{"id":11019,"date":"2010-08-08T17:00:00","date_gmt":"2010-08-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10992"},"modified":"2010-08-08T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-08T16:00:00","slug":"klietka-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/08\/klietka-2\/","title":{"rendered":"Klietka 2."},"content":{"rendered":"
autor: Kattulkaa & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
\"425\"<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Posad\u00edm se na posteli. Promnu si o\u010di a z\u00edvnu si. Vyt\u00e1hnu ruce nad sebe, abych se prot\u00e1hl. Dnes je sobota, tak\u017ee se d\u00e1 \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m voln\u00fd den. Tedy\u2026 Jak pro koho. J\u00e1 si ho tak nazvat dovol\u00edm, proto\u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 povinnosti, nemus\u00edm nic d\u011blat. Spokojen\u011b se na sebe usm\u011bju do zrcadla. Mohl bych poprosit Matthewa, aby m\u011b vzal do obchodu. Docela r\u00e1d bych si koupil n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed\u2026 Jsem r\u00e1d za to, \u017ee nemus\u00edm chodit v na\u017eehlen\u00e9m \u0161atstvu. Rodi\u010de m\u016fj styl akceptuj\u00ed. Obl\u00e9k\u00e1m se takhle u\u017e od deseti let. N\u011bkomu p\u0159ijdu jako podiv\u00edn, ale to ne\u0159e\u0161\u00edm. Sv\u016fj styl m\u00e1m r\u00e1d, nevym\u011bnil bych ho. Jsem jedine\u010dn\u00fd…
Seb\u011bhnu schody do j\u00eddeln\u00ed m\u00edstnosti. Jdu akor\u00e1t v\u010das. Na tal\u00ed\u0159i u\u017e m\u00e1m nandan\u00e9 vafle. Vezmu jednu neslu\u0161n\u011b do ruky a zakousnu se do n\u00ed. Zbo\u017e\u0148uji je…
„Bille.“ Upozorn\u00ed m\u011b matka. Pod\u00edv\u00e1m se na ni a usm\u011bji se.
„D\u011bje se n\u011bco?“ Zahuhl\u00e1m s plnou pusou.<\/div>\n
„Ano, d\u011bje. Za prv\u00e9, jez jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk a za druh\u00e9, nemluv s plnou pusou,“ na\u0159\u00edd\u00ed mi a d\u00e1l si ukrajuje ze sv\u00e9 vafle mal\u00e9 kous\u00ed\u010dky.
Prokrout\u00edm o\u010di. U\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1 i jak m\u00e1m j\u00edst\u2026 Nevydr\u017e\u00edm to. Zvednu se od stolu a na\u0161tvan\u011b odejdu. Nev\u011bnuji pozornost vol\u00e1n\u00ed m\u00e9ho jm\u00e9na ode v\u0161ech lid\u00ed v m\u00edstnosti\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Zamrk\u00e1m. Spokojen\u011b se usm\u011bji, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee Andy le\u017e\u00ed vedle m\u011b. L\u00e9pe \u0159e\u010deno se ke mn\u011b majetnicky tul\u00ed. Miluji tyhle r\u00e1na. Obejmu ho a p\u0159itisknu si ho v\u00edc do n\u00e1ru\u010de. Miluji v\u016fni jeho vlas\u016f a k\u016f\u017ee. Miluji jeho. Ano, miluji. Prohr\u00e1bnu mu jeho kr\u00e1sn\u00e9 blond vlasy a l\u00edbnu ho na \u010delo. Je to u m\u011b u\u017e takov\u00fd zvyk, tohle d\u011blat. Popravd\u011b, tohle d\u011bl\u00e1m po sexu s Andreasem u\u017e od \u0161estn\u00e1cti let. Byl prvn\u00ed a taky posledn\u00ed \u010dlov\u011bk, s k\u00fdm jsem spal. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Andy znamen\u00e1 i kv\u016fli tomu pro m\u011b hodn\u011b. I po tolika letech, je mi po\u0159\u00e1d v\u011brn\u00fd. Ot\u0159u se mu svou tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho. Jen n\u011bco zadrmolil a spinkal d\u00e1l. Je p\u0159ekr\u00e1sn\u011b roztomil\u00fd, i ve v\u011bku dvaceti t\u0159\u00ed let.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Ode\u0161el jsem do sv\u00e9ho pokoje. P\u0159evl\u00e9knu se do jin\u00e9ho oble\u010den\u00ed a vezmu si velk\u00e9 slune\u010dn\u00ed tmav\u00e9 br\u00fdle. Jdu p\u0159ed vilu, kde je po\u0159\u00e1d nachystan\u00fd n\u00e1\u0161 \u0159idi\u010d. Sednu si do prostorn\u00e9ho auta.
„Matthewe, vezmi m\u011b pros\u00edm do n\u00e1kup\u00e1ku.“ \u0159eknu mu a br\u00fdle si z o\u010d\u00ed sund\u00e1m. V aut\u011b mi nic nehroz\u00ed… Matthew se rozjel a j\u00e1 si pobrukuji n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku, co hraje v r\u00e1diu. Mysl\u00edm si, \u017ee m\u00e1m celkem dobr\u00fd hlas… Cht\u011bl bych se jednou \u017eivit zp\u011bvem. Je to m\u016fj sen odmali\u010dka…
Vystoup\u00edm p\u0159ed rozlehl\u00fdm centrem a nasad\u00edm si op\u011bt br\u00fdle. Rozd\u00e1m p\u00e1r \u00fasm\u011bv\u016f a v\u0161ichni jsou spokojen\u00ed. I s ochrankou vch\u00e1z\u00edm dovnit\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Po p\u0159ibli\u017en\u011b hodince je\u0161t\u011b st\u00e1le sp\u00edc\u00edho blon\u010f\u00e1\u010dka kousek od sebe odsunu a vstanu z postele. Za\u010dnu po pokoji hledat sv\u00e9 svr\u0161ky a hod\u00edm je na k\u0159eslo. Nat\u00e1hnu si pouze boxerky. Je mi tak dob\u0159e. Jdu je\u0161t\u011b ke sk\u0159\u00edni a vezmu si \u010delenku, kterou si nasad\u00edm p\u0159es sv\u00e9 \u010dern\u00e9 rasta cop\u00e1nky. Spokojen\u011b se usm\u011bji a posad\u00edm se na k\u0159eslo. P\u0159epnu si na mal\u00e9 televizi ovlada\u010dem jako by ‚kan\u00e1l‘. P\u0159esn\u011bji do pokoje toho kluka. Nakr\u010d\u00edm obo\u010d\u00ed, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee tam nen\u00ed. Koupelna a ostatn\u00ed pokoje v dom\u011b jsou tak\u00e9 mimo jeho p\u0159\u00edtomnost. Skousnu si ret. Andreas u\u017e dnes mus\u00ed toho kluka p\u0159iv\u00e9st. Za ka\u017edou cenu, u\u017e dnes.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Proch\u00e1z\u00edm se s pln\u00fdmi n\u00e1kupn\u00edmi ta\u0161kami. Kdy\u017e jdu nakupovat, tak to opravdu stoj\u00ed za to… Ka\u017ed\u00fd to ale mus\u00ed pochopit. Je to snad jedin\u00e1 v\u011bc, p\u0159i kter\u00e9 se c\u00edt\u00edm jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. M\u016f\u017eu si vybrat to, co se mi l\u00edb\u00ed, nemus\u00edm d\u011blat podle rozkaz\u016f ostatn\u00edch… Vy\u017e\u00edv\u00e1m se v tom. P\u00e1r lid\u00ed chce autogram. Nech\u00e1pu to. Jsem jen syn prezidenta. Nic v\u00edc… Nic ale na to nenam\u00edt\u00e1m. D\u00e1m jim ho a usm\u011bji se na n\u011b. Jsem, r\u00e1d, \u017ee z toho maj\u00ed radost. D\u011bl\u00e1m r\u00e1d lidi \u0161\u0165astn\u00fdmi…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
„Andy,“ \u0161eptnu a zat\u0159esu s blon\u010f\u00e1\u010dkem, kter\u00fd spokojen\u011b oddechuje v m\u00e9 posteli.
„Andreasi!“ \u0159eknu v\u00edc nahlas a po\u0159\u00e1dn\u011b s n\u00edm zacloum\u00e1m. Ten si jen vezme do ruky pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u0159itul\u00ed si ho k sob\u011b.
„Ignorante,“ zasm\u011bji se a l\u00edbnu ho na \u010delo. V\u00edm, do ve\u010dera \u010dasu dost, ale mohl by se za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat. V ten moment mi zakru\u010d\u00ed v \u017ealudku. A j\u00e1 bych mohl n\u011bco objednat. V\u017edycky va\u0159il Andy, ale kdy\u017e se nechce vzbudit. Skousnu si ret. V\u00edt\u011bzoslavn\u011b se ucul\u00edm s n\u00e1padem, \u017ee n\u011bco objedn\u00e1m. Mysl\u00edm, \u017ee to bude rozumn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e abych n\u011bco va\u0159il, to by ani nebyl zrovna chytr\u00fd n\u00e1pad. Usm\u00edv\u00e1m se, probudil jsem se dneska v opravdu dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Pro\u0161el jsem v\u0161echny obchody, kter\u00e9 jsem cht\u011bl. Jsem opravdu spokojen\u00fd. Utratil jsem spoustu pen\u011bz, ale to ne\u0159e\u0161\u00edm. Nechod\u00edm nakupovat \u010dasto. Jen tak jednou nebo dvakr\u00e1t za m\u011bs\u00edc. Jdu k autu a jedeme dom\u016f. Zp\u00e1tky do stereotypu. Chci u\u017e m\u00edt osmn\u00e1ct a odst\u011bhovat se, v\u00e9st norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot… V\u00edm, \u017ee to nebude lehk\u00e9, ale zvl\u00e1dnu to. Budu to muset zvl\u00e1dnout. Po ni\u010dem jin\u00e9m tolik netou\u017e\u00edm. Budu m\u00edt v\u0161e, co jsem kdy cht\u011bl… T\u011b\u0161\u00edm se na to. U\u017e jen m\u011bs\u00edc a ten den p\u0159ijde. Napadlo m\u011b, \u017ee bych si mohl nechat ud\u011blat i tetov\u00e1n\u00ed, ale… Mus\u00edm to je\u0161t\u011b promyslet. Moc bych ho cht\u011bl ale, nev\u00edm, jak bude vypadat, a\u017e budu starej\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nakonec jsem si objednal lasagne, ale musel jsem ty dv\u011b porce sn\u00edst s\u00e1m, co\u017e mi takov\u00fd probl\u00e9m ned\u011blalo. Nech\u00e1pu, jak Andy m\u016f\u017ee po\u0159\u00e1d sp\u00e1t. U\u017e se asi \u010dty\u0159i hodiny nud\u00edm s\u00e1m. \u017de by pro n\u011bj byla ta noc tak n\u00e1ro\u010dn\u00e1? Popravd\u011b bych se ani nedivil. Netu\u0161il bych, \u017ee tak nevinn\u00fd stvo\u0159en\u00ed jako on, m\u016f\u017ee m\u00edt tolik energie na to, aby si to se mnou stihl rozdat tolikr\u00e1t b\u011bhem jedn\u00e9 noci. Nev\u00edm, kdy jsem to p\u0159estal po\u010d\u00edtat, ale tu\u0161\u00edm, \u017ee m\u016fj k\u00e1mo\u0161 bude chv\u00edli nepou\u017eitelnej, jak ho ten blon\u010f\u00e1\u010dek z\u0159\u00eddil. S\u00e1m jsem hodn\u011b unaven\u00fd, ale neusnul bych, zn\u00e1m se. Kdy\u017e se vzbud\u00edm, v jeho p\u0159\u00edtomnosti u\u017e neusnu. Nen\u00ed to tak lehk\u00e9. Mus\u00edm se ho dot\u00fdkat, d\u00edvat se na n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Sed\u00edm v pokoji a v ruce dr\u017e\u00edm n\u00e1vrh sv\u00e9ho tetov\u00e1n\u00ed. Moc se mi to l\u00edb\u00ed. Stra\u0161n\u011b by pro m\u011b znamenalo. Mysl\u00edm si, \u017ee jsem u\u017e rozhodnut\u00fd. Nech\u00e1m si ho ud\u011blat. Ka\u0161lu na to, jak bude vypadat za p\u00e1r let. Te\u010f m\u00e9 t\u011blo zdobit bude a v\u00edc ne\u0159e\u0161\u00edm… Za\u010dnu z ta\u0161ek pomalu oble\u010den\u00ed vynd\u00e1vat. V\u0161e si pozorn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm… Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m, jdu ven na zahradu. Posad\u00edm se do alt\u00e1nku a kouk\u00e1m, jak se ostatn\u00ed o zahradu staraj\u00ed. Cht\u011bl bych si to taky vyzkou\u0161et, ale necht\u011bj\u00ed m\u011b k tomu pustit… Nech\u00e1pu pro\u010d. Jen jednou jedinkr\u00e1t bych to zkusil. Byl bych neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Po chvilce usly\u0161\u00edm \u0161ust\u011bn\u00ed pe\u0159iny a tichounk\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed. Pousm\u011bji se. Oto\u010d\u00edm se sm\u011brem k posteli.
„Ale ale… Kdopak se n\u00e1m to probudil?“ zasm\u011bji se a posad\u00edm se k n\u011bmu. Prohr\u00e1bnu mu vl\u00e1sky a l\u00edbnu ho na rty. Spokojen\u011b se ucul\u00ed a vyd\u00e1 ze sebe zvuk, kter\u00fd nelze identifikovat, ale zn\u011blo to spokojen\u011b. P\u0159itulil se ke mn\u011b a obmotal mi ruce okolo pasu.
„Jsem unaven\u00fd,“ zak\u0148u\u010del potichu. Usm\u00e1l jsem se a m\u00e1 ruka znovu projela jeho blon\u010fat\u00fdmi vlasy.
„J\u00e1 v\u00edm, ale… M\u00e1\u0161 dnes ve\u010der pr\u00e1ci, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Prohl\u00ed\u017e\u00edm si n\u00e1\u0161 zelen\u00fd tr\u00e1vn\u00edk. Nel\u00edb\u00ed se mi. Je na n\u011bm jasn\u011b poznat, \u017ee je vyp\u011bstovan\u00fd um\u011ble… Zvednu se a jdu zp\u00e1tky do vily.
„Mami?“ zavol\u00e1m. Sl\u00edbila mi, \u017ee mi zkus\u00ed sehnat n\u011bjak\u00e9 bydlen\u00ed. Nen\u00ed proti, abych se odst\u011bhoval. Mrz\u00ed ji to, ale je sm\u00ed\u0159en\u00e1 s t\u00edm, \u017ee u\u017e jsem dosp\u011bl\u00fd. Jsem j\u00ed za to opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd… S t\u00e1tou to bylo hor\u0161\u00ed. M\u00e1 o m\u011b strach. Nakonec jsme ho s mamkou p\u0159esv\u011bd\u010dili. Bude se mnou sice jeden bodyguard, ale to se vydr\u017eet d\u00e1. Nebude jich tolik jako tady…
„Ano?“ Usm\u00e1la se na m\u011b. Posad\u00edm se vedle n\u00ed a za\u010dnu mluvit.
„U\u017e ses d\u00edvala na n\u011bjak\u00e9 to bydlen\u00ed?“ usm\u011bji se a m\u00e1m v hlase mil\u00fd t\u00f3n. V\u00edm, \u017ee v\u0161e bude takhle snaz\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e budu hrub\u00fd…
„D\u00edvala. P\u00e1r jsem toho na\u0161la, m\u00e1\u0161 to v ob\u00fdv\u00e1ku.“ Op\u011bt se usm\u00e1la. Ona je velmi usm\u011bvav\u00fd \u010dlov\u011bk. Bav\u00ed ji takov\u00fd \u017eivot. Nech\u00e1pu to…<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a pod\u011bkuji. Jdu do ob\u00fdv\u00e1ku a vezmu si nab\u00eddky s bydlen\u00edm. Odnesu je k sob\u011b do pokoje a za\u010dnu si to pro\u010d\u00edtat.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Ten milounk\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek m\u011b nehodlal pustit. Kdy\u017e jsem post\u0159ehl, \u017ee v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed zase us\u00edn\u00e1…
„Andreasi!“ k\u0159ikl jsem a za\u010dal jsem se sm\u00e1t. Zmaten\u011b zamrkal a kouknul na m\u011b. Usm\u00edval jsem se. \u00dasm\u011bv mi jen oplatil a posadil se. P\u011bkn\u011b se prot\u00e1hnul a promnul si o\u010dka. Zaujat\u011b jsem si ho prohl\u00ed\u017eel. Ani\u017e by na sebe n\u011bco hodil, vstal z postele a \u0161el sm\u011brem k lednici. Takhle to d\u011bl\u00e1val skoro v\u017edycky. Nestyd\u011bl se, p\u0159eci jen sv\u00e1 t\u011bla zn\u00e1me u\u017e hodn\u011b dlouho. J\u00e1 jsem ale h\u00e1kliv\u00fd na to, chodit jen tak nah\u00fd. M\u00e1m zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, hlavn\u011b kdy\u017e se mi tam to dole po\u0159\u00e1d tak kol\u00e9b\u00e1 a nedr\u017e\u00ed to boxerky. I kdy\u017e… Kdy\u017e se to kol\u00edb\u00e1 do jeho zade\u010dku… To je hold jin\u00e1. Povzdechnu si a vstanu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
P\u00e1r nab\u00eddek m\u011b zaujalo. Mus\u00edm se na to pod\u00edvat pe\u010dliv\u011bji… Nejlep\u0161\u00ed by bylo, kdybych je vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di. Odlo\u017e\u00edm pap\u00edry a nasad\u00edm si do u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka. Po chvilce si nev\u011bdomky za\u010dnu pobrukovat. M\u00e1m r\u00e1d sv\u016fj hlas.
Oto\u010dil jsem se po dve\u0159\u00edch. Vsadil bych se o cokoliv, \u017ee zavrzaly. Lekl jsem se, ale nev\u011bnuji tomu pozornost. Mohlo to b\u00fdt t\u0159eba n\u011bkde jinde. Op\u011bt si za\u010dnu pobrukovat, kdy\u017e ten zvuk usly\u0161\u00edm znovu. Zvednu se z postele a jdu to prozkoumat…<\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Andy<\/div>\n
K ve\u010deru jsem se vydal k domu prezidenta. Ne, \u017ee by bylo lehk\u00e9 se n\u011bjak dostat dovnit\u0159. Podle m\u011b bude o hodn\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed se dostat ven. Ale co, mladej Kaulitz si u\u017eije aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd to vzr\u016f\u0161o. Vlezl jsem pomalu k n\u011bmu do pokoje. M\u011bl tam tmu, tak\u017ee to bylo v pohod\u011b. P\u00e1rkr\u00e1t se oto\u010dil za zavrz\u00e1n\u00edm dve\u0159\u00ed. Nev\u011b\u0159il bych, \u017ee prezident m\u016f\u017ee m\u00edt tak kurevsky rozvrzan\u00fd dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Netu\u0161\u00edm, co to m\u016f\u017ee b\u00fdt za zvuky. Zd\u00e1 se mi, \u017ee to jsou m\u00e9 dve\u0159e, ale kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m ven, tak tam nikdo nen\u00ed. Zakrout\u00edm nad t\u00edm hlavou. Je to cel\u00e9 divn\u00e9. Jdu zp\u00e1tky k posteli a nebudu si toho v\u0161\u00edmat. Nasad\u00edm si zp\u00e1tky sluch\u00e1tka a zav\u0159u o\u010di. Po chvilce usnu.<\/div>\n
<\/div>\n
Andy<\/div>\n
Kdy\u017e usne, \u00falevn\u011b vydechnu. P\u0159icupit\u00e1m pomalu k n\u011bmu. Zav\u00e1\u017eu mu opatrn\u011b o\u010di a sv\u00e1\u017eu ruce za z\u00e1da. P\u00edchnu mu n\u011bco na span\u00ed a v n\u00e1ru\u010d\u00ed odnesu ven. P\u00e1r metr\u016f p\u0159ed branou m\u00e1m zaparkovan\u00e9 Tomovo auto. Opatrn\u011b ho tam donesu. P\u00e1r hl\u00edda\u010d\u016f, nebo co to je za exoty, m\u011b m\u00e1lem vid\u011blo, ale p\u0159e\u0161el jsem v po\u0159\u00e1dku. Odnesl jsem ho do auta a odjel jsem s n\u00edm k Tomovi.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Kattulkaa & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kattulkaa & Sch-Rei Bill Posad\u00edm se na posteli. Promnu si o\u010di a z\u00edvnu si. Vyt\u00e1hnu ruce nad sebe, abych se prot\u00e1hl. Dnes je sobota, tak\u017ee se d\u00e1 \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m voln\u00fd den. Tedy\u2026 Jak pro koho. J\u00e1 si ho tak nazvat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[346],"tags":[],"class_list":["post-11019","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-klietka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11019","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11019"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11019\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11019"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11019"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11019"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}