{"id":11026,"date":"2010-08-07T18:30:00","date_gmt":"2010-08-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10999"},"modified":"2010-08-07T18:30:00","modified_gmt":"2010-08-07T17:30:00","slug":"lace-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/07\/lace-7\/","title":{"rendered":"Lace 7."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"414\"<\/div>\n
Simone zabalila cestovn\u00ed  sk\u0159\u00ed\u0148ku se sv\u00fdmi \u0161aty a \u0161minkami. Bill pojede s Tomem jako jeho blon\u010fat\u00e1 nev\u011bsta, nam\u00edsto \u010dernovlas\u00e9 lady Vilhelminy nebo jako Tomova identick\u00e9ho dvoj\u010dete. Samoz\u0159ejm\u011b bylo riskantn\u00ed, \u017ee Bill bude v \u017eensk\u00e9m oble\u010den\u00ed, kdy\u017e ho cel\u00e9 m\u011bsto znalo jako \u017eenu, ale bylo by to stejn\u011b riskantn\u00ed, kdyby byl oble\u010den\u00fd jako Tom. Oba zp\u016fsoby byly nebezpe\u010dn\u00e9 a opov\u00e1\u017eliv\u00e9, ale mohli lidi p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Bill je Tomova nev\u011bsta.<\/div>\n
Simone s Billem diskutovali o pl\u00e1nech, zat\u00edmco Tom ut\u00edkal po cest\u011b ke Schmidtov\u011b farm\u011b, v \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti tmav\u00e9 noci. Diskr\u00e9tn\u011b osedlal nejlep\u0161\u00edho kon\u011b pana Schmidta a zmizel z farmy, bral to dom\u016f del\u0161\u00ed cestou, aby se vyhnul komukoliv, kdo by mohl poznat Schmidt\u016fv voz\u00edk.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edme si posp\u00ed\u0161it.“ \u0158ekl Tom bezdechu, kdy\u017e vb\u011bhl do kuchyn\u011b, kde rychle a ti\u0161e mluvili Bill se Simone.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abychom m\u011bli v\u00edce \u010dasu,“ \u0159ekl Bill, vzal svoje zavazadlo a dal si vlasy do d\u00e1msk\u00e9ho \u010depe\u010dku. „Uvid\u00edme se brzo. Budete v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Slibte mi, \u017ee budete v po\u0159\u00e1dku.“ \u0158ekla Simone se slzami v o\u010d\u00edch, objala Billa a Toma do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Bill ji pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se neplakat, cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee to s Tomem zvl\u00e1dne o samot\u011b naprosto v po\u0159\u00e1dku. Samoz\u0159ejm\u011b, cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot byl h\u00fd\u010dk\u00e1n, ale v\u011bd\u011bl, jak p\u0159e\u017e\u00edt venku jako ute\u010denec. Jak t\u011b\u017ek\u00e9 by to mohlo b\u00fdt, kdy\u017e v\u00e1m na tom z\u00e1visel \u017eivot?  <\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abychom mohli z\u016fstat a rozlou\u010dit se, ale mus\u00edme d\u00e1t dohromady kon\u011b a voz\u00edk a rychle zmizet. Jestli n\u011bkdo zjist\u00ed, \u017ee je tu majetek pana Schmidta, tak u\u017e asi neute\u010deme.“ \u0158ekl Tom, vzal svoje zavazadlo a spole\u010dn\u011b s Billem ode\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Simone dala je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze do Tomova m\u011b\u0161ce a popl\u00e1cala ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
\n
„Tak je\u010fte,“ \u0159ekla, sna\u017eila se nedat sv\u00fdm syn\u016fm najevo, jak stra\u0161n\u011b se c\u00edtila. „Nikam nepojedu, tak\u017ee a\u017e budete p\u0159ipraveni, prost\u011b jen p\u0159ije\u010fte. Budu na v\u00e1s \u010dekat, chlapci.“<\/div>\n
Bill s Tomem se rozlou\u010dili a rychle nalezli do sv\u00e9ho vozu, Bill se nasoukal do vozu spole\u010dn\u011b i s \u0161aty, kter\u00e9 m\u011bl p\u016fj\u010den\u00e9 od sv\u00e9 matky. Posadil se na stran\u011b, kter\u00e1 byla k Tomovi nejbl\u00ed\u017e, mluvil s n\u00edm p\u0159es ok\u00fdnko, kter\u00e9 bylo k vozkovi, zat\u00edmco mizeli ze Simonina v\u00fdhledu, temnou cestou velmi vysokou rychlost\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill si v\u0161iml, \u017ee Tom naskl\u00e1dal na druhou lavi\u010dku ta\u0161ky j\u00eddla pro kon\u011b a povzdychl si, miloval, jak Tom byl p\u0159ipraven\u00fd. Bill \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, \u017ee kon\u011b pot\u0159ebuj\u00ed j\u00edst a p\u00edt, on s\u00e1m byl a\u017e moc zam\u011bstnan\u00fd t\u00edm, \u017ee se staral o sv\u00e9 vlastn\u00ed pot\u0159eby, a tak bylo na Tomovi, aby si pamatoval, \u017ee k\u016f\u0148, kter\u00fd je odveze z domu, je \u017eiv\u00e1 bytost. Byl r\u00e1d, \u017ee alespo\u0148 jeden z nich myslel dop\u0159edu.  <\/div>\n
Cesty byly tajemn\u00e9 a \u010derno\u010dern\u00e9, jedin\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 tu bylo, bylo z lucerny na kraji ko\u010d\u00e1ru, kter\u00fd Tom ukradl. \u010c\u00edm v\u00edce se dost\u00e1vali z m\u011bsta, t\u00edm v\u00edce Billovi bu\u0161ilo srdce. Jak\u00e9koliv stvo\u0159en\u00ed se mohlo skr\u00fdvat v t\u00e9 temnot\u011b. Ze tmy se mohli zlehka vyno\u0159it loupe\u017en\u00edci, ta \u00fazk\u00e1 rovn\u00e1 silnice byla jako stvo\u0159en\u00e1 k p\u0159epaden\u00ed. Jedin\u00e9, co si Bill p\u0159\u00e1l, bylo, aby tady vzadu sed\u011bl i Tom, aby ho dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0159\u00edkal mu, \u017ee jako jeho star\u0161\u00ed bratr nedovol\u00ed, aby se cokoliv stalo. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa, Tom byl a\u017e moc zam\u011bstnan\u00fd t\u00edm, \u017ee se sna\u017eil navigovat kon\u011b tou \u010dernou tmou, aby mohl Billovi dop\u0159\u00e1t komfort.  <\/div>\n
<\/div>\n
Cesta, kterou jeli, byla naprosto tich\u00e1, jedin\u00fd zvuk p\u0159ich\u00e1zel z podkov, kter\u00e9 cvakaly o dl\u00e1\u017ed\u011bnou cestu. Bill vystr\u010dil obli\u010dej z mal\u00e9ho ok\u00e9nka u vozu, kle\u010del, a \u0161eptal na Toma; jen pot\u0159eboval sly\u0161et zn\u00e1m\u00fd hlas, aby ho udr\u017eel p\u0159i rozumu v tom hrozn\u00e9m tichu.<\/div>\n
„Pobl\u00ed\u017e je tu hostinec. Hostinec u \u010cern\u00e9ho Proudu.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e, skoro jako by cht\u011bl, aby jejich cesta tmou byla co nejv\u00edc nesly\u0161iteln\u00e1.<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„P\u00e1rkr\u00e1t jsem u\u017e tudy jel, kdy\u017e jsem jel pro v\u011bci pro pana Schmidta. Proud nen\u00ed daleko, m\u016f\u017eeme tam p\u0159espat. Vyjet, a\u017e se rozedn\u00ed.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ <\/div>\n
<\/div>\n
Cesta trvala celou v\u011b\u010dnost, jako by u\u017e t\u00fdden jeli po\u0159\u00e1d po t\u00e9 stejn\u00e9 rovn\u00e9 cest\u011b, i kdy\u017e to opravdu nebylo tak dlouho, jak si Bill uv\u011bdomil. Za\u010d\u00ednalo mu b\u00fdt slabo, o\u010di mu t\u011b\u017ekly a m\u011bl pot\u00ed\u017ee je udr\u017eet otev\u0159en\u00e9. Kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161lo sv\u011btlo a Bill vid\u011bl mal\u00e9 oran\u017eov\u00e9 te\u010dky z lucerny v d\u00e1lce, daleko, ale ne zas tak daleko, aby to nedok\u00e1zal vydr\u017eet. U\u017e byli bl\u00edzko postele, n\u011bco, co Bill pot\u0159eboval.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b dojeli k hostinci, Bill byl jen p\u00e1r minut od toho, aby sebou u\u017e \u00fapln\u011b \u0161vihnul v tom ne zas tak tepl\u00e9m voze. Pr\u00e1zdn\u00e1 cesta a dlouh\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 pole d\u011blaly v\u011bci chladn\u00fdmi, a Bill si s\u00e1m pro sebe celou cestu ti\u0161e nad\u00e1val, p\u0159\u00e1l si, aby si na sebe b\u00fdval vzal n\u011bco navrch, ne\u017e opustili m\u011bsto. Nane\u0161t\u011bst\u00ed jejich oble\u010den\u00ed bylo cel\u00e9 sm\u00edchan\u00e9, a Bill byl moc unaven\u00fd, na to, aby se sna\u017eil n\u011bco naj\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm, jdi bl\u00edzko za mnou. Nechci, aby ses ztratil.“ \u0158ekl Tom jemn\u011b, vzal Billa za ruku a pomohl mu z vozu.  <\/div>\n
Obrovsk\u00fd mu\u017e, zakulacen\u00fd  a ple\u0161at\u00fd, vyb\u011bhl z hostince; vypadal nad\u0161en\u00fd, \u017ee brzo dostane pen\u00edze. Nat\u00e1hl ruku k Billovi, pol\u00edbil ho na ni vychovan\u011b, a pak si s Tomem pot\u0159\u00e1sl rukou.<\/div>\n
„V\u00edtejte v \u010cern\u00e9m Proudu! Pot\u0159ebujete pokoj?“<\/div>\n
„Ano, naprosto. Moje novoman\u017eelka a j\u00e1 jedeme nav\u0161t\u00edvit rodinu a mus\u00edme si odpo\u010dinout. M\u00e1te st\u00e1je a n\u011bco, kde bychom mohli schovat n\u00e1\u0161 v\u016fz?“ zeptal se Tom, hlas hlubok\u00fd a profesion\u00e1ln\u00ed. Billovi se t\u00edm trochu podlomila kolena, co\u017e mu d\u011blalo starosti.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1me st\u00e1je a sklad vzadu na pozemku. N\u00e1sledujte m\u011b, ust\u00e1j\u00edm v\u00e1m kon\u011b na noc.“<\/div>\n
Tom pevn\u011b dr\u017eel Billovu ruku, n\u00e1sledoval robustn\u00edho a zavalit\u00e9ho hostinsk\u00e9ho dovnit\u0159 do velmi marnotratn\u00e9 chodby. Sedl si za velk\u00fd dubov\u00fd st\u016fl a poprosil Toma o pen\u00edze. Bylo to drah\u00e9, mnohem v\u00edc, ne\u017e si Tom myslel, \u017ee to bude, ale nem\u011bli na v\u00fdb\u011br. Tom zabo\u0159il ruku do kapsy a vyt\u00e1hl n\u011bjak\u00e9 mince, dal je na st\u016fl a poslouchal pravidla a provoz hostince.<\/p>\n<\/div>\n
„Budeme pry\u010d za \u00fasvitu, tak\u017ee se nemus\u00edte ob\u00e1vat. D\u011bkujeme za pokoj, dobrou noc, pane\u2026“<\/div>\n
„Vincent.“<\/div>\n
„Ah, ano. D\u011bkujeme, pane Vincente. Opravdu jste n\u00e1m moc pomohl.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, obzvl\u00e1\u0161t\u011b pro takovou p\u0159ekr\u00e1snou mladou d\u00e1mu, jako jste vy.“ Mrknul Vincent na Billa a Tom si p\u0159it\u00e1hl bratra pevn\u011b k boku. „Takov\u00fd kr\u00e1sn\u00fd vzhled. Mus\u00edte b\u00fdt p\u011bkn\u011b bohat\u00e1, \u017ee?“ tla\u010dil na pilu a Tom ho pomalu sly\u0161el slintat, jak doufal, \u017ee dostane n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed pen\u00edze. Pen\u00edze, kter\u00e9 si myslel, \u017ee Bill m\u00e1, jeliko\u017e byl tak bled\u00fd, a tak voln\u00fd od jak\u00e9hokoliv znamen\u00ed, \u017ee pracoval na hork\u00e9m slunci spole\u010dn\u011b se zbytkem pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddy.<\/div>\n
„Ne, nejsem. Hl\u00eddala jsem d\u011bti, pro \u017eenu, se kterou jsem bydlela. Moc jsem se nedostala ven.“ Zalhal rychle Bill a pan Vincent skoro a\u017e nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Poj\u010f, Bell<\/em>.“ \u0158ekl Tom rychle, zat\u00e1hl Billa za sebou. „Pane Vincente. A\u0165 n\u00e1m pros\u00edm p\u0159inesou na\u0161e v\u011bci.“ \u0158ekl a dal dal\u0161\u00edch p\u00e1r minc\u00ed na st\u016fl.<\/p>\n<\/div>\n
Hostinsk\u00fd za\u0159\u00eddil p\u00e1r pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed odnesli Tomovy a Billovy v\u011bci, dali jim je do jejich pokoje. Rychle v\u011bci p\u0159inesli a rychle ode\u0161li, Bill s Tomem za to byli moc r\u00e1di. Bill se okam\u017eit\u011b svalil na tvrdou postel, rozvalil se a obli\u010dejem se zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e, vydechl. Star\u0161\u00ed dvoj\u010de rozsv\u00edtilo sv\u00edtilny v pokoji a pono\u0159ilo tak pokoj to \u010derveno-b\u00edl\u00e9ho sv\u011btla, pak Tom zamkl dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Posadil se na postel a chvilku jen tak koukal na sv\u00e9ho ospal\u00e9ho bratra, pak vzal do ruky Bill\u016fv kotn\u00edk a n\u011b\u017en\u011b mu sundal botu. Bill se za\u010dervenal, obli\u010dej zabo\u0159en\u00fd do pe\u0159in, zat\u00edmco mu Tom opatrn\u011b sund\u00e1val boty a p\u0159il\u00e9hav\u00e9 podkolenky. Bill se p\u0159evalil na z\u00e1da a posadil se, oto\u010dil se z\u00e1dy k Tomovi, beze slova ho prosil o asistenci p\u0159i rozep\u00edn\u00e1n\u00ed \u0161at\u016f.<\/div>\n
„Jsi si t\u00edm jist\u00fd?“ zeptal se Tom se sm\u00edchem, p\u0159ejel palcem po knofl\u00edc\u00edch na z\u00e1dech Billov\u00fdch zma\u010dkan\u00fdch \u0161at\u016f. Bill jednodu\u0161e p\u0159ik\u00fdvl a sv\u011bsil hlavu, nechal Toma rozepnout h\u00e1\u010dky a sv\u00e9st mu \u0161aty dol\u016f k pasu.<\/div>\n
Bill si sundal \u010depe\u010dek, kter\u00fd  mu dr\u017eel vlasy a rozepnul klipsy, nechal tak blon\u010fat\u00e9 vlny spadnou p\u0159es sv\u016fj nah\u00fd hrudn\u00edk a ramena. Tom se postavil a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed tak\u00e9, postavil se p\u0159ed n\u011bj a nechal ho svl\u00e9knout ho jen do pr\u016fhledn\u00e9 slab\u00e9 ko\u0161ilky. Bill si u\u017e trochu zvyknul na to, \u017ee se ho Tom dot\u00fdk\u00e1, byl trochu klidn\u011bj\u0161\u00ed s t\u00edm, \u017ee u n\u011bj je nah\u00fd, ale i p\u0159esto nep\u0159estalo to chv\u011bn\u00ed a nezmizela ani nervozita. Jen si p\u0159ipadal tro\u0161ku bezpe\u010dn\u011bji ne\u017e d\u0159\u00edv, tro\u0161ku m\u00ed\u0148 zahanben\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem,“ za\u010dal Tom, pomohl Billovi vyj\u00edt z \u0161at\u016f a pak se posadil vedle n\u011bj na postel. „A\u017e dojedeme do m\u011bsta, a budeme trochu v bezpe\u010d\u00ed, mohl bych si sehnat n\u011bjakou pr\u00e1ci a mo\u017en\u00e1 bychom mohli \u017e\u00edt v obydl\u00ed pro pracuj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„A kdy\u017e \u0159eknou ne?“ zeptal se Bill ti\u0161e, doufal, \u017ee t\u00edm Toma neuraz\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159eknou ne moj\u00ed t\u011bhotn\u00e9 \u017een\u011b.“ Mrknul na n\u011bj Tom a vydechl, op\u0159el se o ruce a koukal do stropu. „Ano, a je opravdu vid\u011bt, \u017ee nejsi, ale m\u016f\u017eeme ti vycpat \u0161aty a ud\u011blat perfektn\u00ed oblou vybouleninu. Po\u017e\u00e1d\u00e1m, aby se t\u011b nikdo nedot\u00fdkal, dokud to nedovol\u00ed\u0161 ty. Co\u017e nedovol\u00ed\u0161, proto\u017ee by na n\u00e1s jinak p\u0159i\u0161li.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e budou nal\u00e9hat? Co kdy\u017e budeme \u017e\u00edt s porodn\u00ed b\u00e1bou?“<\/div>\n
„Bille, je to spousta kdyby. Prost\u011b mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it a d\u00e1t to kdyby za hlavu. Ud\u011bl\u00e1\u0161 to? Jestli to bude znamenat, \u017ee se rychleji vr\u00e1t\u00edme dom\u016f?“<\/div>\n
„Ano. Ud\u011bl\u00e1m cokoliv, co bude\u0161 cht\u00edt.“ Za\u010dervenal se Bill a vlezl si pod pe\u0159inu, cht\u011blo se mu sp\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl bych le\u017eet vedle tebe, nebo m\u00e1m rad\u0161i sp\u00e1t na zemi?“<\/div>\n
„Le\u017e se mnou.“ <\/div>\n
Bill se b\u00e1l, \u017ee kdy\u017e  nebude bl\u00edzko Toma, \u017ee by ho mohl ztratit. Kdyby byly sv\u00edtilny zhasnut\u00e9 a Tom byl na zemi, Bill by v\u016fbec nemohl v\u011bd\u011bt, kdyby ho n\u011bkdo v noci ukradl. Pot\u0159eboval pohodl\u00ed, pot\u0159eboval bl\u00edzkost, b\u00e1l se my\u0161lenky, \u017ee nebude m\u00edt ruku, kter\u00e9 by se mohl v noci dr\u017eet, kdyby se za\u010dal b\u00e1t.<\/div>\n
Tom se schoulil do postele a usm\u00e1l se, kdy\u017e ho Bill chytil za ruku. Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat si obli\u010dej p\u0159itulilo k Tomovu krku, c\u00edtilo, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je \u0161patn\u00e9, ale neopov\u00e1\u017eilo se na to zeptat. B\u00e1l se a cht\u011bl b\u00fdt dr\u017een.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome? \u0158\u00edkej mi n\u011bco. Cokoliv. Jen pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by m\u011b vzali.“<\/div>\n
„Nevezmou mi t\u011b. Nikdy.“ Zaprotestoval Tom, rukou zajel do Billov\u00fdch jemn\u00fdch vlas\u016f. „Ale jestli chce\u0161, abych ti n\u011bco pov\u00eddal, tak budu. Co chce\u0161 v\u011bd\u011bt ze v\u0161eho nejv\u00edc?“ Bill si skousl ret a stydliv\u011b se na Toma pod\u00edval, o\u010di tmav\u00e9, tv\u00e1\u0159e hork\u00e9. „Och.“<\/div>\n
„Kdyby, kdyby to bylo a\u017e moc divn\u00e9, proto\u017ee jsme se sotva potkali, a proto\u017ee jsem kluk, tak to ch\u00e1pu\u2026 Jen to chci v\u011bd\u011bt, pro p\u0159\u00edpad\u2026 \u017de by se n\u011bco stalo.“<\/div>\n
„Nic se nestane, ale m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, cokoliv bude\u0161 cht\u00edt. Chce\u0161, abych ti to jen \u0159ekl nebo i uk\u00e1zal?“ zeptal se Tom, pon\u011bkud dosp\u011ble, a Bill se za\u010dal \u010dervenat jako \u0161kol\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Uka\u017e mi jak\u2026“ Billova slova byla jako kou\u0159, skoro tu nebyla a byla skoro neviditeln\u00e1, jak je bez dechu za\u0161eptal.<\/div>\n
„Na sob\u011b?“ zeptal se Tom, jeho t\u00f3n hlasu byl tak vysp\u011bl\u00fd, \u017ee to Billovi p\u0159ivodilo pocit naprost\u00e9 hlouposti, za to, \u017ee se chov\u00e1 tak nedosp\u011ble a d\u011btsky.<\/div>\n
„N-ne,“ vyp\u00edskl Bill, sundal si ko\u0161ilku, tak\u017ee m\u011bl jen spodn\u00ed kalhoty. „Kdy\u017e \u0159eknu, a\u0165 p\u0159estane\u0161, p\u0159estane\u0161?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b. Neud\u011bl\u00e1m nic, co nebude\u0161 cht\u00edt, abych ud\u011blal. Tohle t\u011b m\u00e1 nau\u010dit, ne vyd\u011bsit.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Vydechl Bill.  <\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed bratr se chytl za lem kalhot, nebyl si jist\u00fd, jestli je sundat nebo ne. C\u00edtil se, jako by m\u011bl prozkoumat nov\u00e9 teritorium, mnohem nov\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby st\u00e1le v\u011b\u0159il tomu, \u017ee je \u017eena. Ne, te\u010f tu byl mu\u017e, kter\u00e9ho znal pouze p\u00e1r dn\u00ed, a m\u011bl se ho dot\u00fdkat a u\u010dit ho, jak se dot\u00fdkat s\u00e1m sebe. Zd\u00e1lo se to mnohem hor\u0161\u00ed, proto\u017ee Bill s Tomem byli oba mu\u017ei, bylo to v\u0161echno tak stra\u0161n\u011b moc proti tomu, co ho u\u010dili a \u010demu cel\u00e9 sv\u00e9 dosp\u00edv\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159il; ale stejn\u011b, jako byl p\u0159edt\u00edm oklam\u00e1n, si byl Bill jist\u00fd, \u017ee je tohle tak\u00e9 v po\u0159\u00e1dku. Tom se prost\u011b jen choval jako star\u0161\u00ed bratr, u\u010ditel, a dokazovatel. Pom\u00e1hal Billovi porozum\u011bt v\u0161em t\u011bm l\u017e\u00edm, kter\u00e9 mu byly \u0159e\u010deny, nic v\u00edc. Nebylo to ne\u0159estn\u00e9, t\u00edm si byl jist\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„M-M\u011bl bych si je sundat?“ zachv\u011bl se Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Pouze jestli chce\u0161. Nemus\u00edme to d\u011blat, jestli ti tak nen\u00ed pohodln\u011b, Bille. Jen ti m\u016f\u017eu \u0159\u00edct jak.“<\/div>\n
„Ne. Ne, chci to v\u011bd\u011bt. Pot\u0159ebuji to v\u011bd\u011bt, ne?“<\/div>\n
„Ne, opravdu\u2026 je to n\u011bco, co je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt,“ zasm\u00e1l se Tom. „Ale nen\u00ed to nezbytn\u00e9, v\u011bd\u011bt, jak se uspokojit.“<\/div>\n
„Ugh<\/em>,“ vykv\u00edknul Bill a zabo\u0159il si obli\u010dej do dlan\u00ed, p\u0159ipadal si tak otev\u0159en\u00fd a tak \u0161patn\u00fd, \u017ee chce v\u011bd\u011bt, jak s\u00e1m sebe uspokojit<\/em>. „Jen mi to uka\u017e\u2026 prost\u011b\u2026 tady.“ Sundal si Bill zbytek sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a schoval se pod pe\u0159inu, byl r\u00e1d, \u017ee Tom nevid\u00ed jeho t\u011blo. Byl velmi plach\u00fd a b\u00e1l se, \u017ee ur\u010dit\u011b nen\u00ed tak hezk\u00fd jako Tom.<\/div>\n
„Jsme identi\u010dt\u00ed, Bille. Nem\u00e1\u0161 se za co styd\u011bt. Jsme stejn\u00ed. Slibuju.“<\/div>\n
„Nejsme.“ Zaprotestoval Bill. „Ty jsi op\u00e1len\u00fd a siln\u00fd a j\u00e1 jsme bled\u00fd a slab\u00fd. Nem\u016f\u017eeme b\u00fdt stejn\u00ed pod oble\u010den\u00edm.<\/div>\n
„Moje t\u011blo nen\u00ed op\u00e1len\u00e9, Bille.“ Zasm\u00e1l se Tom. „Nepracuju nah\u00fd. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1m v\u00edc sval\u016f, ale to je to, kde se rozd\u00edly zastavuj\u00ed. Jsme stejn\u00ed.“  <\/div>\n
Tomova slova nikdy nezklamala v uklid\u0148ov\u00e1n\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl jeho star\u0161\u00ed bratr pravdu; mo\u017en\u00e1 byli opravdu stejn\u00ed. Jestli ano, Tom ho ur\u010dit\u011b nebude soudit, a ta my\u0161lenka mu pomohla se uvolnit. Tom ho nebude soudit, proto\u017ee jeho t\u011blo je stejn\u00e9, Tom ho bude jednodu\u0161e u\u010dit, proto\u017ee jsou stejn\u00ed, a nebude to divn\u00e9, proto\u017ee d\u0159\u00edve byli jeden \u010dlov\u011bk. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee to d\u00e1v\u00e1 smysl, a i kdyby to m\u011bl b\u00fdt jedin\u00fd smysl, bylo mu to jedno. D\u00e1valo to smysl a d\u00e1valo mu to lep\u0161\u00ed pocit ohledn\u011b cel\u00e9 situace. Cht\u011bl se u\u010dit, a te\u010f se u\u010dit bude. Konec.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ mluvil si Bill s\u00e1m pro sebe, st\u00e1hnul pe\u0159inu ke sv\u00fdm bok\u016fm. Obli\u010dej mu ho\u0159el, kdy\u017e se mu Tom pod\u00edval na nah\u00fd hrudn\u00edk. Bill m\u011bl st\u00e1le pocit, \u017ee by si hrudn\u00edk m\u011bl schov\u00e1vat oble\u010den\u00edm nebo alespo\u0148 rukama, ale odm\u00edtal to ud\u011blat. Jeho hrudn\u00edk byl mu\u017esk\u00fd, jeho bratr byl mu\u017e, nebylo \u0161patn\u00e9 b\u00fdt bez svr\u0161ku v p\u0159\u00edtomnosti jin\u00fdch mu\u017e\u016f. Tohle bylo ur\u010dit\u011b v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, a\u017e bude\u0161 cht\u00edt, abych ti to uk\u00e1zal. Ve\u010f m\u011b stejn\u011b, jako j\u00e1 budu v\u00e9st tebe. Plat\u00ed?“<\/div>\n
„Ano, dob\u0159e.“ Zav\u0159el Bill o\u010di a rychle ze sebe st\u00e1hnul pe\u0159inu, uk\u00e1zal sv\u00e9 cel\u00e9 t\u011blo star\u0161\u00edmu bratrovi.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti to, jsme stejn\u00ed.“ Bylo jedin\u00e9, co Tom \u0159ekl. \u017d\u00e1dn\u00e9 posm\u011b\u0161ky, \u017e\u00e1dn\u00e1 divn\u00e1 slova, jen jedin\u00e1 pozn\u00e1mka, kter\u00e1 Billa naprosto uklidnila.<\/div>\n
„A-Ano?“<\/div>\n
„Jo.“ <\/div>\n
Bill se posadil a op\u0159el se o ruce, koukal na svou nahotu. P\u0159ipadal si divn\u011b, nad\u0161en\u011b. Rychle si rukama schoval rozkrok a za\u010dervenal se.<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Zamumlal. „Jen\u2026 Nikdy jsem nebyl nah\u00fd p\u0159ed jin\u00fdm, jin\u00fdm mu\u017eem a\u2026“<\/div>\n
„V\u016fbec se neomlouvej. Je to pochopiteln\u00fd a je to v po\u0159\u00e1dku. D\u011bl\u00e1 mi to pr\u00e1ci snaz\u0161\u00ed.“ Zasm\u00e1l se, kdy\u017e Bill za\u00fap\u011bl a p\u0159it\u00e1hl si kolena k hrudn\u00edku. „Nechce\u0161, abych to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Ne, chci. J\u00e1 jen,“ za\u00fap\u011bl Bill a ze v\u0161eho nejv\u00edc si p\u0159\u00e1l, aby mohl dostat sklenici otcovy whisky, aby se mohl uklidnit. Hodn\u011b kr\u00e1t se vkradl do m\u00edstnosti, kde m\u011bl jeho otec lik\u00e9ry a v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu to pomohlo, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl na uklidn\u011bn\u00ed nic v\u00edc ne\u017e sv\u00e9 emoce a Tomova slova.<\/div>\n
„Nech\u00e1\u0161 m\u011b to ud\u011blat?“ zeptal se Tom, rukama sjel p\u0159es Billova l\u00fdtka a\u017e na kolena. Bill stydliv\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a odvr\u00e1til pohled, kdy\u017e mu Tom rozt\u00e1hl nohy, pomalu je polo\u017eil na postel. „Tak\u017ee, p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e se ti tohle stalo, ses toho nikdy nesna\u017eil zbavit?“<\/div>\n
„Um, a-ani ne. Poprv\u00e9, kdy\u017e se to stalo, jsem \u0161el za Luciou, a okam\u017eit\u011b jsem si s n\u00ed promluvil.“ Billovi jeho rozkrok p\u0159ipadal sta\u017een\u00fd a nekontrolovateln\u00fd, \u010d\u00edm v\u00edc myslel na tu situaci a na poprv\u00e9, kdy byl tvrd\u00fd, t\u00edm v\u00edce vzru\u0161en\u00fd byl. Bylo to matouc\u00ed a t\u011b\u017ek\u00e9 to vy\u0159e\u0161it, co d\u011blalo Billovi ten pocit zvl\u00e1\u0161tnosti a horka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi \u010dekal, a\u017e to samo zmiz\u00ed?“ zeptal se Tom, naklonil se sv\u00fdm t\u011blem nad Billovo.<\/div>\n
„Um, ano.“<\/div>\n
„To nemohlo b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u00e9.“ Zasm\u00e1l se Tom a Bill stydliv\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ano, ob\u010das to trvalo dlouho a opravdu mi to vadilo\u2026“  <\/div>\n
„No, uk\u00e1\u017eu ti, jak se o to postarat. Dej mi ruku.“ Nat\u00e1hl ruku Tom a Bill mu tu svou podal, nechal Toma, aby mu ji dal okolo jeho zpola tvrd\u00e9ho mu\u017estv\u00ed. Bill vyp\u00edsknul a oto\u010dil krkem tak, aby si mohl obli\u010dej schovat do ramene, \u010d\u00edm\u017e si rozmazal svou rudou rt\u011bnku na svou bledou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Moc?“ zeptal se Tom, p\u0159ipraven\u00fd toho nechat.<\/div>\n
„Ne. To je v po\u0159\u00e1dku. Co, um, co m\u00e1m d\u011blat?“ vykoukl Bill zpoza vlas\u016f a sledoval Tom\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
„Stisknu ruku tak, dokud ti nebude nejl\u00edp, ano?“ \u0159ekl Tom a Bill p\u0159ik\u00fdvnul, jemn\u011b se stiskl. Skousl si ret a vydechl.<\/div>\n
Tom jednou Billovou rukou p\u0159ejel z ko\u0159ene na \u0161pi\u010dku, ukazoval mu jak to d\u011blat, tak \u00fa\u017easn\u011b, \u017ee si to s\u00e1m u\u017e\u00edval. Bill byl naprosto rud\u00fd, skoro rud\u00fd jako rt\u011bnka na jeho rameni, p\u0159ipadal si hloup\u011b, ale i jeho vlastn\u00ed rozkrok si to u\u017e\u00edval. Nedobrovoln\u011b p\u0159irazil boky, kdy\u017e p\u0159evzal kontrolu nad situac\u00ed, Tom dal ruku pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„A, a co m\u00e1m d\u011blat, kdy\u017e to je\u2026 Kdy\u017e se\u2026“ Bill m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9 a Tom m\u00e1lem zapomn\u011bl na to, \u017ee tu Bill je, mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f m\u011bl na sob\u011b ruce a l\u00e1skypln\u011b se mu ukazoval.<\/div>\n
„To pozn\u00e1\u0161.“ \u0158ekl Tom a Bill p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku\u2026 \u017ee se kouk\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill a jedn\u00edm otev\u0159en\u00fdm okem se na Toma pod\u00edval.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se koukat jinam.“ Nab\u00eddl star\u0161\u00ed bratr a Bill zavrt\u011bl hlavou, cht\u011bl si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee v\u0161echno d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vn\u011b. Kdyby to zkazil, Tom by mu to mohl \u0159\u00edct. Ale Bill si vedl moc dob\u0159e, bylo to poznat na reakc\u00edch jeho t\u011bla. V doln\u00ed polovi\u010dce mu bylo horko a chv\u011bl se a p\u0159ipadal si naprosto sta\u017een\u00fd, ale p\u0159itom tak \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, jak rychle m\u00e1 rukou h\u00fdbat, Tom mu to ne\u0159ekl a on se b\u00e1l zeptat. Taky nev\u011bd\u011bl, jak moc pevn\u011b se m\u00e1 dr\u017eet. Nat\u00e1hl se a chytl Tomovu ruku, prosebn\u011b na n\u011bj koukal.<\/div>\n
„Uka\u017e mi to.“ Zana\u0159\u00edkal a Tom p\u0159ik\u00fdvnul, ruku polo\u017eil na tu Billovu a ukazoval mu, jak to m\u00e1 r\u00e1d on. Bill dal ze sebe svou ruku pry\u010d a nechal sv\u00e9ho bratra pracovat o samot\u011b. T\u0159\u00edsla se mu t\u0159\u00e1sla a hlava se mu to\u010dila, intimn\u011b se ho dot\u00fdkal n\u011bkdo, za koho nebyl provdan\u00fd. I kdy\u017e si Bill nebyl jist\u00fd, jestli brat\u0159i mohou u\u010dit svoje sourozence, nikdy s\u00e1m p\u0159edt\u00edm sourozence nem\u011bl. Bill se zachv\u011bl a zalapal po dechu, kdy\u017e mu Tom p\u0159ejel palcem p\u0159es vr\u0161ek jeho erekce, rukou se ho tak n\u011b\u017en\u011b dot\u00fdkal. Tom pokra\u010doval v je\u017ed\u011bn\u00ed rukou nahoru a dol\u016f, ti\u0161e pov\u00eddal, co zrovna d\u011bl\u00e1, a byl si jist\u00fd, \u017ee si to Bill u\u017e\u00edv\u00e1. Ur\u010dit\u011b u\u017e\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Tom Billovi \u0159ekl, aby to zas d\u011blal s\u00e1m, a ten to ud\u011blal bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, t\u011blo po tom tou\u017eilo. Bill c\u00edtil, jak se mu dech zadrh\u00e1val v krku a jak se jeho t\u011blo za\u010d\u00ednalo c\u00edtit neuv\u011b\u0159iteln\u011b divn\u011b. Se strachem se na Toma pod\u00edval, b\u00e1l se, \u017ee se zni\u010d\u00ed t\u00edm divn\u00fdm pocitem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b c\u00edtil. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl, aby mu dodal odvahu, pohladil Billovo jemn\u00e9 l\u00fdtko, a studoval jeho obli\u010dej, a jak u\u0161lechtile vypadal i s erekc\u00ed v ruce. Byl to opravdu podivn\u00fd pohled; \u017eena s dlouh\u00fdmi vlasy a opatrn\u011b nanesen\u00fdm make-upem, le\u017eela na posteli se sv\u00fdm penisem v ruce. Tro\u0161ku to Toma zasko\u010dilo, jen mu to p\u0159i\u0161lo velmi divn\u00e9. Ale co ho m\u00e1tlo nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc, bylo, \u017ee jemu samotn\u00e9mu tohle v\u0161echno p\u0159iv\u00e1d\u011blo dobr\u00fd pocit.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1, Tome, ten pocit\u2026 J\u00e1…“<\/div>\n
„\u0160\u0161, jen pokra\u010duj.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a zaklonil hlavu, krk dlouh\u00fd a delik\u00e1tn\u00ed. Billova ruka byla stisknut\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 trochu moc, na sv\u00e9m p\u0159irozen\u00ed; rozt\u0159esen\u011b s n\u00ed h\u00fdbal nahoru a dol\u016f po cel\u00e9 svoj\u00ed d\u00e9lce. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ten zp\u016fsob, jak se Bill sebe dot\u00fdk\u00e1, nem\u016f\u017ee b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee on taky nebyl hned mistr, kdy\u017e to d\u011blal poprv\u00e9. Tom tak\u00e9 posp\u00edchal, aby se toho probl\u00e9mu zbavil, nam\u00edsto toho, aby si opravdu u\u017eil ten pocit. Usm\u00e1l se, jak tak vzpom\u00ednal, usm\u00edval se nad t\u00edm, jak nezku\u0161en\u00fd jeho bratr opravdu byl.<\/div>\n
Vydal ze sebe zoufal\u00fd, rozt\u0159esen\u00fd  v\u00fdk\u0159ik, Bill sebou cuknul a ud\u011blal se na sv\u016fj nah\u00fd hrudn\u00edk. Nesm\u011ble vyp\u00edsknul, okam\u017eit\u011b si rukama p\u0159ikryl rozkrok. P\u0159ipadal si odleh\u010den a horce po cel\u00e9m t\u011ble, za\u017eil sv\u016fj prvn\u00ed orgasmus p\u0159\u00edmo p\u0159ed sv\u00fdm bratrem, ale ten p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd mu Lucia \u0159\u00edkala, ho st\u00e1le d\u011bsil. Co kdy\u017e mu Tom lhal a on te\u010f u\u017e nikdy nebude schopn\u00fd m\u00edt d\u011bti? Co kdy\u017e je opravdu \u017eena? V\u0161echen strach se mu vr\u00e1til, a najednou m\u011bl nepopsatelnou chu\u0165 se ujistit, \u017ee Tom opravdu vypad\u00e1 stejn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Sundej si oble\u010den\u00ed.“  \u0158ekl Bill, hlas pln\u00fd paniky a strachu.<\/div>\n
„Bille, to je v po\u0159\u00e1dku! Tohle se m\u011blo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Pros\u00edm, sundej si oble\u010den\u00ed!“ <\/div>\n
Tom ud\u011blal to, co od n\u011bj Bill cht\u011bl a svl\u00e9kl se a\u017e \u00fapln\u011b do naha. Billovi bylo hned l\u00e9pe, ale hned m\u011bl pocit neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 \u0161patnosti, \u017ee vid\u00ed Toma nah\u00e9ho. Hlava ho bolela a byla zmaten\u00fd, nebyl si jist\u00fd, co se to vlastn\u011b d\u011bje. Nat\u00e1hl rukou a jen ze zv\u011bdavosti \u0161\u0165ouchnul do Tomova p\u0159irozen\u00ed. Tom se zasm\u00e1l, naklonil hlavu na stranu.<\/div>\n
„U\u017e je ti dob\u0159e?“ <\/div>\n
„Jen jsem se vyd\u011bsil.“ Bill si p\u0159ipadal jako to nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edt\u011b na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. P\u0159ipadal si tak omezen\u011b, jako by m\u011bl zatemn\u011bn\u00fd mozek, nen\u00e1vid\u011bl se za to, \u017ee pochyboval o Tomov\u00fdch slovech.<\/p>\n<\/div>\n
Ti dva tam sed\u011bli, naz\u00ed a ti\u0161\u00ed. Bill si zabo\u0159il prst do t\u00e9 tepl\u00e9 tekutiny na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. Tom ho jednodu\u0161e v tichosti pozoroval, doufal, \u017ee se Bill uvnit\u0159 uklidnil a \u017ee u\u017e se tolik neb\u00e1l.<\/div>\n
„Tohle je\u2026 to, co ud\u011bl\u00e1 \u017eenu t\u011bhotnou?“ zeptal se Bill skromn\u011b a Tom p\u0159ik\u00fdvl, nat\u00e1hl se pro Billovu ko\u0161ilku, co byla na zemi.<\/div>\n
„Nech m\u011b t\u011b o\u010distit a p\u0159ipravit do postele. Vypad\u00e1\u0161 naprosto vy\u010derpan\u011b.“<\/div>\n
„Jsem.“ Bill, jako by to cht\u011bl dok\u00e1zat, zaz\u00edval do sv\u00e9 ruky a cel\u00fd za\u010dal ho\u0159et, kdy\u017e ho Tom za\u010dal ot\u00edrat.<\/div>\n
„Chce\u0161 se ut\u0159\u00edt tam dole?“ zeptal se Tom a Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, jestli bych to um\u011bl. Nikdy jsem\u2026 p\u0159edt\u00edm\u2026“<\/div>\n
Tom pochopil, v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e on poprv\u00e9 za\u017eil orgasmus, myl se ve van\u011b. Ol\u00edzl l\u00e1tku, jeliko\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou vodu, a jemn\u011b o\u010distil vr\u0161ek Billova penisu. Bill stiskl stehna k sob\u011b, doufal, \u017ee si Tom posp\u00ed\u0161\u00ed. P\u0159ipadal si ustra\u0161en\u011b, \u010distil ho jeho vlastn\u00ed bratr. Bylo to pro n\u011bj trochu trapn\u00e9, ale Tom mu sp\u00ed\u0161e p\u0159ivozoval pocit uklidn\u011bn\u00ed ne\u017e strachu. Mo\u017en\u00e1 to bylo t\u00edm, \u017ee je Tom jeho polovi\u010dka, tak\u017ee to d\u00e1valo smysl, \u017ee ud\u011bl\u00e1 pro Billa v\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 Bill s\u00e1m nezvl\u00e1dne. Tom dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Billa, bylo vlastn\u011b to sam\u00e9, jako Bill dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Billa. Jemu to takhle smysl d\u00e1valo.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal Bill, kdy\u017e mu Tom rychle nat\u00e1hnul ko\u0161ilku. Pod l\u00e1tkou si p\u0159ipadal o trochu m\u00e9n\u011b hloup\u011b. „Jsem beznad\u011bjn\u00fd.“ Za\u0161eptal a Tom proto\u010dil o\u010di, vlezl si do kalhot.<\/div>\n
„Pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ prot\u00e1hl se Tom na posteli, p\u0159ipadal si unaven\u00fd a spokojen\u00fd, \u017ee se Bill kone\u010dn\u011b uvolnil a nechal ho na n\u011bj sahat a vid\u011bt ho nah\u00e9ho. Byla to d\u016fv\u011bra, a to bylo to, co pot\u0159ebovali, kdy\u017e m\u011bli b\u00fdt na \u00fat\u011bku. M\u011bli jen jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
„J\u00e1, tohle\u2026 Ta v\u011bc se stala a j\u00e1 se vyd\u011bsil a myslel si\u2026 Myslel si, \u017ee to, co Lucia \u0159\u00edkala, je pravda, a \u017ee tys mi lhal, abys mi ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„M\u011bl jsi orgasmus a myslel sis, \u017ees ze sebe dostal svoje budouc\u00ed d\u011bti.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, zoufale se sna\u017eil nesm\u00e1t. Bill nic jin\u00e9ho neznal, a Tom se mu necht\u011bl sm\u00e1t, cht\u011bl se sm\u00e1t tomu, jak okouzluj\u00edc\u00ed byl, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl jen to, co mu n\u011bkdo napov\u00eddal.<\/div>\n
„Um, ano. Tak jsem se vyd\u011bsil a myslel si, \u017ee mo\u017en\u00e1\u2026 \u017ee jsem mo\u017en\u00e1 \u017eena\u2026“<\/div>\n
„Ale v\u00ed\u0161, co to bylo.“ <\/div>\n
„Ano, v\u00edm. Jen jsem se vystra\u0161il. Omlouv\u00e1m se\u2026 mus\u00ed\u0161 si myslet, \u017ee jsem patetick\u00fd.“  Zabo\u0159il si Bill obli\u010dej do dlan\u00ed a p\u0159evalil se na bok, z\u00e1dy k Tomovi. Zoufale se cht\u011bl schoulit do klub\u00ed\u010dka a zapomenout na to, \u017ee existuje, nesn\u00e1\u0161el, \u017ee vypad\u00e1 p\u0159ed sv\u00fdm bratrem tak nevysp\u011ble. Cht\u011bl na Toma ud\u011blat dojem, ale a\u0165 u\u017e d\u011blal cokoliv, po\u0159\u00e1d ze sebe d\u011blal jen d\u00edt\u011b. V\u011bd\u011bl to a bylo to velmi znepokojuj\u00edc\u00ed. Jak mohl Bill ud\u011blat na Toma dojem, kdy\u017e Tom toho v\u011bd\u011bl o tolik v\u00edc ne\u017e on?<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ pohladil Tom Billa po \u010delisti. „Nejsi v\u016fbec patetick\u00fd. Jsi prost\u011b jen \u0161patn\u011b nau\u010den\u00fd. U\u017e jsem ti to \u0159\u00edkal, v\u0161echno t\u011b nau\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Tak\u017ee si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme d\u011btinsk\u00fd?“ za\u0161eptal Bill, pod\u00edval se p\u0159es za\u0161pin\u011bn\u00e9 rameno na Toma.<\/div>\n
„V\u016fbec ne. Jsi jen unaven\u00fd. Zhasnu sv\u00edtilny a p\u016fjdeme sp\u00e1t. Po\u0159\u00e1d m\u016f\u017eu sp\u00e1t vedle tebe?“ zhasnul Tom rychle a vlezl si zp\u00e1tky do postele.<\/div>\n
„Ano.“ P\u0159evalil se Bill na z\u00e1da a na\u0161el ve tm\u011b Tomovu ruku. „R\u00e1d t\u011b dr\u017e\u00edm za ruku, jestli je to tak v po\u0159\u00e1dku. Nechci t\u011b ve tm\u011b ztratit.“<\/div>\n
„J\u00e1 nikam nejdu.“ Odpov\u011bd\u011bl mu Tom, stiskl pevn\u011b Billovu ruku. „R\u00e1no vyraz\u00edme hned, jak se probud\u00edme. Pak najdu n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kde budu moct pracovat na farm\u011b, a kter\u00e9 n\u00e1m zajist\u00ed bydlen\u00ed.“<\/div>\n
„Nejrad\u0161i bych na p\u00e1r dn\u00ed z\u016fstal tady v hostinci.“ Zamra\u010dil se Bill a Tom ho pohladil po ruce.<\/div>\n
„Ano, ale nejme dostate\u010dn\u011b daleko z m\u011bsta a je to moc drah\u00e9 na to, abychom tu z\u016fstali d\u00e9le. V\u00edm, \u017ee se nechce\u0161 o domov d\u011blit s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm, ale je to to jedin\u00e9, co n\u00e1m te\u010f zb\u00fdv\u00e1. Jednou n\u00e1m postav\u00edm d\u016fm, n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho jen pro n\u00e1s a mamku; ale te\u010f mus\u00edme ud\u011blat tohle. Odpo\u010d\u00edvej.“  <\/div>\n
„D\u011bkuji ti za\u2026 um…“<\/div>\n
„Bille, kolikr\u00e1t ti to mus\u00edm \u0159\u00edkat? Jsem tv\u016fj star\u0161\u00ed bratr. Je to moje pr\u00e1ce ti pomoct s naprosto v\u0161\u00edm<\/em>. R\u00e1d ti pom\u00e1h\u00e1m a byl bych moc r\u00e1d, kdybys za mnou mohl s \u010d\u00edmkoliv p\u0159ij\u00edt. Te\u010f ale chci, aby ses vyspal. R\u00e1no ti pom\u016f\u017eu se obl\u00e9knout, pom\u016f\u017eu ti ud\u011blat pod \u0161aty vybouleninu a pak rychle odjedeme z tohohle m\u011bsta do dal\u0161\u00edho. Nebo tak daleko, jak n\u00e1s k\u016f\u0148 zaveze.“<\/div>\n
„Nebude pan Schmidt st\u00edhat mamku, kde jsi a kam zmizely jeho v\u011bci?“<\/div>\n
„Nev\u00ed, kde bydl\u00edme.“ Pokr\u010dil Tom rameny. „Nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by to m\u011bl v\u011bd\u011bt. Budeme v po\u0159\u00e1dku, slibuju.“<\/div>\n
„Tome? M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b dr\u017eet? J\u00e1\u2026 nechci t\u011b ztratit.“ Skousl si Bill ret, a okam\u017eit\u011b c\u00edtil, jak z n\u011bj v\u0161echna k\u0159e\u010d vymizela, kdy\u017e ho Tom objal do sv\u00e9ho siln\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nikdy m\u011b neztrat\u00ed\u0161. Jsme v po\u0159\u00e1dku a nic mi t\u011b znovu nevezme.“ Pol\u00edbil Tom Billa do vlas\u016f. „Ty jsi m\u016fj a j\u00e1 jsem tv\u016fj. Bez ot\u00e1zek. Te\u010f nech svou vy\u010derpanou hlavi\u010dku odpo\u010d\u00edvat a spi. Neboj se, \u017ee m\u011b ve tm\u011b ztrat\u00ed\u0161, nikdo nev\u00ed, \u017ee jsme tady, ani \u017ee jsme zmizeli.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl Bill a polo\u017eil si ruku na Tomovo tepl\u00e9 b\u0159icho.<\/p>\n<\/div>\n
Ta noc bude dlouh\u00e1, oba dva chlapci p\u0159edst\u00edrali, \u017ee sp\u00ed, i kdy\u017e jim hlavy pracovaly na pln\u00e9 ot\u00e1\u010dky, jak p\u0159em\u00fd\u0161leli o \u0161patn\u00fdch situac\u00edch, kter\u00e9 se mohly st\u00e1t. R\u00e1no, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee sv\u011btlo zahal\u00ed v\u011bci do pozitivn\u00edho, jim mo\u017en\u00e1 bude l\u00e9pe, ale v noci se b\u00e1li. Tom Billa dr\u017eel pevn\u011b celou noc, rty p\u0159itisknut\u00e9 na bratrovo \u010delo v tom z nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch zp\u016fsob\u016f.  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Simone zabalila cestovn\u00ed  sk\u0159\u00ed\u0148ku se sv\u00fdmi \u0161aty a \u0161minkami. Bill pojede s Tomem jako jeho blon\u010fat\u00e1 nev\u011bsta, nam\u00edsto \u010dernovlas\u00e9 lady Vilhelminy nebo jako Tomova identick\u00e9ho dvoj\u010dete. Samoz\u0159ejm\u011b bylo riskantn\u00ed, \u017ee Bill bude v \u017eensk\u00e9m oble\u010den\u00ed, kdy\u017e ho cel\u00e9 m\u011bsto znalo jako \u017eenu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[335],"tags":[],"class_list":["post-11026","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11026","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11026"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11026\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11026"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11026"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11026"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}