{"id":11023,"date":"2010-08-08T15:00:00","date_gmt":"2010-08-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10996"},"modified":"2010-08-08T15:00:00","modified_gmt":"2010-08-08T14:00:00","slug":"najdu-tve-srdce-45","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/08\/najdu-tve-srdce-45\/","title":{"rendered":"Najdu tv\u00e9 srdce 45."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tomovy tich\u00e9 kroky vystoupily na posledn\u00ed schod a ti\u0161e se zastavily p\u0159ed zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi Hailiina pokoje. Jejich majitel jen pla\u0161e sklopil pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed a nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b. V jeho zmaten\u00e9 hlav\u011b v\u00ed\u0159ily tis\u00edce a tis\u00edce my\u0161lenek a on si jen pomalu uv\u011bdomoval jejich v\u00fdznam. D\u00edky nim si ani po\u0159\u00e1dn\u011b neuv\u011bdomoval svou cestu sem nahoru. Skute\u010dnost, \u017ee je u sv\u00e9ho c\u00edle mu do\u0161la a\u017e v okam\u017eiku, kdy pomalu vzhl\u00e9dnul k velk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b si skousl ret a pomalu, boj\u00e1cn\u011b k nim popo\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Hailie?“ za\u0161eptal t\u00e1zav\u011b a dlan\u00ed se op\u0159el o kus d\u0159eva, jako by si p\u0159\u00e1l, aby pod jeho dotekem zmizel. Naklonil se bl\u00ed\u017e ke dve\u0159\u00edm a sklopil pohled, naslouchaj\u00edc neexistuj\u00edc\u00edm zvuk\u016fm zevnit\u0159. Odpov\u011b\u010f, kter\u00e9 se mu v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed dostalo, jej utvrdila v tom, \u017ee si tu nemluv\u00ed jen s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
„B\u011b\u017e pry\u010d! Nikdy t\u011b u\u017e nechci vid\u011bt!“ uplakan\u00fd, p\u0159esto v\u0161ak pevn\u00fd hlas se donesl k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm jako ozv\u011bna a Tom jen bezmocn\u011b sklopil sv\u016fj pohled, \u010delem se op\u00edraj\u00edc o tich\u00e9 d\u0159evo, za kter\u00fdm se oz\u00fdvaly jen nesly\u0161n\u00e9 vzlyky a \u0161tkan\u00ed, kter\u00e9 znamenalo jen jedin\u00e9.<\/div>\n
Ti\u0161e si povzdychl a na okam\u017eik pevn\u011b sev\u0159el v\u00ed\u010dka. Nejrad\u011bji by s\u00e1m sob\u011b nafackoval, na to v\u0161ak u\u017e te\u010f bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Byl tady, st\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi Hailiina pokoje a odm\u00edtal se vzd\u00e1t jen proto, \u017ee neudr\u017eel svou ruku v klidu. A bylo mu \u00fapln\u011b jedno, jestli bude Hailie na jeho omluvy reagovat nebo ne. Co si nadrobil, to si cht\u011bl taky s\u00e1m sn\u00edst.<\/div>\n
<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a zad\u00edval se na ten kus d\u0159eva p\u0159ed sebou, kter\u00fd mu necht\u011bl ustoupit.<\/div>\n
„Hailie, pros\u00edm, otev\u0159i mi. Pot\u0159ebuji s tebou mluvit. Je to d\u016fle\u017eit\u00e9,“ za\u0161eptal nal\u00e9hav\u00fdm a prosebn\u00fdm hlasem a v duchu se modlil, aby m\u011bla jeho prosebn\u00e1 slova alespo\u0148 mal\u00fd \u00fa\u010dinek. Tro\u0161ku poodstoupil od dve\u0159\u00ed a trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val\u2026 a po p\u00e1r minut\u00e1ch opravdu zaslechl tich\u00e9 \u0161ramocen\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. \u00dalevn\u011b si vydechl, nato si v\u0161ak skousl ret a za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se sna\u017eil ut\u0159\u00eddit si v\u0161echny sv\u00e9 zmaten\u00e9 my\u0161lenky. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je teprve za\u010d\u00e1tek. To nejhor\u0161\u00ed na n\u011bj je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1\u2026<\/div>\n
Zlehka se dlan\u00ed op\u0159el do dve\u0159\u00ed, a kdy\u017e mu bylo odpov\u011bd\u00ed jejich souhlasn\u00e9 pootev\u0159en\u00ed, pomalu vstoupil do ztichl\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Oto\u010dil se, pe\u010dliv\u011b za sebou dve\u0159e zase zav\u0159el a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Jeho pohled okam\u017eit\u011b spo\u010dinul na mal\u00e9 os\u016fbce, sed\u00edc\u00ed na posteli s medv\u00eddkem v n\u00e1ru\u010di, a Tom c\u00edtil, jak z n\u011bj ve\u0161ker\u00fd vztek a zloba, kter\u00e1 jej ovl\u00e1dala je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, nadobro opadla. Tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky opatrn\u011b p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k posteli\u2026 a k Hailii, kter\u00e1 k n\u011bmu je\u0161t\u011b dosud ani nepozvedla pohled.<\/div>\n
Strnule sed\u011bla na okraji sv\u00e9 postele s medv\u00eddkem v n\u00e1ru\u010di, jej\u00ed huben\u00e9 d\u011btsk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se ot\u0159\u00e1salo tich\u00fdmi, sotva sly\u0161iteln\u00fdmi, vzlyky a jej\u00ed smutnou pobledlou tv\u00e1\u0159 zakr\u00fdvaly hust\u00e9 prameny zlatav\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 j\u00ed voln\u011b spadaly do obli\u010deje. Up\u0159en\u011b hled\u011bla na jedno pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto p\u0159ed sebou, jako by ani nezaznamenala Tomovu p\u0159\u00edtomnost\u2026 kdy\u017e se v\u0161ak k jej\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm zlatav\u00fdm vlas\u016fm p\u0159ibl\u00ed\u017eila jeho tepl\u00e1 m\u011bkk\u00e1 dla\u0148, rychle p\u0159ed jeho dotykem ucukla hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
Tomova v\u00ed\u010dka se bolestiv\u011b p\u0159iv\u0159ela a jen pomalu st\u00e1hnul svou ruku zp\u011bt. Pomalu popo\u0161el je\u0161t\u011b o tro\u0161ku bl\u00ed\u017e, kleknul si p\u0159ed malou os\u016fbku a jen letmo se pokusil vzhl\u00e9dnout do jej\u00ed sklopen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. C\u00edtil, jak jej zabolelo u srdce, kdy\u017e na n\u00ed spat\u0159il lesknouc\u00ed se stopy slz, kter\u00e9 ji zanechaly vlhkou.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a pot\u0159\u00e1sl hlavou, aby z n\u00ed vyhnal my\u0161lenky, kter\u00e9 se v n\u00ed op\u011bt za\u010d\u00ednaly hromadit. Kone\u010dn\u011b cht\u011bl \u0159\u00edct a ud\u011blat to, kv\u016fli \u010demu sem p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu vzhl\u00e9dnul ke sklopen\u00e9 d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159i a nato pon\u00ed\u017een\u011b sklopil tu svou.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem se ti omluvit, Hailie. Necht\u011bl jsem t\u011b uhodit, v\u00e1\u017en\u011b ne, j\u00e1 jen\u2026 neovl\u00e1dl jsem se a… a omlouv\u00e1m se za to. Takhle\u2026 takhle u\u017e to d\u00e1l ale nejde. J\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu,“ vydechl ti\u0161e a pohledem te\u010f propaloval sv\u00e9 prsty. P\u0159em\u00fd\u0161lel a hledal vhodn\u00e1 slova\u2026 ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee se mu sama za\u010dala linout z \u00fast.<\/div>\n
„Pamatuju si, kdy\u017e ses narodila\u2026 m\u011bli jsme z tebe s maminkou velkou radost. Zvl\u00e1\u0161t\u011b maminka byla \u0161t\u011bst\u00edm \u00fapln\u011b bez sebe, p\u0159\u00e1la si hol\u010di\u010dku a jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed se j\u00ed splnilo. Narodila se n\u00e1m mal\u00e1 Hailie Kaulitzov\u00e1,“ za\u0161eptal a nev\u011bdomky se pousm\u00e1l nad vzpom\u00ednkou, kdy to mal\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 miminko v b\u00edl\u00fdch pe\u0159ink\u00e1ch poprv\u00e9 sev\u0159el ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. Ani si neuv\u011bdomoval pohled dvou stud\u00e1nkov\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00fd te\u010f vzhl\u00e9dl k jeho sklopen\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Potom, kdy\u017e maminka um\u0159ela, z\u016fstal jsem s tebou s\u00e1m a musel se o tebe starat. Byla to pro m\u011b velk\u00e1 zkou\u0161ka, nikdy j\u00ed ale nebudu litovat. A nikdy nebudu moci b\u00fdt tv\u00e9 mamince dost vd\u011b\u010dn\u00fd. Dala mi toti\u017e to nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, co mi d\u00e1t mohla. Dala mi tebe. A kdyby nebylo tebe, tak tady dneska nejsem, Hailie. Ty jsi mi dala v\u016fli znovu \u017e\u00edt. A i kdy\u017e si te\u010f mysl\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed, j\u00e1 na tvou maminku nezapomn\u011bl a nikdy nezapomenu. Mysl\u00edm na ni ka\u017ed\u00fd den, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e t\u011b vid\u00edm a pod\u00edv\u00e1m se na tebe, si na ni vzpomenu a v duchu j\u00ed d\u011bkuji. Vypad\u00e1\u0161 jako ona, podob\u00e1\u0161 se j\u00ed \u00fapln\u011b ve v\u0161em,“ za\u0161eptal\u2026 a a\u017e te\u010f si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e se ned\u00edv\u00e1 na sv\u00e9 prsty. D\u00edval se do Hailiin\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch nach\u00e1zel t\u0159pytiv\u00e9 odlesky slz a c\u00edtil, jako by mu ze srdce odpadl t\u011b\u017ek\u00fd k\u00e1men. Takhle s Haili\u00ed o Ann je\u0161t\u011b nikdy od jej\u00ed smrti nemluvil.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m u\u017e jen jednu ot\u00e1zku, Hailie, jednu jedinou. Pro\u010d se to v\u0161echno muselo najednou tak pokazit? Pro\u010d na sebe my dva te\u010f mus\u00edme k\u0159i\u010det a h\u00e1dat se? V\u017edycky jsme se m\u011bli tolik r\u00e1di, pov\u00eddali jsme si spolu a sm\u00e1li se\u2026 co se to s n\u00e1mi stalo, Hailie? Pro\u010d u\u017e to nem\u016f\u017ee b\u00fdt jako d\u0159\u00edv?“ ti\u0161e vyslovil svou ot\u00e1zku a vzhl\u00e9dnul k Hailiin\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj st\u00e1le up\u00edraly. Tuhle ot\u00e1zku pokl\u00e1dal s\u00e1m sob\u011b ka\u017ed\u00fd den\u2026 a a\u010dkoli na ni dosud nena\u0161el odpov\u011b\u010f, Hailie ji v\u011bd\u011bla b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in.<\/div>\n
„Proto\u017ee je tu on,“ vydechla ti\u0161e a sklopila pohled, vyh\u00fdbaj\u00edc se tak tomu Tomovu, kter\u00fd se na ni up\u0159el. Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, moc dob\u0159e v\u0161ak v\u011bd\u011bl, koho t\u00edm Hailie mysl\u00ed.<\/div>\n
„Bill? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to jeho vina, Hailie? Pamatuji si, \u017ee kdy\u017e sem p\u0159i\u0161el, byla jsi z n\u011bj nad\u0161en\u00e1, a pokud v\u00edm, byla jsi to pr\u00e1v\u011b ty, kdo m\u011b usmlouval k tomu, abych jej p\u0159ijal. Vych\u00e1zeli jste spolu tak dob\u0159e, spole\u010dn\u011b jste d\u011blali jednu bl\u00e1znivinu za druhou a m\u011bli jste se r\u00e1di. Tak pro\u010d ho najednou nem\u016f\u017ee\u0161 ani vyst\u00e1t, Hailie? Bill je mil\u00fd a moc hodn\u00fd kluk, sna\u017e\u00ed se a star\u00e1 se o tebe dokonce mnohem l\u00edp ne\u017e j\u00e1\u2026 a ty o n\u011bm mluv\u00ed\u0161, jako by nebyl v\u00edc ne\u017e \u0161pinav\u00fd kus hadru a d\u011bl\u00e1\u0161 mu jen sam\u00e9 naschv\u00e1ly. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc to bol\u00ed, kdy\u017e se k n\u011bmu takhle chov\u00e1\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b a sna\u017eil se zad\u00edvat do Hailiiny sklopen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Byl velmi zv\u011bdav\u00fd, co mu na tohle odpov\u00ed a u\u017e u\u017e se nadechoval, aby mohl pokra\u010dovat ve sv\u00e9m monologu\u2026 to, co se v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed dolinulo k jeho u\u0161\u00edm ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 rad\u011bji jeho ne\u017e m\u011b,“ tich\u00e9 \u0161pitnut\u00ed protrhlo ticho mezi nimi a Hailie podv\u011bdom\u011b sklopila pohled je\u0161t\u011b v\u00edc. Tohle bylo to, co ji neskute\u010dn\u011b tr\u00e1pilo a ona poc\u00edtila m\u00edrnou \u00falevu nad t\u00edm, \u017ee to kone\u010dn\u011b \u0159ekla nahlas. Netrvalo dlouho a ona na sob\u011b uc\u00edtila Tom\u016fv pohled, kter\u00fd k n\u00ed vyst\u0159elil b\u011bhem jedin\u00e9 vte\u0159iny. Pla\u0161e k n\u011bmu pozvedla ten sv\u016fj\u2026 a odpov\u011bd\u00ed j\u00ed bylo Tomovo nesouhlasn\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed hlavou. Jen on s\u00e1m moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak nen\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu vzal Hailiinu d\u011btskou dla\u0148 a jemn\u011b ji stisknul v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda, Hailie. Miluju t\u011b, kot\u011b, a v\u017edycky budu. A je \u00fapln\u011b fuk, jestli ti bude sedm nebo dvacet, jestli bude\u0161 mal\u00e1 hol\u010di\u010dka nebo dosp\u011bl\u00e1 sle\u010dna. V\u017edycky bude\u0161 moje mal\u00e1 princezna a v\u017edycky pro m\u011b bude\u0161 na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, a\u0165 se stane cokoli. Ale mus\u00ed\u0161 pochopit, \u017ee\u2026 \u017ee je tady i n\u011bkdo jin\u00fd. Je to Bill a j\u00e1 ho m\u00e1m moc r\u00e1d. Je mil\u00fd, hodn\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd a j\u00e1\u2026 j\u00e1 ho miluju, Hailie. To ale v\u016fbec neznamen\u00e1, \u017ee jsem na tebe zapomn\u011bl a dal p\u0159ednost jemu. Miluju v\u00e1s oba, takov\u00e9, jac\u00ed doopravdy jste. Ten rozd\u00edl je jen v tom, \u017ee tebe miluju jako svou hol\u010di\u010dku, jako sv\u00e9 d\u00edt\u011b\u2026 ale Billa miluju tak, jako se miluj\u00ed dva dosp\u011bl\u00ed lid\u00e9 navz\u00e1jem. Jako sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele,“ vysv\u011btlil a vzhl\u00e9dnul k Hailiin\u011b tv\u00e1\u0159i. Podle jej\u00edho v\u00fdrazu v n\u00ed poznal, \u017ee j\u00ed to v jej\u00ed mal\u00e9 hlavince p\u011bkn\u011b \u0161rotuje\u2026 a pr\u00e1v\u011b proto poznal, \u017ee je prav\u00fd \u010das odej\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pop\u0159em\u00fd\u0161lej nad t\u00edm, co jsem ti te\u010f \u0159ekl a nech si to proj\u00edt hlavou,“ za\u0161eptal a stisknul Hailiinu dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, pozorn\u011b se d\u00edvaj\u00edc do jej\u00edch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly. P\u0159eci jen na n\u011bco zapomn\u011bl.<\/div>\n
„M\u00e1m jedno velk\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, Hailie. Chci zp\u00e1tky moji malou hol\u010di\u010dku. V\u017edycky jsme se m\u011bli moc r\u00e1di, hr\u00e1li jsme si spolu a sm\u00e1li se\u2026 a mn\u011b ty spole\u010dn\u00e9 chvilky chyb\u00ed, moc chyb\u00ed. P\u0159\u00e1l bych si, aby to v\u0161echno bylo tak jako d\u0159\u00edv. Abychom byli zase ta nerozlu\u010dn\u00e1 dvojka, kter\u00e1 hraje jednu pol\u0161t\u00e1\u0159ovou bitvu za druhou a d\u011bl\u00e1 potopy od vodn\u00edch bitev v koupeln\u011b. V\u00ed\u0161, co jsme si tenkr\u00e1t sl\u00edbili? N\u00e1s dva nikdy nikdo a nic nerozd\u011bl\u00ed,“ za\u0161eptal a pousm\u00e1l se, naposled stisk\u00e1vaj\u00edc Hailiinu ruku v t\u00e9 sv\u00e9 na d\u016fkaz sv\u00fdch slov. Hailie ji v\u0161ak jemn\u011b vytrhla z jeho sev\u0159en\u00ed a sklopila sv\u016fj pohled, up\u00edraj\u00edc jej na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„On u\u017e to ud\u011blal,“ za\u0161eptala tich\u00fdm, p\u0159esto v\u0161ak pevn\u00fdm hlasem, a nechala prameny zlatav\u00fdch vlas\u016f, aby zahalily jej\u00ed tv\u00e1\u0159\u2026 tak\u017ee nemohla vid\u011bt Tom\u016fv pohled, kter\u00fd k n\u00ed vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Opravdu si to mysl\u00ed\u0161, Hailie?“ za\u0161eptal, ne\u010dekal v\u0161ak na odpov\u011b\u010f. Pomalu popo\u0161el zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm\u2026 posledn\u00ed tich\u00e1 slova jej v\u0161ak p\u0159inutila zastavit sv\u00e9 kroky a oto\u010dit se k mal\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed, sed\u00edc\u00edmu k n\u011bmu z\u00e1dy na posteli.<\/div>\n
„Vyber si. Bu\u010fto j\u00e1\u2026 anebo on,“ Hailiina slova naposled protrhla ticho v pokoji a dolinula se k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm jako ozv\u011bna. Na okam\u017eik vzhl\u00e9dl ke stvo\u0159en\u00ed, sv\u00edraj\u00edc\u00edmu ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka\u2026 a pomalu sklopil pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed, ti\u0161e vych\u00e1zej\u00edc ze dve\u0159\u00ed pokoje na chodbu.<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho kroky pomalu sm\u011b\u0159ovaly dol\u016f po schodech a v jeho hlav\u011b v\u00ed\u0159ilo je\u0161t\u011b v\u00edce my\u0161lenek a ot\u00e1zek ne\u017e p\u0159edt\u00edm. V u\u0161\u00edch mu st\u00e1le zn\u011bla Hailiina posledn\u00ed slova, nad kter\u00fdmi po sv\u00e9m odchodu za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let. Co m\u011bla jej\u00ed slova znamenat? Opravdu to myslela v\u00e1\u017en\u011b? Opravdu dala Tomovi takov\u00e9 ultim\u00e1tum? Nev\u011bd\u011bl, jak by se m\u011bl rozhodnout, a to o t\u00e9 my\u0161lence p\u0159em\u00fd\u0161lel necelou minutu. A jak by se m\u011bl vlastn\u011b spr\u00e1vn\u011b rozhodnout? A pro koho? Kdo z nich dvou je pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed? Koho z nich miluje v\u00edc? Jak to cel\u00e9 m\u00e1 \u0159\u00edci Billovi?<\/div>\n
<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou a voln\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il do ob\u00fdv\u00e1ku. Jeho pohled se okam\u017eit\u011b st\u0159etnul s t\u00edm Billov\u00fdm, kdy\u017e do m\u00edstnosti ve\u0161el.<\/div>\n
„Tak co?“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek a poposednul si na okraji k\u0159esla.<\/div>\n
Tomovy o\u010di sklopily sv\u016fj pohled a Tom jen m\u00edrn\u011b pokr\u010dil rameny. Necht\u011bl na sob\u011b d\u00e1t n\u011bco zn\u00e1t a ani necht\u011bl d\u011blat ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry. V klidu si v\u0161echno promysl\u00ed a pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad t\u00edm\u2026 a mo\u017en\u00e1 s\u00e1m najde \u0159e\u0161en\u00ed, jak z tohohle ven. Ano, tak to ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo… bude to dobr\u00fd,“ zalhal a ani\u017e by se pod\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, oto\u010dil se a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b\u2026 t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho za n\u00edm v\u0161ak p\u0159eru\u0161ila tich\u00e1 slova. Slova, kter\u00e1 zastavila jeho kroky a p\u0159eru\u0161ila tok ve\u0161ker\u00fdch my\u0161lenek, v\u00ed\u0159\u00edc\u00edch v jeho hlav\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dovol mi pros\u00edm odej\u00edt.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Clarrkys<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tomovy tich\u00e9 kroky vystoupily na posledn\u00ed schod a ti\u0161e se zastavily p\u0159ed zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi Hailiina pokoje. Jejich majitel jen pla\u0161e sklopil pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed a nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul na m\u00edst\u011b. V jeho zmaten\u00e9 hlav\u011b v\u00ed\u0159ily tis\u00edce a tis\u00edce my\u0161lenek a on<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[312],"tags":[],"class_list":["post-11023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najdu-tve-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}