{"id":11034,"date":"2010-08-06T17:00:00","date_gmt":"2010-08-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=11007"},"modified":"2010-08-06T17:00:00","modified_gmt":"2010-08-06T16:00:00","slug":"homeless-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/08\/06\/homeless-5\/","title":{"rendered":"Homeless 5."},"content":{"rendered":"
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nakr\u010dil \u010delo, kdy\u017e do n\u011bj narazilo ciz\u00ed t\u011blo a je\u0161t\u011b ho oslovilo „P\u0159\u00edzraku“. Chv\u00edli jen konsternovan\u011b st\u00e1l, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee to je zase ten bezdomovec. Billa v prvn\u00ed chv\u00edli napadalo, co bude muset ud\u011blat jako prvn\u00ed, aby nedostal svrab nebo n\u011bjakou jinou sv\u011bdivou chorobu. Jen m\u00edrn\u011b ucouvl a alespo\u0148 se sna\u017eil tv\u00e1\u0159it norm\u00e1ln\u011b a nek\u0159ivit \u00fasta znechucen\u00edm. Je to asi p\u016flhodina, co se po pr\u00e1ci sprchoval, a te\u010f rovnou mohl znovu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zase ty?“ Bylo jedin\u00e9, co ze sebe vypravil a pohledem se zastavil na Tomov\u011b lahvi, kterou tak ochranitelsky tisknul k sob\u011b. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u011bl bys b\u00fdt… no tam?“ k\u00fdvnul hlavou sm\u011brem ke skate parku, ze kter\u00e9ho Tom utekl. Tom jen nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl.<\/div>\n
„Dneska ne. Moje… moje m\u00edsto je zabran\u00e9 a j\u00e1… nechci dostat,“ p\u00edpnul Tom. Celkem se styd\u011bl, \u017ee se boj\u00ed v\u00fdprasku, ale to nikdo nemohl ch\u00e1pat. Nikdo, kdo tu parti\u010dku zbohatl\u00edk\u016f nezn\u00e1.<\/div>\n
„Ach tak,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill na znamen\u00ed, \u017ee rozum\u00ed, i kdy\u017e mu to bylo celkem ukraden\u00e9. Rozhodn\u011b ale musel uznat, \u017ee bude muset zm\u011bnit sm\u011br svoj\u00ed cesty. Cht\u011bl j\u00edt parkem, ale pokud tam m\u00e1 b\u00fdt n\u011bjak\u00e1 sebranka, rad\u011bji by se j\u00ed vyhnul. P\u00e1r nep\u0159\u00edjemn\u00fdch setk\u00e1n\u00ed u\u017e taky m\u011bl. I kdy\u017e nikdy nedostal. Sp\u00ed\u0161e poslouchal oplzl\u00e9 koment\u00e1\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159\u00edzraku….“ vydechl \u0161eptem Tom. Sp\u00ed\u0161e s\u00e1m k sob\u011b a m\u011bl tendenci nat\u00e1hnout k n\u011bmu ruku a dotknout se ho. P\u0159ipadal si jak v jin\u00e9 dimenzi, jen z toho, \u017ee ho vid\u00ed. Jist\u011b\u017ee si p\u0159\u00e1l ho vid\u011bt, ale ani nedoufal, \u017ee by se to stalo tak z\u00e1hy.<\/div>\n
„Uhm, tak… posp\u00edch\u00e1m dom\u016f,“ sna\u017eil se z toho vykroutit Bill. Necht\u011bl se tu s t\u00edmto klukem zdr\u017eovat.<\/div>\n
„Ne, z\u016fsta\u0148,“ vyvalil o\u010di Tom a dychtiv\u011b se p\u0159itiskl k Billovi bl\u00ed\u017e. Neuv\u011bdomoval si, co d\u011bl\u00e1. Znova ho vid\u011bl, m\u011bl tady svou z\u00e1chranu. Tiskl se svou hrud\u00ed na tu Billovu a hlavu si polo\u017eil na jeho rameno. C\u00edtil se tak v bezpe\u010d\u00ed a v klidu. Nech\u00e1pal, pro\u010d je pro n\u011bj \u010dernovl\u00e1sek takov\u00e1 modla. Z minuty na minutu se j\u00ed stal. V\u0161echno se odehr\u00e1valo tak kr\u00e1tce, trvalo to snad a\u017e nanosekundu, ale Tom to vn\u00edmal jinak. Necht\u011bl Billa pustit pry\u010d. Byl jako smysl\u016f zbaven\u00fd.<\/div>\n
Bill z toho byl natolik zasko\u010den\u00fd, \u017ee z\u016fstal konsternovan\u011b st\u00e1t na m\u00edst\u011b a sna\u017eil se si v hlav\u011b d\u00e1t jedna a jedna dohromady. Ustoupil o krok, kdy\u017e mu do\u0161lo, co Tom d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„A co tady asi budu d\u011blat. Jsem unaven\u00fd z pr\u00e1ce,“ rozhodil m\u00edrn\u011b rukama a nat\u00e1hl je m\u00edrn\u011b p\u0159ed sebe, kdy\u017e se Tom znovu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Billa to sv\u00fdm zp\u016fsobem trochu d\u011bsilo.<\/div>\n
„Mluv na m\u011b,“ zaprosil dred\u00e1\u010dek a z\u016fstal na m\u00edst\u011b, kdy\u017e ho Billovy ruce zastavily. Nebyl schopn\u00fd si ani po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomit smysl toho Billova gesta. Prost\u011b ho poslechl. Bill jen nakr\u010dil \u010delo. Byl z toho krajn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ti co \u0159\u00edkat,“ zakroutil hlavou a pro\u0161el kolem Toma. Tom se chvatn\u011b oto\u010dil a kr\u00e1\u010del mu po boku. Bill se to sna\u017eil ignorovat, ale dost dob\u0159e to ne\u0161lo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dneska jsem hodn\u011b pil,“ promluvil Tom, z\u00edraj\u00edc do cesty. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d zrovna tohle zmi\u0148uje. P\u0159i\u0161lo mu to d\u016fle\u017eit\u00e9. V\u011bc, kter\u00e1 pro n\u011bj nebyla zrovna b\u011b\u017en\u00e1, a tak m\u011bl pot\u0159ebu o n\u00ed mluvit. „Ooh… m\u00e1\u0161 nov\u00e9 boty,“ pousm\u00e1l se, kdy\u017e si v\u0161iml Billovy \u010derven\u00e9 obuvi. „Ooh, \u017ee to jsou ty, cos cht\u011bl p\u0159edt\u00edm?“ sko\u010dil t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed Billa a d\u0159epl si k jeho noh\u00e1m. Bill zvedl ruce, jako by p\u0159ekra\u010doval cosi ohavn\u00e9ho a zamra\u010dil se. Proboha, co to ten kluk dredat\u00fd vyv\u00e1d\u00ed?<\/div>\n
„Jo, jsou nov\u00fd,“ jen jednodu\u0161e odpov\u011bd\u011bl a st\u00e1l jako p\u0159imrzl\u00fd ke kusu ledu.<\/div>\n
„Jsou moc hezk\u00fd, nebudu ti na n\u011b sahat, ale ur\u010dit\u011b jsou ko\u017een\u00fd,“ zkonstatoval Tom, vz\u00e1p\u011bt\u00ed vstal a sv\u00fdmi zanedban\u00fdmi zuby se na Billa usm\u00e1l. „Hey, ty m\u00e1\u0161 i nov\u00e9 br\u00fdle, \u017eejo? A kdes byl nakupovat? Vid\u00ed\u0161, nos\u00edm po\u0159\u00e1d tvou fla\u0161ku u sebe,“ uk\u00e1zal mu. „D\u00edvej, jak piju,“ od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko a p\u0159edv\u00e1d\u011bl Billovi, jak do jeho \u017ealudku te\u010dou dou\u0161ky vody.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill vzdychl a kostnat\u00fdma prstama si promnul sp\u00e1nky. Sna\u017eil se zachovat klid. V\u016fbec ho nezaj\u00edmalo jak ten kluk pije, a u\u017e v\u016fbec nem\u011bl v \u00famyslu s n\u00edm n\u011bjak mluvit. Dred\u00e1\u010dek se ale o\u010dividn\u011b nehodlal nechat odb\u00fdt.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je dob\u0159e. Aspo\u0148 k n\u011b\u010demu ti ta lahev je,“ vzdychnul a s otr\u00e1ven\u00fdm v\u00fdrazem se usadil na z\u00eddku. Zalovil v kabelce po cigaret\u00e1ch a jen zavr\u010del, kdy\u017e zjistil, \u017ee u\u017e m\u00e1 jen t\u0159i.<\/div>\n
„Nakupoval jsem ve sv\u00fdm obl\u00edben\u00fdm obchod\u011b,“ vydechl d\u00fdm, kdy\u017e zap\u00e1lil cigaretu a nohu si hodil p\u0159es nohu. „U Diora,“ dodal a jen kr\u00e1tce se po Tomovi pod\u00edval. Tom se usadil vedle n\u011bj a lahev znovu zav\u0159el.<\/div>\n
„Dior je drah\u00fd. Moc drah\u00fd,“ znalecky se po\u0161kr\u00e1bal na nose.<\/div>\n
„Jo, je… ale jsou dra\u017e\u0161\u00ed obchody,“ kou\u0159il a jeho snaha se mu docela da\u0159ila. Zauva\u017eoval. Kdyby ignoroval Toma, bylo by to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Jednou d\u00e1\u0161 hladov\u00e9mu zv\u00ed\u0159eti naj\u00edst a chod\u00ed za tebou po\u0159\u00e1d. Te\u010f toho Bill zalitoval. Jestli jej bude \u0161pinav\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek pron\u00e1sledovat, zcvokne se.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hezkou kabelku. Ta je taky nov\u00e1, \u017ee?“ oto\u010dil se \u010delem k Billovi a usadil se do tureck\u00e9ho sedu. C\u00edtil takov\u00fd adrenalin z havranovy bl\u00edzkosti.<\/div>\n
„Hm,“ broukl Bill a t\u00edpnul h\u0159\u00ed\u0161nou ty\u010dinku. „Byla dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e ty boty.“<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si druh\u00e9 cig\u00e1ro? A kou\u0159\u00ed\u0161 moc? Moje m\u00e1ma nem\u011bla r\u00e1da cigarety. A kdy si p\u016fjde\u0161 ud\u011blat nehty? Mohl bych j\u00edt s tebou? R\u00e1d bych vid\u011bl, jak se takov\u00e9 nehty d\u011blaj\u00ed,“ za\u010dal Tom drmolit a zaplavoval Billa vlnou ot\u00e1zek a poznatk\u016f.<\/div>\n
Bill jen mrkal a sna\u017eil se pochytit alespo\u0148 t\u0159etinu z t\u011bch v\u0161ech ot\u00e1zek.<\/div>\n
„Po\u010dkej, po\u010dkej. Postupn\u011b,“ zarazil ho v dal\u0161\u00edm mluven\u00ed. Hned na to si v duchu zanad\u00e1val. Kdyby ho nechal mluvit a prost\u011b se zvedl a ode\u0161el, ud\u011blal by nejl\u00edp. Te\u010f se upsal k rozhovoru. „P\u016fjdu na nehty a\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden. Te\u010f jsou je\u0161t\u011b dobr\u00e9 a ur\u010dit\u011b by t\u011b to nebavilo sledovat,“ zakroutil hlavou ve snaze tak Toma odm\u00edtnout, pokud mo\u017eno taktn\u011b. I kdy\u017e v prvn\u00ed moment mu nasko\u010dila v hlav\u011b v\u011bta typu: Ani omylem… pod\u00edvej se, jak vypad\u00e1\u0161.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty jsi nikdy nekou\u0159il?“ pozvedl t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed. Bylo to n\u011bco, co ho krajn\u011b p\u0159ekvapovalo. U \u010dlov\u011bka jako byl Tom mu p\u0159i\u0161ly cigarety automatick\u00e9. Tom jen nesouhlasn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne, nikdy. Pro\u010d ty kou\u0159\u00ed\u0161?“ Bill jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e, proto\u017ee mi to chutn\u00e1. Kou\u0159\u00edm u\u017e dlouho. Docela hodn\u011b.“<\/div>\n
„Co ti na tom chutn\u00e1?“ kr\u010dil Tom \u010delo a \u010dichal d\u00fdm, co Bill vypou\u0161t\u011bl mezi rty. „Ale jo, bavilo by m\u011b to. Lakoval jsem holk\u00e1m ve t\u0159\u00edd\u011b nehty a l\u00ed\u010dil je. M\u00e1ma \u0159\u00edkala, \u017ee cigarety jsou ty\u010dinky smrti,“ pok\u00fdval znalecky hlavou a zti\u0161il hlas. „Ona toti\u017e nev\u011bd\u011bla, \u017ee se cigaret\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 cigarety,“ skoro a\u017e \u0161eptal. Opravdu vypadal jak pomaten\u00fd \u010dlov\u011bk. Od t\u00e9 doby, co v Billovi vid\u011bl nad\u011bji na kontakt s \u010dlov\u011bkem… jako by se i zm\u011bnil. Mo\u017en\u00e1 takov\u00fd byl i p\u0159edt\u00edm, ale to nemohl v\u011bd\u011bt. Byl po\u0159\u00e1d jen s\u00e1m. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se znovu k \u010dernovl\u00e1skovi a nos t\u00e9m\u011b\u0159 zabo\u0159il k jeho \u00fast\u016fm. Cht\u011bl onen tab\u00e1kov\u00fd smrad c\u00edtit p\u0159\u00edmo z n\u011bj.<\/div>\n
Bill vyvalil o\u010di a znechucen\u011b odt\u00e1hl hlavu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hel,e brzdi jo. Jestli chce\u0161 c\u00edtit jak\u00fd to je, tak ti cig\u00e1ro d\u00e1m, ale tyhle man\u00fdry si nechej,“ p\u0159ipadalo mu krajn\u011b nechutn\u00e9, \u017ee ho ov\u00edval Tom\u016fv dech, kter\u00fd rozhodn\u011b nevon\u011bl po mentolu.<\/div>\n
„Ne… nechci. Jen to chci \u010duchat,“ zazubil se Tom, jemu\u017e nejsp\u00ed\u0161e zase nedoch\u00e1zel v\u00fdznam Billova odta\u017eit\u00e9ho gesta. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstn\u00e1n mysl\u00ed, \u017ee tu ten kluk je, ne\u017e aby p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak mu mus\u00ed p\u0159ipadat odporn\u00fd.<\/div>\n
„Tak toho nechej. Myslim, \u017ee to cejt\u00ed\u0161 dost dob\u0159e,“ zatla\u010dil do jeho hrudi, aby ho tak odd\u00e1lil. „Nav\u00edc jsou to ty\u010dinky smrti, tak to ne\u010duchej,“ trochu odsekl. Nesn\u00e1\u0161el ta kdejak\u00e1 upozorn\u011bn\u00ed, jak kou\u0159en\u00ed \u0161kod\u00ed zdrav\u00ed a podobn\u011b. „A jak to, \u017ee nev\u011bd\u011bla, co jsou cigarety? To je nikdy nevid\u011bla nebo co?“ kr\u010dil \u010delo kdy\u017e zapaloval druhou. Nehodlal riskovat fakt, \u017ee se k n\u011bmu bude Tom nakl\u00e1n\u011bt. To mu rad\u011bji ud\u011bl\u00e1 cigaretovou atmosf\u00e9ru kolem.<\/div>\n
„Vid\u011bla,“ zm\u00edrnil se Tom a snad se i uklidnil. P\u0159it\u00e1hl si kolena k brad\u011b a obejmul je. „\u0158\u00edkal jsem, \u017ee jim tak \u0159\u00edkala, tak\u017ee je logick\u00e9, \u017ee v\u011bd\u011bla, jak cigareta vypad\u00e1…“ za\u010dal \u0161eptat a pohupovat se m\u00edrn\u011b dop\u0159edu a dozadu. Uklid\u0148ovalo jej to. D\u011blal to v\u017edy, kdy\u017e byl rozru\u0161en. U\u017e jako mal\u00fd kluk. Bill nepob\u00edral, o\u010d jde. Zn\u011blo to, jako by Tom n\u011bco tajil. Necht\u011bl o n\u011b\u010dem mluvit nebo tak podobn\u011b. Bylo mu to divn\u00e9.<\/div>\n
„Tak… jakto?“ napodobil hlasitost Tomova hlasu.<\/div>\n
„Ne… j\u00e1 nebudu nic \u0159\u00edkat. Bude\u0161 se mi sm\u00e1t jako v\u0161ichni ostatn\u00ed,“ p\u0159ipl\u00e1cl si Tom dlan\u011b na u\u0161i a zav\u0159el o\u010di. V hlav\u011b se mu vybarvovaly vzpom\u00ednky na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu.<\/div>\n
<\/div>\n
**flashback**<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tom se vpot\u00e1cel do t\u0159\u00eddy a zraky v\u0161ech se na n\u011bj oto\u010dily. P\u0159i\u0161el pozd\u011bji. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed u\u017e za\u010dalo.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. J\u00e1 zaspal,“ breptnul sm\u011brem ke kated\u0159e, kde se jeho t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditelka jen zaksichtila a poznamenala si jeho p\u0159\u00edchod v t\u0159\u00eddn\u00ed knize. Nem\u011bla r\u00e1da, kdy\u017e n\u011bkdo chodil pozd\u011b. Tom urychlen\u011b vyndal u\u010debnice a sna\u017eil se, aby mu v\u00ed\u010dka neklesla \u00fapln\u011b. M\u011bl kruhy pod o\u010dima a vypadal o p\u00e1r let star\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ichni jeho spolu\u017e\u00e1ci.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Copak… m\u00e1ma ti v noci \u0161\u00edlela?“ \u0161\u0165ouchnul mu do zad propiskou jeden z jeho spolu\u017e\u00e1k\u016f. Nem\u011bl ho r\u00e1d. Byl zavalit\u00fd a Toma neust\u00e1le ur\u00e1\u017eel, nebo si z n\u011bj d\u011blal srandu.<\/em><\/div>\n
„Polib si prdel,“ zavr\u010del p\u0159es rameno a sna\u017eil se b\u00fdt v klidu. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kam t\u00edm jeho spolu\u017e\u00e1k m\u00ed\u0159\u00ed. Ale necht\u011bl dostat je\u0161t\u011b pozn\u00e1mku za vyru\u0161ov\u00e1n\u00ed, nebo dokonce rva\u010dku. I kdy\u017e m\u011bl chu\u0165 po n\u011bm sko\u010dit.<\/em><\/div>\n
„No \u0159ekni, m\u00e1m si p\u0159ed n\u00ed zase zap\u00e1lit cig\u00e1ro? Co to bude tentokr\u00e1t?“ provokoval ob\u00e9zn\u00ed chlapec zvesela d\u00e1l, p\u00edchaj\u00edc neust\u00e1le mezi Tomovy lopatky. Tom si dr\u017eel klidnou tv\u00e1\u0159, a\u010d uvnit\u0159 sebe poci\u0165oval erupce vzteku. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se mu n\u011bkdo nav\u00e1\u017eel do jeho matky. Nen\u00e1vid\u011bl to snad ze v\u0161eho nejv\u00edc, co mohl nen\u00e1vid\u011bt. Zat\u00ednal p\u011bsti a zuby od\u00edral o sebe, sk\u0159\u00edpaly.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Mlad\u00edk nep\u0159est\u00e1val.<\/em><\/div>\n
„Tvoje m\u00e1ma je blb\u00e1 asi jako moje dvoulet\u00e1 s\u00e9gra,“ za\u010dal se sm\u00e1t na celou t\u0159\u00eddu, ignoruj\u00edc ruch kolem sebe, zp\u016fsoben\u00fd u\u010ditel\u010din\u00fdm hn\u011bvem k\u0159iku.<\/em><\/div>\n
„Dr\u017e hubu, debile!“ Tom to nevydr\u017eel a prudce se oto\u010dil za sebe, p\u011bst\u00ed m\u00ed\u0159\u00edc rovnou do jeho tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Nikdo mi na ni nebude nad\u00e1vat. Nikdo nev\u00ed, jak\u00fd to bylo. Nevym\u011bnil bych svou maminku,“ z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed kanuly slzy. Bill ho zara\u017een\u011b sledoval. Nech\u00e1pal to. V\u0161ak nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Nenad\u00e1v\u00e1m j\u00ed. Nic jsem p\u0159eci ne\u0159ekl,“ ohradil se. Tom popot\u00e1hl a nos ot\u0159el do ruk\u00e1vu.<\/div>\n
„Ty ne… ostatn\u00ed. Kdy\u017e o n\u00ed sly\u0161eli, nebo ji vid\u011bli,“ Mo\u017en\u00e1 ji nem\u011bl v\u016fbec zmi\u0148ovat. Necht\u011bl o n\u00ed vlastn\u011b moc mluvit.<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a z kabelky vylovil pap\u00edrov\u00e9 kapesn\u00ed\u010dky. Jeden Tomovi podal. Nemohl se koukat, jak si Tom ot\u00edr\u00e1 nos do ruk\u00e1vu. „Nemysli na to. A\u0165 si lidi \u0159\u00edkaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed. Ty v\u00ed\u0161, jak to je, ne,“ pohodil m\u00edrn\u011b rameny. Sice nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co se d\u011bje, ale necht\u011bl ani vyzv\u00eddat. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a vysmrkal se do nab\u00edzen\u00e9ho kapesn\u00edku.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ pousm\u00e1l se. Rychle p\u0159em\u00fd\u0161lel nad jin\u00fdm t\u00e9matem, o kter\u00e9m by s Billem mohl mluvit a nebyl u toho p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty jde\u0161 z pr\u00e1ce? Pracuje\u0161 takhle pozd\u011b?“<\/div>\n
„Ne v\u017edycky…“ t\u00edpnul Bill druhou cigaretu a mra\u010dil se na posmrkan\u00fd kapesn\u00edk odlo\u017een\u00fd na z\u00eddce. Zalo\u017eil zimom\u0159iv\u011b ruce na prsa a p\u0159edklonil se, aby poc\u00edtil tro\u0161ku teplo. „Poka\u017ed\u00e9 jinak… n\u011bkdy m\u011b zavolaj\u00ed jen tak p\u0159es den a mus\u00edm tam j\u00edt. Nebo taky jezd\u00edm na p\u00e1r dn\u00ed pry\u010d,“ Billovi byla zima. Tom si toho v\u0161imnul a zkroutil pusu.<\/div>\n
„R\u00e1d bych ti p\u016fj\u010dil n\u011bjakou mikinu, ale \u017e\u00e1dnou nem\u00e1m. Dal bych ti i tri\u010dko, jen\u017ee to nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu,“ zakroutil hlavou. „Za prv\u00e9 by sis ho nikdy na sebe nevzal,“ ukazoval na prstech. „Za druh\u00e9 je stra\u0161n\u011b \u0161pinav\u00e9 a star\u00e9, no a za t\u0159et\u00ed… u\u017e asi… nev\u00edm,“ na\u0161pulil pusu a m\u011bl chu\u0165 Billa obejmout. Bill na n\u011bj s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm z\u00edral, na jeho po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed na rukou, a na tv\u00e1\u0159i se mu snad poprv\u00e9 objevil \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohl si pomoct, ale to Tomovo po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed na prstech mu p\u0159i\u0161lo docela roztomil\u00e9. Opravdu by si na sebe Tomovy v\u011bci nevzal, ale ta nab\u00eddka byla velice mil\u00e1.<\/div>\n
„V pohod\u011b. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e budu chodit a ne sed\u011bt na m\u00edst\u011b,“ zvedl se na nohy a vydal se sm\u011brem k n\u00e1m\u011bst\u00ed. Del\u0161\u00ed cesta, ale zato bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Tom ihned vysko\u010dil k n\u011bmu a \u0161el vedle n\u011bj. Nemohl si nev\u0161imnout Billova \u00fasm\u011bvu. U\u017e jen proto, \u017ee to bylo n\u011bco tak nezvykl\u00e9ho v jeho tv\u00e1\u0159i. M\u011bl z toho radost.<\/div>\n
„A co d\u011bl\u00e1\u0161? Jakou pr\u00e1ci? Kdy\u017e t\u011b takhle volaj\u00ed?“ vyzv\u00eddal Tom neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd za Billovu ochotu ho poslouchat, a dokonce odpov\u00eddat.<\/div>\n
„Nemluv o pr\u00e1ci. Jsem r\u00e1d, \u017ee z n\u00ed te\u010f jdu. Nechci na n\u00ed te\u010f ani myslet,“ zakroutil Bill hlavou. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl. Asi to musela b\u00fdt n\u00e1ro\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce, kdy\u017e byl tak unaven\u00fd.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zakopl o tkani\u010dku, ale d\u00e1l vesele pokra\u010doval d\u00e1l. Jako Bill\u016fv st\u00edn. „Bille, nevad\u00ed ti, \u017ee za tebou po\u0159\u00e1d chod\u00edm jak st\u00edn?“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: S & Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: S & Doris Bill nakr\u010dil \u010delo, kdy\u017e do n\u011bj narazilo ciz\u00ed t\u011blo a je\u0161t\u011b ho oslovilo „P\u0159\u00edzraku“. Chv\u00edli jen konsternovan\u011b st\u00e1l, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee to je zase ten bezdomovec. Billa v prvn\u00ed chv\u00edli napadalo, co bude muset ud\u011blat jako prvn\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[343],"tags":[],"class_list":["post-11034","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-homeless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11034","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11034"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11034\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11034"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11034"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11034"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}