\n
Georg zak\u0148oural, vypadaj\u00edc trochu uboze. Nicm\u00e9n\u011b, st\u00e1le v\u011b\u0159il tomu, \u017ee je ve h\u0159e a sundal si kravatu, proto\u017ee samoz\u0159ejm\u011b minul.  <\/div>\n
„Te\u010f j\u00e1!“ Za\u0159val zvesela Andreas. Mr\u0161til \u0161ipku do vzduchu a ta p\u0159ist\u00e1la v Billov\u00fdch vlasech, kde z\u016fstala le\u017eet v obrovsk\u00fdch nagelovan\u00fdch bodc\u00edch. Nikdo nevypadal, \u017ee si toho v\u0161iml. Andreas zamra\u010den\u011b zamrkal, z\u00edral po pr\u00e1zdn\u00e9m prostoru pokoje a dumal, kde jen ta \u0161ipka mohla skon\u010dit. „K-kde je?“ Za\u010dal d\u00fdchat zrychlen\u011b. Nerv\u00f3zn\u011b si zm\u00e1\u010dkl ruce a pokra\u010doval v zu\u0159iv\u00e9m pohazov\u00e1n\u00ed hlavou okolo, jak hledal malou \u010dervenou \u0161ipku.<\/p>\n<\/div>\n
„Je pry\u010d,“ \u0159ekl Bill a p\u0159evr\u00e1til o\u010di. Taky nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, \u017ee doty\u010dn\u00fd \u010derven\u00fd p\u0159edm\u011bt odpo\u010d\u00edval v jeho vlasech. „Nech to b\u00fdt. A svl\u00edkni se; nezapom\u00ednej na pravidla.“  <\/div>\n
Andreas vypadal, jako by se m\u011bl rozbre\u010det, ale vyhov\u011bl, odepnul si p\u00e1sek a pot\u00e9 st\u00e1hnul sv\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty dol\u016f, na\u010de\u017e z nich vystoupil. Potom zah\u00e1knul prsty okolo okraje sv\u00fdch boxerek, p\u0159ipraven st\u00e1hnout si je taky.  <\/div>\n
„Hej, hej!“ Tom zvedl ruku a zastavil Andreas\u016fv man\u00e9vr. Blon\u010f\u00e1k ohromen\u011b vzhl\u00e9dl, o\u010di m\u011bl podlit\u00e9 krv\u00ed. Tom se zad\u00edval na jeho rozkrok, kter\u00fd byl na\u0161t\u011bst\u00ed st\u00e1le zakryt\u00fd. „Tohle si nech; minul jsi jednou, ne t\u0159ikr\u00e1t!“  <\/div>\n
„Oh\u2026“ Andreas p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e str\u010dil nohy zp\u00e1tky do kalhot, vyt\u00e1hl si je a\u017e k pasu a zapnul si p\u00e1sek. Tom si oddychl a zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f zase j\u00e1,“ \u0159ekl Bill. Str\u010dil ruku do krabi\u010dky s \u0161ipkama a vyt\u00e1hnul asi t\u0159i nebo \u010dty\u0159i. Vyhodil je do vzduchu v\u0161echny najednou a v\u0161emi minul. Zahih\u0148al se a s nevinn\u00fdm „Uups,“ p\u0159ikro\u010dil k sund\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho upnut\u00e9ho trika, \u010dern\u00e9 kravaty, \u010dern\u00e9ho opasku a \u010dern\u00fdch kalhot. Vzhl\u00e9dl k Tomovi, aby se ujistil, \u017ee se celou tu dobu d\u00edval. Tom ho opravdu up\u0159en\u011b pozoroval a zt\u011b\u017eka polykal nad Billov\u00fdmi smysln\u00fdmi pohyby. Bill pomalu odd\u011blal knofl\u00edky na sv\u00e9m tri\u010dku, prsty p\u0159ejel po sv\u00e9 hrudi p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si sundal kravatu jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem. Ol\u00edzl si rty, hodil kravatu na Toma a za\u010dal se sund\u00e1v\u00e1n\u00edm kalhot.  <\/div>\n
Tom kravatu chytil a pokra\u010doval ve sledov\u00e1n\u00ed Billova stript\u00fdzu. \u010cernovlas\u00fd chlapec na sob\u011b m\u011bl velmi, velmi upnut\u00e9 \u010dern\u00e9 boxerky, kter\u00e9 m\u011bl tak n\u00edzce okolo bok\u016f, \u017ee v\u0161ichni mohli dost dob\u0159e vid\u011bt jeho vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed ky\u010deln\u00ed kosti a neblaze proslulou vytetovanou hv\u011bzdu. Tomovy o\u010di to t\u00e1hlo k Billovu rozkroku v boxerk\u00e1ch, kde byla o\u010dividn\u00e1 boule. Zt\u011b\u017eka polkl, jeho o\u010di potkaly Billovy, ten jej skoro drav\u011b sledoval a u\u0161kl\u00edbal se.  <\/div>\n
Tom se odvr\u00e1til, tv\u00e1\u0159 m\u011bl  \u010dervenou. Nev\u011bd\u011bl, co to na Billovi bylo, \u017ee ho to nutilo b\u00fdt tak dominantn\u00ed, ale nel\u00edbilo se mu to. Rozhodn\u011b se mu nel\u00edbilo, \u017ee s n\u00edm Bill zach\u00e1zel jako s cvi\u010denou opic\u00ed a odm\u00edtal se nechat sv\u00e9st tak jednodu\u0161e. P\u0159ece jen, u\u017e Billa o\u0161ukal minulou noc d\u00edky n\u011bkolika rychl\u00fdm slov\u016fm, a to pro n\u011bj bylo poni\u017euj\u00edc\u00ed dostate\u010dn\u011b.  <\/div>\n
Bill si v\u0161iml, \u017ee u\u017e  mu Tom nad\u00e1le nev\u011bnuje pozornost, co\u017e jej vyto\u010dilo, okam\u017eit\u011b klesl na kolena a k druh\u00e9mu chlapci se doplazil. Polkl, jeho hrdlo bylo velmi such\u00e9, omotal ruce okolo Tomov\u00fdch nohou a natiskl hlavu k jeho stehn\u016fm.  <\/div>\n
„Tomi, vezmi m\u011b zp\u00e1tky dom\u016f,“ zavzdychal, nyn\u00ed hlavou se ot\u00edraj\u00edc\u00ed o jeho rozkrok. Tom m\u00e1lem vyst\u0159elil nohu do vzduchu a zmaten\u011b na Billa z\u00edral.  <\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 zp\u00e1tky na pokoj?“ Za\u0161klebil se, prsty v pono\u017ek\u00e1ch si m\u00e1lem ukroutil, jak mu t\u011blem za\u010dal pulsovat \u017e\u00e1r. Vs\u00e1l sv\u016fj krou\u017eek ve rtu, sleduj\u00edc Billovu hlavu tisknouc\u00ed se k jeho vzru\u0161en\u00ed. M\u00edrn\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e si v\u0161iml \u010derven\u00e9 \u0161ipky uhn\u00edzd\u011bn\u00e9 v Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch vlasech. Zak\u0159enil se, o\u010dividn\u011b pobaven, ale neupozornil na ni.  <\/div>\n
„Cokoli,“ zamumlal Bill. Oto\u010dil svou hlavu na stranu a p\u0159itiskl rty na Tom\u016fv bok. Zamra\u010dil se, kdy\u017e si n\u00e1hle uv\u011bdomil, \u017ee b\u011bhem cel\u00e9 hry si Tom vlastn\u011b v\u016fbec nic nesundal. Pomalu se postavil a rukou chytil Tomovo rameno, jak se mu podlamovala kolena, proto\u017ee jeho t\u011blo bylo p\u0159\u00edli\u0161 ochabl\u00e9 na to, aby se samo dr\u017eelo vzp\u0159\u00edmen\u011b. „Pomiluje\u0161 m\u011b?“ Zeptal se ti\u0161e a vsunul tv\u00e1\u0159 do linie Tomova krku.  <\/div>\n
„Ne, kdy\u017e jsi sjet\u00fd,“ Tom se zachv\u011bl, kdy\u017e Bill\u016fv nos narazil do jeho ohryzku. Omotal ruce okolo Billa a vzhl\u00e9dl, aby zjistil, v jak\u00e9m stavu se nach\u00e1zej\u00ed zbyl\u00ed t\u0159i kluci.  <\/div>\n
Georg byl zcela mimo, vzlykal nad n\u011b\u010d\u00edm, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bl na televizn\u00ed obrazovce. Andreas se motal kolem dokola, podle v\u0161eho st\u00e1le hledal nav\u017edy ztracenou \u0161ipku a Gustav sed\u011bl se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama na posteli, st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd kv\u016fli r\u00e1n\u011b do oka.  <\/div>\n
A k tomu Bill roztr\u017eit\u011b olizoval nahoru a dol\u016f Tomovo hrdlo, vyd\u00e1vaj\u00edc u toho hrdeln\u00ed zvuky. Tom zast\u00e9nal, c\u00edtil se trapn\u011b, \u017ee ho n\u011bco takov\u00e9ho opravdu vzru\u0161ilo, a rychle ozn\u00e1mil ostatn\u00edm, \u017ee u\u017e to pro dne\u0161ek bal\u00ed a zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky na pokoj.<\/p>\n<\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed pokoj 12A je pouze o dvoje dve\u0159e d\u00e1l, a tak by Tom nem\u011bl m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m se tam dostat, hodit Billa na postel a o\u0161ukat ho p\u0159\u00edmo tam. Tedy, kdyby mohl naj\u00edt kl\u00ed\u010d.  <\/div>\n
„Sakra,“ zasy\u010del a za\u0161m\u00e1tral rukama do ka\u017ed\u00e9 ze sv\u00fdch kapes. Civ\u011bl na dve\u0159e a za\u0159val n\u011bkolik nad\u00e1vek, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ten kl\u00ed\u010d m\u00e1 v batohu; ten batoh hodil na zem ve sv\u00e9m pokoji p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e on a Bill zam\u00ed\u0159ili do Georgova a Gustavova pokoje. „Kurva! Bille, jsme zam\u010den\u00fd,“ \u0159ekl Tom a vrt\u011bl hlavou nad svou vlastn\u00ed blbost\u00ed.  <\/div>\n
„Oh\u2026“ \u0159ekl Bill a jemn\u011b se zamra\u010dil. Byl skoro nah\u00fd, nem\u011bl nic ne\u017e jeho \u010dern\u00e9 boxerky a k tomu v\u0161emu byl zcela tvrd\u00fd. Nechal v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci v 14A s t\u011bmi t\u0159emi nalit\u00fdmi teenagery. „Tak\u2026 jak se dostaneme zp\u00e1tky dovnit\u0159?“ Oto\u010dil hlavu na stranu.  <\/div>\n
Tom bouchl p\u011bst\u00ed do dve\u0159\u00ed. Byl nadr\u017een\u00fd, penis ho bolestiv\u011b tla\u010dil proti \u010dern\u00fdm kalhot\u00e1m a fantaz\u00edroval o tom, jak \u0161uk\u00e1 Billa znova a znova. Ale te\u010f nemohl; to v\u0161echno kv\u016fli jednomu debiln\u00edmu mal\u00e9mu kl\u00ed\u010di.  <\/div>\n
„Mus\u00edme sehnat spr\u00e1vce budovy,“ povzdechl si Tom. „A to je Jost.“<\/p>\n<\/div>\n
„Oooh, David, on je mil\u00fd, pom\u016f\u017ee n\u00e1m!“ Vyjekl Bill. Oto\u010dil hlavu na bok a zaje\u010del z pln\u00fdch plic: „DAVIDE!“  <\/div>\n
Tom vydal na\u0161tvan\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed  zvuk a p\u0159ipl\u00e1cnul ruku Billovi p\u0159es pusu, uml\u010duj\u00edc ho tak. Billovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a zat\u0159epal hlavou, jak se zoufale sna\u017eil osvobodit. Tom rychle odt\u00e1hnul ruku zp\u011bt, ale Bill pokra\u010doval v pohazov\u00e1n\u00ed hlavou, byl zjevn\u011b zcela mimo pr\u00e1v\u011b se odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed situaci. B\u011bhem jeho komick\u00e9ho t\u0159ep\u00e1n\u00ed mu z vlas\u016f vyl\u00e9tla mal\u00e1 \u010derven\u00e1 \u0161ipka a spadla na podlahu.  <\/div>\n
„Hej, koukni!“ Billovi poklesla \u010delist, ukazoval na hra\u010dku a okam\u017eit\u011b ustal v p\u0159edchoz\u00edm hyperaktivn\u00edm chov\u00e1n\u00ed. „Z ni\u010deho nic se to tu objevilo!“  <\/div>\n
Tom p\u0159evr\u00e1til o\u010di. Probodl pohledem tu nevinn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed \u010dervenou \u0161ipku, le\u017e\u00edc\u00ed  na koberci. Pot\u00e9 v\u0161ak zamrkal, jak se mu v mysli zjevil sp\u00e1sn\u00fd n\u00e1pad. Ten hladk\u00fd \u010derven\u00fd plast byl zakon\u010den\u00fd jemn\u011b za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fdm st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdm koncem. Byl tenk\u00fd a pr\u00e1v\u011b tak mal\u00fd, aby se ve\u0161el do kl\u00ed\u010dov\u00e9 d\u00edrky\u2026<\/p>\n<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbnul se, okam\u017eit\u011b  se ohnul a \u0161ipku popadl. Str\u010dil za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fd konec do kl\u00ed\u010dov\u00e9 d\u00edrky a chvilku j\u00edm tam kroutil, dokud kone\u010dn\u011b neusly\u0161el cvaknut\u00ed pr\u00e1v\u011b odemknut\u00e9ho z\u00e1mku. M\u00edrn\u011b v\u00edt\u011bzn\u011b si zav\u00fdskl a str\u010dil do dve\u0159\u00ed, otev\u00edraj\u00edc je. Bill hlasit\u011b vyk\u0159ikl, pot\u00e9 ho n\u00e1sledoval a obto\u010dil ruce okolo Tomova pasu.  <\/div>\n
„Tome, ty jsi to dok\u00e1zal,“ vydechl Bill. „Zachr\u00e1nil jsi m\u011b!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zakoulel o\u010dima, v\u011bdom si toho, \u017ee Bill je st\u00e1le tot\u00e1ln\u011b mimo. Samoz\u0159ejm\u011b, Tom taky nebyl tak \u00fapln\u011b p\u0159i smyslech; v\u0161echen ten kou\u0159 z druh\u00e9 ruky mu ud\u011blal lehkou hlavu. Bill se tiskl hlavou proti Tomov\u011b p\u00e1te\u0159i a cel\u00e9 to bylo tak trochu roztomil\u00e9, trochu. Bylo hezk\u00e9 vid\u011bt Billa takhle – pro jednou se nevychloubal fakty, \u017ee je bohat\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd a lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f Bill neukazoval nic, ne\u017e jen \u010distou l\u00e1sku, a to d\u011blalo v Tomov\u011b b\u0159i\u0161e t\u0159epetaj\u00edc\u00ed se pocit.  <\/div>\n
Tom si povzdechl a jemn\u011b  ze sebe Billa sundal, postrkuj\u00edc ho k posteli. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nebyl ve stavu, kdy by mohl vyl\u00e9zt na vrchn\u00ed postel, tak\u017ee ho nasm\u011broval p\u0159\u00edmo do spodn\u00ed postele, na\u010de\u017e p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil deku. Bill zav\u0159el o\u010di a zlehka oddechoval, upadaj\u00edc do sp\u00e1nku. Tom si v\u0161imnul vybouleniny na dece a on s\u00e1m byl tak\u00e9 st\u00e1le tvrd\u00fd. Zavzdychal mezi zuby, ti\u0161e odch\u00e1zej\u00edc\u00ed ke dve\u0159\u00edm, aby mohl j\u00edt do koupelny a postarat se o sebe.  <\/div>\n
Otev\u0159el dve\u0159e a uvid\u011bl Davida st\u00e1t venku s p\u011bst\u00ed pozvednutou, p\u0159ipravenou zaklepat.  <\/div>\n
„Tome, dobr\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed!“ Usm\u00e1l se David.  <\/div>\n
Tom si pro\u010distil hrdlo, nepohodln\u011b  p\u0159e\u0161lapoval a modlil se k bohu, aby se David nepod\u00edval dol\u016f a nezjistil, \u017ee je tvrd\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je?“ Zabru\u010del Tom.<\/p>\n<\/div>\n
David\u016fm \u00fasm\u011bv zmizel, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi. „Tome, ty a Bill jste dneska zme\u0161kali v\u00e1\u0161 trest b\u00fdt po \u0161kole. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Bushido v\u00e1m dv\u011bma \u0159ekl, abyste p\u0159i\u0161li za trest do m\u00e9 kancel\u00e1\u0159e ka\u017ed\u00fd v\u0161edn\u00ed den p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed dva t\u00fddny. To zahrnuje i prvn\u00ed p\u00e1tek v m\u011bs\u00edci.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom na n\u011bj z\u00edral, dumaj\u00edc nad t\u00edm, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee David toho tak moc v\u00ed. <\/p>\n<\/div>\n
„Ale proto\u017ee jste to dneska zme\u0161kali, budete se vy dva hl\u00e1sit u m\u011b v kancel\u00e1\u0159i z\u00edtra r\u00e1no v dev\u011bt hodin p\u0159esn\u011b. Jestli nep\u0159ijdete, let\u00edte, rozum\u011bls?“ Dodal David v\u00e1\u017en\u011b.  <\/div>\n
„Ano, pane,“ zamumlal Tom.  <\/div>\n
„Dob\u0159e. Dr\u017e se d\u00e1l od v\u0161ech probl\u00e9m\u016f, ano?“ David popl\u00e1cal Toma po rameni p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se oto\u010dil a ode\u0161el.  <\/div>\n
Tom zast\u00e9nal nad p\u0159edstavou b\u00fdt po \u0161kole v sobotu r\u00e1no. Bylo to cel\u00e9 Billova chyba – kdyby ho ta blb\u00e1 mal\u00e1 diva neodt\u00e1hla pry\u010d, nem\u011bli by trest z dne\u0161ka p\u0159esunut\u00fd, a cel\u00fd v\u00edkend by m\u011bli pro sebe, aby se sjeli a \u0161ukali kdykoliv by sakra cht\u011bli.  <\/div>\n
Tom se oto\u010dil, p\u0159ipraven\u00fd  krut\u011b Billa probudit, ale zastavil se, kdy\u017e ho uvid\u011bl m\u00edrumilovn\u011b d\u0159\u00edmat. Billovy vlasy byly rozprost\u0159eny po cel\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i a vypadaly tak \u010dern\u011b, \u017ee byly modr\u00e9. Hezky kontrastovaly s jeho kr\u00e9mov\u011b b\u00edlou poko\u017ekou, jeho \u0159asy se sem tam zat\u0159epotaly. Pusu m\u011bl lehce otev\u0159enou a n\u00e1hodn\u011b si n\u011bco mumlal, mluvil p\u0159\u00edli\u0161 ti\u0161e na to, aby ho druh\u00fd chlapec mohl sly\u0161et.  <\/div>\n
Tom ho chvilku pozoroval, pln\u011b  uv\u011bdom\u011bl\u00fd, \u017ee zase jednou ho m\u011bl Bill ve sv\u00e9 moci –  jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee mu Bill mohl rozkazovat, i kdy\u017e tak nevinn\u011b spal. T\u0159epaj\u00edc hlavou v hlubok\u00e9m zamy\u0161len\u00ed, vylezl po mal\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m \u017eeb\u0159\u00edku na vrchn\u00ed postel a skroutil se pod Billovu pe\u0159inu, nas\u00e1vaj\u00edc Billovu sladkou v\u016fni, kter\u00e1 ulp\u011bla na tkanin\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: boyyouadrank<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Keytik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/span><\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: boyyouadrank Z\u00e1bava p\u00e1te\u010dn\u00ed  noci Pot\u00e9, co skon\u010dil d\u011bjepis, Tom sesb\u00edral sv\u00e9 knihy a str\u010dil je do batohu, d\u011bs\u00edce se toho, \u017ee ne\u017e skon\u010d\u00ed den, mus\u00ed j\u00edt je\u0161t\u011b na t\u011blocvik.   „Tome, po\u010dkej!“ Pohl\u00e9dl za sebe a vid\u011bl cul\u00edc\u00edho se Billa, jak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[334],"tags":[],"class_list":["post-11000","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-heisenberg-academy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11000","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11000"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11000\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}